Ještě jednou Pilipův dodatek

Kommunistická Pravidla českého pravopisu z roku 1957 zavedla u všech cizích slov preferenci vulgárních tvarů, s výjimkou přípony -ismus, slov humanistické tradice: "filosofie, gymnasium, president, presidium a universita", slovech nezdomácnělých: např. cirrhosis, gnose, gnoseologie, konsensus, spasmus, tenesmus, a v některých vlastních jménech osobních a zeměpisných, např. Alois či Josef.

Výjimka pro slova humanistické tradice byla zrušena v roce 1974. Postkommunistická Pravidla českého pravopisu z roku 1993 zavedla vulgární tvary i tam, kde podle české orthoepie z vyslovovat nelze, tj. na konci slov: kurz (a jeho odvozeniny), dispenz, pulz (a jeho odvozeniny) a reverz. Dále zrušila poslední pozůstatky slov humanistické tradice tím, že zavedla psaní -izmus, Aloiz a Jozef, diskuze, dizertace, renezance, rezort a režizér.

Pilipův dodatek sice zvrátil postkommunism, ale před kommunism 1957 se nevrátil, takže jsou všude jsou preferovány vulgární tvary. Výjimku tvoří pouze:

• -ismus, -smus a -sma: např. organismus, spasmus, tenesmus, schisma a charisma
• slova, kde se jako spisovná připouští dvojí výslovnost, [s] i [z], a PČP 1993 uvádějí psaní dublet: diskuse, disertace, renesance, resort a režisér

Ve slovech kurs (a jeho odvozeniny), dispens, puls (a jeho odvozeniny) a revers žádná preference není stanovena, takže je možno se stejnou platností psát s i z.

Na wiki diktatura nekončí

Tomáš Pecina nedávno napsal příliš optimistický text Stručná zpráva o konci jedné diktatury, který pochválil dokonce i František Fuka. Domnívám se, že autor se fatálně zmýlil, na wiki diktatura rozhodně nekončí.

Pod vlivem toho, že jeden z nejhorších despotů z wiki, Petr K, neprošel hlasováním o znovupřidělení správcovských práv, o němž si myslel, že bude pouhou formalitou, a že Miraceti v náhlém záchvatu sebereflexe do ArbComu nekandidoval, jsem i já vyjádřil opatrný optimism. Nicméně jsem publikoval jasnou předpověď: "Dostane-li se tedy on [Cynik], Petr K či Che do ArbComu, období Tání skončí stejně rychle jako po XX. sjezdu." První sice neprošel, druhý v záchvatu sebepoznání na kandidaturu resignoval, ale třetí prošel. Tomáš Pecina je proto na omylu: Diktatura na české části původní wikipedie je živá a zdravá a má se čile k světu.

Klíčovou roli bude mít "Chruščov" Okino. Pokusí se wiki zreformovat? Nebo ho sejme nějaký Brežněv? Nechci Okinovi nějak křivdit, ale myslím, že je to jen takový Władysław Gomułka. Nebo je to přeci jen Imre Nagy? Necháme se překvapit.

Polemika s Rumem

motto: "Dlouhosáhlým diskusím o pravopise jsem se - přestože sysop - vyhýbal, této diskusi (zablokování Miracetiho) se - protože sysop - vyhýbat nechci. Miraceti má prostě smůlu, to mohlo chytnout každého jiného. Jde o v mladé a malé české wikipedii o dosud ojedinělý zásah (i když v jiných wikipediích celkem již známou věc). Myslím, že bylo na čase, aby s tím někdo začal. Jiní si netroufli (já také ne), Beren to udělal a dal tím znamení. Jak říkám, Miraceti má smůlu, chytlo to jeho, a apeloval bych na něj, aby si to tak nebral, vím o přehršli jiných, kde se mohlo stát to samé. Přesto podporuji Berenův zásah, snad se z něj všichni poučíme - a tím myslím nejen blokované, ale i blokující." -jkb- 20:55, 12. 1. 2005 (UTC)

Beren vulgo Rum vulgo Moonglum vášnivě rád diskutuje, dokonce zřejmě i raději než blokuje. Nicméně, když se diskusse nevyvíjí směrem, jak by si představoval, když z debaty nevychází jako vítěz, tak ji raději jednostranně ukončí. Tak se stalo i na slovenské části původní wikipedie.

Spor byl o Miracetiho lynch. Miraceti o mně napsal toto: "Proto bych byl rád, aby se komunita tohoto živla zbavila. Buď to co nejdříve udělá některý ze správců po té, co zváží předcházející odstavec, nebo na této stránce začne bezprecedentní hlasování o vyloučení wikipedisty V. Z. z české wikikomunity. Záměrně neuvádím příklady Z-ových zvěrstev, nemám na to žaludek. Nepřeju si žádnou diskusi na toto téma, těch je všude kolem dost. Stránku jsem vytvořil jako námět pro správce a pro případné další hlasování." Teprve po mých protestech byly některé nejhorší urážky odstraněny. Lyncheři se k tomu nevyjádřili slovem, takže implicitně svým podpisem Miracetiho svinstva podpořili. Podle Ruma nepodpořili, protože formálně už tam tyto urážky nebyly. Já osobně si "nepodporu" představuji jinak.

Beren usilovně tvrdí, že Tomáš Pecina je troll, zatímco on není. Když už mu došly všechny argumenty, tak zbyl jen početní. Lyncheři JAn, Tlusťa, Cinik, Vrba, -jkb-, Jirka O., Jedudedek, Zp, Luděk, egg, Petr K., Fi tvrdí, že Tomáš Pecina trolluje. Jenže to samé tvrdí o Rumovi Tarok, Wizzard, Rádiológ, Bojars, MaBe, 84.47.*.* a 91.127.152.226. Jaký je tedy rozdíl? 5 lidí. Jenže Slováků je 2x méně než Čechů. V relativním srování tedy více Slováků považuje Ruma za trolla než Tomáše Pecinu. Rum nikdy do slovenské verse wikipedie nenapsal nic, co by stálo za řeč. Přesto má pocit, že musí tamní kommunitu mistrovat. Jestli toto povýšenectví není trolling, tak už nevím, co by jím mělo být.

