14. června 2008

Baron Prášil na wiki

Když Marcel Duchamp v roce 1917 vystavil Fontaine, navždy tím změnil umění. Před tím bylo cílem umění krása nebo vystižení skutečnosti, od té doby je hlavním cílem originalita.

Důsledkem je, že umění je spatřováno i ve věcech (v textech), kde by ho před tím nikdo neviděl. Patří k nim i produkce barona Prášila české části původní wikipedie, jímž je Jan Kopecký vulgo Dr. Dr. Jan Berwid-Buquoy. Je to jeden velký happening.

Pokud máte chuť pobavit se zápasem Jana Nepomuka Alberta Berwida-Buquoye z Ellgutu s cynickým Pospíšilem, přečtěte si článek Jan Bervida a diskussi k němu. Dokazování, jak Bervida byl ministrem a armádním generálem, nemá chybu. Připomíná Hedvíčkovo dokazování členství Václava Havla v KSČ. Stejně tak diskusse o vojenském významu kluzáků. Je to střet obou protilehlých stran, neschopných vžít se do druhého, který těmto textům přidává neodolatelnou komiku.

Ještě možná lepší je autobiografie. Člověk sice obdivuje Postrachovu vytrvalost a zaťatost, ale přesto fandí gentlemanskému šlechtici. Navíc, z hlediska wikipedie je pan z Ellgutu v právu: Co je psáno, to je dáno; zpochybňovat to je nepovolený původní výzkum.

Neuvěřitelná drzost Rady pro lidská práva OSN

Stálý zástupce Demokratické socialistické republiky Šrí Lanka, Dr. Dayan Jayatilleka, navrhl, aby Rada pro lidská práva OSN doporučila Spojenému království: "consider holding a referendum on the desirability or otherwise of a written constitution, preferably republican". (Telegraph, Právo). Tento pochybný orgán návrh schválil. Neuvěřitelné.

Příklad pro Ne základnám

Ne základnám by si mělo vzít příklad z Britů. Na to ale nemají koule. Cf. J. X. Doležal.

"Živíš se po vzoru protiradarových hladovkářů Jana Tamáše a Jana Bednáře džusy a zeleninovými vývary. Jaký je tvůj denní kalorický příjem?
Dělám vše podle vzoru pánů aktivistů, takže piju džusy a vařím polévky, a kalorický příjem neklesá podle všeho pod 1 500 kalorií. Myslím, že džusovka je podvod."

13. června 2008

Evropa v krisi

Irové odmítli dát souhlas k ratifikaci lisabonské smlouvy. Myslím, že to EU zasadilo těžkou ránu a není jasné, co bude dál. Eurorealisté jsou nadšením bez sebe.

Bilderbergská skupina

Bilderbergem se konečně začala zabývat i seriosní media. Jaká to úleva po šíleném ŠOKovi. Mladá fronta přinesla i rozhovor s Jiřím Pehem, který se jako předposlední Čech zasedání zúčastnil:
  1. Karel Kovanda, český velvyslanec pro NATO, 14.-17. května 1998, Turnberry Hotel, Ayrshire, Skotsko
  2. Michael Žantovský, tehdy předseda výboru pro zahraniční vztahy, obranu a bezpečnost Senátu, 3.-6. června 1999, Hotel Caesar Park Penha Longa Sintra, Portugalsko
  3. Jiří Pehe, ředitel New York University v Praze, 24.-27. května 2001, Stenungsund, Švédsko
  4. Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí, 5.-8. června 2008, Chantilly, Virginia, USA
Ke kritikům Bilderbergu patří John Birch Society.

Updated.

Bůh v abrahamovských náboženstvích

Jak známo, jsou tři hlavní abrahamovská náboženství: židovství, křesťanství a islám. Je možný i pohled, že je to vlastně náboženství jen jedno a tyto tři hlavní směry jsou pouhé sekty. Vskutku, zdá se, že například takoví mormoni mají více společného s muslimy než třeba s pravoslavnými.

Věřící těchto náboženství se snaží společné rysy zastírat a naopak přehnaně zdůrazňovat odlišnosti. Např. pesach – velikonoce – pascha je to samé, ale přesto pravoslavní nikdy nepřiznají, že slaví ten samý svátek jako židé.

To platí i pro koncept Boha, na což jsem nedávno narazil v nesouvisející diskussi. Při tom toto nepochopení se již kdysi dávno diskutovalo na Vrbě a diskusse se tam rozhořela ještě jednou. "Our Allah and your Allah is one." Korán 29, 46

Tak si ji shrňme:
  1. židovské pojmy: אל (El) znamená Bůh, אלהים (Elóhím) znamená bohové, יהוה (Jahve) je boží jméno, ‘Elyōn (עליון) znamená Nejvyšší a אֲדֹנָי (Adonai) znamená Pánové.
  2. křesťanské pojmy: Hospodin, Pán.
  3. islámské pojmy: Allah (الله) znamená Bůh, ilāh (إله) znamená bůh. Zda má Bůh jméno i v islámu, se mi zjistit nepodařilo.

