Duchovní a exaktní vědy

Duše (heb. נפש, řec. ψυχή, lat. anima, angl. soul, fr. âme, něm. Seele) je individuální každému organismu. Je to čistě theologický koncept, který nemá žádný odraz v realitě. Naproti tomu duch/mysl (heb. רוח, řec. πνεῦμα/νοῦς, lat. spiritus/mens, angl. spirit/mind, fr. esprit, něm. Geist) vyjadřuje vědomí, tj. to, co přesahuje pouhé fysično. Není pochyb o jeho realitě, spor je toliko o dualism těla a mysli. Zatímco tradiční pojetí mezi nimi vidí bariéru, pro scientisty je mysl toliko funkcí těla. Pojem duch je vnímán jako zobecnění myslí. Je zajímavé, že zatímco duši a ducha odlišují všechny jazyky s abrahámovským náboženstvím, ducha a mysl francouzština a němčina odlišit nedokáže, leda členem.

Vulgární materialisté neumějí rozlišit mezi duší a duchem, a proto se brání pojmu duchovní vědy (něm. Geisteswissenschaften). Čeština však má veškerou odbornou terminologii z němčiny; nevidím důvod, proč neústrojně používat anglicismy jako jsou humanitní vědy (angl. humanities).

A konečně exaktní (doslova přesné) vědy. Patří sem všechny formální vědy (tj. jazyky vědy: logika, mathematika a informatika) a nepatří sem žádné duchovní vědy, např. typicky historiografie, ale i ekonomie. Přírodní vědy sem spíše patří (fysika, chemie, biologie), ale jejich části rovněž ne: Velký třesk, evoluční theorie. Podmínkou exaktnosti je totiž opakovatelnost zkoumaného a falsifikovatelnost theorie.

Updated.