Tak si tento romantický kitsch rozeberme bod po bodu:
- jediná záruka. Sami Israelci přiznávají, že jsou jen ostrovem v arabském moři. Sama o sobě je tedy tato záruka dosti chabá. Nicméně Israelci svými schopnostmi dosáhli toho, že mají nepřiznané atomové zbraně a věrného spojence USA, které jsou ochotny kvůli nim jít do války (Irák).
- co Židi mají. Znakem liberálně-demokratického státu je, že je občanský, tj. že v případě Israele v něm rovná práva mají Židé i Arabové, Israelci i Palestinci. Pokud je postaven na rasistických základech (je to stát Židů pro Židy), nejedná se o nic jiného než o apartheid.
- aby se neopakovala Endlösung. Co si máme myslet o "konečném řešení", nám přikazuje trestní zákon, čímž končí jakákoliv smysluplná diskusse.
- To dobře vědí. Myslím, že massová emigrace z Israele je důkazem, že to nevědí. Hlasují nohama, protože v současné době je Israel na celém světě pro Židy nejméně bezpečným místem. Přes všechno usilovné hledání antisemitismu v Evropě, je v Israeli ze všech států světa největší nebezpečí, že člověka pro židovskou národnost někdo zabije.
- Je to to nejlepší, čeho pro své přežití za 2000 let dosáhli. Ne, mají mnohem účinnější prostředky.
- Je to pro mnohé smysl jejich dějin. Lidé věří různým věcem, například neposkvrněnému početí Panny Marie.
- de facto posíláním Židů do plynu. Problém je, že tím je prakticky všechno. Přehnaným používáním tato frase ztratí reálný obsah.
