Je snad ústavní soud kompetenčním soudem?

Alexandr Vondra: "Pokud Klaus Lisabon nepodepíše, měla by se vláda obrátit na Ústavní soud … Ten by měl rozhodnout, kdo má Lisabon místo Klause podepsat."

Zdá se, že Pravda a láska má představu, že ÚS je soud pro všechno. Opravdu svérázná právní ignorance. Nicméně, lze se jim divit po skandálním nálezu Melčák v. Parlament? Přečtěte si prosím výtečný dissent Jana Musila.

Methody carské Ochranky znovu na scéně

Poté, co se vlastní trestnou činností Mladé frontě podařilo politicky zlikvidovat hned 3 politiky, aniž by kdokoliv z Mladé fronty za svůj přečin nesl trestní odpovědnost, inspiroval tento bezpracný nástroj i politiky. Není divu, že sociálně demokratické; byl to ministr vnitra Stanislav Gross, který uzákonění provokace navrhoval již v roce 2004. Tehdy jsem prosadil, že můj tehdejší zaměstnavatel řekl podobným úvahám jasné ne: "Ostře však protestuje proti jakýkoliv pokusům tento institut zneužívat k provokaci korrupce. Boj s korrupcí by neměl používat method policejního státu, známé z praxe carské Ochranky, byť by se takové methody jevily jako effektivní … Jakákoliv provokace trestné činnosti je v zásadním rozporu na požadavky právního státu."

Dnešní ministr vnitra Martin Pecina: "Policie by podle něj měla mít možnost využívat agenta-provokatéra, pokud má podezření na zkorumpovaného politika či úředníka. "Byl by to preventivní krok. Nikdo by si nemohl být jistý."" Doufám, že můj nynější zaměstnavatel se postaví podobným snahám budovat demokracii jako řemen opět čelem.

Nicméně nelze nevidět, že podobné úvahy jsou součástí širšího trendu, kdy je právní stát a demokracie stále více nahrazována fascisujícím schmittovským régimem. Novelou č. 294/2009 Sb. prosadil Michael Kocáb quasipovolování shromáždění, takže slova II. vládního návrhu na rozpuštění Dělnické strany již nejsou tak absurdní: "Na nepovoleném shromáždění došlo k zásahu Policie a bylo zadrženo 30 osob, včetně L. Šlégrové." (B § 29) 13 samozvanců z ústavního soudu zrušilo volby. Nejhorší vláda od roku 1993, Fischerova, s osobnostmi typu Peciny, Kovářové a Kocába se nenamáhá požádat o důvěru, ačkoliv se zásadním způsobem změnil její mandát. Co nás čeká ještě?

Dokud budou našimi vzory poloviční diktátoři jako je Lincoln, Roosevelt nebo Churchill, lepší to nebude. Měli bychom se vrátit k opravdovým státníkům jako byli Taaffe, Salisbury nebo Coolidge.

Ignorant Olšer

via Kapitán. Břetislav Olšer napsal: "Potíž je v tom, že náš trestní zákon (ani současný, ani budoucí) nezná institut trestní odpovědnosti firmy. Bylo by proto nutné podat trestní oznámení na neznámého pachatele ... Navíc se obává, že až si odsedí trest za smrt tří lidí z nedbalosti, skončí kvůli neplacení dluhů za mřížemi znovu." Vždy žasnu, jaké pitomosti jsou lidé schopni napsat a že oč méně věci rozumí, o to větší souverainitou o tom píší.

Právní bezvědomí na Sprše

Prokop tam zveřejnil příběh ze života. Tomáš ze Sprchy se do něj obul se vší rasancí, což mu však nebránilo, šířit své právní bezvědomí: "Trestní právo je od 5000 korun. Do té výše je to jen občanskoprávní záležitost."

Nuže, občanské právo (náhrada škody) je cokoliv (jakékoliv škody). Hranice 5 000 Kč u krádeže věci, kterou poškozený nemá u sebe, rozděluje trestní a přestupkové právo (správní trestání). V civilisovaném světě se však přestupky projednávají obdobně jako přečiny či zločiny.

