21. února 2010

O genderu

V kostce od odbornice.

Zdravý názor Františka Kostlána

Když si člověk čte ŠOKovy primitivní kryptokommunistické manipulace (1 a 2), příjemně osvěží zdravý názor Františka Kostlána.

Iva Frühlingová - Jamais

20. února 2010

Protektorát nad Řeckem

Telegraph uvádí: "It if fails to do so, the EU will itself impose cuts under the draconian Article 126.9 of the Lisbon Treaty in what would amount to economic suzerainty." To je poněkud matoucí, ale nikoliv až tak, jak píše jiný blog: "I checked the Lisbon Treaty and could find no Article 126.9."

V skutečnosti se jedná o dřívější čl. 104 odst. 9 TEC (PDF), který tam byl dávno před Lisabonem: al. 1 – "Nenásleduje-li členský stát ani poté doporučení Rady, může Rada rozhodnout o výzvě členskému státu, aby v určité lhůtě učinil opatření ke snížení schodku, která Rada považuje za nezbytná pro nápravu situace." al. 2 – "V takovém případě může Rada žádat dotyčný členský stát, aby podle zvláštního harmonogramu předkládal zprávy za účelem posouzení jeho úsilí o nápravu."

Přes tvrzení eurorealistů na tom Lisabonská smlouva (PDF) nezměnila ani čárku – výsledná TFEU (PDF; dřívější TEC).

Biologisující příměry

via Malý čtenář. VÚČaKo píše: "No není úžasné, že můžeme klidně spát, protože nad osudem demokracie neúnavně bdí giganti justičního ducha, kteří hlásané zásady dokáží podržet v paměti i několik hodin?"

17. února 2010

Vláda v. Dělnická strana II

Ačkoliv první rozbor rozsudku vláda v. Dělnická strana II již přinesl Tomáš Pecina, po mé úvodní poznámce na okraj si ten přelomový rozsudek zaslouží širší rozbor.

Předně musím poctivě přiznat, že jsem výsledek neodhadl. Myslel jsem, že většina bude liberální. Bohužel vinou českého zákonodárství se nedozvíme poměr hlasů v senátu a ani nebudou žádné dissenty. Na ty se můžeme těšit pouze v případě, že DS podá opravný prostředek k ústavnímu soudu.

Proč jsem se mýlil? NSS podlehl charmu Tomáše Sokola, což je u českých soudů pravidlem. Jeho nekvalitní podání bylo mentálním východiskem i celého rozsudku. Ten je na české poměry extrémně dlouhý. (Typický český rozsudek má 4 strany, tento má 122 stran a 669 odstavců. Nicméně, anglo-amerických poměrů přesto nedosahuje.)

Rozsudek nemá cenu číst celý. V §§ 1–195 je přebujelá rekapitulace, v §§ 237–612 je výtah ze spisu – dokazování skutkového stavu. Čtenáři bych tedy doporučil jen §§ 196–236 a §§ 613–667.

V první řadě je nutno pochválit formální úroveň rozsudku. Ušlechtilé písmo, číslované odstavce a citace kursivou. Tak má moderní rozsudek vypadat. Pouze drobnou chybou na kráse je chybná náhrada spojky "od" slovem "Odpůrce:" a anglo-americké legislativní zkratky s majuskulí na počátku slova: "Zákon", "Soud" apod.

Po právní stránce je rozsudek mizerný. Kromě nepřijatelného výroku, který zcela zbytečně omezuje demokracii a lidská práva v ČR, právní kvalita odůvodnění není tak vysoká, jak je člověk u NSS zvyklý. Celkem 375 odstavců je popis skutkového stavu (jako kdyby čtenáře nějak zvlášť zajímal) a pouze 94 odstavců je právní kvalifikace. Poměr měl být přesně opačný. Sice je dobře, že NSS nepodlehl literalismu, ale rozsudek jen málo cituje judikaturu ESLP a vůbec cizozemská či prvorepubliková rozhodnutí. Přitom články v monothematické Jurisprudenci 7/2009 byly dosti objevné a tamní výsledky komparace šly převzít.

