31. května 2006

Svobodná encyklopedie Wikipedie

Odletám zítra na delší dobu do Austrálie. Pokud máte někdo zájem starat se o tuto "encyklopedii", napište mi mail na encyklopedista @ gmail. com, dám vám hesla k FTP a MySQL. Prestávám se o ni osobně zajímat.

30. května 2006

Hirsi Ali

Osobně jsem spíše na straně Hirsi Ali. Ale o problematice mnoho nevím.

Názor Vladimíra Železného na Mackovu facku

Uveřejnily Lidové noviny. Sám o sobě není příliš zajímavý. Illustrativní je hlavně to, co píše mezi řádky. Zejména jeho dokonalý čich na P. R.: "Nevím, kdo byl ten člověk, který vrátil Ratha zpět do sálu a přitom mu špitnul, aby rychle a jako první pojmenoval ten incident a označil ho za zbabělý, protože byl zezadu. A rány zezadu přece tahle země nemá ráda."

Osobně tento Železného článek vnímám jako hození ručníku do ringu. Hledá si tak cestu ke spolupráci s povolební ODS.

Aktivista Jiří Ovečka

"Ten, kdo nevidí, že ze strany islámu dojde takřka každý druhý den k nějakému teroru, ten, kdo nevidí vraždy ze strany muslimů v Evropě, ten, komu nevadí, že Palach je muslimy degradován na hrdinu srovnatelného s teroristy z NY, ten, komu nevadí, že by muslimové chtěli zavést v této zemi islámské zákony a přitom ty zákony zná, takový člověk je buď prodejná svině nebo hlupák." Jiří Ovečka

Rozhovor s ultras

Najdete na zajímavém webu, na nějž upozornil Vodník. Leo Pavlát: "Podle mě se v Izraeli nenajde politik, který by přistoupil na hranice totožné s linií příměří z roku 1967, neřku-li na hranice z roku '48. Na to by nepřistoupil ani Rabin. Izrael není stát, který spáchá sebevraždu."

"Bylo by strašné, kdyby Evropa nyní přihlížela fiasku integrace kolektivního Žida - Izraele - do mezinárodního společenství."

Hlasovani

Predkozka nebo Petr? Napiste, kdo by mel byt vyloucen.

Leon Kreutzfeld: hlasuje se dole, ne v textu clanku. Hlasuji vsichni prispevatele.

Aktualizace: hlasovani bylo ukonceno

Pro vylouceni Predkozky: Kreutzfeld, Max (2)

pro vylouceni Petra: nikdo (0)

Hlasovani se zdrzeli: Petr, Vodnik, Ross Hedvicek, Peters, mm (5)

Z blogu byl tedy vyloucen Predkozka, Petr smi zustat. Timto prohlasuji blog za zbaveny Predkozky a obrezany.

Petr Maule

Rozhodl jsem se, že výpotky Petra Mauleho budu mazat en bloc. Trpělivost mám jen jednu, takže řešení p. Juchelky se jeví jako nezbytné.

A nechvalně známému Boutrosovi doporučuji, aby buď mrdal prostitutky, když mu žena utekla, nebo psal na Sprchu. Obojí najednou ne.

Flaming

Na rozdíl od trollů, kteří nejsou vítaní nikde, flamers jsou pravděpodobně duší kommunikace na WWW. Na tento blog zřejmě nepíše nikdo, kdo by se nějaké flame war nezúčastnil. Proto bychom neměli být hákliví, když se někdo otře o nás, ať už je to Fuxoft či Magnus Maximus. Podstatné je, zda svým textem sdělují něco, co nás pobaví či poučí.

Magnus Maximus napsal, dle mého názoru, zajímavý příspěvek. V kostce jde o to, do jaké míry má být člověk originální. Na pomyslné Gaussově křivce můžeme zřejmě na jednom pólu označit mne s nulovou originalitou a na druhém pólu Tomáše ze Sprchy ze 100% originalitou. Je však 100% originalita nějakou výhodou? Domnívám se, že ne. Tomáš se dle mého názoru nijak neliší od strýce Františka ze Saturnina, který rovněž neustále objevoval Ameriku. Vše znovu promyslet je sice dobrodružství ducha, ale k čemu zahazovat tisíce let poznání? Skoro nikdo není takový genius, aby mohl zahodit úplně vše.

Klidně přiznávám, že jsem všechny své názory od někoho převzal. Podle mne myslícího člověka charakterisuje kritický duch. V chaosu názorů a informací, které se na nás valí, musíme být schopni analysovat a třídit: oddělovat zrno od plev. K tomu by měla sloužit média, k tomu by měl sloužit ten blog. Česká média tuto svou úlohu neplní. Snad podobně neselže také tento blog.

O bloggování

Záznam jedné staré affairy.

K osobě AndyOn

motto: "Je to podivný systém, tenhle blog, tak mne to moc dlouho nebavilo." AndyOn

AndyOn, která pracuje ve vysoce odpovědné funkci, vystudovala psychologii. Psychologii, jak známo, studuje zejména ten, který sám potřebuje pomoc psychologa. Do jaké míry si sama pomohla, posuďte sami:

AndyOn chodí na veliké množství diskussních fór: Neviditelného psa, Sprchu, Vrbu, Viditelnou kočku i sem. Nikde ji nemají rádi: "Pane Pecino, domnívám se, že od první chvíle,kdy jsme se na netu setkali, jsme si nepadli do noty." (Neznám nikoho, s kým by si padla, s výjimkou Vodníka.) Proto je pro ni nejhorší pohana, když jí někdo připomene, co o ní píší jinde. Proto tak nenávidí Jonáše, který jediný na tuto velrybu platí.

AndyOn se bohužel snaží diskutovat i na tomto blogu, a to zcela originálním způsobem. Napíše text a když na něj člověk reaguje, tak ho smaže. Inu, tak vypadá diskusse dle Mrs. Noblessa. Není se čemu divit.

Nyní píše o tom, že nás konečně přestane oblažovat svou přítomností. Věrohodnost je zhruba stejná jako u Cynika, slibovala nám to tolikrát jako Cynik, že přestane škodit wikipedii.

Možná se divíte, proč jsem na takovou směšnou postavu tak ostrý. Proč bych ale měl šetřit někoho, kdo opakovaně zveřejňuje mou identitu, ač se jí o to nikdo neprosil? Proč bych měl šetřit někoho, o kom se na tomto blogu stejně jako o údajném Petrovi nepsalo, ač ve svém egoismu utkvěle tvrdí opak? Tomu se tuším říká stihomam. Navíc urážet tuhle velrybu je to poslední, oč mám zájem. Roli Jonáše suplovat nebudu.

Nedovedu si představit, jak by kdokoliv příčetný mohl AndyOn řadit do skupiny Vodník, p. Juchelka a má maličkost. Nikdo z nás snad tak hluboko neklesl. Mně totiž nevadí, když někdo kritisuje mé omyly, např. ve statistice. Mně vadí soustavný trolling. A nic jiného než soustavný trolling AndyOn na Sprše nepředváděla. Proto jí to také Klan dal tak sežrat v debatě o čecháčkovství.

BTW, nevím, co je špatného na "Starší novinky naleznete v archívu". Byly to novinky, nyní už nejsou, a proto byly archivovány. Popírat, že to původně novinky nebyly, dokáží jen popírači. Omylem vynechat sponu může každý, ale nevědět, že tvar president je plně v souladu s platnými PČP a na plnou hubu tvrdit opak, dokáže jen ignorant.

Updated.

Co mazat?

Můj článek Consilium abeundi vyvolal přímo orgie trollingu. Příčinou byly věty: "Nejsou zde vítáni trollové. Petrovi, Maxovi Von vulgo Anonymousi a Pohraničníkovi tímto dávám consilium abeundi. Jejich příspěvky nemají žádnou hodnotu, často je jedná o pouhé tapetování či krádež cizích textů. Od nynějška proto budou zvýšenou měrou mazány." Zdá se, že upozornění o mazání nebylo dobře pochopeno. Oč mi šlo?

Tento blog je už poměrně velký. Každý den na něm přibyde poměrně dost textu. Cílem přitom není nějaká volná diskusse, k tomu slouží diskussní fora, jako je Klub Okoun, Mageo (MAmedia II) či BlaBla. (Sprchu jako žumpu pouze pro zvané nepočítám.) Cílem je upozorňovat na zajímavé texty, názory či jiné prameny. Pokud tento blog zaplaví trolling, cíl nebude naplněn. Nechci, aby nekvalitní texty AndyOn vyhnaly Tomáše Pecinu. Nechci, aby nekvalitní Petrovy texty vyhnaly Alexe Juchelku. Nechci, aby nekvalitní Pohraničníkovy texty vyhnaly mM. AndyOn a jí podobným doporučuji, aby odsud odešli, jsou zde personae non gratae. To znamená, že jejich texty může mazat každý, kdo k tomu má práva volně mazat. Není jich žádná škoda, nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu. A oněm trollům znovu doporučuji server Sprcha. Ta bez nich chcípá, tam jejich agresi a provokace ocení. Mohou si zkusit i flooding (tapetování), tedy opakované postovaní toho samého příspěvku. Sprcha bere všechno, i tapetování.

Plzeňské povstání

Před 3 lety jsem volně přeložil článek "Weg mit der Partei!" (Ivan Pfaff), uveřejněný u příležitosti 50. výročí tzv. Plzeňského povstání v »Die Zeit«.


Die Zeit - 22 / 2003

"Pryč se Stranou!" (Napsal: Ivan Pfaff)

Oni byli ti první: 31.května 1953, dva týdny před povstáním 17.června v NDR (Něm. demokratická republika), se pozdvihli v Plzní dělníci a studenti, aby bojovali proti komunistické diktatuře.

Dějiny antikomunistického a antisovětského hnutí ve Východním bloku, které mohlo triumfovat až teprve v r. 1989 v důsledku rozpadu moskevského systému, začínají v našich učebnicích obvykle povstáním ze 17. června 1953 v NDR, jehož 50. výročí se nyní blíží. Jakkoliv byla tato vzpoura odvážná - sláva náleží dělníkům české Plzně, kteří povstali po Stalinově smrti jako první. Také jejich protest se rozhořel na hospodářských požadavcích a rychlosti požáru přerostl v povstání proti režimu, které zachavátilo i jiná města. Sbor národní bezpečnosti (SNB, komunistická policie) a vojáci jej nakonec krvavě potlačili.

Stalin byl právě tři měsíce mrtev, když na západním konci jeho impéria zaplápolal oheň odporu proti sovětské nadvládě. 17. června 1953 demonstrovali dělníci vých. Berlína a všude v NDR; o tři roky později mělo dojít v Polsku ke generální stávce a v Maďarsku k národnímu povstání. Na počátku jsou ale Češi. Dělníci západočeské Plzně byli těmi prvními, kteří se přesně před 50-ti lety, v poslední květnový den r. 1953 pozvedli proti diktatuře.

Přitom od převzetí moci KSČ v Praze uplynulo teprve 5 let. Pomocí zastrašování,
teroru a v neposlední řadě i vlivem vměšování se Moskvy, strhli komunisté (kteří z
prvních svobodných voleb r. 1946 vyšli vítězně se 40-ti % hlasů voličů v Čechách a 30-ti % na Slovensku) na sebe vládu a 7. června 1948 vytlačili z úřadu také prvního poválečného čsl. presidenta Edwarda Beneše. Komunistický režim teroru ovládl brzo celou zem a Státní policie (StB - státní bezpečnost) utvořila stát ve státu. Členové ostatních politických stran byli eliminováni, pronásledováni, vězněni, ba i dokonce vražděni. Benešův následovník, komunistický vůdce Klement Gottwald, se nezastavil ani před svým nejbližším spolupracovníkem Rudolfem Slánským, "obhájcem nacionálních cest ke komunismu". S požehnáním Moskvy ho nechal usvědčit z "trockismu" (Lev Trockij, ruský bolševický politik, zakladatel a vůdce 4. internacionály - pozn. překl.) a "titoismu" (maršál Josip Bros Tito, poválečný president Jugoslávie - pozn. překl.) a v prosinci r. 1952 nechal popravit.

Již IX. sjezd strany r. 1949 zamítl Slánského myšlenky a usnesl se opustit tradiční lehký průmysl (textil, sklo ... aj.), dík kterému zaujímalo ČSR před válkou 10. mís-to ze všech průmyslových států, a místo toho vybudovat těžký průmysl a vsadit hlavně na zbrojení. Tato nová orientace vedla ale v krátkém čase k bezpříkladnému hosp. ú-padku, k pravidelnému hroucení se hospodářského života a ke stoupajícímu strádání obyvatel. Právě dělnictvo toto pocítilo velmi znatelně a bylo stále nespokojenější. Ani Gottwaldova smrt (dodnes ne úplně objasněná) 14. března 1953 po jeho návratu z Moskvy, kde se vůdce KSČ zúčastnil Stalinova pohřbu, neslibovala nové perspektivy.