11. června 2008

Magda Goebbelsová

Max na Sprše narazil na zajímavou postavu, Magdu Behrendovou. Bohužel se dopustil nepřesnosti. Tvrdil, že Magdin první manžel, Günther Quandt, byl Žid. Ve skutečnosti to byl Árijec jako poleno, nacista od roku 1933 a za nacismu udělal docela kariéru.

Nicméně je pravda, že Magda Behrendová byla zamilovaná do Žida. Rozešla se s ním, když jí bylo 17, takže je vysoce pravděpodobné, že s ním nic neměla.

Byl to Chaim Arlosorov, později přední sionista. V roce 1933 byl zavražděn židovskými fašisty, tzv. revisionisty (lidé kolem Žabotinského), ale vinu se jim nepodařilo prokázat nade vší pochybnost. Podle blouznění wikipedie ho ale nechal zavraždit Goebbels jako pomstu za to, že s ním před tím chodila jeho žena.

Další ctitel ZMP

Vytvořil úplně zbytečný blog. Elán mu však moc dlouho nevydržel. Je překvapivé, kolik má člověk na Internetu ctitelů. Škoda, že jsou anonymní, takže nevím, o koho jde.

Update. Odstranil jsem odkaz, protože jsem ve své naivitě nečekal, že se tento opposiční blog stane doupětem trollů. Myslím, že jde o staré známé firmy, ale protože se nepodepsaly, své podezření nebudu vyslovovat.

Update 2. Protože bych nechtěl, aby ty kokotiny Google indexoval, odkazy zde stále nebudou. Místo toho se můžete pokochat hlavičkou tohoto zbrusu nového trollovacího blogu, sestavenou s vytříbeným výtvarným vkusem.

Je pozoruhodné, jak se tam mísí z prstu vycucaná zbožná přání (Zajímalo by mne, jak by se jejich autor tvářil, kdy znal realitu. Počítám, že dost kysele. Ale to mu, pokud usuzuji na jeho osobu správně, ani zdaleka nehrozí.) a zřejmě pravdivé události v bizzarrní směsici. Kdyby to nebylo urážlivé, mělo by to literární půvab.

Update 3. Zmínka na ZMP ten blog pokropila živou vodou a přilákala trolly (česky mouly) ze všech světových směrů.

10. června 2008

Dva výtečné texty

O české literatuře a o pedofilii.

Den Lotyšské legie



V Lotyšsku je silná tradice zpěvu. Ač se na některých tamních demonstracích i skandují hesla, tak se tato tradice výrazným způsobem projevuje i na jejich podobě. Zvláště pak v případě průvodů.

8. června 2008

Bratři Mašínové

V ČR se neustále mluví o Ctiradu a Josefu Mašínových, případně o jejich otci, Josefu Mašínovi. Celosvětově jsou mnohem významnější jiní bratři Mašínové: Světozar a Alexandr. Nebýt jich, s nejvyšší pravděpodobností by nedošlo k první světové válce.

V 19. století vládla v Srbsku převážně dynystie Obrenovićů. Ačkoliv její zakladatel byl sprostý vrah, jeho potomci vládli spořádaně, byť poněkud chaoticky. Orientovali se na Rakousko a s Ruskem nechtěli mít nic společného.

Bohužel na dynystii Obrenovićů lpělo prokletí dávné vraždy, a proto balkánský princip krevní msty. Odstavená dynastice Karađorđevićů si nedala pokoj, dokud Obrenoviće nevyhladila do posledního.

Došlo k tomu v noci z 10. na 11. června 1903 (podle juliánského kalendáře v noci z 28. na 29. května 1903) v májovém převratu (srbsky: majski prevrat). 23letý král Александар Обреновић se v roce 1900 oženil s o 15 let starší Dragou, vdovou po českém inženýru Světozaru Mašínovi a bývalou dvorní dámou své matky. To vyvolalo obrovské pobouření srbské veřejnosti, zvláště, když bylo pravděpodobné, že královský pár nebude mít děti.

Veřejnost měla obavy, že dědicem trůnu bude jmenován její bratr Nikodij nebo Nikola Lunjević (Луњевиц). Proto plukovník Apis, budoucí zakladatel Černé ruky a v červnu 1917 popravený za vlastizradu Srbska na základě intriky srbského premiéra a budoucího prvního jugoslávského premiéra Pašiće, připravil spiknutí. Jeho členy byli Antonije Antić, Radomir Aranđelović, Milan Petrović, Dragutin Dulić, Milan Marinković, Nikodije Popović, švagr královny Aleksandar Mašin, Petar Mišić a Mihajlo Naumović.

