1. října 2011

Хотят ли русские войны (1961)

Vodník žije ve svém vykonstruovaném světě, který s realitou nemá nic společného. Jedním z charakteristických znaků jeho světa je popírání existence Rusů v krátkém 20. století. Podle Vodníka ruský národ v roce 1917 zanikl, protože svrhl cara, a obnovil ho až President Obnovitel Jelcin v roce 1991.

Tento Vodníkův konstrukt samozřejmě popírá tisíce faktů. Připomeňme si tedy ruskou propagandistickou báseň tatarského básníka z dob nejhlubšího kommunismu, Jevgenije Jevtušenka, která byla pevnou součástí kommunistických učebnic:

Хотят ли русские войны?
Спросите вы у тишины
Над ширью пашен и полей,
И у берёз, и тополей.
Спросите вы у тех солдат,
Что под березами лежат,
И вам ответят их сыны,
Хотят ли русские войны.

Не только за свою страну
Солдаты гибли в ту войну,
А чтобы люди всей земли
Спокойно ночью спать могли.
Спросите тех, кто воевал,
Кто нас на Эльбе обнимал
(Мы этой памяти верны),
Хотят ли русские войны.

Да, мы умеем воевать,
Но не хотим, чтобы опять
Солдаты падали в бою
На землю горькую свою.
Спросите вы у матерей,
Спросите у жены моей,
И вы тогда понять должны,
Хотят ли русские войны.

Поймёт и докер, и рыбак,
Поймёт рабочий и батрак,
Поймёт народ любой страны,
Хотят ли русские войны.

14 komentářů:

  1. Pozoruji, že se zdokonalujete ve lhaní. Váš výrok: "Podle Vodníka ruský národ v roce 1917 zanikl, protože svrhl cara, a obnovil ho až President Obnovitel Jelcin v roce 1991." je pustá lež, nezakládající se na pravdě a z toho plyne i mimoběžnost Vašeho textu s mým pohledem na situaci.

    OdpovědětVymazat
  2. Vodníku, kdybyste místo pitomoučkého obviňování raději uvedl, jak ten nesmysl přesně zastáváte, uvedl byste lépe. Popíráte snad existenci Rusů za kommunismu? Popíráte. Neusvědčil jsem Vás z nyní z pitomosti? Usvědčil. Tak co tedy chcete?

    OdpovědětVymazat
  3. Samozřejmě, že nepopírám, když tvrdím, že Rusové byli největší obětí kommunismu. Svůj názor jsem napsal už aspoň 20x, ale Vy neposloucháte a melete si svou. Proč bych se měl obtěžovat po jedenadvacáté?

    OdpovědětVymazat
  4. Takže nepopíráte, že Rusové kontinuálně existovali i v letech 1917 až 1991?

    OdpovědětVymazat
  5. Bonjour Peters!

    Máte to trochu popletené s básníkem Jevtušenkem. Všeobecně se udává, že byl původem Ukrajinec, který vyrůstal se svými rodiči na Sibiři. Takže asi žádný Tatar. Též to nebyl žádný propagandista, ale v 60. letech spíše avantgardní a protiestablišmentový intelektuál. Byl oceňován v 60. letech minulého století a později i v Československu a jinde v západním i východním zahraničí. Protestoval mimo jiné proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v r. 1968. Last but not least, Vámi otištěná báseň dle mého úsudku není špatná; přečtěte si ji laskavě ještě jednou. Počátkem 60. let byly ruské vzpomínky na hrůzy 2. světové války na východní frontě jistě velmi intenzivní a hromadně sdílené.

    OdpovědětVymazat
  6. Gangnus má tatarského otce a ukrajinskou matku; nicméně rodina byla poruštěna.

    Gangnus uzavřel s régimem stejnou dohodu jako Hrabal nebo Gott: Vy nás nebudete bořit, my Vás necháme na pokoji. Nicméně chceme pravidelné vyjadřování loyality.

    Nikdy jsem neřekl, že Gangnus je špatný básník. Kundera byl také vynikající básník; přesto je to propagandista prvního řádu.

