Jeden z největších propagandistů dneška, Pavel Kohout (že by už to jméno bylo poznamenané?), napsal vzpomínky na kommunism. V nich mimo jiné uvádí: "A ještě terminologická poznámka: 17. listopadu se nezhroutil komunismus, ten nikdy nebyl, protože jde o utopii, která nikdy fungovat ani nemůže. Ten den padl socialismus ve smyslu státem řízené ekonomiky, což by si měli pamatovat socialisté všech barev: rudí, hnědí i oranžoví. Ten den ráno jsem ještě vstával jako nevolník socialistického režimu; večer jsem již uléhal jako člověk, který má svobodu na dosah ruky. A který si ji už nikdy nenechá vzít."
Je vidět, že i takový tržní svazák, jako je Kohout, má MDH a VK v malíčku. "Komunismus, ten nikdy nebyl". A co tedy bylo? Socialism? A co mají ve Švédsku? Nepřekvapuje, že ČR se nachází v takovém marasmu, když nám vládnou fachidioté jako je Kohout.
23. listopadu 2007
Pochybný článek
Nikdy jsem neměl Daniela Deyla rád. Je z rodu českých novinářů, kterým, ať napíšou cokoliv, tak jim čouhá jako sláma z bot ideologie. Nejsou to tedy novináři v pravém slova smyslu, nýbrž propagandisté.
Dne 20. 11. 2007 zemřel Ian Smith. Smrt této význačné postavy dějin 20. století pochopitelně vyvolala mnoho pozornosti. Výsledkem je i text Moudrý rasista. O Rhodesii ani Ianu Smithovi se tam mnoho nedozvíme. Za to o Danielu Deylovi hodně.
Dne 20. 11. 2007 zemřel Ian Smith. Smrt této význačné postavy dějin 20. století pochopitelně vyvolala mnoho pozornosti. Výsledkem je i text Moudrý rasista. O Rhodesii ani Ianu Smithovi se tam mnoho nedozvíme. Za to o Danielu Deylovi hodně.
Operace Pastorius
Nacistické Německo se pokusilo o záškodnické akce na území USA. K tomu účelu vyškolilo 8 saboteurů. V červnu 1942 je německé ponorky dovezly na americké pobřeží. 4 se vylodili u New Yorku, 4 na Floridě. Newyorkské vylodění zpozoroval pobřežní četník, který vše oznámil svým nadřízeným. FBI se záškodníky pokusila zadržet, ale to se jí nepodařilo.
USA zachránila až zrada George Johna Dasche a Ernsta Petera Burgera. Zbylých 6 bylo během 14 dnů chyceno ještě před tím než stačili spáchat jakoukoliv sabotage a postaveno před soud v případu Ex parte Quirin. Všech 8 dostalo trest smrti, který potvrdil i SCOTUS. Přes protesty ředitele FBI Hoovera zmírnil president Roosevelt Burgerovi trest na doživotí a Daschovi na 30 let. Ostatní byli popraveni na elektrickém křesle, přičemž jeden z nich byl US občan.
V roce 1948 president Truman Dasche a Burgera propustil a vyhostil do Německa. Tam se na ně s opovržením pohlíželo jako na viníky smrti 6 jejich soudruhů. Milost, kterou jim slíbil Hoover, nikdy nedostali.
USA zachránila až zrada George Johna Dasche a Ernsta Petera Burgera. Zbylých 6 bylo během 14 dnů chyceno ještě před tím než stačili spáchat jakoukoliv sabotage a postaveno před soud v případu Ex parte Quirin. Všech 8 dostalo trest smrti, který potvrdil i SCOTUS. Přes protesty ředitele FBI Hoovera zmírnil president Roosevelt Burgerovi trest na doživotí a Daschovi na 30 let. Ostatní byli popraveni na elektrickém křesle, přičemž jeden z nich byl US občan.
V roce 1948 president Truman Dasche a Burgera propustil a vyhostil do Německa. Tam se na ně s opovržením pohlíželo jako na viníky smrti 6 jejich soudruhů. Milost, kterou jim slíbil Hoover, nikdy nedostali.
Štítky:
Historie
22. listopadu 2007
Další politik s problémy
Pavel Bém bydlí ve ville, kde platí 2x menší nájemné, než je tržní. Informaci Mladé fronty musím potvrdit, za 20 000 Kč měsíčně se v takové ville nebydlí.
Tvrzení: "Máme s Pavlem Bémem džentlmenskou dohodu, že během bydlení bude do domu investovat. Počítám, že to bude tak dvě stě tisíc do roka," je z rodu strýčka Vika. Čím to, že u nás skoro neexistuje špičkový politik, u něhož by nebyly závažné pochybnosti o jeho morální integritě?
Tvrzení: "Máme s Pavlem Bémem džentlmenskou dohodu, že během bydlení bude do domu investovat. Počítám, že to bude tak dvě stě tisíc do roka," je z rodu strýčka Vika. Čím to, že u nás skoro neexistuje špičkový politik, u něhož by nebyly závažné pochybnosti o jeho morální integritě?
Štítky:
Politika
Petr Maule by si už konečně měl najít ženskou
Petr Maule je sám jako kůl v plotě, protože mu utekla manželka. To se stává. Ve svém věku jí nestačil, i když ruku na srdce, Maulemu by utekla i mnohem starší; má totiž nesnesitelnou povahu. Přesto by si měl už konečně najít ženskou, aby přestal obtěžovat všechny kolem, kteří měli tu smůlu a osobně toho chudáka poznali. Nějakou puťku, která ho bude považovat za génia, ta by to s ním snad mohla vydržet.
