Další kritika wiki byla publikována na Blistech, tentokrát z pohledu obhájců spikleneckých theorií o 9/11. Inserované "podrobnosti v angličtině" jsou ve skutečnosti pouhým překladem článku do angličtiny.
Mezi odkazy je i Metapedie, radikálně pravicová wikipedie.
6. srpna 2007
3. srpna 2007
Pejskaři
Přečtěte si zamyšlení Kláry Bresslerové. Její čtenář doplnil: "Nevím, ale mít psa je dnes IN, podobně jako býti homosexuálem. Zvláště v Praze je těch psů ohromné množství (většinou registrovaných někde u babičky na vesnici). Mám za to, že psy jsou pouze náhradou za děti, které zase IN nejsou..."
A další: "Je to mor. Místo aby se lidé snažili vycházet s partnerem, pořídit si děti a starat se o ně, snažit se mít kamarády, tak si svůj citový deficit léčí na psech."
Reakce pejskařky: "Ano, budu první městský pejskař a napíšu sem, jak citově strádám a proto jsem si pořídila psa (protože je to moderní),taky jak ho mučím tím, že s náma žije v bytě a taky se ještě omlouvám všem obyvatelům zeměkoule, že jsem si dovolila pořídit si tak příšerné zvíře, které samo o sobě smrdí je nevychované a hlavně že vším co dělá každého z vás tolerantních a úžasných občanů otravuje a obtěžuje. Jasně, hned až přijdu domů, tak mu řeknu že je nežádoucí a ať vypadne někam na venkov, k boudě. Bude to stačit??? Nebo ho mám utratit??? Doufám, že jsem každému z vás udělala radost svou reakcí - kterou jste určitě všichni čekali.Prostě neumim držet hubu a krok, za každou cenu -musím říct svůj názor- jsem pejskař a to o mě hodně vypovídá, co jiného ode mne čekat."
A další: "Je to mor. Místo aby se lidé snažili vycházet s partnerem, pořídit si děti a starat se o ně, snažit se mít kamarády, tak si svůj citový deficit léčí na psech."
Reakce pejskařky: "Ano, budu první městský pejskař a napíšu sem, jak citově strádám a proto jsem si pořídila psa (protože je to moderní),taky jak ho mučím tím, že s náma žije v bytě a taky se ještě omlouvám všem obyvatelům zeměkoule, že jsem si dovolila pořídit si tak příšerné zvíře, které samo o sobě smrdí je nevychované a hlavně že vším co dělá každého z vás tolerantních a úžasných občanů otravuje a obtěžuje. Jasně, hned až přijdu domů, tak mu řeknu že je nežádoucí a ať vypadne někam na venkov, k boudě. Bude to stačit??? Nebo ho mám utratit??? Doufám, že jsem každému z vás udělala radost svou reakcí - kterou jste určitě všichni čekali.Prostě neumim držet hubu a krok, za každou cenu -musím říct svůj názor- jsem pejskař a to o mě hodně vypovídá, co jiného ode mne čekat."
Hubnutí
Jana Dvořáková píše o hubnutí. Domnívám se, že mluvit o hubnutí je v českém národě stejné jako mluvit o provaze v domě oběšencově. V ČR je 21 % mužů a 31 % žen obésních. To je horší než ve většině států západní Evropy.
Jak poznat obesitu? Pokud se Vaše BMI blíží 30, máte problém. Nemáte-li rádi čísla, stačí jednoduchý test: Unese-li Vás partner, obesní nejste.
Zdravé jídlo je takové, které je vyvážené. Ve správné stravě nemají chybět tuky, cukry, ani bílkoviny.
Jak poznat obesitu? Pokud se Vaše BMI blíží 30, máte problém. Nemáte-li rádi čísla, stačí jednoduchý test: Unese-li Vás partner, obesní nejste.
Zdravé jídlo je takové, které je vyvážené. Ve správné stravě nemají chybět tuky, cukry, ani bílkoviny.
1. srpna 2007
OSN vyzývá ČR k potlačování svobody slova
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace v březnu 2007 vyzval ČR, aby potlačovala svobodu slova:
K článku 4: "Výbor naléhavě vyzývá účastnický stát, aby zajistil, že pořádání rasistických koncertů, jakož i účast na nich, budou systematicky a důsledně potlačována, stíhána a trestána. Úřady účastnického státu, především policie, by měly přijmout aktivnější a rázné metody, které by zamezily konání takových koncertů a bránily jejich následné propagaci."
K článkům 4 a 7: "Výbor dále naléhavě žádá účastnický stát, aby zaručil, že nenávistné výroky vůči Romům, pronášené veřejnými činiteli anebo jinými osobami, nezůstanou nepotrestány."
Tyto články zní:
Čl. 4 CERD:
"Smluvní státy odsuzují veškerou propagandu a všechny organizace, které jsou založeny na myšlenkách nebo teoriích o nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob jedné barvy pleti nebo etnického původu, nebo které se pokoušejí ospravedlňovat nebo povzbuzovat jakoukoli formu rasové nenávisti a diskriminace, a zavazují se, že přijmou bezodkladná a pozitivní opatření k vymýcení jakéhokoli podněcování k rasové diskriminaci nebo činů
rasové diskriminace, a k tomuto cíli, s náležitým zřetelem na zásady zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv a na práva výslovně uvedená v článku 5 této úmluvy, se zavazují zejména:
a) prohlásit za činy trestné podle zákona: jakékoli rozšiřování idejí založených na rasové nadřazenosti nebo nenávisti, jakékoli podněcování k rasové diskriminaci, jakož i veškeré násilné činy nebo podněcování k takovým činům proti kterékoli rase nebo kterékoli skupině osob jiné barvy pleti nebo etnického původu, jakož i poskytování jakékoli podpory rasistické činnosti, včetně jejího financování;
b) prohlásit za nezákonné organizace a rovněž i organizovanou a jakoukoli jinou propagandistickou činnost podporující a povzbuzující rasovou diskriminaci a prohlásit účast v takových organizacích nebo na takové činnosti za trestnou podle zákona;
c) nedovolit celostátním ani místním veřejným orgánům nebo institucím podporovat nebo podněcovat rasovou diskriminaci."
Čl. 7 CERD:
"Smluvní státy se zavazují, že podniknou bezodkladná opatření, zvláště v oblasti vyučování, výchovy, kultury a informací, pro boj proti předsudkům, které vedou k rasové diskriminaci, a pro podporu porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi národy a rasovými nebo etnickými skupinami, jakož i pro popularizaci cílů a zásad Charty Organizace spojených národů, Všeobecné deklarace lidských práv, Deklarace Organizace spojených národů a odstranění všech forem rasové diskriminace a této úmluvy." (Ten ve skutečnosti svobodu projevu nepotlačuje.)
Podle čl. 5 písm. d) bodu viii) CERD: "V souladu se základními povinnostmi vyhlášenými v článku 2 této Úmluvy se smluvními státy zavazující, že zakáží a odstraní rasovou diskriminaci ve všech jejích formách a že zaručí právo každého na rovnost před zákonem bez rozlišování podle rasy, barvy pleti, národnostního nebo etnického původu, zvláště pak při užívání těchto práv dalších občanských práv, zejména práva na svobodu přesvědčení a projevu."
Postoj západních demokratických států k čl. 4 CERD:
Australia
"The Government of Australia ... declares that Australia is not at present in a position specifically to treat as offences all the matters covered by article 4 (a) of the Convention. Acts of the kind there mentioned are punishable only to the extent provided by the existing criminal law dealing with such matters as the maintenance of public order, public mischief, assault, riot, criminal libel, conspiracy and attempts. It is the intention of the Australian Government, at the first suitable moment, to seek from Parliament legislation specifically implementing the terms of article 4 (a)."
Austria
"Article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination provides that the measures specifically described in sub-paragraphs (a), (b) and (c) shall be undertaken with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention. The Republic of Austria therefore considers that through such measures the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association may not be jeopardized. These rights are laid down in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights; they were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights and are referred to in article 5 (d) (viii) and (ix) of the present Convention."
Belgium
In order to meet the requirements of article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination, the Kingdom of Belgium will take care to adapt its legislation to the obligations it has assumed in becoming a party to the said Convention.
The Kingdom of Belgium nevertheless wishes to emphasize the importance which it attaches to the fact that article 4 of the Convention provides that the measures laid down in subparagraphs (a), (b), and (c) should be adopted with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention. The Kingdom of Belgium therefore considers that the obligations imposed by article 4 must be reconciled with the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association. Those rights are proclaimed in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights and have been reaffirmed in articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights. They have also been stated in article 5, subparagraph (d) (viii) and (ix) of the said Convention.
The Kingdom of Belgium also wishes to emphasize the importance which it attaches to respect for the rights set forth in the European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, especially in articles 10 and 11 dealing respectively with freedom of opinion and expression and freedom of peaceful assembly and association.
