10. října 2019

Svatodušní svátky

Počítají se od velikonoční neděle a v německy mluvících zemích (D, Ö, CH, Li a Lu) jsou veřejnými svátky:
  1. Nanebevstoupení Páně (čtvrtek 40 dnů od velikonoční neděle): Ježíš Kristus vystoupil z Hory Olivetské na nebesa 40 dní po svém vzkříšení; od 30. dubna do 3. června
  2. Svatodušní pondělí (pondělí po letnicích – neděli; 50 dnů od velikonoční neděle, 10 dnů od Nanebevstoupení Páně): na apoštoly byl po Ježíšově nanebevstoupení seslán Duch svatý;  od 11. května do 14. června
  3. Boží tělo (čtvrtek 60 dnů od velikonoční neděle): oslava transubstanciace; od 21. května (např. 1818) do 24. června (např. 2038). Už nebývá veřejným svátkem, neboť je čistě katholický, až na Bádensko, Bavorsko, Hessensko, Porýní, Sársko, Rakousko, Liechtensteinsko a švýcarské katholické kantony.

15. června 2019

Hrdinové pokroku

Neoliberální think tank Cato Institute má od roku 2018 interaktivní projekt Human Progress, který shromažďuje příklady růstu prosperity na základě volného trhu. K jeho nejpovedenějším rubrikám patří Hrdinové pokroku, v níž k dnešnímu dni vyšlo 20 medailonů:
  1. Norman Borlaug
  2. Fritz Haber a Carl Bosch
  3. Edward Jenner
  4. Landsteiner a Lewisohn
  5. Jonas Salk
  6. Alexander Fleming
  7. Ronald Ross
  8. William Wilberforce
  9. Richard Cobden
  10. Françoise Barré-Sinoussiová
  11. Maurice Hilleman
  12. Joseph Lister
  13. James Watt
  14. Johannes Gutenberg
  15. Kendrick a Eldering
  16. Abel Wolman a Linn Enslow
  17. Malcom McLean
  18. Paul Hermann Müller
  19. Louis Pasteur
  20. David Nalin

22. října 2017

Vyhodnocení volební prognosy

Po volbách je na čase vyhodnotit výsledky mé volební prognosy. Plus znamená, že jsem straně dal méně procent, než dostala, minus, že jsem jí dal více procent, než dostala:
  1. ANO: 29 %, skutečnost: 29,6 %. Rozdíl: 0,6 p. b. Úspěšný odhad, i když se musím přiznat, že jsem pak uvěřil nesmyslným odhadům, že Babiš bude klesat. Chyba, českým agenturám se nedá věřit ani pozdrav.
  2. ODS: 10 %, skutečnost: 11,3 %. Rozdíl: 1,3 p. b. ODS jsem podcenil, ale ne o tolik. Měl jsem více dát na signály z okolí.
  3. ČPS: 5,1 %, skutečnost: 10,8 %. Rozdíl: 5,7 p. b. Dynamika růstu pirátů byla enormní, ale to se podle mne předem nedalo odhadnout.
  4. SPD: 8,2 %, skutečnost: 10,6 %. Rozdíl: 2,4 p. b. Stejně jako u ODS jsem měl více dát na signály z okolí.
  5. KSČM: 12,5 %, skutečnost: 7,8 %. Rozdíl: −4,7 p. b. Jeden z největších neúspěchů mého odhadu. Stejně jako agentury jsem nezaregistroval, že komunisté vymírají, jak už se dlouho předpokládalo.
  6. ČSSD: 13,0 %, skutečnost: 7,3 %. Rozdíl: −5,7 p. b. Jednoznačně neúspěšný odhad. Ačkoliv lithium jsem předvídat nemohl, dopady fatálně neúspěšné Sobotkovy politiky se předvídat daly.
  7. KDU-ČSL: 5,9 %, skutečnost: 5,8 %. Rozdíl: −0,1 p. b. Vysoce přesný odhad.
  8. TOP 09: 4,9 %, skutečnost: 5,3 %. Rozdíl: 0,4 p. b. Svůj odhad hodnotím jako přesný. Na rozdíl od všech agentur mi bylo jasné, jak na tom TOP 09 je.
  9. STAN: 0 %, skutečnost: 5,2 %. Rozdíl: 5,2 p. b. Fatální omyl odhadu. Při psaní jsem na ně jednoduše zapomněl, ačkoliv mi bylo jasné, že získají kolem 3 %. Je to poučení, že lepší je chybu napravit pozdě než nikdy.
  10. SSO: 1,5 %, skutečnost: 1,6 %. Rozdíl: 0,1 p. b. Přesný výsledek. Tu stranu znám jako své boty.
  11. SZ: 3,9 %, skutečnost: 1,5 %. Rozdíl: −2,4 p. b. Přecenil jsem je, o zelených lhaly agentury nejvíce.
  12. Realisté: 5,2 %, skutečnost: 0,7 %. Rozdíl: −4,5 p. b. Přiznám se, že přání bylo otcem myšlenky, realistický odhad byl 1,5 % až 3 %. Za volební debakl může absolutně nepovedená volební kampaň.
  13. SPO: 0,3 %, skutečnost: 0,4 %. Rozdíl: 0,1 p. b. Bylo mi zcela jasné, jak na tom zemanovci jsou. Ringo Čech na tom nemohl nic změnit.
Za úspěšný odhad považuji ten, kde je rozdíl menší než 1 p. b. Celkem jsem neuhodl alokaci 35 p. b. Přesný jsem byl u ANO, KDU-ČSL, TOP 09, SSO a SPO, vyloženě nepřesný u ČPS, KSČM, ČSSD, STAN a realistů. Zatímco dynamika pirátů se předvídat nedala, u propadu levice jsem příliš dal na agentury.

