Tým Kidon má k dispozici veškeré zpravodajské informace o případných objektech zájmu, jejich pohybu a činnostech, které dodávají špióni Mossadu po celém světě. Může se ovšem spolehnout na informace z řad tzv. sajanim neboli podpůrných dobrovolných agentů z řad Židů v zahraničí, připravených poskytnout na místě veškerou pomoc.Za šíření poplašné zprávy, šíření podezření a nevraživosti vůči skupině obyvatel, šíření spikleneckých theorií a podrývání naší jednoty v boji proti terrorismu navrhuji postavit deník Právo s okamžitou platností mimo zákon. Myslel jsem totiž, že nás ohrožují jenom agenti Al Kájdy nebo agenti ruští...
"Mohou být kdekoliv po světě. Každá země má síť z těchto lidí z židovské komunity,“ říká Thomas.
Každý sajan je schopen půjčit pro Kidon bez zbytečných otázek auto nebo dát peníze, najít nocleh, lékař z jejich řad ošetří zranění bez hlášení policii atd. „To vše usnadňuje komandu činnost,“ uzavírá expert.
24. února 2010
Kdo jsou sajanim?
Kniha, která by měla být čtena
O knize Christophera Caldwella Reflections on the Revolution in Europe: Immigration, Islam and the West jsem četl již dříve.
Je dobré, že si v naší zemi aspoň Revue Politika klade zásadní otázku: „Can Europe be the same with different people in it?"
Je dobré, že si v naší zemi aspoň Revue Politika klade zásadní otázku: „Can Europe be the same with different people in it?"
23. února 2010
Přituhuje
motto: "The postwar German government provided compensation to Jews who had been in ghettos or camps. Many Jews fabricated their pasts to meet this eligibility requirement. (See, for example, Segev, Seventh Million, 248.)"
—Norman G. Finkelstein
Když jsem na Blistech četl reklamu na seminář Normana G. Finkelsteina, tak jsem si říkal, že bych tam zašel, kdyby to bylo v rozumnějším čase. Chvilku jsem přemítal o tom, že bych si na to vzal dovolenou, ale pak jsem to pustil za hlavu.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl, že AV ČR jeho přednášku zrušila: "Akademie věd ČR jako programově apolitická instituce se s jednostranným zaměřením tohoto semináře neztotožňuje, nepodílí se ani na jeho přípravě, ani na výběru referujících účastníků. Z uvedených důvodů se vedení Akademie věd ČR rozhodlo neumožnit konání semináře v budově Akademie věd ČR na původně stanovené adrese (Praha 1, Národní 3)." Podle neověřené ŠOKovy zprávy na nátlak samotného premiéra Fischera.
Je mi líto, ale svoboda vědeckého bádání od pánů z akademii věd dostala pořádně na frak. Další důvod pro to, tohoto (post)kommunistického molocha rozprášit.
—Norman G. Finkelstein
Když jsem na Blistech četl reklamu na seminář Normana G. Finkelsteina, tak jsem si říkal, že bych tam zašel, kdyby to bylo v rozumnějším čase. Chvilku jsem přemítal o tom, že bych si na to vzal dovolenou, ale pak jsem to pustil za hlavu.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl, že AV ČR jeho přednášku zrušila: "Akademie věd ČR jako programově apolitická instituce se s jednostranným zaměřením tohoto semináře neztotožňuje, nepodílí se ani na jeho přípravě, ani na výběru referujících účastníků. Z uvedených důvodů se vedení Akademie věd ČR rozhodlo neumožnit konání semináře v budově Akademie věd ČR na původně stanovené adrese (Praha 1, Národní 3)." Podle neověřené ŠOKovy zprávy na nátlak samotného premiéra Fischera.
Je mi líto, ale svoboda vědeckého bádání od pánů z akademii věd dostala pořádně na frak. Další důvod pro to, tohoto (post)kommunistického molocha rozprášit.
22. února 2010
21. února 2010
Zdravý názor Františka Kostlána
Když si člověk čte ŠOKovy primitivní kryptokommunistické manipulace (1 a 2), příjemně osvěží zdravý názor Františka Kostlána.
20. února 2010
Protektorát nad Řeckem
Telegraph uvádí: "It if fails to do so, the EU will itself impose cuts under the draconian Article 126.9 of the Lisbon Treaty in what would amount to economic suzerainty." To je poněkud matoucí, ale nikoliv až tak, jak píše jiný blog: "I checked the Lisbon Treaty and could find no Article 126.9."
