Putin o Bushovi

V rozhovoru pro Time: "I consider him a very reliable partner, a man of honor. Yes, Iraq was a mistake, but he is a fair and honest man."

Pro srování názor na Putina jedné standardní české novinářky, který prozrazuje jejich rozhled více než co jiného: "Pokud byl dotaz míněn tak, že Rusové opravdu Putina milují (zvláště ženy, viz poznámka v textu), můj výklad je takový, že Rusové jsou velkými patrioty a to že se o nich všude píše jim nesmírně dělá dobře. Putin navíc skutečně zemi stabilizoval, centralizoval moc, co to dalo tak, že teď je jasné, kdo má kde jakou moc (skoro nikdo skoro žádnou:-kromě jeho), což za Jelcina nebylo. Taky si myslím, že v Rusku neexistuje občanská společnost, která neměla vlastně nikdy šanci vzniknout, proto všichni volí V.V.P. a ani netuší, že když ve volbách kandiduje převážně jen jedna strana, zatímco představitel opozice sedí v lochu, není to úplně v pořádku.." (v diskussi)

Její CV vlastními slovy: "je mi 34 let, takže v 1989 mi bylo 17, 3.ročník na gymplu. Po gymplu jsem rok žila v Kanadě a po návratu v roce 91 jsem nastoupila na Karlovku, to jest 2 roky po Revoluci. Jednooborová anglistika/amerikanistika (dohledatelné na netu)."

Updated.

Fanatický barbar

I po mém odchodu z wiki je tam několik lidí, kteří píší rozumným pravopisem, tedy způsobem, který označovat jako pravopis není protimluv. Jsou však trnem v oku barbarům, kteří by nejradši češtinu zatáhli někam na Východ či Jih.

Proč Rusové používají starý kalendář?

Odpověď je jednoduchá: Protože, když v roce 1700 Petr I. westernisoval ruskou pravoslavnou církev, tak jeho inspirací nebyli katholíci, nýbrž anglikáni, kteří však v té době používali starý kalendář.

Úpadek sociálního kapitálu

Jeho příčiny analysuje Robert D. Putnam v knize Kuželky o samotě. Demonstruje je na faktu, že zatímco počet hráčů kuželek roste, počet členů kuželkářské federace klesá. Příčiny vidí v televisi a Internetu.

K tomu též vysoce podnětný rozhovor s Petrem Hájkem:
"Mám tomu rozumět tak, že popíráte, že atentát na mrakodrapy způsobili islamisté?
Ne. Pouze tvrdím, že média ve snaze podat "zkonzumovatelný" příběh ho zjednodušila do té míry, že se to místy rovná manipulaci a mnozí politici proti této interpretaci nic nenamítají. Jen si vezměte obraz Usámy. Tajemný muž z daleké neznámé země, skoro jakoby z jiné planety! To je, panečku, soupeř! Hollywoodský trhák. Jako vystřižené z Vrtěti psem. Nevím, jak to doopravdy bylo, ale že to nese všechny znaky masivní manipulace, je zjevné. Jenže síla televizní verifikace této události byla tak mimořádná, že zapochybovat se rovná téměř kriminálnímu činu. Podobně je to s takzvaným globálním oteplováním, způsobeným lidskou produkcí kysličníku uhličitého, které se sice nekoná, ale vzhledem k nepřetržitému mediálnímu rachotu o ní lidstvo nepochybuje."

Veřejnoprávní televise "Je družstevním majetkem redaktorů, kteří v ní pracují."

"Je zajímavé sledovat, jak se mezi tou neuvěřitelnou a nekonečnou změtí dat [údajů – poznámka G. P.] sem tam vynoří skutečná informace a my ji pak ve své těžce nabyté nevzdělanosti a povrchnosti pokládáme div ne za analýzu."

Kritika mainstreamového judaismu

Ze sadducejských posic.

Vztahy Židů a extrémní pravice v USA ve 30. letech

JVL uvádí: "New York State Judge Nathan Perlman personally contacted Meyer Lansky to ask him to disrupt the Bund rallies, with the proviso that Lansky’s henchmen stop short of killing any Bundists. Enthusiastic for the assignment, if disappointed by the restraints, Lansky accepted all of Perlman’s terms except one: he would take no money for the work. Lansky later observed, "I was a Jew and felt for those Jews in Europe who were suffering. They were my brothers." For months, Lansky’s workmen effectively broke up one Nazi rally after another. As Rockaway notes, "Nazi arms, legs and ribs were broken and skulls were cracked, but no one died."

