Miroslav Brož a další blokádisti potrestáni

Plný text příkazu je na V Ústí neonacisty nechceme, anonymisovaný u Tomáše Peciny. Z formálního hlediska je vše jasné: Příkaz je nezákonný (porušuje § 13 odst. 2 přestupkového zákona), a proto musí být zrušen. Když si člověk čte podobné správní akty, tak má pocit, že české justici křivdí, tam se obvykle formální nedostatky nevyskytují.

Podívejme se na toto rozhodnutí z materiálního hlediska. Podle § 47 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona: Přestupku se dopustí ten, kdo neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci. Za přestupek lze uložit pokutu do 5000 Kč.

Vina

Blokádisté (v odporu proti příkazu) argumentují, že se zúčastnili jiného shromáždění (náboženského), a proto se deliktu nedopustili. Jenže znakem jiného shromáždění je to, že se koná buď a) na jiném místě, anebo b) v jiném čase. Toto údajné náboženské shromáždění se konalo na stejném místě a ve stejném čase. Šlo tudíž o protishromáždění, které nesmí zcela vyloučit konání hlavního shromáždění. Formální rozpuštění kontrademonstrace není nutné. Blokádisté proto blábolí, když tvrdí, že čl. 16 Listiny jim zaručuje neomezená protishromáždění.

Trest

Podle Tomáše Peciny byli pachatelé v negativním právním omylu, takže měli dostat nižší tresty. Co říká § 19 NTZ? „Kdo při spáchání trestného činu neví, že jeho čin je protiprávní, nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat. Omylu bylo možno se vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží.“ Z analogického použití § 19 NTZ lze dovodit, že pachatelé nebyli v uznatelném negativním právním omylu, neboť protiprávnost činu mohli rozpoznat bez zřejmých obtíží. Porušili totiž zásadu neminem laedere (nikomu neškodit), která je inherentní všem právním řádům.

Má být excess z negativního právního omylu polehčující okolnost? Domnívám se, že nikoliv, protože by to vedlo k rozpadu hodnot, na nichž je naše společnost založena. Vezměme si třeba příklad člověka, který bude vraždit domnělé čarodějnice na základě Božího příkazu: „Čarodějnici nenech naživu.“ (Ex 22, 17) Odmítám, že by měl dostat nižší trest než vrah, který náboženským fanatikem není.

Naopak lze zcela souhlasit s odůvodněním výše trestu: „Při ukládání druhu a výše sankce přihlédla komise k tomu, že popsané jednání pachatelů se stává produktem společenských nepokojů, vážně narušuje vztahy mezi lidmi a zasluhuje uložení sankce, která se stane odpovídajícím zdrojem převýchovy pachatelů.“ Přihlédl bych totiž k tomu, že jejich jednání se blíží přečinu porušování svobody shromažďování podle § 179 odst. 1 NTZ a rovněž bych jim udělil maximální trest, tj. v případě příkazu 4 000 Kč, v případě standardního správního řízení 5 000 Kč.

Právní erudice blokádistů

Vůdce blokádistů, Miroslav Brož, tvrdí: „proti příkazu podali odpor. Možná jsme to ani dělat nemuseli, protože příkaz je s největší pravděpodobností neplatný.“ Tento právní gigant ani netuší, že veškeré správní akty mají presumpci správnosti. Neplatnost je tedy nutno formálně napadnout opravným prostředkem, zde odporem. Jinak správní akt nabyde právní moci a s ohledem na právní jistotu by to nešlo nijak zhojit.

Jiná výtečnice, Romana Vlčková, dodala: „[P]rotestovat proti pochodům nacistů je právem a snad dokonce i povinností každého člověka“. Protestovat ano, ale nikoliv zbavovat neonacisty lidských práv. Ač to blokádistům může přijít divné, i neonacisté jsou lidé, takže mají lidská práva, včetně svobody shromažďovací.

ČBCE tvrdí: „V obou případech pochod budil zřetelný dojem, že jeho cílem je m.j. přiřknout obyvatelům těchto lokalit kolektivní vinu za trestné činy“. Demonstranti nejsou veřejným úřadem, aby mohli komukoliv přiřknout vinu za cokoliv.

Role náboženských společností

Za pozoruhodný považuji výrok: „[C]írkve spolupracují s policií a dalšími iniciativami (na vysoké úrovni – biskupů a ředitelství policie) a díky této spolupráci v předchozích dvou letech zabránily pochodům neonacistů – a to nenásilnými, bohoslužebnými shromážděními.“ Pokud církve chtějí navázat na tradice Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, nikdo jim v tom nemůže bránit, ale úctu pak budou požívat zákonitě takovou, jakou měla PS VB.