Nepotism ve Francii

Francouzský president Sarkozy chce prosadit svého synáčka do sinekury. Jeho straník to zdůvodňuje takto: "Jean est le fils d'un génie politique". Nemohu si pomoci, ale je něco shnilého ve státě francouzském.

Chabá erudice Vladimíry Dvořákové

Vladimíra Dvořáková dnes Mladé frontě řekla: "Podání žaloby na mě je logické, cílem je znedůvěryhodnit mě. Není podstatné, jestli vyhrají, nebo ne. Je-li člověk vyšetřován, už je mravně divný." Paní politoložka evidentně netuší, že v občanskoprávním sporu se žádné vyšetřování nekoná. A tahle paní je předsedkyní akreditační komise. Je zjevné, svým nynějším rozdmýcháváním mediálního lynche se pokouší zakrýt své vlastní selhání, kdy akreditační komise nedělala nic nebo skoro nic, stejně jako vedení právnické fakulty Západočeské university.

A právní ignoranti Mladé fronty tomu dávají korunu: "Práva v Plzni šla vystudovat i za dva měsíce, fakultě hrozí trestní stíhání". Ti blbci zjevně netuší, že právnické osoby nemají v ČR trestní odpovědnost.

Gruzie: ticho po pěšině

Pokrytecký způsob, jakým veřejnoprávní ČT referovala o výsledcích šetření Evropské kommise ve věci rusko-gruzínského konfliktu, je vedle celé řady jiných lží a přetvářek námětem článku Libora Dokoupila. Zajímavé je svědectví reportéra MFDnes T. Poláčka.

Je snad ústavní soud kompetenčním soudem?

Alexandr Vondra: "Pokud Klaus Lisabon nepodepíše, měla by se vláda obrátit na Ústavní soud … Ten by měl rozhodnout, kdo má Lisabon místo Klause podepsat."

Zdá se, že Pravda a láska má představu, že ÚS je soud pro všechno. Opravdu svérázná právní ignorance. Nicméně, lze se jim divit po skandálním nálezu Melčák v. Parlament? Přečtěte si prosím výtečný dissent Jana Musila.

Omyl starosty Neorala

V Britských listech vyzývá trokavecký starosta Jan Neoral občany v závěru svého textu takto:

»Blíží se volby. A zase nás chtějí různými sliby a hesly oblbovat ti samí, kteří nám říkali, že nemáme právo rozhodovat a dělat referenda o cizí základně, že ničemu nerozumíme. Ti, kteří si myslí, že máme jedinou šanci - jednou za čtyři roky je bez remcání zvolit.

Někteří na to jdou i velmi rafinovaně: to se dělá tak, že se najde někdo ještě jakžtakž důvěryhodný (nejlépe třeba nějaký kníže), posadí se do auta nově založené strany na místo řidiče, a ze zadního sedadla mu ten vzadu prostrčí své ruce pod pažemi a uchopí volant. A celá kára jede zase tam, kam chce ten vzadu. A zase jsou u volantu ti samí, jen s jiným autem. ...

Naše jediná šance je v možnosti rozhodovat sami o sobě, nenechat se zase utáhnout na vařené nudli - a nazývat věci i „provařené“ politiky správnými jmény a podle toho se rozhodnout. A z té první řady je prostě ve volbách vypráskat.«

To je pochopitelně trpký omyl. Vypráskat ty politiky z první řady znamená prostě vypráskat řidiče. Ten vzadu tam bude držet ten volant, i kdyby za ním seděl člen KSČM, nakonec i sám Jan Neoral. O tom přece ty volby (nejen v Česku) jsou: volíme řidiče. Jan Neoral by si měl připomenout přesně popisný známý citát: "Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili."

Bible o lásce

1K 13, 4–8: "Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží. Láska nikdy neskončí."

Další úmyslná desinformace Mladé fronty

Mladé fronty vypustila další úmyslnou desinformaci: Překládá "to impeach" jako "sesadit". Není to zdaleka poprvé. Vzpomeňme na její hrátky s Tlustým nebo nedávnou provokaci trestného činu. Co s tím? Nevím. Snad je žalovat o náhradu škody, což je však v českém právním řádu neschůdné.

