Dobrý den, mám dotaz ohledně i Wikipedie. Je v ní článek VEŘEJNÁ MOC, příliš stručný, prý. Mám Ilustrovaný encyklopedický slovník, Academia 1980. Tento slovník obsahuje několik zápisů na téma VEŘEJNÝ, VEŘEJNOST. VEŘEJNÁ MOC mezi nimi není. Vzhledem k tomu, že VEŘEJNÁ MOC je základ na kterém stojí administrativa celého státu, připadá mi divné, že komunistický režim nepovažoval za potřebné tento pojem uvádět a popsat. Věděl byste, pane Petersi, kdy si pojem VEŘEJNÁ MOC našel cestu do českého práva a proč? Kdo vlastně přišel s tím, že je třeba, aby pojem VEŘEJNÁ MOC byl dnes definován? Byl definován i za komunistického režimu a nebyl prostě jen uváděn v literatuře? Děkuji, Mirek Vorlický
Škoda. Nepamatuji se, že by to někdo vysvětlil, byť je pravda, že odpověď hledám dlouho. Nemám bohužel čas, abych prošel všechny možné zdroje. Komunistický režim neměl zapotřebí definovat VEŘEJNOU MOC, protože všechnu moc měl a režim do 1939 byl asi jakž takž právní, takže mi vyychází, že potřebu definovat VEŘEJNOU MOC má až náš po 1989 režim, aprávní. Ale bohužel, nemám to nikým potvrzené. mv
Děkuji, pánové. Par. 92 je jak cituje GP. Podařilo se mi jej také najít. Nepídím se po tom, kdo případně ručí za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci, ale snažím se zjistit, kdy pojem VEŘEJNÁ MOC byl POPRVÉ definován. Možná, že definice v 121/1920 někde je? Nebo jinde z té doby? Mirek Vorlický
Nejsem právník, ani se nesnažím jím býti. §92 si tedy vysvětluji v běžném slova smyslu (vím, že GP je houževnatě proti takové metodě, nicméně:). Syntax § a potom i jeho význam mi připadají divné. Možná, že je to tím, že je skoro sto let starý. Připadá mi, že §92 říká:
Veřejná moc postupuje různě. I nezákonně. Pokud veřejná moc nezákonným postupem způsobí škodu, jen zákon určí. To jako pro každé porušení zákona veřejnou mocí musel být vydán zákon, který řekl, zda stát ručí za škodu, ptám se? Nebo byl zákon, který předem určoval zákony, za jejichž porušení výkonem veřejné moci stát ručil za škodu vznklou?
Potom určitě nastanou situace, kdy veřejná moc nezákonným výkonem škodu nezpůsobí. (Pojem nezákonný výkon je takový divný (divný mně, pochopitelně), dal bych přednost výrazu porušení zákona.) Potom ovšem jakoby zákonodárce říkal: ne porušením všech zákonů dochází ke škodám. Moje otázka: na co mít zákony, jejichž porušováním nikdo netrpí?
A konečně jsou situace, že ano, že veřejná moc koná v souladu se zákonem.
Vůbec mi to připadá divné. TGM prohlásil (na začátku republiky): "Máme demokracii, teď ještě demokraty." Nedělal-li si legraci - byť je zřejmé, že rozporu si byl vědom, je to myslím všechno na hlavu postavené. Zde doporučuji článek o simulakru, Václav Bělohradský,Právo, 19.1.2013.
Kdy byl prvně definován pojem "veřejná moc" nevím, ale již staří Římané měli podobné pojmy jako auctoritas, potestas, imperium. Veřejná moc je zastřešujícím pojmem pro státní moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, a pro moc tzv. samospráv. Tento pojem je zkratkou tohoto výčtu např. k podání ústavní stížnosti. Tou se jednotlivec brání proti vůči němu jmenovitému rozhodnutí vydanému z titulu jedné z výše vypočtených mocí. Je to podobné jako kdyby zákonodárce měl na mysli "stavební materiál" a nechtělo se mu vypisovat cihly, beton, tvárnice, polena atd. Jednak by to bylo zbytečné, jednak je tím ošetřeno, že nemusí být zjišťováno, zda je něco cihlou či tvárnicí.
ad David Schmidt, 27.2.2013, 06:23 děkuji za reakci.
definice od kdy? Ani já nevím, kdy pojem VEŘEJNÁ MOC byl prvně definován. K pokusům jej definovat došlo v ČR určitě po 1989 a dnes jsou v ČR tzv. definice veřejné moci.
Tvrdíte, že VEŘEJNÁ MOC je pojem, který zastřešuje moci zákonodárnou, výkonnou, soudní a samospráv. (Zdroj k tomuto tvrzení?)
Existuje článek Ústavy 2 (1): Lid je zdrojem veškeré státní moci., vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Platí-li tento článek a platí-li to, co tvrdíte o moci veřejné, pak musí platit že nějak - a nejsem schopen popsat jak, existují české samosprávy, které stojí mimo všechno, a kromě jiného, jejich orgány rozhodují o právech a povinnostech lidí, kteří tvoří lid česka.
Tyto samosprávy stojí tedy proti moci státní, protože ve státní moci je suverén lid. V moci samospráv hraje lid roli podřazeného, tedy opak suveréna. Toto nemůže fungovat a evidentně nefunguje.
A protože mi zatím nikdo nevysvětlil (ani GP), kdy, atd., veřejná moc byla prvně definována, usuzuji, že byla prvně definována (aspoň pro česko) právě po roce 1989 a to v rozporu s Ústavou.
Teď vyjdu z předpokladu, že česko je právní zastupitelská demokracie (v obecném slova smyslu). Ta funguje na přísně dělbě moci. Dělba moci není, že osoba poškozená, ať domněle nebo skutečně, napadá VEŘEJNOU MOC (jejíž moc SAMOSPRÁV jak vidím já, po Vašem tvrzení, stojí stejně jaksi mimo moc státní) u Ústavního soudu, který dle Vaší informace nemůže přes moc samospráv stejně mít žádnou pravomoc, a jak to vypadá, skutečně nemá.
Dělba moci funguje tak, že poškozený, ať již domněle nebo skutečně, hraje ve svůj prospěch jednu moc proti druhé. Tedy má-li poškozený, ať již domněle nebo skutečně, pocit, že jeho práva jsou omezována, nebo jemu nějak způsobována škoda, argumentuje ve svůj prospěch zákony, popřípadě potřebou pro spravedlnost, tedy mocí zákonodárnou, odvolává se proti zásahu moci výkonné (nebo toho, jehož činností se cítí poškozen) a domáhá se výroku moci soudní. Tyto tři moci stojí proti sobě a suverénem je lid s tou podmínkou, že se těmito třemi mocemi nechává dobrovolně zastupovat. Logicky moc samospráv v tomto systému nemá místo. Nebo tedy by měla, ale musela by se systému podřídit. Potom ovšem by zůstaly, logicky, ty správné tři moci.
Nechci tímto dělat propagaci svého blogu, ale jak Vy vidíte skutečnost, že policie nejen oponuje soudu ve věci TRESTNÉHO ČINU, ale, že soud, soudci jsou ve věci TRESTNÉHO ČINU policii podřízení?
Důvod, proč naše Ústava v čl. 87 odst. 1 písm. d) znovuzavedla pojem "veřejná moc", je ten, že jsou tak lidé ochránitelní Ústavním soudem právě i proti moci vykonávané i tzv. samosprávami. Dr. Kočí by se tak v případě vyloučení z AK mohl obrátit vposledku až na ÚS, je tak čl. 87 odst. 1 písm. d) též chráněn.
děkuji za reakci. Vztah mezi advokátem a jeho komorou (nebo rybáři a jejich komorou, atd.) vnímáte nesprávně.
Advokát do komory vstoupil dobrovolně, po té, o se seznámil s jejími pravidly. Obě strany se zavázali, že ve svém vztahu budou dle dohodnutých pravidel pokračovat. Poruší-li advokát pravidla, komora jej smí maximálně vyloučit. Způsobil-li jí škodu, kompenzaci za ni pak od něj vymáhat - ve finále soudně.
Porušila-li komora pravidla a advokát trpí, či utrpěl škodu, má právo na stejný postup vůči komoře u obecného soudu. Proč by to měl být soud Ústavní? Ochrana advokátovi, kterou popisujete, by nebyla potřeba, kdyby se postupovalo v česku správně a myslím, že je advokátovi prakticky stejně na nic. Podtrhuji prakticky. I chápu, že systém, který já považuji za správný, není systém, který se v česku praktikuje. Systém, který se zde praktikuje, nelze pořádně popsat, není a nemůže být funkční, není a nemůže být spravedlivý, jen to jen slátanina představ jak právní stát má fungovat. Neustálé problémy, které navíc nemohou ani přestat, jsou toho důkazem. Věc, např. soudce Havlín je určitě tak bizarní, že s ní může soutěžit pouze poslední amnestie prezidenta Klause, na kterou pochopitelně!! měl naprosté právo. Vnímáte tu tragedii věci? Prezident má právo prakticky zablokovat lidem právo na spravedlnost. Znovu podtrhuji prakticky.
Pokud by advokát do komory nevstoupil, nemohl by vykonávat svobodně zvolené povolání. Nemusím s takovým zákonem souhlasit, ale tak to je. Abyste viděl, že se nejedná jen o případ ČR, zadejte si do googlu: HRA definition "public authority". Není to spor mezi spolkem a jeho členem, který by měl případně stát svojí mocí soudní pouze rozsoudit. Proto má jednotlivec navíc i ústavní stížnost, je čl. 87 Ústavy šířeji chráněn a nemůže mu být stížnost, když neuspěje u obecných soudů, odmítnuta s důvodem, že ČAK není stát.
ad David Schmidt, 27.2.2013, 14:16 Opět, děkuji za reakci.
SVOBODNĚ ZVOLENÉ POVOLÁNÍ (SZP) Neargumentujete správně. Ovšem jste handicapován celým pojmem SZP. SZP je nesmysl. Člověk se může rozhodnout býti mašinfírou, ale musí vědět, že než jím může být, musí splnit nějaké předem dané podmínky. Tudíž "svobodně" neznamená to, co se asi domníváte. To by si člověk měl uvědomit, než se "svobodně" rozhodne býti advokátem. Obdobně, mohu si zvolit vedoucího výroby v pekárně, doktora v nemocnici, účetní jako povolání? Je býti prezidentem povolání?
Rozhodne-li se někdo býti povoláním advokát, měl by si předem zjistit, co je k tomu třeba. Pak zjistí, že podmínkou je jeho členství v ČAK. Nevidím v tom problém. Skutečně však nechápu, co s tím má společného Ústavní soud, nebo úvaha, že ČAK je nebo není stát.
Potom, spojujete nějak PUBLIC AUTHORITY, PA, se svobodou volit své povolání. PA = bodies or persons exercising functions for public benefit rather than private profit, such as local authorities (Osborn´s Concise Law Dictionary, 10.vydání, strana 324). Díval jsem na HRA, atd. tam je to příliš rozepsané a pro náš případ je tato stručná definice snadnější pochopit. Ovšem zde mícháme češtinu s angličtinou a to nejde. Kromě toho můj dotaz se netýká PA, ale VEŘEJNÉ MOCI. VEŘEJNÁ MOC nemá v angličtině ekvivalent (mám na mysli význam, ne slova). Z toho co píšete mám pocit, že nechápete správně význam pojmu PA. Vy se zřejmě domníváte že VEŘEJNÁ SPRÁVA = PA (konkrétní případ: že THE LAW SOCIETY v Anglii je ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI, což není). Mýlím-li se, upřímně se omlouvám. Zkuste přeložit PA do češtiny, potom vysvětlit česky význam českého pojmu a já se pokusím Vám česky vysvětlit v čem se mýlíte.
