Zobrazují se příspěvky se štítkemSprcha. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSprcha. Zobrazit všechny příspěvky

14. ledna 2013

Sprcha – 10 let

Přiznám se, že nebýt Vodníkova článku, tak bych si vůbec nevzpomněl, že v těchto dnech slavíme 10 let od faktického startu Sprchy. Protože však nesouhlasím s Vodníkovou periodisací, tak zde je má vlastní vzpomínka:
  1. Sprcha – blog (2002, vzorek z 22. 8. 2002) Jeny a jeho přátel. Toto zárodečné období skončilo vyhnáním většiny diskutérů z Britských listů 11. 1. 2003 a jejich příchodem na Sprchu.
  2. Předpotopní Sprcha (13. 1. 20032. 7. 2003vzorek z 6. 2. 2003). Její trvání bylo kratší než Pražského jara, ale zřejmě to bylo nejvýznamnější období Sprchy. Ta v té době byla jedním z nejdůležitějších českých diskussních serverů. JK nervově nevydržel hádky a raději Sprchu vypnul.
  3. Mezisprcha (31. 7. 2003 až 1. 9. 2003). Po našem reptání spustil JK alespoň uzavřené forum, které mělo sloužit přípravě transformace Sprchy na Divan Tomáše Peciny. K tomu však vzhledem k animositě mezi JK a Tomášem Pecinou nedošlo.
  4. Sprcha Sanhedrinu (4. 9. 2003 až září 2004). Stříbrné období. Sprcha byla fakticky uzavřeným serverem těch samých lidí, kteří psali pořád to samé. Toto období skončilo odchodem JK, Jardy z Písku a Vodníka ze Sanhedrinu.
  5. Sprcha sporů (září 2004 až červen 2005). Bylo to nechutné období plné válek a animosit.
  6. Sprcha Klanu (červen 2005 až 2. 1. 2010). Úpadek. Po smrti Maxe na konci roku 2009 byla fysicky vypnuta.
  7. Nová Sprcha (od 22. 3. 2010) neuspěla. Bylo to výrazem toho, že blogy se staly minulostí a nastoupily sociální sítě.
Vodník přeceňuje význam svého odchodu v prosinci 2004. Ve skutečnosti byl podstatnější Velký třesk na konci června 2005, kdy Jezovec vykopnul Husitu, Astra a Ivana. To vedlo ke zrodu Vrby, ale to už je jiná pohádka.

Jinak je zajímavé, jak některé typy lidí jsou věčné. Např. Leho je mix JN (odborníka) a Maxe (militaristy). Daniela je mix Jiřiny Fuchsové (urputnost) a Táborského (pábení).

A ještě bych chtěl dodat, že nepovažuji LW za následnický blog Sprchy. Mým cílem vždy bylo informovat a ne diskutovat. Vítanými přispěvateli jsou odborníci a ne veřejnost. LW je tedy daleko spíše blížencem Slepecké hole a Paragraphu Tomáše Peciny.

Updated.

23. ledna 2011

Requiem za Vrbou

Když na přelomu jara a léta 2010 Alex Juchelka zavřel Vrbu, nevyvolalo to vůbec žádnou pozornost. Přesto si obě diskussní fora (Sprcha i Vrba) zaslouží vzpomínku a připomenutí chrolonogie.

Sprcha měla tato stadia:
  1. blog Jeny/JK (2002)
  2. předpotopní Sprcha (od ledna 2003 do července 2003)
  3. popotopní Sprcha (od září 2003 do června 2005)
  4. porozkolní Sprcha (od srpna 2005 do ledna 2006)
  5. skomírající Sprcha (od ledna 2006 do ledna 2010)
Nástupci Sprchy/Vrby jsou individuální blogy:
  • Sprchy:
  1. Nová Sprcha (od 22. 3. 2010)
  2. Starý pán: Po potopě
  3. Cnemo: Nautilus, o kterém LW referrovala 18. srpna 2008
  4. AndyO (jen pro zvané)
  5. Tomáš Pecina: Slepecká hůl
  6. Tomáš Pecina: Παραγραφος
  • Vrby:
  1. Guy Peters: Lucerna wikipedie
  2. Kníže Potěmkin/JzP: Discussion speed, který částečně parasituje na LW.
  3. Astr: Astr live
Updated.

Další morální přešlap Blistů

Závažná morální selhání provázejí Blisty už od počátku. Začíná to už názvem. Blisty jsou „Britské listy“ asi tak stejně jako jsou Koženého Harvardské fondy harvardské. Čulík s Kotrbou mohou namítnout, že tento název vymyslel Neff. Ano, ale úplně v jiném kontextu: Byl to název rubriky Neviditelného psa, kterou stejně jako Americké listy nebo Kanadské listy měl psát cizinec v té zemi žijící. Když se Čulík od Neviditelného psa trhnul, měl svůj blog pojmenovat jiným, nematoucím způsobem.