    Ta báseň je skrz na skrz falešná. Je psána 5 let po Maďarsku a 7 let před Československem.

    Nicméně, hlavní důvod, proč jsem ji uvedl, je, že je officiální a přitom mluví o Rusech.

    OdpovědětVymazat
  7. Ta báseň není dle mého skrz na skrz falešná. Netřeba dělat z Jevtušenka hlásnou troubu ruského nacionalismu, kterou, domnívám se, nebyl. Veškerá možná podoba Jevtušenka s Milanem Kunderou mi uniká. Pochopit Jevtušenka asi vyžaduje porozumění atmosféře 60. let minulého století.

    OdpovědětVymazat
  8. Ta báseň není dle mého skrz na skrz falešná.
    Je. Hovoří o údajném pacifismu ruského národa, ačkoliv ten se 5 let před tím a 7 let po tom dopustil zločinu aggresse. Rozpor představy a faktů.

    Netřeba dělat z Jevtušenka hlásnou troubu ruského nacionalismu,
    To nikde netvrdím. Podsouváte mi něco, co tam jednoduše není. Tvrdím:

    a) Je to potvrzení toho, že Rusové existovali i za kommunismu, což Vodník vždy popíral a místo toho konstruoval neživotné Sověty.

    b) Je to propanganda. Tvrdí něco, co je v rozporu s fakty.

    Veškerá možná podoba Jevtušenka s Milanem Kunderou mi uniká.
    Začínali stejně a oba byli stejní rebelové. Rozdíl je v tom, že Kundera pak emigroval.

    Včera jsem přemýšlel nad tím, jakého Čecha ke Gangnusovi nejlépe přirovnat. Hrabal je jedna hranice: S kommunismem kollaboroval, jen když musel. Gott je druhá hranice: Kollaboroval aktivně, aby se udržel na výsluní. Pak jsem ho našel: Werich. Státem placený rebel. Idol Pravdy a lásky.

    OdpovědětVymazat
  9. Připomeňme si tedy ruskou propagandistickou báseň tatarského básníka z dob nejhlubšího kommunismu, Jevgenije Jevtušenka, která byla pevnou součástí kommunistických učebnic.

    Proč považujete Jevtušenka za tatarského básníka jste mi laskavě vysvětlil. Srovnávat Jevtušenka s Werichem mi však moc trefné nepříjde. Nebyl to básník z doby nejhlubšího komunismu a dle vzpomínek na 60. léta ani ne "pevná součást komunistických učebnic". Vzpomínám, že nějaké jeho básně překládal Jan Zábrana a myslím, že Zábranovy překlady byly publikovány ve Světové literatuře, kde byl tehdy redaktorem Josef Škvorecký. Možná to bylo jinde, ale velmi pravděpodobně ne v komunistických učebnicích.

    V té dle Vás propagandistické básni píše Jevtušenko o ruském národu, nikoliv o sovětském komunistickém politbyru, které rozhodlo o invazi do Maďarska v r. 1956 a do Československa v r. 1968. Jevtušenko byl slavný jak v SSSR, tak i na Západě. Jeho vztah k sovětskému komunistickému režimu bude složitý námět na nějakou univerzitní dizertaci. Rebel a propagandista režimu zároveň? Je to možné; nadaní umělci bývají obvykle složité nádoby. Třaba takový Sabina , ale to bych se zase snažil nalézt nějaké divoké, zcela ahistorické přirovnání.

    OdpovědětVymazat
  10. P. Zemane, Vy trpíte stejnou vadou jako Vodník a Kapitán: Vše posuzujete svou osobní zkušeností, zde 60. let, a ještě tomu říkáte autopsie. Já to posuzuji rovněž svou zkušeností, a to 80. let. A v něch byl Jevtušenko zcela officiální básník. Zrovna tuhle báseň jsme měli v kommunistické učebnici ruštiny a museli jsme ji učit se nazpaměť.

    Stejně tak některé intellektuální hrdiny 60. let znám z autopsie, jenže z let 90.: Kosík & Šamalík. V nich byli zcela vyčpělí: Zaspali dobu.

    V té dle Vás propagandistické básni píše Jevtušenko o ruském národu, nikoliv o sovětském komunistickém politbyru
    Tenhle marxistický rozpor odmítám. Vizte Pullmanna.

    Jeho vztah k sovětskému komunistickému režimu bude složitý námět na nějakou univerzitní dizertaci. Rebel a propagandista režimu zároveň?
    Je stejný jako Werichův, který jste odmítl, ale bez důvodu.

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji, že upozorňujete na mé vady, jistě jich bude víc. Ale furt fundamentálně nesouhlasím s Vaším tvrzením o "tatarském básniku z dob nejhlubšího komunismu". Co Vám o něm psali v učebnicích 80. let mi nepříjde zrovna moc směrodtané pro pochopení Jevtušenkovy obsáhlé tvorby, zejména ve svých počátcích; včetně 60. let, kdy se stal světově známý.

    Že jsem se nepustil do rozdílů mezi Jevtušenkem a Werichem? Mně to připadalo zbytečné, ale budiž. Prvý je především světově uznávaný básník a poté snad i herec a prozaik. Werich byl skvělý herec předválečného Osvobozeného divadla (po válce Divadla ABC), talentovaný komik a mistr českého jazyka ve svých pohádkových knihách a jiných prózách (např. vzpomínky na USA). Sorry, ale srovnání těchto dvou umělcu mi holt intuitivně kulhá na víc než jednu nohu.

    Odkaz na dosti dlouhý rozhovor s Pullmanem je mi nejasný. Mohl byste vysvětlit "marxistický rozpor" poněkud určitěji?

    OdpovědětVymazat
  12. Co Vám o něm psali v učebnicích 80. let mi nepříjde zrovna moc směrodtané pro pochopení Jevtušenkovy obsáhlé tvorby
    Jistě, vždyť to říkám: Svět pro Vás končí v 60. letech a co se stalo v 80. Vás nezajímá.

    Prvý je především světově uznávaný básník a poté snad i herec a prozaik. Werich byl skvělý herec předválečného Osvobozeného divadla (po válce Divadla ABC), talentovaný komik a mistr českého jazyka ve svých pohádkových knihách a jiných prózách (např. vzpomínky na USA). Sorry, ale srovnání těchto dvou umělcu mi holt intuitivně kulhá na víc než jednu nohu.
    To je irrelevantní. Nebavíme se o tom, že Jevtuško byl básník, zatímco Werich herec. Bavíme se o jejich postoji ke kommunismu a jejich roli v něm.

    Mohl byste vysvětlit "marxistický rozpor" poněkud určitěji?
    Ano: "Pan Rejžek odmítá připustit, že lidé do jisté míry věřili příslibům režimu a používali jeho slovník k vyjádření svých potřeb a že komunistický režim byl postaven na určité formě celospolečenského konsensu."

    OdpovědětVymazat
  13. Svět pro Vás končí v 60. letech a co se stalo v 80. Vás nezajímá.

    Vaše tvrzení je vedle jak ta jedle, ale vůbec se nechci na tak praštěné téma s Vámi zbytečně přít.

    Byl jste to Vy, kdo zde uvedl Jevtušenkovu dle Vás "propagační" báseň z r. 1961 "z doby nejhlubšího komunismu". Počátek 60. let však v SSSR dobou nejhlubšího komunismu nebyl. Spíše byl charakterizován Chruščevovou kritikou Stalina a velmi mírným uvolněním stalinistické komunistické diktatury.

    Z výše uvedených důvodů jsem se držel toho, co vím o "tatarském" básníkovi v 60. letech a ne o dvě dekády později.

    OdpovědětVymazat
  14. P. Zemane, neberte prosím každou metaforu tak doslova. Tím „nejhlubším kommunismem“ jsem myslel, že byl v plné síle, ne jako v 1980s. Stalinism už to pochopitelně nebyl. Mohl jsem si ten přívlastek odpustit, ale copak je nutné psát bezkrevně?

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>