Podle Berena je negativní pouze takové obtěžování, které bylo vyvoláno předchozími spory. Ve skutečnosti jsem ani já v době, kdy mi Beren vyhlásil válku s cílem mne z wiki vyštvat, s ním neměl žádný spor. O to bylo jeho chování zákeřnější. Jeho zášť vůči Lisovi, který měl tu drzost, že byl kdysi mým obhájcem, je zvlášť odporná. Nechápu, jak může někdo, kdo zneužíval svůj tajný účet k tomu, aby v diskussi vzbudil zdání větší podpory, kázat Lisovi o morálce. Měl by se podívat sám do zrcadla.

Pořád někdo nevěří, že wikipedie je kommunism v malém. Nedávno tam přijali usnesení: "Účty které pouze diskutují a po ukončení diskuse se nechovají konstruktivně (dle vzešlého konsensu) by se měly upozornit a posléze klidně i zablokovat." Jak se to liší od Leninova "demokratického" centralismu přijatém na X. sjezdu KSR(b)? A Beren je hlavní ideolog tohoto neobolševismu.

Nechvalně známý správce Chmee2

Establishment české verse wikipedie se opět vyznamenal. Podle officiální proklamace je cílem wikipedie tvořit otevřenou encyklopedii pro všechny. Ve skutečnosti se za psaní článků na české versi wikipedii trestá. Skutečným cílem totiž není psát encyklopedii (Nebo si někdo vážně myslí, že více než 70 000 textů nevalné úrovně, psané dětmi a adolescenty, je encyklopedie?), nýbrž zlepšovat ego zakomplexovaných jednotlivců, což i Beren otevřeně proklamoval. Wikipedie je tedy taková lepší terapeutická pomůcka.

K největším takovým chudákům patří Chmee2. Ten si své komplexy méněcennosti kompensuje blokováním tvůrců encyklopedie. Cf. následující kocourkovské dialogy:

"Výtka
Zdravím, zdržte se laskavě kousavých shrnutí u editace - Políčko shrnutí editace není určené k urážení jiných wikipedistů. Váš příspěvek je možné chápat jako urážlivý, jestliže budete pokračovat, bude následovat trest. (Koukám, že ale psát Vám do diskusi ohledně tohoto je možná zbytečné). Budu ale předpokládat dobrou vůli a na poprvé dávám pouze varování, příště budu jednat. --Chmee2 17:10, 20. 9. 2006 (UTC)

Až budu chtít říct, že je někdo hloupý, nebo že jeho působení soustavně poškozuje Wikipedii i komunitu přispěvatelů po jmenování správcem ještě více než předtím, řeknu to tak jednoznačně, abyste neměl pochyby ani vy. Do té doby místo předvádění, jak jste hloupý správce (pro bano-ofendisty: to je popis [8]), laskavě předpokládejte dobrou vůli. --Malýčtenář 10:00, 21. 9. 2006 (UTC)

Blok
Již jsem Vás před časem varoval, abyste své shrnutí uklidnil, ale nedal jste si po dobrém domluvit. Jak jste se odvolával na dobrou vůli, tak tu jsem předpokládal, ale vypadá to, že zbytečně. Dávám Vám 3 denní blok za nevhodná shrnutí v políčku shrnutí editace [10] a [11]. Chmee2 18:20, 21. 12. 2006 (CET)

Na základě diskuze ze které vyplynulo, že komunita má jiný názor na nevhodnost těchto shrnutí jsem blok zrušil. --Li-sung ✉ 18:42, 21. 12. 2006 (UTC)

Omluva za blok
Prosím přijměte mojí oficiální omluvu správce za blok, který jsem podle části naší "komunity" Vám dal neprávem. --Chmee2 20:26, 21. 12. 2006 (UTC)"

User:Perníček
Dezidore, konzultoval jsi vůbec to odblokování s nějakými dalšími správci? Pokud ne, pak ode mě příště rozhodně hlas nedostaneš, takhle se to v žádném případě dělat nedá. Původnímu blokujícímu jsi nic neřekl, nepokusil ses ho ani kontaktovat. Ani jsi to neoznámil na nástěnce, prostě nic. --egg ✉ 22:04, 10. 2. 2007 (UTC)

Kromě toho zřejmě nechápeš význam kolonky „důvod zablokování“, má tam totiž být napsaný důvod k zablokování, není to pouhá poznámka do logu „zkrácení doby bloku“. --egg ✉ 22:07, 10. 2. 2007 (UTC)
Všiml jsem si, že jsi provedl odblokování wikipedisty Perníček, který zde jeden den editoval. Velmi rád bych věděl, na základě čeho jsi zmnírnil jeho blok, jelikož ve tvém shrnutí to uvedené není! Ke všemu jsi věc s nikým nekonzultoval a ani o zmírnění jeho bloku neiformoval na viditelném místě (Nástěnka správců, moje diskuse, jelikož jsem za dlouhodobý blok zodpovědný etc.). --Chmee2 22:13, 10. 2. 2007 (UTC)

Po celkem třech edit. konfliktech: Blok je mimořádný prostředek a blok indefine ještě mimořádnější. Z hlediska celkové politiky blokování by tento blok navíc byl neadekvántní (srovnej: "User:Romero a Julie" a "User:Romero ŽIJE" a jeho opakovaný blok na 30 dní). Dotyčný uživatel o změně ví, na nástěnku správců jsem tuto změnu chtěl hodit někdy během dneška či během zítřka večer, rozhodně nehrozilo riziko toho, že by dotyčný začal v brzké době editovat. --Dezidor 22:21, 10. 2. 2007 (UTC)

