Idea mezinárodního jazyka

Gabriel Svoboda na Sprše zveřejnil svůj přehled umělých jazyků. Protože je těžce zaujatý ve prospěch volapüku a esperanta a protože myšlenka umělého jazyka byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem se začal zajímat o Wikipedii, pokusím se o neutrálnější popis.

První umělý jazyk hodný toho jména byl skutečně volapük. Byl ztělesněním positivistického ducha doby, a proto byl intelektuální bombou. Po celé Evropě rostly jako houby po dešti koužky volapüku. Nicméně se ukázalo, že má mnohé nedostatky. "Příčiny neúspěchu volapüku byly v jeho těžké naučitelnosti, chyby a nedostatky ve struktuře, organizaci a v nedostatku možností vývoje, protože ten závisel jen na jednom člověku, na samém autorovi. Vzdělaní volapükisté navrhovali reformy, které Schleyer zamítal." V roce 1890 se konal III. kongress, na kterém většina delegátů mluvila německy, včetně samotného autora. Jako blesk z čistého nebe se volapük dostal do krise a stoupenci umělého jazyka dali přednost esperantu. Volapükisté svůj projekt mysleli spíše jako intelektuální cvičení, nikoliv jako massově reálně používaný jazyk.

Každému doporučuji, aby si přečetl libovolný životopis Ludwika Lejzera Zamenhofa. Byla to zvláštní směs visionáře, dogmatika, vůdce a idealisty. V tom se velice podobá Theodoru Herzlovi, produktu stejné doby. Podle svých vlastních tvrzení (kterým se ale dá věřit) na myšlenku umělého jazyka přišel již před Schleyerem, když studoval na gymnasiu. Zveřejnění volapüku ho uvrhlo do hluboké depresse. Překonal ji tím, že pracoval na podstatném přepracování a zdokonalení svého jazyka. Na rozdíl od germánského základu volapüku je základ esperanta románský. Mimoevropské řeči v té době nikdo nepovažoval za nutné brát v potaz.

Esperanto volapük porazilo, protože je mnohem jednodušší. Jeho románské základy (v té době každý gymnasista uměl slušně latinsky) ho usnadnily nejen románským, ale též anglosaským mluvčím. Slovní kmeny zůstaly nezměny, na rozdíl od volapüku: "vol" pochází z "world" a "pük" ze "speech". Esperanto má pouze 2 pády, na rozdíl od 4 ve volapüku.

Nicméně esperanto nebyl jediný projekt mezinárodního jazyka. Proto byla ustavena Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka, která měla vybrat nejlepší projekt a ten pak prosadit. Esperantisté doufali, že to bude esperanto. Nicméně značná oposice prosazovala jeho podstatné reformy. Tak vzniklo ido. Esperantské hnutí se rozpadlo a projekt mezinárodního jazyka byl mrtev.

Hlavním znakem ida je, že nepoužívá 6 speciálních znaků, které se používají pouze v esperantu a nikde jinde. Ido na rozdíl od esperanta stejně jako angličtina nepoužívá různé tvary přídavných jmen ani nepřímý (předmětový) pád. Na rozdíl od esperanta není sexistický jazyk: mužský rod není defaultní. Žena se v idu neřekne ne-muž.

Porovnat rozdíly mezi esperantem a idem lze na této větě:
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per kiu la similecoj kaj diferencoj de la vortaroj de la du lingvoj povas esti vidataj. (Esperanto)
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per qua la similesi e diferi di la vortari di la du lingui povas esar vidata. (Ido)

Po první světové válce pokračovalo ve snaze vymyslet ideální umělý jazyk pouze několik excentriků. Novým hybným momentem se stal až rozvoj lingvistiky po druhé světové válce. Snaha připravit dokonalý umělý jazyk se vydala dvěma směry – praktickým a theoretickým. První znamenal snahu najít průsečík mezi existujícími jazyky zbavenými balastu. Příkladem je romanica (průnik románských jazyků) a slovio (průnik slovanských jazyků). Nejdokonalejším zástupcem této třídy je interlingua, což je latina osekaná o výjimky. Druhým směrem byla snaha zkonstruovat logicky dokonalý jazyk, což prozradí mnohé o lidském myšlení. Výsledkem na angličtině založený loglan. Bohužel je patentově chráněný. Proto vznikl na stejných principech v licenci GFDL lojban založený na čínštině.