"Základní Solženicynovou myšlenkou je vlastně už od dávného otevřeného dopisu Brežněvovi zdůraznění nutnosti rozlišovat mezi „sovětským“, “komunistickým“ na jedné straně a „ruským“ na straně druhé. Toto rozlišení je alibistické. Je nepochybné, že komunismus znamenal přervání spousty významných ruských tradic (například té křesťanské). Ruská imperiální idea zůstala však v základě nedotčena: totiž v představě, že národní bezpečnost lze nejlépe zajistit záborem co největšího nepřátelského území. Toto přesvědčení vyplynulo ze špatných ruských historických zkušeností se svými západními sousedy a Západem všeobecně a Západ má na nich velký podíl viny. Následkem je jakýsi stres. Zabraná území je třeba ovládat terorem, a to poznamenává neblaze i vnitroruské poměry. Zase nejde o žádný dědičný hřích, ale o něco, co je třeba věcně překonat: tento způsob zajišťování národní bezpečnosti se totiž osudově neosvědčil a rozvrat bolševického impéria je toho nejlepším dokladem. Solženicyn si vymýšlí jakési „sovětské“ monstrum, které se sneslo na Rusko zvenčí a ruské tradice jen narušilo a zničilo. Je to bohužel dost pohodlný způsob, jak svést vlastí bídu na jiné."
31. července 2007
Rusko a SSSR I
Solženicyn o tom, proč v Rusku skončila demokracie
30. července 2007
Sex nejen ve městě
Lisa Sussman je zkušená autorka manuálů o sexu, napsala jich už 49 (prakticky každý měsíc jednu). Využila popularity seriálu Sex and the City (u nás překládáno jako Sex ve městě) a v roce 2003 vydala knihu Sex in the City. The Essential Guide to Dating and Sex for Modern Women. Čím se liší od starého dobrého Umění milovat (3 př. n. l.), Kamasutry (kolem roku 450) či Dokonalého manželství (1926)? Její přímí předchůdci a vzory jsou Everything You Always Wanted to Know About Sex (But Were Afraid to Ask) (Vše, co jste vždycky chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat, 1969) a The Joy of Sex (Radost ze sexu, 1972) jsou výsledek sexuální revoluce a legalisace pornografie. Kniha je prosáklá místy bizzarrní protestantskou ethikou, např. že soulož během menstruace je to, co muž považuje za nejodpornější, nebo vlastními jmény pro penis. Od podobných příruček, které za kommunismu psali Josef Hynie a manželé Pondělíčkovi, se liší tím, že to skutečná příručka, nikoliv soubor skrytě moralisujících dobrých rad a vědeckých kasuistik. Jako člověka vychovaného za kommunismu mne vždycky překvapovalo, jak Američané a zápaďáci obecně dokážou jít bez velkých cavyků přímo k věci, např. v knižním cyklu Johna Graye Mars a Venuše.
Thematem není jen souložení a polohy (to by dnes málokoho zaujalo, neboť jsou toho plné časopisy), ale hlavně návod, jak si vybrat a získat muže, bez přílišného psychologisování, s důrazem na flirtování a (sexuální) triky: "Covering everything from how to meet a man in the first place - and identify the losers - to dating and sexual etiquette, down-to-earth advice on birth control and STDs, saucy tips for between-the-sheets bliss, satisfaction-guaranteed positions, wild sex, sex with your ex and how to cope with being a born-again virgin". Tato vlna a duch doby se nezávisle na této knize zhmotnil v Deníku Bridget Johnsonové. Kniha má zvláštní grafickou úpravu. Je tištěná na barevném papíře s textem volně prolínajícími 50 postmoderními jednoduchými schematickými illustracemi objednanými speciálně pro knihu. Musím říci, že mne dosti irritovaly nekonečné rádobyvynalézavé názvy pro pohlavní orgány, které spíše připomínaly lacinou pornografii. Jako celek je však kniha zábavná, a proto ji doporučuji všem, kteří se chtějí postmoderně pobavit.
Updated.
29. července 2007
Stručná zpráva o konci jedné diktatury
Mocenský kolos nyní dovrávoral tam, kde byl Sovětský svaz a jeho středoevropské satelity v 80. letech. Heslem bylo "Čím hůř, tím líp!", projevy disentu se stávaly častějšími, troufalejšími a viditelnějšími a totalitní moc postupně ztrácela kontrolu nad těmi oblastmi, které byly pro zachování zdání jednoty klíčové – nad tiskem, rozhlasem a televisí, nad akademickým diskursem a nad komunikací utlačovaných občanů se svobodným světem.