Protože Mauleho příspěvky dělaly ostudu i Sprše (a tam nemají právě přísná měřítka), našel si Maule nový deníček, kde se může vypsat z nenávisti ke všem, kteří
a) buď neuznávajího genialitu Američana z Vysočan,
b) anebo mají jiný názor.
Nejhorší na tom je, že Maule je natolik přitroublý, že některé věci mu můžete vysvětlovat horem dolem a stejně je nepochopí. X-krát jsem napsal, že nejsem David Pavlicek, že s ním nemám nic společného a že ani dokonce nevím, kdo to je, i když mám svůj názor. Maule si pořád myslí, že jsem to já. Větší důkaz toho, jak mu marihuana zblbla mozek, přinést nemohl. A takový inženýr to byl.
Protože Mauleho příspěvky dělaly ostudu i Sprše (a tam nemají právě přísná měřítka), našel si Maule nový deníček, kde se může vypsat z nenávisti ke všem, kteří
a) buď neuznávajího genialitu Američana z Vysočan,
b) anebo mají jiný názor.
Nejhorší na tom je, že Maule je natolik přitroublý, že některé věci mu můžete vysvětlovat horem dolem a stejně je nepochopí. X-krát jsem napsal, že nejsem David Pavlicek, že s ním nemám nic společného a že ani dokonce nevím, kdo to je, i když mám svůj názor. Maule si pořád myslí, že jsem to já. Větší důkaz toho, jak mu marihuana zblbla mozek, přinést nemohl. A takový inženýr to byl.
Štítky:
Sprcha
17. listopadu 2007
Guy Peters: Válka Rosse Hedvíčka s iDNES pokračuje
Odkaz. Jinak celá přestřelka dosáhla úrovně poštěkávání.
Štítky:
Media
Smlouva o otázkách státního občanství a opce
Jménem republiky Česko-Slovenské
a
Německé říše
byla sjednána tato smlouva:
Smlouva
mezi Československou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce.
Československá vláda a vláda německá, přejíce si upraviti otázky státního občanství a opce, vyplývající z připojení sudetoněmeckých území k Německé říši, jmenovaly svými zmocněnci:
československá vláda
pana dra Antonína Koukala,
ministerského radu v ministerstvu spravedlnosti v Praze,
německá vláda
ministerského ředitele v zahraničním úřadě
pana dra Friedrich-a Gause
a
ministerského radu v říšském ministerstvu vnitra
pana dra Hans-e Globke,
kteří se dohodli na těchto ustanoveních:
§ 1
Českoslovenští státní občané, kteří měli 10. října 1938 své bydliště v některé obci připojené k Německé říši, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže
a) se narodili před 1. lednem 1910 na území připojeném k Německé říši nebo
b) pozbyli německé státní příslušnosti dnem 10. ledna 1920 nebo
c) jsou dětmi nebo vnuky osoby, u které jsou splněny podmínky písmena a) nebo b) nebo
d) jsou manželkami osob, u kterých jsou splněny podmínky písmena a), b) nebo c).
Českoslovenští státní občané německé národnosti, kteří měli 10. října 1938 své bydliště mimo bývalé československé státní území, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže měli 10. října 1938 domovské právo v některé obci připojené k Německé říši.
Manželka nenabývá německé státní příslušnosti, jestliže jí nenabývá její manžel.
§ 2
Československá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jsou československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na nynější území Československé republiky, jakož i jejich potomci, opustili Československou republiku ve lhůtě 3 měsíců. Tyto osoby tím pozbývají československého státního občanství; německá vláda je přijme na své území. To neplatí o osobách, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.
Německá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které podle ustanovení této smlouvy zůstávají československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na území připojené k Německé říši, jakož i jejich potomci, kteří jsou československými státními občany, opustili Německou říši ve lhůtě 3 měsíců. Československá vláda přijme tyto osoby na své území.
§ 3
Osoby neněmecké národnosti, které podle ustanovení § 1 nabývají německé státní příslušnosti, mohou do 29. března 1939 optovati pro československé státní občanství.
§ 4
Příslušníci německé národnosti, kteří zůstávají československými státními občany, mohou do 29. března 1939 optovati pro německou státní příslušnost. To neplatí pro osoby, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.
§ 5
Opce se prohlašuje
a) pro československé státní občanství
v Československé republice u ministerstva vnitra v Praze, mimo Československou republiku u příslušného československého zastupitelského úřadu;
b) pro německou státní příslušnost
v Německé říši u příslušného nižšího správního úřadu, mimo Německou říši u příslušného německého konsulátu.
§ 6
Místní příslušnost úřadů uvedených v § 5 se řídí podle bydliště a, není-li ho, podle pobytu optantova.
Opční prohlášení, jež bude podáno u místně nepříslušného úřadu druhu uvedeného v § 5, má býti tímto úřadem postoupeno místně příslušnému úřadu. Považuje se za podané v době, kdy došlo k prvnímu úřadu.
§ 7
Opční prohlášení jest třeba podati u úřadu zmíněného v § 5 do protokolu nebo písemně. Podpis na písemném prohlášení musí býti ověřen zastupitelským úřadem státu, pro který se optuje, soudem nebo notářem.