V skutečnosti se jedná o dřívější čl. 104 odst. 9 TEC (PDF), který tam byl dávno před Lisabonem: al. 1 – "Nenásleduje-li členský stát ani poté doporučení Rady, může Rada rozhodnout o výzvě členskému státu, aby v určité lhůtě učinil opatření ke snížení schodku, která Rada považuje za nezbytná pro nápravu situace." al. 2 – "V takovém případě může Rada žádat dotyčný členský stát, aby podle zvláštního harmonogramu předkládal zprávy za účelem posouzení jeho úsilí o nápravu."
Přes tvrzení eurorealistů na tom Lisabonská smlouva (PDF) nezměnila ani čárku – výsledná TFEU (PDF; dřívější TEC).
V skutečnosti se jedná o dřívější čl. 104 odst. 9 TEC (PDF), který tam byl dávno před Lisabonem: al. 1 – "Nenásleduje-li členský stát ani poté doporučení Rady, může Rada rozhodnout o výzvě členskému státu, aby v určité lhůtě učinil opatření ke snížení schodku, která Rada považuje za nezbytná pro nápravu situace." al. 2 – "V takovém případě může Rada žádat dotyčný členský stát, aby podle zvláštního harmonogramu předkládal zprávy za účelem posouzení jeho úsilí o nápravu."
Přes tvrzení eurorealistů na tom Lisabonská smlouva (PDF) nezměnila ani čárku – výsledná TFEU (PDF; dřívější TEC).
Biologisující příměry
via Malý čtenář. VÚČaKo píše: "No není úžasné, že můžeme klidně spát, protože nad osudem demokracie neúnavně bdí giganti justičního ducha, kteří hlásané zásady dokáží podržet v paměti i několik hodin?"
17. února 2010
Vláda v. Dělnická strana II
Ačkoliv první rozbor rozsudku vláda v. Dělnická strana II již přinesl Tomáš Pecina, po mé úvodní poznámce na okraj si ten přelomový rozsudek zaslouží širší rozbor.
Předně musím poctivě přiznat, že jsem výsledek neodhadl. Myslel jsem, že většina bude liberální. Bohužel vinou českého zákonodárství se nedozvíme poměr hlasů v senátu a ani nebudou žádné dissenty. Na ty se můžeme těšit pouze v případě, že DS podá opravný prostředek k ústavnímu soudu.
Proč jsem se mýlil? NSS podlehl charmu Tomáše Sokola, což je u českých soudů pravidlem. Jeho nekvalitní podání bylo mentálním východiskem i celého rozsudku. Ten je na české poměry extrémně dlouhý. (Typický český rozsudek má 4 strany, tento má 122 stran a 669 odstavců. Nicméně, anglo-amerických poměrů přesto nedosahuje.)
Rozsudek nemá cenu číst celý. V §§ 1–195 je přebujelá rekapitulace, v §§ 237–612 je výtah ze spisu – dokazování skutkového stavu. Čtenáři bych tedy doporučil jen §§ 196–236 a §§ 613–667.
V první řadě je nutno pochválit formální úroveň rozsudku. Ušlechtilé písmo, číslované odstavce a citace kursivou. Tak má moderní rozsudek vypadat. Pouze drobnou chybou na kráse je chybná náhrada spojky "od" slovem "Odpůrce:" a anglo-americké legislativní zkratky s majuskulí na počátku slova: "Zákon", "Soud" apod.
Po právní stránce je rozsudek mizerný. Kromě nepřijatelného výroku, který zcela zbytečně omezuje demokracii a lidská práva v ČR, právní kvalita odůvodnění není tak vysoká, jak je člověk u NSS zvyklý. Celkem 375 odstavců je popis skutkového stavu (jako kdyby čtenáře nějak zvlášť zajímal) a pouze 94 odstavců je právní kvalifikace. Poměr měl být přesně opačný. Sice je dobře, že NSS nepodlehl literalismu, ale rozsudek jen málo cituje judikaturu ESLP a vůbec cizozemská či prvorepubliková rozhodnutí. Přitom články v monothematické Jurisprudenci 7/2009 byly dosti objevné a tamní výsledky komparace šly převzít.