Druhou námitkou může být, že Blisty jsou britské, protože většina jejich obsahu jsou překlady článků Guardianu. Původně Čulík články bez svolení Guardian News and Media Limited překládal celé. Po četných poukazech na porušování autorského práva nyní překládá „výtahy“, ve skutečnosti téměř kompletní články bez nepodstatných částí textu. Tím je sice formálně naplněn § 31 autorského zákona, ale ve skutečnosti je tato právní norma obcházena.

Morálně pochybné je rovněž blistystické nekompromisní vyžadování pravého jména a soustavné matení, že anonym a pseudonym jsou synonyma: „Britské listy na tomto místě poskytují v rámci demokratické diskuse čtenářům zdarma prostor k vyjadřování svých názorů. Debatéry za to žádají, aby u svého příspěvku vždy uváděli své plné občanské jméno a funkční emailovou adresu. V demokracii nemají názory anonymů žádnou hodnotu.“ Tuto čulíkovštinu úspěšně vyvezli do mnoha českých on-line medií, od Novinek počínaje, Jiným právem konče. Přitom právě zde byl Jan Čulík přistižen při pokrytectví, neboť jak dodnes uvádí ve svém vlastním životopisu: „Od druhé poloviny osmdesátých let přispíval Jan Čulík pravidelně do českého vysílání BBC zejména literárními a kulturními recenzemi, pod jménem Václav Písecký.“

DJing cheb pako si toho všiml, přejmenoval se na Václava Píseckého I. a z nespokojených diskutérů založil Církev Píseckých. Čulík s Kotrbou nám potom nadávali do zbabělých anonymů, ačkoliv řada z nás se tehdy podepisovala pravým jménem. Pikantní bylo, když Jan Novák na valné hromadě spolku Britské listy ukázal občanku, že je skutečně Jan Novák, Kotrba ho potom i nadále označoval paušálně za anonyma.

Jan Novák u každého Čulíkova článku upozorňoval na to, že Jan Čulík neoprávněně užívá titul Ph. D., ačkoliv je jen PhDr. Člověk by proto neměl zapomínat na svá vlastní morální selhání. Kritika Čulíkova pokrytectví přerostla v trolling a já se na tom podílel. Za to bych se chtěl Janu Čulíkovi omluvit. Neomlouvá mne ani to, že jsem v té době netušil, co to trolling je, dokud jsem se sám nestal jeho obětí. Holt: „Nečiň druhému, co nechceš, aby ti druzí činili,“ moc nefunguje, dokud to člověk neukusí na vlastní kůži. Proto pozor na poslední spravedlivé! Jsou to obvykle bezskrupulosní fanatici.

Reakcí na Církev Píseckých bylo, že Štěpán Kotrba začal na podzim 2002 nejprve diskussní forum censurovat a pak ho „dočasně“ zrušil. Tato dočasnost má stejné trvání jako pobyt sovětských vojsk. Na protest se oživil server Jeny/JK Sprcha.com, ale to už je jiná pohádka.

Blisty se nejen dopustily závažných selhání v journalismu, např. v referování o Jaromíru Štětinovi, ale též morálních. Po odchodu Tomáše Peciny se pokusily upřít mu jeho podíl, což musel po 6 letech (sic!) napravit až soud. Není proto divu, že Tomáš Pecina a já na údajně otevřené Blisty máme zakázáno psát a Kotrba si mne společně s Věrou Tydlitátovou pro jistotu zablokoval též na Facebooku. Výrazem kotrbovské morálky bylo rovněž  speciální censurované vydání Blistů speciálně pro Tomáše Pecinu. Proč? Protože můžu.

Zatím poslední skandál nastal, když Blisty anonymně a bez souhlasu diskutujících zveřejnily debatu z Facebooku (Nepřiznaným editorem je podle všeho Kotrba.) a navíc ji doprovodily povýšeneckým kommentářem Čulíka a Cveka. Příčina je jasná: Svérázné vidění světa Čulíkem & Kotrbou, které až příliš připomíná vesmírné lidi. Podle Kotrby je vše na Facebooku veřejné, ačkoliv uzavřené profily jsou podstatou Facebooku: „Vzhledem k tomu, že facebook je veřejný prostor a "přátel" má Saša Uhlová skoro tisíc (včetně těch, kteří přátelé nejsou), vydáváme její tematicky moderované odpoledne "pamětníků" - orální historii v podání tazatelky a jejích hostů.“

Předně, zpřístupnění i velice širokému okruhu lidí není zveřejnění. K SIPRNet má přístup 3 000 000 lidí, přesto je to sbírka tajných materiálů. Navíc, na Facebooku jsou veřejné toliko ty texty, které jejich majitel povolil indexovat ve vyhledávači; číst texty i na otevřeném profilu smí jen ten, kdo má konto na Facebooku a jehož si majitel účtu nezablokoval. Takže ani texty Štěpána Kotrby otevřené nejsou, protože mou osobu z jejich čtení výslovně vyloučil.