V tomto světle je nutné jen uvítat frašku, kterou Berenova klika, pod falešným zdáním obnovené všemoci, rozpoutala na stránce arbitráže "nad" V. Z.
Historie věci je prostá: Cinik, bigotní katholík a člověk, který nenávidí všechno a všechny, co jakýmkoli způsobem přesahuje jeho úzký duševní obzor, chtěl vyzkoušet, zda nový ArbCom bude konečně "firing squad" podle jeho gusta, a vyvolal řízení o otevření arbitráže s odůvodněním, které se vymyká dosud všemu, co bylo tomuto pozoruhodnému orgánu předloženo. Arbitráž měla hodnotit jednání wikipedisty, který je mnoho měsíců zablokován, na jeho vlastním blogu, s cílem jej za toto jednání – tedy za výkon nezcizitelného práva na svobodu projevu – trvale zablokovat, resp. změnit režim jeho pravidelně obnovovaných ročních banů na ban doživotní, s možností udělení "milosti" na vlastní žádost v případě, že wikipedista před Výborem poklekne, slíbí mu oddanost a prohlásí, že už nikdy nebude na svém blogu psát, co si myslí.
Marně se snaží soudnější z wikipedistů vysvětlit "arbitrům", že wikipedie není náboženství, takže je nemyslitelné, aby kontrolovala jednání wikipedistů mimo ni, a že je vyloučeno, aby řešila spory existující někde jinde, navíc ve "svobodném světě" blogosféry, protože jurisdikci může mít jen nad oblastí, kterou dokáže přímo mocensky ovlivňovat. Volebním podvodem zvolený arbitr Beren je jiného názoru a tak, stejně jako Brežněvovi geronti v 80. letech, sám přispívá k tomu, že diktatura na české Wikipedii zanedlouho padne.
Sledujme tento kanál: proces pádu totalitního režimu je něčím, co nebývá k vidění každý den.
Updated.
27. července 2007
Ještě k rozhodnutí Miloslava Sládka
Ze všeho nejhorší je srážka s Cynikem
Kdysi jsem tady vedl diskussi s jakýmsi Eithne (nebyl to Cynik sám? Nebo Egg?) o tom, zda nejsem na Nácka Pospíšila příliš příkrý. Diskusse byla dosti zdlouhavá a nikam nevedla, nicméně mne přiměla k zamyšlení, zda Cynikovi přeci jen nekřivdím. Tak jsem na sk: zkusil editovat heslo o jedné polské sebevražedkyni. Výsledek posuďte sami. Tomu blbci jsou utajeny základní principy nejen wikipedie, ale i reálného života:
Jimbo Wales napsal, že to, co je news worthy (např. Terezka a její zavření do blázince, dodávám já), ještě nemusí být encyclopedia worthy. Reakce Nácka Pospíšilů byla: Jimbo Wales neumí polsky.
Od 21. 10. 2006 uplynulo 3/4 roku. Pro Nácka Pospíšilů je to "více než rok".
Několik článků (obvykle pouhé zpravodajství o tom, co se děje) je pro Nácka Pospíšilů "zaměstnání tisku několika států".
Podle Cynika se jedná o "fenomén, na který v Polsku a okolních státech byla upoutaná pozornost". Polsko sousedí s Německem, ČR, Slovenskem, Ukrajinou, Běloruskem, Litvou a Ruskem. V Polsku samotném článek o sebevražedkyni přesně v souladu s potomním názorem Jimbo Walese smazali jako encyklopedicky nevýznamný. V Německu Cynikův blábol přeložil jeho nechvalně známý kumpán -jkb-. V ČR se o to postaral Cynik osobně, stejně jako na Slovensku. V ukrajinské, běloruské, litevské ani ruské wiki nemají o nějaké sebevražedkyni ani tušení. Opravdu dokonalé "upoutání pozornosti", jen co je pravda. Navíc ještě před nedávnem Nácek hovořil, že "Event is very notable in Slavonian world, I think I made clear it here. --Cinik 15:46, 2 June 2007 (UTC)" Když jsem mu ukázal, že v Bulharsku ani Slovinsku o epochálním významu nějaké polské sebevražedkyně nemají ani tušení, zřejmě svůj nepodložený názor revidoval.