Na druhou stranu je možné, že soudce Šimíček a jeho kollegové vycházeli z koncepce, že strana je pánem sporu. Vandasův výkon byl naprosto tristní, ale ve své sebestřednosti si to nejspíše neuvědomoval. Byl několikrát přistižen při lži, jeho výroky byly často zjevně účelové a nedokázané. Moderní soudci pak logicky takovou stranu nemohou nechat vyhrát.
Myslím, že si NSS mohl odpustit ideologisující passage typu "Soud ani nepochybuje, že některá z témat, jichž se Dělnická strana chopila, odráží skutečné a hluboké společenské problémy. Problémy, jejichž řešení, a mnohdy i jen diskuse o nich, jsou často vytěsňovány z veřejné debaty a haleny jazykem politické korektnosti až do ztráty jejich obrysů. Na tomto místě proto Soud zdůrazňuje, že pojmenování palčivých a bolestivých problémů společnosti je bytostným právem každého jednotlivce i politické strany. Limitem nemůže být ani používání politicky korektního jazyka, které může být vnímáno toliko jako dělítko mezi „společensky slušnými“ a „společensky neslušnými“, nikoliv však již jako kritérium určení protiprávnosti, tím méně pak kritérium pro rozpuštění politické strany." (§ 633) a více se věnovat právu. Takto přinesl jen hluboké zklamání z nepřesvědčivosti rozsudku, kdy přičitatelné bylo DS prakticky vše, kolem čeho se DS byť jen mihla.
Na rozdíl od Dánska tak v ČR opět zvítězila německá doktrína bojující demokracie. Je to překvapivé: V ČR málokdo umí německy a anglo-americké vzory byly v 90. letech určující. Nicméně, svoboda hlásat nepohodlné názory nám zjevně nevoní. Neonacism je tak na rozdíl od zemí s vyšší úrovní lidských práv (jako je třeba právě Dánsko) a priori postaven mimo zákon.
Předně musím poctivě přiznat, že jsem výsledek neodhadl. Myslel jsem, že většina bude liberální. Bohužel vinou českého zákonodárství se nedozvíme poměr hlasů v senátu a ani nebudou žádné dissenty. Na ty se můžeme těšit pouze v případě, že DS podá opravný prostředek k ústavnímu soudu.
Proč jsem se mýlil? NSS podlehl charmu Tomáše Sokola, což je u českých soudů pravidlem. Jeho nekvalitní podání bylo mentálním východiskem i celého rozsudku. Ten je na české poměry extrémně dlouhý. (Typický český rozsudek má 4 strany, tento má 122 stran a 669 odstavců. Nicméně, anglo-amerických poměrů přesto nedosahuje.)
Rozsudek nemá cenu číst celý. V §§ 1–195 je přebujelá rekapitulace, v §§ 237–612 je výtah ze spisu – dokazování skutkového stavu. Čtenáři bych tedy doporučil jen §§ 196–236 a §§ 613–667.
V první řadě je nutno pochválit formální úroveň rozsudku. Ušlechtilé písmo, číslované odstavce a citace kursivou. Tak má moderní rozsudek vypadat. Pouze drobnou chybou na kráse je chybná náhrada spojky "od" slovem "Odpůrce:" a anglo-americké legislativní zkratky s majuskulí na počátku slova: "Zákon", "Soud" apod.
Po právní stránce je rozsudek mizerný. Kromě nepřijatelného výroku, který zcela zbytečně omezuje demokracii a lidská práva v ČR, právní kvalita odůvodnění není tak vysoká, jak je člověk u NSS zvyklý. Celkem 375 odstavců je popis skutkového stavu (jako kdyby čtenáře nějak zvlášť zajímal) a pouze 94 odstavců je právní kvalifikace. Poměr měl být přesně opačný. Sice je dobře, že NSS nepodlehl literalismu, ale rozsudek jen málo cituje judikaturu ESLP a vůbec cizozemská či prvorepubliková rozhodnutí. Přitom články v monothematické Jurisprudenci 7/2009 byly dosti objevné a tamní výsledky komparace šly převzít.
Na druhou stranu je možné, že soudce Šimíček a jeho kollegové vycházeli z koncepce, že strana je pánem sporu. Vandasův výkon byl naprosto tristní, ale ve své sebestřednosti si to nejspíše neuvědomoval. Byl několikrát přistižen při lži, jeho výroky byly často zjevně účelové a nedokázané. Moderní soudci pak logicky takovou stranu nemohou nechat vyhrát.