PA ve smyslu HRA je zásadně to samé jako "orgán veřejné moci" ve smyslu čl. 87 Ústavy. Ano, každý má svobodnou volbu povolání, stát pak tuto svobodu omezuje zákonnou regulací, aby ochránil zájmy spotřebitelů. Pravomoc ČAK je druhem této regulace, advokát se tudíž může domáhat ochrany u ÚS proti protiprávnímu rozhodnutí, nejedná se o soukromou při mezi spolkem a jeho členem. Nevidím proto jediný důvod proč nikoli a proč by měl čl. 87 dávat občanovi menší ochranu. Ostatně stejně jako u HRA to není psáno v Ústavě jen tak z "plezíru", ale že stát je za takové jednání jinak soukromých osob stejně odpovědný podle ECHR, tj. stát se nemůže zbavit své povinnosti neporušit základní práva jinak oprávněnou delegací na private bodies (tj. je OK, pokud ČAK může zakázat výkon povolání, ale takový advokát musí mít stejnou ochranu jako kdyby tak učinil stát).
Ačkoliv bavit se s Fortunou nemá cenu, jeho nepřesvědčí nikdy nic, zaujalo mne jeho tvrzení, že „veřejná moc“ nelze přeložit do angličtiny. Samozřejmě, že lze, je to „government“.
Stejně tak „public authority“ lze snadno přeložit do češtiny. Je to „veřejný úřad“.
ad DS, 27.2.2013, 16:465 oceňuji Vaši trpělivost...
čl.87 Ústavy, máte zřejmě na mysli d). Jen to, že bod d) v Ústavě je, není přece důvod jej používat. Postup má být opačný: Děje-li se křivda, bezpráví, porušování zákona, hledám cestu jak toto předložit soudu. Nehledám křivdu, kterou bych mohl napasovat na čl.87 Ústavy. Tento bod je zbytečný, neboť úlohu soudu jasně popisuje čl.90. To, že jsou česku, jak správně poukázal GP jinde, tři "nejvyšší" soudy, je jen další blbost, která zahlcuje systém (Josef Baxa). Nejvyšší soud logicky musí být soud Ústavní a potom odpadnou nesmysly ala čl.87, d) sami.
PA x ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI 1.zdůrazňuji, že děláme chybu, Vy a já, tím, že se snažíme vysvětlit pojmy v jednom jazyce pojmem jazyka druhého. To prostě nejde. Nicméně:
2.nevím přesně co HRA je. Obecně však PA, v anglickém právu, znamená to, co jsem popsal již dnes v 15:47. Z toho co o právu vím, z mé znalosti angličtiny, z toho co vím o českém právu a znalosti češtiny mohu jednoznačně říci, že PA a ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI jsou si podobné entity, na první pohled i snad stejné, v jádru však zcela jiné. Děláte stejnou chybu jako všichni ostatní v česku. PA je osoba, nebo skupina osob, jejichž výkon je pro účely veřejného dobro, oproti soukromému dobru. To, co je veřejné dobro, definuje zákon, popřípadě zvyk. Slovo moc ve věci nefiguruje, pouze autorita. Tuto autoritu PA čerpá ze zákona a ze zvyků. Její autoritu může kdokoliv kdykoliv zpochybnit a PA ji musí před soudem ubránit. Tedy, příklad, chce-li mi finační úřad, PA/FÚ, dát pokutu a já řeknu, nesouhlasím, PA/FÚ mne musí obžalovat u soudu, a dokázat, že svoji autoritu uplatňuje v souladu se zákonem. PA nese důkazní břemeno. Nedokáže-li, žádná pokuta.
V česku ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI, OVM, především je to, co má v názvu: MOC. I on však tvrdí, že pracuje pro veřejné dobro, ovšem tak jak on ho chápe, a pro ten účel rozhoduje o právech a povinnostech subjektů. Proto má i nástroje jako tzv.přestupek, delikty a jiné delikty, atp., kterými jsou subjekty OVM nuceny k poslušnosti. Tuto moc PA vůbec nemá. Proto PA a OVM nejsou zásadně to samé. OVM je MOC k ovládání veřejnosti, PA veřejnosti slouží.
Co se týče ČAKu jako příkladu orgánu moci veřejné, článku 87, delegace ochrany práva na soukromé osoby, zda stát, moc soudní ne?, je vůbec oprávněn delegovat ochranu práv na někoho jiného než sebe, situaci vidím v česku tak zamotanou, že o ní nelze prakticky debatovat.
Já zase každý vstup GP ocením, byť pochopitelně nemohu s GP vždy souhlasit. Já jsem mysli svobodné, GP určitě prošel českým školstvím do hořkého konce! Nic osobního však. Jeho vstupy nejsou časté, jsou o to cennější!
Vážně teď:
pojem VEŘEJNÁ MOC pochopitelně do angličtiny jako GOVERNMENT přeložit lze, ale bylo by to špatně, nejen proto, že pro pojem VEŘEJNÁ MOC v angličtině ekvivalent neexistuje, dobře - nevím o něm. Kromě jiného GOVERNMENT je pouze MOC VÝKONNÁ, jen jedna ze státních mocí, ťťť. Konečně DS sám tvrdí, že pojem VEŘEJNÁ MOC zastřešuje čtyři moci (27.2.2013, 6:23). Normálně existují pouze moci tři.
Co se týče PA, situace není tak vyhraněná. PA se dá přeložit do češtiny prostě jako ÚŘAD (jiné než veřejné tu nejsou a slovo veřejný je zcela zbytečné), do němčiny jako AMT. Ovšem je nutno zdůraznit, že Angličan určitě by se divil, kdyby věděl, že v česku úřad rozhoduje o jeho právech a povinnostech. Tož tak. Doufám, že tento můj vstup umožní GP jeho názor o mně upravit.
Kromě jiného GOVERNMENT je pouze MOC VÝKONNÁ To si ukrutně pletete. To je executive.
jiné než veřejné tu nejsou Jsou: Soukromé. Např. úřad předsedy představenstva.
do němčiny jako AMT Musíte se naučit rozlišovat mezi „Amt“ a „Behörde“.
Ovšem je nutno zdůraznit, že Angličan určitě by se divil, kdyby věděl, že v česku úřad rozhoduje o jeho právech a povinnostech. Jistě, tam kladou důraz na orgán. My jsme však pokročili dál a moc jsme depersonifikovali.
Doufám, že tento můj vstup umožní GP jeho názor o mně upravit. Bylo by dobré, kdybyste si nastudoval základní pojmy, abychom Vám nemuseli věčně vysvětlovat triviality.
Nu, dokud čl. 87 a Ústavní soud jsou součástí platné Ústavy a dokud je ČR signatářem ECHR, je pojem "orgán veřejné moci" jednak právně relevantní, jednak užitečný podobně jako UK ekvivalent "a public authority" podle HRA (to bych, GP, nepřekládal jako úřad neboť jsou výslovně podle s6 HRA zahrnuty i soudy). ÚS lze chápat jako "bonus": jednotlivec, který je ze zákona podřízen "a public authority", tj. česky "OVM" :), má jako protiváhu za to ještě jeden soud, kde může hledat ochranu, zatímco PA/OVM tuto možnost nemá (když ČAK u NSS prohraje, je to konec, musí poslechnout, zatímco občan má ještě ÚS). Lepší něco než nic.
Pojímat soudce jako státního úředníka není konvenční v české odborné právní terminologii, pro překlad PA je tak "veřejný úřad" nevhodný. Krom toho PA podle s6 HRA má zahrnovat i mimoúřední OVM, např. věznice ve sféře "jiných zásahů".
Pojímat soudce jako státního úředníka není konvenční v české odborné právní terminologii Protože se dodnes potýkáme s důsledky kommunismu. Dřív to konvenční bylo a mělo by být i dnes.
mimoúřední OVM, např. věznice Věznice je sice veřejný ústav, ale když rozhoduje, tak je správní úřad.
Cituji § 3 al. 2 zákona č. 299/1920 Sb. z. a n., o četnictvu: „Organisace četnictva musí se shodovati s organisací ostatních úřadů potud, že se zřídí v sídlech politických a soudních úřadů také přiměřená četnická velitelství.“
Další příklad je § 85 odst. 3 CŘS: „Gegen die auf Grund vorstehender Bestimmungen ergehenden Beschlüsse ist ein abgesondertes Rechtsmittel nicht statthaft; inwiefern deshalb das Aufsichtsrecht der übergeordneten Gerichtsbehörden angerufen werden kann, ist nach den über die innere Einrichtung und Geschäftsordnung der Gerichte erlassenen Vorschriften zu beurtheilen.“ česky: „Proti usnesením vydaným podle předchozích ustanovení není samostatného opravného prostředku; jak dalece lze se proto dovolávati dozorčího práva nadřízených soudních úřadů, jest posuzovati podle předpisů o vnitřním zařízení a jednacím řádu soudů.“
Fyzické mučení vězně není uředním aktem, jednáním veřejného úřadu. To je pravda, ale bezprostřední zásahy jsou typické i pro čisté správní úřady, např. zabavení vadné potraviny.
Je jedno, zda nazývat soud OVM nebo veřejný úřad. Není. Tyhlety postkommunistické výrazy typu „občanské sdružení“ jsou pro kočku.
Připadá mi, že když nelze vyřešit třetí odmocninu z 27, přesune se debata na otázku průměru statistického výskytu brouka pytlíka na úpatí hory Kilimanžára. Vaše šermování je zábavné, byť musím přiznat, že mi uniká, kdo vlastně vyhrává. Ono to vypadá, že nejde ani o výsledek, ale o šermování.
Kdyby v česku právo fungovalo,necítil bych potřebu se takto angažovat. Když však čtu, že policie de facto zakáže soudcům ze svého středu vyloučit člověka, kterého oni považují za kriminálníka, pak nejen že právo nefunguje, ale ono dle mého názoru ani není.
Najde se dobrovolník, který okomentuje můj příspěvek z 27.2.2013, 08:11?
ještě k DS, 27.2.2013,19:20 Jednotlivec není podřízen "a public authority". Jednotlivec je podřízen OVM.
Kdepak, v úplně jiném. Za první republiky ještě uměli rozlišit mezi orgánem a úřadem, zatímco my to v postkommunistickém marasmu neumíme, ačkoliv článek 79 ústavy k tomu dává jasný pokyn. Proto směšujeme soudce (= orgán) a soud (= úřad), ministra (= orgán) a ministerstvo (= úřad).
Fortuno, kdybyste aspoň trochu vnímal, co Vám tady píšeme, tak byste věděl, že soud je veřejný úřad (angl. public authority) a soudu je každý jednotlivec podřízen.
Zkuste se aspoň trochu snažit. Já vím, že je to pro Vás náročné, protože Vám chybí i ty nejzákladnější znalosti, ale přesto. Není to snad tak obtížné.
Nelíbí se Vám čl. 87 Ústavy? Nelíbí se Vám, že občané mají Ústavní soud, kam se mohou obracet proti státu a proti subjektům, kterým stát skrze zákon (mocí zákonodárnou) přiznal moc vůči Vám? A nelíbí se Vám, že toto zákon vůbec činí? Že zmocňuje např. ČAK vydat zákaz výkonu povolání? Persuade your fellow citizens and repeal the laws. To je demokracie.
Takže, když soudce Sváček říká: "...my jsme podali trestní oznámení na soudce Havlína...", tak to neznamená: my soudci, ale "my" úřad, soud, ano? No a protože úřad musí fungovat jen prostřednictvím nějakých lidí, svých úředníků, soudce Sváček a ostatní "my" v té věci nefiguruje z postavení soudce, ale prostě v tom okamžiku je to prachobyčejný úředník, který se může či nemusí mýlit a o tom, zda se mýlí či ne, rozhoduje policie? jako nadřízený úřad? To se ale potom přece soudce Sváček mýlí, když říká "my" on by měl říci, ne "my", ale on soud. Ovšem zase to musí někdo zdůvodnit a někdo podepsat, ne? Asi ne vrátný u soudu, ne? Nebo má soud svého právníka - jako třeba město Hořovice, který takové věci za Hořovice řeší?