Jsou strhávány rudé prapory a osvobozováni vězňové

Konfrontováni tlačícím nedostatkem potravin (zemědělství se právě kolektivizovalo), 28 % -ní inflaci a narůstajícím odpíráním práce, nevěděli si Gottwaldovi nástupci žádné jiné rady, než provést drastickou měnovou reformu, která 31. května 1953 zne-hodnocovala peníze v hotovosti v poměru 50 : 1, výplaty, renty a úspory pak 5 : 1. Tyto ztráty byly ale zmnohonásobeny zrušením potravinových karet (přídělů) a ohrom-ným zdražením na nově zavedeném "volném trhu". Současné zvýšení pevně stanovených prac. norem o 23 % a nový systém odměňování (platů) vázaný vyšším výkonem, rozdmy-chávaly explozivní náladu mezi dělníky ještě víc. Zvlášť když se viděli i podvedeni: Pouze 36 hodin před oznámením měnové reformy totiž prezident státu Antonín Zápotocký ještě v rozhlasu (pozn. překl.) ujišťoval veřejnost, že takový krok nepřichází vůbec v úvahu, protože "koruna (Kčs) je pevná".

Večer, 31. května ve 22 hodin, přinesl rozhlas o měn. reformě poprvé hlášení. Zpráva se bleskově rozšířila v halách tradičního plzeňského strojírenského podniku Škoda; 17 000 dělníků noční směny vstoupilo spontánně do stávky. Po příchodu ranní směny v 6 hodin se rozhodlo, táhnout do města. Ještě předtím měli být zalarmováni kolegové ze Železáren Ostrava a Kladno, tak jako i v dalších podnicích. Tu dochází k první vážné meziudálosti: Padá výstřel - je krátce po sedmé a podrážděný člen záv. stráže se pokusil odradit rozhořčeně dělníky od útoku na zavřenou hlavní podnikovou bránu. Dotyčný strážný je dopálenými dělníky zlynčován, celá stráž odzbrojena a vrata stržena. Krátce po devátě hodině dosahuje protestní průvod hlavní plzeňské náměstí.

Také zde, jako i později demonstrantům ve vých. Berlině, jde protestujícím lidem nejprve o ekonomické cíle. Ale brzy se však již hněv obrací zcela všeobecně proti pražskému režimu. Především poté, co se jeden komunistický funkcionář pokusil roz-vášněný lid zastrašit a přimět k návratu do závodu. Se zlou se potázal: Dav lidí soptících vzteky ho udupává k smrti.

Nyní se stala situace neudržitelnou. K poledni zaútočí 6 000 dělníků na nádhernou starou radnici, vytáhnou ven spisy a spálí je veřejně na ulici. Otevřeně revoltující masa posílena o téměř 2 000 studentů z Plzeňské fakulty strojírenství ovládá k veče-ru celé město. Lidé zřizují na přístupových ulicích barikády, obsazují telefonní a telegrafické centrály, krajské správy orgánů KSČ, StB a SNB a ničí jejich spisovou agendu; budova Státní bezpečnosti (StB) je v plamenech. Městská SNB a Lidová milice (LM), které se ani nezmohly na velký odpor, jsou odzbrojovány a všechny výsostné znaky režimu, které se dostanou do rukou, jsou veřejné spáleny.

Dělnický revoluční výbor přebírá vedení a za pomoci ukořistěných zbraní zaútočí odpoledne na blízké vězení Bory - druhé největší v Československu. Přes 100 polit. vězňů je volných a většině z nich se později daří útěk za hranice do Rakouska a Německé spolkové republiky.

Politická hesla naplňující vzduch a pokrývající stěny plzeňských domů ukazují, jak se mění protest od demonstrace proti špatnému hospodářství až k povstání proti režimu: "Žádáme zvýšení platů!", "Žádáme snížení cen!", "Pryč s vykořisťováním dělníků!", "Pryč s rudými buržousty!", "Pryč s komunisty!", "Chceme svobodu!", "Chceme svobodné volby!", "Pryč s diktaturou!", "Chceme svobodné Československo!", "Pryč se Stranou!", "Pryč s vládou!", "Pryč s katy národa!", "Smrt lidem od SNB!", "Vrazi!", "Upalte je zaživa!", "Fašisti, esesáci, gestapáci!", "Smrt zločincům!"

Rudé prapory jsou trhány, stranické legitimace páleny. Nenávist lidu se obrací v prvé řadě proti StB a jejím konfidentům - tucty tajných policajtů jsou zbity, samo-justice žádá oběti na životech. Z arsenálu již dobytého vězení jsou přivlečeny další pušky. Místní protest hrozí rozhořet se po celé zemi.

Vláda v Praze propadá panice. Nyní již stávkují dělníci i na Kladně a v Ostravě. Je rozhodnuto okamžitě zasáhnout za použití násilí. Krátce po 20. hodině dosahují Plzeň 2 pluky SNB o síle 8 000 mužů, posílené jednotkou armády s 2 500 vojáky a 80 tanky z Prahy. Jenže dělníci se postaví na odpor: Pokouší se lahvemi s benzínem zapalovat tanky, a ačkoliv jsou pouze bídně vyzbrojeni, daří se rebelům zcela zničit 9 tanků a dalších 20 zapálit. Dochází k pořádné pouliční bitvě, z mnoha domů, domovních vchodů a střech praskají výstřely. Několik esenbáků (členů SNB) a vojáků umírá, je ale za-bito i 40 povstalců. Teprve ke druhé hodině ranní se pražským oddílům daří vytlačit dělníky že středu města; o den později, dopoledne 2. června, se vzdávají i poslední, kteří se stáhli do objektů Škodovky.

Následuje vlna masového zatýkání, které padlo za oběť 650 lidí, na podzim 1954 je popraven údajný vůdce. Mnohem schovívavěji dopadají represálie v Ostravě a na Kladně, protože většina tamnějších dělníků (dohromady přes 50 000) se při svém povstání omezila na podnikové areály a nedala se na pochod do města.

Došlo ještě ke krvavé dohře: V jednom z mnoha trestních táborů v Uranových dolech Jáchymov se v ranních hodinách 2. června skupina 20-ti vězňů dozvěděla o plzeňském povstání. V domněni, že udeřila hodina svobody, přepadli své stráže z nichž 3 usmrtili, vyloupili sklad zbraní a prchli se 14-ti nabitymi samopaly směrem ke státní hranici. Než-li ji ale mohli vůbec dosáhnout, byli dostižení pátracím oddílem a došlo k mnohahodinové přestřelce mezi zabarikádovanými uprchlíky a tajnými poli-cisty, operujícími ve volném terénu. Zemřelo 7 státních úředníků a zahynulo 9 vězňů; zbylým jedenácti se útěk podařil.

Přes drakonickou reakci režimu se chopilo stávky a demonstrace dalších 19 velko-podniků v Čechách a na Moravě (pouze na Slovensku zůstalo vše v klidu): Podniky těžkého strojírenství ČKD v Praze (Českomoravská Kolben-Daněk) a ČKD v Blansku, západně od Brna, železárny a hutě v Třinci a Bohumíně, nedaleko od ostravské uhelné pánve, kde se stávkovalo také v Hutích - Karviná (v blízkosti polských hranic). Krom toho se přidala automobilka a zbrojovka ve Strakonicích (v jižních Čechách), zbrojařský velkopodnik v Brně, chemická a muniční továrna v Pardubicích, automobilky Škoda Ml. Boleslav, obrovské hutě NHKD ve Vítkovicích u Ostravy, komplex výroby leteckých motorů v Jinonicích u Prahy, výrobce strojního zařízení v Hradci Králové a Olomouci, továrna Tatra v Kopřivnici a vagónka ve Studénce, obě vých. Morava, továrna na výrobu pneumatik v Otrokovicích u Zlína, Stalinovy závody - chemický kombinát - se sídlem v Záluží u Mostu a v "Oberleutensdorfu"(??), konečně také strojirny v Jablonci nad Nisou.

Všude se pokračovalo ve stávkách a demonstracích ještě skoro týden, až do noci z 5. na 6. června. Celkově stávkovalo v celých Čechách a Moravě přibližně 360 000 dělníků. Počet těch, kteří ve městech k tomu i vyšli do ulic, byl nižší; dosahoval asi čtvrt miliónu. Bylo to povstání, které otřáslo celým státem a v pražské centrále moci vyvolalo hlubokou krizi - první od komunistického uchopení moci vůbec.

Práva tvář "sociálního demokratismu"

Vedení komunistické strany muselo poznat, že "nepřátelsky proti státu" nejednali pouze jen dělníci samotní, nýbrž že při demonstracích spolupochodovali i členové KSČ. Na konferenci 10. června zjistili šokovaní straničtí sekretáři, že "ve velkých závodech stáli komunisté na špičce protistátních akcí a Lidová milice se zdráhala zakročit".

Prezident státu Antonín Zápotocký dal najevo svoje rozhořčení, zároveň ale hned partajní soudruhy omlouval jako svedené nepřítelem: Nepokoje měly být dílo "imperialistických agentů". Zápotocký deklaroval politiku tvrdé ruky, a se souhlasem centrály Odborů bylo rozhodnuto, nemilosrdně pronasledovat původce nepokojů i lidí v zákulisí. K tomu vyhlásil ministr obrany 14. srpna (tedy dvaapul měsíce po bouřli-vých událostech) nekompromisně, že každá budoucí vzpoura nebo odpor proti státní moci budou okamžitě znemožněny nasazením vojska.

Plzeň ale nyní platila za tradiční "pevnost" české sociální demokracie, a vskutku velký díl stávkujících se hlásil k této, před 5-ti lety oficiálně zlikvidované straně (podobně jako v NDR byla nuceně sjednocena s komunisty). Pro KSČ tedy dost příležitostí, aby ještě tvrději postupovala proti sociálním demokratům. Krajským sekretariátům bylo nařízeno, "důsledně odhalovat pravou tvář reakce, předevsim sociálního demokratismu". A také v jejich Zásadách o hospodářsko-politické situaci v ČSR, které byly schváleny vedením strany 2. srpna 1953, se nachází stanovisko, že KSČ měla "být znatelně oslabena vinou nositelů občanské ideologie, především sociálního demokratismu".

V rezoluci o pár dní později (z 5. srpna) došla komunistická strana s konečnou platností k závěru: "Reakce v Plzni používala těch samých hesel, metod a způsobu boje jako také později, 17. června, činila reakce v Berlině. To jen dokazuje, že její nepřátelské vystupování proti státu bylo řízeno západnimi imperialisty". Samozřejmě nic z toho není pravda - v samotné závěrečné zprávě plzeňské StB se lze doslova dozvědět, že při stávce a následném povstání ve městě se mělo jednat o nepřipravené a neplánované akce. Nebylo poznat nejmenších příznaků pro řízení ze zahraničí.

Zcela bez účinku ale vzpoura přece jen nezůstala: Již 8. června se otřesený režim rozhodl vzít zpět všechna opatření z 31. května (s výjimkou měnové reformy) a roz-hořčenému obyvatelstvu vyjít vstříc několika málo hospodářskými ústupky. Po této stránce přineslo povstání také naprosto hmatatelný úspěch.

Ovšem vlastní historický význam je ale jiný. Neboť zde, v přechodu od hospodářsko-sociálního protestu k odporu proti systému, se prvně ukázalo klasické schéma všech pozdějších dělnických nepokojů ve Východním bloku - od 17. června (NDR) k nepokojům v Polsku r.1976, které konec konců, po druhé vlně stávek r. 1980 měly vést k zalo-žení svobodných odborů Solidarita. Poprvé zde byl mocensky aparát jednoho ze států Vých. bloku konfrontován s odporem lidu, s masovými stávkami a demonstracemi. Režim musel rozpoznat, že ho mohlo zachránit pouze násilí. Ale stát dělníků, který nechává střílet na dělníky - to byl úplný morální bankrot.

Především se ale ukázalo, že se český národ nestal ani po téměř 14-ti letech dikta-tury (nejprve obsazení německými nacisty, pak komunistický režim) žádnou "apatickou" masou, nýbrž že si zachoval sílu k odporu proti zvůli a diktatuře. Samotné povstání Plzně stojí na začátku dlouhé cesty východoevropských států ke svobodě. A když se dnes podíváme zpátky, na tu dobu, kterou musíme svízelně vysvětlovat našim dětem se všemi jejími absurditami, zmatky a trápením, pak můžeme s pohledem na plzeňské děl-níky říci: Oni byli ti první, oni šli kupředu.

Autor je historik a žije v Heidelberg(u).

Odpad z Německa

V únoru jsme zde debatovali na základě Hedvíčkova článku Trochu jine tema nez o Wikipedii... o německém odpadu, který je uskladňován v ČR.

V červnovém vydání cs-magazin se nad tímto tématem zamýšlí Petr Zavoral v článku »Hrr na německého nepřítele!?« a Bohumil Doležal - »Německé smetí«.

Předvolební díkůvzdání emigrantovo

Luděk Frýbort (Hannover) mi mluví z duše.

Poučení z šedesátiletého vývoje aneb Od prekomunismu k postkomunismu

- je zajímavý článek, který napsal Luděk Frýbort z Hannoveru.