Myslím, že si NSS mohl odpustit ideologisující passage typu "Soud ani nepochybuje, že některá z témat, jichž se Dělnická strana chopila, odráží skutečné a hluboké společenské problémy. Problémy, jejichž řešení, a mnohdy i jen diskuse o nich, jsou často vytěsňovány z veřejné debaty a haleny jazykem politické korektnosti až do ztráty jejich obrysů. Na tomto místě proto Soud zdůrazňuje, že pojmenování palčivých a bolestivých problémů společnosti je bytostným právem každého jednotlivce i politické strany. Limitem nemůže být ani používání politicky korektního jazyka, které může být vnímáno toliko jako dělítko mezi „společensky slušnými“ a „společensky neslušnými“, nikoliv však již jako kritérium určení protiprávnosti, tím méně pak kritérium pro rozpuštění politické strany." (§ 633) a více se věnovat právu. Takto přinesl jen hluboké zklamání z nepřesvědčivosti rozsudku, kdy přičitatelné bylo DS prakticky vše, kolem čeho se DS byť jen mihla.
Na rozdíl od Dánska tak v ČR opět zvítězila německá doktrína bojující demokracie. Je to překvapivé: V ČR málokdo umí německy a anglo-americké vzory byly v 90. letech určující. Nicméně, svoboda hlásat nepohodlné názory nám zjevně nevoní. Neonacism je tak na rozdíl od zemí s vyšší úrovní lidských práv (jako je třeba právě Dánsko) a priori postaven mimo zákon.
To jsem teda nečekal!
Jsem ztuhlý sérprajzem! No řekněte: čekal někdo z vás tohle?
A nábožensky zanícený Olšer nám chce tohle tahat do Evropy?!
A nábožensky zanícený Olšer nám chce tohle tahat do Evropy?!
Na okraj skandálního rozsudku vláda v. Dělnická strana II
NSS v § 332 rozsudku vláda v. Dělnická strana II (PDF) uvádí: "Dále program DS usiluje o právní vymezení etnických skupin, což byl první krok, kterým nacistický režim zahájil svůj diskriminační a později genocidní program." A kdyby jen to. Jediná demokracie na Středním východě na základě zákona o registru obyvatel z roku 1965 shromažďuje údaje o příslušnosti k ethnické skupině a náboženství. Jenže, co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi.
Překvapení pro Jezovce
Jezovec kommentoval mou domněnku, že ani všichni Řekové dohromady toho nenakradli tolik jako pár amerických bankéřů, odhadem, že tato zátěž bude pro naše peněženky srovnatelná. Zdá se ale, že největší světoví zloději mají prsty dokonce i v těch řeckých dluzích.
Jezovče, udělej mi tu radost a už nesrovnávej - i co se zlodějny týče - mé milované Řeky (ano, jsem helénofil) s odpornými bankéřskými parchanty.
Jezovče, udělej mi tu radost a už nesrovnávej - i co se zlodějny týče - mé milované Řeky (ano, jsem helénofil) s odpornými bankéřskými parchanty.
16. února 2010
Evropa v roce 2029
Nádávno jsem na Youtube náhodou narazil na toto video:
Nutno říst, že jeho autor či autoři si možná ve svých romantických představách neuvědomují, že něco velkého obvykle nekončí ohlušujícím výkřikem, ale mnohem častěji postupným každodenním vzdycháním.
Nutno říst, že jeho autor či autoři si možná ve svých romantických představách neuvědomují, že něco velkého obvykle nekončí ohlušujícím výkřikem, ale mnohem častěji postupným každodenním vzdycháním.
Literární časopisy
Jiří T. Král poukázal na velký problém: České literární časopisy jsou z větší části dotovány ze státního rozpočtu, protože trh by je nezaplatil. Není to zase tak drahé (každý časopis dostane od státu cca million korun ročně), ale jde o princip. Když něco stát dotuje, měl by se rovněž starat o kvalitu. A ta mnohdy není největší.
Jsou zde i jiné zdroje. Literární noviny dotuje ČSSD, což je problematické, protože i to jsou státní peníze, byť nepřímo. Naproti tomu Respekt dotoval Schwarzenberg, nyní Bakala. A to je řešení. Literární časopisy by měly být dotovány nadacemi či mecenáši. Problém je v tom, že restituce se týkaly jen fysických osob; právnické osoby obnoveny nebyly. Pouze Hlávkova nadace nestačí.