France
With regard to article 4, France wishes to make it clear that it interprets the reference made therein to the principles of the Universal Declaration of Human Rights and to the rights set forth in article 5 of the Convention as releasing the States Parties from the obligation to enact anti-discrimination legislation which is incompatible with the freedoms of opinion and expression and of peaceful assembly and association guaranteed by those texts.
Ireland
Reservation-Interpetative declaration:
"Article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination provides that the measures specifically described in sub-paragraphs (a), (b) and (c) shall be undertaken with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in Article 5 of the Convention. Ireland threfore considers that through such measures, the right to freedom of opinion and expression and the right to peaceful assembly and association may not be jeopardised. These rights are laid down in Articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights; they were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted Articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights and are referred to in Article 5 (d)(viii) and (ix) of the present Convention."
Italy
Declaration made upon signature and confirmed upon ratification:
(a) The positive measures, provided for in article 4 of the Convention and specifically described in sub-paragraphs (a) and (b) of that article, designed to eradicate all incitement to, or acts of, discrimination, are to be interpreted, as that article provides, "with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5" of the Convention. Consequently, the obligations deriving from the aforementioned article 4 are not to jeopardize the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association which are laid down in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights, were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights, and are referred to in articles 5 (d) (viii) and (ix) of the Convention. In fact, the Italian Government, in conformity with the obligations resulting from Articles 55 (c) and 56 of the Charter of the United Nations, remains faithful to the principle laid down in article 29 (2) of the Universal Declaration, which provides that "in the exercise of his rights and freedoms, everyone shall be subject only to such limitations as are determined by law solely for the purpose of securing due recognition and respect for the rights and freedoms of others and of meeting the just requirements of morality, public order and the general welfare in a democratic society."
Japan
Reservation:
"In applying the provisions of paragraphs (a) and (b) of article 4 of the [said Convention] Japan fulfills the obligations under those provisions to the extent that fulfillment of the obligations is compatible with the guarantee of the rights to freedom of assembly, association and expression and other rights under the Constitution of Japan, noting the phrase 'with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of this Convention' referred to in article 4."
Malta
Declaration made upon signature and confirmed upon ratification:
"The Government of Malta wishes to state its understanding of certain articles in the Convention.
"It interprets article 4 as requiring a party to the Convention to adopt further measures in the fields covered by sub-paragraphs (a), (b) and (c) of that article should it consider, with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights set forth in article 5 of the Convention, that the need arises to enact 'ad hoc' legislation, in addition to or variation of existing law and practice to bring to an end any act of racial discrimination.
Monaco
Reservation regarding article 4:
Monaco interprets the reference in that article to the principles of the Universal Declaration of Human Rights, and to the rights enumerated in article 5 of the Convention as releasing States Parties from the obligation to promulgate repressive laws which are incompatible with freedom of opinion and expression and freedom of peaceful assembly and association, which are guaranteed by those instruments.
Switzerland
Reservation concerning article 4:
Switzerland reserves the right to take the legislative measures necessary for the implementation of article 4, taking due account of freedom of opinion and freedom of association, provided for inter alia in the Universal Declaration of Human Rights.
United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
"Secondly, the United Kingdom wishes to state its understanding of certain articles in the Convention. It interprets article 4 as requiring a party to the Convention to adopt further legislative measures in the fields covered by sub-paragraphs (a), (b) and (c) of that article only in so far as it may consider with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention (in particular the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association) that some legislative addition to or variation of existing law and practice in those fields is necessary for the attainment of the end specified in the earlier part of article 4.
United States of America
(1) That the Constitution and laws of the United States contain extensive protections of individual freedom of speech, expression and association. Accordingly, the United States does not accept any obligation under this Convention, in particular under articles 4 and 7, to restrict those rights, through the adoption of legislation or any other measures, to the extent that they are protected by the Constitution and laws of the United States.
Je ostudné, že Česká republiky mezi tyto západní demokratické státy nepatří.
K článku 4: "Výbor naléhavě vyzývá účastnický stát, aby zajistil, že pořádání rasistických koncertů, jakož i účast na nich, budou systematicky a důsledně potlačována, stíhána a trestána. Úřady účastnického státu, především policie, by měly přijmout aktivnější a rázné metody, které by zamezily konání takových koncertů a bránily jejich následné propagaci."
K článkům 4 a 7: "Výbor dále naléhavě žádá účastnický stát, aby zaručil, že nenávistné výroky vůči Romům, pronášené veřejnými činiteli anebo jinými osobami, nezůstanou nepotrestány."
Tyto články zní:
Čl. 4 CERD:
"Smluvní státy odsuzují veškerou propagandu a všechny organizace, které jsou založeny na myšlenkách nebo teoriích o nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob jedné barvy pleti nebo etnického původu, nebo které se pokoušejí ospravedlňovat nebo povzbuzovat jakoukoli formu rasové nenávisti a diskriminace, a zavazují se, že přijmou bezodkladná a pozitivní opatření k vymýcení jakéhokoli podněcování k rasové diskriminaci nebo činů
rasové diskriminace, a k tomuto cíli, s náležitým zřetelem na zásady zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv a na práva výslovně uvedená v článku 5 této úmluvy, se zavazují zejména:
a) prohlásit za činy trestné podle zákona: jakékoli rozšiřování idejí založených na rasové nadřazenosti nebo nenávisti, jakékoli podněcování k rasové diskriminaci, jakož i veškeré násilné činy nebo podněcování k takovým činům proti kterékoli rase nebo kterékoli skupině osob jiné barvy pleti nebo etnického původu, jakož i poskytování jakékoli podpory rasistické činnosti, včetně jejího financování;
b) prohlásit za nezákonné organizace a rovněž i organizovanou a jakoukoli jinou propagandistickou činnost podporující a povzbuzující rasovou diskriminaci a prohlásit účast v takových organizacích nebo na takové činnosti za trestnou podle zákona;
c) nedovolit celostátním ani místním veřejným orgánům nebo institucím podporovat nebo podněcovat rasovou diskriminaci."
Čl. 7 CERD:
"Smluvní státy se zavazují, že podniknou bezodkladná opatření, zvláště v oblasti vyučování, výchovy, kultury a informací, pro boj proti předsudkům, které vedou k rasové diskriminaci, a pro podporu porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi národy a rasovými nebo etnickými skupinami, jakož i pro popularizaci cílů a zásad Charty Organizace spojených národů, Všeobecné deklarace lidských práv, Deklarace Organizace spojených národů a odstranění všech forem rasové diskriminace a této úmluvy." (Ten ve skutečnosti svobodu projevu nepotlačuje.)
Podle čl. 5 písm. d) bodu viii) CERD: "V souladu se základními povinnostmi vyhlášenými v článku 2 této Úmluvy se smluvními státy zavazující, že zakáží a odstraní rasovou diskriminaci ve všech jejích formách a že zaručí právo každého na rovnost před zákonem bez rozlišování podle rasy, barvy pleti, národnostního nebo etnického původu, zvláště pak při užívání těchto práv dalších občanských práv, zejména práva na svobodu přesvědčení a projevu."
Postoj západních demokratických států k čl. 4 CERD:
Australia
"The Government of Australia ... declares that Australia is not at present in a position specifically to treat as offences all the matters covered by article 4 (a) of the Convention. Acts of the kind there mentioned are punishable only to the extent provided by the existing criminal law dealing with such matters as the maintenance of public order, public mischief, assault, riot, criminal libel, conspiracy and attempts. It is the intention of the Australian Government, at the first suitable moment, to seek from Parliament legislation specifically implementing the terms of article 4 (a)."
Austria
"Article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination provides that the measures specifically described in sub-paragraphs (a), (b) and (c) shall be undertaken with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention. The Republic of Austria therefore considers that through such measures the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association may not be jeopardized. These rights are laid down in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights; they were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights and are referred to in article 5 (d) (viii) and (ix) of the present Convention."
Belgium
In order to meet the requirements of article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination, the Kingdom of Belgium will take care to adapt its legislation to the obligations it has assumed in becoming a party to the said Convention.
The Kingdom of Belgium nevertheless wishes to emphasize the importance which it attaches to the fact that article 4 of the Convention provides that the measures laid down in subparagraphs (a), (b), and (c) should be adopted with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention. The Kingdom of Belgium therefore considers that the obligations imposed by article 4 must be reconciled with the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association. Those rights are proclaimed in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights and have been reaffirmed in articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights. They have also been stated in article 5, subparagraph (d) (viii) and (ix) of the said Convention.
The Kingdom of Belgium also wishes to emphasize the importance which it attaches to respect for the rights set forth in the European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, especially in articles 10 and 11 dealing respectively with freedom of opinion and expression and freedom of peaceful assembly and association.
France
With regard to article 4, France wishes to make it clear that it interprets the reference made therein to the principles of the Universal Declaration of Human Rights and to the rights set forth in article 5 of the Convention as releasing the States Parties from the obligation to enact anti-discrimination legislation which is incompatible with the freedoms of opinion and expression and of peaceful assembly and association guaranteed by those texts.