29. května 2006

Ostre sledovany Hedvicek

V hesle o me osobe na ceske Wikipedii napadla Wikipedistu Tlustu (ktereho neznam) naivni idea, ze mne v souladu s definici zaradi mezi "Vyznamne Wikipedisty". Udelal to a okamzite se objevil StaSi informator Jan Koukal von Berlin vulgo -jkb- a napsal Tlustovi do jeho page protestni notu jako od Gromyka. Tlusta je bleskove strachy posral a zacal se omlouvat za to co neuvazene udelal. -jkb- pak s radosti provedl zmenu podle sveho. Ze v mem hesle je porad okolo 75 % informaci vylhanych a nebo jednoduse nepravdivych - to neni dulezite.

FSČM

Až přijde čas, kdy zavoní třešně,
já uslyším zas ten slavičí zpěv.
Můj klid je ten tam a já nemám stání,
v mém srdci je bouře a v žilách vře krev.
Vždyť jen kvůli nám dozrály dnes třešně
a slavík svou píseň už uzpívat zná.
Mám rád ten čas, kdy do srdce bodá třešňový květ.

Fašistická strana Čech a Moravy (FSČM) vznikla z bývalé Fašistické strany Československa (KSČ) a je jejím legitimním nástupcem. Ve dnech 20. - 21. prosince 1989 se konal mimořádný sjezd KSČ, který rozhodl o vytvoření územní organizace fašistů v Čechách a na Moravě v rámci jednotné KSČ (od r. 1990 KSČS). K tomu došlo na ustavujícím sjezdu FSČM 31. března 1990 v Praze.

Fašistická strana
Čech a Moravy
Politických vězňů 9,
111 21 Praha 1
tel.: 222 897 111

Programovým cílem FSČM je fašismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír. Program FSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním fašistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům. FSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie.

Za základní příčinu stupňujících se problémů světa i naší společnosti považuje FSČM kapitalismus. Přestože dosud nevyčerpal všechny své možnosti, je stále naléhavější, aby byl vystřídán novou, pokrokovější společensko-ekonomickou formací. Rozpory ve společnosti se stupňují. Navzdory obrovskému vědecko-technickému pokroku, který umožňuje dříve nepředstavitelný nárůst produktivity práce, dochází i v nejvyspělejších zemích k omezování tzv. sociálního státu a bohatství společnosti se na úkor většiny soustřeďuje do rukou stále užší vrstvy. Také v ČR se po restauraci kapitalismu hospodářská a sociální situace velké skupiny obyvatel zhoršila. Práci hledá již více než půl miliónu občanů, zejména mladých, invalidních a starších 50 let. Je ohrožena samotná funkčnost školství i zdravotnictví a nad dosavadním systémem sociálního zabezpečení se vznáší nejistota. Dramaticky se zvýšil deficit státního rozpočtu. Daňová výtěžnost ekonomiky se snižuje, podíl neproduktivní práce roste. Politická a hospodářská závislost ČR, provázená odlivem zisků do zahraničí, je hlubší než kdykoliv předtím. Naděje, které vkládali mnozí občané do vlády vedené sociálně demokratickou stranou, byly znovu zklamány.

FSČM nadále opírá svou politiku o Marxovu tezi, že svět nelze jen vykládat, ale je nutno jej změnit. FSČM si je vědoma toho, že občané nejsou ve své většině spokojeni s perspektivou, která nepřesahuje žití ze dne na den a z roku na rok a silně postrádají vizi dalšího vývoje.

Aktualisace

Jak se dalo očekávat, Cynikův elán přestat škodit Wikipedii nevydržel ani pár dní. Je zjevné, že ten chlapec trpí silnou závislostí a měl by se léčit.

Ignorant Karel Hvížďala I

motto: "Česká celostátní printová média . . . díky svému posunu v zaměření, který je tlačí od transferu informací k transferu emocí, se soustředila na citace a tematizování nejmarkantnějších hrubostí." Karel Hvížďala

Malý čtenář opět obětí terroru

Wikipedii nyní naštěstí sleduji jen sporadicky, takže mi málem úplně uniklo, že se Malý čtenář před několika dny stal opět obětí nepřátelství p. Vrby. P. Vrba je mi blízký v tom, že je to stejný normokrat jako já, na rozdíl od Malého čtenáře. Tak mu připomenu základní pravidlo morálky: nesoudit člověka, proti němuž jsem zaujatý, podjatý. Porušení právě tohoto pravidla je základním důvodem toho, proč 4., Berenův, lynch proti mé osobě je nelegitimní. Byl bych se proti nespravedlivému rozsudku odvolal, protože každý příčetný odvolací orgán by mi musel dát za pravdu. Jenže správní rada Nadace se nijak neliší od Pontského Piláta, takže to nemá cenu.

Nepřátelství mezi p. Vrbou a Malým čtenářem je dlouhodobé, přičemž nemusím zastírat, že jsem jednoznačně na straně Malého čtenáře. P. Vrba se by se proto měl vyvarovat všech mocenských zásahů vůči Malému čtenáři, jinak se chová amorálně, tedy bezectně.

V zásadě bych souhlasil s Berenovým právním názorem: "Co se týká zpochybňované legálnosti, tak jak říká Vrba, máme u nás přeloženou en:Wikipedia:Blocking policy (jako Wikipedie:Blokování), kde jsou taxativně vyjmenovány věci, za které se blokuje (technické opatření na ochranu proti škodám), ale nikoliv en:Wikipedia:Banning policy, kde jsou vyjmenovány věci, za které se uděluje ban (zákaz přímo dané osobě, který není pouhým technickým opatřením, i když je většinou realizovaný pomocí bloku). A za osobní útoky je logické dávat ban a nikoliv pouhý blok. Takže je to neúplnost našich pravidel a doporučení, která si rozhodně zaslouží doplnit a eliminovat případné další nejasné oblasti. Možnost zablokování je na stránce Wikipedie:Žádné osobní útoky zmíněna, i když nejasně (Za opakované osobní útoky byli někteří uživatelé zablokováni – zde je vidět problém i v našich překladatelích, kteří klidně přeloží "ban" z enwiki jako "blok")." Nicméně k mému překvapení se ukázalo, že nemá pravdu: "Hi. I got your email. You haven't been "banned" -- you've been blocked for twelve hours. Please feel free to contact User:Tony Sidaway if you feel strongly that the block needs to be shortened; he's a reasonable person and reliably open to discussion about his decisions. Jkelly 19:28, 3 May 2006 (UTC)" Tento nespravedlivý a nelegální blok byl důvodem, proč jsem Wikipedii jako celek opustil nadobro. Nicméně bych uvítal, kdyby v tomto ohledu zvítězila Berenova koncepce. Wikipedie by pak byla méně chaotická.

Na druhou stranu absolutně nemohu souhlasit s druhým Berenovým názorem, kterým nadále pokračuje v neblahé tradici Berenových dekretů: "Navzdory uvedeným nedostatkům v pravidlech a doporučeních mi však připadá, že na české Wikipedii je už dlouho pevně zavedeným zvykem za opakované osobní útoky udělovat krátké bany." Jednak to je to lež: "Egg mne dne 28. 7. 2005 00:14 (UTC) označil za podvodníka. Později se omluvil za to, že jeho obvinění mé osoby z tvorby maňásků bylo "nedostatečně podložené", ale za urážku nebyl nijak potrestán. Egg mne dne 4. 8. 2005 v 14:38 (UTC) označil za manipulátora. Za tento osobní útok se nikdy neomluvil, ani nebyl nijak potrestán." A mapovat Cynikovy osobní útoky se mi ani nechce. Jednak je to svévole. Pokud zavedený uživatel spáchá přestupek, měl by s ním být zejména prodiskutován a veden k nápravě, zde k omluvě. Represe musí mít vždy subsidární charekter, jinak, Berene, vytváříte na Wikipedii 50. léta, tentokrát v podobě frašky.

Pokud se podíváme do historie, tak to byl právě Beren, kdo jako první vůbec 12. 1. 2005 v 18:16 zablokoval zavedeného wikipedistu (šlo o Jiřího Hofmana). Tím začala Berenem psaná historie tyrannie na české části Wikipedie, což jsem si tehdy ve své krátkozrakosti neuvědomoval. Druhou Berenovou obětí byl Pastorius (14. 1. 2005 v 23:57). No a třetí už jsem byl na řadě já: 26. 1. 2005 v 16:50.

Lze tedy uzavřít, že se Beren soustavě dopouští svévole, kdy se své krajně subjektivní názory pokouší vydávat za názor celé kommunity. Proto by měl být okamžitě desysoppován a vyzývám kteréhokoliv aktivního wikipedistu, aby se toho ujal.

Consilium abeundi

Tento blog čte kolem 200 čtenářů denně, takže si myslím, že nastal čas k formulování jeho politiky. Jsou zde vítáni všichni čtenáři a všichni přispěvatelé, kteří mají co říci. Pokud někdo chce uveřejňovat texty na hlavní stránce, stačí, aby nám poslal e-mail, a dostane pozvánku.

Nejsou zde vítáni trollové. Petrovi, Maxovi Von vulgo Anonymousi a Pohraničníkovi tímto dávám consilium abeundi. Jejich příspěvky nemají žádnou hodnotu, často je jedná o pouhé tapetování či krádež cizích textů. Od nynějška proto budou zvýšenou měrou mazány. Tento blog si nepotřebuje čtenost zvedat umělými "spory" s nějakými trolly. Nekvalitní texty jen zbytečně zabírají místo a zatěžují čtenáře, které nezajímají. Oněm třem trollům doporučuji místo tohoto blogu server Sprcha, tam berou všechno. Avšak jmenovitě Pohraničníka upozorňuji, aby si vzal poučení z osudu AndyOn a nesnažil se hádat s tamním Klanem, jinak od něj dostane výprask. Pokud chce na Sprše uspět, musí být sionista, podporovat invasi do Iráku, být antikommunista, kritik čecháčkovství a stoupenec Kateřiny Jacques. Naproti tomu já osobně jsem v konfliktu Petr Maule – Alex Juchelka jednoznačně na straně p. Juchelky.

Cením si všech ostrých kritiků zdejších textů, jako je p. Vaněk, Fuxoft nebo Neználek. I oni jsou vítáni a mají-li zájem, rád jim pošlu pozvánku opravňující psát texty na hlavní stránku. Tento blog si nebere servítky, nebojí se nikoho a ničeho, nevytečkovává zbaběle slova jako je hovno, prdel či kunda, takže musí počítat s vášnivou kritikou. Jedině v polemikách, které si na nic nehrají, může nestranný čtenář nalézt pravdu.

Updated.

Trochu mathematiky

Tento text je reakcí na diskussi k článku Polemika s Cynikem.

Máme-li soubor o 30 000 prvcích, může četnost zastoupení prvků nabývat hodnot 1 až 30 0000. Chceme-li zjistit prvek, který se v tomto souboru vyskytuje právě jednou, máme pravděpodobnost, že ho najdeme ve vzorku z 10 prvků 0,033 %, ve vzorku ze 100 prvků 0,333 %. Zvýšení pravděpodobnosti úspěšnosti hledání tím, že počet prvků ve vzorku zvýšíme z 10 na 100, není ani půl procentního bodu. Je tedy zcela zanedbatelné.

Opraveno na základě Gogova článku.

28. května 2006

Ztracení v paragrafech

I.

Názor, že "zákonů je příliš mnoho" nebo že "právní řád je nepřehledný", prima facie nepřipouští polemiku.

Vezmeme-li téměř libovolné odvětví práva, dospějeme k názoru, že od r. 1989 počet a objem právních norem několikanásobně narostl a jeho složitost a hloubka struktury regulačního systému se zvýšila, v některých případech tak, že se systém práva vymyká laickému chápání a stává se doménou placených vykladačů; jejich výklad má ovšem zásadní nevýhodu v tom, že není závazný pro ty, kteří právo aplikuji (soudy a ostatní státní orgány), takže jeho užitečnost z hlediska recipientů práva efektivně konverguje k nule.

Právní řád, který je konstruován tímto způsobem, obsahuje inherentní risiko, že se stane nástrojem svévole a úřední šikany. To je zvlášť patrné v daňovém právu: vyžaduje-li právní předpis autoritativní výklad správce daně, a stávají-li se "déčkové" pokyny ministerstva financí de facto součástí platného práva, je s normotvorbou cosi v nepořádku: povinností exekutivy je formulovat podzákonné předpisy dostatečně jasně a srozumitelně, od výkladu jsou tu soudy.

Uvedu příklad, k jakým absurditám v praxi dochází: počátkem roku byl přijat zákon č. 61/2006 Sb., jímž byl podstatně novelisován zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Legislativní proces se ovšem protáhl, a tak ustanovení, že novela je účinná od 1. ledna 2006, není aplikovatelné, neboť zákon byl vyhlášen ve Sbírce až 8. března 2006 a logicky nemůže působit zpětně. Existují však dva výklady, kdy takový defektní předpis (novinář by zřejmě použil cliché "legislativní zmetek") nabyl účinnosti: podle jedné verse byl zákon účinný dnem vyhlášení, podle druhé patnáctým dnem po vyhlášení, přičemž oba dva výklady jsou přibližně stejně legitimní a argumentačně podepřené. Vedle toho existuje třetí (menšinový) výklad, že novela nenabyla účinnosti vůbec, protože byla přijata způsobem odporujícím zákonu a není tedy zákonem v materiálním smyslu.