Stejně tak kádrovat, zda Saša Uhlová všechny své kontakty z Facebooku osobně zná, je zcela nepřípadné. Je čistě jejím oprávněním rozhodnout, co a s kým bude sdílet. Žádný novinářský čmuchal do jejího soukromí bez souhlasu dotyčných nesmí, není-li to věc veřejného zájmu (cf. von Hannoverová v. Německo). A to není.

Kurz und gut, kalvinistická morálka Čulíka & Kotrby má svá specifika. Veřejné hádky redakce mají zřejmě odkazovat na svobodomyslnost. Ve skutečnosti je to jen nekvalita redakční práce, neboť odlišné názory jsou v praxi ukřičeny. Čulík tak ze všeho nejvíce připomíná Aštara Šerana Iva A. Bendy.

22. června 2010

Poučení pro trolla JK

Poučení pro trolla JK: "On December 17, 1997, Barger began posting daily entries on his Robot Wisdom Weblog featuring "links to articles about politics, culture, books and technology that he found interesting" and "amounted to something of a day-to-day log of his reading and intellectual pursuits"" + "In Barger's view, a weblog is edited rather than written, as personal expression is secondary to the task of providing links to good reading matter."

Vodníku, JK dělá trolla trollem to, že své texty zásadně postuje jen proto, aby vzbudil pozornost oběti. Pokud se dočká reakce, jako nyní, tak se tetelí blahem, jiný důvod jeho desinformace nemají. Doporučuji jeho texty mazat, informační hodnota je nullová. Sám se ho pokusím ignorovat: Pokud mu někdo skočí na lep a uvěří mu, jeho chyba, že si neprověří informace od někoho tak nedůvěryhodného jako je JK. A bez zpětné vazby každý troll končí, tedy i JK. Nic positivního vytvořit neumí, jen si provokacemi uvolňuje své tense. Ať si tedy po právu trpí v pekle zapomnění.

Update: Souhlasím s tím, že Gogo, Andy i Starý pán mají k trollingu sklony (koneckonců, vycvičili se jako Klan na Sprše), nicméně zásadní rozdíl od trolla JK je v tom, že nemají trolling v každém příspěvku.

13. února 2010

Vztahovačnost

Nikdo by ani na chvilku nemohl uvažovat o tom, že Tomáš Pecina parasitoval na Lucerně wikipedie. Pro LW byla pocta, že sem Tomáš Pecina psal, nikoliv že by pro T. P. bylo vyznamenání psát na Lucernu wikipedie. Proto, pokud píšu o diskutérech, je to samé jako když T. P. píše o soudcích, kde se jeho výroky explicitně nevztahují na soudce Ryšku.

Nicméně, ne každý diskutér je Tomáš Pecina. Jsou zde i trollové jako JK nebo Šťoural. JK měl velké ambice, které nedokázal naplnit. Bez parasitování na Britských listech by neznamenal vůbec nic, Sprcha by zůstal zcela neznámý okrajový server pro několik přátel à la Vrba, kterých jsou na Internetu tisíce. Šťoural by zase byl ničím bez parasitování na LW.

A pak jsou zde diskutéři jako Alex Juchelka či Kapitán. Ne, nepovažuji za nepřátele, ale jejich názory už znám natolik, že zde zkrátka (na mé straně) vypukla ponorková nemoc.

25. ledna 2010

Ještě k diskussím

Tomáš Pecina již dlouho tvrdí, že jediný možný přístup k blogům je ten jeho: Každý blog by měl být diskussní, přičemž diskusse by měla být tvrdě moderována. Tento svůj názor znovu zopakoval. Přitom nemá pravdu ani historicky, ani věcně.

1. Historie
Praotcové českého bloggingu (1996–2000), Ondřej Neff a jeho Neviditelný pes, Milan Šmíd a jeho Louč, Miroslav Macek a jeho Viditelný Macek, ani Bohumil Doležal a jeho Události, nikdy diskusse u svých článků neměli a ani je do svých individuálních redakčních systémů nechystali.

První generace českých bloggerů (2002–2003), Filip Rožánek a jeho Blok, Lukin a jeho Letem světem, Pixy a jeho Pixylophone, pochopitelně u blogů diskusse měla. Nicméně… Jak šel čas, svůj postoj často přehodnotili. A to se dostáváme k

2. Věcná stránka věci
Blog, původně web log, není ničím jiným než kommentovaným seznamem odkazů. Původní význam blogu dnes převzaly sociální záložky jako je Delicious. Nicméně přesto jsou stále podstatou blogu informace (=fakta), nikoliv diskusse (= názory). Blog ≠ diskussní fórum, natož chat.

Kojot z okruhu bloggerů Bloguje nejdříve zavedl moderování, pak uvažoval o zrušení diskussí vůbec. Misanthrop diskusse (až na výjimky) zrušil úplně. Dokonce i krajní stoupenci diskussí doporučují diskusse vypnout, pokud se autorovi nechce odpovídat na kommentáře.