Kapitola sama pro sebe je Cynikův "náhled" na osobní údaje. Nejdřív si myslel, že jméno a příjmení nejsou osobní údaje ("A) nejde o osobní údaje --Cinik 12:34, 20. júl 2007 (UTC)"). Jak na takovou pitomost přišel, Bůh suď. Nikdo po Náckovi nechce, aby byl odborník na osobní údaje. Ale ani ten největší laik nemůže pochybovat o tom, že jméno a příjmení jsou osobní údaje. Pokud by jméno a příjmení nebyly osobní údaje, co jiného by to mělo být? Je vidět, že na rozdíl od Ruma Cynik neumí ani uvažovat, že mu schází i prostý selský rozum.
Později sice uznal svou chybu, ale hned vyrukoval s další pitomostí: "nejsou to však citlivé osobní údaje - takže je lze zveřejnit bez problémů --Cinik 12:45, 20. júl 2007 (UTC)". Tohle už nejde vyvrátit tak jednoduše, k tomu je potřeba znát problematiku ochrany osobních údajů. Z ní vyplývá, že mezi zveřejňováním obyčejných a citlivých osobních údajů je pouze v tom, že u citlivých údajů musí být souhlas se zveřejněním výslovný. Takže Nácek opět skóruje.
Pak si Cynik myslel, že ochrana soukromí se nevztahuje na mrtvé: "Nenapadá mne, jak by tyto principy mohly být aplikovány - u mrtvého už neexistuje účel, pro který je dané pravidlo vyrobeno pro živé a proto se na ně nelze odvolávat. --Cinik 12:59, 20. júl 2007 (UTC)" Jak si takový nesmysl vyspekuloval, když ve skutečnosti je to přesně opačně, raději neuvedl.
Nakonec si popletl poptávku s nabídkou: "Máte-li zájem o doučování v právu, navrhněte cenu a já Vaši poptávku zvážím." x "Děkuji, ale Vaši nabídku musím odmítnout."
Závěr. Cynikové všeho druhu jsou hlavním důvodem, proč se experti Wikipedii obvykle vyhýbají na sto honů. Místo, aby zveřejňovali své texty, museli by se hodiny věnovat tomu, aby pitomcům, kteří si usmysleli, že jejich texty budou "vylepšovat", vysvětlili základy oboru. Dalším důvodem je, že experti obvykle nemají čas vysvětlovat neúspěšným studentům biologických fakult, že právník s mnohaletou praxí asi právu rozumí více než oni a že oni ani nejsou s to úroveň jejich znalostí posoudit. ("pokud bych měl něco z toho oželet, tak bych byl ochoten oželet diplom, znalosti v žádném případě. Což Vás vylučuje.") Takový expert pak zákonitě dá přednost psaní placených právních rozborů pro renomované advokátní kanceláře před doučováním maturantů.
Jak napsal Rgrg: "Celé to má ešte iný dosah: už nejakú dobu sa snažím propagovať myšlienky slobodnej dokumentácie, obsiahnuté v GFDL (a pod.) licencii. Mal som s tým zopár úspechov, ale aj neúspechov.
Hlavná obava autorov nie je ani tak to, že niekto sa na ich dielach môže obohatiť, ale skôr to, že ich diela sa budú nekontrolovateľne kopírovať a upravovať na internete, známom svojou "zdvorilosťou", a autori budú osočovaní a urážaní, bez možnosti rozumne reagovať."
Patnáctiletý kapitán Timichal rozhodl
Nedávno jsem vyjádřil naději, že na wiki přišel XX. sjezd. Ukazuje, že jsem si spetl data. Místo roku 1956 se ve skutečnosti jednalo o rok 1975. Po zkušenosti s Radouchovým, Vrbovým, Miracetiho a Berenovým lynchem si proto nedělám illuse, že by jubilejní 5., Cynikův, lynch mohl dopadnout nějak jinak. Jen mne zajímá, zda mne k tomu formálně přizvou, nebo zda se obejdou beze mne. Tipuji to druhé.