Ireland
Reservation-Interpetative declaration:
"Article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination provides that the measures specifically described in sub-paragraphs (a), (b) and (c) shall be undertaken with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in Article 5 of the Convention. Ireland threfore considers that through such measures, the right to freedom of opinion and expression and the right to peaceful assembly and association may not be jeopardised. These rights are laid down in Articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights; they were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted Articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights and are referred to in Article 5 (d)(viii) and (ix) of the present Convention."
Italy
Declaration made upon signature and confirmed upon ratification:
(a) The positive measures, provided for in article 4 of the Convention and specifically described in sub-paragraphs (a) and (b) of that article, designed to eradicate all incitement to, or acts of, discrimination, are to be interpreted, as that article provides, "with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5" of the Convention. Consequently, the obligations deriving from the aforementioned article 4 are not to jeopardize the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association which are laid down in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights, were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights, and are referred to in articles 5 (d) (viii) and (ix) of the Convention. In fact, the Italian Government, in conformity with the obligations resulting from Articles 55 (c) and 56 of the Charter of the United Nations, remains faithful to the principle laid down in article 29 (2) of the Universal Declaration, which provides that "in the exercise of his rights and freedoms, everyone shall be subject only to such limitations as are determined by law solely for the purpose of securing due recognition and respect for the rights and freedoms of others and of meeting the just requirements of morality, public order and the general welfare in a democratic society."
Japan
Reservation:
"In applying the provisions of paragraphs (a) and (b) of article 4 of the [said Convention] Japan fulfills the obligations under those provisions to the extent that fulfillment of the obligations is compatible with the guarantee of the rights to freedom of assembly, association and expression and other rights under the Constitution of Japan, noting the phrase 'with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of this Convention' referred to in article 4."
Malta
Declaration made upon signature and confirmed upon ratification:
"The Government of Malta wishes to state its understanding of certain articles in the Convention.
"It interprets article 4 as requiring a party to the Convention to adopt further measures in the fields covered by sub-paragraphs (a), (b) and (c) of that article should it consider, with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights set forth in article 5 of the Convention, that the need arises to enact 'ad hoc' legislation, in addition to or variation of existing law and practice to bring to an end any act of racial discrimination.
Monaco
Reservation regarding article 4:
Monaco interprets the reference in that article to the principles of the Universal Declaration of Human Rights, and to the rights enumerated in article 5 of the Convention as releasing States Parties from the obligation to promulgate repressive laws which are incompatible with freedom of opinion and expression and freedom of peaceful assembly and association, which are guaranteed by those instruments.
Switzerland
Reservation concerning article 4:
Switzerland reserves the right to take the legislative measures necessary for the implementation of article 4, taking due account of freedom of opinion and freedom of association, provided for inter alia in the Universal Declaration of Human Rights.
United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
"Secondly, the United Kingdom wishes to state its understanding of certain articles in the Convention. It interprets article 4 as requiring a party to the Convention to adopt further legislative measures in the fields covered by sub-paragraphs (a), (b) and (c) of that article only in so far as it may consider with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention (in particular the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association) that some legislative addition to or variation of existing law and practice in those fields is necessary for the attainment of the end specified in the earlier part of article 4.
United States of America
(1) That the Constitution and laws of the United States contain extensive protections of individual freedom of speech, expression and association. Accordingly, the United States does not accept any obligation under this Convention, in particular under articles 4 and 7, to restrict those rights, through the adoption of legislation or any other measures, to the extent that they are protected by the Constitution and laws of the United States.
Je ostudné, že Česká republiky mezi tyto západní demokratické státy nepatří.
31. července 2007
Rusko a SSSR I
Bohumil Doležal:
"Základní Solženicynovou myšlenkou je vlastně už od dávného otevřeného dopisu Brežněvovi zdůraznění nutnosti rozlišovat mezi „sovětským“, “komunistickým“ na jedné straně a „ruským“ na straně druhé. Toto rozlišení je alibistické. Je nepochybné, že komunismus znamenal přervání spousty významných ruských tradic (například té křesťanské). Ruská imperiální idea zůstala však v základě nedotčena: totiž v představě, že národní bezpečnost lze nejlépe zajistit záborem co největšího nepřátelského území. Toto přesvědčení vyplynulo ze špatných ruských historických zkušeností se svými západními sousedy a Západem všeobecně a Západ má na nich velký podíl viny. Následkem je jakýsi stres. Zabraná území je třeba ovládat terorem, a to poznamenává neblaze i vnitroruské poměry. Zase nejde o žádný dědičný hřích, ale o něco, co je třeba věcně překonat: tento způsob zajišťování národní bezpečnosti se totiž osudově neosvědčil a rozvrat bolševického impéria je toho nejlepším dokladem. Solženicyn si vymýšlí jakési „sovětské“ monstrum, které se sneslo na Rusko zvenčí a ruské tradice jen narušilo a zničilo. Je to bohužel dost pohodlný způsob, jak svést vlastí bídu na jiné."
Solženicyn o tom, proč v Rusku skončila demokracie
"Pro mne jsou nejzajímavější psychologické důvody: v Rusku ani na Západě se iluze nekryjí se skutečností. Když jsem se v roce 1994 vrátil do Ruska, zažil jsem zbožnění západního světa a státního zřízení zcela odlišných zemí. Nespočívalo na skutečné znalosti nebo na vědomé volbě, nýbrž spíš na přirozeném odmítání bolševického režimu a jeho protizápadní propagandy. Tato nálada se změnila poté, co NATO brutálně bombardovalo Srbsko. Byla učiněna silná černá čára, která se už nedá vygumovat, a věřím, že vede všemi vrstvami ruského obyvatelstva." Přeložil Bohumil Doležal.
30. července 2007
Sex nejen ve městě
Na správném mejdanu zažijete leccos. Tak se mi dostala do ruky příručka pro postmoderní ženu à la Cosmopolitan, Sex nejen ve městě Lisy Sussman, kterou v roce 2004 vydalo nakladatelství Metafora. Na Internetu se dá dnes sehnat za 190 Kč.
Lisa Sussman je zkušená autorka manuálů o sexu, napsala jich už 49 (prakticky každý měsíc jednu). Využila popularity seriálu Sex and the City (u nás překládáno jako Sex ve městě) a v roce 2003 vydala knihu Sex in the City. The Essential Guide to Dating and Sex for Modern Women. Čím se liší od starého dobrého Umění milovat (3 př. n. l.), Kamasutry (kolem roku 450) či Dokonalého manželství (1926)? Její přímí předchůdci a vzory jsou Everything You Always Wanted to Know About Sex (But Were Afraid to Ask) (Vše, co jste vždycky chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat, 1969) a The Joy of Sex (Radost ze sexu, 1972) jsou výsledek sexuální revoluce a legalisace pornografie. Kniha je prosáklá místy bizzarrní protestantskou ethikou, např. že soulož během menstruace je to, co muž považuje za nejodpornější, nebo vlastními jmény pro penis. Od podobných příruček, které za kommunismu psali Josef Hynie a manželé Pondělíčkovi, se liší tím, že to skutečná příručka, nikoliv soubor skrytě moralisujících dobrých rad a vědeckých kasuistik. Jako člověka vychovaného za kommunismu mne vždycky překvapovalo, jak Američané a zápaďáci obecně dokážou jít bez velkých cavyků přímo k věci, např. v knižním cyklu Johna Graye Mars a Venuše.
Thematem není jen souložení a polohy (to by dnes málokoho zaujalo, neboť jsou toho plné časopisy), ale hlavně návod, jak si vybrat a získat muže, bez přílišného psychologisování, s důrazem na flirtování a (sexuální) triky: "Covering everything from how to meet a man in the first place - and identify the losers - to dating and sexual etiquette, down-to-earth advice on birth control and STDs, saucy tips for between-the-sheets bliss, satisfaction-guaranteed positions, wild sex, sex with your ex and how to cope with being a born-again virgin". Tato vlna a duch doby se nezávisle na této knize zhmotnil v Deníku Bridget Johnsonové. Kniha má zvláštní grafickou úpravu. Je tištěná na barevném papíře s textem volně prolínajícími 50 postmoderními jednoduchými schematickými illustracemi objednanými speciálně pro knihu. Musím říci, že mne dosti irritovaly nekonečné rádobyvynalézavé názvy pro pohlavní orgány, které spíše připomínaly lacinou pornografii. Jako celek je však kniha zábavná, a proto ji doporučuji všem, kteří se chtějí postmoderně pobavit.
Updated.
