Zobrazují se příspěvky se štítkemVěda. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVěda. Zobrazit všechny příspěvky

29. srpna 2015

Aplikovaná morálka

Známý intelektuál, Miroslav Macek, vymyslel toto morální dilemma: Představte si, že zuří epidemie nemoci N. Její prevalence (výskyt) je ohromná, dejme tomu >90 %. Zároveň má vysokou letalitu (smrtnost), až 20 %. Naštěstí se objeví lék L, který nemoc N potlačí. Bohužel má extrémní vedlejší účinky. Z nezjistitelných příčin zemře po jeho aplikaci až 10 % lidí. Tolik zadání.

A teď přichází otázka, kterou jsem formuloval sám: Má stát drakonickými tresty přinutit drtivou většinu populace, aby si lék L vzala? Někteří (vulgární) utilitaristé, včetně objektivistů, mají jasno: 20 % > 10 %, není co řešit, stát má populaci přinutit si lék L vzít. My ostatní odpovídáme: Ne tak zhurta. Je zásadní morální rozdíl mezi smrtí nezabránit a smrt přímo způsobit. Těch 20 % lidí bude obvykle úplně jiná skupina než těch 10 %.

Domnívám se, že je to jinými slovy a čísly vyjádřený problém výhybky (angl. trolley problem) z roku 1967: "it may rather be supposed that he is the driver of a runaway tram which he can only steer from one narrow track on to another; five men are working on one track and one man on the other; anyone on the track he enters is bound to be killed." Je známý také jako dilemma záchranného člunu z roku 1974.

Normativní ethika nám ukazuje, že na rozdíl od konsequencialistů a a zastánců ethiky ctnosti odpovídají deontologové jinak, neboť odmítají vynucovat lék L. Naproti tomu ethikové ctnosti, tj. i objektivisté, říkají, že záchrana lidského života je ctnostná.

Když si dilemma výhybky z individuálního morálního rozhodnutí promítneme do politického kolektivního, vznikne nám zvláštní teleologická koalice (Účel světí prostředky): idealističtí neokonservativci & realistická stará levice, tedy státní paternalisté, a proti nim fairová (procesní spravedlnost) antikoalice (I cesta je cíl): realističtí paleokonservativci, liberálové & pravdoláskaři a idealistická nová levice. V praxi se to projevuje u povinného očkování a domácích porodů, kdy fairová antikoalice je odpůrcem povinného očkování a stoupencem domácích porodů.

Updated.

6. května 2012

Perverse a deviace

Sexuologie ve svých počátcích rozlišovala mezi perversí a deviací. Zatímco perverse byla pouhá nenormalita (= neobvyklost), deviace byla porušení normy (zákazu či příkazu). Z dnešního pohledu tedy homosexualita zůstává perversí, nicméně deviací již není.

Nicméně pojmu perverse se zmocnil laický discours jako nadávky. Sexuologie ho proto opustila a hovoří o parafiliích. Zůstal pouze v psychoanalyse.

Jednoznačnost mathematického zápisu

Na Internetu už rok zuří flame war o to, jaké je správné řešení příkladu 48:2(9+3), zda 288, anebo 2, nebo v jednodušší podobě, kde není tolik počítání: 6:2(1+2), tedy 9, anebo 1. I kalkulačky s tím mají problémy.

Příčina? Zastaralé znaménko dělení a nejednoznačnost významu závorky. V normální mathematice se znaménko dělení: „÷“ či v ČR absurdně „:“ nepoužívá. Místo toho se píší zlomky. Ty jsou jednoznačné.

Druhý problém je význam závorky. Ačkoliv je jasně definováno, že závorka má význam pouze pro výraz uvnitř, někteří ji exportují i ven. Proto vidí rozdíl mezi 6:2(3) a 6:2.3. Myslí, že zrušit závorku má přednost před jakouliv jinou operací. Jenže nemá. 6:2(3) a 6:2.3 je to samé a řešení je 9, respektive v prvním zadání 288.

Proč to špatně spočítají i vědecké kalkulačky? Na vině je implicitní násobení. Zápis 1:2x každý vyhodnotí jako 1/(2.x), ačkoliv správně má být (1/2).x. A kalkulačky to mají vinou obtížnosti zobrazovat zlomky stejně.