Přes ničím nepodložený JK idealism nejsou diskusse ničím víc než pouhou presentací vlastních názorů. A jak píše Arthur Dent: "Názor je něco, co se udělá kdekomu a má to pak cenu kožešiny ze starého krtka. Zajímají mne myšlenky, nápady, informace, tedy něco, co mne může posunout dál. A názor pana XY na to co píšu a jaký jsem není zrovna něco, co by mělo vysoký směnný kurs na trhu myšlenek."

Diskutéři patří do několika kategorií. V první řadě jsou to náhodní kolemjdoucí. Na LW jich bylo nejmíň, ačkoliv jsem o ně stál nejvíc. Kvůli nim jsem nezakázal anonymy, ačkoliv jsem pak měl větší práci s moderací. Pak jsou to trollové typu JK. (Oni sami se v drtivé většině jako trollové necítí, nýbrž jako bojovníci za správnou věc.) S nimi jsou největší problémy. LW na ně málem zahynula, ale po definitivním odchodu Šťourala byl od nich klid. Pak slušní lidé typu Astra, kteří neumějí psát. (Je hezké, když je někdo charakterní, ale blog je o textech. Ty může psát i parchant, když to umí.) A nakonec přátelé jako Vodník či Tomáš Pecina, které člověk zná tak dobře, že jejich reakce ani nemusí číst, protože už předem ví, jaké budou.

Za zrušením diskussí tedy byla ponorková nemoc a neochota zabývat se diskussemi pro nedostatek času. Diskutovat mne vážně nikdy nebavilo, ani za časů Sprchy ne. To, co mne na blogech baví a proč je čtu, jsou informativní články typu o Karlu Čapkovi, o cizích jazycích nebo o zkracovačích URL. Zkrátka vše jiné, než krátkodeché plky.

20. ledna 2010

Pohled zvnějšku a zevnitř

JK zvnějšku: "Na druhou stranu, zcela nepochybně nepovolené diskuse jasně ukazují jaký je vztah šéfredaktora Britských listů k otevřené výměně názorů k jakémukoliv tématu, padni komu padni (tento pohled se jasně nabízí, nezávisle na tom, jaký pohled se sám šéfredaktor snaží vší mocí proklamovat). To je samozřejmě můj názor, jiné názory mohou být odlišné."

JK zevnitř o půl roku později: "Více o Sprše a její budoucnosti mám v úmyslu nastínit někdy koncem týdne (zřejmě formou článku). Pokud ovšem budu muset svůj postup (včetně výchozí podmínky uvedené v disclaimeru) stále znova a znova vysvětlovat, nezbyde mi nic jiného, než provoz Sprchy ukončit; nemohu si dovolit strávit s její administrací tolik času a "luxus" pouze občasných návštěv mi zdá se rovněž není k dispozici (pokud se k tomuto kroku rozhodnu, pokusím se nalézt náhradního administrátora, který by Sprchu - s výjimkou počítače, ten si hodlám ponechat - převzal)."

Tomáš Pecina: "Otevřu si Sprchu a nevidím, pan Táborský už to má taky za sebou.

Přestože jsem s jeho názory z jedné části nesouhlasil, z části druhé je považoval za (ve špatném slova smyslu) diletantské a z části třetí mi byly odporné (antisemitismus), mám nutkavý pocit, že se pan Klabačka definitivně pominul na rozumu a jediné, co by ho mohlo z narůstajícího opojení moci vyléčit, by byla jako výstražná stávka uživatelů jeho "soukromého prostoru".

K ní tímto vyzývám (a očekávám, že budu ze Sprchy obratem vyloučen za odbojost)."

16. ledna 2010

Redakce

Podle zbožštělé wiki definice jsou nezávislá media taková, která
  • mají oddělený redakční dozor a procesy kontroly faktů;
  • tvůrci a osoby provádějící dozor při svém úsilí nespolupracují;
  • nejspíš mají vlastní pohled na dostupné primární zdroje a vlastní úsudek při jejich vyhodnocování.
Na anglické versi wiki to jako plk smazali, na cs: se z toho stalo dogma. Zdá se, že kdybych například z Tomáše Peciny udělal editora LW, který by rozhodoval o tom, co se zde bude publikovat, měla by LW redakci a z hlediska wiki by byla citovatelným zdrojem. Podívejme z toho úhlu pohledu na jednu starou metadiskussi Britských listů a Sprchy.

JK si především plete investigativní journalistiku a zpravodajství. To první je vyšetřování, které se od práce kriminální policie liší jen subjektem, to druhé je prosté referování o skutečnosti. Dále si plete aktivism a journalistiku. Aktivista chce věci měnit; novinář je jen popisovat. Tomáš Smetánka požadoval, aby Britské listy oddělily zpravodajství a zasláno. To je logické, ale neuvědomil si, že Britské listy žádné zpravodajství nemají, nýbrž pouze zasláno.