Lisa Sussman je zkušená autorka manuálů o sexu, napsala jich už 49 (prakticky každý měsíc jednu). Využila popularity seriálu Sex and the City (u nás překládáno jako Sex ve městě) a v roce 2003 vydala knihu Sex in the City. The Essential Guide to Dating and Sex for Modern Women. Čím se liší od starého dobrého Umění milovat (3 př. n. l.), Kamasutry (kolem roku 450) či Dokonalého manželství (1926)? Její přímí předchůdci a vzory jsou Everything You Always Wanted to Know About Sex (But Were Afraid to Ask) (Vše, co jste vždycky chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat, 1969) a The Joy of Sex (Radost ze sexu, 1972) jsou výsledek sexuální revoluce a legalisace pornografie. Kniha je prosáklá místy bizzarrní protestantskou ethikou, např. že soulož během menstruace je to, co muž považuje za nejodpornější, nebo vlastními jmény pro penis. Od podobných příruček, které za kommunismu psali Josef Hynie a manželé Pondělíčkovi, se liší tím, že to skutečná příručka, nikoliv soubor skrytě moralisujících dobrých rad a vědeckých kasuistik. Jako člověka vychovaného za kommunismu mne vždycky překvapovalo, jak Američané a zápaďáci obecně dokážou jít bez velkých cavyků přímo k věci, např. v knižním cyklu Johna Graye Mars a Venuše.
Thematem není jen souložení a polohy (to by dnes málokoho zaujalo, neboť jsou toho plné časopisy), ale hlavně návod, jak si vybrat a získat muže, bez přílišného psychologisování, s důrazem na flirtování a (sexuální) triky: "Covering everything from how to meet a man in the first place - and identify the losers - to dating and sexual etiquette, down-to-earth advice on birth control and STDs, saucy tips for between-the-sheets bliss, satisfaction-guaranteed positions, wild sex, sex with your ex and how to cope with being a born-again virgin". Tato vlna a duch doby se nezávisle na této knize zhmotnil v Deníku Bridget Johnsonové. Kniha má zvláštní grafickou úpravu. Je tištěná na barevném papíře s textem volně prolínajícími 50 postmoderními jednoduchými schematickými illustracemi objednanými speciálně pro knihu. Musím říci, že mne dosti irritovaly nekonečné rádobyvynalézavé názvy pro pohlavní orgány, které spíše připomínaly lacinou pornografii. Jako celek je však kniha zábavná, a proto ji doporučuji všem, kteří se chtějí postmoderně pobavit.
Updated.
29. července 2007
Stručná zpráva o konci jedné diktatury
Prožít si znovu komunistickou diktaturu, ve zrychleném sledu vývojových etap a ve variantě spíše operetní, jako na české Wikipedii, je celkem zábavné a naštěstí neškodné: jediná skutečná újma může vzniknout těm, kteří jsou jejími strůjci a jejichž občanská identita je vesměs známa, takže kromě kosmické ostudy ("Ty jsi byl jedním z těch, kteří kdysi zničili českou wikipedii, že?") jim hrozí i některé nepříjemné důsledky mimointernetové, např. žaloby na ochranu osobnosti pro zásah do osobní integrity šikanovaných wikipedistů.
Mocenský kolos nyní dovrávoral tam, kde byl Sovětský svaz a jeho středoevropské satelity v 80. letech. Heslem bylo "Čím hůř, tím líp!", projevy disentu se stávaly častějšími, troufalejšími a viditelnějšími a totalitní moc postupně ztrácela kontrolu nad těmi oblastmi, které byly pro zachování zdání jednoty klíčové – nad tiskem, rozhlasem a televisí, nad akademickým diskursem a nad komunikací utlačovaných občanů se svobodným světem.
V tomto světle je nutné jen uvítat frašku, kterou Berenova klika, pod falešným zdáním obnovené všemoci, rozpoutala na stránce arbitráže "nad" V. Z.
Historie věci je prostá: Cinik, bigotní katholík a člověk, který nenávidí všechno a všechny, co jakýmkoli způsobem přesahuje jeho úzký duševní obzor, chtěl vyzkoušet, zda nový ArbCom bude konečně "firing squad" podle jeho gusta, a vyvolal řízení o otevření arbitráže s odůvodněním, které se vymyká dosud všemu, co bylo tomuto pozoruhodnému orgánu předloženo. Arbitráž měla hodnotit jednání wikipedisty, který je mnoho měsíců zablokován, na jeho vlastním blogu, s cílem jej za toto jednání – tedy za výkon nezcizitelného práva na svobodu projevu – trvale zablokovat, resp. změnit režim jeho pravidelně obnovovaných ročních banů na ban doživotní, s možností udělení "milosti" na vlastní žádost v případě, že wikipedista před Výborem poklekne, slíbí mu oddanost a prohlásí, že už nikdy nebude na svém blogu psát, co si myslí.
Marně se snaží soudnější z wikipedistů vysvětlit "arbitrům", že wikipedie není náboženství, takže je nemyslitelné, aby kontrolovala jednání wikipedistů mimo ni, a že je vyloučeno, aby řešila spory existující někde jinde, navíc ve "svobodném světě" blogosféry, protože jurisdikci může mít jen nad oblastí, kterou dokáže přímo mocensky ovlivňovat. Volebním podvodem zvolený arbitr Beren je jiného názoru a tak, stejně jako Brežněvovi geronti v 80. letech, sám přispívá k tomu, že diktatura na české Wikipedii zanedlouho padne.
Sledujme tento kanál: proces pádu totalitního režimu je něčím, co nebývá k vidění každý den.
Updated.
Mocenský kolos nyní dovrávoral tam, kde byl Sovětský svaz a jeho středoevropské satelity v 80. letech. Heslem bylo "Čím hůř, tím líp!", projevy disentu se stávaly častějšími, troufalejšími a viditelnějšími a totalitní moc postupně ztrácela kontrolu nad těmi oblastmi, které byly pro zachování zdání jednoty klíčové – nad tiskem, rozhlasem a televisí, nad akademickým diskursem a nad komunikací utlačovaných občanů se svobodným světem.
V tomto světle je nutné jen uvítat frašku, kterou Berenova klika, pod falešným zdáním obnovené všemoci, rozpoutala na stránce arbitráže "nad" V. Z.
Historie věci je prostá: Cinik, bigotní katholík a člověk, který nenávidí všechno a všechny, co jakýmkoli způsobem přesahuje jeho úzký duševní obzor, chtěl vyzkoušet, zda nový ArbCom bude konečně "firing squad" podle jeho gusta, a vyvolal řízení o otevření arbitráže s odůvodněním, které se vymyká dosud všemu, co bylo tomuto pozoruhodnému orgánu předloženo. Arbitráž měla hodnotit jednání wikipedisty, který je mnoho měsíců zablokován, na jeho vlastním blogu, s cílem jej za toto jednání – tedy za výkon nezcizitelného práva na svobodu projevu – trvale zablokovat, resp. změnit režim jeho pravidelně obnovovaných ročních banů na ban doživotní, s možností udělení "milosti" na vlastní žádost v případě, že wikipedista před Výborem poklekne, slíbí mu oddanost a prohlásí, že už nikdy nebude na svém blogu psát, co si myslí.
Marně se snaží soudnější z wikipedistů vysvětlit "arbitrům", že wikipedie není náboženství, takže je nemyslitelné, aby kontrolovala jednání wikipedistů mimo ni, a že je vyloučeno, aby řešila spory existující někde jinde, navíc ve "svobodném světě" blogosféry, protože jurisdikci může mít jen nad oblastí, kterou dokáže přímo mocensky ovlivňovat. Volebním podvodem zvolený arbitr Beren je jiného názoru a tak, stejně jako Brežněvovi geronti v 80. letech, sám přispívá k tomu, že diktatura na české Wikipedii zanedlouho padne.
Sledujme tento kanál: proces pádu totalitního režimu je něčím, co nebývá k vidění každý den.
Updated.
27. července 2007
Ještě k rozhodnutí Miloslava Sládka
Bohumil Doležal píše: "Proti dopisu, který poslal prezident Klaus paní Markétě Smutné, dceři dítěte, jež bylo z rozhodnutí soudu napřed umístěno na psychiatrické klinice motolské nemocnice a poté v dětské léčebně v Říčanech, těžko něco namítat. A kdyby byl Klaus tímhle způsobem reagoval hned poprvé, poté, co paní Smutná podle mého přesvědčení zmanipulovala svou dceru k výrobě dojemného dopisu panu prezidentovi, tak by to vůbec nemělo chybu. Místo toho si potentáti z ODS napřed vyskakovali na soudce Sládka a posléze došli k závěru, že problém je na straně matky. Je mi líto, bylo to vidět od samého počátku."
Ze všeho nejhorší je srážka s Cynikem
Jan Werich kdysi řekl: "Ze všeho nejhorší je srážka s blbcem." Dovolím si jeho výrok opravit na: "Ze všeho nejhorší je srážka s Cynikem."
Kdysi jsem tady vedl diskussi s jakýmsi Eithne (nebyl to Cynik sám? Nebo Egg?) o tom, zda nejsem na Nácka Pospíšila příliš příkrý. Diskusse byla dosti zdlouhavá a nikam nevedla, nicméně mne přiměla k zamyšlení, zda Cynikovi přeci jen nekřivdím. Tak jsem na sk: zkusil editovat heslo o jedné polské sebevražedkyni. Výsledek posuďte sami. Tomu blbci jsou utajeny základní principy nejen wikipedie, ale i reálného života:
Jimbo Wales napsal, že to, co je news worthy (např. Terezka a její zavření do blázince, dodávám já), ještě nemusí být encyclopedia worthy. Reakce Nácka Pospíšilů byla: Jimbo Wales neumí polsky.