29. října 2011

Velká pětka faktorů

Soudobá psychologie používá pro popis osobnosti velkou pětku faktorů (OCEAN nebo CANOE):
  1. otevřenost (openness)
  2. svědomitost (conscientiousness)
  3. přístupnost (extraversion)
  4. přívětivost (agreeableness) a
  5. stabilita (opak neuroticismu)
Jejich pionýry byli Ernest Tupes a Raymond Christal (1961), ale prosadil je až J. M. Digman (1990). O sobě mohu říci, že mám vysokou úroveň prvních dvou faktorů, zatímco nízkou posledních tří.

1. srpna 2011

Trojčlenka

Trojčlenka je zázrak kupeckých počtů a jejich vrchol. Já jsem se ji neučil, protože jsem byl postižen reformou výuky na základní škole (zřejmě v rámci transformace ZDŠ na ZŠ), kdy byly příliš prosté počty nahrazeny vznešenou mathematikou. Jiným fenoménem té doby byly množiny.

Výsledkem je, že mi kupecké počty dělají neskutečné problémy a to, co normální člověk počítá trojčlenkou (přímá/nepřímá úměrnost), složitě vyčísluji přes jednotku. Proto bych uvítal, kdyby mi někdo poradil jednoduchou mnemotechnickou pomůcku, díky níž bych si zapamatoval, co se má čím násobit a dělit.

25. dubna 2011

Duchovní a exaktní vědy

Duše (heb. נפש, řec. ψυχή, lat. anima, angl. soul, fr. âme, něm. Seele) je individuální každému organismu. Je to čistě theologický koncept, který nemá žádný odraz v realitě. Naproti tomu duch/mysl (heb. רוח, řec. πνεῦμα/νοῦς, lat. spiritus/mens, angl. spirit/mind, fr. esprit, něm. Geist) vyjadřuje vědomí, tj. to, co přesahuje pouhé fysično. Není pochyb o jeho realitě, spor je toliko o dualism těla a mysli. Zatímco tradiční pojetí mezi nimi vidí bariéru, pro scientisty je mysl toliko funkcí těla. Pojem duch je vnímán jako zobecnění myslí. Je zajímavé, že zatímco duši a ducha odlišují všechny jazyky s abrahámovským náboženstvím, ducha a mysl francouzština a němčina odlišit nedokáže, leda členem.

Vulgární materialisté neumějí rozlišit mezi duší a duchem, a proto se brání pojmu duchovní vědy (něm. Geisteswissenschaften). Čeština však má veškerou odbornou terminologii z němčiny; nevidím důvod, proč neústrojně používat anglicismy jako jsou humanitní vědy (angl. humanities).

A konečně exaktní (doslova přesné) vědy. Patří sem všechny formální vědy (tj. jazyky vědy: logika, mathematika a informatika) a nepatří sem žádné duchovní vědy, např. typicky historiografie, ale i ekonomie. Přírodní vědy sem spíše patří (fysika, chemie, biologie), ale jejich části rovněž ne: Velký třesk, evoluční theorie. Podmínkou exaktnosti je totiž opakovatelnost zkoumaného a falsifikovatelnost theorie.

Updated.

19. března 2011

Antinominalistická kritika evoluce

Ačkoliv jsem slíbil, že se ke sporu nominalismu a realismu již nebudu vyjadřovat, narazil jsem na oprávněný výsměch Filipa Tvrdého antinominalistické kritice evoluce z pera Jířího Fuchse: „Seriózní argumentace je u takových myslitelů nahrazena blouznivými úvahami o "nutném určením subjektu", "tělesné duchovní životní dynamice", "aktivní potenci", "dedukci mohutností", "živé substanci s interní finalitou" a podobných zhůvěřilostech. Stačí ale na chvíli zavřít - či lépe vyhodit z okna - sumy Tomáše Akvinského a otevřít jakoukoli z učebnic evoluční biologie, které předkládají celou řadu přesvědčivých důkazů ve prospěch evolucionismu: bohatý fosilní záznam, nálezy přechodových forem mezi taxony, přímá pozorování činnosti přirozeného výběru a vzniku nových druhů, geografické rozložení živočichů a rostlin, embryonální vývoj organismů, četný výskyt rudimentálních orgánů a vlastností, zjevně nedokonalý design nebo umělý výběr.“

Sdílím Tvrdého kritiku neothomistické hatmatilky. Fuchs nejprve z neznalosti kritisuje biologický pojem druhu: „Evolucionisté se popravdě řečeno o nějaké odůvodňování svého pojmu druhu nestarají. Jednoduše jej komponují z toho, co jim přijde pod ruku.“ Ve skutečnosti biologové obvykle druh obecně definují jako soubor jedinců, kteří jsou schopni plodit plodné potomky. Tím je jasné, že např. kůň domácí (Equus ferus caballus) a osel domácí (Equus asinus) jsou dva různé druhy, neboť mula (potomek osla a klisny), ani mezek (potomek oslice a hřebce) plodní nejsou.

Fuchs poté „vyvrací“ evoluci spekulací o millionté opici, tj. takové opici, která je schopna porodit člověka, ačkoliv million ostatních to nedokáže. Tím však jen ukazuje nesmyslnost a statičnost neothomismu. Ve skutečnosti historicky není mezi opicí a člověkem nějaká čínská zeď, jako je tomu dnes. Člověk vznikl tak, že nějaká uzavřená malá skupina opic získala mutaci, která ji odlišila od ostatních opic a přiblížila člověku. To se mnohokrát opakovalo, až vznikl dnešní člověk. Funguje to naprosto stejně jako na pozorovaném vzniku nového druhu.

Neexistenci čínské zdi můžeme prakticky pozorovat. Např. vlk obecný (Canis lupus) a pes domácí (Canis familiaris) byli v původní Linného klassifikaci dva druhy. Ukázalo se však, že je to omyl, a proto byl v roce 1993 pes reklassifikován na pouhý poddruh vlka, tj. Canis lupus familiaris.

A svou latentní mohutností si Fuchs, jíž se pokuší vymanit ze závislosti na prostředí, si také nijak nepomůže. Byl do roku 1900 každý člověk latentně schopen objevit theorii relativity? Nebo aspoň většina?

27. února 2011

Existují rasy?

V návrhu jednoho evropského dokumentu se píše: „According to recent scientific thought, there are no races. In biological terms, Homo sapiens today is not divided into different races nor sub-types. Since the 1970s, molecular biology and population genetics have shown that such systematic divisions fail to do justice to the tremendous diversity of and fluid transitions between geographic populations. Further, most genetic differences between people are found within a single geographic population. Dividing humans into different races thus no longer reflects the state of current scientific research.“

Nikoho asi nepřekvapím, že se jednalo o německý návrh; v SRN je politická korrektnost zakořeněna zvlášť silně. Toto vyjádření převahy víry nad realitou jsem zpochybnil poukazem na to, že existují 3 základní druhy lidských fenotypů: europoidní, asijský a černošský. To, že se neliší mozek bělocha, asiata a černocha, ještě neznamená, že neexistují biologické rozdíly v jejich vzhledu, stejně jako biologické (nikoliv mentální) rozdíly mezi mužem a ženou.

Zajímavé je, jak jsou hlasatelé politické korrektnosti schopni zpochybňovat něco, co každý vidí na vlastní oči. Zdivočelý antinominalism v praxi, idea převážila nad realitou.

25. září 2010

Klaus se přiznal, že zachránil AV ČR

Napsal: „Proto musím trvat na tom, že nebýt mne, byla by v první polovině 90. let česká Akademie věd zrušena.“ Vida, další záležitost, kterou mu přičíst k tíži. Uchování kommunistického molocha místo jeho předání vysokým školám je další příčinou toho, že tady máme postkommunism místo standardního západního systému.

19. srpna 2010

Poruchy sexuální preference podle ICD-10

Sexuální deviace (F65):
  1. F65.0: Sexual fetishism
  2. F65.1: Fetishistic transvestism
  3. F65.2: Exhibitionism
  4. F65.3: Voyeurism
  5. F65.4: Paedophilia
  6. F65.5: Sadomasochism
  7. F65.6: Multiple disorders of sexual preference
  8. F65.8: Other disorders of sexual preference
Konvertor z ICD-9/DMS-IV na ICD-10 a zpět.
The Paraphilias Subworkgroup is proposing two broad changes that affect all or several of the paraphilia diagnoses, in addition to various amendments to specific diagnoses. The first broad change follows from our consensus that paraphilias are not ipso facto psychiatric disorders. We are proposing that the DSM-V make a distinction between paraphilias and paraphilic disorders. A paraphilia by itself would not automatically justify or require psychiatric intervention. A paraphilic disorder is a paraphilia that causes distress or impairment to the individual or harm to others. One would ascertain a paraphilia (according to the nature of the urges, fantasies, or behaviors) but diagnose a paraphilic disorder (on the basis of distress and impairment). In this conception, having a paraphilia would be a necessary but not a sufficient condition for having a paraphilic disorder.