Nem, nem, soha

Facebook ve státní správě

Lidové noviny: "Výzkum počátkem letošního roku ukázal, že Facebook je mezi švýcarským vládním úřednictvem druhá nejnavštěvovanější internetová stránka."

U nás tomu tak není, ale čerstvá data nemám.

II. vládní návrh na rozpuštění Dělnické strany

Čekal jsem, že po fiascu I. vládního návrhu na rozpuštění Dělnické strany, že vláda buď od podobných antidemokratických snah upustí zcela (v USA, opravdové demokracii, politické strany nikdo nerozpouští, ani když se jejich členové dopouštějí odporných vražd, protože tam princip individuální odpovědnosti ještě berou vážně, na rozdíl od schmittovské bojující "demokracie"), anebo alespoň předloží erudovaný návrh. To se však nestalo.

II. vládní návrh na rozpuštění Dělnické strany není ničím jiným než výtahem policejních svodek z monitoringu "povolených" shromáždění a spisů vedených na "závadové" osoby. Místy obsahuje skutečné perly:

"Přitom ovšem ti, kteří posmrtným potleskem ocenily [sic!] zmíněný projev, současně osvědčili až neuvěřitelnou ideologickou věrnost. Tleskali totiž člověku, jehož záměrem bylo jejich předky dílem vyhubit a pouze ty, co budou vypadat germanisovatelně [sic!], přemístit za Ural." (A § 7, 1. 5. 2009, Brno - 1. máj, oslava svátku práce)

"Dělnická strana ve svém programu dále slibuje Prošetření privatizačních podvodů a důsledné potrestání všech viníků z tzv. malé a velké privatizace z počátku devadesátých let bez ohledu na promlčecí lhůty jejich trestných činů. Viníci, kteří tehdy umožnili obrovské rozkrádání státního majetku, musejí být odhaleni a po zásluze potrestáni včetně zabavení osobního majetku a opětného zestátnění podniku. Zjevně tedy pro případ získání moci slibuje porušování trestního zákona a znárodňování. Jde o záměr, který by znamenal odstranění některých podstatných náležitostí právního státu. Jednak by zřejmě muselo jít o zpětné zrušení promlčecí lhůty, tedy retroaktivitu. Zákaz retroaktivity trestních předpisů jako náležitostí právního státu vymezil Ústavní soud i právní doktrína. Ústavní soud dovozuje zákaz retroaktivity ze samé podstaty demokratického právního státu (viz nález III. ÚS 611/01, Sb. n.u. ÚS, Svazek č. 26, nález č. 75, str. č. 253). Kromě toho je záměrem Dělnické strany vyvlastnění. Zcela jistě ovšem nikoliv vyvlastnění ve veřejném zájmu. Muselo by jít o postup, který je v rozporu s ustanovením čl. 11 odst. 4 Listiny." (B § 11)

"Na nepovoleném shromáždění došlo k zásahu Policie a bylo zadrženo 30 osob, včetně L. Šlégrové." (B § 29)

Závěr: Čekal jsem, že součástí podání budou zprávy agentů BIS z vedení DS. Ale buď je vláda nemá, nebo si je šetří pro strýčka Příhodu. Doufám, že to nepovedené Sokolovo slohové cvičení bez větší právní hodnoty NSS zamítne. V opačném případě poruší zásadu Ne bis in idem.

Updated.

Methody carské Ochranky znovu na scéně

Poté, co se vlastní trestnou činností Mladé frontě podařilo politicky zlikvidovat hned 3 politiky, aniž by kdokoliv z Mladé fronty za svůj přečin nesl trestní odpovědnost, inspiroval tento bezpracný nástroj i politiky. Není divu, že sociálně demokratické; byl to ministr vnitra Stanislav Gross, který uzákonění provokace navrhoval již v roce 2004. Tehdy jsem prosadil, že můj tehdejší zaměstnavatel řekl podobným úvahám jasné ne: "Ostře však protestuje proti jakýkoliv pokusům tento institut zneužívat k provokaci korrupce. Boj s korrupcí by neměl používat method policejního státu, známé z praxe carské Ochranky, byť by se takové methody jevily jako effektivní … Jakákoliv provokace trestné činnosti je v zásadním rozporu na požadavky právního státu."

