28. dubna 2006

Tak jsem zase dostal na Sprchu jako Pilát do Kréda

Kapitán má hodně silný slovník, ale nastudovat si problematiku, to ne. Tak, že by se milý Kapitán namáhal vysvětlit, jak lze ohrožovat mravní výchovu prostitutek? Upřímně by mne to zajímalo.

Se svým češstvím problém nemám, to rozhodně ne. Jen mi vadí, že patřím do stejné skupiny jako Kapitán a ne do takové, kde byli jen lidé jako je Josef Svatopluk Machar, Ladislav Klíma, Vojtěch Dundr či Petr Uhl a po kapitánech všeho druhu ani památky.

27 komentářů:

  1. To je zase ta Vaše iusnaturalistická úchylka...

    Placený sex s dítětem (osobou mladší 18 let) je trestný, takže hovořit o prostitutkách lze jen v materiálním smyslu: formálně byl ten kontrakt trestným činem.

    Bylo zcela správné toho člověka stíhat (i když patrně ne vazebně) a rozhodnutí ministra nevycházelo z důvodného předpokladu, že předáním věci do Kataru nebude účel trestního řízení zmařen, ale bylo, jak jsem přesvědčen, učiněno s vědomím opaku.

    OdpovědětVymazat
  2. Myslet si, nebo říkat, že v 17 letech je někdo dítě, je čistý formalismus. To ten princ nikdy nemohl pochopit. A za to ho máme trestat?

    Když někdo dělá sex za peníze, je to prostitut / prostitutka. To je mi líto.

    Vazba zde byla opět zneužita. Jako již tradičně. A je na místo využít právní omyl negativní. "Kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat." Nebýt Paroubka, už by to bylo positivní právo a Vy byste nad tím nemohl ohrnovat nos jako nad pouhým přirozeným právem.

    Kdo ví.

    OdpovědětVymazat
  3. A je na místo využít právní omyl negativní. "Kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat."

    Procesní obrana skutkovým a/nebo právním omylem je legitimní a možná by byla i úspěšná, kdyby Němec trestní stíhání nezmařil.

    Nebýt Paroubka, už by to bylo positivní právo a Vy byste nad tím nemohl ohrnovat nos jako nad pouhým přirozeným právem.

    To je pojmově vyloučeno: jistě víte z předchozích diskusí na toto thema, že existenci přirozeného práva odmítám.

    OdpovědětVymazat
  4. Nemyslím, že je ten zmar jakkoliv na závadu.

    A to právě ta chyba.

    OdpovědětVymazat
  5. Nemyslím, že je ten zmar jakkoliv na závadu.

    Nevzpomínám si na jiný případ za posledních 15 let, který by tak otřásl vírou veřejnosti v kvalitu justice.

    OdpovědětVymazat
  6. Kvalita justice? Ta naopak vyhovovala populismu lusy. Ministr nemám s justicí nic společného.

    OdpovědětVymazat
  7. Má-li ministr v trestním řízení určité pravomoci, má s justicí leccos společného...

    Chybou soudů I. a II. stupně bylo, že chtěly prosadit svou představu o spravedlnosti v rozporu s platným právem. Správný postup Křikavové by bylo přerušit řízení a postoupit věc podle § 224 odst. 5 trestního řádu Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení příslušné části § 448. Osobně ale soudím, že by takový návrh stejně neuspěl, protože toto ustanovení protiústavní není.

    Jinak se nedomnívám, že tvar "lusa" je správný, nezdá se, že by to bylo cizí slovo. I když možná pochází z německého Laus, ale nemám pro to žádné přímé důkazy.

    OdpovědětVymazat
  8. Tak dobře, odpusťte mi mou nadsázku.

    Chtělo by to najít výskyt v Ottovi.

    OdpovědětVymazat
  9. Otto nepomáhá, ale našel jsem, že Läuser se používalo jako verlauster Mensch ("zavšivenec"), takže tato etymologie by celkem seděla.

    OdpovědětVymazat
  10. "Lauzr" se v češtině užívá, ale nejsem si jist má-li co společného s luzou. Podle mě "luza" s všiváky nesouvisí a mělo by se to psát se -z-.

    BTW, Petersi, jak se správně píše "verbež"?

    OdpovědětVymazat
  11. Se všiváky ne, se zavšivenci možná ano. Nedostatečná osobní desinsekce, pokud vím, byla v té době sociálním rozpoznávacím znakem.

    Verbež bych psal, být jím, "verbage" - těžko to může pocházet od něčeho jiného než od ver/vermée/vermisseau, resp. od nějaké jiné středověké podoby latinského vermis.

