»Blíží se volby. A zase nás chtějí různými sliby a hesly oblbovat ti samí, kteří nám říkali, že nemáme právo rozhodovat a dělat referenda o cizí základně, že ničemu nerozumíme. Ti, kteří si myslí, že máme jedinou šanci - jednou za čtyři roky je bez remcání zvolit.
Někteří na to jdou i velmi rafinovaně: to se dělá tak, že se najde někdo ještě jakžtakž důvěryhodný (nejlépe třeba nějaký kníže), posadí se do auta nově založené strany na místo řidiče, a ze zadního sedadla mu ten vzadu prostrčí své ruce pod pažemi a uchopí volant. A celá kára jede zase tam, kam chce ten vzadu. A zase jsou u volantu ti samí, jen s jiným autem. ...
Naše jediná šance je v možnosti rozhodovat sami o sobě, nenechat se zase utáhnout na vařené nudli - a nazývat věci i „provařené“ politiky správnými jmény a podle toho se rozhodnout. A z té první řady je prostě ve volbách vypráskat.«
To je pochopitelně trpký omyl. Vypráskat ty politiky z první řady znamená prostě vypráskat řidiče. Ten vzadu tam bude držet ten volant, i kdyby za ním seděl člen KSČM, nakonec i sám Jan Neoral. O tom přece ty volby (nejen v Česku) jsou: volíme řidiče. Jan Neoral by si měl připomenout přesně popisný známý citát: "Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili."