První, co každého napadne při pohledu na
volební výsledky, je to, že politická mapa je po 14 letech totálně překleslena. Je to součást širšího fenoménu: Druhé republiky v Itálii (1994), New Labour ve Spojeném království (1997), MoDem ve Francii (2007), zvolení Obamy (2008) a koalice konserativců a liberálních demokratů ve Spojeném království (2010). Nyní tato vlna změny dorazila i do ČR. Volby do Sněmovny měly 2 hlavní themata:
- boj s korrupcí a
- snížení státního dluhu.
Na obě themata nedokázala ODS, kterou jsem volil, ani ČSSD, která se soustředila na primitivní populism, dát přesvědčivou odpověď, a proto neuspěly. Voliči massově volili alternativní strany: TOP 09 (16,70 %) a Věci veřejné (10,88 %). Velká koalice by měla jen
109 hlasů, tedy hluboko pod ústavní většinou (120 poslanců).
Na rozdíl
od roku 2006 voliči massivně kroužkovali. Zcela nebo alespoň částečně překreslili
výsledek pražské ČSSD, pražské ODS (tam dokonce uspěla inicitiava "Volte poslední 4", neboť do Sněmovny se dostal Jan Florián), středočeských VV, jihočeské TOP 09, jihočeské ODS, plzeňské KSČM, plzeňské ČSSD, plzeňské TOP 09, plzeňské ODS, karlovarských VV, karlovarské ČSSD, karlovarské TOP 09, karlovarské ODS, ústecké KSČM, ústecké ČSSD, ústecké TOP 09, liberecké TOP 09, liberecké ODS, královéhradeckých VV, královéhradecké ODS, pardubických VV, pardubické KSČM, pardubické ČSSD, pardubické TOP 09, pardubické ODS, vysočinské KSČM, vysočinské ČSSD, vysočinské TOP 09, vysočinské ODS, jihomoravské ČSSD, jihomoravské TOP 09, olomoucké ČSSD, olomoucké TOP 09, olomoucké ODS, zlínské TOP 09, zlínské ODS a moravskoslezské KSČM.
Volby znamenaly porážku pro Paroubka (
český Hugo Chavez/Vladimír Mečiar), Langera, Severu, Exnera, Němce z ČSSD a další. Fenomenální úspěch zažil Marek Benda, Stanislav Křeček, Milada Emmerová, Michal Hašek, Lenka Kohoutová, Jan Florián a další. Do Sněmovny se bohužel dostala Ivana Řápková.
V volbách neuspěla Strana práv občanů – Zemanovci (4,33 %), KDU-ČSL (4,39 %) – což velice vítám, Suverenita – blok Jany Bobošíkové (3,67 %), Strana zelených (2,44 %), Česká pirátská strana (0,80 %), Dělnická strana sociální spravedlnosti (1,14 %) a Strana svobodných občanů (0,74 %). SPOZ podle mne končí úplně, protože Zeman opět odešel z politiky. KDU-ČSL čeká přeměna na regionální stranu po vzoru
SOS. Suverenita doplatila na to, že se nedokázala domluvit se Zemanem. Její další osud je nejistý. SZ končí jako politická strana a čeká ji přeměna na aktivistický spolek. Prohrála 4x volby a jen naprosto naivní člověk mohl čekat opak. Počátek konce byl v otevřeném konfliktu tmavě zeleného křídla (Kuchtová) a světle zelené frakce (Bursík). Je to trochu škoda, ale místo ní je tady ČPS. Ta se sice poněkud přecenila, ale může na sobě ještě zapracovat. DSSS se rovněž přecenila; je zjevné, že extrémní pravice nedokáže překročit 1,5 % – potvrzení demokracie praxí. SSO bude i nadále živořit na okraji politiky, podobně jako Konservativní strana.
Neznámou je TOP 09, Topolánkův projekt lidovců II. Nicméně voliči kroužkovali, takže tam bude lidovců méně, než se čekalo. Neznáme nikoho kromě Schwarzenberga a Kalouska, takže uvidíme, co z TOP 09 v praktické politice bude. Ještě větší neznámou jsou populistické a liberální Věci veřejné. Zvítězí populism nebo liberalism? Nevíme. Nicméně návrh snížit zbrojení o 20 % je velice sympathický. Uvidíme, jak dlouho jim podobný elán vydrží.
Velké změny čekají ČSSD a ODS. Zatímo ČSSD stačí odstranit mečiarovskou inspiraci v
aggressivní ublíženosti a pozápadnit se, ODS to bude mít mnohem těžší. Voliči jí jasně sdělili, že kmotry nechtějí. Ale jak se jich zbavit? Vedení bude muset stranu osekat až na kost, což bude velice bolet.
Osobně za nejvíce positivní výsledek voleb považuji to, že skončila demoskopie (Paroubkova posedlost
průzkumy veřejného mínění) a potvrdila se moudrost lidu = demokracie. Ukázalo se, že volební systém se v zásadě osvědčil a že 5 % hranice skvěle posloužila jako trest: pro KDU-ČSL a SZ. Kdyby ODS bývala prosadila bonus pro vítěze, tak měla ČSSD okolo 20 poslanců víc.