Od 21. 10. 2006 uplynulo 3/4 roku. Pro Nácka Pospíšilů je to "více než rok".
Několik článků (obvykle pouhé zpravodajství o tom, co se děje) je pro Nácka Pospíšilů "zaměstnání tisku několika států".
Podle Cynika se jedná o "fenomén, na který v Polsku a okolních státech byla upoutaná pozornost". Polsko sousedí s Německem, ČR, Slovenskem, Ukrajinou, Běloruskem, Litvou a Ruskem. V Polsku samotném článek o sebevražedkyni přesně v souladu s potomním názorem Jimbo Walese smazali jako encyklopedicky nevýznamný. V Německu Cynikův blábol přeložil jeho nechvalně známý kumpán -jkb-. V ČR se o to postaral Cynik osobně, stejně jako na Slovensku. V ukrajinské, běloruské, litevské ani ruské wiki nemají o nějaké sebevražedkyni ani tušení. Opravdu dokonalé "upoutání pozornosti", jen co je pravda. Navíc ještě před nedávnem Nácek hovořil, že "Event is very notable in Slavonian world, I think I made clear it here. --Cinik 15:46, 2 June 2007 (UTC)" Když jsem mu ukázal, že v Bulharsku ani Slovinsku o epochálním významu nějaké polské sebevražedkyně nemají ani tušení, zřejmě svůj nepodložený názor revidoval.
Kapitola sama pro sebe je Cynikův "náhled" na osobní údaje. Nejdřív si myslel, že jméno a příjmení nejsou osobní údaje ("A) nejde o osobní údaje --Cinik 12:34, 20. júl 2007 (UTC)"). Jak na takovou pitomost přišel, Bůh suď. Nikdo po Náckovi nechce, aby byl odborník na osobní údaje. Ale ani ten největší laik nemůže pochybovat o tom, že jméno a příjmení jsou osobní údaje. Pokud by jméno a příjmení nebyly osobní údaje, co jiného by to mělo být? Je vidět, že na rozdíl od Ruma Cynik neumí ani uvažovat, že mu schází i prostý selský rozum.
Později sice uznal svou chybu, ale hned vyrukoval s další pitomostí: "nejsou to však citlivé osobní údaje - takže je lze zveřejnit bez problémů --Cinik 12:45, 20. júl 2007 (UTC)". Tohle už nejde vyvrátit tak jednoduše, k tomu je potřeba znát problematiku ochrany osobních údajů. Z ní vyplývá, že mezi zveřejňováním obyčejných a citlivých osobních údajů je pouze v tom, že u citlivých údajů musí být souhlas se zveřejněním výslovný. Takže Nácek opět skóruje.
Pak si Cynik myslel, že ochrana soukromí se nevztahuje na mrtvé: "Nenapadá mne, jak by tyto principy mohly být aplikovány - u mrtvého už neexistuje účel, pro který je dané pravidlo vyrobeno pro živé a proto se na ně nelze odvolávat. --Cinik 12:59, 20. júl 2007 (UTC)" Jak si takový nesmysl vyspekuloval, když ve skutečnosti je to přesně opačně, raději neuvedl.
Nakonec si popletl poptávku s nabídkou: "Máte-li zájem o doučování v právu, navrhněte cenu a já Vaši poptávku zvážím." x "Děkuji, ale Vaši nabídku musím odmítnout."
Závěr. Cynikové všeho druhu jsou hlavním důvodem, proč se experti Wikipedii obvykle vyhýbají na sto honů. Místo, aby zveřejňovali své texty, museli by se hodiny věnovat tomu, aby pitomcům, kteří si usmysleli, že jejich texty budou "vylepšovat", vysvětlili základy oboru. Dalším důvodem je, že experti obvykle nemají čas vysvětlovat neúspěšným studentům biologických fakult, že právník s mnohaletou praxí asi právu rozumí více než oni a že oni ani nejsou s to úroveň jejich znalostí posoudit. ("pokud bych měl něco z toho oželet, tak bych byl ochoten oželet diplom, znalosti v žádném případě. Což Vás vylučuje.") Takový expert pak zákonitě dá přednost psaní placených právních rozborů pro renomované advokátní kanceláře před doučováním maturantů.
Jak napsal Rgrg: "Celé to má ešte iný dosah: už nejakú dobu sa snažím propagovať myšlienky slobodnej dokumentácie, obsiahnuté v GFDL (a pod.) licencii. Mal som s tým zopár úspechov, ale aj neúspechov.
Hlavná obava autorov nie je ani tak to, že niekto sa na ich dielach môže obohatiť, ale skôr to, že ich diela sa budú nekontrolovateľne kopírovať a upravovať na internete, známom svojou "zdvorilosťou", a autori budú osočovaní a urážaní, bez možnosti rozumne reagovať."
Kdysi jsem tady vedl diskussi s jakýmsi Eithne (nebyl to Cynik sám? Nebo Egg?) o tom, zda nejsem na Nácka Pospíšila příliš příkrý. Diskusse byla dosti zdlouhavá a nikam nevedla, nicméně mne přiměla k zamyšlení, zda Cynikovi přeci jen nekřivdím. Tak jsem na sk: zkusil editovat heslo o jedné polské sebevražedkyni. Výsledek posuďte sami. Tomu blbci jsou utajeny základní principy nejen wikipedie, ale i reálného života:
Jimbo Wales napsal, že to, co je news worthy (např. Terezka a její zavření do blázince, dodávám já), ještě nemusí být encyclopedia worthy. Reakce Nácka Pospíšilů byla: Jimbo Wales neumí polsky.
Od 21. 10. 2006 uplynulo 3/4 roku. Pro Nácka Pospíšilů je to "více než rok".
Několik článků (obvykle pouhé zpravodajství o tom, co se děje) je pro Nácka Pospíšilů "zaměstnání tisku několika států".
Podle Cynika se jedná o "fenomén, na který v Polsku a okolních státech byla upoutaná pozornost". Polsko sousedí s Německem, ČR, Slovenskem, Ukrajinou, Běloruskem, Litvou a Ruskem. V Polsku samotném článek o sebevražedkyni přesně v souladu s potomním názorem Jimbo Walese smazali jako encyklopedicky nevýznamný. V Německu Cynikův blábol přeložil jeho nechvalně známý kumpán -jkb-. V ČR se o to postaral Cynik osobně, stejně jako na Slovensku. V ukrajinské, běloruské, litevské ani ruské wiki nemají o nějaké sebevražedkyni ani tušení. Opravdu dokonalé "upoutání pozornosti", jen co je pravda. Navíc ještě před nedávnem Nácek hovořil, že "Event is very notable in Slavonian world, I think I made clear it here. --Cinik 15:46, 2 June 2007 (UTC)" Když jsem mu ukázal, že v Bulharsku ani Slovinsku o epochálním významu nějaké polské sebevražedkyně nemají ani tušení, zřejmě svůj nepodložený názor revidoval.
Kapitola sama pro sebe je Cynikův "náhled" na osobní údaje. Nejdřív si myslel, že jméno a příjmení nejsou osobní údaje ("A) nejde o osobní údaje --Cinik 12:34, 20. júl 2007 (UTC)"). Jak na takovou pitomost přišel, Bůh suď. Nikdo po Náckovi nechce, aby byl odborník na osobní údaje. Ale ani ten největší laik nemůže pochybovat o tom, že jméno a příjmení jsou osobní údaje. Pokud by jméno a příjmení nebyly osobní údaje, co jiného by to mělo být? Je vidět, že na rozdíl od Ruma Cynik neumí ani uvažovat, že mu schází i prostý selský rozum.
Později sice uznal svou chybu, ale hned vyrukoval s další pitomostí: "nejsou to však citlivé osobní údaje - takže je lze zveřejnit bez problémů --Cinik 12:45, 20. júl 2007 (UTC)". Tohle už nejde vyvrátit tak jednoduše, k tomu je potřeba znát problematiku ochrany osobních údajů. Z ní vyplývá, že mezi zveřejňováním obyčejných a citlivých osobních údajů je pouze v tom, že u citlivých údajů musí být souhlas se zveřejněním výslovný. Takže Nácek opět skóruje.
Pak si Cynik myslel, že ochrana soukromí se nevztahuje na mrtvé: "Nenapadá mne, jak by tyto principy mohly být aplikovány - u mrtvého už neexistuje účel, pro který je dané pravidlo vyrobeno pro živé a proto se na ně nelze odvolávat. --Cinik 12:59, 20. júl 2007 (UTC)" Jak si takový nesmysl vyspekuloval, když ve skutečnosti je to přesně opačně, raději neuvedl.