Soud se nemýlí,soud zná, atd. Když ale v roli úřadu, tak se mýlit může? A nemá ta osoba, která za úřad jedná, zejména když se představuje jako my, tedy i já soudce Sváček, problém s potřebou rozlišit sebe sama jako úředníka a jako soudce?
ad GP, 28.2.2013, 8:07 Ale, já vám už věřím, že v česku soud je úřad. Nepleťme do toho ale PA. Začíná mi být naprosto zřejmé, proč nelze v česku nic správně řešit, je-li to tak, jak říkáte a já VĚŘÍM, že říkáte pravdu,GP. Rozlište prosím mezi tím, co já považuji za správné a za právní a skutečnost v které se česko nachází. Nestačí vám binec kolem amnestie, kolem korupce, kolem Havlína, kolem všeho možného,kolem Ratha, kterého chytli skoro před rokem PŘI SPÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU a do dnešního dne není obžalován? Nestačí vám to fakt k tomu abyste si řekli: "Něco tu nehraje:" ? Mirek Vorlický
Vycházím z předpokladu, že česko je právní parlamentní zastupitelská demokracie, nebo aspoň chce být.
Potom, Davide, chytáte věc za nesprávný konec. Zákonodárná moc nemůže dát subjektům moc vůči mně. K tomu ji lid neoprávnil, ona nemá moc, takovou moc dát. Zákonodárná moc může říci, ty úřade, složko moci výkonné, budeš spravovat věci rázu stavebního v souladu se zákony. Ty občane, se budeš stejnými zákony řídit a úřad ti, občane, ve věci pomůže. A o tom, co zákon znamená - v případě sporu, občane - nerozhodujeme my, moc zákonodárná - byť jsme zákony v souladu s tvým rozhodnutím dali dohromady, ale moc soudní. Na ni se obrátí buď úřad, nebo ty, dle situace. Nazdar.
Zde tedy vůbec nejde o to, zda se mi líbí článek 87, nebo ne a vše kolem něj.. Zde jde o to, že já jsem svobodný, rovnoprávný člověk, který v zájmu kultury, civilizace, spravedlnosti se dobrovolně rozhodl, že své zájmy a svoji svobodu podřídím celku do míry, kterou za mne rozhodne moc zákonodárná, s tím, že moc výkonná bude situaci hlídat a o tom, zda ji hlídá dobře v souladu s pokyny moci zákonodárné, rozhodne pouze soud.
Ostatní věci, jako co je úřad, co je orgán, co mají na starost, jsou věci podružné, které jsou důležité jen do té míry, do které slouží principu, který zde popisuji. POZOR! Netvrdím, že tomu tak v česku je, jako netvrdím, že česko je ten stát, který popisuji výše v prvním odstavci.
Teď probíhá na pecinovi debata VELEZRÁDCE HRADČANSKÝ. Z titulku je zřejmé, že i pan Pecina, bdělý strážce českého právního systému, začíná mít pochybnosti o svém úkolu. Z debaty jsou zřejmé ta prohnilost, ta zatuchlost, ta vlhká plíseň, které dusí společnost v česko-slezsko-moravském kraji.
Mám pocit, že i David Schmidt začíná jevit jisté rozpaky (proto to otázka, zda mám něco proti čl. 87) nad celou věcí, na druhé straně GP tvrdošíjně hájí své základní pojmy. Uvidíme, kam se vše dostane. Snad důsledky anomie (hezké slovo, které jsem si díky panu GP oblíbil) nebudou příliš kruté. Až se budou otvírat brány do právního nebe, budu za vás orodovat.
Nelíbí se Vám, že zákony zakládají presumpci správnosti úředních aktů? Že se policie nemusí soudit o uloženou pokutu a pokud se nesoudí sám občan? Persuade your fellow citizens and change the law. To je demokracie.
Sleduji Vaše příspěvky a tak si nemyslím, že se snažíte mne vytáčet. Potom ovšem docházím k závěru, že nerozumíte podstatě věci. Vaše věta v angličtině platí pro demokracii a souhlasím s tím co říká. Jsem demokrat. Podstatou demokracie je rovnost před zákonem, pro všechny. Proč se mne ptáte zda mi vadí, že "zákon", či zákon říká, že v česku mám být podřazený úřadům a policii? Já nejsem podřazený, ale tato síla mne vždy přemůže. Je silnější než já nejen "de jure", ale i de facto (policisté nosí střelnou zbraň, kterou já nemám a většinou chodí ve dvou). Považujete se za demokrata? Je česko demokracie?
Moje odpověď Davidu Schmidtovi, 28.2.2013, 19:07 byla taková oklikou. Stručná by byla, ano. Vadí. Těmito svými texty se pak snažím naplnit i smysl jeho věty v angličtině.
Neuplyne den, aby stejné téma nebylo někde zmíněno. V Ostravě myslím před dvěma roky došlo k tramvajové nehodě. Dnes ráno jsem slyšel v rádiu: "Dopravní podnik v Ostravě má zaplatit 1 mil Kč a brání se žalobou." Je obecně známo, že útok je nejlepší obrana. Ovšem v tom smyslu, že útočník si vybere jak způsob, tak směr a i načasování takového útoku a hlavně v tajnosti. Útočit v právu by měl ten, kdo trvá na pokutě. Celou konstrukci věty považuji pro právní účely za absurdní, protože ten, kdo útočí musí svůj útok hlásit předem a musí jej zdůvodnit. Takový "útok" pak zcela ztrácí smysl a ve finále se snadno obrátí proti útočníkovi. A v podstatě celá věc je tak, aby podnik (nebo občan) nemohl uspět. Občan již vůbec ne.
Nemyslíte pane Davide, že mnou citovaná věta kulatně vysvětluje proč v právním státě správnost aktů, i úředních, nesmí být nijak předpokládána a že to, co se tu děje má se skutečným právem málo společného? Let us see, how much a fellow citizen you consider yourself, or whether indeed you consider me as your fellow citizen.
A jestli se GP opravdu domnívá, že na téma "veřejná moc" se se mnou bavil až tisíckrát, tak mohu za sebe říci, že až tisíckrát byla debata jalová.
Problém je, že mě přesvědčovat nemusíte, GP také ne, minimálně proto, že je jako státní úředník zaujatý, a nikdo jiný to zde nečetl. Pak doporučuji na Youtube zadat: Sheldon court
ad DS 10.3.2013, 17:01 Dobrý den, pane Schmidt, není spíš problém v tom, že formou simulakra (Václav Bělohradský) česko má veřejnou moc a její orgány, zatímco demokracie mají právní stát? Vás nemusím přesvědčovat o čem? O čem bych nemusel přesvědčovat GP, kdyby nebyl státním úředníkem? Víte, je to pořád dokola o stejném, ale to je proto, připadá mi, že kromě toho, v česku nikdo nikdy za nic nemůže a všichni si, logicky, oblíbili hru na slepou bábu. A pak jsou tu aktivisté ala pan Pecina (kterému i docela fandím), kterým zvrácenost systému, který v základě však považují za správný, umožňuje popularitu, kterou by neměli, kdyby systém zvrácený nebyl. Co může být absurdnější? Mirek Vorlický
Ze všeho nejvíce absurdní je, s jakou vehemencí se vyjadřujete k věcem, o nichž nemáte sebemenší tušení. Za domácí úkol si nastudujte § 90 I BVerfGG: „Jedermann kann mit der Behauptung, durch die öffentliche Gewalt in einem seiner Grundrechte oder in einem seiner in Artikel 20 Abs. 4, Artikel 33, 38, 101, 103 und 104 des Grundgesetzes enthaltenen Rechte verletzt zu sein, die Verfassungsbeschwerde zum Bundesverfassungsgericht erheben,“ přičemž, jak každé malé dítě ví, öffentliche Gewalt je veřejná moc.
Pokusím se věc nastudovat. Jak jsem však již psal, není úplně správné dělat analýzy problémů kultury a jazyka A jazykem B. Je to nesmírně obtížné a navíc moje němčina mi nedává důvěru ke správnému úsudku. I tak však:
In diesem Fall scheint die oeffentliche Gewalt mehr als nur ein Mittel zum der Erhebung der Klage beim Bundesverfassungsgericht zu sein, als eine Macht, Kraft, oder Gewalt selbst. Das heisst, keine "veřejná moc", aber "public authority".
Kdyby GP navíc poskytl informaci, kdy veřejná moc byla poprvé v ČR definována a v jakém kontextu, pomohlo by to. (Nevím, proč to jako státní legislativec tají.)
Musím dodat ke svému předešlému příspěvku. Věc jsem jaksi nedobře pochopil a se i nedobře vyjádřil.
Ovšem skutečnost, že se člověk proti Oeffentliche Gewalt může obrátit k Ústavnímu soudu, který jí musí být nadřízen (jinak by celá akce byla tzv. naprd) znamená několik věcí:
1 nemůže to být tak (v Německu), jak se DS domnívá ve svém příspěvku 27.2.2013, 06:23, že je to v česku (tedy čtyři nějaké moci), protože Oeffentliche Gewalt je podřízen Bundesverfassungsgericht-u (podřízen ve smyslu, že se OG musí řídit zákony a že o tom, co jsou zákony rozhoduje BVG)
2 Gewalt je sice moc a OG lze přeložit jako VÉŘEJNÁ MOC. Určitě se myslím nelze ale domnívat (nevím, co na to řeknou malé děti), že OG znamená to, co v česku znamená VEŘEJNÁ MOC. Jak víme, rozhodnutí českého ústavního soudu české úřady a ministerstva klidně ignorují (viz třeba Kalousek, MF).
3 domnívám se, že OG funguje v Německu jako PUBLIC AUTHORITY funguje v Británii. Ono to vlastně ani jinak nejde. To by v Německu a v Británii byl stejný chaos jako v česku.
Další pikantnost, věc Rath. Nejde mi o Ratha, ale o princip, byť být skoro rok ve vyšetřovací vazbě, když jsem byl PŘISTIŽEN(!!!) PŘI SPÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU při spáchání trestného činu, by i mně šlo na mozek! Nebudu popouzet GP, tedy žádné názory, jen otázky.
Ale: Okresní soud rozhodl, pustíme ho na 2 mil kauci. Státní zástupce rozhodl, nepustíme ho nikam a na 2 mil už vůbec ne.
Nevím, kdo všechno tento blog čte, mne ale zajímá: 1)kdo vlastně státní zástupce je, že může oponovat soudu (nebude to ta všemocná moc čtvrtá, jak píše DS 27.2.2013, 06:23)? 2)na co okresní soud je, když on rozhodne RATH smí, a policista (de facto) řekne, nesmí? 3)myslí si GP, že takto to funguje i jinde?
Fortuno, ačkoliv je úplně zbytečné Vám něco psát, protože jste naprosto nepoučitelný, ještě jednou to zkusím. Příště však, až budete fušovat do trestního práva processního, tak si laskavě přečtěte libovolnou učebnici, třeba tuhle. Pak Vám konečně budou jasné mnohé triviality.
kdo vlastně státní zástupce je, že může oponovat soudu Je to strana trestního řízení. Pokud soud rozhodne špatně, má opravný prostředek. Všude na na světě, byť pro některé záležitosti jim může být upřen.
na co okresní soud je, když on rozhodne RATH smí, a policista (de facto) řekne, nesmí? Co je toto za blábol? Doučte se pojmy: „právní moc“ a „opravný prostředek“. Ale ne v překladovém slovníku, nýbrž naučném, tj. encyklopedii.
Aha, tak JÁ jsem nepoučitelný. Lenka Bradáčová, SZ, tvrdí, že SZ je součástí justice, Právo 20.2.2013. To jsme potom všichni součástí justice. Její šéf, Pavel Zeman, je s její prací spokojen a tvrdí, že SZ stíhá nejen trestnou činnost, ale že v ní i preventivní složka (asi, že SZ občany i vychovává, usuzuji z toho já) a že SZ je s policií na jedné lodi, kde ale SZ dělá kapitána. Pak dodává, že SZ je něco mezi policií a soudem a že ze zákona SZ musí rozhodovat a vystupovat nestranně. V tom je SZ prý specifická instituce. Toto se čtenář dozví v Právu, 23.2.2013. Takže SZ velí policii a dává pozor, aby se se soudem nehádala? Jestli si tedy GP myslí, že SZ je pouhá strana trestního řízení, měl by Zemana a Bradáčovou poučit.