"Berman learned that Silver Shirts were mounting a rally at a nearby Elks’ Lodge. When the Nazi leader called for all the "Jew bastards" in the city to be expelled, or worse, Berman and his associates burst in to the room and started cracking heads. After ten minutes, they had emptied the hall. His suit covered in blood, Berman took the microphone and announced, "This is a warning. Anybody who says anything against Jews gets the same treatment. Only next time it will be worse." After Berman broke up two more rallies, there were no more public Silver Shirt meetings in Minneapolis."

Další úpadek anglikánství

Hluboce věřící Tony Blair konvertoval na katholictví. Je to neklamnou známkou toho, že Anglikánská církev je hlubokém úpadku; podobně jako Církev československá husitská.

Zavržení wikipedisté

Je jich mnoho a jsem jedním z nich. Vývoj máme podobný, pokud byl náš pád z příliš velké výšky. Jak píše Kelly Martin: "Yes, I do have sockpuppets. Technically I do have about two dozen, but most of them are accounts with no or only one edit, and as I've misplaced the file that lists what their names are I can't even use them anymore."

Taky jsem jich měl mnoho. Většina z nich byla natolik jednoúčelových, že jsem si nepamatoval ani heslo, natož abych vytvářel nějaký seznam po vzoru Egga.

Pak ale přišel Okino a nabídl lidskou dohodu. Od té doby cs: needituji, ačkoliv mi to p. Vrba radil a ačkoliv bych snadno mohl, a všechny tamní překlepy a chyby mne nechávají dokonale klidným.

"The main takeaway from that conversation was to confirm that Wikipedia is basically dead to me, in any role beyond that of casual editor." So is to me. Také na en: či fr: nemám žádné ambice.

Přesná analysa: "The problem I have with contributing to Wikipedia, as it stands today, is that the site is so not committed to quality that I feel I'm wasting my time improving articles that will just regress within a short time anyway. There's no coordinated commitment to quality, mainly because the community is more interested in playing silly power politics than it is in writing an encyclopedia, and even when there is agreement that something needs to be done, the "bikeshed problem" ensures that nothing is actually ever done." . . . "Wikipedia offers even less reward to copyeditors than it does to article authors, which is why the cleanup list is so incredibly long".

O webu 2.0

Tomáš Baldýnský.

Nejnovější skandály na wikipedii

via Malý čtenář. Wikipedie je ovládána paranoidní atmosférou. Za nejlepšího wikipedistu není považován ten, kdo tvoří nejlepší články, ale ten, kdo odhalí nejvíce zlosynů. Bývalá (resignovala na základě skandálu ohledně mazání user boxů) prominentní správkyně Kelly Martin to kommentuje takto: "Durova was honored (and remains honored, as witnessed by the syrupy outpouring of commiseration on her talk page) because she was so effective at ensuring that the "wrong people" were kept out of the club, not because she actually aided the encyclopedia."

Odhalování zlosynů je ale náročná práce, kterou nelze dělat bez chyb. Nechvalně známá správkyně Durova tak neprávem potrestala uživatele "!!". Její jednání proto byla předmětem arbitrage Anonym v. Durova, na základě níž resignovala na své správcovství. Nicméně, díky této affaiře bylo odhaleno, že rovní mezi rovnými mají tajnou e-mailovou konferenci. (Na cs: ještě pokročili dál. Jejich IRC kanál jen pro zvané je znám veřejně.) "Since this forum is dominated by SlimVirgin, whose paranoia knows almost no bounds, it exhibits strong paranoid tendencies." Pěkně to shrnul Seth Finkelstein v článku Inside, Wikipedia is more like a sweatshop than Santa's workshop: "Wikipedia is frequently touted as a marvel of collaboration, a model of peer production. But it may be more instructive as a laboratory of pathologies of social interaction."

To však není jediný skandál. Wiki zaměstnávala bývalého zločince.

Orlowski strikes again

via Malý čtenář. Tentokrát ukázal na novinářskou ethiku: "The Times' obituary writer professed to be surprised by Ronnie's late-career comeback - but not so surprised he felt the need to check."

Vzorníky barev

Standardem jsou barvy RAL: první a druhý odkaz.

Vzpomínky na Rusko

via Malý čtenář: "Když jsem byl před třiceti lety jako školák v Brežněvově Sovětském svazu, nejvíce jsem žasl nad jedním úkazem. Když zastavila tramvaj, místo aby lidé nejprve vystoupili a pak uprázdněný prostor zaplnili nastupující, obě ty skupiny jako na povel vyrazily proti sobě a začaly se přetlačovat.Někomu to může připomenout ragby, jinému společnost beze stop potřeby spontánní organizace, ale výsledek je týž - ti, kdo chtěli vystoupit, se skutečně ocitnou venku, ti, kdo chtěli nastoupit, se skutečně ocitnou uvnitř, ale v oné „ragbyové“ verzi to celé trvá minimálně dvakrát tak dlouho, než kdyby se ti lidé seřadili."