Opční prohlášení může býti podáno také zmocněným zástupcem. Podpis na plné moci musí býti ověřen některým úřadem uvedeným v odstavci 1.
Za ověření se nevybírají poplatky, dávky, kolky ani jiné výlohy.
§ 8
Příslušný úřad státu, pro který se optuje, přezkoumá, zda jsou splněny podmínky opce. V Československé republice se vyhrazuje toto zkoumání ministerstvu vnitra v Praze.
Jsou-li splněny podmínky pro opci, vydá úřad optantovi neprodleně opční osvědčení a zpraví o tom úřad druhou vládou určený.
V opčním osvědčení jest třeba uvésti také příslušníky rodiny, na které se vztahují účinky opce.
Účinky opce nastávají okamžikem, kdy opční prohlášení dojde opčnímu úřadu.
Opční řízení jest osvobozeno od poplatků, dávek, kolků a jiných výloh.
§ 9
K podání opčního prohlášení jest oprávněn, kdo dosáhl 18. roku věku.
Vdaná žena nemůže samostatně optovati; opce manželova se vztahuje na manželku. To neplatí, bylo-li manželské společenství soudně zrušeno.
Za osoby nedosáhnuvší 18 let, za nezletilce starší 18 let, u nichž jsou podmínky pro zbavení svéprávnosti, jakož i za osoby zbavené svéprávnosti nebo svěřené prozatímní péči (zatímnímu poručenství), vykonává opci jejich zákonný zástupce, i když sám nemá práva opce. Pro posouzení náležitostí opčního prohlášení podle tohoto paragrafu je rozhodná doba, kdy dojde opční prohlášení k opčnímu úřadu.
§ 10
Opci nelze odvolati.
Jestliže však osoby, za něž opční právo vykonal zákonný zástupce, před uplynutím opční lhůty dovršily 18. rok věku nebo jestliže před uplynutím této lhůty odpadl důvod jejich zákonného zastoupení, mohou tyto osoby, dokud opční lhůta trvá, opci odvolati. O odvolání opce platí obdobně ustanovení §§ 5 až 7.
§ 11
Za bydliště podle této smlouvy se považuje místo, kde se osoba usídlila v úmyslu se tam trvale zdržovati.
Má-li nějaká osoba více než jedno bydliště, je rozhodným místo, které za své bydliště označí.
§ 12
Osoby, které musí opustiti území Československé republiky nebo Německé říše, protože bylo tak žádáno podle § 2, jakož i optanti, kteří přeloží do 31. března 1940 své bydliště do státu, pro který optovali, smějí s sebou vzíti veškeré movité jmění, které měli v den podepsání této smlouvy, a nebudou povinni platiti za to žádné dávky. Vyjímají se z toho hotové peníze, cenné papíry a sbírky, které pro vývozní stát mají zvláštní historický nebo kulturní význam; projednání těchto věcí se vyhrazuje zvláštní dohodě.
§ 13
Ke zkoumání a projednání všech otázek, které vyplynou z provádění této smlouvy, se zřídí smíšený výbor, do něhož každá z obou vlád vyšle stejný počet zástupců.
Tomuto výboru přísluší zejména :
1. vypracovati návrhy pro usnadnění výměny obyvatelstva, jakož i řešiti zásadní otázky, které vyplývají z této výměny;
2. zkoumati pochybné otázky týkající se státní příslušnosti.
Výbor může podle potřeby zříditi podvýbory pro jednotlivé obory.
§ 14
Tato smlouva nabývá účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dáno v dvojím prvopise v jazyku československém a německém.
V Berlíně dne 20. listopadu 1938
Antonín Koukal v. r.
Friedrich Gaus v. r.
Hans Globke v. r.
Prozkoumavše tuto úmluvu, schvalujeme a potvrzujeme ji.
Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky Česko-Slovenské přitisknouti dali.
V Praze dne 25. listopadu roku tisícíhodevítistéhotřicátéhoosmého.
Syrový v. r.
na místě presidenta republiky Česko-Slovenské
podle § 60 ústavní listiny .
L. S.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Chvalkovský v. r.
Vyhlašuje se s tím, že podle § 14 nabývá tato smlouva účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dr. Chvalkovský v. r.
Vyšlo jako č. 300/1938 Sbírky zákonů a nařízení.
a
Německé říše
byla sjednána tato smlouva:
Smlouva
mezi Československou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce.
Československá vláda a vláda německá, přejíce si upraviti otázky státního občanství a opce, vyplývající z připojení sudetoněmeckých území k Německé říši, jmenovaly svými zmocněnci:
československá vláda
pana dra Antonína Koukala,
ministerského radu v ministerstvu spravedlnosti v Praze,
německá vláda
ministerského ředitele v zahraničním úřadě
pana dra Friedrich-a Gause
a
ministerského radu v říšském ministerstvu vnitra
pana dra Hans-e Globke,
kteří se dohodli na těchto ustanoveních:
§ 1
Českoslovenští státní občané, kteří měli 10. října 1938 své bydliště v některé obci připojené k Německé říši, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže
a) se narodili před 1. lednem 1910 na území připojeném k Německé říši nebo
b) pozbyli německé státní příslušnosti dnem 10. ledna 1920 nebo
c) jsou dětmi nebo vnuky osoby, u které jsou splněny podmínky písmena a) nebo b) nebo
d) jsou manželkami osob, u kterých jsou splněny podmínky písmena a), b) nebo c).