KAUCE situace fakt není úplně jednoduchá, ale skutečnost, že RATH byl přistižen při činu a SZ ani skoro po roce jej nedokáže obvinit před soudem o něčem vypovídá a navíc si stěžuje, že soud chce RATHA pustit, zatím jako nevinného. Zase prostor myslím pro nějaké ponaučení ze strany GP.
SLOVNÍK Tady je situace zcela zoufalá. GP si zase plete překladový slovník se slovníkem jazyka. Překladové slovníky nikde nezmiňuji a nevím, proč bych v nich měl hledat co třeba právní moc znamená rusky. Co je slovník zřejmě ví jen pár lidí v česku a GP mezi ně určitě nepatří. Nechci GP poučovat, ale doporučuji článek Nedostižitelný Josef Jungmann, Lidové noviny, 31.10.2009, Jiří Lebeda, bohemista.
BLÁBOLY nebo blbosti. Nevím, zda Josef Baxa by poučil GP, nebo naopak. Možná, že GP by se na Baxu měl obrátit, aby zjistil, proč český právní systém je zahlcen blbostmi, jak Baxa tvrdí. Třeba to Baxa GP vysvětlí.Jako legislativec by to GP měl určitě vědět.
To skutečně nevím, a myslím si, že to není vůbec podstatné a ani nevím, jak přesně zde od 1918 do 1939 fungovaly, byly-li zde. Nicméně, chce-li to GP vědět (překvapuje mne, že jako dospělý legislativec se nedokáže zeptat sám), pokusím se je definovat aspoň tak, jak je chápu já, dnes.
Z, V a S jsou tři na sobě nezávislé moci, které vznikly rozdělením veškeré státní moci, jejímž zdrojem je lid. Bylo zjištěno generacemi lidí, že tento způsob dělení své moci je pro chod společnosti zatím nejlepší. Princip těchto tří mocí pak spočívá v tom, že každá jedna vyvažuje moc druhých dvou. (Toto nepovažuji za žádné moudro,to každý ví.) Tak je zajištěno, do míry do které je to vůbec možno, aby nikdo neměl moc absolutní, to z toho důvodu, že moc absolutní se v konečné fázi projeví pro lidi jako špatná.
Jak bude myslím i GP vidět, prostor pro nějakou čtvrtou moc zde není (i čistě matematicky) a proto mne zajímá, jak někdo může dospět k názoru, že tu nějaká 4. moc je a čím je definovaná.
Očekávám, že teď GP,ať již sám, nebo prostřednictvím DS moji definici rozvrátí, a podá svoji, aby mi dokázal, že nic nevím, NEBO přijde konečně s první definicí (české) veřejné moci.
Mirek vorlický
Co se týče WOOF a HAF: to jsou česká slova, s českým významem?
Fortuno, opravdu je tak neskonale náročné vědět, s kým si už měsíc píšete, a že s Davidem Schmidtem nemám vůbec nic společného?
Očekávám, že teď GP,ať již sám, nebo prostřednictvím DS moji definici rozvrátí O dělbě moci se učí snad už na základní škole, takže je pochopitelné, že Vám tyto trivality nebude nikdo vyvracet. David mířil někam úplně jinam. Stejně jako „veřejná moc“ nemá žádnou definici přímo v zákoně, tak ji nemá ani moc zákonodárná, výkonná a soudní a je pošetilé to požadovat.
Co se týče WOOF a HAF: to jsou česká slova, s českým významem? Ne, to je ironický povzdech nad tím, že Vám není možné cokoliv rozumného vysvětlit. Např. to, že lexikon je Vám k ničemu. Potřebujete učebnici nebo slovník naučný, ale to jste líný otevřít.
GP tedy považuje názor DS, 27.2.2013, 6:23, že v česku se vyskytuje další moc, čtvrtá moc - moc samospráv, za vadný? Jistě. Obec či kraj je veřejnoprávní korporací stejně jako stát. Má hlavu – starostu/hejtmana, exekutivu – radu, legislativu – zastupitelstvo i justici – přestupkovou kommissi.
ad GP 7.4.2013, 16:19 Kdy se, řekněme po 1960, začala u nás uznávat buržoazní teorie o dělbě státní moci? (To GP, jako legislativec, nám určitě ujasní, když nám už nechce říci, kdy byla poprvé u nás definována veřejná moc.) Já se potom od toho pokusím odpíchnout.
veřejnoprávní korporace: Nevím, kdo toto všechno vymýšlí. Je-li Česká republika veřejnoprávní korporací, tedy sdružením osob, které je založeno na ZÁKLADĚ ZÁKONA - tedy zákon nutně předešel vznik státu (??!!)- kdo tento zákon formuloval a jakým právem? Státy vznikají ze zákona??!! GP tomu asi věří, ale snad nechce abych tomu věřil i já? (něco jako strana mírného pokroku v mezích zákona?)
Celá tato filosofie má zřejmě původ ve skutečnosti, že ke vzniku Československa a pak České republiky nedošlo přirozenou cestou a tak se musel vymyslet tento nesmysl, aby bylo aspoň něco, ano? Je-li na tomto postaveno česko, můžeme se divit, jak to tu vypadá?
Jinač vím, že GAY na tomto nic není, aby mi zase někdo nevynadal.
V ROCE 1989. Ano? Tož to je dobré. Vycházím z toho, že si GP ze mne nedělá legraci a všechny ty invektivy, kterými mne zde častuje, myslí vážně. Tedy, Encyklopedický slovník, Academia 1981, cituji:
legislativa = zákonodárná moc., dnes zejména v social. zemích (kde se neuznává burž. teorie o dělbě státní moci) především postup při tvorbě právních norem a činnost zákonodárných orgánů.
Je logické, že před listop. 1989 se diktatura, neboli autoritativní moc dělbou státní moci nezabývala (ze zřejmých důvodů). Chce GP abych si myslel, že v Československu během listopadu a prosince proběhla tak závratná změna, jako přeměna diktatury v dělbu státní moci? Kam se poděla kontinuita práva se zločinci? Neměl by David Schmidt zajít na svoji právní fakultu, ať mu vrátí peníze, když ho tam učili, že moci jsou čtyři? Ne, ne, v tom zmatku, který tu nastal, když diktátor odešel a když si Češi konečně zase mohli dělat co chtěli, propukla totální anarchie, která teď dozrává. GP si myslí, že máme od roku 1989 dělbu státní moci a jiní si zase myslí, že jsou tu moci čtyři. Možná pět, nebo sedm? Konečně v tom zmatku je to stejně již jedno.
NA ZÁKLADĚ ZÁKONA Věděl jsem, že se GP chytí. Ano, nesmysly na nesmysly, blbost na blbost se kupí za přitakávání různých odborníků. Hlavně, že Praha má hlavu a za druhé dobře, že už to není Bém, byť orgány se chystají i na dnešní hlavu. Je-li stát veřejnoprávní korporací, jak GP tvrdí, proč by nemohla být i Praha, nebo Hořovice - i tady máme hlavu! Otázka není zda Praha smí nebo nesmí býti, nebo zda je či není veřejnoprávní korporací když republika je (jak tvrdí GP). Otázkou je, co je veřejnoprávní korporace. Tady mne zmíněný encykl. slovník zklamal - nic. Ottova encyklopedie A-Ž, 2007 nemá pro jistotu jediné heslo, které by začínalo VEŘ! Babo raď. Vím, že na Wikipedii je spousta ptákovin, ale aspoň tam mají heslo VEŘEJNOPRÁVNÍ KORPORACE. A co je VK? No přeci SDRUŽENÍ OSOB, které je založeno na ZÁKLADĚ ZÁKONA. Aspoň vidíme, co všechno se může stát, když se stát během dvou měsíců změní z diktatury na právní zastupitelskou demokracii - ještě, kdyby u toho aspoň tekla krev, ale ten samet, ten to totálně zabil.
Mirek Vorlický PS doufám, že se GP nenechá odradit. Je to lepší než se dívat na televizi.
Ještě více legrační než Wikipedie je Iuridictum. (nešlo by nějaké snadnější české slovo?)
Tam stojí: že VEŘEJNOPRÁVNÍ KORPORACE je právnická osoba, konkrétně sdružení osob, veřejného práva. Je to nějaké zamotané a pro jistotu debata není povolena.
VEŘEJNÉ PRÁVO je prý takové právo, které je nerovné - tedy, soudím - žádné právo. Autor pak rozvádí svoji myšlenku a tvrdí, že: Základní methodou (ne metodou) veřejnoprávní regulace je kogentní stanovení minim. Česky by to snad nešlo ani napsat a zase, asi ze stejného důvodu, debata je zakázána. Pak autorovi už zřejmě došel dech, neboť heslo KOGENTNÍ NORMA nic neobsahuje. Trochu zbytečně, debata zakázána.
DĚLBA MOCI s odkazem na PARAGRAPHOS, Pro urážku starostenské nohy...., Filip Šudák 10.5.2013, 10:38 "Ano, plné podřízení moci výkonné moci soudní absentuje."
Než si začnu myslet, že GP věci vůbec nerozumí, mohl by vysvětlit, co mínil tím, že se u nás od 1989 uznává buržoazní teorie o dělbě moci a proč zrovna v 1989? Určitě to nebylo před 17.listopadem, a i kdyby, mohl by tedy GP začátek tohoto uznávání určit aspoň v mezích +- jeden týden?
Klasicti god-kingove.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatmám dotaz ohledně i Wikipedie. Je v ní článek VEŘEJNÁ MOC, příliš stručný, prý.
Mám Ilustrovaný encyklopedický slovník, Academia 1980. Tento slovník obsahuje několik zápisů na téma VEŘEJNÝ, VEŘEJNOST. VEŘEJNÁ MOC mezi nimi není. Vzhledem k tomu, že VEŘEJNÁ MOC je základ na kterém stojí administrativa celého státu, připadá mi divné, že komunistický režim nepovažoval za potřebné tento pojem uvádět a popsat.
Věděl byste, pane Petersi, kdy si pojem VEŘEJNÁ MOC našel cestu do českého práva a proč? Kdo vlastně přišel s tím, že je třeba, aby pojem VEŘEJNÁ MOC byl dnes definován? Byl definován i za komunistického režimu a nebyl prostě jen uváděn v literatuře? Děkuji,
Mirek Vorlický
Pane Vorlický, o tom jsme se už bavili asi tisíckrát. Nemám, co bych k tomu dodal.
OdpovědětVymazatŠkoda. Nepamatuji se, že by to někdo vysvětlil, byť je pravda, že odpověď hledám dlouho. Nemám bohužel čas, abych prošel všechny možné zdroje. Komunistický režim neměl zapotřebí definovat VEŘEJNOU MOC, protože všechnu moc měl a režim do 1939 byl asi jakž takž právní, takže mi vyychází, že potřebu definovat VEŘEJNOU MOC má až náš po 1989 režim, aprávní. Ale bohužel, nemám to nikým potvrzené. mv
OdpovědětVymazatVygooglujte si laskavě §92 zákona č. 121/1920 Sb.
OdpovědětVymazatCituji: „Pokud stát ručí za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci, určuje zákon.“
OdpovědětVymazatDavide, diskutovat s Fortunou je marnost nad marnost. To pochopil i tak trpělivý člověk jako je Tomáš Pecina.
Děkuji, pánové. Par. 92 je jak cituje GP. Podařilo se mi jej také najít. Nepídím se po tom, kdo případně ručí za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci, ale snažím se zjistit, kdy pojem VEŘEJNÁ MOC byl POPRVÉ definován. Možná, že definice v 121/1920 někde je? Nebo jinde z té doby? Mirek Vorlický
OdpovědětVymazatJeště, pánové.