A o Iráku: "Bylo to v roce 2003, těsně po pádu Saddáma Husajna, tedy v počátcích americké okupace a době poměrného klidu, kdy ještě nehrozily sebevražedné atentáty. O’Rourkea zaujalo rozdílení humanitární pomoci. Jak to, že ač kolem vládne mír, se Iráčané chaoticky a soupeřivě dobývají k náklaďákům? Proč se nechovají jako třeba Britové za druhé světové války, kteří i v době ohrožení tvořili spořádané fronty, s invalidy vepředu a ženami hned za nimi? Nemá ta společnost v sobě zakódováno něco špatného? Z neexistujících front v takové situaci vyvozoval svou skepsi k vývoji posaddámovského Iráku." K tomu dodávám, že podobně jako za WW II to fungovalo na Titanicu. Holt anglosaští gentlemen.

Jak chtěl bývalý politik nafackovat novináři

via Malý čtenář. Prolog: "A když John Simpson unikl ze zprávařské redakce BBC a stal reportérem, při jeho první reportáži mu dal pěstí do břicha ministerský předseda Harold Wilson. Stalo se to v roce 1970. Wilson s doprovodem jel kamsi vlakem:

Reportéři na sedmém nástupišti se úslužně usmívali, jak se usmívali vždycky, když kolem procházel někdo mocný. Pohlédl jsem na ně a uvědomil jsem si, že neplánují dělat nic jiného než se usmívat. Nikdo se premiéra nehodlal na nic zeptat. Tak dobře, řekl jsem si, udělám to já.

Vstoupil jsem mu do cesty, mikrofon vztyčený na bajonetu, magnetofon běžel.

"Promiňte, pane premiére."

Celý můj svět explodoval. Wilson chytil mikrofon levou rukou a pokusil se mi ho vykroutit z ruky. Pravou rukou mně dal obrovskou ránu pěstí do břicha. Něco mi říkal, ale nemohl jsem tomu věnovat pozornost, protože jsem se bolestí zkroutil. Wilson možná nebyl moc čestný politik, ale bít pěstí uměl dobře.

Pak pustil mikrofon a šel dál. Jeho tiskový tajemník Gerald Kaufman mi zasyčel cosi výhružného do ucha. Oba nastoupili do vlaku a civěli pak přímo před sebe, aby se na mě nemuseli podívat.

Novináři se shromáždili kolem mne a smáli se.

"Takhle synáčku premiéra nemůžeš jen tak zastavovat," řekl jeden starší reportér a poklepal mi útěšně na rameno.

"Měl jsi vidět výraz na tvé tváři, když tě praštil," řekl reportér z televizního zpravodajství BBC.

"Teď budeš mít průšvih," řekl kameraman BBC, otráven, protože jsem mu vlezl do záběru.

(...)

Jak říkám, byl to úplně jiný svět. Všechny britské noviny a všechny televizní stanice i zpravodajské agentury měly záběry, jak mi britský ministerský předseda dal pěstí, ale nikdo to nezveřejnil. V roce 1970 se takové věci ještě nepublikovaly. Vysokým politikům tehdy prošel - možná nikoliv vražda, ale v každém případě fyzický útok ano.

Když jsem nahrávku přepsal, rozdal jsem kopie přátelům:

Přepis rozhovoru, 4. května 1970

John Simpson: Promiňte, pane premiére.

Harold Wilson: Co si to dovolujete? Kdo jste? Vy jste z BBC? Váš generální ředitel ví, že tohle nikdy nedělám.

(Hluk mikrofonu) John Simpson: Ale -

Harold Wilson: Budu si na vaše ostudné chování co nejostřeji stěžovat, jakmile dojedeme do Huytonu.

(Hluk mikrofonu)

Wilsonův tiskový tajemník Gerad Kaufman: Tímhle to zdaleka neskončilo!

John Simpson: Grrh.

(Wilson si nestěžoval.)"

Násilí (bývalých) politiků se šíří jako mor, naposledy to byl Miroslav Macek. Teď chtěl Fendrych nafackovat Kmentovi. Nemohu si pomoci, ale jednoznačně věřím Kmentovi. A Fendrych mi někoho silně připomíná, ale raději nebude uvádět koho.