Na druhou stranu je možné, že soudce Šimíček a jeho kollegové vycházeli z koncepce, že strana je pánem sporu. Vandasův výkon byl naprosto tristní, ale ve své sebestřednosti si to nejspíše neuvědomoval. Byl několikrát přistižen při lži, jeho výroky byly často zjevně účelové a nedokázané. Moderní soudci pak logicky takovou stranu nemohou nechat vyhrát.

Myslím, že si NSS mohl odpustit ideologisující passage typu "Soud ani nepochybuje, že některá z témat, jichž se Dělnická strana chopila, odráží skutečné a hluboké společenské problémy. Problémy, jejichž řešení, a mnohdy i jen diskuse o nich, jsou často vytěsňovány z veřejné debaty a haleny jazykem politické korektnosti až do ztráty jejich obrysů. Na tomto místě proto Soud zdůrazňuje, že pojmenování palčivých a bolestivých problémů společnosti je bytostným právem každého jednotlivce i politické strany. Limitem nemůže být ani používání politicky korektního jazyka, které může být vnímáno toliko jako dělítko mezi „společensky slušnými“ a „společensky neslušnými“, nikoliv však již jako kritérium určení protiprávnosti, tím méně pak kritérium pro rozpuštění politické strany." (§ 633) a více se věnovat právu. Takto přinesl jen hluboké zklamání z nepřesvědčivosti rozsudku, kdy přičitatelné bylo DS prakticky vše, kolem čeho se DS byť jen mihla.

Na rozdíl od Dánska tak v ČR opět zvítězila německá doktrína bojující demokracie. Je to překvapivé: V ČR málokdo umí německy a anglo-americké vzory byly v 90. letech určující. Nicméně, svoboda hlásat nepohodlné názory nám zjevně nevoní. Neonacism je tak na rozdíl od zemí s vyšší úrovní lidských práv (jako je třeba právě Dánsko) a priori postaven mimo zákon.

To jsem teda nečekal!

Jsem ztuhlý sérprajzem! No řekněte: čekal někdo z vás tohle?

A nábožensky zanícený Olšer nám chce tohle tahat do Evropy?!

Na okraj skandálního rozsudku vláda v. Dělnická strana II

NSS v § 332 rozsudku vláda v. Dělnická strana II (PDF) uvádí: "Dále program DS usiluje o právní vymezení etnických skupin, což byl první krok, kterým nacistický režim zahájil svůj diskriminační a později genocidní program." A kdyby jen to. Jediná demokracie na Středním východě na základě zákona o registru obyvatel z roku 1965 shromažďuje údaje o příslušnosti k ethnické skupině a náboženství. Jenže, co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.

Překvapení pro Jezovce

Jezovec kommentoval mou domněnku, že ani všichni Řekové dohromady toho nenakradli tolik jako pár amerických bankéřů, odhadem, že tato zátěž bude pro naše peněženky srovnatelná. Zdá se ale, že největší světoví zloději mají prsty dokonce i v těch řeckých dluzích.

Jezovče, udělej mi tu radost a už nesrovnávej - i co se zlodějny týče - mé milované Řeky (ano, jsem helénofil) s odpornými bankéřskými parchanty.

16. února 2010

Evropa v roce 2029

Nádávno jsem na Youtube náhodou narazil na toto video:



Nutno říst, že jeho autor či autoři si možná ve svých romantických představách neuvědomují, že něco velkého obvykle nekončí ohlušujícím výkřikem, ale mnohem častěji postupným každodenním vzdycháním.

Literární časopisy

Jiří T. Král poukázal na velký problém: České literární časopisy jsou z větší části dotovány ze státního rozpočtu, protože trh by je nezaplatil. Není to zase tak drahé (každý časopis dostane od státu cca million korun ročně), ale jde o princip. Když něco stát dotuje, měl by se rovněž starat o kvalitu. A ta mnohdy není největší.

Jsou zde i jiné zdroje. Literární noviny dotuje ČSSD, což je problematické, protože i to jsou státní peníze, byť nepřímo. Naproti tomu Respekt dotoval Schwarzenberg, nyní Bakala. A to je řešení. Literární časopisy by měly být dotovány nadacemi či mecenáši. Problém je v tom, že restituce se týkaly jen fysických osob; právnické osoby obnoveny nebyly. Pouze Hlávkova nadace nestačí.