OdpovědětVymazatNejsem právník, ani se nesnažím jím býti. §92 si tedy vysvětluji v běžném slova smyslu (vím, že GP je houževnatě proti takové metodě, nicméně:). Syntax § a potom i jeho význam mi připadají divné. Možná, že je to tím, že je skoro sto let starý. Připadá mi, že §92 říká:
Veřejná moc postupuje různě. I nezákonně.
Pokud veřejná moc nezákonným postupem způsobí škodu, jen zákon určí.
To jako pro každé porušení zákona veřejnou mocí musel být vydán zákon, který řekl, zda stát ručí za škodu, ptám se?
Nebo byl zákon, který předem určoval zákony, za jejichž porušení výkonem veřejné moci stát ručil za škodu vznklou?
Potom určitě nastanou situace, kdy veřejná moc nezákonným výkonem škodu nezpůsobí. (Pojem nezákonný výkon je takový divný (divný mně, pochopitelně), dal bych přednost výrazu porušení zákona.) Potom ovšem jakoby zákonodárce říkal: ne porušením všech zákonů dochází ke škodám. Moje otázka: na co mít zákony, jejichž porušováním nikdo netrpí?
A konečně jsou situace, že ano, že veřejná moc koná v souladu se zákonem.
Vůbec mi to připadá divné. TGM prohlásil (na začátku republiky): "Máme demokracii, teď ještě demokraty." Nedělal-li si legraci - byť je zřejmé, že rozporu si byl vědom, je to myslím všechno na hlavu postavené. Zde doporučuji článek o simulakru, Václav Bělohradský,Právo, 19.1.2013.
Mirek Vorlický
Kdy byl prvně definován pojem "veřejná moc" nevím, ale již staří Římané měli podobné pojmy jako auctoritas, potestas, imperium. Veřejná moc je zastřešujícím pojmem pro státní moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, a pro moc tzv. samospráv. Tento pojem je zkratkou tohoto výčtu např. k podání ústavní stížnosti. Tou se jednotlivec brání proti vůči němu jmenovitému rozhodnutí vydanému z titulu jedné z výše vypočtených mocí. Je to podobné jako kdyby zákonodárce měl na mysli "stavební materiál" a nechtělo se mu vypisovat cihly, beton, tvárnice, polena atd. Jednak by to bylo zbytečné, jednak je tím ošetřeno, že nemusí být zjišťováno, zda je něco cihlou či tvárnicí.
OdpovědětVymazatad David Schmidt, 27.2.2013, 06:23
OdpovědětVymazatděkuji za reakci.
definice od kdy? Ani já nevím, kdy pojem VEŘEJNÁ MOC byl prvně definován. K pokusům jej definovat došlo v ČR určitě po 1989 a dnes jsou v ČR tzv. definice veřejné moci.
Tvrdíte, že VEŘEJNÁ MOC je pojem, který zastřešuje moci zákonodárnou, výkonnou, soudní a samospráv. (Zdroj k tomuto tvrzení?)
Existuje článek Ústavy 2 (1): Lid je zdrojem veškeré státní moci., vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Platí-li tento článek a platí-li to, co tvrdíte o moci veřejné, pak musí platit že nějak - a nejsem schopen popsat jak, existují české samosprávy, které stojí mimo všechno, a kromě jiného, jejich orgány rozhodují o právech a povinnostech lidí, kteří tvoří lid česka.
Tyto samosprávy stojí tedy proti moci státní, protože ve státní moci je suverén lid. V moci samospráv hraje lid roli podřazeného, tedy opak suveréna. Toto nemůže fungovat a evidentně nefunguje.
A protože mi zatím nikdo nevysvětlil (ani GP), kdy, atd., veřejná moc byla prvně definována, usuzuji, že byla prvně definována (aspoň pro česko) právě po roce 1989 a to v rozporu s Ústavou.
Teď vyjdu z předpokladu, že česko je právní zastupitelská demokracie (v obecném slova smyslu). Ta funguje na přísně dělbě moci. Dělba moci není, že osoba poškozená, ať domněle nebo skutečně, napadá VEŘEJNOU MOC (jejíž moc SAMOSPRÁV jak vidím já, po Vašem tvrzení, stojí stejně jaksi mimo moc státní) u Ústavního soudu, který dle Vaší informace nemůže přes moc samospráv stejně mít žádnou pravomoc, a jak to vypadá, skutečně nemá.
Dělba moci funguje tak, že poškozený, ať již domněle nebo skutečně, hraje ve svůj prospěch jednu moc proti druhé. Tedy má-li poškozený, ať již domněle nebo skutečně, pocit, že jeho práva jsou omezována, nebo jemu nějak způsobována škoda, argumentuje ve svůj prospěch zákony, popřípadě potřebou pro spravedlnost, tedy mocí zákonodárnou, odvolává se proti zásahu moci výkonné (nebo toho, jehož činností se cítí poškozen) a domáhá se výroku moci soudní. Tyto tři moci stojí proti sobě a suverénem je lid s tou podmínkou, že se těmito třemi mocemi nechává dobrovolně zastupovat. Logicky moc samospráv v tomto systému nemá místo. Nebo tedy by měla, ale musela by se systému podřídit. Potom ovšem by zůstaly, logicky, ty správné tři moci.
Mirek Vorlický
pánové GP a David Schmidt
OdpovědětVymazatKAUZA HAVLÍN
Nechci tímto dělat propagaci svého blogu, ale jak Vy vidíte skutečnost, že policie nejen oponuje soudu ve věci TRESTNÉHO ČINU, ale, že soud, soudci jsou ve věci TRESTNÉHO ČINU policii podřízení?
Mirek Vorlický
Důvod, proč naše Ústava v čl. 87 odst. 1 písm. d) znovuzavedla pojem "veřejná moc", je ten, že jsou tak lidé ochránitelní Ústavním soudem právě i proti moci vykonávané i tzv. samosprávami. Dr. Kočí by se tak v případě vyloučení z AK mohl obrátit vposledku až na ÚS, je tak čl. 87 odst. 1 písm. d) též chráněn.
OdpovědětVymazatad David Schmidt, 27.2.2013, 8:57
OdpovědětVymazatděkuji za reakci. Vztah mezi advokátem a jeho komorou (nebo rybáři a jejich komorou, atd.) vnímáte nesprávně.
Advokát do komory vstoupil dobrovolně, po té, o se seznámil s jejími pravidly. Obě strany se zavázali, že ve svém vztahu budou dle dohodnutých pravidel pokračovat. Poruší-li advokát pravidla, komora jej smí maximálně vyloučit. Způsobil-li jí škodu, kompenzaci za ni pak od něj vymáhat - ve finále soudně.
Porušila-li komora pravidla a advokát trpí, či utrpěl škodu, má právo na stejný postup vůči komoře u obecného soudu. Proč by to měl být soud Ústavní? Ochrana advokátovi, kterou popisujete, by nebyla potřeba, kdyby se postupovalo v česku správně a myslím, že je advokátovi prakticky stejně na nic. Podtrhuji prakticky. I chápu, že systém, který já považuji za správný, není systém, který se v česku praktikuje. Systém, který se zde praktikuje, nelze pořádně popsat, není a nemůže být funkční, není a nemůže být spravedlivý, jen to jen slátanina představ jak právní stát má fungovat. Neustálé problémy, které navíc nemohou ani přestat, jsou toho důkazem. Věc, např. soudce Havlín je určitě tak bizarní, že s ní může soutěžit pouze poslední amnestie prezidenta Klause, na kterou pochopitelně!! měl naprosté právo. Vnímáte tu tragedii věci? Prezident má právo prakticky zablokovat lidem právo na spravedlnost. Znovu podtrhuji prakticky.
Mirek Vorlický
Pokud by advokát do komory nevstoupil, nemohl by vykonávat svobodně zvolené povolání. Nemusím s takovým zákonem souhlasit, ale tak to je. Abyste viděl, že se nejedná jen o případ ČR, zadejte si do googlu: HRA definition "public authority". Není to spor mezi spolkem a jeho členem, který by měl případně stát svojí mocí soudní pouze rozsoudit. Proto má jednotlivec navíc i ústavní stížnost, je čl. 87 Ústavy šířeji chráněn a nemůže mu být stížnost, když neuspěje u obecných soudů, odmítnuta s důvodem, že ČAK není stát.
Vymazatad David Schmidt, 27.2.2013, 14:16 Opět, děkuji za reakci.
OdpovědětVymazatSVOBODNĚ ZVOLENÉ POVOLÁNÍ (SZP)
Neargumentujete správně. Ovšem jste handicapován celým pojmem SZP. SZP je nesmysl. Člověk se může rozhodnout býti mašinfírou, ale musí vědět, že než jím může být, musí splnit nějaké předem dané podmínky. Tudíž "svobodně" neznamená to, co se asi domníváte. To by si člověk měl uvědomit, než se "svobodně" rozhodne býti advokátem. Obdobně, mohu si zvolit vedoucího výroby v pekárně, doktora v nemocnici, účetní jako povolání? Je býti prezidentem povolání?
Rozhodne-li se někdo býti povoláním advokát, měl by si předem zjistit, co je k tomu třeba. Pak zjistí, že podmínkou je jeho členství v ČAK. Nevidím v tom problém. Skutečně však nechápu, co s tím má společného Ústavní soud, nebo úvaha, že ČAK je nebo není stát.
Potom, spojujete nějak PUBLIC AUTHORITY, PA, se svobodou volit své povolání.
PA = bodies or persons exercising functions for public benefit rather than private profit, such as local authorities
(Osborn´s Concise Law Dictionary, 10.vydání, strana 324).
Díval jsem na HRA, atd. tam je to příliš rozepsané a pro náš případ je tato stručná definice snadnější pochopit. Ovšem zde mícháme češtinu s angličtinou a to nejde. Kromě toho můj dotaz se netýká PA, ale VEŘEJNÉ MOCI. VEŘEJNÁ MOC nemá v angličtině ekvivalent (mám na mysli význam, ne slova). Z toho co píšete mám pocit, že nechápete správně význam pojmu PA. Vy se zřejmě domníváte že VEŘEJNÁ SPRÁVA = PA (konkrétní případ: že THE LAW SOCIETY v Anglii je ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI, což není). Mýlím-li se, upřímně se omlouvám. Zkuste přeložit PA do češtiny, potom vysvětlit česky význam českého pojmu a já se pokusím Vám česky vysvětlit v čem se mýlíte.
Mirek Vorlický
PA ve smyslu HRA je zásadně to samé jako "orgán veřejné moci" ve smyslu čl. 87 Ústavy. Ano, každý má svobodnou volbu povolání, stát pak tuto svobodu omezuje zákonnou regulací, aby ochránil zájmy spotřebitelů. Pravomoc ČAK je druhem této regulace, advokát se tudíž může domáhat ochrany u ÚS proti protiprávnímu rozhodnutí, nejedná se o soukromou při mezi spolkem a jeho členem. Nevidím proto jediný důvod proč nikoli a proč by měl čl. 87 dávat občanovi menší ochranu. Ostatně stejně jako u HRA to není psáno v Ústavě jen tak z "plezíru", ale že stát je za takové jednání jinak soukromých osob stejně odpovědný podle ECHR, tj. stát se nemůže zbavit své povinnosti neporušit základní práva jinak oprávněnou delegací na private bodies (tj. je OK, pokud ČAK může zakázat výkon povolání, ale takový advokát musí mít stejnou ochranu jako kdyby tak učinil stát).
VymazatAčkoliv bavit se s Fortunou nemá cenu, jeho nepřesvědčí nikdy nic, zaujalo mne jeho tvrzení, že „veřejná moc“ nelze přeložit do angličtiny. Samozřejmě, že lze, je to „government“.
OdpovědětVymazatStejně tak „public authority“ lze snadno přeložit do češtiny. Je to „veřejný úřad“.
ad DS, 27.2.2013, 16:465
OdpovědětVymazatoceňuji Vaši trpělivost...
čl.87 Ústavy, máte zřejmě na mysli d).
