Cass Sunstein - nový Torquemada?

Aleš Drobek nedávno na svém blogu referoval o návrhu professora Sunsteina "pronikat do diskusních fór, internetových sociálních sítí, jakož i reálných zájmových skupin a zasévat v nich pochybnosti o logice, faktické správnosti a politických dopadech stávajících konspiračních teorií". Důvod? „Falešné konspirační teorie“ jsou prý z velké části dílem bláznivých okrajových skupinek, nevzdělaných internetových mas a muslimů.

Nic nového pod sluncem: uplatňováním podobné taktiky se chlubili Israelci vloni po bombardování Gazy. Aleš Drobek už ale neuvádí, že Cass Sunstein si pohrává s myšlenkou, že by stát mohl konspirační theorie přímo zakázat. K pochybování o průběhu a počtu obětí holokaustu by tak přibyla celá řada zakázaných myšlenek, řada, kterou by určoval a doplňoval stát.

Mávnete nad tím rukou, že podobných fašistických pošuků je plno i mezi českými intellektuály. Ale ne z každého udělal Barack Obama ředitele Informačního a regulačního úřadu.

Obnovení strachu I.

Poněkud marxistický, leč ne zcela nereálný pohled na některé aspekty polistopadového vývoje od Milana Valacha (první díl). Jmenovitě 5 paradoxů "sametové revoluce":

1. Pro podstatnou většinu občanů se jedná o "osvobození od" (povinné politické psuedoangažovanosti), ale už ne "svobodu pro" - ta je v denní zkušenosti občana z valné části illusorní

2. Neurčitost "dobra" a "zla" (oproti předlistopadové situaci)

3. Osvobození bylo jen částečné i proto, že v mnoha podstatných rysech je kapitalistický systém stejný, jako onen předcházející, zvaný komunistickým (např. ovládání mocenskou a vlastnickou menšinou)

4. Moci se nechopila nějaká "nová" třída, nýbrž kommunistické elity a jejich potomci

5. Výsledkem zvratu není nový společenský pořádek, ale (modernisovaný) systém předchozí, tj. kapitalism

Pohled zvnějšku a zevnitř

JK zvnějšku: "Na druhou stranu, zcela nepochybně nepovolené diskuse jasně ukazují jaký je vztah šéfredaktora Britských listů k otevřené výměně názorů k jakémukoliv tématu, padni komu padni (tento pohled se jasně nabízí, nezávisle na tom, jaký pohled se sám šéfredaktor snaží vší mocí proklamovat). To je samozřejmě můj názor, jiné názory mohou být odlišné."

JK zevnitř o půl roku později: "Více o Sprše a její budoucnosti mám v úmyslu nastínit někdy koncem týdne (zřejmě formou článku). Pokud ovšem budu muset svůj postup (včetně výchozí podmínky uvedené v disclaimeru) stále znova a znova vysvětlovat, nezbyde mi nic jiného, než provoz Sprchy ukončit; nemohu si dovolit strávit s její administrací tolik času a "luxus" pouze občasných návštěv mi zdá se rovněž není k dispozici (pokud se k tomuto kroku rozhodnu, pokusím se nalézt náhradního administrátora, který by Sprchu - s výjimkou počítače, ten si hodlám ponechat - převzal)."

Tomáš Pecina: "Otevřu si Sprchu a nevidím, pan Táborský už to má taky za sebou.

Přestože jsem s jeho názory z jedné části nesouhlasil, z části druhé je považoval za (ve špatném slova smyslu) diletantské a z části třetí mi byly odporné (antisemitismus), mám nutkavý pocit, že se pan Klabačka definitivně pominul na rozumu a jediné, co by ho mohlo z narůstajícího opojení moci vyléčit, by byla jako výstražná stávka uživatelů jeho "soukromého prostoru".

K ní tímto vyzývám (a očekávám, že budu ze Sprchy obratem vyloučen za odbojost)."

Nihil novi sub sole II

Na okraj Vodníkova článku – Ondřej Neff:
"Vážený pane
vaše poznámka o "světu businessu" je směšná. Neviditelný pes je non profit - chtěl bych vidět vás, jestli byste vy byl ochoten pracovat od rána do večera a dávat do projektu půl miliónů ročně a ještě si nechat nadávat - mě to ani tolik nevadí, já ty komentáře nečet, ale obrací se na mne autoři znechucení a vyděšení ti co se o sobě v komentářích dočtou. Nebuďte tak bohorovný a zkuste se zamyslet, jak byste reagoval vy. Pak rozdávejte rady.
Sbohem,
Ondřej Neff"

A vzpomínky na jedno "ideální" diskussní fórum.

Kundy na plátně do kláštera nepatří

Aniž bych chtěl omezovat něčí tvůrčí svobodu, myslím, že by měl umělec prokázat i trochu vkusu a citlivosti při výběru místa exposice.