Nakonec si popletl poptávku s nabídkou: "Máte-li zájem o doučování v právu, navrhněte cenu a já Vaši poptávku zvážím." x "Děkuji, ale Vaši nabídku musím odmítnout."
Závěr. Cynikové všeho druhu jsou hlavním důvodem, proč se experti Wikipedii obvykle vyhýbají na sto honů. Místo, aby zveřejňovali své texty, museli by se hodiny věnovat tomu, aby pitomcům, kteří si usmysleli, že jejich texty budou "vylepšovat", vysvětlili základy oboru. Dalším důvodem je, že experti obvykle nemají čas vysvětlovat neúspěšným studentům biologických fakult, že právník s mnohaletou praxí asi právu rozumí více než oni a že oni ani nejsou s to úroveň jejich znalostí posoudit. ("pokud bych měl něco z toho oželet, tak bych byl ochoten oželet diplom, znalosti v žádném případě. Což Vás vylučuje.") Takový expert pak zákonitě dá přednost psaní placených právních rozborů pro renomované advokátní kanceláře před doučováním maturantů.
Jak napsal Rgrg: "Celé to má ešte iný dosah: už nejakú dobu sa snažím propagovať myšlienky slobodnej dokumentácie, obsiahnuté v GFDL (a pod.) licencii. Mal som s tým zopár úspechov, ale aj neúspechov.
Hlavná obava autorov nie je ani tak to, že niekto sa na ich dielach môže obohatiť, ale skôr to, že ich diela sa budú nekontrolovateľne kopírovať a upravovať na internete, známom svojou "zdvorilosťou", a autori budú osočovaní a urážaní, bez možnosti rozumne reagovať."
Patnáctiletý kapitán Timichal rozhodl
Zatímco na všech slušných projektech platí, že pořádkové pravomoci mají toliko vyzrálí lidé (Za všechny cituji např. Citizendium: "Therefore, it has been decided that constables must, of course, have all of the qualifications of Citizendium members, and, in addition, have attained the age of 25 years old and be a college graduate." (zdůrazněno mnou) Tím by zcela přirozeně Cynik nebo Timichal byli diskvalifikováni.), wikipedie se rozhodla inspirovat Kamboždou za Pol Pota, kde genocidu mají na svědomí děti stejné jako je patnáctiletý kapitán Timichal na wiki. Důvod je jasný: děti nemají žádné životní zkušenosti, a proto ani žádné skrupule. Dětští vojáci jsou největší postrachem všech občanských válek. Válku totiž vnímají jako hru a neuvědomují si, že jde o život. Tak i Timichal ve svém majestátu kapitána klidně na týden zablokuje člověka jen proto, že má tu drzost vysvětlit ignorantům, v čem se pletou.
Nedávno jsem vyjádřil naději, že na wiki přišel XX. sjezd. Ukazuje, že jsem si spetl data. Místo roku 1956 se ve skutečnosti jednalo o rok 1975. Po zkušenosti s Radouchovým, Vrbovým, Miracetiho a Berenovým lynchem si proto nedělám illuse, že by jubilejní 5., Cynikův, lynch mohl dopadnout nějak jinak. Jen mne zajímá, zda mne k tomu formálně přizvou, nebo zda se obejdou beze mne. Tipuji to druhé.
I když je výsledek předem jasný, zajímalo by mne, jak ho vykonají. Beren ve své kumulaci funkcí zákonodárce, žalobce, soudce i kata má přeci jen nejradši popravy. Jenže všechny mé účty jsou již na cs: zablokovány na furt (pokud o nich vědí), s výjimkou účtů E-mailování (který používám jen ke kommunikaci se správci, ačkoliv je mi jasné, že gauneři neodpoví. Ale aspoň je jasné, že nic jiného než ZMP mi v obraně před cyniky nezbývalo.) a Z (můj hlavní účet), které naopak nejsou zablokovány vůbec. Co s tím Rum udělá? Spokojí se chudák s napsáním výroku na stránku hamby? Nebo zablokuje též účet Z, ačkoliv neuznává, že mi patří? Je mi ho líto, tak kruté dilemma si vůbec nezaslouží.
Nedávno jsem vyjádřil naději, že na wiki přišel XX. sjezd. Ukazuje, že jsem si spetl data. Místo roku 1956 se ve skutečnosti jednalo o rok 1975. Po zkušenosti s Radouchovým, Vrbovým, Miracetiho a Berenovým lynchem si proto nedělám illuse, že by jubilejní 5., Cynikův, lynch mohl dopadnout nějak jinak. Jen mne zajímá, zda mne k tomu formálně přizvou, nebo zda se obejdou beze mne. Tipuji to druhé.
I když je výsledek předem jasný, zajímalo by mne, jak ho vykonají. Beren ve své kumulaci funkcí zákonodárce, žalobce, soudce i kata má přeci jen nejradši popravy. Jenže všechny mé účty jsou již na cs: zablokovány na furt (pokud o nich vědí), s výjimkou účtů E-mailování (který používám jen ke kommunikaci se správci, ačkoliv je mi jasné, že gauneři neodpoví. Ale aspoň je jasné, že nic jiného než ZMP mi v obraně před cyniky nezbývalo.) a Z (můj hlavní účet), které naopak nejsou zablokovány vůbec. Co s tím Rum udělá? Spokojí se chudák s napsáním výroku na stránku hamby? Nebo zablokuje též účet Z, ačkoliv neuznává, že mi patří? Je mi ho líto, tak kruté dilemma si vůbec nezaslouží.
25. července 2007
Znásilnění
V jedné diskusi na NP jakýsi Han bořil mýthy: "Ale víte, kdo je ve skutečnosti nejčastější obětí znásilnění, která téměř nikdy útočníka neoznámí? Je to osaměle žijící žena ve věku mezi 45 až 60 lety, vyššího vzdělání, žijící v sídle do 20 000 obyvatel, v příjmové škále 10 000 až 25 000 Kč měsíčně. Nejvýhodnější oběť, uvědomující si už předem, jakou infámii a posměch (dnes snad spíše tajený) by jí přineslo oznámení násilníka (v těchto případech to bývá nejčastěji soused, známý, spolupracovník) . . . Ujišťuji Vás, že pro zjišťování latentní kriminality existují propracované a spolehlivé nástroje (pracuje se s matematickými modely, teorií pravděpodobnosti aj.) proti běžnému přesvědčení většiny laiků jsou starší ženy relativně častým cílem sexuálního násilí. Násilníkovi totiž nejde o žádná estetická, prestižní, citová nebo jaká kriteria, nechce žádný vztah, nevkládá do oběti žádné očekávání, kromě jediného: dosáhnout vlastního uspokojení s minimem rizik ze strany obranyschopného objektu."
Poněkud nadnesené přirovnání
Miloš Čermák napsal: "Situace v Česku je přitom velmi podobná té v Británii. Na trhu deníků máme srovnatelně konkurenční prostředí, které vede k boji o čtenáře a může někdy negativně ovlivňovat i obsah. Blair si správně povšiml, že noviny nepodléhají žádné vnější regulaci – na rozdíl třeba od televize či rádia, a v budoucnu částečně i internetu, na který se bude vztahovat evropská legislativa." Co na tom, že britští novináři patří k těm nejlepším na světě, zatímco čeští k těm nejhorším? Situace je velmi podobná.
Co řekl Tony Blair? "So - for example - there will often be as much interpretation of what a politician is saying as there is coverage of them actually saying it. In the interpretation, what matters is not what they mean; but what they could be taken to mean.
This leads to the incredibly frustrating pastime of expending a large amount of energy rebutting claims about the significance of things said, that bears little or no relation to what was intended.
. . .
But it was started as an antidote to the idea of journalism as views not news. That was why it was called the Independent. Today it is avowedly a viewspaper not merely a newspaper. The final consequence of all of this is that it is rare today to find balance in the media.
Things, people, issues, stories, are all black and white. Life's usual grey is almost entirely absent.
"Some good, some bad"; "some things going right, some going wrong": these are concepts alien to today's reporting. It's a triumph or a disaster. A problem is "a crisis".
A setback is a policy "in tatters". A criticism, "a savage attack" NGOs and pundits know that unless they are prepared to go over the top, they shouldn't venture out at all."
Co řekl Tony Blair? "So - for example - there will often be as much interpretation of what a politician is saying as there is coverage of them actually saying it. In the interpretation, what matters is not what they mean; but what they could be taken to mean.
This leads to the incredibly frustrating pastime of expending a large amount of energy rebutting claims about the significance of things said, that bears little or no relation to what was intended.
. . .
But it was started as an antidote to the idea of journalism as views not news. That was why it was called the Independent. Today it is avowedly a viewspaper not merely a newspaper. The final consequence of all of this is that it is rare today to find balance in the media.
Things, people, issues, stories, are all black and white. Life's usual grey is almost entirely absent.
"Some good, some bad"; "some things going right, some going wrong": these are concepts alien to today's reporting. It's a triumph or a disaster. A problem is "a crisis".