Občan, který svou žádost o informace podal v době mezi 8. a 22. březnem 2006, tedy neví, zda se na jeho žádost uplatňuje režim fikce zamítavého rozhodnutí podle starého znění, nebo už režim novelisovaný, využívající možností nového správního řádu. Bude-li postupovat jedním nebo druhým způsobem, riskuje, že po vynaložení značného úsilí a nemalých prostředků na právní pomoc soud jeho žalobu odmítne, protože si účinnost novely vyloží opačným způsobem než žadatel, a není vyloučeno, že různé krajské soudy, případně i různé senáty jednoho krajského soudu, budou novelu vykládat různě. Ke sjednocení výkladu dojde až po letech, kdy se k otázce vysloví tradičně hlemýždím tempem pracující Nejvyšší správní soud, a není vyloučeno, že jeho rozhodnutí bude nakonec zvráceno opačným nálezem Ústavního soudu.

Podobných příkladů by bylo možno jmenovat celou řadu: problémem není rozsah a složitost regulace, ale v prvé řadě nedostatek konsistence a nejasnost vydávaných právních předpisů.

II.

V období pozdního osvícenství se lidé domnívali, že existuje ideální, Bohem dané právo, a úkolem zákonodárce je toliko toto ideální právo nalézt a sepsat. These o intrinsické seznatelnosti (poznatelnosti) práva se stala podkladem rakouského Všeobecného zákoníku občanského z r. 1811, jednoho z nejzdařilejších legislativních děl všech dob.

Moderní zákonodárce v transcendentální povahu práva nevěří a při normování již právo nehledá, ale vytváří, aniž by se dal ve své fantasii omezovat ohledy na ty, jimž je právo určeno. Účelovost normotvorby je tak nejzávažnější vadou postkomunistické legislativy: právo tu není vytvářeno jako systém, který musí být vnitřně sourodý a logický, ale jako sněhová koule, na niž se nabalují nové a nové vrstvy korektivní normotvorby.

Proto dodnes platí přibližně sedmdesátkrát novelisovaný trestní řád z r. 1961, u kterého pravidelně přibližně jednou až dvakrát za rok Ústavní soud konstatuje, že některé ustanovení odporuje Listině základních práv a svobod, a u něhož si nikdo nemůže být jist, jakou interpretaci orgány činné v trestním řízení v jednotlivém případě použijí.

Příklad, k čemu nekvalitní, lajdácká "šámalovská" normotvorba vede v praxi: Podle ustanovení § 43 odst. 1 trestního řádu (TŘ) má poškozený v trestním řízení právo navrhovat důkazy, např. výslech svědků, a podle § 209 odst. 1 TŘ smí klást svědkům otázky, ale protože § 43 odst. 1 TŘ říká, že má právo se k věci vyjádřit "před jejím skončením", některé soudy odmítají poškozenému možnost vyjádřit se k provedeným důkazům.

To např. znamená, že poškozený může předložit důležitou listinu, ale už nesmí uvést, čím je tato listina pro trestní řízení důležitá a co podle jeho názoru prokazuje. Podobně nesmí vysvětlit, v čem vidí rozpory ve výpovědi právě vyslechnutého svědka a jak by soud měl ve světle této výpovědi interpretovat např. výpověď obžalovaného.

Nekompetentní Šámalova novela v tomto případě vedla k porušení principu rovnosti mezi procesními stranami.

III.

Naprostým popřením zásady dobré normotvorby je "pejskovsko-kočičkovské pečení dortu" v podobě poslaneckých pozměňovacích návrhů.

Důsledně vzato by schválení sebemenší změny v předloze vyžadovalo, aby se legislativní proces vrátil na začátek, protože každá změna může potenciálně představovat zásadní modifikaci zákona jako celku. To se neděje, místo toho existuje pojistka v podobě závěrečného hlasování o návrhu, ale tam jsou poslanci vázáni stranickými instrukcemi a nadto riskují, že přijde nazmar výsledek několikaletého legislativního procesu; není mnoho případů, kdy se poslaneckými iniciativami "zvandalisovanou" předlohu podařilo skutečně v této fasi zastavit tak jako trestní zákoník, z něhož v důsledku malé domů ODS vypadla důležitá skutková podstata zneužívání informací v obchodním styku.

Facit: Klausovké volání po zjednodušení právního řádu je hrubým populismem, objemnost práva je daleko menším problémem než nesystematická, nekvalitní a poslanecky "vylepšovaná" normotvorba.

27. května 2006

Egg se opět plete

motto: "Shodný názor správců je potřeba jen v nejzákladnějších věcech, například v tom, že trestní oznámení je právní krok a nelze jím ve wiki vyhrožovat, to považuji za evidentní." Egg

„Varování před podáním trestního oznámení není právní výhrůžkou“. V kontextu wiki skutečně ne.

Polemika s Cynikem

Cynik si všiml, že jsem provedl konkurenční průzkum kvalit české a slovenské části Wikipedie. Bohužel stále nepochopil základy statitistiky. Obě části mají cca 30 000 článků. Pokud jich prozkoumám 100, tak jich prozkoumám 0,333 %. Pokud jich prozkoumám 10, tak jich prozkoumám 0,033 %. V obou případech je statistická representativnost nulová, neboť 0 * 10 = 0, stejně jako 0 *100 = 0.

Co se týká údajných primitivních a průhledných triků, chtěl bych znovu ocitovat své závěry: "Pokud se zajímáte o kytičky nebo jste fanatik do planetek, je česká část Wikipedie hraničně použitelná. Jinak ne." "Česká a slovenská část Wikipedie jsou jedna za 18 a druhá bez 2 za 20. Jediný rozdíl spočívá v tom, že česká obsahuje více biologických pahýlů, slovenská více astronomických." Tím jsem nechtěl říci, že slovenská část Wikipedie je lepší než česká. Tím jsem chtěl říci, že obě jsou stejně nepoužitelné.

Ale spíše si přečtěte, jak to bylo ve skutečnosti.

Seznam českých wikipedistů

Napište, co si o nich myslíte. Dostanou tak žádoucí zpětnou vazbu, kterou tolik postrádají.

Zajímavý článek na wiki

Napsal ŠJů.

Překvapení roku

Hitler české části Wikipedie, Cynik, z ní beze slova odešel: "Činnost ukončena." Uvidíme, jak dlouho mu dobré předsevzetí vydrží.

Zajímavý průzkum bojem

Jak mne upozornil Tomáš Pecina, novinářům se povedl majstrštyk. K tomu dodávám, že jediná Michaela Šojdrová je opravdu normální.

Vzkaz pro Pohraničníka

Nemohl byste to tapetování poněkud omezit? Děkuji.

26. května 2006

Česká Wikipedie v ohrožení!!!

Nový boj o existenci české části Wikipedie existuje. Hitler české Wikipedie, fanatický IMHOtista, nejvyšší pariah, pan nedotknutelný. Ten, který nesmí být jmenován. Maturant. Fanatický likvidátor pravidla NPOV. Ideologický politruk KDU-ČSL. Subpahýlista. Ozbrojený kulometčík bez samopalu. Atd atd...

Kandiduje na správce!

Možný výsledek voleb

Na základě diskusse k článku jsem opravil text. Nyní vyjadřuje můj odhad výsledku voleb, takže si každý bude moci za týden ověřit, do jaké míry jsem se strefil. Chtěl bych jen upozornit, že větší důraz než na procento voličské přízně kladu na odhad počtu mandátů. Své chyby pak vyčíslím v procentech podle nich.

Volební účast: 50 %

Procent hlasů:
ODS 28,8
KDU-ČSL 9
Z 9
KSČM 18
ČSSD 25,2
Ostatní 10

Přepočteno na mandáty:
ODS 64
KDU-ČSL 20
Z 20
KSČM 40
ČSSD 56

Kdyby ČSSD získala počet hlasů, který odhaduji pro ODS, a ODS počet hlasů, který odhaduji pro ČSSD, byly by možné tyto koalice:
ČSSD–KDU-ČSL–Z: 104
ČSSD–KSČM: 104
ODS–ČSSD: 120
ODS–KDU-ČSL–Z: 96
ODS–KSČM: 96
Myslím, že z těchto tří možných koalic by si Paroubek vybral ČSSD–KDU-ČSL–Z.

25. května 2006

Svoboda projevu v Bohmen und Mahren?



Svoboda? Ano! Ale jen tak potichu, doma pod perinou a nebo v noci se sprejem. Prizdisraci...

Odposlech

Přehrál jsem si odposlech rozhovoru Topolánek-Dalík. Pokud tím chtěl Paroubek předvolebně odstřelit ODS, nepodařilo se: materiál je to slabý, nevýbušný, ba nezápalný. Jedinou obětí bude - snad - šéfredaktor Mladé fronty Dnes Robert Čásenský.

Poznámky k článku Ztraceni v paragrafech

Malý čtenář vyzval Tomáše Pecinu a mne, abychom se vyjádřili k článku Ztraceni v paragrafech. Je to rozsáhlý článek, který vychází z článku soudce Baxy Tak co s přebytečným právem? a z rozhovoru se soudcem Vyklickým.

Pracuji v legislativně 7 let, takže mám zjevně k thematu co říci. Problém je, že toho o české i evropské legislativě vím tolik, že je velice těžké vybrat to podstatné. Proto se omezím na několik poznámek.

Z článku je vidět, že ho psal dilettant, který o legislativě neví nic. To je pro česká media naprosto typický jev. Proto nechal neúměrný prostor soudci Vyklickému, jeho krajně subjektivním názorům. To už se rovnou mohl zeptat advokáta Sokola. Proč nedal větší prostor ministru Zářeckému, což je naprosto špičkový legislativec a první specialisovaný ministr pro legislativu od dob Vavro Šrobára? Nebo být tak bez sebe z toho, že se sejde několik komor a několik professních odborových svazů.

K názorům soudce Vyklického se raději vyjadřovat nebudu. Pouze opět připomenu, co o soudcích napsal prof. Eliáš:
"Komplex pravidel shrnutých do tohoto ustanovení se záměrně, kategoricky, a také v logické návaznosti na § 2, rozchází s Robespierovou maximou, že "Slovo »soudní tvorba práva« musí být vymýceno z našeho slovníku." Tato zásada je totalitnímu právnímu myšlení blízká, jak je známo rovněž z nedávné české zkušenosti, pohříchu i současnosti. S těmito neblahými tradicemi je nezbytné se rozejít nejen s ohledem na jejich kořeny, ani proto, že princip popření soudcovské tvorby práva ani v totalitních právních systémech nenašel plné uplatnění (jako princip nepůsobí), ale především z toho důvodu, že snahy o jeho prosazování působí retardačně na juristické myšlení i na celkovou právní kulturu, vedou k nespravedlnostem při aplikaci práva, a tudíž i k sociálně škodlivým efektům."

Nejprve několik pojmů: Právo je systém právních norem. Právní normy jsou uspořádány do právních předpisů, především do zákonů. Právní norma je jedno závazné pravidlo chování, příkaz nebo zákaz, vynutitelný státem. Každý právní předpis obvykle obsahuje právních norem mnoho.

Poslanci a úředníci mají nekontrolovatelnou moc nad zákonodárným procesem.
Jinak to ani být nemůže.

V současnosti platí 10 tisíc norem, čtvrtina z toho jsou zákony, které mají celkem asi 100 tisíc paragrafů.
Chtěl bych vědět, nakolik jsou tyto odhady podložené.

Příběh o tom, jak je vláda nucena vystupovat jako správní úřad, je sice smutný, ale příčina je jasná: Ústava + jednací řády obou komor. V žádném normálním státě nemůže zákon navrhnout jeden poslanec. V žádném normálním státě nemůže pozměňovací návrh na plénu navrhnout jeden poslanec. Z projednání ve výboru se tak stává napůl zbytečný process.

Volání po koncepcích je tradiční levičácké cliché. Jen místo zákonů nás budou regulovat koncepce.

Počet novelisací je skutečně hrozivý. Do značné míry však za ně může vyspělá technika. Zatímco dříve se nepřímými novelami nikdo nezabýval, nyní se to hlídá a každá nepřímá novela se převede na přímou. Proto jich je tolik. Dám Vám anekdotu. V návrhu nového trestního zákoníku byl použit institut zákonného společenství majetkového: "Výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové." Co na tom, že tento právní institut byl zrušen již v roce 1963 a od té doby nahrazen nejprve BSM a nyní SJM. To docenta Šámala nezajímalo. "Trestní právníci jsou zvyklí na zákonné společenství majetkové, tak proč to měnit?" Ostrov starého legislativního myšlení v postmoderní době.