This approach leaves intact the distinction between normative and non-normative sexual behavior, which could be important to researchers, but without automatically labeling non-normative sexual behavior as psychopathological. It also eliminates certain logical absurdities in the DSM-IV-TR. In that version, for example, a man cannot be classified as a transvestite—however much he cross-dresses and however sexually exciting that is to him—unless he is unhappy about this activity or impaired by it. This change in viewpoint would be reflected in the diagnostic criteria sets by the addition of the word “Disorder” to all the paraphilias. Thus, Sexual Sadism would become Sexual Sadism Disorder; Sexual Masochism would become Sexual Masochism Disorder, and so on.

17. července 2010

Westermarckův jev

Vodník poukázal na to, jak pánové kalvinisté opět zapomněli na biologii, na 120 let známý Westermarckův jev. Oč jde? Aimee Louise Sword (na fotce se synem) "dala svého syna k adopci hned po narození. Až do čtrnácti let jí jeho adoptivní rodiče rok co rok posílali fotografie. Ve čtrnácti s tím přestali. Údajně se obávali, že by se mezi matkou a synem mohl vytvořit sexuální vztah. Matka se ale kontaktu nevzdávala a syna vyhledala přes Facebook. Když se s ním sešla, vyspala se s ním." Za tento skutek dostala (nikoliv, jak píší Novinky, že teprve dostane) trest 9 až 30 let (US zvláštnost, že nedostanete přesnou sazbu), což se v ČR nedává ani za brutální vraždu.

Přitom měl soudce přihlédnout právě k Westermarckově jevu. V pokrokových státech (Francie, Belgie, Nizozemsko, Turecko, Brazílie a Japonsko) proto na základě genetické sexuální přitažlivosti není incest trestný. Jenže to bychom nesměli být v USA, kde berou příliš vážně 6. přikázání (na rozdíl od katholictví) a na biologii kašlou. Ale můžeme jim vyčítat, že pro ně Desatero není cár papíru? Myslím, že nikoliv, pouze je to jasný důkaz, jak špatný morální kodex Desatero je.

10. července 2010

Náhradní táta a máma

Klokánky (jakési zotavovny, nikoliv tety) nebo SOS vesničky jsou jistě oproti dětským domovům pokrok, ale úplně ideální to není. Proto vznikl Institut náhradní rodinné péče Natama, jehož představitelkou je Petra Vrtbovská. Úvod do problematiky přinesl Reflex.

Stanice Praha dne 17. 1. 2007 uskutečnila rozhovor s Vodičkovou a Vrtbovskou (MP3). K tomu též poněkud paranoidní antiestablishmentová socialistická diskusse.

2. května 2010

Zajímavý časopis

Jmenuje se Člověk a vydává ho FF UK.

24. března 2010

Existence Boha vědecky vyvrácena

Vědecky dokázaná a fundovaná theorie evoluce slaví další zářný triumf: objevila zase jeden "přechodný článek". Nebo ne? To je jedno. Prostě věda jasně a nezpochybnitelně dokazuje, jak jsme se vyvinuli z "primitivnějších hominidů", tmáři a jejich Bible nemají pravdu, máme ji my, protože ta naše je vědecká, heč! (Doufám, že jednoho dne nezjistí, že "Žena-X" měla ocas, jak se to kollegům vědcům už jednou na trnitých stezkách vědy stalo!)

Přeji přátelům-evolucionistům do budoucna ještě víc a větších přechodných článků! Vědě zdar!!

1. března 2010

Křivda na Jeronýmu Klimešovi

Brněnský psycholog Zbyněk Vybíral ve svém článku křivdí Jeronýmu Klimešovi za jeho interview pro Českou televisi, např. "Redaktorka se ptá například na to, jak se má člověk dnes orientovat v roztříštěných a mnohdy absurdních podnětech, servírovaných médii a zážitkovými agenturami. A psycholog, jako by odpovídal z cesty, jí na to řekne: „Největší problém je, že jsme po druhé světové válce opustili hranici hladu. Dnes nenajdeme v České republice lidi, kteří by trpěli hladem.“"

Kdyby Vybíral Klimešovu odpověď nevytrhoval z kontextu, tak by musel uznat, že Klimeš odpovídal ze široka proto, aby svou odpověď zasadil do kontextu. Ale kdo chce psa bíti, ten si hůl vždycky najde.

Shlédnutí interview doporučuji všem, je poučné. Ocenění si zaslouží i Daniela Drtinová, která tentokrát kladla poučené otázky, což se jí jindy naprosto nedaří, ačkoliv je paradoxně vystudovaná právnička, nikoliv psycholožka.