Doporučuji k nastudování pravidlo české wikipedie Wikipedie:Blokování, které jasně říká (cituji): Správci mohou také zablokovat nové uživatele, kteří provádějí velké množství nevhodných editací, na libovolnou dobu nebo trvale podle uvážení. Blok byl adekvátní situaci trolla, kdežto důvody pro odblokování mi stále chybí a tak bych si je rád přečetl. --Chmee2 22:28, 10. 2. 2007 (UTC)
Dle mého uvážení nebyla pro takovýto blok intezita škodlivé činnosti dostačující. Při předpokládání dobré vůle je třeba tomto zkopírování textu z en wiki ospravedlnitelná nováčkovská chyba a některé editace rozhodně ne pouze trolling či vandalismus [1]. Pokud je zde ustálená praxe taková, ža za tapetování vandalskými editacemi (viz účty Romero) nastává ze strany správců blok kratší, nabyl jsem přesvědčení, že by měl dotyčný dostat v tomto otevřeném projektu ještě jednu šanci. Navíc byl uživatel nedávno vyzván, aby se zaregistroval (a byl tak pod lepší kontrolou) a je poněkud kontraproduktivní jej natrvalo bloknout, když to udělá. --Dezidor 23:11, 10. 2. 2007 (UTC)
Teď jsem mně navíc hlavně došlo, že vzhledem k době, kterou dotyčný edituje z IP (ten styl je mnohdy dost jasný), ani moc nesedí pro tento případ ustanovení o blokování nových uživatelů. --Dezidor 23:40, 10. 2. 2007 (UTC)

Co ale čekat od podobného "vzdělanců"?
"Úprava literatury
Zcela jsem nepochopil tvé přeházení literatury v článku Pletiva dělivá. Proč jsi to udělal jen u tohoto článku a ne u jinných, a proč jde název napřed?--Juan de Vojníkov 11:04, 15. 1. 2007 (UTC)

upravil jsem to zde, jelikož jedu pomocí funkce náhodný článek a tento jsem objevil takříkajíc náhodně. Upravil jsem v něm, co jsem si myslel, že není dobře, tedy literatura. Domnívám se, že by první měl být název knihy, nikoliv její autor, popravdě nevím, jestli máme na to doporučení, ale já tak píšu literaturu vždy a ještě ji po mne nikdo neupravoval, tak to beru, že to dělám asi dobře. Pokud ne, tak to revertuj. (K přehození šířky a kurzívy snad není třeba nic psát ;)
U jiných článků to opravím, až mi zase vyskočí pomocí funkce náhodná stránka, vím není to systematické, ale na druhou stranu aspon mám zajíámavé čtení ze všech oborů :) --Chmee2 11:13, 15. 1. 2007 (UTC)"

Jak podobný zakomplexovanec, který si svou převahu dokazuje zneužíváním práv, vůbec může dělat správce? Chmee2 při tom sám napsal, že, kdo pro wikipedii něco opravdu dělá, na wikipedii nepatří: "Myslím, že nejste přínosem --Chmee2 22:56, 7. 2. 2006 (UTC)". Ale abych ukázal vstřícnost, opakuji Semenáčovu nabídku: "Spíš by jsi měl sám zodpovědně zvážit, jak jsi projektu prospěšný, zda mu takovéto vyvolávání konfliktů pomáhá a zamyslet se nad tím, zda tě ta správcovská práva trochu netíží. Jinak pokud bys měl nějaký problém, samozřejmě ti v rámci svých schopností a možností rád pomohu. Semenáč 13:21, 18. 9. 2006 (UTC)", která byla původně určena podobně postiženému.

"podivej se, ty ses spravce a mas pocit ze musis trestat zle hochy. ale postupne ztratis zabrany a nevis kdy dost, zacnes se chovat jako tyran a trestat vic a vic. (to je normalni jev, dokazany a zdokumentovany) a z toho vychazi ta moc. nemyslim konkretni pravomoci ktery mas jako spravce pridelene. ta moc vychazi z tvoji autority. a mazal jsi to z autority spravce. ne jako normalni uzivatel. vubec neni hezky ze porad mluvis o tridnim nepriteli. vy jste spravci a ja mam prirozeny odpor vuci autoritam, normalni jev demokracie. a krome toho, o deset radku vis tam byl ban za "spatnej" nick - a chces mi tvrdit ze moje obavy nejsou aspon trosku opodstatnene? nakonec me prosimte ujisti o sve dobre vuli, s tvoji odpovedi moc jistej nejsme. a jeste mi prosim rekni co se ti na nezneuzivej svou moc zdalo neslusne. jak rikas "to si rad poslechnu". zatim te zdravim jeste podpis --JgIII 23:13, 4. 3. 2007 (UTC)"

Mezinárodní výstavy

Nedávno vznikla pochybnost, co jsou to výstavy. Podle čl. 1 úmluvy o mezinárodních výstavách, vyhlášené pod č. 46/1932 Sb. z. a n.:

"Za mezinárodní státní (oficielní) nebo oficielně uznanou výstavu považuje se každý podnik jakéhokoliv označení, k němuž jsou cizí země pozvány cestou diplomatickou, který zpravidla svou povahou není podnikem pořádaným v pravidelných lhůtách a jeho hlavním účelem jest ukázati pokroky docílené různými zeměmi v jednom nebo v několika odvětvích výrobních a při němž, pokud se týče přístupu do výstavních místností, není zásadně činěn rozdíl mezi kupci a návštěvníky.

Ustanovení uvedené úmluvy netýkají se:
1. Výstav, které trvají méně než tři týdny.
2. Vědeckých výstav, pořádaných u příležitosti mezinárodních kongresů, předpokládaje, že jejich trvání nepřesahuje dobu, stanovenou v bodě 1.
3. Výstav uměleckých.
4. Výstav pořádaných jedinou zemí v zemi jiné na pozvání této."

Další kritika wiki

Další kritika wiki byla publikována na Blistech, tentokrát z pohledu obhájců spikleneckých theorií o 9/11. Inserované "podrobnosti v angličtině" jsou ve skutečnosti pouhým překladem článku do angličtiny.

Mezi odkazy je i Metapedie, radikálně pravicová wikipedie.

Další poučení pro Cynika

Opět Klára Bresslerová.

Pejskaři

Přečtěte si zamyšlení Kláry Bresslerové. Její čtenář doplnil: "Nevím, ale mít psa je dnes IN, podobně jako býti homosexuálem. Zvláště v Praze je těch psů ohromné množství (většinou registrovaných někde u babičky na vesnici). Mám za to, že psy jsou pouze náhradou za děti, které zase IN nejsou..."

A další: "Je to mor. Místo aby se lidé snažili vycházet s partnerem, pořídit si děti a starat se o ně, snažit se mít kamarády, tak si svůj citový deficit léčí na psech."