Jen to, že bod d) v Ústavě je, není přece důvod jej používat. Postup má být opačný:
Děje-li se křivda, bezpráví, porušování zákona, hledám cestu jak toto předložit soudu. Nehledám křivdu, kterou bych mohl napasovat na čl.87 Ústavy. Tento bod je zbytečný, neboť úlohu soudu jasně popisuje čl.90. To, že jsou česku, jak správně poukázal GP jinde, tři "nejvyšší" soudy, je jen další blbost, která zahlcuje systém (Josef Baxa). Nejvyšší soud logicky musí být soud Ústavní a potom odpadnou nesmysly ala čl.87, d) sami.
PA x ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI
1.zdůrazňuji, že děláme chybu, Vy a já, tím, že se snažíme vysvětlit pojmy v jednom jazyce pojmem jazyka druhého. To prostě nejde. Nicméně:
2.nevím přesně co HRA je. Obecně však PA, v anglickém právu, znamená to, co jsem popsal již dnes v 15:47. Z toho co o právu vím, z mé znalosti angličtiny, z toho co vím o českém právu a znalosti češtiny mohu jednoznačně říci, že PA a ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI jsou si podobné entity, na první pohled i snad stejné, v jádru však zcela jiné. Děláte stejnou chybu jako všichni ostatní v česku. PA je osoba, nebo skupina osob, jejichž výkon je pro účely veřejného dobro, oproti soukromému dobru. To, co je veřejné dobro, definuje zákon, popřípadě zvyk. Slovo moc ve věci nefiguruje, pouze autorita. Tuto autoritu PA čerpá ze zákona a ze zvyků. Její autoritu může kdokoliv kdykoliv zpochybnit a PA ji musí před soudem ubránit. Tedy, příklad, chce-li mi finační úřad, PA/FÚ, dát pokutu a já řeknu, nesouhlasím, PA/FÚ mne musí obžalovat u soudu, a dokázat, že svoji autoritu uplatňuje v souladu se zákonem. PA nese důkazní břemeno. Nedokáže-li, žádná pokuta.
V česku ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI, OVM, především je to, co má v názvu: MOC. I on však tvrdí, že pracuje pro veřejné dobro, ovšem tak jak on ho chápe, a pro ten účel rozhoduje o právech a povinnostech subjektů. Proto má i nástroje jako tzv.přestupek, delikty a jiné delikty, atp., kterými jsou subjekty OVM nuceny k poslušnosti. Tuto moc PA vůbec nemá. Proto PA a OVM nejsou zásadně to samé. OVM je MOC k ovládání veřejnosti, PA veřejnosti slouží.
Co se týče ČAKu jako příkladu orgánu moci veřejné, článku 87, delegace ochrany práva na soukromé osoby, zda stát, moc soudní ne?, je vůbec oprávněn delegovat ochranu práv na někoho jiného než sebe, situaci vidím v česku tak zamotanou, že o ní nelze prakticky debatovat.
zdravím, Mirek Vorlický
ad GP, 27.2.2013, 18:30
OdpovědětVymazatJá zase každý vstup GP ocením, byť pochopitelně nemohu s GP vždy souhlasit. Já jsem mysli svobodné, GP určitě prošel českým školstvím do hořkého konce! Nic osobního však.
Jeho vstupy nejsou časté, jsou o to cennější!
Vážně teď:
pojem VEŘEJNÁ MOC pochopitelně do angličtiny jako GOVERNMENT přeložit lze, ale bylo by to špatně, nejen proto, že pro pojem VEŘEJNÁ MOC v angličtině ekvivalent neexistuje, dobře - nevím o něm. Kromě jiného GOVERNMENT je pouze MOC VÝKONNÁ, jen jedna ze státních mocí, ťťť. Konečně DS sám tvrdí, že pojem VEŘEJNÁ MOC zastřešuje čtyři moci (27.2.2013, 6:23). Normálně existují pouze moci tři.
Co se týče PA, situace není tak vyhraněná. PA se dá přeložit do češtiny prostě jako ÚŘAD (jiné než veřejné tu nejsou a slovo veřejný je zcela zbytečné), do němčiny jako AMT.
Ovšem je nutno zdůraznit, že Angličan určitě by se divil, kdyby věděl, že v česku úřad rozhoduje o jeho právech a povinnostech. Tož tak. Doufám, že tento můj vstup umožní GP jeho názor o mně upravit.
Zdravím, Mirek Vorlický
Kromě jiného GOVERNMENT je pouze MOC VÝKONNÁ
OdpovědětVymazatTo si ukrutně pletete. To je executive.
jiné než veřejné tu nejsou
Jsou: Soukromé. Např. úřad předsedy představenstva.
do němčiny jako AMT
Musíte se naučit rozlišovat mezi „Amt“ a „Behörde“.
Ovšem je nutno zdůraznit, že Angličan určitě by se divil, kdyby věděl, že v česku úřad rozhoduje o jeho právech a povinnostech.
Jistě, tam kladou důraz na orgán. My jsme však pokročili dál a moc jsme depersonifikovali.
Doufám, že tento můj vstup umožní GP jeho názor o mně upravit.
Bylo by dobré, kdybyste si nastudoval základní pojmy, abychom Vám nemuseli věčně vysvětlovat triviality.
Nu, dokud čl. 87 a Ústavní soud jsou součástí platné Ústavy a dokud je ČR signatářem ECHR, je pojem "orgán veřejné moci" jednak právně relevantní, jednak užitečný podobně jako UK ekvivalent "a public authority" podle HRA (to bych, GP, nepřekládal jako úřad neboť jsou výslovně podle s6 HRA zahrnuty i soudy). ÚS lze chápat jako "bonus": jednotlivec, který je ze zákona podřízen "a public authority", tj. česky "OVM" :), má jako protiváhu za to ještě jeden soud, kde může hledat ochranu, zatímco PA/OVM tuto možnost nemá (když ČAK u NSS prohraje, je to konec, musí poslechnout, zatímco občan má ještě ÚS). Lepší něco než nic.
OdpovědětVymazatto bych, GP, nepřekládal jako úřad neboť jsou výslovně podle s6 HRA zahrnuty i soudy
OdpovědětVymazatVeřejné úřady se člení na správní a soudní.
Ono by možná stačilo, kdyby si Fortuna místo slovníku obyčejného konečně otevřel slovník naučný, třeba Ottu.
OdpovědětVymazatPojímat soudce jako státního úředníka není konvenční v české odborné právní terminologii, pro překlad PA je tak "veřejný úřad" nevhodný. Krom toho PA podle s6 HRA má zahrnovat i mimoúřední OVM, např. věznice ve sféře "jiných zásahů".
OdpovědětVymazatPojímat soudce jako státního úředníka není konvenční v české odborné právní terminologii
OdpovědětVymazatProtože se dodnes potýkáme s důsledky kommunismu. Dřív to konvenční bylo a mělo by být i dnes.
mimoúřední OVM, např. věznice
Věznice je sice veřejný ústav, ale když rozhoduje, tak je správní úřad.
HRA chrání i proti jednání PA, které není rozhodováním. Fyzické mučení vězně není uředním aktem, jednáním veřejného úřadu.
VymazatCituji § 3 al. 2 zákona č. 299/1920 Sb. z. a n., o četnictvu: „Organisace četnictva musí se shodovati s organisací ostatních úřadů potud, že se zřídí v sídlech politických a soudních úřadů také přiměřená četnická velitelství.“
OdpovědětVymazatDalší příklad je § 85 odst. 3 CŘS: „Gegen die auf Grund vorstehender Bestimmungen ergehenden Beschlüsse ist ein abgesondertes Rechtsmittel nicht statthaft; inwiefern deshalb das Aufsichtsrecht der übergeordneten Gerichtsbehörden angerufen werden kann, ist nach den über die innere Einrichtung und Geschäftsordnung der Gerichte erlassenen Vorschriften zu beurtheilen.“ česky: „Proti usnesením vydaným podle předchozích ustanovení není samostatného opravného prostředku; jak dalece lze se proto dovolávati dozorčího práva nadřízených soudních úřadů, jest posuzovati podle předpisů o vnitřním zařízení a jednacím řádu soudů.“
OdpovědětVymazatJe jedno, zda nazývat soud OVM nebo veřejný úřad.
VymazatFyzické mučení vězně není uředním aktem, jednáním veřejného úřadu.
OdpovědětVymazatTo je pravda, ale bezprostřední zásahy jsou typické i pro čisté správní úřady, např. zabavení vadné potraviny.
Je jedno, zda nazývat soud OVM nebo veřejný úřad.
Není. Tyhlety postkommunistické výrazy typu „občanské sdružení“ jsou pro kočku.
OVM bylo užito právě i ústavou z r. 20.
VymazatKdepak. Tam je slovo „orgán“ použito jen na dvou místech a rozhodně ne v tomto kontextu.
OdpovědětVymazatV podobném kontextu.
VymazatPánové, se vší úctou:
OdpovědětVymazatPřipadá mi, že když nelze vyřešit třetí odmocninu z 27, přesune se debata na otázku průměru statistického výskytu brouka pytlíka na úpatí hory Kilimanžára. Vaše šermování je zábavné, byť musím přiznat, že mi uniká, kdo vlastně vyhrává. Ono to vypadá, že nejde ani o výsledek, ale o šermování.
Kdyby v česku právo fungovalo,necítil bych potřebu se takto angažovat. Když však čtu, že policie de facto zakáže soudcům ze svého středu vyloučit člověka, kterého oni považují za kriminálníka, pak nejen že právo nefunguje, ale ono dle mého názoru ani není.
Najde se dobrovolník, který okomentuje můj příspěvek z 27.2.2013, 08:11?
ještě k DS, 27.2.2013,19:20
Jednotlivec není podřízen "a public authority".
Jednotlivec je podřízen OVM.
Mirek Vorlický
Kdepak, v úplně jiném. Za první republiky ještě uměli rozlišit mezi orgánem a úřadem, zatímco my to v postkommunistickém marasmu neumíme, ačkoliv článek 79 ústavy k tomu dává jasný pokyn. Proto směšujeme soudce (= orgán) a soud (= úřad), ministra (= orgán) a ministerstvo (= úřad).
OdpovědětVymazatFortuno, kdybyste aspoň trochu vnímal, co Vám tady píšeme, tak byste věděl, že soud je veřejný úřad (angl. public authority) a soudu je každý jednotlivec podřízen.
OdpovědětVymazatZkuste se aspoň trochu snažit. Já vím, že je to pro Vás náročné, protože Vám chybí i ty nejzákladnější znalosti, ale přesto. Není to snad tak obtížné.
Nelíbí se Vám čl. 87 Ústavy? Nelíbí se Vám, že občané mají Ústavní soud, kam se mohou obracet proti státu a proti subjektům, kterým stát skrze zákon (mocí zákonodárnou) přiznal moc vůči Vám? A nelíbí se Vám, že toto zákon vůbec činí? Že zmocňuje např. ČAK vydat zákaz výkonu povolání? Persuade your fellow citizens and repeal the laws. To je demokracie.
OdpovědětVymazatad GP, 28.2.2013, 7:46
OdpovědětVymazatTakže, když soudce Sváček říká: "...my jsme podali trestní oznámení na soudce Havlína...", tak to neznamená: my soudci, ale "my" úřad, soud, ano?
No a protože úřad musí fungovat jen prostřednictvím nějakých lidí, svých úředníků, soudce Sváček a ostatní "my" v té věci nefiguruje z postavení soudce, ale prostě v tom okamžiku je to prachobyčejný úředník, který se může či nemusí mýlit a o tom, zda se mýlí či ne, rozhoduje policie? jako nadřízený úřad? To se ale potom přece soudce Sváček mýlí, když říká "my" on by měl říci, ne "my", ale on soud.
Ovšem zase to musí někdo zdůvodnit a někdo podepsat, ne? Asi ne vrátný u soudu, ne? Nebo má soud svého právníka - jako třeba město Hořovice, který takové věci za Hořovice řeší?
Soud se nemýlí,soud zná, atd.
Když ale v roli úřadu, tak se mýlit může?
A nemá ta osoba, která za úřad jedná, zejména když se představuje jako my, tedy i já soudce Sváček, problém s potřebou rozlišit sebe sama jako úředníka a jako soudce?