I když je výsledek předem jasný, zajímalo by mne, jak ho vykonají. Beren ve své kumulaci funkcí zákonodárce, žalobce, soudce i kata má přeci jen nejradši popravy. Jenže všechny mé účty jsou již na cs: zablokovány na furt (pokud o nich vědí), s výjimkou účtů E-mailování (který používám jen ke kommunikaci se správci, ačkoliv je mi jasné, že gauneři neodpoví. Ale aspoň je jasné, že nic jiného než ZMP mi v obraně před cyniky nezbývalo.) a Z (můj hlavní účet), které naopak nejsou zablokovány vůbec. Co s tím Rum udělá? Spokojí se chudák s napsáním výroku na stránku hamby? Nebo zablokuje též účet Z, ačkoliv neuznává, že mi patří? Je mi ho líto, tak kruté dilemma si vůbec nezaslouží.
25. července 2007
Znásilnění
Poněkud nadnesené přirovnání
Co řekl Tony Blair? "So - for example - there will often be as much interpretation of what a politician is saying as there is coverage of them actually saying it. In the interpretation, what matters is not what they mean; but what they could be taken to mean.
This leads to the incredibly frustrating pastime of expending a large amount of energy rebutting claims about the significance of things said, that bears little or no relation to what was intended.
. . .
But it was started as an antidote to the idea of journalism as views not news. That was why it was called the Independent. Today it is avowedly a viewspaper not merely a newspaper. The final consequence of all of this is that it is rare today to find balance in the media.
Things, people, issues, stories, are all black and white. Life's usual grey is almost entirely absent.
"Some good, some bad"; "some things going right, some going wrong": these are concepts alien to today's reporting. It's a triumph or a disaster. A problem is "a crisis".
A setback is a policy "in tatters". A criticism, "a savage attack" NGOs and pundits know that unless they are prepared to go over the top, they shouldn't venture out at all."
Langer má pravdu
Vratné láhve
Wikimol a jeho hodnocení situace
Není pochyb o tom, že Wikimol je ze všech lyncherů ten nejchytřejší. I proto se ti gauneři k němu staví velice reservovaně. Nicméně bohorovnost je mu vlastní jako všem lyncherům. Pro jeho informaci bych mu chtěl sdělit, že jsem se půl roku obracel na správce, aby odstranili Cynikovy osobní útoky proti mé osobě, ničím nevyprovokované. Odpovědí mi pokaždé bylo mlčení, čímž správci porušili svou povinnost mít funkční e-mailou adresu. (Předpokládám, že tímto pravidlem se nemyslí funkční pouze pro příjem, protože takové pravidlo by bylo naprosto k ničemu.) Jedinou výjimkou byl p. Vrba a Dezidor, kteří poctivě odpovídali. Často však pod nějakou výmluvou odmítli Cynikovy osobní útoky odstranit. I proto jsem přerušil měsíce trvající mediaci o přejmenování. Další výjimkou je Che, který svou povinnost plní pouze prostřednictvím ICQ, aby ho neobtěžovali ti, kteří ICQ nemají.
"teď je VZ zjevně naneštěstí opět ve stavu, kdy tím sporem přímo žhne" Je mi líto, ale wiki je příliš důležitá na to, aby se na ní mohli roztahovat různí Wikimolové. Na rozdíl od situace ještě před 2 lety nyní o wiki slyšel každý, kdo se aspoň chvíli pohyboval na Internetu. Jakékoliv pomluvy na wiki Google vyhodí jako první výsledek vyhledávání jména té osoby. Tomáš Pecina má pravdu, wiki si Rum a spol. nevyvlastnili pro sebe. V ČR je to veřejný prostor, z něhož tito gauneři nemají právo nikoho vylučovat. Rum, který odmítá číst Vyšinského, aby se v něm nepoznal, přitom stále více připomíná normalisačního esenbáka: "Jen upravit opatření na základě poznatku, že závadová činnost nepřestala, ba vystupňovala se."
Jak si tedy Wikimol představuje, že jsem se měl zachovat? Zatnout zuby a veškerý cynism snášet bez mrknutí oka? "se na wiki na nějakou dobu na wiki vykašlat" Nechat na wiki všechny cynické nesmysly, jen aby bylo uspokojeno neuspokojitelné ego jednoho maturanta? Je mi líto, ale nočního hlídače Nácka Pospíšilů rozhodně nepovažuji za odborníka na úrovni Jana Sokola.