Jinak mne zaujalo, jak i tak kovaný hlasatel PC jako je Tomáš ze Sprchy, neodhalil zjevný rasism v příběhu ze života. Ten spočívá v tom, že nedospělí zloději jsou identifikováni jako Romové. Jako kdyby bylo podstatné, zda jsou Romové, Číňané nebo Němci, a nikoliv to, že jsou nevychovaní. Domnívám se totiž, že jde o opravdu o záležitost výchovy: ti výrostci totiž nemají ponětí o vlastnictví, což je institut, který se v ČR dětem vštěpuje již poměrně záhy; obvykle batolatům.

Ivana Řápková opět mimo

Chomutovská pimátorka opět potvrdila, že v české státní správě absolutně nevyzná: "Vyzvala kvůli Kocábově podpoře squaterů ke zrušení ministerstva pro menšiny a lidská práva." Kdy už k ní konečně doputuje informace, že žádné ministerstvo pro menšiny a lidská práva neexistuje? Což si takhle přečíst zákon č. 2/1969 Sb.?

Ševče, drž se svého kopyta

Miss všeho možného, např. footballové soutěže, Dominika Hužvárová (její stránky fungují jen v M$IE) "žádá poslance a poslankyně, aby z navrhovaného znění zákona vypustili ustanovení zavádějící údajně presumpci viny. "I u jiných trestných činů, jako je znásilnění nebo přepadení, existuje presumpce neviny," uvedla modelka; oběti těchto činů jsou přitom podle ní v obtížnější situaci než diskriminovaní lidé." Tento nesmysl samozřejmě Lidové noviny ponechaly bez kommentáře, což svědčí o jejich úrovni.

Kdyby se slečna méně starala o svůj vzhled a více studovala, pak by třeba pochopila nejen triviální rozdíl mezi občanským a trestním právem, ale užitečnost feminismu. I když od někoho, kdo se živí svým tělem, zřejmě nelze podporu zrušení genderu očekávat.

Česká politická policie v akci

V rozhovoru krátce před zadržením americký bělošský aktivista David Duke prohlásil "Má kniha byla vydána ve čtrnácti jazycích. Byl jsem bez problémů v Německu, kde opravdu berou podobné věci opravdu vážně. Byl jsem v Nizozemsku, Belgii, Švédsku, Francii a nikde mě nestíhali. Tak si nemyslím, že by se něco podobného stalo v Česku."

Ale stalo, česká politická policie je v potíráni politicky nepohodlných lidí zjevně důslednější.

Updated.

"Právníci" z Mladé fronty

Mladá fronta rozjíždí campagne proti náhubkovému zákonu. Neštítí se při tom jakékoliv nesmyslu:

"Co dala redakce politikům podepsat:
Já níže podepsaný(á), ......, dat. nar. ....., tímto ve smyslu § 8b odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, uděluji společnosti MAFRA, a. s., svůj výslovný souhlas s tím, aby v jí provozovaných médiích uveřejňovala informace o tom, že jsem se stal obětí trestných činů uvedených v § 8b odst. 2 výše uvedeného zákona, jejichž zveřejnění je jinak ve smyslu § 8b odst. 2 až 4 zakázáno.

Cyril Svoboda (KDU-ČSL): "Nepodepíši, protože to odporuje zákonu. Podle našeho občanského práva se nikdo nemůže vzdát práva, které mu vznikne v budoucnu."

Právník redakce: S tímto argumentem jsme se už u některých právníků setkali. Poskytnutí souhlasu není vzdáním se práva v právním smyslu, ale naopak jeho výkonem. Obdobně je například poskytován souhlas k zasílání marketingových sdělení."