JK požadoval větší kultivaci zasláno. To je sporné, protože redakce k ní nemá prostředky; musela by v zásadě diskutovat sama. Navíc, jak je vidět na případu LW, diskutéři nechtějí přinášet nová fakta (= informovat = v zásadě zpravodajství), nýbrž názory. Proto JK mohl již před 8 lety napsat: "Britské listy se podle mého názoru v poslední době značně zideologizovaly" (se symptomatickým "IMHO", jako kdyby bez něj nešlo o názor, ale o factum).

23. července 2009

Právní bezvědomí na Sprše

Prokop tam zveřejnil příběh ze života. Tomáš ze Sprchy se do něj obul se vší rasancí, což mu však nebránilo, šířit své právní bezvědomí: "Trestní právo je od 5000 korun. Do té výše je to jen občanskoprávní záležitost."

Nuže, občanské právo (náhrada škody) je cokoliv (jakékoliv škody). Hranice 5 000 Kč u krádeže věci, kterou poškozený nemá u sebe, rozděluje trestní a přestupkové právo (správní trestání). V civilisovaném světě se však přestupky projednávají obdobně jako přečiny či zločiny.

Jinak mne zaujalo, jak i tak kovaný hlasatel PC jako je Tomáš ze Sprchy, neodhalil zjevný rasism v příběhu ze života. Ten spočívá v tom, že nedospělí zloději jsou identifikováni jako Romové. Jako kdyby bylo podstatné, zda jsou Romové, Číňané nebo Němci, a nikoliv to, že jsou nevychovaní. Domnívám se totiž, že jde o opravdu o záležitost výchovy: ti výrostci totiž nemají ponětí o vlastnictví, což je institut, který se v ČR dětem vštěpuje již poměrně záhy; obvykle batolatům.

1. července 2009

Malý český fascista

Odpůrce lidských práv, Karel Dolejší, na Britských listech publikoval článek, jímž se přihlásil k přednímu nacistovi, Carlu Schmittovi, a jímž odmítá svobodu slova v České republice. Ačkoliv s ním nesouhlasím, je určitě cenným příspěvkem do diskusse, protože umožňuje se zamyslit nad vlastními argumenty. Když však Fabiano Golgo zveřejnil jeho zajímavou kritiku, tak se Dolejší překvapivě odkopal jako malý český fascista.

Nejprve odbočka ke Golgovi. Jeho problém je, že ač tady žije tak dlouho, stále nechápe některé typicky české instituty, např. české pojetí ethnicity. Češi zastávají německé pojetí národa (od dob Herdera), zatímco na Západě převažuje starší státní pojetí. Pojem národ a nation proto nejen, že nejsou synonyma, ale znamenají něco úplně jiného, což jsem se marně pokoušel vysvětlovat již na Sprše. Ius sanguinis a ius soli nijak s národností nesouvisí. Osobně považuji ius sanguinis za mnohem lepší koncept než anglosaské ius soli, které vede k pochybné snaze porodit na území USA.

Čech v ethnickém slova smyslu není odvozen od státní příslušnosti. Domnívám se, že převažující pojetí je, že Čechem je ten, kdo umí dokonale česky a vypadá jako Čech, pokud se jako Čech i cítí. To z češství vylučuje Romy a Vietnamce, ačkoliv mohou mluvit i psát lépe česky než většina Čechů, protože nevypadají jako normální Češi, a sudetské Němce, kteří se Čechy být necítí. Ethnicitu lze bez problémů změnit do puberty; od plnoletosti je to prakticky vyloučené.

Podiven ve svých Češi v dějinách nové doby (recense od české chauvinistky) toto Jungmannovo pojetí kritisoval a vyzdvihl Bolzanovo západní pojetí. Jak však ukázal největší žijící český historik, Miroslav Hroch, v Na prahu národní existence, v českém národním probuzení/obrození takové dilemma neexistovalo. Pokud by se Češi nedefinovali ethnicky, tak by nebyli vůbec, resp. by to byli německy hovořící Češi. Ethnická sebedefinice byla conditio sine qua non každého nacionalismu na východ od Rýna.


Nicméně zpět k Dolejšímu. Fascinujeme mne, že když se nějaký cizinec dotkne čecháčka, tak ten okamžitě začne útočit na jeho vlast. Ano, Brasilie jistě není ideální, ale řeč je o svobodě slova v ČR, nikoliv o brasilských favelách. S tímhle "A vy zase bijete černochy" daleko nedojdete, p. Dolejší. Vaše úsilí kriminalisovat myšlenku antisemitismu a neonacismu je totiž ničím nezpochybnitelný fakt. Antisemitism a neonacism je v dnešní PC společnosti jinakostí, ať se to Dolejšímu líbí čili nic.