Českoslovenští státní občané německé národnosti, kteří měli 10. října 1938 své bydliště mimo bývalé československé státní území, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže měli 10. října 1938 domovské právo v některé obci připojené k Německé říši.
Manželka nenabývá německé státní příslušnosti, jestliže jí nenabývá její manžel.
§ 2
Československá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jsou československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na nynější území Československé republiky, jakož i jejich potomci, opustili Československou republiku ve lhůtě 3 měsíců. Tyto osoby tím pozbývají československého státního občanství; německá vláda je přijme na své území. To neplatí o osobách, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.
Německá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které podle ustanovení této smlouvy zůstávají československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na území připojené k Německé říši, jakož i jejich potomci, kteří jsou československými státními občany, opustili Německou říši ve lhůtě 3 měsíců. Československá vláda přijme tyto osoby na své území.
§ 3
Osoby neněmecké národnosti, které podle ustanovení § 1 nabývají německé státní příslušnosti, mohou do 29. března 1939 optovati pro československé státní občanství.
§ 4
Příslušníci německé národnosti, kteří zůstávají československými státními občany, mohou do 29. března 1939 optovati pro německou státní příslušnost. To neplatí pro osoby, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.
§ 5
Opce se prohlašuje
a) pro československé státní občanství
v Československé republice u ministerstva vnitra v Praze, mimo Československou republiku u příslušného československého zastupitelského úřadu;
b) pro německou státní příslušnost
v Německé říši u příslušného nižšího správního úřadu, mimo Německou říši u příslušného německého konsulátu.
§ 6
Místní příslušnost úřadů uvedených v § 5 se řídí podle bydliště a, není-li ho, podle pobytu optantova.
Opční prohlášení, jež bude podáno u místně nepříslušného úřadu druhu uvedeného v § 5, má býti tímto úřadem postoupeno místně příslušnému úřadu. Považuje se za podané v době, kdy došlo k prvnímu úřadu.
§ 7
Opční prohlášení jest třeba podati u úřadu zmíněného v § 5 do protokolu nebo písemně. Podpis na písemném prohlášení musí býti ověřen zastupitelským úřadem státu, pro který se optuje, soudem nebo notářem.
Opční prohlášení může býti podáno také zmocněným zástupcem. Podpis na plné moci musí býti ověřen některým úřadem uvedeným v odstavci 1.
Za ověření se nevybírají poplatky, dávky, kolky ani jiné výlohy.
§ 8
Příslušný úřad státu, pro který se optuje, přezkoumá, zda jsou splněny podmínky opce. V Československé republice se vyhrazuje toto zkoumání ministerstvu vnitra v Praze.
Jsou-li splněny podmínky pro opci, vydá úřad optantovi neprodleně opční osvědčení a zpraví o tom úřad druhou vládou určený.
V opčním osvědčení jest třeba uvésti také příslušníky rodiny, na které se vztahují účinky opce.
Účinky opce nastávají okamžikem, kdy opční prohlášení dojde opčnímu úřadu.
Opční řízení jest osvobozeno od poplatků, dávek, kolků a jiných výloh.
§ 9
K podání opčního prohlášení jest oprávněn, kdo dosáhl 18. roku věku.
Vdaná žena nemůže samostatně optovati; opce manželova se vztahuje na manželku. To neplatí, bylo-li manželské společenství soudně zrušeno.
Za osoby nedosáhnuvší 18 let, za nezletilce starší 18 let, u nichž jsou podmínky pro zbavení svéprávnosti, jakož i za osoby zbavené svéprávnosti nebo svěřené prozatímní péči (zatímnímu poručenství), vykonává opci jejich zákonný zástupce, i když sám nemá práva opce. Pro posouzení náležitostí opčního prohlášení podle tohoto paragrafu je rozhodná doba, kdy dojde opční prohlášení k opčnímu úřadu.
§ 10
Opci nelze odvolati.
Jestliže však osoby, za něž opční právo vykonal zákonný zástupce, před uplynutím opční lhůty dovršily 18. rok věku nebo jestliže před uplynutím této lhůty odpadl důvod jejich zákonného zastoupení, mohou tyto osoby, dokud opční lhůta trvá, opci odvolati. O odvolání opce platí obdobně ustanovení §§ 5 až 7.
§ 11
Za bydliště podle této smlouvy se považuje místo, kde se osoba usídlila v úmyslu se tam trvale zdržovati.
Má-li nějaká osoba více než jedno bydliště, je rozhodným místo, které za své bydliště označí.
§ 12
Osoby, které musí opustiti území Československé republiky nebo Německé říše, protože bylo tak žádáno podle § 2, jakož i optanti, kteří přeloží do 31. března 1940 své bydliště do státu, pro který optovali, smějí s sebou vzíti veškeré movité jmění, které měli v den podepsání této smlouvy, a nebudou povinni platiti za to žádné dávky. Vyjímají se z toho hotové peníze, cenné papíry a sbírky, které pro vývozní stát mají zvláštní historický nebo kulturní význam; projednání těchto věcí se vyhrazuje zvláštní dohodě.
§ 13
Ke zkoumání a projednání všech otázek, které vyplynou z provádění této smlouvy, se zřídí smíšený výbor, do něhož každá z obou vlád vyšle stejný počet zástupců.