Jsou zde i jiné zdroje. Literární noviny dotuje ČSSD, což je problematické, protože i to jsou státní peníze, byť nepřímo. Naproti tomu Respekt dotoval Schwarzenberg, nyní Bakala. A to je řešení. Literární časopisy by měly být dotovány nadacemi či mecenáši. Problém je v tom, že restituce se týkaly jen fysických osob; právnické osoby obnoveny nebyly. Pouze Hlávkova nadace nestačí.
14. února 2010
Nejslavnější Gottwaldův projev
Byla to jeho panenská řeč v Národním shromáždění, když byl v únoru 1929 zvolen předsedou KSČ. V sobotu 21. prosince 1929 (druhá část) promluvil k vládnímu programovému prohlášení.
Je vhodné ocitovat § 9 odst. 1 písm. m) jednacího řádu Národního shromáždění: "Plná schůze předsednictva usnáší se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy: o vyloučení projevů ukládajících o republiku, ohrožujících bezpečnost státu nebo hrubě urážlivých, projevů vybízejících k těmto trestným činům nebo činy takové schvalujících ze sněmovních spisů tiskem rozdávaných. O vyloučení takových projevů ze zápisů (záznamů) výborových a jejich příloh rozhoduje předseda a zapisovatel výboru". Necensurovaná, ale kommunisticky sestříhaná, řeč.
Z některých slov mrazí: "Konečně váš člověk sociálfašista Dundr ve své řeči v senátě obhajoval vaši třídní, buržoasní justici a prohlásil ji za pilíř státu, pilíř vašeho státu. (Posl. Jaksch [německy]: Co jest se žaláři v sovětském Rusku?) V žalářích v sovětském Rusku sedí protirevolucionáři, sedí vrahové, právě jako vy budete seděti v československých žalářích. (Výkřiky. - Místopředseda Roudnický zvoní.)" V roce 1957 umřel v kommunistickém kriminále.
Updated.
Je vhodné ocitovat § 9 odst. 1 písm. m) jednacího řádu Národního shromáždění: "Plná schůze předsednictva usnáší se za předsednictví předsedy neb úřadujícího místopředsedy: o vyloučení projevů ukládajících o republiku, ohrožujících bezpečnost státu nebo hrubě urážlivých, projevů vybízejících k těmto trestným činům nebo činy takové schvalujících ze sněmovních spisů tiskem rozdávaných. O vyloučení takových projevů ze zápisů (záznamů) výborových a jejich příloh rozhoduje předseda a zapisovatel výboru". Necensurovaná, ale kommunisticky sestříhaná, řeč.
Z některých slov mrazí: "Konečně váš člověk sociálfašista Dundr ve své řeči v senátě obhajoval vaši třídní, buržoasní justici a prohlásil ji za pilíř státu, pilíř vašeho státu. (Posl. Jaksch [německy]: Co jest se žaláři v sovětském Rusku?) V žalářích v sovětském Rusku sedí protirevolucionáři, sedí vrahové, právě jako vy budete seděti v československých žalářích. (Výkřiky. - Místopředseda Roudnický zvoní.)" V roce 1957 umřel v kommunistickém kriminále.
Updated.
Příběh ze studené války
Dne 26. září 1983 málem došlo k III. světové válce. Rusové právě zavedli satellitní systém včasného hlášení, Oko. Byl však nedoladěný a trpěl falešně positivními poplachy, tj. hlásil, že USA útočí na Rusko, ačkoliv k žádnému útoku ve skutečnosti nedošlo.
Ten den Oko hlásilo, že na Rusko letí 5 jaderných hlavic. Podplukovník ruské armády, Станислав Евграфович Петров, naštěstí věděl, že kdyby USA zaútočily, tak všemi svými hlavicemi, nikoliv pouhými 5. Proto na svou odpovědnost nehlásil jaderné napadení Ruska nahoru. Kdyby tak učinil, bylo by vysoce pravděpodobné, že politbyro by v té době mezinárodně vyhrocené situace vydalo příkaz k massivnímu protiútoku. A pak už by se nedalo nic dělat.
Petrov se poté nervově zhroutil a byl přeřazen na méně odpovědný post. Nakonec odešel do předčasného důchodu. A proč to všechno povídám? Protože JK opět cosi blábolí o "K čemu by bylo dobré vědět o útoku, když by jej nebylo možné odvrátit?!" Ve skutečnosti ještě i nyní antirakety SDI nefungují. Jediné řešení v případě jaderného útoku je tedy massivní odplata. A radar jako čistě obranné zařízení je prostředkem minimalisace podobně vyhrocených situací jako 26. září 1983.
