26. června 2011

Pravá povaha Věry Tydlitátové

To, že Věra Tydlitátová zaměnila Vodníka a mne, je absurdní už z toho důvodu, že naprosto nesdílím Vodníkův obdiv k její osobě. Věra Tydlitátová je neschopná se omluvit za pomluvy mé osoby, za neethické zveřejňování mého pravého jména, ačkoliv nejsem veřejná osoba, a navíc lže. Ve svém nejnovějším článku totiž píše: „Když někdo vymyslí a poté vloží bývalému prezidentovi do úst slova, která prokazatelně nikdy neřekl, ani nenapsal („humanitární bombardování,“ „lidstvo je rakovina, zredukujme ho“ apod.), nebo když ho obviňuje ze všemožných zločinů včetně vlastní neschopnosti a lenosti, měl by tím bavit buď doma na gauči partnerku, pokud ji to bude zajímat, nebo by to měl mumlat v nějakém drogovém doupěti, kam tyto nesmysly patří, ale ve slušné společnosti by je neměl psát do článků. Nebo ano, ale pak by měl čelit žalobě za nactiutrhání.“

Ačkoliv je dobré, že se Věra Tydlitátová naučila rozlišovat mezi žalobou za nactiutrhání a udáním za pomluvu, měla by se ještě doučit podstatu nactiutrhání. Tvrzený fakt musí být nepravdivý, jinak o nactiutrhání nejde. Václav Havel humanitární bombardování skutečně hlásal: „Domnívám se, že během zásahu NATO na Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů.“ A Adam B. Bartoš nikdy neřekl, že by Havel prohlásil, že lidstvo je rakovina, zredukujme ho, nýbrž, že se prokazatelně hlásí k lidem, kteří tento výrok pronesli: „Taková slova bývalý prezident sice nikdy neřekl, ale zřejmě si to myslí. Jak jinak si totiž vysvětlit, že se stal členem Římského klubu, elitního spolku, který přesně takové myšlenky razí a snaží se je popularizovat?“

Proto nevěřím Věře Tydlitátové, že by si Adam B. Bartoš kterýkoliv z jejích výroků vymyslel. Na Facebooku neexistuje anonymita (pouze pseudonymita), takže kterýkoliv text má vždy připsán autora. Problém je pouze falešný profil, což je podvod, ale nevěřím, že by si Adam B. Bartoš neověřil, zda náhodou necituje podvodný profil.

Zbytek jejího textu je neuvěřitelně žvanivý, takže si nezaslouží citovat. Snad jen: „Ale Klaus (nepíši pan Klaus, to budu psát, až si získá mou úctu, možná i k tomu někdy dojde, hůl nad ním nelámu) není v tomto státě sám.“ „Pane Klausi“ je oslovení. Používat toto spojení v 1. pádě jinde než v adrese je nesmysl a nepochopení češtiny.

1 komentář:

  1. Nechápu, proč se takovou karikaturou člověka, jakou Tydlitátová bezpochyby je, vůbec zabýváte.

    OdpovědětSmazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>