Akce (PDF) začala 10. června 1903 na výročí vraždy krále Milana Obrenoviće. Popis vraždy se liší (cf. New York Times (PDF) a Wikipedia). Jisté je, že kromě obou královských manželů byli zavražděni ještě: generál Laza Petrović, údajní následníci Nikodij a Nikola Lunjevićové, premiér Dimitrije Cincar-Marković, ministr války Milovan Pavlović, ordonanc Jovan Miljković; ministr vnitra Velja Todorović byl jen těžce raněn.

Srbské tradice

New York Times: "The resort to assassination has been so common that of the 10 monarchs who ruled Serbia, 3 have been murdered and 4 others deposed. The first to be killed was King Michael, a member of the Obrenovic dynasty, which over the years vied for the crown with a second family, the Karadjordjevics. On June 10, 1868, he was shot to death as he walked in a park outside Belgrade. The crime was never solved."

Moderní královraždy

Seznam obětí.

Celosvětový vtip

Tento vtip se vyprávěl již v ČSSR s tím rozdílem, že místo o Pakistáncích jsme mluvili o Rusácích.

Cynik opět řádí

jako neochvějný vykladač jediné správné pravdy. Když po něm v logice wiki chtěli zdroje, tak jim žádné nedal, protože žádné neměl.

Zaujala mne jedna myšlenka: "Pokud se v cestine nepouzije kvantifikator (priklad: lide spi), implicitne se to chape jako obecne tvrzeni (VSICHNI lide spi). --Postrach 11:05, 12. 3. 2008 (UTC)" Nemyslím, že by sedělo. Když řeknu: "Na poslední přednášce lidé spali," tak tím rozhodně nemyslím, že tam spali všichni do jednoho.

7. června 2008

Stupidní novinář Pavel Černý

Ve svém popisu porážky Hilary Clintonové Pavel Černý napsal: "i v Rusku mohly ženy volit už koncem 19., respektive začátkem 20. století, Spojené státy jim to naplno umožnily až v roce 1920."

Jak to bylo ve skutečnosti? V 19. století v Rusku pochopitelně žádné volby nebyly. Volební právo žen zavedlo až v roce 1906 Finsko, které tehdy bylo součástí Ruska. I tak ale rozdíl 14 let nic neznamená.

Kdo smi a kdo ne.

Pakistan: Islamsky stat.  Provedl radu atomovych podzemnich testu.  Vlastni 12-24 atomovych bomb.
Israel: Demokraticky stat.  Neoficialne vlastni 100-200 atomovych bomb.
Severni korea: Komunisticky stat. Provedl jediny test, ktery selhal.
Iran: Islamsky stat.  Nuklearni program, udajne neslouzi k vyrobe bomb.

Nabada se otazka, kdo muze bomby mit a kdo ne.  Lepe receno, kdo bude napaden a kdo si muze delat co chce? 

Topolánek o Tlustém

V rozhovoru pro Mladou frontu: "Jeho komando, které nastoupilo na ministerstvo financí a řádilo tam jako černá ruka, jsem nemohl dlouhodobě tolerovat. Celá jeho skupina si tam realizovala své dlouhou dobu zamrzlé sny z hlediska nejrůznějších lobbistických zájmů. Vysvětloval jsem mu tehdy jeho odvolání z místa ministra financí velmi opatrně. I mediálně jsem byl opatrný. Nicméně jeho reakce byla zcela neadekvátní, hysterická, i když možná pochopitelná. On opravdu od té doby pracuje jen na zničení mé vlády."

Vyhnání Palestinců

Stejný zločin proti lidskosti, jako bylo vyhnání 2 000 000 Němců z Československa v letech 1945–7, bylo na základě Plánu D vyhnání 700 000 Palestinců z Palestiny v roce 1948, النكبة (Nakba, Katastrofa): "At that time, Jews owned only about seven percent of the land in Palestine and constituted about 33 percent of the population. The Palestinians' presence and predominant ownership of the land were obstacles to the creation of a Jewish state. Moshe Sharett, Israel's second prime minister, said "We have forgotten that we have not come to an empty land to inherit it, but we have come to conquer a country from people inhabiting it." … "The [Palestinian] Arab reaction would be negative because they would lose everything and gain almost nothing ...They would lose the richest part of Palestine; they would lose major Arab assets, the orange plantations, the commercial and industrial centers and the most important sources of revenue for their government which would become impoverished; they would lose most of the coastal area, which would also be a loss to the hinterland Arab states...It would mean that they would be driven back to the desert." (from Expulsion of the Palestinians, p. 59)"

IMEU: "Jewish leaders spoke openly of the need to use military clashes to expel as many Palestinians as possible before other Arab countries could come to their defense. The Haganah militia's Plan Dalet was the blueprint for this ethnic cleansing. Israel's first Prime Minister, David Ben Gurion, said "We must use terror, assassination, intimidation, land confiscation, and the cutting of all social services to rid the Galilee of its Arab population." (See what other leading Israelis have said about transfer.)"

Rozhodnutí typické pro totalitní régime

Norman Finkelstein byl vyhoštěn z Israele.