Dolejší za "důkaz" toho, že není typicky čecháčkovsky intolerantní, vydává to, že "pracoval v "podezřele cizáckých" nevládních organizacích", měl za manželku sudetskou Němku a že bydlí v romské lokalitě a že nechodí "s Čechy" do hospody na pivo. To myslí vážně? Neonacisté také pracují pro zahraniční NGOs, Němce milují a bydlí v romských lokalitách, protože je to lacinější. Zbývá tedy jen nechození do hospody, ale to je záležitosti osobního vkusu, nikoliv znak tolerance k jinakosti.

Co se týká Koestlerovy chazarské theorie, nelze s vaničkou vylévat i dítě. Není sebemenšího sporu o tom, že nějaká část dnešních Židů má chazarský původ; spor je pouze o tom, jaká. Tato část bude větší v Israeli, což jsou v drtivé většině ruští Židé, než v západní Evropě. Zvědavec je sice postaven na spikleneckých theoriích; to však není žádný důvod pro to, aby ČR pronásledovala jeho šéfredaktora.

Fascinující rovněž je, jak Dolejší bez dalšího přijímá tvrzení bílých supremacistů. Jak víte, kolik bělošských hlasů Duke dostal, p. Dolejší? Ono se v USA hlasuje segregovaně? Ve skutečnosti byl Duke 2 roky louisianským poslancem a to je všechno. Republikánské primárky vyhrál proto, že slíbil nižší daně než jeho protikandidát. Sládek byl poslancem 3x déle. Rovněž Dolejšího loyalita k nelegitimním zákonům je pod vší kritiku. Jak by se tento člověk choval za nacismu či kommunismu? Také by otročil norimberským zákonům?

Lze uzavřít, že největším nebezpečím pro českou demokracii nejsou nepočetní neonacisté (podle odhadu Kalibové, který považuji za nadsazený, je jich nejvýše 7 000), nýbrž modří fascisté, kteří označují socialisty za extrémisty, a také čecháčkové typu Dolejšího, kteří jsou intolerantní k jinakosti.

Update: Golgova reakce a reakce Filipa Sklenáře.

17. května 2009

Další žaloba o nactiutrhání

via Kateřina Mahdalová. Ačkoliv mi žalované může být líto, považuji ten civilní process za nesmírně důležitý, protože, ať už dopadne jakkoliv, zvedne právní vědomí čtenářů Respektu. Rozhodně je to lepší, než kdyby žalobce místo žaloby uchýlil k udání, jak je ČR bohužel stále ještě převažujícím zvykem. Tím, že podal žalobu, se zachoval západně.

Ale když si čtu diskussi a co tam píší lidé ze Sprchy, tak pochybuji. Stejně jako v cause Ondreját v. Matoušek totální neschopnost (či spíše neochota) pochopit druhou stranu: "Jo, vím o tom a nemám z toho radost, protože to skončí soudem. Autorka (ročník 1964) tvrdí, že když chodila na gympl, nějaký Dan, který měl ...již tehdy známou skupinu Tichá dohoda... něco takového řekl. No, ta dáma je tedy ročník 1964 a tudíž maturovala nejpozději v roce 1983 a Tichá dohoda vznikla až když já byl ve třeťáku na vejšce v roce 1986. To se dá velice lehce doložit. Nevím, co to má znamenat, zda je to útok na mě, na kapelu nebo si to prostě pisatelka spletla, každopádně by si jako novinářka právě Respektu, nikoliv nějakého bulvárního plátku, měla ověřovat informace. Ale hlavně, nikdy jsme žádný takový majetek neměli! Podal jsem na autorku žalobu. Už to tvrzení částečně stáhla a opravila na svém blogu, ale bohužel to vyšlo i tiskem, takže z toho soudu nelze couvnout. Je to veliká sprosťárna, protože to pomlouvá de facto nejen mě, kapelu, ale především celou naši rodinu."

K tomu žalovaná dodává, že se to stalo později, než původně uvedla, ale že na pravdivosti informace trvá.

12. ledna 2009

Nepřátelské prostředí

Dnes jsem byl nucen na žádost některých z Vás vymazat několik příspěvků, což mne vůbec netěší. Proto bych chtěl všem diskutérům něco sdělit.

Paleokonservativci mají zcela nepochopitelný odpor k antidiskriminačnímu zákonu. Přitom jedním z jeho cílů je zákaz nepřátelského prostředí. Známe to z vlastní zkušenosti. Na Sprše postupně vznikl Klan, který se rozhodl, že jeho odpůrce, Antiklan, vyžene. Jak Klan rozhodl, tak Jezovec udělal. Tím začala nová, neblahá kapitola Sprchy. Rozkol se formalisoval. To by možná ani tak nevadilo, kdyby na Sprše nevytvořili ostře nepřátelské prostředí nejen k Antiklanu, ale ke všem nově příchozím. Poznal jsem to na vlastní kůži. Vrátil jsem se na Sprchu poklidně diskutovat se Starým pánem o vzniku křesťanství. Byl jsem opět doslova vyhnán.