Mirek Vorlický
ad GP, 28.2.2013, 8:07
OdpovědětVymazatAle, já vám už věřím, že v česku soud je úřad. Nepleťme do toho ale PA. Začíná mi být naprosto zřejmé, proč nelze v česku nic správně řešit, je-li to tak, jak říkáte a já VĚŘÍM, že říkáte pravdu,GP. Rozlište prosím mezi tím, co já považuji za správné a za právní a skutečnost v které se česko nachází. Nestačí vám binec kolem amnestie, kolem korupce, kolem Havlína, kolem všeho možného,kolem Ratha, kterého chytli skoro před rokem PŘI SPÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU a do dnešního dne není obžalován? Nestačí vám to fakt k tomu abyste si řekli:
"Něco tu nehraje:" ?
Mirek Vorlický
ad DS, 28.2.2013, 8:20
OdpovědětVymazatVycházím z předpokladu, že česko je právní parlamentní zastupitelská demokracie, nebo aspoň chce být.
Potom, Davide, chytáte věc za nesprávný konec. Zákonodárná moc nemůže dát subjektům moc vůči mně. K tomu ji lid neoprávnil, ona nemá moc, takovou moc dát. Zákonodárná moc může říci, ty úřade, složko moci výkonné, budeš spravovat věci rázu stavebního v souladu se zákony. Ty občane, se budeš stejnými zákony řídit a úřad ti, občane, ve věci pomůže. A o tom, co zákon znamená - v případě sporu, občane - nerozhodujeme my, moc zákonodárná - byť jsme zákony v souladu s tvým rozhodnutím dali dohromady, ale moc soudní. Na ni se obrátí buď úřad, nebo ty, dle situace. Nazdar.
Zde tedy vůbec nejde o to, zda se mi líbí článek 87, nebo ne a vše kolem něj.. Zde jde o to, že já jsem svobodný, rovnoprávný člověk, který v zájmu kultury, civilizace, spravedlnosti se dobrovolně rozhodl, že své zájmy a svoji svobodu podřídím celku do míry, kterou za mne rozhodne moc zákonodárná, s tím, že moc výkonná bude situaci hlídat a o tom, zda ji hlídá dobře v souladu s pokyny moci zákonodárné, rozhodne pouze soud.
Ostatní věci, jako co je úřad, co je orgán, co mají na starost, jsou věci podružné, které jsou důležité jen do té míry, do které slouží principu, který zde popisuji. POZOR! Netvrdím, že tomu tak v česku je, jako netvrdím, že česko je ten stát, který popisuji výše v prvním odstavci.
Mirek vorlický
Nemohu si pomoci, nicméně zasloužíte si to, oba.
OdpovědětVymazatTeď probíhá na pecinovi debata VELEZRÁDCE HRADČANSKÝ. Z titulku je zřejmé, že i pan Pecina, bdělý strážce českého právního systému, začíná mít pochybnosti o svém úkolu. Z debaty jsou zřejmé ta prohnilost, ta zatuchlost, ta vlhká plíseň, které dusí společnost v česko-slezsko-moravském kraji.
Mám pocit, že i David Schmidt začíná jevit jisté rozpaky (proto to otázka, zda mám něco proti čl. 87) nad celou věcí, na druhé straně GP tvrdošíjně hájí své základní pojmy. Uvidíme, kam se vše dostane. Snad důsledky anomie (hezké slovo, které jsem si díky panu GP oblíbil) nebudou příliš kruté. Až se budou otvírat brány do právního nebe, budu za vás orodovat.
Mirek Vorlický
Nelíbí se Vám, že zákony zakládají presumpci správnosti úředních aktů? Že se policie nemusí soudit o uloženou pokutu a pokud se nesoudí sám občan? Persuade your fellow citizens and change the law. To je demokracie.
OdpovědětVymazatad David Schmidt, 28.2.2013, 19:07
OdpovědětVymazatSleduji Vaše příspěvky a tak si nemyslím, že se snažíte mne vytáčet. Potom ovšem docházím k závěru, že nerozumíte podstatě věci. Vaše věta v angličtině platí pro demokracii a souhlasím s tím co říká. Jsem demokrat. Podstatou demokracie je rovnost před zákonem, pro všechny. Proč se mne ptáte zda mi vadí, že "zákon", či zákon říká, že v česku mám být podřazený úřadům a policii? Já nejsem podřazený, ale tato síla mne vždy přemůže. Je silnější než já nejen "de jure", ale i de facto (policisté nosí střelnou zbraň, kterou já nemám a většinou chodí ve dvou). Považujete se za demokrata? Je česko demokracie?
Mirek Vorlický
Dobrý den, pánové.
OdpovědětVymazatMoje odpověď Davidu Schmidtovi, 28.2.2013, 19:07 byla taková oklikou. Stručná by byla, ano. Vadí. Těmito svými texty se pak snažím naplnit i smysl jeho věty v angličtině.
Neuplyne den, aby stejné téma nebylo někde zmíněno. V Ostravě myslím před dvěma roky došlo k tramvajové nehodě. Dnes ráno jsem slyšel v rádiu: "Dopravní podnik v Ostravě má zaplatit 1 mil Kč a brání se žalobou." Je obecně známo, že útok je nejlepší obrana. Ovšem v tom smyslu, že útočník si vybere jak způsob, tak směr a i načasování takového útoku a hlavně v tajnosti. Útočit v právu by měl ten, kdo trvá na pokutě. Celou konstrukci věty považuji pro právní účely za absurdní, protože ten, kdo útočí musí svůj útok hlásit předem a musí jej zdůvodnit. Takový "útok" pak zcela ztrácí smysl a ve finále se snadno obrátí proti útočníkovi. A v podstatě celá věc je tak, aby podnik (nebo občan) nemohl uspět. Občan již vůbec ne.
Nemyslíte pane Davide, že mnou citovaná věta kulatně vysvětluje proč v právním státě správnost aktů, i úředních, nesmí být nijak předpokládána a že to, co se tu děje má se skutečným právem málo společného? Let us see, how much a fellow citizen you consider yourself, or whether indeed you consider me as your fellow citizen.
A jestli se GP opravdu domnívá, že na téma "veřejná moc" se se mnou bavil až tisíckrát, tak mohu za sebe říci, že až tisíckrát byla debata jalová.
Mirek Vorlický
Problém je, že mě přesvědčovat nemusíte, GP také ne, minimálně proto, že je jako státní úředník zaujatý, a nikdo jiný to zde nečetl. Pak doporučuji na Youtube zadat: Sheldon court
OdpovědětVymazatad DS 10.3.2013, 17:01
OdpovědětVymazatDobrý den, pane Schmidt, není spíš problém v tom, že formou simulakra (Václav Bělohradský) česko má veřejnou moc a její orgány, zatímco demokracie mají právní stát? Vás nemusím přesvědčovat o čem? O čem bych nemusel přesvědčovat GP, kdyby nebyl státním úředníkem?
Víte, je to pořád dokola o stejném, ale to je proto, připadá mi, že kromě toho, v česku nikdo nikdy za nic nemůže a všichni si, logicky, oblíbili hru na slepou bábu. A pak jsou tu aktivisté ala pan Pecina (kterému i docela fandím), kterým zvrácenost systému, který v základě však považují za správný, umožňuje popularitu, kterou by neměli, kdyby systém zvrácený nebyl.
Co může být absurdnější?
Mirek Vorlický
Ze všeho nejvíce absurdní je, s jakou vehemencí se vyjadřujete k věcem, o nichž nemáte sebemenší tušení. Za domácí úkol si nastudujte § 90 I BVerfGG: „Jedermann kann mit der Behauptung, durch die öffentliche Gewalt in einem seiner Grundrechte oder in einem seiner in Artikel 20 Abs. 4, Artikel 33, 38, 101, 103 und 104 des Grundgesetzes enthaltenen Rechte verletzt zu sein, die Verfassungsbeschwerde zum Bundesverfassungsgericht erheben,“ přičemž, jak každé malé dítě ví, öffentliche Gewalt je veřejná moc.
OdpovědětVymazatad GP,11.3.2013, 17:58
OdpovědětVymazatPokusím se věc nastudovat. Jak jsem však již psal, není úplně správné dělat analýzy problémů kultury a jazyka A jazykem B. Je to nesmírně obtížné a navíc moje němčina mi nedává důvěru ke správnému úsudku. I tak však:
In diesem Fall scheint die oeffentliche Gewalt mehr als nur ein Mittel zum der Erhebung der Klage beim Bundesverfassungsgericht zu sein, als eine Macht, Kraft, oder Gewalt selbst. Das heisst, keine "veřejná moc", aber "public authority".
Kdyby GP navíc poskytl informaci, kdy veřejná moc byla poprvé v ČR definována a v jakém kontextu, pomohlo by to. (Nevím, proč to jako státní legislativec tají.)
Mirek Vorlický
Musím dodat ke svému předešlému příspěvku. Věc jsem jaksi nedobře pochopil a se i nedobře vyjádřil.
OdpovědětVymazatOvšem skutečnost, že se člověk proti Oeffentliche Gewalt může obrátit k Ústavnímu soudu, který jí musí být nadřízen (jinak by celá akce byla tzv. naprd) znamená několik věcí:
1
nemůže to být tak (v Německu), jak se DS domnívá
ve svém příspěvku 27.2.2013, 06:23, že je to v česku (tedy čtyři nějaké moci), protože Oeffentliche Gewalt je podřízen Bundesverfassungsgericht-u (podřízen ve smyslu, že se OG musí řídit zákony a že o tom, co jsou zákony rozhoduje BVG)
2
Gewalt je sice moc a OG lze přeložit jako VÉŘEJNÁ MOC. Určitě se myslím nelze ale domnívat (nevím, co na to řeknou malé děti), že OG znamená to, co v česku znamená VEŘEJNÁ MOC.
Jak víme, rozhodnutí českého ústavního soudu české úřady a ministerstva klidně ignorují (viz třeba Kalousek, MF).
3
domnívám se, že OG funguje v Německu jako PUBLIC AUTHORITY funguje v Británii. Ono to vlastně ani jinak nejde. To by v Německu a v Británii byl stejný chaos jako v česku.
mv
Další pikantnost, věc Rath. Nejde mi o Ratha, ale o princip, byť být skoro rok ve vyšetřovací vazbě, když jsem byl PŘISTIŽEN(!!!) PŘI SPÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU při spáchání trestného činu, by i mně šlo na mozek! Nebudu popouzet GP, tedy žádné názory, jen otázky.
OdpovědětVymazatAle:
Okresní soud rozhodl, pustíme ho na 2 mil kauci.
Státní zástupce rozhodl, nepustíme ho nikam a na 2 mil už vůbec ne.
Nevím, kdo všechno tento blog čte, mne ale zajímá:
1)kdo vlastně státní zástupce je, že může oponovat soudu (nebude to ta všemocná moc čtvrtá, jak píše DS 27.2.2013, 06:23)?
2)na co okresní soud je, když on rozhodne RATH smí, a policista (de facto) řekne, nesmí?
3)myslí si GP, že takto to funguje i jinde?
Mirek Vorlický
Fortuno, ačkoliv je úplně zbytečné Vám něco psát, protože jste naprosto nepoučitelný, ještě jednou to zkusím. Příště však, až budete fušovat do trestního práva processního, tak si laskavě přečtěte libovolnou učebnici, třeba tuhle. Pak Vám konečně budou jasné mnohé triviality.
OdpovědětVymazatkdo vlastně státní zástupce je, že může oponovat soudu
Je to strana trestního řízení. Pokud soud rozhodne špatně, má opravný prostředek. Všude na na světě, byť pro některé záležitosti jim může být upřen.
na co okresní soud je, když on rozhodne RATH smí, a policista (de facto) řekne, nesmí?