Je osudný omyl se domnívat, že v roce 1989 nastal v legislativě nějaký zlom. Jak jsem napsal: "Kdy vlastně začíná dnešní právo? Podle mne v roce 1982, kdy byla přijata velká novela občanského zákoníku, která odstranila největší hrůzy z roku 1964. Rok 1989 žádný přelom neznamenal, právo dál tvořili titíž lidé podle stejných vzorců. Když si srovnáte novelu zákoníku práce z roku 1988 a 2000, těžko najdete nějaké rozdíly. Symbolem tohoto období je zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a vládní nařízení č. 137/1989 Sb., o závodním stravování." Před tím byl velkým přelomem rok 1960, kdy začíná kommunistická legislativa se svými poznámkami pod čarou; světovým unikátem. Idealisovat si kommunistickou legislativu je osudný omyl. Je fakt, že poslanci byli tehdy do počtu, přesto úroveň tehdejších předpisů byla bídná a dle mého názoru horší než dnes.

Ke Klausově kritice: "Jedná se o jeden z nejkratších zákonů, které kdy byly přijaty v České republice (kratší jsou snad jen zákony o zásluhách prezidentů Masaryka a Beneše). Parcialita tohoto zákona je mimořádná a bezkonkurenční". Jsem bytostně přesvědčen, že specialisovaný zákon je lepší než novela. Tak to chodí v celé střední Evropě (Rakousku, Německu i Švýcarsku). "Za dva a tři čtvrtě roku svého prezidentství jsem dostal k podpisu téměř 350 zákonů, což si můžeme představit i tak, že každý třetí den vznikl nový zákon. Tím je zužován prostor pro svobodné jednání a podnikání lidí, tím klesá úcta k zákonům a k jejich dodržování." To je totální nesmysl, primitivní počtářství, míchání jablek s hruškama.

BTW, dostaly LN za vloženou reklamu na ASPI zaplaceno? V ASPI je dost chyb a výstup z něho se obvykle dá poznat.

Myslím, že systém jezdců a přílepků by šel odstranit zákonem z dob starého Říma, který zakazoval spojovat nesouvisející věci. A vláda se chystá zavést RIA.

24. května 2006

Restaurace fašismu

Zajímavý názor uveřejnil Krabat na Vrbě. Podle jeho mínění nás čeká obnovení fašismu pod hlavičkou demokracie. Příčina je jasná: válka s terrorem. Nicméně si myslím, že ještě není vše ztraceno, že se tomu ještě můžeme postavit.

Ivanyuska durachok...

Frantisek Fuka, mistni jednicka postavajici pred vycepnou ceskeho internetu se snazi udelat si jmeno na anglicky mluvicim internetu tim, ze opakovane pise o mne, nazyva mne picou a dokonce pripojuje obrazky. A to prosim vsechno navzdory memu pratelskemu chovani vuci nemu. Je to neco jako soucasny standard ceskeho internetu - chovat se jako necivilizovany dobytek? Vidime to v posledni dobe prilis casto, od Cinika, Berena a podobnych troubu az po Fuku, ktereho jsem az do nedavna povazoval za temer normalniho. Je to moje chyba, velice se za nic stydim.

Vyrazne Fukovy moudrosti lze videt na http://fuxoft.blogspot.com a clanek, ktery mne znechul je Do androids dream of screensavers? (Plus Hedvicek)

Znechucení politikou

Bohumil Doležal napsal zajímavý článek. S jeho první odpovědí souhlasím, s druhou nikoliv.

Kulveitovy nestydaté lži

Vzhledem k tomu, že ve známém sporu o stránku Wikipedie se Wikimol nestyděl uvádět lži, cítím potřebu je uvést na pravou míru. Je už nyní zjevné, k čemu celý ten 4. Berenův lynch sloužil: Aby mohli beztrestně lhát, bez obav, že někdo na to poukáže přímo ve Wikipedii.

Kulveitovy lži:
"Takovouto kritiku už vyvolala i česká jazyková verze, když jeden z výrazných přispěvatelů reagoval na spory založením blogu, zaměřeného z významné části na ostrou kritiku komunity uživatelů a urážky bývalých spolupracovníků. Vznášené námitky proti Wikipedii jsou různorodé, od nedostatku tolerance přispěvatelů, potlačování svobody projevu až k obvinění ze sektářství a názorové zaujatosti (konkrétně česká Wikipedie má být orientována prokomunisticky, případně prokatolicky, případně její komunita má být fašistická)."

Nejprve stojí za zmínku, že nesmím být výslovně jmenován, ačkoliv tím Wikimol porušil pravidla Wikipedie. Inu, známá kommunistická taktika: emigranti také obvykle nesměli být jmenováni, aby se na ně zapomnělo.

Až do nedávna jsem nikdy ostře nekritisoval kommunitu Wikipedie jako celek. Ačkoliv to gaunerům jako je Beren s Wikimolem může být divné, skutečně je zde mlčící většina. Ta se na žádných lynchích nepodílí, maximálně k nim mlčí. To je sice morální selhání, ale v porovnání s tím, co dělá Kulveit, relativně malé.

Je zajímavé, že mne Kulveit výslovně označil za "bývalého spolupracovníka". Zdá se, že do plánu vyhnat mne z Wikipedie nebyl zapojen jen Svítil s Koukalem, ale též Kulveit.

Pokud je mi známo, nikdy jsem na adresu gaunerů Wikimola či Berena nepoužil slova ostřejšího než takového, které ArbCom odmítl jakkoliv potrestat. Co je dovoleno na wiki, musí být dovoleno i zde. Tak jaképak urážky?

To, že česká Wikipedie je prokommunistická a prokatholická, není pouhé obvinění, nýbrž prokázaný fakt. Nicméně její kommunita jako celek není fašistická, jak Wikimol opět lže, a nikdo to ani nikdy netvrdil. Starými fašisty jsou pouze Miraceti s Nolanem a novými ti, kteří v nynější snaze censurovat Internet podpořili modifikaci NPA.

Svěření dohledu mentora

Před skončením dlouhodobých zákazů editace přidělí Arbitrážní výbor oběti jednoho nebo několik mentorů, kteří nad ní budou vykonávat dohled po dobu jednoho roku. Mentor je zkušený uživatel ochotný poradit a pomoci řešit konflikty.

Oběť sama posoudí, jaké její jednání by mohlo být zdrojem konfliktu. Buďto se takové situaci vyhne, nebo se před učiněním takového kroku zeptá mentora, který mu potenciálně konfliktní krok povolí nebo zakáže, případně doporučí nějaký jiný postup.

Lze uvést několik demonstrativních příkladů takových kroků: zakládání krátkých pahýlů o konfliktních tématech se silně POV obsahem; pravopisné zásahy;
aj. Oběť také předem zkonzultuje s mentorem podání jakékoli Žádosti o komentář, Žádosti o arbitráž, organizaci libovolného hlasování, podávání návrhů pravidel a návrhů doporučení.

Pokud oběť učiní nějaký konfliktní krok bez souhlasu mentora, mentor může využít níže popsaných práv k zabránění šíření konfliktu.

Mentor má právo:
vracet jakékoli editace oběti bez dalšího zdůvodnění;
mazat či nechat mazat jím založené stránky;
zakázat oběti editovat libovolný článek;
zablokovat nebo nechat zablokovat oběť na dobu až jednoho měsíce.
Údaje o zákazech a zablokováních mentoři zaznamenají do Wikipedie:Žádost o arbitráž/Oběť#Záznam zablokování a zákazů. Doba dohledu je prodloužena o každé zablokování, které oběť v jejím průběhu obdrží.

Před koncem dohledu mentoři Arbitrážnímu výboru doporučí další postup, při špatných zkušenostech např. prodloužení doby dohledu.

Schváleno (3 pro, 2 se z případu omluvili) 23:48, 19. 5. 2006 (UTC)

----
Hedvickuv komentar: Domnivam se, ze by seznam opatreni mel byt doplnen narizenim, ze si oběť musi na kabat prisit zlutou hvezdu. Odpovidalo by to duchu techto opatreni a atmosfere na soucasne Wikipedii.

Updated.

Pochmůrný epitaf

Právě jsem se připojil na Wikipedii a co nevidím. Poslední změna. Historický okamžik. Vláda temnoty nad Wikipedií začala.

Beren (Diskuse | příspěvky) (blokuje „Wikipedista:V. Z.“ s časem vypršení 2007-01-13 19:44:00Z: rozhodnutí arbitrážního výboru Wikipedie:Žádost o arbitráž/V. Z.)

Jak dlouho ještě? Hlásím se jako první do boje. Tak jako Irové vybojovali své zemi nezávislost, i když to stálo mnoho krve, Wikipedie bude osvobozena od zuřivých nepřátel práva, svobody a logiky.

Nebojme se nasadit jakékoli zbraně! Pravda bude revoluční a všechny nás již brzy osvobodí.

23. května 2006

V Britských listech není censura

Říkejte tomu cenzura, ale články, obhajující fackování, v tomto listě publikovat nebudeme, stejně jako zde nebudeme zveřejňovat texty, obhajující kouření a kritizující jeho zákaz (píšu tohle v kavárně na pražském letišti, kde mě kouřením odvedle dusí český podnikatelský primitiv - na mysl mu nepřijde, že by se mohl zeptat okolosedících, zda jim jeho protispolečenský zlozvyk nevadí). Těším se do Skotska, kde je ve veřejných místnostech čistý vzduch - vyperu zase veškeré šatstvo...:)

...napsal Jan Čulík a jistě mu nepřišlo na mysl, že dělá něco, za co sám jiné kritisuje. Britské listy se od běžných periodik liší tím, že poskytují (nezištně a ve volném čase editorů) veřejnou službu; zatímco ostatní média (Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, a mimo předvolební období též Právo) čtenářům vnucují jediný správný pohled na svět, Britské listy jsou dokonale pluralitní a presentují všechny relevantní úhly pohledu; které úhly pohledu jsou relevantní, rozhoduje šéfredaktor.

Establishment české části Wikipedie

Open Proxy Editor zveřejnil na své Wikipedii zajímavý článek o establishmentu české části Wikipedie. Nechce se mi do něj zasahovat, protože mám poměrně odlišný názor, ale dávám mu výslovné svolení, aby z mého textu použil cokoliv, co uzná za vhodné.

Osobně bych establishment české části Wikipedie rozčlenil do více skupin:

1. Sekyráři
Jsou jim Koukal se Svítilem (-jkb- a Radouch). Je jich heslem je: "Buď mne budeš milovat, nebo tě popravím." Neštítí se použít jakéhokoliv úskoku, aby se svými nepřáteli zatočili stejně jako s Lidicemi.

2. Fašisté
Opět pár: Miraceti s Nolanem. Wikipedii si představují jako koncentrák. Buď budeš mít modré trenýrky, nebo táhni ke všem čertům.

3. Hitler české části Wikipedie
Grafoman Ignác Pospíšil vulgo Cynik je natolik svéráznou postavou, že si zaslouží svébytnou kategorii.

4. Pomatení matfyzáci
Wikimol s Berenem. O těhle dvou jsem si původně myslel, že budou mít ke mně blízko. Z Berena jsem dokonce udělal správce. Nicméně jejich občasný deficit logiky i znalostí spojený s ješitností je zákonitě postavil proti mně.

5. Neřízená střela
Opět samostatná kategorie pro p. Vrbu. Je to někdo, kdo se vzpírá všem snahám o kategorisaci.

6. Slušní lidé přisluhující svinstvu
Je to Karakal s Petrem Adámkem. Těchto lidí je mi nejvíce líto. Jsou osobně slušní, ale žumpa bohužel ušpinila i je. Často přemýšlím o Doležalově maximě, že slušný člověk nemá v zločinném orgánu co dělat, že se nemá snažit o prosazení maxima dobrého. Původně jsem s touto thesí nesouhlasil. Ale když vidím výsledky činnosti Karakal a Petra Adámka, musím mu dát za pravdu. Je mi to líto, ale wikipedická svinstva máte na hrbu i Vy.

7. Vykonavatelé terroru
Tato skupina je zřejmě nejširší. Patří k ní Mormegil, Luděk, Li-sung, Egg, Aktron, Zirland a další. Za normálních okolností by to byli slušní lidé, ale pod vlivem sekyrářů a fašistů se postavili na špatnou stranu barikády. Je mi líto, že to nyní nevidí, ale věřím, že časem procitnou, i kdyby to trvalo mnoho let. Na rozdíl od prvních 5 kategorií mají ještě chanci.

Zvláštní zmínku si zaslouží Luděk. Je to jistá varianta -jkb-. Také by si přál všeobecnou lásku, ale na rozdíl od něj si ji nevynucuje popravami a denuciantstvím. Podobný mu byl letec Jan Pospíšil, který však, když neuspěl, tak raději odešel, než aby si své svědomí zatěžoval dalšími svinstvy. Účast p. Pospíšila na jednom lynchi beru jako pouhé symbolické překročení Rubikonu, kterým jsme se metafysicky oddělili.

Egg a Aktronem jsou hormonálně nevyrovnaní. Mají záchvaty zuřivosti a období klidu. U Egga je jeho psychické rozpoložení komplikováno bludem, že s ním Wikipedie stojí a padá. Doufám, že ho brzy přejde.