A setback is a policy "in tatters". A criticism, "a savage attack" NGOs and pundits know that unless they are prepared to go over the top, they shouldn't venture out at all."
Langer má pravdu
Ivan Langer prohlásil: ""Když jsem nastoupil do funkce, řekl jsem panu řediteli, že očekávám změnu stylu a koncepce. Dočkal jsem se jen dalších Kryštofů. Je ve funkci 14 let a postihla ho hluchota a slepota k problémům policie," dodal ministr. Bambas podle něj nedokázal nic udělat s tím, že lidé dlouhodobě vnímají dopravní policii jako nejzkorumpovanější součást policie."
Vratné láhve
Zajímavá recense. Vyjímám: "Herecké obsazení vychází opět ze zaběhaného konceptu, že všechny české filmy jsou vlastně jeden velký seriál a herci jsou jedna velká rodina. Svěrákovic duo lovilo mezi svými osvědčenými dodavateli hereckých výkonů. Oproti minulým dílům seriálu scházel Abrhám a Šafránková, přibyl Budař. Nejlepší dojem na mně udělala Kolářová a Landovský. Vedlejší role připadla automobilce Volkswagen, jakmile se objeví v záběru nějaké auto, je to vždy VW."
Wikimol a jeho hodnocení situace
motto: "Přestal bych s těmi pseudoliberálními názory že na anonymním internetu si každý může co chce. -jkb- (cs.source) 21:52, 22. 7. 2007 (UTC)" (Zarytý trockista (nepřítel svobody slova z definice) promluvil.)
Není pochyb o tom, že Wikimol je ze všech lyncherů ten nejchytřejší. I proto se ti gauneři k němu staví velice reservovaně. Nicméně bohorovnost je mu vlastní jako všem lyncherům. Pro jeho informaci bych mu chtěl sdělit, že jsem se půl roku obracel na správce, aby odstranili Cynikovy osobní útoky proti mé osobě, ničím nevyprovokované. Odpovědí mi pokaždé bylo mlčení, čímž správci porušili svou povinnost mít funkční e-mailou adresu. (Předpokládám, že tímto pravidlem se nemyslí funkční pouze pro příjem, protože takové pravidlo by bylo naprosto k ničemu.) Jedinou výjimkou byl p. Vrba a Dezidor, kteří poctivě odpovídali. Často však pod nějakou výmluvou odmítli Cynikovy osobní útoky odstranit. I proto jsem přerušil měsíce trvající mediaci o přejmenování. Další výjimkou je Che, který svou povinnost plní pouze prostřednictvím ICQ, aby ho neobtěžovali ti, kteří ICQ nemají.
"teď je VZ zjevně naneštěstí opět ve stavu, kdy tím sporem přímo žhne" Je mi líto, ale wiki je příliš důležitá na to, aby se na ní mohli roztahovat různí Wikimolové. Na rozdíl od situace ještě před 2 lety nyní o wiki slyšel každý, kdo se aspoň chvíli pohyboval na Internetu. Jakékoliv pomluvy na wiki Google vyhodí jako první výsledek vyhledávání jména té osoby. Tomáš Pecina má pravdu, wiki si Rum a spol. nevyvlastnili pro sebe. V ČR je to veřejný prostor, z něhož tito gauneři nemají právo nikoho vylučovat. Rum, který odmítá číst Vyšinského, aby se v něm nepoznal, přitom stále více připomíná normalisačního esenbáka: "Jen upravit opatření na základě poznatku, že závadová činnost nepřestala, ba vystupňovala se."
Jak si tedy Wikimol představuje, že jsem se měl zachovat? Zatnout zuby a veškerý cynism snášet bez mrknutí oka? "se na wiki na nějakou dobu na wiki vykašlat" Nechat na wiki všechny cynické nesmysly, jen aby bylo uspokojeno neuspokojitelné ego jednoho maturanta? Je mi líto, ale nočního hlídače Nácka Pospíšilů rozhodně nepovažuji za odborníka na úrovni Jana Sokola.
Wikimol napsal: "Specieleně Cinik s VZ konverzuje prostřednictvím blogů a i na zcela ne-wikipedistická témata". Cynik odpověděl: "Vážený kolego, očekávám od Vás okamžitou omluvu - nebo odkaz na nějaké mimowikipedistické téma, na něž jsem bez předchozího napadení začal s V. Z. konverzovat na jakékoliv téma." (osobní útok refaktorisován) Copak Wikimol mluvil o nějakém "předchozím napadení"? Začínám mít stále větší pochybnosti, zda Ignác Pospíšil umí vůbec číst. Jak někdo takový mohl udělat maturitu? Nějakým podvodem? Domnívám se, že Pospíšilova paranoia ("Chápu, že jste si ze mne udělal osobního nepřítele a neumíte si zachovat nadhled.") už přesahuje všechny tolerovatelné meze. V jeho pokrouceném vnímání reality je vyjádření jeho spojence, které není dostatečně vstřícné, lží a pomluvou: "Nicméně to, co jste tu napsal k mé osobě, to už ani při nejlepší vůli nemohu klasifikovat jinak, než jako úmyslné lhaní a pomlouvání mé osoby. --Cinik 23:31, 20. 7. 2007 (UTC)"
Domnívám se, že pravým důvodem cynické aktivity je to, že si náš malý Cynik přeje mne zastrašit, abych needitoval článek o jedné polské sebevražedkyni na sk:, který tam procpal. Jimbo Wales sice rozhodl, že podobné bláboly na wiki nepatří, ale Cynik to odmítá respektovat. Všem ignorantům připomínám, že Jimbo Wales má pravomoc banovat uživatele na neomezenou dobu ("Jimbo Wales retains the authority to ban users.") a tím spíše má právo rozhodovat, který článek porušuje WP:BLP.
Zůstávám opatrný optimista: "Předpokládám, že cílem této arbitráže, pokud bude znovu otevřena, bude na začátek právě posoudit to, zda se spory, které mezi wikipedisty Cinikem a V. Z. probíhají jinde, dotýkají bezprostředně tvorby Wikipedie. Okino 21:25, 22. 7. 2007 (UTC)" (osobní útok refaktorisován) Chápu, že ArbCom si netroufne úplně ignorovat fašistické pravidlo o celoplanetární působnosti ArbComu, ale toto Okinovo prohlášení zní nadějně: Vypadá to, že ho silně omezí. Trockism neprojde.
Není pochyb o tom, že Wikimol je ze všech lyncherů ten nejchytřejší. I proto se ti gauneři k němu staví velice reservovaně. Nicméně bohorovnost je mu vlastní jako všem lyncherům. Pro jeho informaci bych mu chtěl sdělit, že jsem se půl roku obracel na správce, aby odstranili Cynikovy osobní útoky proti mé osobě, ničím nevyprovokované. Odpovědí mi pokaždé bylo mlčení, čímž správci porušili svou povinnost mít funkční e-mailou adresu. (Předpokládám, že tímto pravidlem se nemyslí funkční pouze pro příjem, protože takové pravidlo by bylo naprosto k ničemu.) Jedinou výjimkou byl p. Vrba a Dezidor, kteří poctivě odpovídali. Často však pod nějakou výmluvou odmítli Cynikovy osobní útoky odstranit. I proto jsem přerušil měsíce trvající mediaci o přejmenování. Další výjimkou je Che, který svou povinnost plní pouze prostřednictvím ICQ, aby ho neobtěžovali ti, kteří ICQ nemají.
"teď je VZ zjevně naneštěstí opět ve stavu, kdy tím sporem přímo žhne" Je mi líto, ale wiki je příliš důležitá na to, aby se na ní mohli roztahovat různí Wikimolové. Na rozdíl od situace ještě před 2 lety nyní o wiki slyšel každý, kdo se aspoň chvíli pohyboval na Internetu. Jakékoliv pomluvy na wiki Google vyhodí jako první výsledek vyhledávání jména té osoby. Tomáš Pecina má pravdu, wiki si Rum a spol. nevyvlastnili pro sebe. V ČR je to veřejný prostor, z něhož tito gauneři nemají právo nikoho vylučovat. Rum, který odmítá číst Vyšinského, aby se v něm nepoznal, přitom stále více připomíná normalisačního esenbáka: "Jen upravit opatření na základě poznatku, že závadová činnost nepřestala, ba vystupňovala se."
Jak si tedy Wikimol představuje, že jsem se měl zachovat? Zatnout zuby a veškerý cynism snášet bez mrknutí oka? "se na wiki na nějakou dobu na wiki vykašlat" Nechat na wiki všechny cynické nesmysly, jen aby bylo uspokojeno neuspokojitelné ego jednoho maturanta? Je mi líto, ale nočního hlídače Nácka Pospíšilů rozhodně nepovažuji za odborníka na úrovni Jana Sokola.