Důvodová zpráva k NOZ: "Protože osnova nepřejímá obecné pravidlo § 574 odst. 2 platného občanského zákoníku o neplatnosti dohod, jimiž se někdo vzdává práv, jež mohou teprve vzniknout v budoucnosti (takové pravidlo bylo formulováno podle socialistického [ve skutečnosti kommunistického, poznámka G. P.] konceptu a standardní právní řády ho neobsahují), je třeba pro určité zvláštní okruhy případů volit zákazy speciální."

Souhlas se vzdáním se práva není vzdáním se práva? Za takovou sofistiku by anonymního "právníka" redakce by měli propustit pro neschopnost či přílišnou "schopnost". Souhlas k zasílání marketingových sdělení není vzdáním se práva, které má vzniknout v budoucnu, protože právo nedostávat spam vzniklo již před uzavřením smlouvy o zasílání marketingových sdělení.

Kvalitní essay do Hospodářských novin

Jan Komárek popravil Václava Klause. Poloofficiální reakce presidentské kanceláře. A k tomu odpověď na otázku:

Co to znamená, že podle Ústavy má ÚS posuzovat soulad smluv s Ústavou, zatímco podle zákona je předepsána formulace nálezu "není v rozporu"?
Stejně jako Tomáš Sobek se domnívám, že to jsou synonyma. Rozlišovat mezi tím není jen dělat z komára velblouda, je to navíc tupý legalism nejhrubšího zrna. Má-li někdo odpor k Lisabonské smlouvě, musí o tom předsvědčit Parlament; žádný soud mu tuto věc nevyhraje. Na rozhodování o politických otázkách máme zákonodárdný sbor, nikoliv soudy.

Updated.

Násilnosti v Janově

Zajímavá reportáž přesvědčivě vysvětlující, jak to s počátkem násilností a policejním zásahem proti demonstrujícím občanům vlastně bylo.

Jednotkou blbosti je jeden nácek

Nácek Pospíšil, pokud zrovna nepíše o mrtvolách, tak ho nejvíce baví psát o tom, čemu vůbec nerozumí, tj. o historii nebo o právu. Poslední jeho obětí je nový občanský zákoník. Ve svém oblíbeném levicovém deníku Právo si přečetl článek ("manželství na doživotí", jako by dnes snad bylo na dobu určitou), který nebyl odborně zcela na výši, a už dělá rozumy.

Co slovo, to náckovská perla. Absurdní náckovskou češtinu ("rozloučitelné") ani nepočítám:

1. "debata o změnách občanského zákoníku". Ve skutečnosti jde o to, čemu se odborně říká "meziresortní připomínkové řízení". Znamená to, že ostatní ministerstva kommentují návrh ministerstva spravedlnosti, aby se mohl stát návrhem vládním.
2. "původní návrh". Co je to "původní návrh"? Proč by zrovna verse pro meziresort měla být původní? To je jen u boha, pardon, u Cynika.
3. "pokrokové ideje". Ve skutečnosti standardní inspirace Francií a Německem. Ve Francii obligatorní civilní sňatek zavedl Napoleon, v Německu Bismarck. Oba pokrokáři jak blázen. Ale co taky od "historika" Cynika čekat.
   