Co je toto za blábol? Doučte se pojmy: „právní moc“ a „opravný prostředek“. Ale ne v překladovém slovníku, nýbrž naučném, tj. encyklopedii.
ad GP,16.3.2013, 10:44
OdpovědětVymazatAha, tak JÁ jsem nepoučitelný. Lenka Bradáčová, SZ, tvrdí, že SZ je součástí justice, Právo 20.2.2013. To jsme potom všichni součástí justice. Její šéf, Pavel Zeman, je s její prací spokojen a tvrdí, že SZ stíhá nejen trestnou činnost, ale že v ní i preventivní složka (asi, že SZ občany i vychovává, usuzuji z toho já) a že SZ je s policií na jedné lodi, kde ale SZ dělá kapitána. Pak dodává, že SZ je něco mezi policií a soudem a že ze zákona SZ musí rozhodovat a vystupovat nestranně. V tom je SZ prý specifická instituce. Toto se čtenář dozví v Právu, 23.2.2013. Takže SZ velí policii a dává pozor, aby se se soudem nehádala? Jestli si tedy GP myslí, že SZ je pouhá strana trestního řízení, měl by Zemana a Bradáčovou poučit.
KAUCE
situace fakt není úplně jednoduchá, ale skutečnost, že RATH byl přistižen při činu a SZ ani skoro po roce jej nedokáže obvinit před soudem o něčem vypovídá a navíc si stěžuje, že soud chce RATHA pustit, zatím jako nevinného. Zase prostor myslím pro nějaké ponaučení ze strany GP.
SLOVNÍK
Tady je situace zcela zoufalá. GP si zase plete překladový slovník se slovníkem jazyka. Překladové slovníky nikde nezmiňuji a nevím, proč bych v nich měl hledat co třeba právní moc znamená rusky. Co je slovník zřejmě ví jen pár lidí v česku a GP mezi ně určitě nepatří. Nechci GP poučovat, ale doporučuji článek Nedostižitelný Josef Jungmann, Lidové noviny, 31.10.2009, Jiří Lebeda, bohemista.
BLÁBOLY
nebo blbosti. Nevím, zda Josef Baxa by poučil GP, nebo naopak. Možná, že GP by se na Baxu měl obrátit, aby zjistil, proč český právní systém je zahlcen blbostmi, jak Baxa tvrdí. Třeba to Baxa GP vysvětlí.Jako legislativec by to GP měl určitě vědět.
Mirek Vorlický
PS
OdpovědětVymazatKdy nám GP konečně řekne, kdy byla u nás od 1918 VEŘEJNÁ MOC definována a znění definice?
mirek vorlický
Možná až Vy napíšete, kdy byla od roku 1918 u nás poprvé definována moc zákonodárná, výkonná a soudní. A nezapomeňme, že není "woof" jako "haf".
OdpovědětVymazatad, David Smith, 21.2.2013, 2:14
OdpovědětVymazatTo skutečně nevím, a myslím si, že to není vůbec podstatné a ani nevím, jak přesně zde od 1918 do 1939 fungovaly, byly-li zde. Nicméně, chce-li to GP vědět (překvapuje mne, že jako dospělý legislativec se nedokáže zeptat sám), pokusím se je definovat aspoň tak, jak je chápu já, dnes.
Z, V a S jsou tři na sobě nezávislé moci, které vznikly rozdělením veškeré státní moci, jejímž zdrojem je lid. Bylo zjištěno generacemi lidí, že tento způsob dělení své moci je pro chod společnosti zatím nejlepší. Princip těchto tří mocí pak spočívá v tom, že každá jedna vyvažuje moc druhých dvou. (Toto nepovažuji za žádné moudro,to každý ví.) Tak je zajištěno, do míry do které je to vůbec možno, aby nikdo neměl moc absolutní, to z toho důvodu, že moc absolutní se v konečné fázi projeví pro lidi jako špatná.
Jak bude myslím i GP vidět, prostor pro nějakou čtvrtou moc zde není (i čistě matematicky) a proto mne zajímá, jak někdo může dospět k názoru, že tu nějaká 4. moc je a čím je definovaná.
Očekávám, že teď GP,ať již sám, nebo prostřednictvím DS moji definici rozvrátí, a podá svoji, aby mi dokázal, že nic nevím, NEBO přijde konečně s první definicí (české) veřejné moci.
Mirek vorlický
Co se týče WOOF a HAF: to jsou česká slova, s českým významem?
Fortuno, opravdu je tak neskonale náročné vědět, s kým si už měsíc píšete, a že s Davidem Schmidtem nemám vůbec nic společného?
OdpovědětVymazatOčekávám, že teď GP,ať již sám, nebo prostřednictvím DS moji definici rozvrátí
O dělbě moci se učí snad už na základní škole, takže je pochopitelné, že Vám tyto trivality nebude nikdo vyvracet. David mířil někam úplně jinam. Stejně jako „veřejná moc“ nemá žádnou definici přímo v zákoně, tak ji nemá ani moc zákonodárná, výkonná a soudní a je pošetilé to požadovat.
Co se týče WOOF a HAF: to jsou česká slova, s českým významem?
Ne, to je ironický povzdech nad tím, že Vám není možné cokoliv rozumného vysvětlit. Např. to, že lexikon je Vám k ničemu. Potřebujete učebnici nebo slovník naučný, ale to jste líný otevřít.
ad GP, 22.3.2013, 17:54
OdpovědětVymazatNAUČNÝ SLOVNÍK
naopak. Mám a otvírám. VEŘEJNÁ MOC tam však není. Viz můj příspěvek zde 18.2.2013, 10:42.
TRIVALITA - DĚLBA MOCI
GP tedy považuje názor DS, 27.2.2013, 6:23, že v česku se vyskytuje další moc, čtvrtá moc - moc samospráv, za vadný?
mirek vorlický
GP tedy považuje názor DS, 27.2.2013, 6:23, že v česku se vyskytuje další moc, čtvrtá moc - moc samospráv, za vadný?
OdpovědětVymazatJistě. Obec či kraj je veřejnoprávní korporací stejně jako stát. Má hlavu – starostu/hejtmana, exekutivu – radu, legislativu – zastupitelstvo i justici – přestupkovou kommissi.
ad GP 7.4.2013, 16:19
OdpovědětVymazatKdy se, řekněme po 1960, začala u nás uznávat buržoazní teorie o dělbě státní moci?
(To GP, jako legislativec, nám určitě ujasní, když nám už nechce říci, kdy byla poprvé u nás definována veřejná moc.) Já se potom od toho pokusím odpíchnout.
Mirek Vorlický
ad GP, 7.4.2013, 16:19
OdpovědětVymazatveřejnoprávní korporace:
Nevím, kdo toto všechno vymýšlí. Je-li Česká republika veřejnoprávní korporací, tedy sdružením osob, které je založeno na ZÁKLADĚ ZÁKONA - tedy zákon nutně předešel vznik státu (??!!)- kdo tento zákon formuloval a jakým právem? Státy vznikají ze zákona??!! GP tomu asi věří, ale snad nechce abych tomu věřil i já?
(něco jako strana mírného pokroku v mezích zákona?)
Celá tato filosofie má zřejmě původ ve skutečnosti, že ke vzniku Československa a pak České republiky nedošlo přirozenou cestou a tak se musel vymyslet tento nesmysl, aby bylo aspoň něco, ano? Je-li na tomto postaveno česko, můžeme se divit, jak to tu vypadá?
Jinač vím, že GAY na tomto nic není, aby mi zase někdo nevynadal.
Mirek Vorlický
Kdy se, řekněme po 1960, začala u nás uznávat buržoazní teorie o dělbě státní moci?
OdpovědětVymazatV roce 1989.
které je založeno na ZÁKLADĚ ZÁKONA
Kde jste na tento nesmysl přišel? Praha je snad založena na základě zákona?
ad GP 8.4.2013, 16:47
OdpovědětVymazatV ROCE 1989.
Ano? Tož to je dobré. Vycházím z toho, že si GP ze mne nedělá legraci a všechny ty invektivy, kterými mne zde častuje, myslí vážně. Tedy, Encyklopedický slovník, Academia 1981, cituji:
legislativa = zákonodárná moc., dnes zejména v social. zemích (kde se neuznává burž. teorie o dělbě státní moci) především postup při tvorbě právních norem a činnost zákonodárných orgánů.
Je logické, že před listop. 1989 se diktatura, neboli autoritativní moc dělbou státní moci nezabývala (ze zřejmých důvodů). Chce GP abych si myslel, že v Československu během listopadu a prosince proběhla tak závratná změna, jako přeměna diktatury v dělbu státní moci? Kam se poděla kontinuita práva se zločinci? Neměl by David Schmidt zajít na svoji právní fakultu, ať mu vrátí peníze, když ho tam učili, že moci jsou čtyři? Ne, ne, v tom zmatku, který tu nastal, když diktátor odešel a když si Češi konečně zase mohli dělat co chtěli, propukla totální anarchie, která teď dozrává. GP si myslí, že máme od roku 1989 dělbu státní moci a jiní si zase myslí, že jsou tu moci čtyři. Možná pět, nebo sedm? Konečně v tom zmatku je to stejně již jedno.
NA ZÁKLADĚ ZÁKONA
Věděl jsem, že se GP chytí. Ano, nesmysly na nesmysly, blbost na blbost se kupí za přitakávání různých odborníků. Hlavně, že Praha má hlavu a za druhé dobře, že už to není Bém, byť orgány se chystají i na dnešní hlavu. Je-li stát veřejnoprávní korporací, jak GP tvrdí, proč by nemohla být i Praha, nebo Hořovice - i tady máme hlavu! Otázka není zda Praha smí nebo nesmí býti, nebo zda je či není veřejnoprávní korporací když republika je (jak tvrdí GP). Otázkou je, co je veřejnoprávní korporace. Tady mne zmíněný encykl. slovník zklamal - nic. Ottova encyklopedie A-Ž, 2007 nemá pro jistotu jediné heslo, které by začínalo VEŘ! Babo raď. Vím, že na Wikipedii je spousta ptákovin, ale aspoň tam mají heslo VEŘEJNOPRÁVNÍ KORPORACE. A co je VK? No přeci SDRUŽENÍ OSOB, které je založeno na ZÁKLADĚ ZÁKONA. Aspoň vidíme, co všechno se může stát, když se stát během dvou měsíců změní z diktatury na právní zastupitelskou demokracii - ještě, kdyby u toho aspoň tekla krev, ale ten samet, ten to totálně zabil.
Mirek Vorlický
PS doufám, že se GP nenechá odradit. Je to lepší než se dívat na televizi.
Ještě více legrační než Wikipedie je Iuridictum.
OdpovědětVymazat(nešlo by nějaké snadnější české slovo?)
Tam stojí:
že VEŘEJNOPRÁVNÍ KORPORACE je právnická osoba, konkrétně sdružení osob, veřejného práva.
Je to nějaké zamotané a pro jistotu debata není povolena.
VEŘEJNÉ PRÁVO je prý takové právo, které je nerovné - tedy, soudím - žádné právo. Autor pak rozvádí svoji myšlenku a tvrdí, že: Základní methodou (ne metodou) veřejnoprávní regulace je kogentní stanovení minim. Česky by to snad nešlo ani napsat a zase, asi ze stejného důvodu, debata je zakázána. Pak autorovi už zřejmě došel dech, neboť heslo KOGENTNÍ NORMA nic neobsahuje. Trochu zbytečně, debata zakázána.
Mirek Vorlický
OT:
OdpovědětVymazatCo Vám udělal Charly, že jste jeho blog odstranil ze Seznamu?
ad GP, 8.4.2013, 16:47
OdpovědětVymazatDĚLBA MOCI
s odkazem na PARAGRAPHOS, Pro urážku starostenské nohy...., Filip Šudák 10.5.2013, 10:38
"Ano, plné podřízení moci výkonné moci soudní absentuje."
Než si začnu myslet, že GP věci vůbec nerozumí, mohl by vysvětlit, co mínil tím, že se u nás od 1989 uznává buržoazní teorie o dělbě moci a proč zrovna v 1989? Určitě to nebylo před 17.listopadem, a i kdyby, mohl by tedy GP začátek tohoto uznávání určit aspoň v mezích +- jeden týden?
mirek vorlický