Monty Python – TV soutěž

Slavné video (textový přepis)

14. února 2010

Nejslavnější Gottwaldův projev

Byla to jeho panenská řeč v Národním shromáždění, když byl v únoru 1929 zvolen předsedou KSČ. V sobotu 21. prosince 1929 (druhá část) promluvil k vládnímu programovému prohlášení.

Je vhodné ocitovat § 9 odst. 1 písm. m) jednacího řádu Národního shromáždění: "Plná schůze předsednictva usnáší se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy: o vyloučení projevů ukládajících o republiku, ohrožujících bezpečnost státu nebo hrubě urážlivých, projevů vybízejících k těmto trestným činům nebo činy takové schvalujících ze sněmovních spisů tiskem rozdávaných. O vyloučení takových projevů ze zápisů (záznamů) výborových a jejich příloh rozhoduje předseda a zapisovatel výboru". Necensurovaná, ale kommunisticky sestříhaná, řeč.

Z některých slov mrazí: "Konečně váš člověk sociálfašista Dundr ve své řeči v senátě obhajoval vaši třídní, buržoasní justici a prohlásil ji za pilíř státu, pilíř vašeho státu. (Posl. Jaksch [německy]: Co jest se žaláři v sovětském Rusku?) V žalářích v sovětském Rusku sedí protirevolucionáři, sedí vrahové, právě jako vy budete seděti v československých žalářích. (Výkřiky. - Místopředseda Roudnický zvoní.)" V roce 1957 umřel v kommunistickém kriminále.

Updated.

Příběh ze studené války

Dne 26. září 1983 málem došlo k III. světové válce. Rusové právě zavedli satellitní systém včasného hlášení, Oko. Byl však nedoladěný a trpěl falešně positivními poplachy, tj. hlásil, že USA útočí na Rusko, ačkoliv k žádnému útoku ve skutečnosti nedošlo.

Ten den Oko hlásilo, že na Rusko letí 5 jaderných hlavic. Podplukovník ruské armády, Станислав Евграфович Петров, naštěstí věděl, že kdyby USA zaútočily, tak všemi svými hlavicemi, nikoliv pouhými 5. Proto na svou odpovědnost nehlásil jaderné napadení Ruska nahoru. Kdyby tak učinil, bylo by vysoce pravděpodobné, že politbyro by v té době mezinárodně vyhrocené situace vydalo příkaz k massivnímu protiútoku. A pak už by se nedalo nic dělat.

Petrov se poté nervově zhroutil a byl přeřazen na méně odpovědný post. Nakonec odešel do předčasného důchodu. A proč to všechno povídám? Protože JK opět cosi blábolí o "
K čemu by bylo dobré vědět o útoku, když by jej nebylo možné odvrátit?!" Ve skutečnosti ještě i nyní antirakety SDI nefungují. Jediné řešení v případě jaderného útoku je tedy massivní odplata. A radar jako čistě obranné zařízení je prostředkem minimalisace podobně vyhrocených situací jako 26. září 1983.

Updated.

Policejní provokace?

Mezi agentem a provocateurem je někdy velice obtížně rozeznatelný rozdíl.
A právě postup policejního agenta napadl Uherčíkův obhájce Robert Kaše. „Šlo o provokaci. Agent naváděl obžalovaného k páchání trestné činnosti. Ve své výpovědi dokonce prohlásil, že Uherčíka poté, co od něho dostal nejprve nefunkční bombu, důrazně upozornil, aby to napravil. Dokonce připustil, že na něho i zvýšil hlas,“ řekl Kaše.

Podle soudu ale agentovo chování nevybočovalo ze zákonných mezí. „Policista hrál svoji roli a musel adekvátně reagovat na to, když mu obžalovaný přinesl nefunkční nálož. Aby byl věrohodný, musel sehrát rozčileného člověka, který si za velké peníze koupil nefunkční hračku. Těžko si můžeme představit, že by ho pohladil po hlavě a řekl, tady máš 30 tisíc jen tak. Navíc Uherčík se nijak nezdráhal to napravit a podruhé, když přinesl funkční systém a byl za to pochválen, naopak jásal, jak se mu to povedlo a byl se svojí prací spokojen,“ vysvětlil Vajgant.
Podle mne jsou podobné případy varováním, aby se s agenty co nejvíce šetřilo. Jinak se může stát, že stát bude sám hlavní organisátor těžkých zločinů.

