Reformy z 90. let byly do značné míry polovičaté. Nechci Klausovi za každou cenu nasazovat psí hlavu, faktem ale je, že ho veřejný sektor absolutně nezajímal. Výsledkem bylo, že se v něm v prvním reformním období vůbec nic nezměnilo.
Pak přišla k moci ČSSD a o jakési reformy se pokusila. Měla už to mnohem těžší, protože musela zápasit s etablovanými zájmovými skupinami, jejichž hlavním cílem je doslova za každou cenu obhájit status quo.
Všichni v téhle zemi ví, že situace ve vysokém školství je špatná. Jedním z důvodů je, že kommunisté přeměnili VŠ na pouhé vyšší střední školy, protože jim sebrali výzkum, který svěřili typicky sovětské instituci – akademii věd. Podle zprávy Václava Hořejšího s tím Topolánkova vláda chtěla něco udělat: "součástí tohoto plánu je de facto znepřátelení Akademie věd a vysokých škol, které by peníze sebrané Akademii měly dostat." Ač přírodovědec, sdílí Hořejší odpor humanitních vědců k scientometrii: "Za hlavní problém považuji těžko realizovatelnou snahu o nalezení společné metriky pro podstatně odlišné obory (základní přírodovědecký výzkum, výzkum v humanitních a společenských vědách a aplikovaný výzkum včetně jejich zcela odlišné nákladovosti a časových dimenzí)".
Můj názor je jasný. Sovětskou akademii věd (pojednání o nesovětských) rozprášit a její vědecké ústavy darovat vysokým školám.
Updated.
Právnické fakulty v Česku kašlou na nějakou vědu a budou na ni kašlat dál. Jsou to jen právnická učiliště, vyšší ambici ani nemají. To se ukazuje např. v doktorském studiu, kde se české právnické fakulty ukazují jako naprosto nezpůsobilé.
OdpovědětVymazatPokud se někde může dělat něco jako věda, tak jedině mimo fakulty. Jestli to má být AV nebo nějaká nová (třeba soukromá) instituce, je pak druhá věc.
Zatím kašlou, ale nemusí to být navždycky. Sciometrie a důraz na impactové časopisy by to mohly změnit.
OdpovědětVymazatPřipomínám že výuku práva v USA změnil Harvard (už před tím jedna z nejlepších VŠ) v roce 1870. Pokud PF UK nemá ochotu být pionýrem, zřejmě bude potřeba mít elitní VŠ. Bez studentů dělat vědu nejde, cf. Surely You're Joking, Mr. Feynman!
Nevidím v Česku takový trend. Jakési náznaky jsou na PrF MU, ale to je ryze byrokratický přístup, kdy se jen sleduje počet čárek. PGS na právnických fakultách v Česku je formalita a na tom se v nejbližších 10 letech nic nezmění.
OdpovědětVymazatSrovnáváš nesrovnatelné. Harvard Law School byla s tímto záměrem už založena.
Ano, trend zatím není, ale úvahy již jsou.
OdpovědětVymazatHLS byla založena v roce 1817 a v té době se od ostatních PF nijak neodlišovala.
Americké právnické školy v první pol. 19. století vůbec nestojí za řeč. To platí i o HLS. To byly "školy" třeba jen s jedním učitelem a pěti žáky. Tzv. reformy druhé pol. 19. stol. znamenaly, že začínali prakticky od nuly.
OdpovědětVymazatU nás je situace radikálně odlišná. Máme tu na fakultách desítky let zaběhaný středoškolský systém výuky, který je prakticky nezměnitelný.
V zásadě velmi souhlasím s Vaším pohledem Petersi.... AV vs universita ... ale vůbec jsem nepochopila toto "Nepřekvapuje ani odpor humanitních vědců k scientometrii" s následnou citací snad jediné věty ve které má Hořejší pravdu: "Za hlavní problém považuji těžko realizovatelnou snahu o nalezení společné metriky pro podstatně odlišné obory (základní přírodovědecký výzkum, výzkum v humanitních a společenských vědách a aplikovaný výzkum včetně jejich zcela odlišné nákladovosti a časových dimenzí)".