Tomuto výboru přísluší zejména :
1. vypracovati návrhy pro usnadnění výměny obyvatelstva, jakož i řešiti zásadní otázky, které vyplývají z této výměny;
2. zkoumati pochybné otázky týkající se státní příslušnosti.
Výbor může podle potřeby zříditi podvýbory pro jednotlivé obory.
§ 14
Tato smlouva nabývá účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dáno v dvojím prvopise v jazyku československém a německém.
V Berlíně dne 20. listopadu 1938
Antonín Koukal v. r.
Friedrich Gaus v. r.
Hans Globke v. r.
Prozkoumavše tuto úmluvu, schvalujeme a potvrzujeme ji.
Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky Česko-Slovenské přitisknouti dali.
V Praze dne 25. listopadu roku tisícíhodevítistéhotřicátéhoosmého.
Syrový v. r.
na místě presidenta republiky Česko-Slovenské
podle § 60 ústavní listiny .
L. S.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Chvalkovský v. r.
Vyhlašuje se s tím, že podle § 14 nabývá tato smlouva účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dr. Chvalkovský v. r.
Vyšlo jako č. 300/1938 Sbírky zákonů a nařízení.
Řecko-křesťanská civilisace
Zatímco propagandistický termín "židovsko-křesťanská kultura" je v plné síle, obdobný termín "řecko-křesťanská civilisace" se téměř nepoužívá. Jednou z mála výjimek je rozhovor s Oldřichem Matouškem nebo projev kyrenajského biskupa.
Štítky:
Řecko,
Terminologie
Wiki zůstává nosičem cynismu
I přes dílčí úspěchy wiki zůstává především prostorem pro jednoho grafomana. Jako člověk, který inicioval smazání difamačního článku Simon Mol na en:, jsem si se zájmem přečetl diskussi o smazání článku na cs:. Jsem jednoznačně na Okinově straně, všechny jeho názory bych podepsal. To, že nikdo nekorriguje Cynikovo černobílé schematické vidění, není ani tak vysvědčením Cynika (on už jiný nebude) jako neschopnosti jeho kollegů.
Štítky:
wikipedie
Seznam popravených studentů
Jak známo, dne 17. listopadu 1939 Němci popravili 9 studentských funkcionářů. Vzhledem k výročí jejich smrti a státnímu svátku přináším jejich seznam. Tentokrát se cs wiki ukázala užitečnou:
- JUC. Josef Adamec, původně fašista, později národní socialista.
- MUC. Jan Černý, vlajkař.
- Ing. Marek Frauwirth, slovenský Žid.
- JUDr. Jaroslav Klíma, fašista.
- JUC. Bedřich Koula, fašista.
- Doc. PhDr. Josef Matoušek, fašista. Místopředseda Českého svazu pro spolupráci s Němci a kandidát na protektorátního ministra školství.
- JUDr. František Skorkovský, původně fašista, později národní socialista.
- Václav Šaffránek, student ČVUT a katholík.
- PhDr. Jan Weinert, fašista.
Štítky:
Historie
16. listopadu 2007
Mráz přichází z Ruska
Bohumil Doležal píše: "Chybou leteckého dispečera došlo před časem někde nad Švýcarskem k srážce dvou civilních letadel. Jedno z nich bylo ruské. Ruský občan, který při nehodě přišel o ženu a dvě děti, dispečera vyhledal a před očima jeho ženy a tří dětí ho ubodal k smrti. Švýcarské soudy ho odsoudily, a po čtyřech letech z nepochopitelných důvodů propustily na svobodu. V Moskvě jej Putinova zlatá mládež vítala jako hrdinu. Té společnosti je třeba se bát! Vyznává v mnohém ohledu úplně jiné hodnoty než my. Byli jsme pod jejich nadvládou skoro padesát let a důsledky jsou dost strašné. Pokud se vlastní vinou (jinak se to dnes nemůže stát) dostaneme do jejich vlivové sféry znovu, dorazí nás to. (Nedávno jsem si přečetl v dějinách Ruska tuto roztomilou story: Poláci dostali na počátku sedmnáctého století bláznivý nápad, že si Rusko podmaní. Vytvořili si za tím účelem vlastního lžicara – údajného syna Ivana IV. – a oženili ho s polskou šlechtičnou jménem Marina Mnišková. Rusové Poláky vyhnali a lžicara zamordovali, Poláci se o anexi pokusili znovu, při té příležitosti se Rusům podařilo zajmout Marinu Mniškovou a jejího tříletého syna. Načež nejen ji, ale i to tříleté dítě pověsili v Moskvě na šibenici. Jistě, Poláci neměli v Moskvě co pohledávat. Ale pro Krista Pána, lidé, bojte se té země!)"
A jako by to nebylo málo, tak Putin vyznamenal kommunistické špiony, kteří účinně oslabovali demokracii: "Rusko v pondělí udělilo nejvyšší státní vyznamenání dvojitému britskému agentovi Georgi Blakeovi a židovskému Američanovi Georgi Kovalovi, kteří pomohli Sovětskému svazu zmocnit se amerického tajemství atomové bomby."
A jako by to nebylo málo, tak Putin vyznamenal kommunistické špiony, kteří účinně oslabovali demokracii: "Rusko v pondělí udělilo nejvyšší státní vyznamenání dvojitému britskému agentovi Georgi Blakeovi a židovskému Američanovi Georgi Kovalovi, kteří pomohli Sovětskému svazu zmocnit se amerického tajemství atomové bomby."