Nechci, aby se něco podobného opakovalo na LW, tentokrát obráceno o 180°. Mým vzorem monokratické správy blogu je Alex Juchelka a jeho Vrba. Není proto třeba Michaele vyčítat její staré skutečné nebo domnělé hříchy. Co se stalo, to se nedá odestát. Chovejte se k ní přátelsky, je to můj host, stejně jako Filip Sklenář.

Nechci vytváření nepřátelského prostředí sankcionovat přehnaným mazáním. Smažu jen takový příspěvek, o jehož smazání mne někdo výslovně požádá, protože se dotýká jeho osobně, přičemž oprávněnost takové žádosti nebudu příliš přezkoumávat, neboť se již podává z toho, že takovou žádost sepsal. Budu taky mazat příspěvky s nullovou nebo zápornou hodnotou.

V ostatních případech jsem vymyslel něco jiného. Budu-li nějaký příspěvek považovat za nepřátelský, udělím jeho autorovi černé prasátko. Máme-li být jako ve školce, tak ať je úplné. Třeba se někdo chytne za nos.

O válkách.

Updated.

11. ledna 2009

Čas spravedlivých

Kvalitní překlad z pera p. Zemana, pro ty, kteří neumějí anglicky.

10. ledna 2009

Kapitán a poctivost

P. Zeman na Sprše vyjádřil své překvapení nad tím, že Václav Klaus je přirovnáván ke Švejkovi. Pokud si pamatuji dobře (přeci jen nejsem takový znalec), tak Hašek ve svém díle žádné fysické charakteristiky Josefa Švejka nepodává. Tato literární postava tak v českém národním povědomí žije především v illustracích Josefa Lady, což už je posun jinam, a ještě více v příšerném tendenčním kommunisujícím dvojfilmu Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) a Poslušně hlásím (1957), který neuvěřitelným způsobem trivialisoval nejlepší českou knihu všech dob (asi obdobným způsobem jako Miloš Forman ve Valmontovi (1989) Les Liaisons dangereuses). Jak píše Aksamitník a znalec Sorely: "Švejk v podání Rudolfa Hrušínského je rozkošný český řízek s na prvním pohled dosti chabým mentálním potenciálem, ale narozdíl od Haškova Švejka mu chybí ona rafinovanost v nenápadném zesměšňování autorit a podkopávání vážnosti války. Steklý prostě prezentuje Švejka jako velkého humanistu a člověka z lidu, ale podle mého je knižní Švejk vpodstatě ve fyzické podobě nezachytitelný. To, co vidíme na plátně není Haškův Švejk, ale Ladův Švejk. Haškův Švejk je jedinečný v tom, že není příběhem jednoho člověka, ale celé války ve vší bizarnosti a absurditě. V tom film absolutně selhává." Proto je Barberovo přirovnání invenční a případné.

Διογένης ze Sprchy, Tomáš, používá přívlastek "cnemovský" v negativním významu. Mám s tím vlastní zkušenost od Nácka Cynika. Jestli je něco nepoctivého, tak je to právě toto amorální chování. Tomáš dokonce vymyslil substantivum "cnemovština" v nejlepší bolševické tradici. Co k tomu dodat?

Pajoutovi by prospělo, kdyby se poctivěji zamyslil nad tím, proč globální establishment někoho vyzdvihuje a jiného zatracuje.

6. prosince 2008

Symptomatické zkreslení

Tomáš na Sprše píše: "Ještě k tomu článku pana Peciny (který jsem fakt jen přelétl). Já si pamatuju na jiný článek, který tady kdysi adoroval Pítrs. Nebyl o Chartě na kterou Ty jaksi narážíš a já nevím wocogou, ale byl o obvinění emigrace, že nám do kotliny posílali příliš lákavý obraz kapitalismu, takže můžou zato, že po revoluci tady máme chandru."

Ve skutečnosti to nebylo o emigraci či exilu, nýbrž o vysílačce placené americkými zpravodajskými službami. Takže Rádio Jerevan.

Updated.

25. října 2008

Jen fakta

Jako příspevěk k chování Petra Mauleho budu publikovat fakta. Petr Maule trolloval tyto lidi:
  1. Jana Čulíka
  2. p. Juchelku,
  3. Vodníka,
  4. Husitu,
  5. p. Stworu,
  6. Zuzanu,
  7. Elvise,
  8. Vodníka007 a
  9. mne.
Několik důkazů:
  1. dne 27. 10. 2007 00:58:05 MET na Sprše. (Pro zveřejnění pravých jmen bez odkazu.)
  2. dne 27. 10. 2007 02:22:33 MET na Sprše. (Pro zveřejnění pravých jmen bez odkazu.)
  3. dne 27. 10. 2007 02:38:24 MET na Sprše. (Pro zveřejnění pravých jmen bez odkazu.)
  4. dne 6. 3. 2008 ve 20:32:26 MET na Sprše. (Pro zveřejnění pravých jmen bez odkazu.)
  5. dne 3. 6.2008 18:29:18 MET na Sprše. (Pro zveřejnění pravých jmen bez odkazu.)
  6. dne 3. 6. 2008 23:01:45 MET na Sprše. (Pro zveřejnění pravých jmen bez odkazu.)
  7. dne 16. 10. 2008 01:40:56 MET na Sprše.

