25. července 2006

Polemika s Tomášem Pecinou a Magnem Maximem

Tomáš Pecina zdůraznil, že kapitalistické prvky byly už v středověkých italských městských státech. Ano, to ano. Nicméně dnešní moderní společnost vznikla v Anglii, je mi líto. Rudimetární italský kapitalismus totiž nemá přímého nástupce.

"přesto jsem produktem křesťanství" V čem? "moje schémata myšlení a hodnotová orientace jsou křesťanské atd." Nikoliv. Současná sekulární západní společnost má s křesťanstvím méně společného než KSA.

Je pravda, že italské státy nebyly sekulární. Ani angličtí puritáni nebyli sekulární. Sekulární byli Američané (protože v theokratickém státě by se pro přílišnou různost sekt navzájem pozabíjeli) a Francouzi (protože osvícenci Boha nepotřebovali). Takže zatímco pokrok raného novověku (1500–1800) byl pozvolný, od roku 1815, či spíše 1848, je raketový.

Magnus Maximus má plnou pravdu v tom, že křesťanství je židovsko-řecké. I proto je pojem "židovsko-křesťanský" pleonastický, takže když Magnus píše: "Rict cosi o zidovsko krestanske civilisaci je casove i hodnotove nepresne," plně s ním souhlasím.

Nicméně o starobylosti pojmu "židovsko-křesťanský" pochybuji. Není doložen dříve než v roce 1939. To, že i před tím se hledaly paralely mezi judaismem a křesťanstvím, je přirozené, stejně jako se hledaly paralely mezi křesťanstvím a islámem.

Zajímalo by mne, co spojuje judaisty a křesťany proti muslimům.

Rok 1800 je zhruba počátek moderní doby, pokud za modernu nepovažujeme celý novověk. Modernita začíná vznikem USA a Francouzskou revolucí.

Aby nebylo mýlky, nepochybuji o přínosu mnohých anonymních lidí. Mně však šlo o osobnosti. Takže židovské i italské finančnictví je OK, ale to není kulturní přínos v užším slova smyslu, nýbrž pouze společenský.

Právě o tom flákání nobility bych si dovolil pochybovat. Novověk začala anglická šlechta.

Nemyslím, že by Církev chtěla podnikat. Snaha řešit rozpočtový deficit není podnikání. To by Paroubek byl rovněž podnikatel.

Ano, bez zrušení ghett nebyl opravdový přínos Židů lidstvu možný.

8 komentářů:

  1. Přečtěte si můj původní post: http://wikipedie.blogspot.com/2006/07/pojem-ido-kesansk-posledn-pozstatek.html

    Starý zákon s tím nemá sebemenší souvislost.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to zhruba tak, jak píše Neckář.

    OdpovědětVymazat
  3. Představa, že sekularisací (přesněji: atheisací) západní společnosti se mění její křesťanský základ, je naprosto ilusorní.

    Zřejmě jste neměl nikdy příležitost být delší dobu ve styku s nikým, kdo by nebyl produktem téže civilace. Já jsem to štěstí měl a proto tvrdím, že naše zdánlivě sekulární a kosmopolitní vzorce chování jsou jen slabým nátěrem na základu, který je křesťanský.

    Opravdu se domníváte, že 200 let osvícenství vymazalo historickou zkušenost dvou předchozích tisíciletí?

    OdpovědětVymazat
  4. O atheisaci nešlo: USA jsou prototyp sekulárního státu, přesto nejsou ani trochu athestické. Naproti tomu ČSSR byla atheistický stát; sekulární však v pravém smyslu slova nebyl.

    Ano, křesťanství se stává pouhým koníčkem, pouhým nezávazným světonázorem. To vede k obrovské svobodě a nezávislosti.

    A kdo to byl, smím-li se ptát? Pokud pocházel z theokratické kultury, nelze se Vašim rozdílům divit.

    Osvícenství je stavba na křesťanských základech. Ty dnes nevidíme a nehrají roli.

    OdpovědětVymazat
  5. USA jsou prototyp sekulárního státu, přesto nejsou ani trochu athestické.

    Když se dívám na Bushe, mám spíš pocit, že začínají být protypem theokracie, rozdíl je jen v tom, že President komunikuje s Bohem sám, bez potřeby kléru.

    OdpovědětVymazat
  6. Bush je případ sám pro sebe. Setkává se se značným odporem.

    OdpovědětVymazat
  7. Bush je případ sám pro sebe. Setkává se se značným odporem.

    Naposledy se setkal spíš než se značným odporem s dosti podstatným volebním úspěchem.

    OdpovědětVymazat
  8. Mno, Mečiar také vyhrál volby a Lukašenko rovněž. Co je jim to platné? Podstatné jsou media a jimi psaný záznam v historii.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>