Štítky:
Politika
Další nepřítelkyně svobody slova
Další nepřítelkyní svobody slova je Eva Pallotto. Její soukromý spor s Rossem Hedvíčkem kommentovat nebudu; pokud se Ross Hedvíček dopustil nějaké nepřesnosti, má pí Pallotto samozřejmě právo se bránit (pro nedouky: žádostí o opravu a v případě nevyhovění civilní žalobou). Jde mi o její nesmysly o svobodě slova: "například propagace národnostní nesnášenlivosti je trestná a to nejen v ČR, ale i univerzálně". Pí Pallotto žila několik let ve svobodném státě (USA), kde nemají svobodu slova jen na papíře. Přesto se o tom vůbec nic nedozvěděla. Jak je to možné?
Zkusím tedy deficit jejího vzdělání dohnat a toto: "Mám vážné podezření, že moje já občas ovládá i někdo jiný, než pan Mozek. Dá se s tím něco dělat? Kde hledat pachatele? :-)" raději nechám bez kommentáře, aby mi to zase nějaký troll ze Sprchy nevyčítal.
Zkusím tedy deficit jejího vzdělání dohnat a toto: "Mám vážné podezření, že moje já občas ovládá i někdo jiný, než pan Mozek. Dá se s tím něco dělat? Kde hledat pachatele? :-)" raději nechám bez kommentáře, aby mi to zase nějaký troll ze Sprchy nevyčítal.
Štítky:
Svoboda slova
15. listopadu 2007
Mladá fronta ve stopách Britských listů
Admin blogů iDNES napsal: "Vsechny linky, ktere zde povedou na clanky Rostislava Hedvíčka, budou smazany. Tezko rozlisit, co linkuji lide, kteri to mysli uprimne a co si linkuje on sam jako propragaci ci sebereklamu. Vir jmenem Hedvicek tu nestrpíme. Už takhle je tu na náš vkus přehedvíčkováno..Amen."
Karl Marx měl pravdu v tom, že dějiny se opakují: podruhé jako fraška. Jak se to dlouho, co bylo na Blistech zakázáno odkazovat na Sprchu ve všech podobách?
Karl Marx měl pravdu v tom, že dějiny se opakují: podruhé jako fraška. Jak se to dlouho, co bylo na Blistech zakázáno odkazovat na Sprchu ve všech podobách?
Štítky:
Media
Veřejná odpověď Kapitánovi
Kapitán svou "soukromou" pozdní odpověď umístil na nechvalně známý server Sprcha. Nechápu proč, když můj dotaz byl zde na ZMP. Kapitán má sem volný přístup, příspěvky slušných lidí pouštím automaticky. Dokonce i slušné příspěvky neslušných lidí.
Pokud z nějakého důvodu nechtěl svou odpověď postovat sem, mohl mi odepsat e-mailem. Nyní musíme doufat, že tento jeho nechtěný (?) flame bait nechají staré známé firmy bez povšimnutí. S výjimkou celoživotního trolla totiž starý spor dávno utichl.
Za svou osobu musím říci, že hádky s Klanem mne vůbec nebaví. Nepřínášejí totiž nic nového, maximálně překvapení z toho, jak velkého podrazu jsou bývalí "kamarádi" schopni. Navíc motivace paka z Chebu je jasná. Zůstal sám jako kůl v plotě, takže je mu každá emoce, kterou vyvolá, dobrá, i kdyby byla negativní. Proto jsem dospěl k závěru, že ho člověk nejvíce potrestá, když ho bude ignorovat. Jedině tak si Maule uvědomí naprostou zbytečnost své existence.
Pokud si myslíte, že připomenutí přechodu jako polehčující okolnosti pro výblitky je horší než přirovnání k massovému vrahovi, tak se nikdy nemůžeme shodnout. A je mi líto, že jsem se Vás zastal, nyní je totiž zjevné, že jste si to nepřál. Inu, pro dobrotu na žebrotu.
Co se týká Sanhedrinu, musím říci, že mi jedno, že mou žádost hodil do koše. Nic jiného jsem ani nečekal, ale chtěl jsem mít jistotu. Nemýlil jsem se.
Pokud vím, když po Jezovci převzal Sprchu schopnější správce, tak všechny Jezovcem svévolně zablokované odblokoval. Problém je v tom, že nikdo z nich nechce na Stoku psát a já se jim vůbec nedivím.
Žádné 3 servery "jednotného systému spříznění nenávistí" neexistují. Na Vrbě o Sprše nediskutují, protože tam mají lepší themata k diskussi. Vrba si žije sama o sobě, stejně jako se kdysi Sprcha mentálně osvobodila od Britských listů. Proto tam také chodí tolik lidí z Klanu. Já zde na ZMP také o Sprše obvykle nediskutuji, protože tam nic zajímavého nemáte, s výjimkou případů, kdy mne nějaký sprší troll z povolání napadne. To je ale kontraproduktivní, takže se pokusím své reakce omezit. Co také napsat na Jezovcovy bláboly? Takže jediný, kdo se zabývá svými kollegy skutečně soustavně, je Stoka. Je to tím, že parasité se bez hostitele neobejdou a nic vlastního positivního vytvořit nedokážou.