Wikimol napsal: "Specieleně Cinik s VZ konverzuje prostřednictvím blogů a i na zcela ne-wikipedistická témata". Cynik odpověděl: "Vážený kolego, očekávám od Vás okamžitou omluvu - nebo odkaz na nějaké mimowikipedistické téma, na něž jsem bez předchozího napadení začal s V. Z. konverzovat na jakékoliv téma." (osobní útok refaktorisován) Copak Wikimol mluvil o nějakém "předchozím napadení"? Začínám mít stále větší pochybnosti, zda Ignác Pospíšil umí vůbec číst. Jak někdo takový mohl udělat maturitu? Nějakým podvodem? Domnívám se, že Pospíšilova paranoia ("Chápu, že jste si ze mne udělal osobního nepřítele a neumíte si zachovat nadhled.") už přesahuje všechny tolerovatelné meze. V jeho pokrouceném vnímání reality je vyjádření jeho spojence, které není dostatečně vstřícné, lží a pomluvou: "Nicméně to, co jste tu napsal k mé osobě, to už ani při nejlepší vůli nemohu klasifikovat jinak, než jako úmyslné lhaní a pomlouvání mé osoby. --Cinik 23:31, 20. 7. 2007 (UTC)"
Domnívám se, že pravým důvodem cynické aktivity je to, že si náš malý Cynik přeje mne zastrašit, abych needitoval článek o jedné polské sebevražedkyni na sk:, který tam procpal. Jimbo Wales sice rozhodl, že podobné bláboly na wiki nepatří, ale Cynik to odmítá respektovat. Všem ignorantům připomínám, že Jimbo Wales má pravomoc banovat uživatele na neomezenou dobu ("Jimbo Wales retains the authority to ban users.") a tím spíše má právo rozhodovat, který článek porušuje WP:BLP.
Zůstávám opatrný optimista: "Předpokládám, že cílem této arbitráže, pokud bude znovu otevřena, bude na začátek právě posoudit to, zda se spory, které mezi wikipedisty Cinikem a V. Z. probíhají jinde, dotýkají bezprostředně tvorby Wikipedie. Okino 21:25, 22. 7. 2007 (UTC)" (osobní útok refaktorisován) Chápu, že ArbCom si netroufne úplně ignorovat fašistické pravidlo o celoplanetární působnosti ArbComu, ale toto Okinovo prohlášení zní nadějně: Vypadá to, že ho silně omezí. Trockism neprojde.
24. července 2007
Aktron a jeho pojetí slušnosti
Jak se tento pokrytec chová sám? Podívejte se na jeho články a editace: Roman Giertych nebo Ross Hedvíček. Co s tím? Kdyby měl Aktron trochu cti v těle, tak se zablokuje na furt sám. Ale předpokládám, že nemá. Vsadí se někdo se mnou? Hrubé porušování všech norem slušného chování je Aktronův koníček.
Český ArbCom se opět vyznamenal
Oč vlastně jde? Úplnou náhodou jsem zjistil, nový český ArbCom rozhoduje o žádosti Nácka Pospíšila. Nikdo se nenamáhal mne o tom jakkoli informovat. Proč taky? Zbytečně bych despoty rušil svými názory. O nepohodlných se přeci nejlépe rozhoduje bez jejich obtěžujících námitek.
To, že neustále odkazují na účet, který už rok nepoužívám, a že správce Vrba jim už dávno řekl, který je aktuální (je tam i redirekt), už beru jako samozřejmost. Co od nich lepšího čekat? Prostou lidskou slušnost? Pche. Lyncheři zkrátka musí své oběti obtěžovat, a to doslova za každou cenu. Liso k tomu napsal: "(mimochodom domnievam sa, ze odmietanim ziadosti premenovat uzivatela prejavuje cs.wiki neskutocnu malost a sikanerstvo) Liso@diskprís 05:36, 18. júl 2007 (UTC)" Ale ani pohled třetí osoby zřejmě lynchery nepřesvědčí.
Jak správně napsal Jan Záruba, na cs: si myslí, že mají jurisdikci nad celým vesmírem. Doslova si stanovili toto:
Osobní útoky mimo Wikipedii
Smyslem zákazu osobních útoků je vytvořit prostředí příznivé k tvorbě encyklopedie. Osobní útoky mezi editory Wikipedie na webových fórech a osobních stránkách mohou toto prostředí narušovat stejně účinně – i ony jsou proto také považovány za škodlivé, zejména je-li jejich účelem obejít tato pravidla. Ačkoli Wikipedie Internet od všech osobních útoků očistit nemůže ani nechce, je nutné bránit se snahám vyhýbat se postihu publikací útoků mimo její stránky.