4. "institut jakéhosi "smluvního sňatku"". Cynik vůbec netuší, co to mele. Jako kdyby manželství bylo něco jiného než smlouva i dnes.
5. "Tisk to teď vyštrachal". Podle mne mu to Jehlička sám předložil.
6. "že vlastně nevíme, jak moc je ten návrh aktuální". To naopak víme naprosto přesně. Připomínky byly řádně odeslány a připomínkové řízení dosud neskončilo. Návrh MK je tedy naprosto aktuální.
7. "protože byl původně zamýšlen pro případ zrušení státního uznávání církevních sňatků" Lež. MK s tento návrh s církevními sňatky vůbec nespojovalo. Cituji MK: "K § 638nn. Navrhujeme, aby zákon umožňoval manželům shodným projevem vůle vyloučit ustanovení oddílu 3 týkajícího se rozvodu manželství, resp. ustanovení této části modifikovat. Zákon na mnoha jiných místech stanoví manželům možnost upravit si vzájemný vztah odlišně od zákona. Na základě mechanismu podobného § 599nn by si mohli manželé zvolit a smluvně upravit odlišný režim ukončení manželství. Nelze přehlédnout, že navrhovaná úprava rozvodu, nevyhovuje těm snoubencům, kteří např. v souladu se svou vírou považují manželství (jako životní společenství odpovídající jejich přesvědčení a svědomí) za nerozlučitelný svazek. Zákon by tak umožnil úpravu nerozveditelného manželství, případně manželství, které je rozveditelné pouze ze zákonem stanovených důvodů po prokázání viny. /Obdobná úprava není v komparaci s jinými právními úpravami neznámou. Byla navrhována již v letech 1945 – 1948 v rámci rekodifikačních prací na francouzském občanském zákoníku. V současné době existuje obdobná právní úprava v Louisianě, Arizoně a Arkansasu (vše USA)./ V souladu s podporou takové právní úpravy, která vede k chápání manželství jako trvalé instituce, a která vede k omezení rozvodovosti, považujeme za potřebné kromě rozvodu manželství upravit i dočasný nebo trvalý rozvod od stolu a lože pro případy, kdy je určitá šance na budoucí obnovení plnění účelu manželství. Jedná se o tradiční právní institut rodinného práva, který byl v českých zemích opuštěn až po únoru 1948. V mnoha zahraničních právních úpravách tento institut nadále přetrvává."
8. "V druhé řadě zjišťujeme, že kritika této ideje, která se okamžitě odevšad vyvalila, se s argumentací nebo alespoň serióznějším prozkoumáním návrhu neobtěžuje. Argumentaci nejbližší jsou prohlášení expertů, že to je "krok zpět", že "současné evropské trendy jsou opačné"" Ve skutečnosti kollega Frinta kritisoval obnovení rozluky na základě viny, nikoliv dispositivnost ukončení manželství.

Náckovy představy o manželství už raději nekommentuji vůbec.

Nesnesitelná emociální manipulace českých novinářů

Kromě toho, že čeští novináři neumějí reprodukovat ani prostá fakta, vyznačují se i ti takzvaně seriosní po vzoru svých boulvardních kollegů nesnesitelnou mediální manipulací. Jako pars pro toto jeden takový případ "historky posunuté jedním novinářem do oblasti co nejdojímavější a burcující city mainstreamové společnosti, která jednohlasně odsoudí krkavčí majitelskou společnost" rozebral Pavel Molek.

Nejde ani tak o samotný případ, který je docela právně složitý (hard case). Jde o referování o něm. Samotní novináři jsou samozřejmě naprostí právní ignoranti, takže nechají mluvit svérázně vybrané právníky jako svého druhu exoty. Snaha o pochopení toho, jak se na případ dívá právo = čistá nula. Místo toho emoce a snaha o skandalisaci protistrany. Jako kdyby podání žaloby bylo něco inherentně immorálního, zatímco desítky udání ročně, která podávají čeští politici, bylo naprosto mravně nezávadné.

Česká společnost na tom nebude nikdy lépe, dokud čeští novináři jako celek nepřestanou být bandou ignorantů. Pár vzdělanců mezi nimi, jako je Petr Uhl a další, to nezachrání. Hlavně si novináři musí přestat hrát na politiky, baviče či policisty a začít dělat to, zač jsou placeni: informovat & analysovat.

Tlustý se dělá lepším

"Podávám žaloby na redaktory televize Nova, Mladé fronty Dnes, příslušné instituce a na pana premiéra Topolánka". Ve skutečnosti je to obyčejný udavač: "Tlustého právníci již minulý týden podali trestní oznámení pro pomluvu."

Udal p. Zuna, nebo bude jen žalovat?

Tomáš Pecina mne upozornil na naprosto zmatenou zprávu šifry jp v Právu. Z této karikatury na informaci nelze seznat, zda p. Zuna už udal a nyní se chystá též žalovat, nebo zda žalovat nikoho nebude, nýbrž bude jen udávat.