Nepovažuji Vás za slabocha. Nekritisuji, že na urážky neodpovídáte urážkami podle starého židovského hesla (Ex 21,24): "Oko za oko, zub za zub." (עין תחת עין שׁן תחת שׁן) Jen jsem Vám radil, abyste odešel z míst, kde Vás jen urážejí (Sprcha) a šel tam, kde si Vás budou vážit (Vrba). Ale sebekriticky uznávám, že to byla nevyžádaná rada, a proto si napříště nechám podobné žblebty od cesty. Každý svého štěstí strůjcem.
Když už tedy opět kommentuji Sprchu, tak si její nynější úroveň dovolím ozřejmit na tomto příkladě: Na Sprše se píše, že "podle pravé ruské pravoslavné církve" se blíží konec světa. To je na úrovni sdělení, že předseda Liberálně demokratické strany Ruska se ptá: "Koho se bojíte? Sionistů?" Ve skutečnosti ona "pravá ruská pravoslavná církev" je pouhá nová náboženská sekta vedená schizofrenikem a onen předseda "liberální" strany je starý antisemitský populista, i když přesněji řečeno je to self-hating Jew.
Zdá se, že Stoka neodvratně zkazí každého, kdo na ní stále setrvává. Navíc ta bestie stále nechce umřít, takže se budu snažit jí v tom pomoci. Pokud si na Sprše budou hrát jen infatilní hry, nikomu tím škodit nebudou. Štafetu trollovacího serveru pak převezme Nezvědavec, takže člověk nebude mít nutkání z nostalgie se pořád dívat, jak to tam jeho bývalí soudruzi vedou.
Pokud z nějakého důvodu nechtěl svou odpověď postovat sem, mohl mi odepsat e-mailem. Nyní musíme doufat, že tento jeho nechtěný (?) flame bait nechají staré známé firmy bez povšimnutí. S výjimkou celoživotního trolla totiž starý spor dávno utichl.
Za svou osobu musím říci, že hádky s Klanem mne vůbec nebaví. Nepřínášejí totiž nic nového, maximálně překvapení z toho, jak velkého podrazu jsou bývalí "kamarádi" schopni. Navíc motivace paka z Chebu je jasná. Zůstal sám jako kůl v plotě, takže je mu každá emoce, kterou vyvolá, dobrá, i kdyby byla negativní. Proto jsem dospěl k závěru, že ho člověk nejvíce potrestá, když ho bude ignorovat. Jedině tak si Maule uvědomí naprostou zbytečnost své existence.
Pokud si myslíte, že připomenutí přechodu jako polehčující okolnosti pro výblitky je horší než přirovnání k massovému vrahovi, tak se nikdy nemůžeme shodnout. A je mi líto, že jsem se Vás zastal, nyní je totiž zjevné, že jste si to nepřál. Inu, pro dobrotu na žebrotu.
Co se týká Sanhedrinu, musím říci, že mi jedno, že mou žádost hodil do koše. Nic jiného jsem ani nečekal, ale chtěl jsem mít jistotu. Nemýlil jsem se.
Pokud vím, když po Jezovci převzal Sprchu schopnější správce, tak všechny Jezovcem svévolně zablokované odblokoval. Problém je v tom, že nikdo z nich nechce na Stoku psát a já se jim vůbec nedivím.
Žádné 3 servery "jednotného systému spříznění nenávistí" neexistují. Na Vrbě o Sprše nediskutují, protože tam mají lepší themata k diskussi. Vrba si žije sama o sobě, stejně jako se kdysi Sprcha mentálně osvobodila od Britských listů. Proto tam také chodí tolik lidí z Klanu. Já zde na ZMP také o Sprše obvykle nediskutuji, protože tam nic zajímavého nemáte, s výjimkou případů, kdy mne nějaký sprší troll z povolání napadne. To je ale kontraproduktivní, takže se pokusím své reakce omezit. Co také napsat na Jezovcovy bláboly? Takže jediný, kdo se zabývá svými kollegy skutečně soustavně, je Stoka. Je to tím, že parasité se bez hostitele neobejdou a nic vlastního positivního vytvořit nedokážou.
Nepovažuji Vás za slabocha. Nekritisuji, že na urážky neodpovídáte urážkami podle starého židovského hesla (Ex 21,24): "Oko za oko, zub za zub." (עין תחת עין שׁן תחת שׁן) Jen jsem Vám radil, abyste odešel z míst, kde Vás jen urážejí (Sprcha) a šel tam, kde si Vás budou vážit (Vrba). Ale sebekriticky uznávám, že to byla nevyžádaná rada, a proto si napříště nechám podobné žblebty od cesty. Každý svého štěstí strůjcem.
Když už tedy opět kommentuji Sprchu, tak si její nynější úroveň dovolím ozřejmit na tomto příkladě: Na Sprše se píše, že "podle pravé ruské pravoslavné církve" se blíží konec světa. To je na úrovni sdělení, že předseda Liberálně demokratické strany Ruska se ptá: "Koho se bojíte? Sionistů?" Ve skutečnosti ona "pravá ruská pravoslavná církev" je pouhá nová náboženská sekta vedená schizofrenikem a onen předseda "liberální" strany je starý antisemitský populista, i když přesněji řečeno je to self-hating Jew.
