Tomáš Krystlík
Poprvé se myšlenka odsunu německy mluvícího obyvatelstva z ČSR objevuje v plánu Edvarda Beneše v polovině září 1938, kdy vysílá tajně ministra J. Nečase do Paříže, aby zde zjistil podporu pro Benešův plán, podle něhož by Československo odstoupilo Německu území (instrukce Beneše Nečasovi hovoří o 4 až 6 tisících km2) s přibližně 800 až 900 tisíci českými Němci s podmínkou, že Německo přijme další milion českých Němců už bez území (podle oné instrukce to dohromady mělo být alespoň 1,5 až 2 miliony).
Článek vysvětluje okolnosti kolem vyhnání sudetských Němců a závěrem odsuzuje tehdejšího prezidenta Beneše.
Mohl se do věci vložit, rozsah násilí, zejména v době tzv. divokého odsunu, podstatně omezit. Neudělal to, ba dokonce svými veřejnými projevy čistku značně přiostřoval a svými podpisy (dekrety) legalizoval bezpráví. Podle dnešní judikatury by byl postaven před mezinárodní tribunál pro válečné zločiny jako je onen v Den Haagu, včetně ministrů obrany, vnitra a vůdčích politiků všech tehdejších českých politických stran bez rozdílu. Česko mu, celému světu navzdory, staví pomníky.
Ve článku přece vůbec nejde o soud v Haagu.
OdpovědětVymazat»Vzpomínky na odsun« je další otřesné svědectví.
Problematika odsunů je dosti bolestivá, ale v našem případě - i v Benešově situaci - byla to jen reakce na chování Německa.
OdpovědětVymazatbyla to jen reakce na chování Německa
OdpovědětVymazatŠikanování a vraždění něm. civilistů - převážně žen, dětí a starých lidí - dávno po válce?
Narodil jsem se těsně po válce (XII.45). Přesto si Němce pamatuji. Byly mi necelé 2 roky, byl jsem s mámou u kapličky, když mě srazila k zemi a zalehla vlastním tělem. Nad námi vyskakovaly ze zdi puchýřky omítky... tak jsem poznal první bojovníky za svobodu - wehrwolfy. Dva roky po válce! Byli dávno odsunutí a prostě si chodili s kulometem do Čech zastřílet. Na mladou českou ženskou s dvouletým dítětem. Pak potkali české finance a než postavili kulomet, byli všichni tři bradou vzhůru. Chudinky neviňátka! Vykládejte mi o takových bestiích ještě chvilku!
OdpovědětVymazattak jsem poznal první bojovníky za svobodu - wehrwolfy
OdpovědětVymazatŘekl bych, že v té době se mohlo spíš jednat o tzv. »banderovce« – tlupy příslušníků Ukrajinské povstalecké armády (UPA).
Další články:
»Svědectví Emila Breuera«
»Rok 1945 na Hřebečsku«
»Politická očista nebo etnická čistka?«
Nebyli to žádní banderovci, ale Němci. Prostě si chodili do Čech zastřílet na Čechy, čerta starého jim záleželo, že si za cíl vybrali ženskou s dítětem! Nezastávejte se už konečně těch kreatur a nesnažte se to svádět na jiné, tohle je prostě historický fakt, proti tomu nemůžete postavit nic jiného než lži.
OdpovědětVymazat