Dnešní ministr vnitra Martin Pecina: "Policie by podle něj měla mít možnost využívat agenta-provokatéra, pokud má podezření na zkorumpovaného politika či úředníka. "Byl by to preventivní krok. Nikdo by si nemohl být jistý."" Doufám, že můj nynější zaměstnavatel se postaví podobným snahám budovat demokracii jako řemen opět čelem.

Nicméně nelze nevidět, že podobné úvahy jsou součástí širšího trendu, kdy je právní stát a demokracie stále více nahrazována fascisujícím schmittovským régimem. Novelou č. 294/2009 Sb. prosadil Michael Kocáb quasipovolování shromáždění, takže slova II. vládního návrhu na rozpuštění Dělnické strany již nejsou tak absurdní: "Na nepovoleném shromáždění došlo k zásahu Policie a bylo zadrženo 30 osob, včetně L. Šlégrové." (B § 29) 13 samozvanců z ústavního soudu zrušilo volby. Nejhorší vláda od roku 1993, Fischerova, s osobnostmi typu Peciny, Kovářové a Kocába se nenamáhá požádat o důvěru, ačkoliv se zásadním způsobem změnil její mandát. Co nás čeká ještě?

Dokud budou našimi vzory poloviční diktátoři jako je Lincoln, Roosevelt nebo Churchill, lepší to nebude. Měli bychom se vrátit k opravdovým státníkům jako byli Taaffe, Salisbury nebo Coolidge.

Bible o manželství

1Tm 2, 11–14: "Žena ať přijímá vyučování tiše a s veškerou poslušností. Nestrpím, aby žena poučovala nebo sekýrovala manžela. Ať je raději tiše, vždyť první byl stvořen Adam, teprve potom Eva. A nebyl to Adam, kdo se nechal svést, ale jeho žena byla svedena a padla do hříchu."

Adam Gilmore: Draconus

Byla to jedna z posledních kommerčních her na Atari 800 XL/XE. Remix po 20 letech. ASMA. Stejně geniální jako Adam Gilmore je Rob Hubbard. Jeho Jet Set Willy. K dalším význačným skladatelům patří David Whittaker a německý Turek Kemal Ezcan.

Updated.

Israel: příprava na permanentní válku

Via CFP.

Třemi klíčovými body nové strategie je rozvoj spolupráce se zeměmi, s nimiž nespolupracovaly předchozí izraelské vlády, snaha vymluvit mezinárodnímu společenství naději na mírové uspořádání izraelsko-palestinského konfliktu a „nulová tolerance" ke všem projevům antisemitismu ve světě.

To je ovšem pro ministra zahraničí neodpustitelné faux pas: stát Israel jeho ústy veřejně přiznal moc (přinejmenším úmysl) zasahovat proti "antisemitismu" (resp. tomu, co bude potřeba prohlásit za antisimitismus) ve světě. Ne v Israeli, ale ve světě!! Tedy nějaké zprávy OSN prý o israelských zločinech, nějaké vyšetřování prý obchodu s orgány nebo nějaké prý krádeže milliard, apod. - na to si nechte zajít chuť. A protože mír NEBUDE A NEBUDE, nechte si tu chuť zajít nadobro!

Odhalení: tories jsou agenti Moskvy

Podle této zprávy je britská konservativní partaj řízena Putinovými agenty nebo užitečnými idioty.

Má jít Polanski do lochu?

Via Jiří T. Král. Podle odkazované televisní reportáže byla zřejmě ta akce ze strany toho děvčete sice (částečně) dobrovolná, nicméně jí bylo 13, i když měla prsa jako osmnáctka. Žaloba dále mluví o zdrogování a sodomii (pokud se tím míní anální sex, i zkušená žena se to často musí učit). Ona sama chtěla žalobu stáhnout. Polanski se ale k případu, pokud vím, za celá ta léta nijak nevyjádřil, v čem mu snad nic nebránilo, když se nacházel mimo území puritánské Ameriky.