Zdá se, že Stoka neodvratně zkazí každého, kdo na ní stále setrvává. Navíc ta bestie stále nechce umřít, takže se budu snažit jí v tom pomoci. Pokud si na Sprše budou hrát jen infatilní hry, nikomu tím škodit nebudou. Štafetu trollovacího serveru pak převezme Nezvědavec, takže člověk nebude mít nutkání z nostalgie se pořád dívat, jak to tam jeho bývalí soudruzi vedou.
Štítky:
Sprcha
Ponížené podlézání MM & M
Jeden starý troll mne obvinil, že podlézám MM & M. Myslím, že popřát někomu k narozeninám není žádné podlézání, ale slušnost. S takovou pokřivenou optikou je jasné, proč s dotyčným jeho manželka nevydržela a on zůstal před důchodem sám jako kůl v plotě.
Výsledek jsem si od přání k narozeninám žádný nesliboval. Proč taky? To může napadnout jen pako.
Je každého věc, zda se ožení nebo uzavře registrované partnerství v květnu. Já 19. rozhodně nesmutnil, můžete se zeptat v Sudu. No, ale byl bych rád, kdyby mi M. konečně vrátila knížku, kterou jsem jí půjčil.
Updated.
Výsledek jsem si od přání k narozeninám žádný nesliboval. Proč taky? To může napadnout jen pako.
Je každého věc, zda se ožení nebo uzavře registrované partnerství v květnu. Já 19. rozhodně nesmutnil, můžete se zeptat v Sudu. No, ale byl bych rád, kdyby mi M. konečně vrátila knížku, kterou jsem jí půjčil.
Updated.
Štítky:
Sprcha
14. listopadu 2007
Varování: Post obsahuje pokleslé žertování
Jak známo, p. Mauleho pro jeho neschopnost jako muže (známý negativní důsledek cannabis) opustila manželka a on svůj žal utápí v návykových látkách ještě více. To má pro ostatní tu nevýhodu, že nikdy neví, co myslí vážně a co je pouhé "poklesle zertovani". Proto, když mne náš milý Boutros z ničeho nic obšťastnil tímto e-mailem: "Pokud nebudete rozdavat ceny za cteni ZMP, laskave prestante zverejnovat udaje o tom, kdo to cte. Prinejmensim me udaje, nemate k tomu svoleni a zadam Vas o okamzite vymazani clanku, kde zverejnujete muj nick. Rovnez zvazuji podani zaloby za rozsirovani pomluv, ve svetle Vasich lzivych komentaru o mem manzelskem stavu a vami vymyslenem "mrdani prostitutek". Prinejmensim zverejneni vasich komentaru v ceskem tisku." (nevyžádané e-maily lze bez dalšího zveřejnit, na rozdíl od účelově vybraných partií vzájemné korrespondence) tak jsem si myslel, že je to jen další z jeho nepříliš podařených vtipů. Nyní se ale zdá – podle toho co píše ve Stoce – že to zřejmě myslel vážně. Tak to se velice omlouvám, Boutrosíku, netušil jsem, že Vám veřejné statistiky opravdu tolik vadí. Vždyť už ani veřejné nejsou, tak byste snad mohl svou zuřivost poněkud zklidnit. To už jste veškerou marihuanu spotřeboval?
Štítky:
Sprcha
Nepřítelkyně svobody projevu
Dlouho mi vrtalo hlavou, kde se všichni ti nepřátelé svobody slova berou. S výjimkou Petra Mauleho totiž žádného osobně neznám a i u něj jsem si vědom, že za to může spíše jeho nešťastný osobní život než nenávist k názorům jiných.
Konečně se jeden takový objevil a má dokonce vlastní blog. Jmenuje se Vlaďka Špidlová a napsala doslova toto: "A napíše-li někdo ve svém příspěvku, že Češi jsou geneticky postižení malostí, není to už o svobodě, ale o hraničí to s jistými teoriemi, které uváděny do praxe stály spoustu lidských životů a jsou oprávněně postaveny mimo zákon."
Mám dojem, že je to pozůstatek archaické společnosti, kdy se věřilo, že pouhé slovo může člověka uřknout. Osvícenci sice tyto pověry officiálně vymýtili, ale jak vidno, v podvědomí takových lidí přežívají dodnes. Co s nimi? Zaplatit jim exkurse na neonacistické demonstrace v USA? Aby viděli, jak jsou neškodné? Přeložit jim rozsudek Brandenburg v. Ohio, 395 U.S. 444 (1969) do češtiny? Nevím. Poraďte.
Konečně se jeden takový objevil a má dokonce vlastní blog. Jmenuje se Vlaďka Špidlová a napsala doslova toto: "A napíše-li někdo ve svém příspěvku, že Češi jsou geneticky postižení malostí, není to už o svobodě, ale o hraničí to s jistými teoriemi, které uváděny do praxe stály spoustu lidských životů a jsou oprávněně postaveny mimo zákon."
Mám dojem, že je to pozůstatek archaické společnosti, kdy se věřilo, že pouhé slovo může člověka uřknout. Osvícenci sice tyto pověry officiálně vymýtili, ale jak vidno, v podvědomí takových lidí přežívají dodnes. Co s nimi? Zaplatit jim exkurse na neonacistické demonstrace v USA? Aby viděli, jak jsou neškodné? Přeložit jim rozsudek Brandenburg v. Ohio, 395 U.S. 444 (1969) do češtiny? Nevím. Poraďte.
Štítky:
Svoboda slova
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)