Reakce pejskařky: "Ano, budu první městský pejskař a napíšu sem, jak citově strádám a proto jsem si pořídila psa (protože je to moderní),taky jak ho mučím tím, že s náma žije v bytě a taky se ještě omlouvám všem obyvatelům zeměkoule, že jsem si dovolila pořídit si tak příšerné zvíře, které samo o sobě smrdí je nevychované a hlavně že vším co dělá každého z vás tolerantních a úžasných občanů otravuje a obtěžuje. Jasně, hned až přijdu domů, tak mu řeknu že je nežádoucí a ať vypadne někam na venkov, k boudě. Bude to stačit??? Nebo ho mám utratit??? Doufám, že jsem každému z vás udělala radost svou reakcí - kterou jste určitě všichni čekali.Prostě neumim držet hubu a krok, za každou cenu -musím říct svůj názor- jsem pejskař a to o mě hodně vypovídá, co jiného ode mne čekat."

Hubnutí

Jana Dvořáková píše o hubnutí. Domnívám se, že mluvit o hubnutí je v českém národě stejné jako mluvit o provaze v domě oběšencově. V ČR je 21 % mužů a 31 % žen obésních. To je horší než ve většině států západní Evropy.

Jak poznat obesitu? Pokud se Vaše BMI blíží 30, máte problém. Nemáte-li rádi čísla, stačí jednoduchý test: Unese-li Vás partner, obesní nejste.

Zdravé jídlo je takové, které je vyvážené. Ve správné stravě nemají chybět tuky, cukry, ani bílkoviny.

OSN vyzývá ČR k potlačování svobody slova

Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace v březnu 2007 vyzval ČR, aby potlačovala svobodu slova:

K článku 4: "Výbor naléhavě vyzývá účastnický stát, aby zajistil, že pořádání rasistických koncertů, jakož i účast na nich, budou systematicky a důsledně potlačována, stíhána a trestána. Úřady účastnického státu, především policie, by měly přijmout aktivnější a rázné metody, které by zamezily konání takových koncertů a bránily jejich následné propagaci."

K článkům 4 a 7: "Výbor dále naléhavě žádá účastnický stát, aby zaručil, že nenávistné výroky vůči Romům, pronášené veřejnými činiteli anebo jinými osobami, nezůstanou nepotrestány."

Tyto články zní:

Čl. 4 CERD:

"Smluvní státy odsuzují veškerou propagandu a všechny organizace, které jsou založeny na myšlenkách nebo teoriích o nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob jedné barvy pleti nebo etnického původu, nebo které se pokoušejí ospravedlňovat nebo povzbuzovat jakoukoli formu rasové nenávisti a diskriminace, a zavazují se, že přijmou bezodkladná a pozitivní opatření k vymýcení jakéhokoli podněcování k rasové diskriminaci nebo činů
rasové diskriminace, a k tomuto cíli, s náležitým zřetelem na zásady zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv a na práva výslovně uvedená v článku 5 této úmluvy, se zavazují zejména:
a) prohlásit za činy trestné podle zákona: jakékoli rozšiřování idejí založených na rasové nadřazenosti nebo nenávisti, jakékoli podněcování k rasové diskriminaci, jakož i veškeré násilné činy nebo podněcování k takovým činům proti kterékoli rase nebo kterékoli skupině osob jiné barvy pleti nebo etnického původu, jakož i poskytování jakékoli podpory rasistické činnosti, včetně jejího financování;
b) prohlásit za nezákonné organizace a rovněž i organizovanou a jakoukoli jinou propagandistickou činnost podporující a povzbuzující rasovou diskriminaci a prohlásit účast v takových organizacích nebo na takové činnosti za trestnou podle zákona;
c) nedovolit celostátním ani místním veřejným orgánům nebo institucím podporovat nebo podněcovat rasovou diskriminaci."

Čl. 7 CERD:

"Smluvní státy se zavazují, že podniknou bezodkladná opatření, zvláště v oblasti vyučování, výchovy, kultury a informací, pro boj proti předsudkům, které vedou k rasové diskriminaci, a pro podporu porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi národy a rasovými nebo etnickými skupinami, jakož i pro popularizaci cílů a zásad Charty Organizace spojených národů, Všeobecné deklarace lidských práv, Deklarace Organizace spojených národů a odstranění všech forem rasové diskriminace a této úmluvy." (Ten ve skutečnosti svobodu projevu nepotlačuje.)

Podle čl. 5 písm. d) bodu viii) CERD: "V souladu se základními povinnostmi vyhlášenými v článku 2 této Úmluvy se smluvními státy zavazující, že zakáží a odstraní rasovou diskriminaci ve všech jejích formách a že zaručí právo každého na rovnost před zákonem bez rozlišování podle rasy, barvy pleti, národnostního nebo etnického původu, zvláště pak při užívání těchto práv dalších občanských práv, zejména práva na svobodu přesvědčení a projevu."

Postoj západních demokratických států k čl. 4 CERD:

Australia
"The Government of Australia ... declares that Australia is not at present in a position specifically to treat as offences all the matters covered by article 4 (a) of the Convention. Acts of the kind there mentioned are punishable only to the extent provided by the existing criminal law dealing with such matters as the maintenance of public order, public mischief, assault, riot, criminal libel, conspiracy and attempts. It is the intention of the Australian Government, at the first suitable moment, to seek from Parliament legislation specifically implementing the terms of article 4 (a)."

Austria
"Article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination provides that the measures specifically described in sub-paragraphs (a), (b) and (c) shall be undertaken with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention. The Republic of Austria therefore considers that through such measures the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association may not be jeopardized. These rights are laid down in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights; they were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights and are referred to in article 5 (d) (viii) and (ix) of the present Convention."

Belgium
In order to meet the requirements of article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination, the Kingdom of Belgium will take care to adapt its legislation to the obligations it has assumed in becoming a party to the said Convention.
The Kingdom of Belgium nevertheless wishes to emphasize the importance which it attaches to the fact that article 4 of the Convention provides that the measures laid down in subparagraphs (a), (b), and (c) should be adopted with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention. The Kingdom of Belgium therefore considers that the obligations imposed by article 4 must be reconciled with the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association. Those rights are proclaimed in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights and have been reaffirmed in articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights. They have also been stated in article 5, subparagraph (d) (viii) and (ix) of the said Convention.
The Kingdom of Belgium also wishes to emphasize the importance which it attaches to respect for the rights set forth in the European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, especially in articles 10 and 11 dealing respectively with freedom of opinion and expression and freedom of peaceful assembly and association.