Jakkoli se tedy podle všeho nejedná o nějaké "znásilnění dítěte", přesto spáchal hanebnost a nemyslím, že pár týdnů v base + třicetileté ehm, ehm, "vyhnanství" v Paříži je dostatečným trestem; tento názor považuji za zcela úchylný a doufám, že Fero Fenič nebude muset být vyveden z omylu tím, až mu nějaký čtyřicetiletý dobytek ožere a oprcá vyspělou třináctiletou vnučku do zadnice!

Zamyšlení nad schopnostmi vědy

Tomáš Sedláček.

Ztroskontanci a samozvanci 2009

Kapitán tentokrát naprosto trefil hřebík na hlavičku a k jeho brillantnímu textu není co dodat. Snad jen to, že při poslouchání sebekritiky starosty jsem se otřásal hrůzou.

Zajímavá diskusse v Maskilu

Věstník liberální kommunity Bejt Simcha Maskil otiskl před osmi lety v č.7 text Meir Kahana. Text sám není nijak zajímavý, nevybočuje nijak z obvyklé kahanovské sionistické hysterie. Snad jen fakt, že ho otiskl věstník liberální kommunity může způsobit pozdvižení obočí. Možná také proto ho doplňuje poznámka překladatele Jakuba Švába (patrně omylem umístěná za text Pavla Stránského v č.6). Byl to ale právě tento kommentář Jakuba Švába, který přiměl k reakci israelského občana Ziva Semadara. "Výživnost" tohoto textu mi doslova vyrazila dech. Maskil poněkud napravil svoji reputaci, zdiskreditovanou Švábovou propagací Kahaneho, tím, že tento text otiskl. Nicméně varovným signálem pro českou židovskou liberální kommunitu budiž závěrečná slova Semadarova textu:

"Ve světle významné role, kterou Meir Kahane sehrál v historii politického násilí a rasistické agrese v Izraeli, shledávám velmi podivným fakt, že si liberální židovská organizace – v zemi, která rovněž má svou zkušenost s politickým násilím, v komunitě, která se musí neustále zabývat rasovou nesnášenlivostí – vybere slova takového muže, aby jimi ozdobila titulní stranu svého časopisu. A zdá se mi ještě podivnější, že ze všech liberálních Židů, kteří tento časopis čtou, musí jediný komentář vzejít od »jednoho izraelského Žida«."

Hrdina

Stanislav Polák vydává rozsáhlý životopis TGM nazvaný T. G. Masaryk. Za ideálem a pravdou I–VI. Uvědomil si jasně, že své životní dílo nemůže psát kommunistickým pravopisem. A tak není divu, že ho bohemista Jaromír Slomek kritisuje: "Rozhodl se v některých případech pro pravopis, stojící dnes už mimo normu. A tak píše například „Britanie", „Dalmacie", „demoralisovat", „disposice", „divise", „imperium", „Italie", „Jugoslavie", „konservativní", „konsul", „konversace", „krise", „nervosní", „ofensiva", „oposiční", „organisační", „positivně", „president", „representovat", „reservovaný", „resoluce", „stilisovat", „ultimatum", „universita", „verse", „zfederalisovat". Proč? Rozhodl se pravděpodobně psát tak, jak ho to učili ve škole (nar. 1936), a ignorovat pravopisné změny, jež se v češtině od té doby odehrály. Není však důsledný, píše například „šarže" nebo „torpédo", a to by neměl. Když postaru, tak postaru, a pak tedy prosím pěkně „charge", „torpedo". A vůbec - potom taky chauffeur, professor, sweater, tramway, vernissage... Kam až se vrátit? K Nerudovi? Applaus? Feuilleton? Frequence? K Máchovi? Byl pozdnj wečer - prvnj mág?"

Je to zjevně pseudobohemista, neboť PČP nezná. Slova jako "„konservativní", „konsul", „konversace", „krise", „nervosní"" jsou plně v souladu s dnešními PČP.