8. Nezařazení
Che, Postrach, Di a Jirka O. Nemohu o nich říci nic dobrého, ale do prvních 3 kategorií nepatří.

V Iráku se opakuje Vietnam se vším všudy

Američtí mariňáci masakrují v Iráku civilisty. Píše idnes.cz. Po takových incidentech se stává vyloučeným, aby americká armáda mohla sehrát ještě jakoukoli positivní roli v tomto konfliktu. USA budou pouze nenáviděným okupantem a požadavek jejich odchodu zastíní všechny ostatní. Nenávist Arabů a nechuť Evropanů k Americe vzrostla spolu s cenou benzínu. Rovněž vzrostlo šmírování občanů v dosud tzv. svobodném světě. Nejeden zpitomělý český občan je přesto ochoten vstrčit hlavu do chomoutu, resp. oprátky, a přísahat loayalitu Spojeným státům, což je ochoten dokázat svolením k umístění amerického protiraketového systému na území ČR "proti Íránu"!! a upřímně věřit tomu, že jej Írán akutně ohrožuje.
Že je to hrozné, vím už dávno. Co se v poslední době zhoršilo je moje skepse ohledně cesty zpět. Bojím se, že point of no return je za námi...

22. května 2006

Rozhovor s Václavem Havlem

uveřejnily Hospodářské noviny. Je zjevné, že k Pravdě a lásce mám ze všech českých politických skupin nejblíže, ale plně ztotožnit se s ní nemohu.

Speciálně pro p. Zemana: "Nejde o to, jestli vládne ODS či ČSSD. Mohou vládnout tak, že žádnou změnu nezpozorujeme, že to bude k nerozeznání: stylem, atmosférou, hodnotami, perspektivou. Důležitější je to, co jsem nazval novým duchem, novým elánem."

"HN: Jsou volby, které nás čekají, těmi nejzávažnějšími po listopadu 1989, nebo jsou to podle vás už úplně normální volby, v nichž jde v podstatě jen o detaily?
Souhlasím, že nejsou nejdůležitější od roku 1989, nevím, proč by měly být."

Mackova facka

Je zachycena na videu; pozdější zápas je ve fotografiích. Není překvapivé, že Rambo v sukních nemá pravdu: ODS se od incidentu distancovala. Není divu. Tyto asijské způsoby stále ještě veřejnost nebere.

Rathova slova: "Pane doktore, vy jste na mě zaútočil zezadu, jste zbabělec," Macka popravila. Inu, kdo se chce chovat jako Rambo, nemá se chovat jako uličník.

Můj názor: Když už Macek chtěl řešit celou záležitost opravdu chlapsky, měl vyzvat Ratha na souboj. Jeho kamarád Klaus by mu jistě slíbil milost v případě, že by jako lepší střelec Ratha zastřelil. Dokázal by pro svou čest riskovat život? Nebo dokáže jen přepadnout nic netušícího člověka zezadu?

Updated.

Proč nebudu volit ČSSD

Volil jsem ČSSD v roce 2002, když jí šéfoval Špidla. Měl všechno, co od představitele politické strany požaduji: vise, vzdělání, slušnost, nezkorumpovatelnost a ochotu k dialogu.

Nyní je předsedou ČSSD Paroubek. Ten se svým typem nijak neliší od Klause či Zemana. Všichni tři jsou malí Mussoliniové, a to není můj šálek čaje. I z toho důvodu budu volit ODS. Ačkoliv Topolánkovi lze vyčítat kde co, malý Mussolini to očividně není. A to mi musí stačit, lepší výběr zde zjevně není.

Nemyslím, že letošní volby byly tak zásadní, jak to media a obě hlavní politické strany zdůrazňují. Tím jen opakují umělou polarisaci presidentských voleb v USA v roce 1932. Faktem je, že se ČSSD poukouší o hattrick a má velkou chanci, že se jí to podaří. Pokud ano, tak ODS čekají zásadní reformy, zejména ve vztahu ke Klausovi. Pokud ne, tak ČR půjde více doprava, než by šla za vlády ČSSD.

Updated.

Tré polemik s Bohumilem Doležalem 3/3

Bohumil Doležal na svém blogu ve čtvrtek 18. května 2006 napsal: Předseda ČMKOS Štěch doporučuje členům odborových svazů volit „levicové strany“ (jak se zdá, sociální demokraty by trošičku preferoval před komunisty) a je stoupencem menšinové vlády ČSSD s komunistickou podporou. Jeden z hlavních důvodů pro dosavadní relativně vysoké preference ODS vidí v „masivní kampani sdělovacích prostředků“ (s výjimkou Práva). Sdělovací prostředky je zjevně třeba dostat znovu pod kontrolu. V tom si notují s Paroubkem. Současné propojení ČMKOS s ČSSD je první krok na vestě k budoucímu demokratickému centralismu. Bude jistě jiný než ten normalizační, ale stejně protivný.

Znovu se musím ptát, proč KSČM údajně není levicová strana? Protože Milan Štěch je členem ČSSD a dokonce senátorem za ČSSD, tak by sociální demokraty preferoval před komunisty nikoliv "trošičku", nýbrž silně. Musí však brát ohled na přání členské základny.

Jakým myšlenkovým zkratem došel Bohumil Doležal k závěru, že konstatování objektivního faktu, že mainstreamová media jsou pravicová (tj. Mladá fronta, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Týden, Reflex, Respekt) jsou pravicová, je voláním po utažení šroubů?

Propojení odborů se socialistickou stranou je běžné v celé Evropě. Labour Party je dokonce politickou stranů odborů. A z britského "demokratického centralismu" bychom se měli učit.

Tré polemik s Bohumilem Doležalem 2/3

Bohumil Doležal napsal článek Odbory v předvolební akci, protože ČMKOS měla tu drzost, že vyzvala své členy, aby volili levicové strany, tj. ČSSD nebo KSČM. Kvůli té druhé straně nyní leží ČMKOS Bohumilu Doležalovi v žaludku.

Podle Bohumila Doležala je Českomoravská konfederace odborových svazů nástupnická organizace komunistických odborů. Není to pravda ani formálně, ani fakticky. Právně je nástupcem ROH Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů (MSDUOS). Fakticky je nástupcem ROH Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska. ČSKOS (federálního předchůdce ČMKOS) zakládali představitelé stávkových výborů: Jan Uhlíř, Alena Vondrová, Jaroslav Šifta, Jiří Schlanger a další. Kdyby by ČMKOS byla nástupcem ROH, tak by jí místo Falbra šéfoval Karel Heneš a místo Štěcha Karel Vymětal. A nebyly by to socialistické odbory, nýbrž kommunistické.

Bohumilu Doležalu je zřejmě trnem v oku, že českým odborům patří v Praze tři budovy. Byl se však někdy povídat v Rakousku? Např. na sídlo GPA? To, že české odbory dostaly budovu Všeobecného pensijního ústavu od ÚRO z nich nedělá "nástupnickou organisaci kommunistických odborů", stejně jako Lidový dům nedělá z ČSSD nástupnickou organisaci kommunistické strany.

Mohutný aparát. Je několik několik desítek zaměstnanců mohutný aparát? Má libovolná strana v ČR aparát menší? A to má např. ODS 30x méně členů než ČMKOS a ještě na svůj provoz dostává od státu dotace.

Je zajímavé, že Bohumil Doležal považuje odboráře za tolik neschopné, že nebýt demonstrace, tak by se do Prahy nedostali. Demonstrující lékárníci také jezdí do Prahy nakupovat?

Co se týká LOK–SČL, tak Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů je členem Asociace samostatných odborů (ASO), druhé největší odborové centrály v zemi. I když je ASO menší než ČMKOS, pořád má ještě více členů než všechny politické strany v ČR dohromady.

Problémem Bohumila Doležala je, že ve svém životě byl pouze členem převodové páky KSČ – ROH – a pidistrany LDS. Nedokáže si tedy představit, jak funguje normální spolek. Pokud představenstvo spolku neplní přání členské základny, nejbližší valná hromada ho smete.

Co se týká participace zaměstnanců na řízení zaměstnavatele, je to standardní německý model, vyvinutý v rámci poválečného hospodářského zázraku. Po delší diskussi se k němu přes původní nesouhlas přiklonily i britské odbory, takže je nyní součástí programu evropských odborů a evropských směrnic, např. o evropské (akciové) společnosti a o evropském družstvu.

Co se týká údajného monopolu ČMKOS, neexistuje evropská země, kde by všechny odborové organisace měly stejná práva. Chtít něco podobného je jako chtít stejná práva pro ODS a Balbínovu poetickou stranu. Dosavadní model zástupců zaměstnanců v ČR tak připomínal polské liberum veto. A to se neosvědčilo ani v Polsku a neosvědčuje se ani u nás. Bohumil Doležal by si měl nastudovat, jak to funguje jinde, když má potřebu o tom psát.

Je pozoruhodné, jak Bohumil Doležal převzal Klausovu thesi, že do politiky mají mluvit jen politické strany. Celý vývoj občanské společnosti po roce 1960 mu unikl. A to je škoda.

Tré polemik s Bohumilem Doležalem 1/3

Bohumil Doležal na svém blogu ve čtvrtek 11. května 2006 napsal: Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Štěch podpořil „levicové strany“, tj. ČSSD a komunisty. Ke komunistům má jakési drobné výhrady: „Jejich program je v některých částech drobet nerealistický, ale kroky, které navrhují, by v žádném případě zaměstnance, podle našeho názoru, neměly poškodit.“ Pan Štěch měl říci místo „zaměstnance“ „pracující“ a nepochybně to bude zase říkat, když mu to okolnosti dovolí. Aparátník Paroubek a aparátník Štěch. Ať byl Falbr jakýkoli, i tohle je propad. Ale celá slavná „Konfederace“ není od počátku nic jiného, než neobratně překabátěný normalizační odborový moloch. Jen jeho drzost podstatně vzrostla, za „totáče“ byl sice obrovitým, ale pátým kolem u vozu. Taky se trochu podobá někdejšímu OF: ne že by výslovně neměl členy, ale podstatný je jako u OF aparát. Nerozdává už na vánoce kolekce (možná: jako důchodce už nejsem odborově organizován, ostatně mě z odborů vyloučili v roce 1977 za podpis Charty, vlastně bych měl od Štěcha žádat rehabilitaci), ale pořádá nákupní výlety venkovanů do Prahy spojené vždycky s maximálně dvouhodinovou demonstrací. Tak moc se toho zase nezměnilo, a to, co se změnilo, se pomalu zase vrací k „normálu“.

Blog p. Doležela čtu pravidelně. Je totiž inspirativní. Zatímco Miroslav Macek je zajímavý jen v případě, že píše o ODS, jinak jsou to ideologické bláboly, Bohumil Doležal píše výtečně o celé české politické scéně, vyhnání českých Němců a o Rusku. Co na tom, že nerozumí zahraniční politice (je to ideolog střetu civilisací) a je fanatický antikommunista? K tomu, abych si někoho vážil, se s ním nemusím ztotožňovat na 100 %.

Bohužel se nyní ukazuje, že nerozumí ani odborům. Jen proto, že si předseda ČMKOS, ačkoliv je socialista, dovolil podpořit KSČM, tak to odborům dal sežrat hned 3x. Dovolím si mu oponovat z posice aparátčíka ČMKOS a doufám, že můj pohled nebude příliš poznamenám insider's pohledem.

Hlavní problém Bohumila Doležela je, že nerozumí žádnému hnutí, které vzniklo po roce 1960, feminismu, NGOs, ani českým odborům. ČMKOS totiž nemá s ROH nic společného. Nicméně postupně:

Proč by KSČM neměla být levicová strana? Je nalevo od ČSSD, stejně jako jsou v EU ostatní kommunistické strany nalevo od socialistických stran. KSČM je členkou Evropské sjednocené levice (GUE) a patří v ní dokonce k pravicovému křídlu.

Zaměstnanci v. pracující. Je velký problém, jak odlišit anglická slova employee, labourer a worker. Obvykle se překládají jako zaměstnanec, pracující a dělník nebo pracovník. Slovo "pracující" je však zastaralé a žádný příčetný politik ho nepoužívá. Na druhou stranu říkat modrým límečkům zaměstnanci není také právě optimální.

Aparátčík je zaměstnanec aparátu, referent. Milan Štěch nikdy zaměstnanec aparátu nebyl, vždy byl pouze ve volené funkci. Totéž platí pro Jiřího Paroubka. Bohumil Doležal by si měl najít jinou urážku; takovou, která více odpovídá realitě.

I kdyby ČMKOS byla nástupcem ROH, proč by se mělo jednat o nástupce normalisační instituce? ROH vzniklo už v roce 1945, tedy dávno před normalisací, jako nástupce NOÚZ. Nicméně ČMKOS nemá s ROH nic společného. Vznikla jako nástupce ČSKOS (společně s KOZ). ČSKOS byla formalisováním stávkových výborů. A bez stávkových výborů by zde nebyla demokracie. Samotní studenti a herci by revoluci neprovedli. Zásadním obratem byl postoj ČKD. A tam předsedal stávkovému výboru Jan Uhlíř, do nedávna předseda největšího odborového svazu v ČR, OS Kovo.