France
With regard to article 4, France wishes to make it clear that it interprets the reference made therein to the principles of the Universal Declaration of Human Rights and to the rights set forth in article 5 of the Convention as releasing the States Parties from the obligation to enact anti-discrimination legislation which is incompatible with the freedoms of opinion and expression and of peaceful assembly and association guaranteed by those texts.

Ireland
Reservation-Interpetative declaration:
"Article 4 of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination provides that the measures specifically described in sub-paragraphs (a), (b) and (c) shall be undertaken with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in Article 5 of the Convention. Ireland threfore considers that through such measures, the right to freedom of opinion and expression and the right to peaceful assembly and association may not be jeopardised. These rights are laid down in Articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights; they were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted Articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights and are referred to in Article 5 (d)(viii) and (ix) of the present Convention."

Italy
Declaration made upon signature and confirmed upon ratification:
(a) The positive measures, provided for in article 4 of the Convention and specifically described in sub-paragraphs (a) and (b) of that article, designed to eradicate all incitement to, or acts of, discrimination, are to be interpreted, as that article provides, "with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5" of the Convention. Consequently, the obligations deriving from the aforementioned article 4 are not to jeopardize the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association which are laid down in articles 19 and 20 of the Universal Declaration of Human Rights, were reaffirmed by the General Assembly of the United Nations when it adopted articles 19 and 21 of the International Covenant on Civil and Political Rights, and are referred to in articles 5 (d) (viii) and (ix) of the Convention. In fact, the Italian Government, in conformity with the obligations resulting from Articles 55 (c) and 56 of the Charter of the United Nations, remains faithful to the principle laid down in article 29 (2) of the Universal Declaration, which provides that "in the exercise of his rights and freedoms, everyone shall be subject only to such limitations as are determined by law solely for the purpose of securing due recognition and respect for the rights and freedoms of others and of meeting the just requirements of morality, public order and the general welfare in a democratic society."

Japan
Reservation:
"In applying the provisions of paragraphs (a) and (b) of article 4 of the [said Convention] Japan fulfills the obligations under those provisions to the extent that fulfillment of the obligations is compatible with the guarantee of the rights to freedom of assembly, association and expression and other rights under the Constitution of Japan, noting the phrase 'with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of this Convention' referred to in article 4."

Malta
Declaration made upon signature and confirmed upon ratification:
"The Government of Malta wishes to state its understanding of certain articles in the Convention.
"It interprets article 4 as requiring a party to the Convention to adopt further measures in the fields covered by sub-paragraphs (a), (b) and (c) of that article should it consider, with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights set forth in article 5 of the Convention, that the need arises to enact 'ad hoc' legislation, in addition to or variation of existing law and practice to bring to an end any act of racial discrimination.

Monaco
Reservation regarding article 4:
Monaco interprets the reference in that article to the principles of the Universal Declaration of Human Rights, and to the rights enumerated in article 5 of the Convention as releasing States Parties from the obligation to promulgate repressive laws which are incompatible with freedom of opinion and expression and freedom of peaceful assembly and association, which are guaranteed by those instruments.

Switzerland
Reservation concerning article 4:
Switzerland reserves the right to take the legislative measures necessary for the implementation of article 4, taking due account of freedom of opinion and freedom of association, provided for inter alia in the Universal Declaration of Human Rights.

United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
"Secondly, the United Kingdom wishes to state its understanding of certain articles in the Convention. It interprets article 4 as requiring a party to the Convention to adopt further legislative measures in the fields covered by sub-paragraphs (a), (b) and (c) of that article only in so far as it may consider with due regard to the principles embodied in the Universal Declaration of Human Rights and the rights expressly set forth in article 5 of the Convention (in particular the right to freedom of opinion and expression and the right to freedom of peaceful assembly and association) that some legislative addition to or variation of existing law and practice in those fields is necessary for the attainment of the end specified in the earlier part of article 4.

United States of America
(1) That the Constitution and laws of the United States contain extensive protections of individual freedom of speech, expression and association. Accordingly, the United States does not accept any obligation under this Convention, in particular under articles 4 and 7, to restrict those rights, through the adoption of legislation or any other measures, to the extent that they are protected by the Constitution and laws of the United States.

Je ostudné, že Česká republiky mezi tyto západní demokratické státy nepatří.

Rusko a SSSR I

Bohumil Doležal:

"Základní Solženicynovou myšlenkou je vlastně už od dávného otevřeného dopisu Brežněvovi zdůraznění nutnosti rozlišovat mezi „sovětským“, “komunistickým“ na jedné straně a „ruským“ na straně druhé. Toto rozlišení je alibistické. Je nepochybné, že komunismus znamenal přervání spousty významných ruských tradic (například té křesťanské). Ruská imperiální idea zůstala však v základě nedotčena: totiž v představě, že národní bezpečnost lze nejlépe zajistit záborem co největšího nepřátelského území. Toto přesvědčení vyplynulo ze špatných ruských historických zkušeností se svými západními sousedy a Západem všeobecně a Západ má na nich velký podíl viny. Následkem je jakýsi stres. Zabraná území je třeba ovládat terorem, a to poznamenává neblaze i vnitroruské poměry. Zase nejde o žádný dědičný hřích, ale o něco, co je třeba věcně překonat: tento způsob zajišťování národní bezpečnosti se totiž osudově neosvědčil a rozvrat bolševického impéria je toho nejlepším dokladem. Solženicyn si vymýšlí jakési „sovětské“ monstrum, které se sneslo na Rusko zvenčí a ruské tradice jen narušilo a zničilo. Je to bohužel dost pohodlný způsob, jak svést vlastí bídu na jiné."