Blbci v ČTK

Nevědí, že se shromáždění nepovoluje, protože shromaždovací svoboda je lidské právo. Toto obecné užívání pozemní kommunikace se nepovolovalo ani za kommunismu. Tuto ignoranci vykazoval i Stanislav Ďoubal z Mladé fronty.

Podobné právní bezvědomí vykazovali i městští úředníci: ""Jsme připraveni oznámit, že jde o nepovolenou akci, nicméně reflektujeme Policii ČR, která nám doporučila situaci nadále nevyhrocovat," řekl novinářům v průběhu shromáždění mluvčí radnice Václav Svoboda." Takže zřejmě jediní, kdo znají ty nejzákladnější právní principy, jsou policisté.

Updated.

Kateřina Eliášová, typická novinářka

Kateřina Eliášová nyní píše pro Aktuálně. Podle svého professního životopisu: "Pracovala jako regionální zpravodajka TV Prima a poté ČT v Olomouci, po 26 letech se z rodné Hané rozhodla odejít do Prahy. V ČT se zaměřila hlavně na komunální a sociální politiku, posledních sedm měsíců nakonec zkusila i džob politické zpravodajky. Baví ji číst a poslouchat muziku, ale i pracovat."

Jeden anonym to kommentoval takto: "Hlavně že kecá do dráhy a nemá o předpisech základní informace." Má plnou pravdu. V jiném článku totiž napsala: "Žalobu chystá sama knihovna, a to na neznámého pachatele z Magistrátu." Pomíjím to, že neumí pravopis, protože slovo "magistrát" se píše s malým písmem. Horší je nesmysl o "žalobě na neznámého pachatele". Takový nesmysl si nelze v praxi vůbec představit.

Pitomci v ČTK

Neumí rozlišit mezi krádeží a loupeží. Zdá se ale, že tento triviální rozdíl není jasný ani předním právníkům.

Updated.

Ignoranti všech zemí, spojte se!

Že Bohumil Doležal vůbec nerozumí právu, je známá věc, ale takové hloubky jeho hloupé názory dosáhly poprvé.

Zbytečnost konat nesmírně nákladné a zdlouhavé hlavní líčení za situace, kdy se obviněný doznal a všechny potřebné důkazy byly provedeny v přípravném řízení, je přitom evidentní na první pohled: dohadovací řízení (obdoba z USA známého plea bargaining), v němž se obviněný se státním zástupcem domluví na trestu a soud pak tuto dohodu pouze schválí, by přitom umožnilo věnovat energii na ty případy, kdy obvinění vinu popírají – a v důsledku přetíženosti soudů nesmyslnou agendou tak dnes odhadem 5–10 % obviněných končí za mřížemi nevinně, jen proto, že soud neměl čas obžalobu řádně přezkoumat a soudilo se podle zásady "nezdržujte, nemáme jen vás".

Dlužno dodat, že v odporu k dohadovacímu řízení není B. Doležal osamocen: vlády ustoupila tlaku oposice a omezila případy, které má být možno takto uzavřít, na trestné činy se sazbou do pěti let, místo do osmi, jak původně ministerstvo spravedlnosti navrhovalo.

Kdo ratifikuje mezinárodní smlouvy

Ignorantští novináři, např. Václav Moravec, si myslí, že parlament. Ve skutečnosti se presidentské smlouvy od toho jmenují presidentské, že je ratifikuje hlava státu. Zákonodárný sbor s tím toliko vyslovuje souhlas.

To je právník?

Poslanec JUDr. Stanislav Křeček kommentuje návrh nového občanského zákoníku. Hned v první větě napsal: "Dlouho očekávaná novela občanského zákoníku je konečně na světě tedy resp. na webových stránkách ministerstva spravedlnosti." Rozdíl mezi novým zákonem a novelou se učí hned v první hodině studia práv. Zřejmě je to dělostřelecká příprava na to, že ČSSD bude hlasovat proti NOZ v rámci své nullové tolerance.