Takže Bohumilu Doležalovi lze doporučit: O tom, co jsou to evropské odbory a co dělají, by se měl poučit u Evropské odborové konfederace. EOK rozhodně není "neobratně překabátěný normalizační odborový moloch" a přitom má tu samou odborovou politiku co ČMKOS, dokonce z vlastní zkušenosti mohu říci, že radikálnější.

Velcí modráci, lyncheři a plíživí fašisté

motto: "Kdyby všichni lidé svědčili, že jsem kacířem, neb jinak vinen a jediný Bůh by o mně vydával svěděctví, že jsem spravedliv, hovno bych se chtěl svědectví jich všech báti, ježto jest křivé, odporné nejlepší a nekonečné pravdě."
Jan Sedlák: M. Jan Hus (1915), p. 153.

Náš malý Petříček se nás v diskussi ptá, co jsou velcí modráci, lyncheři a plíživí fašisté. Kdyby pečlivě četl tento blog, tak by to věděl. Ale co, opakování je matka moudrosti.

1. Velcí modráci
Jak mne kdysi upozornil Jonáš, termín Blue Meanies proslavili Beatles ve svém filmu Yellow Submarine. Původně ho používali hippieci pro policajty. V českém kontextu ho proslavil Martin Maniš.

Velcí modráci jsou tedy samozvaní myšlenkoví fízlové Internetu, případně Wikipedie. Příkladem je zasloužilý soudruh Jan Koukal: "Mám tu problém s jednou editací" … "Tak milý kolego Profante, omlouvat se za nějaký zmatek - není vůbec důvodu, Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů, které jsme si snad už vyjasnili, a toho bylo třeba." či notorický kvelurant Vladimír Rott: "Obdobně se na přelomu 70. a 80. let objevili pedofilové s tím, že děti mají právo na sex... " Koho považuji za velké modráky, se dočtete v jejich seznamu.

2. Lyncheři
Definoval jsem je již dávno: "Protože Karakal porušila pravidla VfD, bylo nezbytné tento protiprávní stav napravit. Jenže soudruh -jkb- a jemu podobní považují každý výkon práva za provokaci. Pak se není co divit, že nerozumí, nebo nechtějí rozumět, co je to lynch. Je to potrestátní bez pravidel." + " Standardní výrok o vině obsahuje popis skutku + jeho subsumpci pod normu. Cokoliv jiného je lynch a lynch je ze své definice nepochopitelný (nepřezkoumatalný), resp. pochopitelný pouze jako výraz záště . . . Podle Egga je požadavek nápravy bezpráví ztrátou soudnosti. Ani to ho nijak neodlišuje od ostatních čecháčků, kteří mají takový problém odčinit vyhnání Němců. To, zda bezpráví bylo stvrzeno krvežíznivým davem, nebo šlo o pouhou svévoli jednoltivce, je v této souvislosti lhostejné." Jak se lyncheři projevují v praxi, jsem osvětlil ve svém článku Katholíci a kommunisté.

A chtěl byh připomenout, že mým heslem je: "Odpustit je možné kajícníkovi, nikoliv zatvrzelému lyncherovi." Odpustil jsem Pastoriovi, Vrbovi, Lisovi, Zanaticovi i Karakal.

3. Plíživí fašisté
Předem je nutno upozornit, že "plíživost" zavedl Václav Havel. Máte-li, Petříčku, nějaké problémy s tímto přívlastkem, obraťte se prosím přímo na něj. Já s tím nemám nic společného. Miracetiho & Nolana považuji za fašisty obyčejné, nikoliv plíživé. Na rozdíl od chronicky nevzdělatelného Cynika, který by tak v 30. letech mohl sloužit maximálně jako kanonenfutr v SA, se vyznačují jistým stupněm inteligence.

Na rozdíl od spammerů se tito lidé nedopuštějí žádného přestupku. S jejich morálkou je však cosi špatného.

21. května 2006

Kdo dal komu po hubě

Tak se nám před volbami uradila další epizoda. Je zvláštní, že David Rath, člověk chladného rozumu, po poradě s poradcem - vrátil, aby se nechal znova napadnout privatizátorem a překladatelem Shakespearových sonetů. Jako by nevěděl, že ho o případné vítězství stejně připraví střihač České televize. A tak je - jako vždy - nutno sáhnout po autoritativních zahraničních zdrojích.

Ilustrační foto

Jaký je rozdíl mezi Mao-Ce-Tungem a Aktronem?

Kritiku smazat, kritizujícího odstranit.

Vytvořil jsem článek Kritika Wikipedie v tomto znění:

Encyklopedie Wikipedie si po celém světě získává velký obdiv. Její zakladatel Jimbo Wales je dokonce považován za jednoho ze sta nejvlivnějších lidí světa. Současně s tím však také začínají sílit hlasy, které Wikipedii z různých aspektů kritizují. Vytýkána je úroveň většiny článků i nesvobodný duch, který v její komunitě vládne, včetně touhy po omezování svobody jejich členů.

Kriticky se k encyklopedii Wikipedia vyjadřují zástupci doposud největší Encyclopedia Britannica, zástupci Microsoftu i kupříkladu V. Z. či Ross Hedvíček.

Externí odkazy
* článek o české části Wikipedie
* Weblog zakladatele české Wikipedie

Výsledek? Článek byl smazán, jeho autor zablokován.

Updated.

20. května 2006

Konečně zlynchován

Výsledek hlasování je nepřekvapivý: Vinen téměř ve všech bodech obžaloby, odsouzen na 18 měsíců, pak doživotní zákaz revertů a ustanovení mentora (o konkrétní osobě se zatím nerozohodlo).

Svůj názor, co si o rozsudku myslím, bohužel napsat nemohu, protože podle unikátní rozhodovací praxe českého ArbComu bych za to okamžitě byl na Wikipedii zablokován: její pravomoc odnynějška sahá od Merkuru po Pluto.

19. května 2006

Pěkná stránka o volbách

Všechno, jak se zdá, vymyslel Michal Škop a realisoval Jaroslav Semančík: http://www.kohovolit.eu.

Pro zajímavost, jaké mi vyšly korelace:








StranaShoda
Nezařazení (nez.)19 %
Občanská demokratická strana (ODS)13 %
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)7 %
Křesťanská a demokratická unie - Čsl. strana lidová (KDU-ČSL)7 %
Unie svobody - Demokratická unie (US-DEU)2 %
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)-13 %

Volit ale budu samozřejmě monarchisty.

Dvé poučení pro Petříčka

  1. Anglické slovo brilliant je odvozeno od francouzského brillant. Je to přítomné příčestí od slovesa briller (leštit), které samo pochází z italského slovesa brillare (cf. Merriam-Webster). Není jediného důvodu, proč bychom měli francouzské slovo psát v češtině psát anglicky. Přání Američana z Vysočan nemůže být rozhodující.
  2. Ne každý dialekt němčiny pochází z jidiš. Tak ani hantec nepochází z jidiš, nýbrž z němčiny.
Updated.

Osudný omyl

Cituji z diskusse z blogu Malého čtenáře: "Např. wikipedistům určitě nejde o moc, prestiž a finanční zisk. To by psali jinam. :-)"

Nove motto pro ceskou Wikipedii..

Tak si tady v klidu ctu, popijim Chianti Tiziano a najednou vidim bezvadne heslo pro ceskou Wikipedii - je to sice v nemcine, ale verim, ze germanofilni StaSi agent Jan Koukal to ostatnim jiste rad prelozi. Je to z knizky Arthura Schopenhauera, a kdybych si nebyl jist, ze je to velmi stary citat, tak bych skoro veril, ze to rekl, kdyz se rozcilil po cteni ceske Wikipedie:

Die Zeitgeschichte ist mit der Lüge infiziert wie eine Hure mit der Syphilis. - Arthur Schopenhauer

Skvělý rozhovor

Petr Placák: "Ale bylo by přece absurdní, abych nadával na Slováky nebo na Němce, když žiji v Čechách. To přenechám svým slovenským nebo německým kolegům. Já na Čechy můžu nadávat, protože jsem Čech, a nejvíc nadám sám sobě - že jsem Čech."

Žena o nevěře

Na okraji též Viewegh, ale to není důležité.

Vzpomínka na Softwarové noviny

Četl jsem Softwarové noviny cca od roku 1990 do cca roku 2000. SN představovala hlavně 3 jména: Petr Koubský, Ivan Straka a Martin Maniš. Jejich hlavní konkurencí byl Zajíčkův Bajt.

Z těch tří jsem měl nejradši hlavně toho posledního. Byl to přesně můj šálek čaje a když jsem byl ve věku jako jsou svazáci z wiki, tak jsem si s ním e-mailoval. Bylo to v dobách, kdy e-mail neměl jen tak někdo, takže jsem tím oslňoval holky, které jsem chtěl balit.

S Ivanem Strakou jsem se párkrát viděl osobně. Příjemný společník, ale jeho články byly neskutečně suchopárné.

Petr Koubský byl hlavní tahoun SN ze Slušovic. Když odešel, SN umřely s ním.

Kdo může mazat

Protože jsou tady nejasnosti, kdo může mazat, pokládám je za nutné je osvětlit:

Právo mazat jsem udělil všem, jejichž identita je mi známa. Důvodem bylo hlavně obsessivní zveřejňování osobních údajů některými trolly ve vztahu k mM a Vodníkovi. Jakékoliv jiné příspěvky by zde měly zůstat, byť jsou neslušné. A pokud Boutros zase omylem zveřejní své osobní údaje, rád je za něj vymažu sám.

Vítězné návrhy

Tak do dalšího kola postupují tyto návrhy:
  1. Svítilna
  2. Beseda
  3. Lucerna
  4. Jitřenka
  5. Zora
  6. Aurora
Kterému z nich dáváte přednost?

Updated.

16. května 2006

Spam

Mám nekonečné spory s právními dilletanty, kteří si přejí beztrestně urážet Rosse Hedvíčka, k čemuž potřebují předefinovat právní pojem spammingu.

Neznám jediný právní předpis, který by definoval spam jinak než jako nevyžádaný kommerční e-mail (unsolicited commercial e-mail, UCE). Takové e-maily Ross Hedvíček zásadně neposílá, s výjimkou jednoho omylu. Proto tito nepřátelé Rosse Hedvíčka potřebují rozšířit definici spamu na nevyžádaný hromadný e-mail (unsolicited bulk e-mail, UBE). Co by to znamenalo?

Především, hromadnost je znak, který se velice obtížně prokazuje. Dnes už jen začátečníci Vám pošlou celý svůj mailing list v položce "to:", příp. "cc:". Dále mezi UBE patří i hoaxy, viry a další e-maily. Dostanete např. pozvánku na raut. Sekretářka, které takové pozvánky rozesílá, jen málokdy pošle personalisavaný e-mail každému účastníkovi zvlášť. Takže v pojetí těchto nedouků se dopustila spammingu a měla by být potrestána za správní delikt mastnou pokutou.

Zkrátka a dobře, je za tím něco jiného. Názory emigranta Rosse Hedvíčka jsou postkommunistům v ČR nepohodlné, protože otevřeně píše o věcech, které jsou mainstreamových mediích tabu. Proto ho potřebují diskreditovat jako spammera, tedy delikventa. Jak ubohé.

Soutěž o novou adresu tohoto blogu

Jak známo, tento blog má dosti nevhodnou adresu: http://wikipedie.blogspot.com. Vyhlašuji proto soutěž na jeho novou adresu s tím, že pokud Blogger umožní snadnou portaci všech článků, tento blog by se na ní přesunul. Na této by zůstalo pouze přesměrování.

Pravopis slova vánoce

Vánoce se odjakživa psaly s malým v, cf. Otto XXVI, pp. 399–400. Psaní velkého V bylo, společně s jinými neblahými změnami, zavedeno v PČP 1993: "Psaní velkého písmena v názvech Vánoce, Velikonoce a Svatodušní svátky bylo – nově – kodifikováno v PČP 1993. Naproti tomu v PČP 1957 (školní vydání, s. 63; stejně tak dlouhá tradice normativních slovníků z let 1902–1957, tedy počínaje prvními PČP) se doporučovalo jenom psaní s malým počátečním písmenem: vánoce, velikonoce, svatodušní svátky. Zdá se však, že v současné jazykové praxi se projevuje potřeba větší pravopisné tolerance. Velká písmena u uvedených tří svátkových období se prosazují pomalu a ne zcela důsledně. Užívá se jak variant s velkým počátečním písmenem, tak i variant s počátečním písmenem malým. Domníváme se, že budeme-li uvažovat o svátkových obdobích Vánoc a Velikonoc v mezikulturních souvislostech, nemůžeme trvat bezpodmínečně na psaní velkého písmena, ale měli bychom připustit i psaní s písmenem malým." Na co se nás často ptáte

Polemika s Vodníkem

U článku Bohumil Doležal o Rusku se rozpoutala zajímavá diskusse. Vybírám nejnosnější myšlenky:

Vodník: "vy ale oba mluvíte o praktické podobě komunismu, jak se v Rusku vyvinul poté, co jej skupinka cizáků a dekadentní ruské inteligence naroubovala na tělo tohoto národa, zavraždivše několik desítek milionů jeho příslušníků. Z původních Marxových ideálů rovnosti (pro něž by se ruský národ en massa nikdy nenadchnul) se tak stala satanská parodie na hierarchickou společnost carského Ruska, a v této zdegenerované podobě se šířila do světa, byzantský posvátný rituál metamorfoval do monstrósních šaškáren a odpudivých ikon komunismu. Tuto hrůzu zaplatilo Rusko miliony mrtvol svých pravoslavných synů. Ti, kdo přežili, logicky nebyli ti nejlepší."