Solženicyn o tom, proč v Rusku skončila demokracie

"Pro mne jsou nejzajímavější psychologické důvody: v Rusku ani na Západě se iluze nekryjí se skutečností. Když jsem se v roce 1994 vrátil do Ruska, zažil jsem zbožnění západního světa a státního zřízení zcela odlišných zemí. Nespočívalo na skutečné znalosti nebo na vědomé volbě, nýbrž spíš na přirozeném odmítání bolševického režimu a jeho protizápadní propagandy. Tato nálada se změnila poté, co NATO brutálně bombardovalo Srbsko. Byla učiněna silná černá čára, která se už nedá vygumovat, a věřím, že vede všemi vrstvami ruského obyvatelstva." Přeložil Bohumil Doležal.

Sex nejen ve městě

Na správném mejdanu zažijete leccos. Tak se mi dostala do ruky příručka pro postmoderní ženu à la Cosmopolitan, Sex nejen ve městě Lisy Sussman, kterou v roce 2004 vydalo nakladatelství Metafora. Na Internetu se dá dnes sehnat za 190 Kč.

Lisa Sussman je zkušená autorka manuálů o sexu, napsala jich už 49 (prakticky každý měsíc jednu). Využila popularity seriálu Sex and the City (u nás překládáno jako Sex ve městě) a v roce 2003 vydala knihu Sex in the City. The Essential Guide to Dating and Sex for Modern Women. Čím se liší od starého dobrého Umění milovat (3 př. n. l.), Kamasutry (kolem roku 450) či Dokonalého manželství (1926)? Její přímí předchůdci a vzory jsou Everything You Always Wanted to Know About Sex (But Were Afraid to Ask) (Vše, co jste vždycky chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat, 1969) a The Joy of Sex (Radost ze sexu, 1972) jsou výsledek sexuální revoluce a legalisace pornografie. Kniha je prosáklá místy bizzarrní protestantskou ethikou, např. že soulož během menstruace je to, co muž považuje za nejodpornější, nebo vlastními jmény pro penis. Od podobných příruček, které za kommunismu psali Josef Hynie a manželé Pondělíčkovi, se liší tím, že to skutečná příručka, nikoliv soubor skrytě moralisujících dobrých rad a vědeckých kasuistik. Jako člověka vychovaného za kommunismu mne vždycky překvapovalo, jak Američané a zápaďáci obecně dokážou jít bez velkých cavyků přímo k věci, např. v knižním cyklu Johna Graye Mars a Venuše.

Thematem není jen souložení a polohy (to by dnes málokoho zaujalo, neboť jsou toho plné časopisy), ale hlavně návod, jak si vybrat a získat muže, bez přílišného psychologisování, s důrazem na flirtování a (sexuální) triky: "Covering everything from how to meet a man in the first place - and identify the losers - to dating and sexual etiquette, down-to-earth advice on birth control and STDs, saucy tips for between-the-sheets bliss, satisfaction-guaranteed positions, wild sex, sex with your ex and how to cope with being a born-again virgin". Tato vlna a duch doby se nezávisle na této knize zhmotnil v Deníku Bridget Johnsonové. Kniha má zvláštní grafickou úpravu. Je tištěná na barevném papíře s textem volně prolínajícími 50 postmoderními jednoduchými schematickými illustracemi objednanými speciálně pro knihu. Musím říci, že mne dosti irritovaly nekonečné rádobyvynalézavé názvy pro pohlavní orgány, které spíše připomínaly lacinou pornografii. Jako celek je však kniha zábavná, a proto ji doporučuji všem, kteří se chtějí postmoderně pobavit.

Updated.

Stručná zpráva o konci jedné diktatury

Prožít si znovu komunistickou diktaturu, ve zrychleném sledu vývojových etap a ve variantě spíše operetní, jako na české Wikipedii, je celkem zábavné a naštěstí neškodné: jediná skutečná újma může vzniknout těm, kteří jsou jejími strůjci a jejichž občanská identita je vesměs známa, takže kromě kosmické ostudy ("Ty jsi byl jedním z těch, kteří kdysi zničili českou wikipedii, že?") jim hrozí i některé nepříjemné důsledky mimointernetové, např. žaloby na ochranu osobnosti pro zásah do osobní integrity šikanovaných wikipedistů.

Mocenský kolos nyní dovrávoral tam, kde byl Sovětský svaz a jeho středoevropské satelity v 80. letech. Heslem bylo "Čím hůř, tím líp!", projevy disentu se stávaly častějšími, troufalejšími a viditelnějšími a totalitní moc postupně ztrácela kontrolu nad těmi oblastmi, které byly pro zachování zdání jednoty klíčové – nad tiskem, rozhlasem a televisí, nad akademickým diskursem a nad komunikací utlačovaných občanů se svobodným světem.

V tomto světle je nutné jen uvítat frašku, kterou Berenova klika, pod falešným zdáním obnovené všemoci, rozpoutala na stránce arbitráže "nad" V. Z.

Historie věci je prostá: Cinik, bigotní katholík a člověk, který nenávidí všechno a všechny, co jakýmkoli způsobem přesahuje jeho úzký duševní obzor, chtěl vyzkoušet, zda nový ArbCom bude konečně "firing squad" podle jeho gusta, a vyvolal řízení o otevření arbitráže s odůvodněním, které se vymyká dosud všemu, co bylo tomuto pozoruhodnému orgánu předloženo. Arbitráž měla hodnotit jednání wikipedisty, který je mnoho měsíců zablokován, na jeho vlastním blogu, s cílem jej za toto jednání – tedy za výkon nezcizitelného práva na svobodu projevu – trvale zablokovat, resp. změnit režim jeho pravidelně obnovovaných ročních banů na ban doživotní, s možností udělení "milosti" na vlastní žádost v případě, že wikipedista před Výborem poklekne, slíbí mu oddanost a prohlásí, že už nikdy nebude na svém blogu psát, co si myslí.

Marně se snaží soudnější z wikipedistů vysvětlit "arbitrům", že wikipedie není náboženství, takže je nemyslitelné, aby kontrolovala jednání wikipedistů mimo ni, a že je vyloučeno, aby řešila spory existující někde jinde, navíc ve "svobodném světě" blogosféry, protože jurisdikci může mít jen nad oblastí, kterou dokáže přímo mocensky ovlivňovat. Volebním podvodem zvolený arbitr Beren je jiného názoru a tak, stejně jako Brežněvovi geronti v 80. letech, sám přispívá k tomu, že diktatura na české Wikipedii zanedlouho padne.