    OdpovědětVymazat
  12. Etymologie slov lůza a verbež dle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka z r. 2001 (velmi důkladně sestavený slovník, který doporučuji):

    lůza - původ nepříliš jasný, snad přejato z ze středohornoněmeckého lós = volný, holý, zbavený všeho, svévolný (AZ - tedy snad příbuzno i angl. loose?). U Jungmanna jsou i podoby louza, hlůza, hluza.

    verbež - od verbovat, z něm. werben, vlastně "zverbovaná sebranka". U Jungmanna nedoloženo.

    OdpovědětVymazat
  13. Díky, Aleši! Smůla je, že etymologické slovníky většinou taky jen odhadují, jako my.

    GP může tedy psát lusa a werbež/verbage, podle toho, které versi víc věří...

    OdpovědětVymazat
  14. Taky jsem se včera díval do Rejzka, kterého jsem před nedávnem koupil v dotisku. Měl bych, pánové, dotaz:

    Ten Rejzek je rozsahem standardní etymologický slovník? Má přes 750 stran, ale spousta slov chybí, chtělo by to něco 2x až 3x většího.

    OdpovědětVymazat
  15. Tomáši, zajisté souhlasím, že Rejzek se může ve svém výkladu původu těchto a jiných slov mýlit. Ostatně sám autor slovníku uvádí, že etymologie je jako vědecká disciplína málo exaktní, což dle něho pěkně vystihuje Voltairův bonmot, že "etymologie je věda, ve které samohláska neznamená nic a souhláska jen o trochu víc". Přesto se mi tento slovník velmi líbí a lepší neznám.

    Jardo, Rejzkův slovník má vskutku "jen" 752 stran. Nevím, nakolik je standardní a jistě by mohl být rozšířen. S jinými etymologickými slovníky jsem ho neporovnával. V češtině jich však moc není; slovníky Holub-Kopečný a Machek jsou z 50. a 60. let minulého století.

    OdpovědětVymazat
  16. Myslím si, že když se (takto) napíše »lůza« a »verbež«, je to jasné a každý Čech i Slovák ví, o co se jedná.

    OdpovědětVymazat
  17. To jistě, ale pak by se stejně dobře dalo psát i lúza a verbeš.

    OdpovědětVymazat
  18. Mohl by ses, Aleši, prosím, podívat na etymologii slova kolek? Moje původní hypothesa, že kdysi se žaloby protínaly kolíky, které prodávali v pokladnách soudů, asi neobstojí, a jediná souvislost kolků se dřevem, kterou jsem dovodil, je mezi francouzským timbre a anglickým timber.

    Díky.

    OdpovědětVymazat
  19. Tomáši, dle Rejzka (2001)- a shodně dle Váši-Trávníčka (1941)- je kolek zdrobnělina od všeslovanského kůl. Původně se (prý) užívalo razítko v podobě dřevěného válečku s vyrytým vzorem, později nálepka coby papírová náhrada za něj.

    OdpovědětVymazat
  20. Díky, Aleši. Mimochodem, slovo "kolek" coby kolík (klacek) se třeba na Slovácku používá dodnes nebo ještě nedávno používal.

    Pane Pecino, Rejzek srovnává slovo verbež s českým slovem mládež.

    OdpovědětVymazat
  21. Díky. Tak tedy razítka to byly... Kdo ví, jestli kolky namáčeli do inkoustu, potírali je štětečkem nebo už vynalezli razítkovací polštářky.

    Přípona -ež byla asi dost obvyklá, např. je i v ruském slově чертеж.

    OdpovědětVymazat
  22. Tak díky za obsáhlé rozklady. Nerad bych se dopouštěl hyperkorrektnosti a herese sigmismu, jako např. ve slově *horisont. Zdá se tedy, že lůza je lůza.

    Kolik stojí ten dotisk? Mají ho v normálních knihkupectvích?

    OdpovědětVymazat
  23. Koupil jsem ho u Kanzelsbergera na Můstku před pár měsíci za 590 Kč. Předpokládám, že jim došlo, že všechny (oba?) etymologické slovníky byly beznadějně vyprodány a přizpůsobili tomu náklad.

    OdpovědětVymazat
  24. Poněkud drahý koníček. Jinak díky za info.

    OdpovědětVymazat
  25. Koupil jsem, a ačkoli typograficky je to typické postkomunistcké dílo (hrubý papír, chybné uvozovky...), obsah není špatný.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>