7. února 2010

Astr propaguje tvrdý trh

Na Vrbě Astr propaguje tzv. základní příjem, což není nic jiného než jiné pojmenování negativní daně z příjmu jednoho z nejtvrdších amerických obhájců kapitalismu, Miltona Friedmana. Překvapujeme mne, že u Astra myšlenky libertarianismu tak úspěšně zapustily kořeny.

Informace – kde je vzít

motto: "Na rozdíl od p. Peterse mě nějaké informační servery nezajímají. Informace si dnes každý může najít sám."
Alex Juchelka

JK k tomu dodává: "Je ale otázka, zda aktivismus bez ohlednu na orientaci (zde vícerozměrná veličina) je správný způsob jak dosáhnout respektu jako zdroj informací."

Někdo má rád holky, jiný vdolky. Někdo má rád ryze osobní výpovědi, jiný chladné informace. S tím nelze nic dělat, jen upozornit na to, že na LW ryze osobní výpovědi nenajde.

S JK je problém, že nerozumí ani základním pojmům a strukturám. Žijeme v informačním věku. Informací kolem nás je neuvěřitelné množství. Z toho jasně vyplývá, že bez vynaložení nepřiměřeného úsilí si každý sám informace nalézt nemůže.

Úkolem médií je informace filtrovat, aby se k nám dostaly ty podstatné. LW nemá ambice být deníkem, tj. úplným filtrem, který zajistí, že se k čtenáři dostatou všechny podstatné informace. Její ambice je mnohem menší. Informovat o tom, co považuje za zajímavé, přičemž výběr toho, o čem bude referováno, je spíše náhodný. Podstata je v tom referátu: Ten by měl být natolik kvalitní, že k té původní informaci přidá novou hodnotu.

Rozhodně LW nechce být zdrojem informací, jak si JK plete. Na genesi informací jsou naše prostředky příliš omezené a ani by mne jakási investigativní journalistika à la Tomáš Pecina nebo školení à la wikipedie zde nebavilo.

5. února 2010

Chřipka a spiklenecké theorie

Pandemie byla vždy definována jako choroba s velkou virulencí, mortalitou a prevalencí. V zimě 1968–9 zemřelo na hongkongskou chřipku million lidí. Naproti tomu na prasečí chřipku zatím zemřelo 14 711 lidí, což je 100x méně.

Pandemie chřipky se očekává již 7 let. Ptačí chřipka ji nezpůsobila, protože ač má vysokou mortalitu, není virulentní. Sociální demokrat Wolfgang Wodarg zjistil, že WHO změnila definici pandemie, aby za ni mohla prohlásit prasečí chřipku, která přes vyšší virulenci má zanedbatelnou mortalitu.

Důvod? Logika státní správy. Žádný úředník není postižen za předimensování opatření, ale jejich zanedbání ho stojí professní smrt. Proto v Praze nyní máme barriéry proti 1000leté vodě, ačkoliv pravděpobnost takových povodní je mizivá. Jde o peníze vyhozené do vzduchu. Stejně jako zbytečné očkování nikoho netrápí, zatímco milliony neočkovaných mrtvých by hygieniky stály professní krk.

Nicméně takové vysvětlení by pro fanatické zastánce spikleneckých theorií bylo příliš prosté. Obskurní spolek OK Team na všechny strany posílá spam, kde nejspíše s ukradeným hudebným podkresem Enyi na 22 slides s hrubkami uvádí počet mrtvých, kterých je 100x méně než jsou aktuální data, a že příčinou je zkorumpovanost WHO. Virus s největší mortalitou v historii, zairská ebola (ZEBOV) v roce 1976 a 2003, má mortalitu 88,5 %. Spamem definovaný údajný "smrtící virus" tedy ve skutečnosti vůbec neexistuje.

Chřipka typu A je vysoce mutabilní. Nynější prasečí chřipka je výsledkem rekombinace dvou běžných typů prasečí chřipky. Pro okultisty je to však uměle vytvořená biologická zbraň. Poté spam pokračuje v popisu toho, jak jsou chemické látky jedovaté, aniž by se namáhal uvést, že vždy záleží na množství. Otrávit je totiž možné i čistou vodou.

Co k tomu říci? Stoupenci spikleneckých theorií tady byli vždy, jen s Internetem je na ně více vidět. Ten, kdo podobné zprávy rozšiřuje, aniž by se namáhal je ověřit, se dopouští informačního smogu. Je to na úrovni toho, jako kdyby vyhazoval odpadky na silnici.