Sledujme tento kanál: proces pádu totalitního režimu je něčím, co nebývá k vidění každý den.

Updated.

Ještě k rozhodnutí Miloslava Sládka

Bohumil Doležal píše: "Proti dopisu, který poslal prezident Klaus paní Markétě Smutné, dceři dítěte, jež bylo z rozhodnutí soudu napřed umístěno na psychiatrické klinice motolské nemocnice a poté v dětské léčebně v Říčanech, těžko něco namítat. A kdyby byl Klaus tímhle způsobem reagoval hned poprvé, poté, co paní Smutná podle mého přesvědčení zmanipulovala svou dceru k výrobě dojemného dopisu panu prezidentovi, tak by to vůbec nemělo chybu. Místo toho si potentáti z ODS napřed vyskakovali na soudce Sládka a posléze došli k závěru, že problém je na straně matky. Je mi líto, bylo to vidět od samého počátku."

Ze všeho nejhorší je srážka s Cynikem

Jan Werich kdysi řekl: "Ze všeho nejhorší je srážka s blbcem." Dovolím si jeho výrok opravit na: "Ze všeho nejhorší je srážka s Cynikem."

Kdysi jsem tady vedl diskussi s jakýmsi Eithne (nebyl to Cynik sám? Nebo Egg?) o tom, zda nejsem na Nácka Pospíšila příliš příkrý. Diskusse byla dosti zdlouhavá a nikam nevedla, nicméně mne přiměla k zamyšlení, zda Cynikovi přeci jen nekřivdím. Tak jsem na sk: zkusil editovat heslo o jedné polské sebevražedkyni. Výsledek posuďte sami. Tomu blbci jsou utajeny základní principy nejen wikipedie, ale i reálného života:

Jimbo Wales napsal, že to, co je news worthy (např. Terezka a její zavření do blázince, dodávám já), ještě nemusí být encyclopedia worthy. Reakce Nácka Pospíšilů byla: Jimbo Wales neumí polsky.

Od 21. 10. 2006 uplynulo 3/4 roku. Pro Nácka Pospíšilů je to "více než rok".

Několik článků (obvykle pouhé zpravodajství o tom, co se děje) je pro Nácka Pospíšilů "zaměstnání tisku několika států".

Podle Cynika se jedná o "fenomén, na který v Polsku a okolních státech byla upoutaná pozornost". Polsko sousedí s Německem, ČR, Slovenskem, Ukrajinou, Běloruskem, Litvou a Ruskem. V Polsku samotném článek o sebevražedkyni přesně v souladu s potomním názorem Jimbo Walese smazali jako encyklopedicky nevýznamný. V Německu Cynikův blábol přeložil jeho nechvalně známý kumpán -jkb-. V ČR se o to postaral Cynik osobně, stejně jako na Slovensku. V ukrajinské, běloruské, litevské ani ruské wiki nemají o nějaké sebevražedkyni ani tušení. Opravdu dokonalé "upoutání pozornosti", jen co je pravda. Navíc ještě před nedávnem Nácek hovořil, že "Event is very notable in Slavonian world, I think I made clear it here. --Cinik 15:46, 2 June 2007 (UTC)" Když jsem mu ukázal, že v Bulharsku ani Slovinsku o epochálním významu nějaké polské sebevražedkyně nemají ani tušení, zřejmě svůj nepodložený názor revidoval.

Kapitola sama pro sebe je Cynikův "náhled" na osobní údaje. Nejdřív si myslel, že jméno a příjmení nejsou osobní údaje ("A) nejde o osobní údaje --Cinik 12:34, 20. júl 2007 (UTC)"). Jak na takovou pitomost přišel, Bůh suď. Nikdo po Náckovi nechce, aby byl odborník na osobní údaje. Ale ani ten největší laik nemůže pochybovat o tom, že jméno a příjmení jsou osobní údaje. Pokud by jméno a příjmení nebyly osobní údaje, co jiného by to mělo být? Je vidět, že na rozdíl od Ruma Cynik neumí ani uvažovat, že mu schází i prostý selský rozum.

Později sice uznal svou chybu, ale hned vyrukoval s další pitomostí: "nejsou to však citlivé osobní údaje - takže je lze zveřejnit bez problémů --Cinik 12:45, 20. júl 2007 (UTC)". Tohle už nejde vyvrátit tak jednoduše, k tomu je potřeba znát problematiku ochrany osobních údajů. Z ní vyplývá, že mezi zveřejňováním obyčejných a citlivých osobních údajů je pouze v tom, že u citlivých údajů musí být souhlas se zveřejněním výslovný. Takže Nácek opět skóruje.

Pak si Cynik myslel, že ochrana soukromí se nevztahuje na mrtvé: "Nenapadá mne, jak by tyto principy mohly být aplikovány - u mrtvého už neexistuje účel, pro který je dané pravidlo vyrobeno pro živé a proto se na ně nelze odvolávat. --Cinik 12:59, 20. júl 2007 (UTC)" Jak si takový nesmysl vyspekuloval, když ve skutečnosti je to přesně opačně, raději neuvedl.

Nakonec si popletl poptávku s nabídkou: "Máte-li zájem o doučování v právu, navrhněte cenu a já Vaši poptávku zvážím." x "Děkuji, ale Vaši nabídku musím odmítnout."

Závěr. Cynikové všeho druhu jsou hlavním důvodem, proč se experti Wikipedii obvykle vyhýbají na sto honů. Místo, aby zveřejňovali své texty, museli by se hodiny věnovat tomu, aby pitomcům, kteří si usmysleli, že jejich texty budou "vylepšovat", vysvětlili základy oboru. Dalším důvodem je, že experti obvykle nemají čas vysvětlovat neúspěšným studentům biologických fakult, že právník s mnohaletou praxí asi právu rozumí více než oni a že oni ani nejsou s to úroveň jejich znalostí posoudit. ("pokud bych měl něco z toho oželet, tak bych byl ochoten oželet diplom, znalosti v žádném případě. Což Vás vylučuje.") Takový expert pak zákonitě dá přednost psaní placených právních rozborů pro renomované advokátní kanceláře před doučováním maturantů.