- Nedopouštějte se osobních útoků vůči ostatním editorům; to platí za všech okolností.
- Byl-li jste kvůli osobním útokům již varován nebo zablokován, narušujete pokračováním v tomto chování na jiných místech tvůrčí atmosféru v komunitě; takové chování je považováno za projev zlé vůle.
- Odkazy na stránky obsahující osobní útoky nebo osobní údaje jiných wikipedistů mohou být v závislosti na kontextu stejně problematické jako osobní útoky přímo na wiki. Nevkládejte takové odkazy; jsou přijatelné jen v případech, kdy jde o upoutání pozornosti komunity kvůli jejich nápravě nebo když přinášíte důkazy v žádosti o komentář nebo v průběhu arbitráže.
- Přestože takové jednání může být kontroverzní, považují někteří wikipedisté za optimální reakci odstraňování odkazů na osobní útoky.
Off-wiki personal attacks
Wikipedia cannot regulate behavior in media not under the control of the Wikimedia Foundation, but personal attacks made elsewhere create doubt as to whether an editor's on-wiki actions are conducted in good faith. Posting personal attacks or defamation off-Wikipedia is harmful to the community and to an editor's relationship with it, especially when such attacks take the form of violating an editor's privacy. Such attacks can be regarded as aggravating factors by administrators and are admissible evidence in the dispute-resolution process, including Arbitration cases. In some cases, the evidence will be submitted by private email.
External links
Links or references to off-site harassment, attacks, or privacy violations against Wikipedians are not permitted, and should be removed. Such removals are not subject to the three-revert rule. Attacking, harassing, or violating the privacy of any Wikipedian through the posting of external links is not permitted, and those who do so deliberately or repeatedly may be blocked.[2][3] As with personal attacks, extreme cases of harassment by way of external links can be grounds for banning.
Není to úplně optimální (psaní mimo wiki je důkazem špatné víry), nicméně není trestné jako na cs:. Jenže praxe cs: je ještě horší než psaná pravidla: Psaní mimo wiki je podle některých malých českých polpotů trestáno zákazem na furt.No a co. Aspoň si opět procvičím tvorbu maňásků.
Konkurenční blog
23. července 2007
Výpověď jednoho rasisty
Ženy jsou matky, muži jsou živitelé. A basta! Což se takhle zamyslit nad tím, že by to mohlo být jinak? Radka se mu to pokoušela naznačit: "Ale fakt budu rada i clovekem. A kdyz zakleju od srdce tak nechci slyset, ze se to na zenu nehodi. Kdyz kolem klejou vsichni chapi jak mourovati :o)". Marně. Tihle Cynikové všeho druhu mají jednou pro vždy jasno.
Více na Žábě na prameni.
Když dva dělají totéž, není to totéž II
Větu: "Fakhrian said that the computer game had been inspired by Iran's supreme leader Ayatollah Ali Khamenei," čeští nedouci přeložili jako: "Hra dokonce je posvěcena nejvyšším duchovním vůdcem Alím Chameneím". Na Sprše z toho mají vánoce. Ad fontes, Sprchaři, ad fontes.
Updated.
20. července 2007
Názor skutečného filosofa
- "V jedné maličkosti mám názor jednoznačný: prosím, filoSofie! Z píší jenom "postkomunistické" jazyky. Srdečně
- --Sokoljan 16:37, 15. 4. 2007 (UTC)"
17. července 2007
Reforma wikipedie se odkládá na neurčito
Z kandidátů Cinik, Tompecina, KláraK a Pastorius nesplnili dvoutřetinové kritérium, ostatní kandidáti byli úspěšní. Vybírá se prvních pět z nich s nejvyšším počtem hlasů pro, zvoleni tedy byli che, Okino, Timichal, Beren a Milda. Mirek256 do pětičlenného výboru zvolen nebyl."
Jediný positivní výsledek je, že neprošel Nácek Cynik. Jinak ale nový ArbCom plný despotů: "che, Okino, Timichal, Beren a Milda". O Cheovi, Timichalovi a Berenovi je škoda slov. O Okinovi jsem ještě nedávno choval illuse, ale bohužel se ukázalo, že je aktivní berenista. Mildu neznám, ale věřím vyjádření Tomáše Peciny, že je to Miraceti light.Reforma wikipedie se tedy odkládá na neurčito.
Updated.