OdpovědětVymazatTím humanitním vědcem myslíte jeho? Nebo k čemu se to vztahuje? On to totiž problém vážně je. Zvlášť pokud se jako společná metrika používá IF časopisů ve kterých jsou dané publikace. Humanitní obory ze své podstaty nemohou mít takový "impact" a rozhodně sciometrie na VŠ není žádná spása. Jsou lidé co mají mraky impaktovaných publikací a jsou velmi špatnými učiteli s maximální neochotou předávat dál to co znají (pozor student by mě mohl za chvíli předběhnout ve scientometrickém závodě)a naopak, učitelé, kteří jsou schopni úžasných syntéz, mezioborovývh přesahů apod. Takový typ zpravidla mnoho vysoce impaktovaných publikací mít nebude. Otázkou je, zda upřednostňujete na VŠ výrobu robotů nebo otevřených hlav schopných samostatně a originálně myslet. SCientometrie (IF) je součástí odporného tlaku na okamžité výsledky,okamžité (pochybné) výkony. Snad může mít místo v aplikovaném výzkumu ... v důsledku toho bude za chvíli veškerá věda jen aplikovaná a akademická svoboda bádání tatam. Už nevím, kde jinde by si lidé měli uvědomit, že by nemuseli být, neměli chtít být, tím kolečkem v systému udržujícím ekonomickou či jinou moc, než na univerzitách. Scientometrie (IF)kreativitě moc neprospívá a příliš dobře nemusí měřit skutečně podstatné příspěvky do vědy, co tzv. předběhniu dobu(....mohou mít bezprostředně po publikaci velmi malý IF a citační ohlas poroste až po několika desítkách let) a nějaké módní vystřelky, které budou za pár let všem pro smích mohou vyle¨étnou po pomyslné trajektorii IF jako kometa, aby posléze zapadly a nebylo jich. Zlatý dobrý průmerný průmer se stabilním vývojem IF. ...
Možná jsem citace měl více přizpůsobit a ne je tam dávat tak syrové. Hořejší se scientometrií, zejména v jednotné podobě, nesouhlasí, já ano. O impact factoru v právu se hodně diskutovalo na Jiném právu. Pokud nebude na IF nebude větší důraz, tak nikdy jurisprudence nevybředne z provinciálnosti.
OdpovědětVymazatIF je hodnocením vědce. Učitel samozřejmě musí mít hodnocení jiné.
"IF je hodnocením vědce. Učitel samozřejmě musí mít hodnocení jiné."
OdpovědětVymazatSouhlas. Hodnocení běžných učitelů na základě publikační činnosti je na právnických fakultách nesmysl. Mám na fakultě kolegy z praxe, kteří jsou sice nuloví vědci, ale vynikající pedagogové. Jsme malá země. V Česku nikdy nebude víc než řekněme 10 právních vědců. (Realistický odhad je ale 5.) Tato elita by měla učit v nějakém doktorském programu, pokud možno mimo právnická učiliště (pardon právnické fakulty).
Aha, myslela jsem, podle článku, že se tu řeší vztah AV a VŠ. Na univerzitě se učí i jiné obory než právo. Ta zahleděnost do svých vlastních problémů je typický znak provincionalismu. Nevím, jestli vám v oproštění se od toho nějaká scientometrie pomůže.
OdpovědětVymazatNechápu jak můžete v jednom článku nadšeně horlit pro zrušení AV a přesunutí vědy na VŠ a v komentáři ke stejnému článku napsat "IF je hodnocením vědce. Učitel samozřejmě musí mít hodnocení jiné." To máte sice pravdu, ale v jiných oborech než právu (mezi náma co je to za vědní obor???) je situace poněkud jiná. A byla by ještě významněji, pokud by došlo ke zrušení AV a přesunutí veškeré vědy na VŠ.
Dovětek: Jak jste to tedy vlastně myslel s tím "Nepřekvapuje ani odpor humanitních vědců k scientometrii"? Pořád jste to nevysvětlil.
OdpovědětVymazatMilá Michaelo, když např. někdo udělá srovnávací analýzu nějakého právního institutu, včetně judikatury a historického vývoje, napříč 20 právními řády, což je práce na desetiletí, tak je to asi něco jiného, než když někdo vypráví studentům zkušenosti (rozuměj: veselé příběhy z natáčení) ze své advokátní praxe.
OdpovědětVymazatOpravdu? To bych ani neřekla :)))...
OdpovědětVymazat...Ale o tom to je. Že existují přednášky, kde se mohou vyprávět veselé příhody z natáčení. Přitom věřím, že to k výuce práva prostě patří (do jisté míry)... kazuistika. Ale na druhou stranu ...jaký je výstup takové sofistikované analýzy? Je to k něčemu? Má to vůbec vztah (rozuměj výstup)k právničině? Není to zaměření spadající do sociálních věd jako takových?
Zdá se, že pan Peters bude spokojen. Vláda pokračuje v likvidaci české vědy, tak jak to začalo hned po sametovém puči.
OdpovědětVymazathttp://domaci.ihned.cz/c1-37229250-akademie-ved-rada-vlady-navrhla-nasi-likvidaci-a-podporu-prumernosti
ad Tomáš Sobek. A proč by doktorský program nemohl být na standardní právnické fakultě?
OdpovědětVymazatad Michaela. Článek jsem opravil, snad už to bude jasnější.
OdpovědětVymazatJistě, že se na universitě učí i jiné obory než právo. Od toho je to universita. Svůj článek jsem nepsal z pohledu právníka, nýbrž z pohledu humanitně vzdělaného člověka.
Míra rozdílu vědce a učitele se může lišit obor od oboru. Nicméně existuje úplně všude. Existuje spousta propedeutických předmětů, kde se věda prakticky dělat nedá, přesto je třeba je vyučovat.