Updated.
Ten den Oko hlásilo, že na Rusko letí 5 jaderných hlavic. Podplukovník ruské armády, Станислав Евграфович Петров, naštěstí věděl, že kdyby USA zaútočily, tak všemi svými hlavicemi, nikoliv pouhými 5. Proto na svou odpovědnost nehlásil jaderné napadení Ruska nahoru. Kdyby tak učinil, bylo by vysoce pravděpodobné, že politbyro by v té době mezinárodně vyhrocené situace vydalo příkaz k massivnímu protiútoku. A pak už by se nedalo nic dělat.
Petrov se poté nervově zhroutil a byl přeřazen na méně odpovědný post. Nakonec odešel do předčasného důchodu. A proč to všechno povídám? Protože JK opět cosi blábolí o "K čemu by bylo dobré vědět o útoku, když by jej nebylo možné odvrátit?!" Ve skutečnosti ještě i nyní antirakety SDI nefungují. Jediné řešení v případě jaderného útoku je tedy massivní odplata. A radar jako čistě obranné zařízení je prostředkem minimalisace podobně vyhrocených situací jako 26. září 1983.
Updated.
Policejní provokace?
Mezi agentem a provocateurem je někdy velice obtížně rozeznatelný rozdíl.
A právě postup policejního agenta napadl Uherčíkův obhájce Robert Kaše. „Šlo o provokaci. Agent naváděl obžalovaného k páchání trestné činnosti. Ve své výpovědi dokonce prohlásil, že Uherčíka poté, co od něho dostal nejprve nefunkční bombu, důrazně upozornil, aby to napravil. Dokonce připustil, že na něho i zvýšil hlas,“ řekl Kaše.Podle mne jsou podobné případy varováním, aby se s agenty co nejvíce šetřilo. Jinak se může stát, že stát bude sám hlavní organisátor těžkých zločinů.
Podle soudu ale agentovo chování nevybočovalo ze zákonných mezí. „Policista hrál svoji roli a musel adekvátně reagovat na to, když mu obžalovaný přinesl nefunkční nálož. Aby byl věrohodný, musel sehrát rozčileného člověka, který si za velké peníze koupil nefunkční hračku. Těžko si můžeme představit, že by ho pohladil po hlavě a řekl, tady máš 30 tisíc jen tak. Navíc Uherčík se nijak nezdráhal to napravit a podruhé, když přinesl funkční systém a byl za to pochválen, naopak jásal, jak se mu to povedlo a byl se svojí prací spokojen,“ vysvětlil Vajgant.
Demagogie rusofilů
Na třetím blogu Tomáše Peciny vypukla další z nekonečných flame war o "radaru". Proč ty uvozovky? Protože ve skutečnosti ta "diskusse" není o radaru. Zručný manipulátor JK totiž vždy převede debatu o radaru na debatu o zbraňových systémech, jejichž radar může (ale nemusí) být součástí.
JK ztrátka míchá jablka a hrušky. Místo toho, aby konečně uznal, že radar je čistě obranné zařízení, protože nemá ničící účinek, tak pořád do debaty motá, že zbraňový systém, jehož je součástí, ničit a zabíjet může. Ale koho to zajímá? Bavíme se čistě o radaru.
JK by v analogii za dalekohled připevněný ke střelné zbrani (AKA zaměřovač) byl schopen prohlásit i školu, protože bez vzdělaného vojáka moderní útočný systém rovněž fungovat nemůže.
Jsem rád, že JK-ovy orwellovské manipulace typu "válka je mír" už nezaplevují LW.
JK ztrátka míchá jablka a hrušky. Místo toho, aby konečně uznal, že radar je čistě obranné zařízení, protože nemá ničící účinek, tak pořád do debaty motá, že zbraňový systém, jehož je součástí, ničit a zabíjet může. Ale koho to zajímá? Bavíme se čistě o radaru.
JK by v analogii za dalekohled připevněný ke střelné zbrani (AKA zaměřovač) byl schopen prohlásit i školu, protože bez vzdělaného vojáka moderní útočný systém rovněž fungovat nemůže.
Jsem rád, že JK-ovy orwellovské manipulace typu "válka je mír" už nezaplevují LW.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)