23. října 2008

Pádná odpověď Maulemu

Proc se nekdy nezeptate, jak se me obcanske jmeno stalo nastrojem pomsty mych nazorovych oponentu?
Tohle vím velice dobře. Stalo se to v roce 2003, kdy Maule začal se stalkingem p. Juchelky, který trvá od té doby, tj. několik let. Já o tom nevěděl, protože na rozdíl od Mauleho Zvědavce ani Nevidelného psa obvykle nečtu a nic tam nepíšu. Kdybych o Mauleho obtěžování věděl v roce 2004, tak bych se jednoznačně postavil na Vodníkovu stranu, Sprcha by dnes vypadala jinak a Maule by musel obtěžovat někde jinde.

Michaela je jako řidič Záhorák

motto: Jede Záhorák po dálnici v protisměru a poslouchá rádio.
Z rádia se ozve: „Pozor, po dálnici jede šílenec v protisměru!“
Záhorák si odfrkne: „Kdyby jeden – všichni!“

Michaela píše: "Mne se zdá, že "jiná oběť" nejdříve dost podstatně zasahovala do reálného života nařčeného. Alespoň já bych takové texty co plodil GP o Boutrosovi za zásah považovala." Jak to bylo ve skutečnosti? Maule trolloval na LW jako pominutý. Nedal si říci po dobrém, že ho tu nechceme. Ale to není podstatné. Nejsem ani zdaleka jedinou jeho obětí, to samé můžete říci o p. Juchelkovi, Vodníkovi, p. Stworovi, Zuzaně, Elvisovi, Vodníkovi007. Ale Michaela jako řidič Záhorák tvrdí, ne, Maule jede ve správném směru.

P. S. Když někdo komolí cizí příjmení do vulgarismu, tak asi trollem opravdu bude.

Mauleho stalking

Musím říci, že na mé solidaritě s Elvisem se vůbec nic nemění. Naprosto nesouhlasím s Kapitánem, že "pak už to bude (alespoň pro mne) souboj dvou naprosto stejných ubožáků." Někdo je v právu a někdo mnoha lidem (p. Juchelkovi, Vodníkovi, p. Stworovi, Zuzaně, Elvisovi, Vodníkovi007 a mně) neskutečně otravuje život. Mohl byste nám, Kapitáne, sdělit, co má Elvis dělat, aby mu Petr Maule dal konečně pokoj, když proti němu není Sanhedrin ochoten zakročit?

Co se týká žádosti o restraining order proti Petru Maulemu, tak se k ní zatím nepřipojím, ale jsem ochoten Elvisovi poskytnout veškerou součinnost, kterou bude potřebovat. Jsem k právním prostředkům po zkušenostech z ČR poněkud skeptický, ale nevylučuji, že změním svůj názor.

Můj názor na MM je jiný než Tomáše Peciny. Opět se, bohužel, nevystříhal odporného trollingu, ale jeho příspěvek jako celek za trolling nepovažuji. Věty typu "máš smůlu, že sereš lidi jistým specifickým způsobem, jsi tak nesympatický, že pak prostě např mně vadíš, že vůbec jsi," jsou sice intelligentního člověka nehodný blábol, ale neubližují. Je totiž zásadní rozdíl mezi hodnotícím úsudkem a skutkovým tvrzením.

Co se týká vymazaných příspěvků Michaely, které bych nevymazal, mám zkrátka jiný názor. Je zjevné, že na Sprchu napsal Elvis; báchorky o tom, že mu někdo sebral účet, jsou slušného člověka nehodné. Chtěl bych jí ale připomenout, že rovnítko mezi Elvisem a Jaromírem není ani zdaleka jisté a i kdyby bylo, tak je to jiná virtuální identita a je nedůstojné mu opuštěnou virtuální identitu připomínat, stejně jako nikdo nepřipomíná, že Michaela psala na Britské listy pod svým příjmením.

Soudím, že pravděpodobně podobně cancá o Boutrosovi a toho přešla trpělivost.
Z lidí, které znám, o Maulem již velice dlouho nikdo nic nepsal. To, že nám Maule přisuzuje různé nicky trollů, svědčí jen o jeho nízkém IQ, nikoliv o nás.

nebudu se angažovat v "pomoci" nějakého agresivního blbečka, co zkouší ostatní pro svou vlastní zábavu.
Ono by bohatě stačilo, kdybyste vynulovali hnusné urážky, kterými nás soudruzi ze Sprchy častují.

22. října 2008

Další oběť

Dnes se na Sprše objevilo překvapivé oznámení. Za sebe mohu říci, že Elvisovi vyjadřuji svou solidaritu.