Stravenky

Stravenky, anglicky luncheon vouchers, jsou pochybným vynálezem, jakousi nedomrlou alternativou peněz. Vznikly v roce 1954 jako náhrada přídělového systému. Jsou daňově zvýhodněny, např. v Indii, protože se stát domnívá, že lidé tak budou mít kvalitní oběd. Nicméně velice často jsou zneužívány na jiné účely, dokonce i jako platba v bordelu. Bordelmamá Cynthia Payne si za jídlo & sex účtovala £25 ve stravenkách. V ČR dostává stravenky 89 % zaměstnanců v soukromém sektoru a 94 % zaměstnanců ve veřejném. Důvody jsou jasné.

společnosti:

1. Sodexho: Gastro Pass
2. Accor Services: Ticket Restaurant
3. Groupe Chèque Déjeuner: Chèque Déjeuner
4. Ing. Vladimír Filip: Exit Group a Syas
5. SORBI
   

Nejvyšší správní soud nedávno rozhodl, že hostinský si za platbu stravenkami může účtovat několikaprocentní příplatek, který mu pokryje náklady, které s nimi má.

Místo nesmyslných přerozdělovacích poukázek by stát mohl stát daňově zvýhodnit teplá jídla prodaná od 10.00 do 15.00.

Naproti tomu hlas lidu z diskusse: "Bude zle! Nikdo krom poslanců a mangerů nemá na jídlo v restauraci za plnou cenu! Závodní jídelny zrušeny! Stará mi do kastrůlku nic nepřipraví! Namazat si chleby nemám čas — máslo je ráno tvrdé. Bagety = drahý hnus. Budu požírat suchý chléb a kedluben. Zhubnu. Hurá. Za poslední stravenky uspořádám Na růžku dernierní žranici a pak budu zbytek života podvyživený a vychrtlý se slzou v oku vzpomínat na Sorbi. Pokud neumřu hlady, ouvej."

Ecumenism v pravoslavné církvi

Ačkoliv jeho nejznámějším proponentem je ekumenický patriarcha, ekumenism je naprosto převažující doktrínou též ve SCOBA a rumunské církvi.

Sv. Petr byl ženatý

Jak uvádějí všechna synoptická evanagelia, např. Mt 8, 14: "Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce," Ježíš uzdravil jeho tchýni. Není proto žádného důvodu, aby biskupové drželi celibát. Nicméně, posledním ženatým papežem byl Klement IV. Tlustý (1265–1268), bývalý voják a právník.

Ruský národnostní útlak

Byl konstantou carského régimu. V roce 1876 car Alexandr II. vydal v Emži tajné nařízení, které zakazovalo jakýkoliv tisk v ukrajinštině, včetně importu.

V praxi národnostního útlaku pokračovali i bolševici, formálně "internacionální". Ukrajinský Gorkij, Володимир Винниченко, "had become disillusioned with the Bolsheviks: he accused them of Great Russian Chauvinism and insincerity as socialists."

Výspy tyrannie

Americká ministryně zahraničí, Condoleezza Rice, je v roce 2005 identifikovala takto:

1. Bělorusko
2. Barma (Myanmar)
3. Kuba
4. Írán
5. Severní Korea
6. Zimbabwe

Levicoví kritici ji odsoudili, že nezahrnula Saúdskou Arábii (KSA), Rovníkovou Guineu a Ázerbajdžán.

Zoufalost T-Mobile

Mám SIM do všech tří sítí: O2, T-Mobile i Vodafone, přičemž za základní považuji kartu T-Mobile. Nikde nemám tarif, protože nehodlám platit měsíční paušál, ať již na základě písemné smlouvy, nebo bez ní. Faktem je, že mám volání docela drahé, ale to mi vynahradí pocit, že nemusím provolat minuty "zdarma", když nechci.

Společnosti T-Mobile Czech Republic a. s. to však vadí. Neustále se mi snaží vnutit své paušály, protože v jejich pochybném business plánu pouze jádroví (core) klienti mají cenu. Nejdříve to zkoušeli SMS, nyní mne obtěžovali dokonce telefonátem. Když jsem jim vysvětlil, jak se věci mají, tak mi poněkud neuctivě položili telefon. Jestli si takto T-Mobile představuje vstřícné chování k dlouhodobému zákazníku (od roku 2000), tak já tedy ne. Pokud to někdo z jejich P. R. čte, tak ho upozorňuji, že nemusím u T-Mobile setrvat navždycky, jako primární si totiž mohu zvolit kteroukoliv jinou síť, čímž T-Mobile přijde o spojovací poplatky lidí, kteří mi volají z jiných sítí.