Nevím, do jaké míry věděli lidé z Linhartovy nadace, jakému umění poskytují příležitost v prostoru, která patří Židovské obci, a čeho chtěl dosíci Petr Fuss výběrem galerie. Každopádně nesouhlasím se způsobem, jakým byla jeho výstava ukončena, byť samotný zákrok chápu.

Oproti tomu Roman Franta, který vystavil své akty v klášterní galerii, ignoroval klausuli ve smlouvě, podle které nesměly jím vystavené obrazy porušovat dobré mravy. Doležalův blábol na toto thema je opravdu odpudivý. Přesto, že je sám svého štěstí strůjcem, má R. Franta tu drzost požadovat zpět peníze za nevyužitou část pronajímací doby.

Napadá mě, zda své peníze za nevyužitou část pronajímací doby a zničené exponáty dostal zpět i Peter Fuss, který se, pokud je mi známo, smluvně nijak neprohřešil.

Epidemie registrace

Od 15. 2. 2010 nastává opět nová éra Neviditelného psa: Neff zavádí povinnou registraci. O ničem jiném se tam dnes téměř nemluví. Tím definitivně skončí činnost provokujících trollů jako V. Neckář (originál), Skepticus Maximus a řady dalších, a toto dnes už zcela upadlé, nicméně v povědomí internetových diskutérů stále legendární forum, tak definitivně spadne do bahna massmediálních "diskusí".

Definice footballu

Klassická je z roku 1953: "Football is a gentleman's game played by hooligans, and rugby is a hooligans' game played by gentlemen."

Updated.

Kommunism na wiki

via Jiří T. Král. Jakýsi vtipálek, který si říká "Zemanek.ml", napsal na wiki čistě kommunistický text o Enveru Hoxhovi. Wikipedisté se spokojili s vložením šablony {{Upravit}} a odplivnutím si: "text je naprosto děsivý". Je vidět, že systém šablon je disfunkční: Je jich tolik, že jim nikdo nevěnuje řádnou pozornost. Podobná kommunistická propaganda v článku o Fučíkovi prošla bez povšimnutí kohokoliv, stejně tak vychvalování textu kryptokommunistického think tanku.

Zemánkovým husarským kouskem je oprava slov psaných vulgárním "pravopisem", která dokonce unikla i pozornosti zuřivého propagátora barbarské "orthografie" Nolana, takže je v článku dodnes.

Princes et princesses (2000)

via Knihomyš. Celý film na YouTube.

Updated.

Leibniz v. Voltaire

V dosti primitivním odsudku význačného, 79letého baptistického (tedy kalvinistického) kazatele a stoupence spikleneckých theorií, Pata Robertsona, jsme se kromě hlučných nadávek na kazatelovu adresu dozvěděli, že katastrofální zemětřesení na Haiti není Boží trest. Tak co to tedy je? Banalita v porovnání s dosud neznámým větším dobrem podle Božího úradku? Také jsme se dozvěděli, že Vodník čte OutsiderMedia, která přebírají články z katholických Umlaufovin. Trochu málo.

Každá katastrofa, ať již je to holocaust nebo zemětřesení na Haiti, vždy neomylně znovu otevře otázku theodicie. Věřící se totiž nedokáží vyrovnat se základním argumentem Davida Humea, který říká: „Chce Bůh předejít zlu, ale nemůže? Pak je bezmocný. Může, ale nechce? Pak je zlovolný.“

Leibnizovou odpovědí na problém zla v Essais de Théodicée sur la bonté de Dieu, la liberté de l'homme et l'origine du mal (1710) je, že žijeme v nejlepším z možných světů, protože nejvýše dobrý Bůh by ani jiný nestvořil. To odmítl Voltaire v Candide, ou l'Optimisme (1759). Poctivým věřícím, kteří nechtějí obětovat tradiční Boží přívlastky (vše-…), tak nezbývá než noetická skepse (agnosticism) z Talmudu: „Není nám dáno vědět, proč se bezbožným vede dobře a spravedliví trpí.“ Ostatní mohou společně s Dorothee Sölleovou odmítnout Boží všemohoucnost: Bůh nemá jiné ruce než ty naše. Proto není ani nutný Štampachův ještě primitivnější odsudek. Fascisující volání po omezení Robertsonovy svobody projevu v "nejlepších" tradicích bojující demokracie totiž odpovědí není.

Závěrem bych chtěl dodat, že odstranění posledních kommentářů z hlavní stránky ničemu nebrání. Pouze ubylo nekonečného žvanění o názorech a přibylo informací, i když se musím přiznat, že bych dal přednost faktům před nadávkami katholíků a pravoslavných na adresu kalvinistů.