Wikimol napsal: "Specieleně Cinik s VZ konverzuje prostřednictvím blogů a i na zcela ne-wikipedistická témata". Cynik odpověděl: "Vážený kolego, očekávám od Vás okamžitou omluvu - nebo odkaz na nějaké mimowikipedistické téma, na něž jsem bez předchozího napadení začal s V. Z. konverzovat na jakékoliv téma." (osobní útok refaktorisován) Copak Wikimol mluvil o nějakém "předchozím napadení"? Začínám mít stále větší pochybnosti, zda Ignác Pospíšil umí vůbec číst. Jak někdo takový mohl udělat maturitu? Nějakým podvodem? Domnívám se, že Pospíšilova paranoia ("Chápu, že jste si ze mne udělal osobního nepřítele a neumíte si zachovat nadhled.") už přesahuje všechny tolerovatelné meze. V jeho pokrouceném vnímání reality je vyjádření jeho spojence, které není dostatečně vstřícné, lží a pomluvou: "Nicméně to, co jste tu napsal k mé osobě, to už ani při nejlepší vůli nemohu klasifikovat jinak, než jako úmyslné lhaní a pomlouvání mé osoby. --Cinik 23:31, 20. 7. 2007 (UTC)"
Domnívám se, že pravým důvodem cynické aktivity je to, že si náš malý Cynik přeje mne zastrašit, abych needitoval článek o jedné polské sebevražedkyni na sk:, který tam procpal. Jimbo Wales sice rozhodl, že podobné bláboly na wiki nepatří, ale Cynik to odmítá respektovat. Všem ignorantům připomínám, že Jimbo Wales má pravomoc banovat uživatele na neomezenou dobu ("Jimbo Wales retains the authority to ban users.") a tím spíše má právo rozhodovat, který článek porušuje WP:BLP.
Zůstávám opatrný optimista: "Předpokládám, že cílem této arbitráže, pokud bude znovu otevřena, bude na začátek právě posoudit to, zda se spory, které mezi wikipedisty Cinikem a V. Z. probíhají jinde, dotýkají bezprostředně tvorby Wikipedie. Okino 21:25, 22. 7. 2007 (UTC)" (osobní útok refaktorisován) Chápu, že ArbCom si netroufne úplně ignorovat fašistické pravidlo o celoplanetární působnosti ArbComu, ale toto Okinovo prohlášení zní nadějně: Vypadá to, že ho silně omezí. Trockism neprojde.
24. července 2007
Aktron a jeho pojetí slušnosti
Aktron napsal: "není nutné dlouho čekat na výsledky arbitráže a navíc v případě, který je zcela evidentní a jasný (tj. hrubé porušování závazných pravidel a všech norem slušného chování). --Aktron (d|p) 18:33, 19. 7. 2007 (UTC)"
Jak se tento pokrytec chová sám? Podívejte se na jeho články a editace: Roman Giertych nebo Ross Hedvíček. Co s tím? Kdyby měl Aktron trochu cti v těle, tak se zablokuje na furt sám. Ale předpokládám, že nemá. Vsadí se někdo se mnou? Hrubé porušování všech norem slušného chování je Aktronův koníček.
Jak se tento pokrytec chová sám? Podívejte se na jeho články a editace: Roman Giertych nebo Ross Hedvíček. Co s tím? Kdyby měl Aktron trochu cti v těle, tak se zablokuje na furt sám. Ale předpokládám, že nemá. Vsadí se někdo se mnou? Hrubé porušování všech norem slušného chování je Aktronův koníček.
Český ArbCom se opět vyznamenal
Pomalu, ale jistě, se naplňuje hypothesa, že nový český ArbCom bude ještě horší než ten minulý. Co taky čekat od ArbComu, jehož členy jsou takoví výtečníci jako je Beren či Milda? Zatímco i starý lyncher Che se prohlásí za podjatého a už správně celou záležitost nekommentuje, pro Ruma nějaká pravidla slušnosti neplatí. Sice také konečně po letech uznal, že je podjatý, ale to mu nijak nebrání vystupovat v dvojjediné roli arbitra a strany a vše hlasitě kommentovat neznámo zda za ArbCom či za Cynikovu stranu.
Oč vlastně jde? Úplnou náhodou jsem zjistil, nový český ArbCom rozhoduje o žádosti Nácka Pospíšila. Nikdo se nenamáhal mne o tom jakkoli informovat. Proč taky? Zbytečně bych despoty rušil svými názory. O nepohodlných se přeci nejlépe rozhoduje bez jejich obtěžujících námitek.
To, že neustále odkazují na účet, který už rok nepoužívám, a že správce Vrba jim už dávno řekl, který je aktuální (je tam i redirekt), už beru jako samozřejmost. Co od nich lepšího čekat? Prostou lidskou slušnost? Pche. Lyncheři zkrátka musí své oběti obtěžovat, a to doslova za každou cenu. Liso k tomu napsal: "(mimochodom domnievam sa, ze odmietanim ziadosti premenovat uzivatela prejavuje cs.wiki neskutocnu malost a sikanerstvo) Liso@diskprís 05:36, 18. júl 2007 (UTC)" Ale ani pohled třetí osoby zřejmě lynchery nepřesvědčí.
Jak správně napsal Jan Záruba, na cs: si myslí, že mají jurisdikci nad celým vesmírem. Doslova si stanovili toto:
No a co. Aspoň si opět procvičím tvorbu maňásků.
Oč vlastně jde? Úplnou náhodou jsem zjistil, nový český ArbCom rozhoduje o žádosti Nácka Pospíšila. Nikdo se nenamáhal mne o tom jakkoli informovat. Proč taky? Zbytečně bych despoty rušil svými názory. O nepohodlných se přeci nejlépe rozhoduje bez jejich obtěžujících námitek.
To, že neustále odkazují na účet, který už rok nepoužívám, a že správce Vrba jim už dávno řekl, který je aktuální (je tam i redirekt), už beru jako samozřejmost. Co od nich lepšího čekat? Prostou lidskou slušnost? Pche. Lyncheři zkrátka musí své oběti obtěžovat, a to doslova za každou cenu. Liso k tomu napsal: "(mimochodom domnievam sa, ze odmietanim ziadosti premenovat uzivatela prejavuje cs.wiki neskutocnu malost a sikanerstvo) Liso@diskprís 05:36, 18. júl 2007 (UTC)" Ale ani pohled třetí osoby zřejmě lynchery nepřesvědčí.
Jak správně napsal Jan Záruba, na cs: si myslí, že mají jurisdikci nad celým vesmírem. Doslova si stanovili toto:
Osobní útoky mimo Wikipedii
Smyslem zákazu osobních útoků je vytvořit prostředí příznivé k tvorbě encyklopedie. Osobní útoky mezi editory Wikipedie na webových fórech a osobních stránkách mohou toto prostředí narušovat stejně účinně – i ony jsou proto také považovány za škodlivé, zejména je-li jejich účelem obejít tato pravidla. Ačkoli Wikipedie Internet od všech osobních útoků očistit nemůže ani nechce, je nutné bránit se snahám vyhýbat se postihu publikací útoků mimo její stránky.
- Nedopouštějte se osobních útoků vůči ostatním editorům; to platí za všech okolností.
- Byl-li jste kvůli osobním útokům již varován nebo zablokován, narušujete pokračováním v tomto chování na jiných místech tvůrčí atmosféru v komunitě; takové chování je považováno za projev zlé vůle.
- Odkazy na stránky obsahující osobní útoky nebo osobní údaje jiných wikipedistů mohou být v závislosti na kontextu stejně problematické jako osobní útoky přímo na wiki. Nevkládejte takové odkazy; jsou přijatelné jen v případech, kdy jde o upoutání pozornosti komunity kvůli jejich nápravě nebo když přinášíte důkazy v žádosti o komentář nebo v průběhu arbitráže.
- Přestože takové jednání může být kontroverzní, považují někteří wikipedisté za optimální reakci odstraňování odkazů na osobní útoky.
Off-wiki personal attacks
Wikipedia cannot regulate behavior in media not under the control of the Wikimedia Foundation, but personal attacks made elsewhere create doubt as to whether an editor's on-wiki actions are conducted in good faith. Posting personal attacks or defamation off-Wikipedia is harmful to the community and to an editor's relationship with it, especially when such attacks take the form of violating an editor's privacy. Such attacks can be regarded as aggravating factors by administrators and are admissible evidence in the dispute-resolution process, including Arbitration cases. In some cases, the evidence will be submitted by private email.
External links
Links or references to off-site harassment, attacks, or privacy violations against Wikipedians are not permitted, and should be removed. Such removals are not subject to the three-revert rule. Attacking, harassing, or violating the privacy of any Wikipedian through the posting of external links is not permitted, and those who do so deliberately or repeatedly may be blocked.[2][3] As with personal attacks, extreme cases of harassment by way of external links can be grounds for banning.
Není to úplně optimální (psaní mimo wiki je důkazem špatné víry), nicméně není trestné jako na cs:. Jenže praxe cs: je ještě horší než psaná pravidla: Psaní mimo wiki je podle některých malých českých polpotů trestáno zákazem na furt.No a co. Aspoň si opět procvičím tvorbu maňásků.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)