Jak napsal Rgrg: "Celé to má ešte iný dosah: už nejakú dobu sa snažím propagovať myšlienky slobodnej dokumentácie, obsiahnuté v GFDL (a pod.) licencii. Mal som s tým zopár úspechov, ale aj neúspechov.

Hlavná obava autorov nie je ani tak to, že niekto sa na ich dielach môže obohatiť, ale skôr to, že ich diela sa budú nekontrolovateľne kopírovať a upravovať na internete, známom svojou "zdvorilosťou", a autori budú osočovaní a urážaní, bez možnosti rozumne reagovať."

Patnáctiletý kapitán Timichal rozhodl

Zatímco na všech slušných projektech platí, že pořádkové pravomoci mají toliko vyzrálí lidé (Za všechny cituji např. Citizendium: "Therefore, it has been decided that constables must, of course, have all of the qualifications of Citizendium members, and, in addition, have attained the age of 25 years old and be a college graduate." (zdůrazněno mnou) Tím by zcela přirozeně Cynik nebo Timichal byli diskvalifikováni.), wikipedie se rozhodla inspirovat Kamboždou za Pol Pota, kde genocidu mají na svědomí děti stejné jako je patnáctiletý kapitán Timichal na wiki. Důvod je jasný: děti nemají žádné životní zkušenosti, a proto ani žádné skrupule. Dětští vojáci jsou největší postrachem všech občanských válek. Válku totiž vnímají jako hru a neuvědomují si, že jde o život. Tak i Timichal ve svém majestátu kapitána klidně na týden zablokuje člověka jen proto, že má tu drzost vysvětlit ignorantům, v čem se pletou.

Nedávno jsem vyjádřil naději, že na wiki přišel XX. sjezd. Ukazuje, že jsem si spetl data. Místo roku 1956 se ve skutečnosti jednalo o rok 1975. Po zkušenosti s Radouchovým, Vrbovým, Miracetiho a Berenovým lynchem si proto nedělám illuse, že by jubilejní 5., Cynikův, lynch mohl dopadnout nějak jinak. Jen mne zajímá, zda mne k tomu formálně přizvou, nebo zda se obejdou beze mne. Tipuji to druhé.

I když je výsledek předem jasný, zajímalo by mne, jak ho vykonají. Beren ve své kumulaci funkcí zákonodárce, žalobce, soudce i kata má přeci jen nejradši popravy. Jenže všechny mé účty jsou již na cs: zablokovány na furt (pokud o nich vědí), s výjimkou účtů E-mailování (který používám jen ke kommunikaci se správci, ačkoliv je mi jasné, že gauneři neodpoví. Ale aspoň je jasné, že nic jiného než ZMP mi v obraně před cyniky nezbývalo.) a Z (můj hlavní účet), které naopak nejsou zablokovány vůbec. Co s tím Rum udělá? Spokojí se chudák s napsáním výroku na stránku hamby? Nebo zablokuje též účet Z, ačkoliv neuznává, že mi patří? Je mi ho líto, tak kruté dilemma si vůbec nezaslouží.

Znásilnění

V jedné diskusi na NP jakýsi Han bořil mýthy: "Ale víte, kdo je ve skutečnosti nejčastější obětí znásilnění, která téměř nikdy útočníka neoznámí? Je to osaměle žijící žena ve věku mezi 45 až 60 lety, vyššího vzdělání, žijící v sídle do 20 000 obyvatel, v příjmové škále 10 000 až 25 000 Kč měsíčně. Nejvýhodnější oběť, uvědomující si už předem, jakou infámii a posměch (dnes snad spíše tajený) by jí přineslo oznámení násilníka (v těchto případech to bývá nejčastěji soused, známý, spolupracovník) . . . Ujišťuji Vás, že pro zjišťování latentní kriminality existují propracované a spolehlivé nástroje (pracuje se s matematickými modely, teorií pravděpodobnosti aj.) proti běžnému přesvědčení většiny laiků jsou starší ženy relativně častým cílem sexuálního násilí. Násilníkovi totiž nejde o žádná estetická, prestižní, citová nebo jaká kriteria, nechce žádný vztah, nevkládá do oběti žádné očekávání, kromě jediného: dosáhnout vlastního uspokojení s minimem rizik ze strany obranyschopného objektu."

Poněkud nadnesené přirovnání

Miloš Čermák napsal: "Situace v Česku je přitom velmi podobná té v Británii. Na trhu deníků máme srovnatelně konkurenční prostředí, které vede k boji o čtenáře a může někdy negativně ovlivňovat i obsah. Blair si správně povšiml, že noviny nepodléhají žádné vnější regulaci – na rozdíl třeba od televize či rádia, a v budoucnu částečně i internetu, na který se bude vztahovat evropská legislativa." Co na tom, že britští novináři patří k těm nejlepším na světě, zatímco čeští k těm nejhorším? Situace je velmi podobná.

Co řekl Tony Blair? "So - for example - there will often be as much interpretation of what a politician is saying as there is coverage of them actually saying it. In the interpretation, what matters is not what they mean; but what they could be taken to mean.

This leads to the incredibly frustrating pastime of expending a large amount of energy rebutting claims about the significance of things said, that bears little or no relation to what was intended.

. . .

But it was started as an antidote to the idea of journalism as views not news. That was why it was called the Independent. Today it is avowedly a viewspaper not merely a newspaper. The final consequence of all of this is that it is rare today to find balance in the media.

Things, people, issues, stories, are all black and white. Life's usual grey is almost entirely absent.

"Some good, some bad"; "some things going right, some going wrong": these are concepts alien to today's reporting. It's a triumph or a disaster. A problem is "a crisis".

A setback is a policy "in tatters". A criticism, "a savage attack" NGOs and pundits know that unless they are prepared to go over the top, they shouldn't venture out at all."

Langer má pravdu

Ivan Langer prohlásil: ""Když jsem nastoupil do funkce, řekl jsem panu řediteli, že očekávám změnu stylu a koncepce. Dočkal jsem se jen dalších Kryštofů. Je ve funkci 14 let a postihla ho hluchota a slepota k problémům policie," dodal ministr. Bambas podle něj nedokázal nic udělat s tím, že lidé dlouhodobě vnímají dopravní policii jako nejzkorumpovanější součást policie."