3. září 2017

Volební prognosa

Byl jsem na Facebooku požádán o volební prognosu. Protože v tom nejsem příliš úspěšný, tak se mi do toho moc nechtělo. Nicméně to zkusím. Tentokrát v procentech, ať je jednodušeji srovnatelné s jinými odhady:

Předchozí pokusy:
Volby budou 20. 10. a 21. 10. 2017. Můj odhad výsledku:
  1. ANO: 29 %
  2. ČSSD: 13 %
  3. KSČM: 12,5 %
  4. ODS: 10 %
  5. SPD: 8,2 %
  6. KDU-ČSL: 5,9 %
  7. Realisté: 5,2 %
  8. ČPS: 5,1 %
  9. TOP 09: 4,9 %
  10. SZ: 3,9 %
  11. SSO: 1,5 %
  12. SPO: 0,3 %
  13. ostatní: 0,5 %
Je to dopočítávání do jedné, tak se nedivte.

8. září 2016

První dojmy z Office 2016

Tak jsem dnes asi po 8 letech přešel na novou versi Microsoft Office. Jedná se o 16.0, marketingově 2016. Je to větší shock, než jsem čekal. Roky jsem používal 12.0 (2007). V ní bylo velice těžké si zvyknout na Fluent User Interface s ribbons místo menu. Vynechal jsem versi 14.0 (2010) i 15.0 (2013). Člověk se vše naučí a pak dělá automaticky.

Zásadní změnou patrnou na první pohled je flat design. Přijde mi to jako pochybná móda. 3D look byl rozhodně přehlednější. Dále se mi zdá, že na všechno se musí mačkat více tlačítek. Naštěstí jde třeba Backstage View v nastavení vypnout. Co se týká renderingu, subjektivně mi přijde lepší než dřív. Hitem je sdílení, pomocí OneDrive. Ale člověk se musí pokaždé přihlásit, takže je to dost otravné. Skvělá je práce s PDF, včetně editace.

Celkově mohu říci, že některé změny mi přijdou samoúčelné, nicméně filosofie Fluent User Interface zůstala stejná. Zdá se, že by to zákazníci nevnímali jako novou versi, pokud by nevypadala jinak. Integrace do operačního systému není optimální; pořád nejde bezbolestně nainstalovat a zase odinstalovat aplikaci; operační systém to vždy nevratně pozmění.

6. srpna 2016

Klasicismus aneb zánik Slepecké hole

Tomáš Pecina ohlásil ukončení blogu Slepecká hůl. Důvodem byl spor o klasicismus.

Posledním universálním uměleckým slohem bylo rokoko (1715–1784), sloh Ludvíka XV. Jsou lidé, kteří mu upírají samostatnost a označují ho, např. v hudbě (1725), za pouhé pozdní baroko. Přitom neexistuje větší kontrast mezi puritánským a hrubým barokem a libertinským a jemným rokokem. Např. druhá polovina roku 1731 je období, kdy se toho stalo nejméně v historii.

Ale pojďme ke klasicismu. Podnětem k jeho vzniku bylo vykopání Pompejí v roce 1748. To bylo mohutnou inspirací pro další návrat k antice. Když v roce 1764 vydal Johann Joachim Winckelmann Dějiny antického umění, byl z toho bestseller. Na jejich základě se Anton Raphael Mengs pokoušel o nový směr malby. Ale revolucí byla až Přísaha Horatiů (1784) Jacquese-Louise Davida.

Klasicismus to neměl jednoduché. Od samého počátku proti němu byla v oposici opačná tendence, preromantismus, který se vyznačoval sentimentalismem a láskou k přírodě. To je výrazem plurality doby, která už nemá jednotící myšlenku.

Strohost klasicismu byla podpořena puritánstvím Velké francouzské revoluce, což bylo završeno empírem. Situace se mění po roce 1815, kdy je svět bezradný. Vrátit se před rok 1789 dost dobře nejde, pokračovat v revoluci také ne. Východiskem je definitivní vítězství romantismu na jedné straně: Prám Medusy (1818) Théodore Géricaultabiedermaier (1815–1848) na straně druhé. Umění se poprvé rozpadlo vysoké a nízké. Romantiků byla jen hrstka, biedermaier bylo konsumní umění. Rozpor pokračoval v kontrastu mezi historismem a realismem. Zatímco pro sakrální stavby byl po roce 1830 patřičný neogothický sloh, pro světské po roce 1850 novorenesanční.

Celý příběh klasicismu v jeho závěrečné fasi jako akademismu ukončilo moderní umění, které po roce 1890 vytlačilo předchozí formy. Symbolem je rozpad Společnosti francouzských umělců odštěpením (secesí) Národní společnosti výtvarného umění v roce 1890 a vydání Rudého odznaku odvahy Stephena Cranea v roce 1895.