Tomáš Pecina: "Vysvětli mi, proč ve chvíli, když bolševici zavraždili carskou rodinu, se Rusové, do té doby cara uctívající jako poloboha, od revoluce neodvrátili? Neznamená to náhodou, že jejich předchozí úcta byla povrchní a ve skutečnosti si vždy přáli své šlechtě zakroutit krkem?"

Podle mého názoru je kommunismus je skutečně synthésou západní marxistické ideologie a ruské hierarchické byzantské praxe. Pokud se chceme podívat na protokommunismus bez ruské příměsi, musíme se prostudovat Pařížskou kommunu (18. března – 28. května 1871), finský rudý terror (28. ledna – květen 1918) a Maďarskou sovětskou republiku (21. března – 6. srpna 1919). Výsledný obrázek je však stejně odpudivý.

Chceme-li zjistit, co si opravdu myslel ruský mužik, měli bychom se podívat jakou stranu podporoval. Ne, černosotněnci to nebyli. Byli to Socialisté – revolucionáři (SR, eseři), strana terroristů, která zavraždila více než 100 carských úředníků. Jejich obětí byl ministr osvěty Nikolaj Pavlovič Bogolěpov, ministr vnitra Dmitrij Sergejevič Sipjagin, ministr vnitra Vjačeslav Konstatinovič Plehve, agent provokatér Georgij Apollonovič Gapon, premiér Pjotr Arkadjevič Stolypin a desítky dalších. Vražda poslední cara, Mikuláše II., je tak důležitá symbolická událost. Nebyla v rozporu s názory mužiků, nýbrž v souladu s nimi.

Když Lenin vyzval rolníky, aby si sami zabrali půdu, proběhla na venkově v zimě 1917/18 obrovská vlna násilí. Někde se vedle statkářů stali obětí i soukromí zemědělci. Tato "pozemková reforma" se uskutečnila dvěma způsoby: buď byl statek rozebrán do posledního trámu budovy (tolerantní řešení), nebo byly statky vypáleny a statkáři lynčováni (obvyklejší řešení). Občinoví rolníci, který byla více než polovina, proto místo SR začali podporovat kommunisty.

Kdo je fašista

Jak už jsem zde psal několikrát, fašista je ten, kdo se nějakým způsobem pokouší omezit lidskou svobodu. Nejčastějším útokem fašistů je svoboda projevu. Fašisté z Wikipedie se pokouší zakázat jakoukoliv kritiku Wikipedie. Protože na přímou regulaci chování vně Wikipedie nemají pravomoc, opsali § 112 kommunistického trestního zákoníku, poškozování zájmů republiky v cizině: "Československý občan nebo obyvatel republiky bez státní příslušnosti, který poškozuje zájmy republiky tím, že rozšiřuje nebo umožňuje rozšiřovat v cizině nepravdivou zprávu o poměrech v republice, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta." Jejich verse zní: "Poškozování zájmů Wikipedie na diskussních fórech, blozích a e-mail listech. Wikipedista, který poškozuje zájmy Wikipedie tím, že rozšiřuje nebo umožňuje rozšiřovat na diskussních fórech, blozích a e-mail listech nepravdivou zprávu o poměrech na Wikipedii, bude potrestán odnětím práva editovat Wikipedii až na rok nebo na dobu neurčitou."

Jinou svobodou, která je fašistům trnem v oku, je svoboda shromažďovací. Řádný občan přeci nemá co demonstrovat, má být spokojen s tím, co mu stát poskytuje. A když už demonstruje, má bezvýjimečně poslechnout každého příkazu ochránce veřejného pořádku, policisty. Pokud se nějaká žena příkazům policisty vzpečuje a dokonce se fysicky brání předvedení, je to hysterka. A hysterky nemají žádná občanská práva.

Jak nás ubezpečuje Boutros el Uam, každý má povinnost policii uposlechnout, nechat si na policii či někde v lese namlátit a teprve poté si na policii stěžovat na nezávislé Inspekci ministerstva vnitra. Ne, Boutros el Uam zatím není fašista. Jen toho o poměrech v ČR mnoho neví. Ale třeba se mu vláda pevné ruky začne líbit a fašistou se nakonec stane. Zdá se, že na tom usilovně pracuje.

12. května 2006

"Zdaleka největší část tvoří mlčící menšina"

Protože dost lidí má z tohoto mého uřeknutí druhé vánoce, zřejmě si to zaslouží následující kommentář. Chtěl jsem samozřejmě napsat, že "zdaleka největší část tvoří mlčící většina", nicméně jsem pak ve skutečnosti napsal menšina. Kdo se nikdy nespletl, nechť hodí kamenem.

Všehochuť

Zde bylo původně upozornění, jak mne Boutros el Uam označil za "teplouše Peterse". Protože mne slušně požádal, abych článek smazal, rozhodl jsem mu vyhovět zčásti. Aby zůstala zachována bouřlivá diskusse, článek jsem pouze přejmenoval a nahradil novým obsahem. Zároveň jsem smazal jeho žádost o smazání mezi kommentáři.

Co se týká výhružky právním postihem, chtěl bych ho upozornit na to, že své plné jméno zveřejnil sám a bez nucení na Vrbě. Je tedy poněkud absurdní domáhat se jeho smazání na tomto blogu. Nicméně jsem se ztotožnil s Leonovým názorem, že konflikt se nemá eskalovat. Beru vyhovění Boutrosově žádosti jako výraz dobré vůle a věřím, že si Boutros napříště urážky mé osoby (a to i nepřímé) nechá od cesty.

11. května 2006

Tak jsme se stali předmětem pozornosti další celebrity

Cituji: "
  1. Zprávy, media, politika

    Začíná to být kapánek nepřehledné, ale o to zábavnější. Proč by nakonec nemohli udělat encyklopedii svého světa? Tlön, Uqbar, Orbis Tertius. A Fuka jim do toho kecá, kazisvět (no pun intended).


Dodatek: Jak upozorňuje Jan Vaněk jr. v diskussi, v pozornosti Tangera jsme jen nepřímo, protože si tento odkaz u sebe neuložil.

Chtěl bych Eggovi poblahopřát

Na stránce Důkazy (???) vytvořil obžalobu tak, jak má každá řádná obžaloba vypadat. Snad jen místo odrážek mohl použít čísla. Takže se zbývá jen zeptat, proč to nešlo dávno?

Jinak, samozřejmě, kvalitní obžalobu nenapíšete za pár minut. Nic mu nebránilo ji uveřejňovat postupně. Wikipedická klika by tak aspoň nemusela porušovat svá vlastní usnesení.

Odpověď Pajoutovi

Pajout: "Petersi, jestli to ctete, vy, prosim, neodpovidejte." To je komické. Jako kdyby Pajout nevěděl, že odpovědět nemohu, protože už delší dobu mám na Sprše postavení horší než na Wikipedii.

Ale to není podstatné. Podstatné je, že odpověď nechci, protože kdyby mne na to gogo neupozornil, tak bych o tom, že Max dostává od Klanu nakládačku ani nevěděl. BTW, tentokrát jsem na straně Klanu, protože boj s fašisty je i můj boj. Jen mi tam trochu chybí má oblíbená domovnice. Asi se k thematu bojí cokoliv říci, protože se obává, že by nakládačku schytala i ona sama.

10. května 2006

Peňás popravil jeden kýč

Přečtěte si sami.

Píše se jinde

"Dr. Maiello vysvětlil, že mu dva studenti řekli, že vůči němu byly vedeny rasistické útoky. Dr. Maiello je bagatelizoval, že jsou v napjaté situaci senátu běžné. Tito studenti šli k panu děkanovi. Dr. Maiello konstatoval, že si je vědom toho, že se jedná o vážnou věc, ale že neví, kdo ony výroky řekl. Dále připomněl Berlusconiho, který prý řekl, že polovina národa je součást mužské genitálie. Dr. Maiello prohlásil, že když jim to řekl Berlusconi, nevadilo jim to, jemu to teď také nevadilo.
Kol. Chromý vyzval dr. Maiella k revokaci svých tvrzení, protože je nedoložil.
Dr. Maiello požádal, aby věc posuzoval někdo nezávislý. Pana děkana označil za dostatečně vážnou osobu.
Doc. Beneš věc shrnul těmito slovy: „Někdo ti řekl, že jsi italský čurák. Já bych to dál nerozmazával, kdyby mě někdo řekl, že jsem klánovický čurák, nenazýval bych to rasistickými útoky, ale řekl bych si, že je blbeček.“
Kol. Chromý navrhl sehnat pana děkana.
Kol. Kubiš se zeptal, na co je třeba pana děkana shánět. Nevnesl by do situace více světla."

Zápis z 1. jednání AS FF UK

Komunistické nebezpečí

Konečně někdo napsal, co je na KSČM tak nebezpečného. Bohužel, tyto úvahy jsou vycucané z prstu. Jsem na straně Jiřího Peheho.

Co znepokojuje p. Koukala

Ještě jednou Bohumil Doležal: "Havel se obává „plíživého fašismu“. Co to znamená? Když si odmyslíme nepočetné skupinky holohlavých násilníků, je fašismus dnes bezobsažná nadávka. Zato komunistů je všude plno a drápají se k moci."

Nechvalně známý Jan Koukal by zřejmě chtěl Václava Havla také censurovat, protože ve svém textu užil zakázaných slov: „plíživý fašismus“. A to se nesmí. Taková slova jsou řádným wikipedistům přísně zakázána.

Updated.

Zajímavý vývoj jazyka

Bohumil Doležal píše: "ČSSD napadla předsedu Topolánka za výrok o hnědých skvrnách pod oranžovým nátěrem ČSSD. Prý tím urazil památku sociálních demokratů, popravených nacisty, např. předsedu předválečné ČSSD Antonína Hampla, který byl, jak Právo uvádí, zavražděn nacisty v berlínské věznici Moabit. Když islámští teroristé chytnou nějakého amerického nebo evropského civilistu a bez milosti mu uříznou hlavu, Právo píše, že byl „popraven“. Doporučují sjednotit terminologii: buď „popraven“, nebo „zavražděn“, ale ne v jednom případě jedno, v druhém druhé. Nacisté nebyli horší než islámští fanatici."

Je to zajímavý vývoj jazyka. O vraždě se píše jako o popravě kvůli zesílení významu; stejně tak se píše o popravě jako o vraždě kvůli zesílení významu.

Další hypothesa o Cynikově přezdívce

Zveřejnila ji po investigativním pátrání alternativní Wikipedie. Vyplývá z ní, že si Cynik zvolil svou přezdívku na počest sprayera.

9. května 2006

Další příklad fašismu

Je neuvěřitelné, jak se fašisté na wiki pokoušejí zamaskovat, že jejich fašismus nemá adekvátní konsensus a je tedy diktátem.

§ 261 trestního zákona

§ 261 trestního zákona zní: "Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 260, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta." Šámal to samé navrhl převzít do neschváleného trestního zákoníku; odůvodnit se to nenamáhal.

Co tato verbálka znamená? Když o sobě prohlásím, že jsem fašista, projevuji tím sympathie k zakázanému hnutí čili nic? Z německého pokrytectví bych si příklad nebral. Jednou text zakázané písně jde zveřejnit, po druhé ne. Kde je jaká logika?

Na druhou stranu bych za právní výhružku považoval pouze žalobu; udání nikoliv.

Průzkum slovenské části Wikipedie

Přirozeným pendentem je průzkum slovenské části Wikipedie.

Výsledky:
  1. Giga – pěkný přehled spíše pro slovník než pro encyklopedii, ale proč ne.
  2. Suchozemské – nic moc rozcestník.
  3. NGC 3679 – pahýl o jedné galaxii. Pouze pro specialisty.
  4. 2540 Blok – pahýl o jedné planetce. Pouze pro specialisty.
  5. Orson Scott Card – pěkný článek.
  6. Lausanská ekonomická škola – úvodní informace. Proč ne.
  7. Kostol na Kalvárii (Bratislava) – pahýl, který by si zasloužil integraci s větším heslem.
  8. Gl 833 – pahýl o jedné hvězdě. Pouze pro specialisty.
  9. Vretenica obyčajná – biologický článek.
  10. Český štát za vlády Jagelovcov – tak v tomhle se mi těžko někdo dokáže zavděčit.
Závěry: Česká a slovenská část Wikipedie jsou jedna za 18 a druhá bez 2 za 20. Jediný rozdíl spočívá v tom, že česká obsahuje více biologických pahýlů, slovenská více astronomických.