Hlavní diskutující mají přímou zkušenost s výukou na VŠ (i když já jsem jen externista). Buďme rádi, že mezi nás zavítal přední právní theoretik, Tomáš Sobek. Jeho postoj k tomu, co je obsahem výuky práva, sdílí všichni, kdo právu rozumí. Právo <> přežvýkání paragrafů + maximálně důvodové zprávy. Právo = komparatistika a úsilí o spravedlnost.
OdpovědětVymazatPodle dnešních přístupů neexistuje české právo, stejně jako už 100 let víme, že neexistuje německá chemie. V USA na to přišli dávno, jinak by tam nebylo možno studovat mimo hranice státu. Už aby se to dostalo rovněž do Evropy.
ad Jan. Pokud by to bylo pouhé škrtání peněz, tak by to nic neřešilo. Je třeba vědecké ústavy AV ČR převést na VŠ.
OdpovědětVymazat"Podle dnešních přístupů neexistuje české právo, stejně jako už 100 let víme, že neexistuje německá chemie. V USA na to přišli dávno, jinak by tam nebylo možno studovat mimo hranice státu."Zpomalte, příteli. Mohu vás ujistit, že v USA existuje kupř. texasské právo a vermontské právo, které se třeba v případě trestu smrti liší dosti zásadním způsobem.
OdpovědětVymazatTo, zda je v USA možno studovat mimo hranice států s tím nemá vůbec nic společného. Studovat právo zde teoreticky mohl třeba i Khalid Sheikh Mohammed (který se nakonec spokojil s pouhým titulem inženýra ; )
To mluvíte o něčem jiném. Samozřejmě, že existuje např. floridský právní řád, stejně jako by šlo, cum grano salis, hovořit o pražském právním řádu, ale to není floridské právo. Právo je jen jedno.
OdpovědětVymazat"To mluvíte o něčem jiném"Opravdu? Právní řád je praktickým výrazem uplatňování práva v té, či oné zemi, ne? Jak byste je od sebe oddělil? Jsem pochopitelně laik a rád se nechám poučit.
OdpovědětVymazatBTW, americký federální systém se dost liší od typu federace, jakou je kupř. dnešní EU. Takže cestovat mezi státy kvůli studiu zde nikdy nebyl big deal.
Právo je abstraktní koncept, který se in concreto projevuje v právním řádu. Nicméně, studujeme-li právo, studujeme skutečně právo, nikoliv právní řád, jak si dodnes legalisté myslí.
OdpovědětVymazatEU je federace nanejvýše pochybného typu. To se s USA nedá vůbec srovnávat.
Nejlepší právnické fakulty jsou v Nové Anglii. Takže cestovat je naprosto nezbytné. Ale pokud člověk nemá ambice, může klidně studovat i floridská práva.
Vaši poznámku o možnosti cestování mezi státy za účelem studování práva jsem pochopil jako narážku na universálnost amerického právního řádu, ne ve smyslu volby kvalitnější/prestižní formy studia (BTW, v hodnocení 10 nejlepších law schools je jich v Nové Anglii menšina).
OdpovědětVymazat"Nicméně, studujeme-li právo, studujeme skutečně právo, nikoliv právní řád..."
To je asi nedorozumění. Chápu, že právo může být studováno mezi jiným i jako čistě abstraktní koncept, zmátla mě ale právě vaše poznámka o možnosti studovat v USA právo mimo hranice státu, jako příklad universálnosti.
V mých očích se jednalo o jednoznačnou narážku na konkrétní právní řád, jelikož na studium nějaké abstraktní formy práva by IMHO lokace neměla mít žádný vliv.
Ne, ne. Ve federaci pochopitelně není nic takového možné, vizte třeba český a slovenský právní řád za Československa.
OdpovědětVymazatNew York není Nová Anglie?
Ne, NY není Nová Anglie, ale myslím, že ani NY by Nové Anglii v tomto případě nepomohl.
OdpovědětVymazatNo, v zeměpise USA jsem nikdy nebyl kovaný.
OdpovědětVymazatTen žebříček prvních 10 má 12 škol. Nová Anglie + NY má 6 zástupců; to je dost slušné umístění na to, jak je Nová Anglie malá. Kdyby se tam přičetla ještě Velká jezera, tak je to drtivé vítězství, které narušuje jen Kalifornie (pochopitelně) a překvapivě Severní Karolína a Virginie.
OdpovědětVymazatJe to drtivé vítěztsví pouze pro vás a pro vaši schopnost konfabulace!
OdpovědětVymazatSeznam ale technicky potvrzuje, že nejlepší fakulty jsou v Nové Anglii, takže o nic nejde... : )
No, v zeměpise USA jsem nikdy nebyl kovaný.
OdpovědětVymazatV historii rovněž ne, tam ten pojem Nová Anglie také hraje jakousi roli ... ale hlavně víte co si lidé myslet smějí a co ne
V historii naopak kovaný jsem. Samozřejmě, že Nová Anglie hrála velkou roli; jen mi nebylo jasné, kde (zeměpisně) končí.
OdpovědětVymazatCopak nevíte, že Novou Anglii odděluje od Nového Holandska Nové Severní moře?
OdpovědětVymazat