Demagogie rusofilů

Na třetím blogu Tomáše Peciny vypukla další z nekonečných flame war o "radaru". Proč ty uvozovky? Protože ve skutečnosti ta "diskusse" není o radaru. Zručný manipulátor JK totiž vždy převede debatu o radaru na debatu o zbraňových systémech, jejichž radar může (ale nemusí) být součástí.

JK ztrátka míchá jablka a hrušky. Místo toho, aby konečně uznal, že radar je čistě obranné zařízení, protože nemá ničící účinek, tak pořád do debaty motá, že zbraňový systém, jehož je součástí, ničit a zabíjet může. Ale koho to zajímá? Bavíme se čistě o radaru.

JK by v analogii za dalekohled připevněný ke střelné zbrani (AKA zaměřovač) byl schopen prohlásit i školu, protože bez vzdělaného vojáka moderní útočný systém rovněž fungovat nemůže.

Jsem rád, že JK-ovy orwellovské manipulace typu "válka je mír" už nezaplevují LW.

13. února 2010

Bezpečnost v různých zemích

Jedním ze základních kritérií je počet vražd přepočítaný na 100 000 obyvatel. Za referenci můžeme vzít ČR, kde je to 1,33, což je plně srovnatelné se Slovenskem (1,31), Polskem (1,28), Anglií (1,37) či Srbskem (1,46).

USA mají 5,4, což je 4x více. Ukrajina 7,04, Gruzie 7,29, což je více než 5x více než ČR. Rusko má 14,9, tedy 2,76x více než USA. Irák 21, což je překvapivě jen 1,4x více než Rusko. Chávezova Venezuela s 52 a Honduras 58 tento smutný žebříček vedou. Ve Venezuele je 2,48x méně bezpečně než v Iráku, 9,63x méně bezpečně než v USA a 39x méně bezpečně než v ČR.

Proč je JK troll?

JK polemisuje s mým tvrzením, že je troll. Důkazů je pro to nespočet, ale nebaví mne se tím zabývat (jeden z podstatných důvodů mé ponorkové nemoci; chroničtí diskutéři se snaží LW vnucovat svou agendu). Tak si to ukážeme jen na odkazovaném příspěvku JK, což by normálně nebylo právě košer.

Vztahovačnost

Nikdo by ani na chvilku nemohl uvažovat o tom, že Tomáš Pecina parasitoval na Lucerně wikipedie. Pro LW byla pocta, že sem Tomáš Pecina psal, nikoliv že by pro T. P. bylo vyznamenání psát na Lucernu wikipedie. Proto, pokud píšu o diskutérech, je to samé jako když T. P. píše o soudcích, kde se jeho výroky explicitně nevztahují na soudce Ryšku.

Nicméně, ne každý diskutér je Tomáš Pecina. Jsou zde i trollové jako JK nebo Šťoural. JK měl velké ambice, které nedokázal naplnit. Bez parasitování na Britských listech by neznamenal vůbec nic, Sprcha by zůstal zcela neznámý okrajový server pro několik přátel à la Vrba, kterých jsou na Internetu tisíce. Šťoural by zase byl ničím bez parasitování na LW.

A pak jsou zde diskutéři jako Alex Juchelka či Kapitán. Ne, nepovažuji za nepřátele, ale jejich názory už znám natolik, že zde zkrátka (na mé straně) vypukla ponorková nemoc.

12. února 2010

Současný systém mazání článků na české Wikipedii

Současný systém mazání článků na české Wikipedii vystihl zcela přesně ŠJů, když napsal:

Závěr hlasování je (jako obvykle) zásadně ovlivněn tím, že dnes již o výsledku diskuse nerozhoduje ani komunita, ani objektivní síla argumentů, ani existence či neexistence konsensu, ale jen a pouze osobní názor jediného správce, který se odváží diskusi uzavřít. Třebaže tentokrát je zdůvodnění uzavíratele poměrně obsáhlé a jakožto osobní názor přijatelné, nemohu se zbavit dojmu, že není o nic přesvědčivější, než jak by bylo možno zdůvodnit opačné či jiné rozhodnutí. Bohužel AfD v dnešní podobě je (v lepším případě) generátorem náhodných výsledků. -- ŠJů 5. 2. 2010, 14:34 (UTC)