A tak je dnes opět vhodná příležitost všem bojovníkům za svobodu slova a projevu připomenout: "Svoboda projevu neznamená právo vyjádřit se jakkoli a kdekoli, zvlášť pak ne na cizím pozemku. Každý si přece může založit svůj blog nebo své noviny a psát si tam, co chce. To snad dnes platí i ve východní Evropě, ne?"
12. února 2010
Názorový blog
Začnu dělostřeleckou přípravou:
Polemika s mimozemšťanem Stodolou
Jiří Johan Stodola je zatvrzelý heretik. Popírá Akvinského nauku o odložené inkarnaci duše a popírá pravověrnost křesťanských mystiků jako je sv. Juan de la Cruz, doktor Církve, nebo sv. Teresa de Jesús, doktorka Církve.
Nyní se marně pokouší obhájit neobhajitelné. Jak každý dobře ví, pokud se Tělo páně nezkonsumuje, tak shnije, a pokud se Krev páně nevypije, tak zkysne. Výstřední antinominalisté si proto vymyslili theorii: Ano, je pravda, že Tělo páně je chleba a Krev páně víno, ale pouhým akcidentem; svou podstatou je to Bůh.
Z toho jasně vyplývá: Když modloslužebník episkopalistů může chleba proměnit na Tělo a víno na Krev, přičemž Tělo svým případkem zůstává chlebem a Krev vínem, tak stejně dobře mohu já tvrdit, že J. J. Stodola, ačkoliv se jeví být člověkem, je to pouhý jeho akcident, protože ve skutečnosti vinou hlásání podobných nauk je svou podstatou mimozemšťan.
Nyní se marně pokouší obhájit neobhajitelné. Jak každý dobře ví, pokud se Tělo páně nezkonsumuje, tak shnije, a pokud se Krev páně nevypije, tak zkysne. Výstřední antinominalisté si proto vymyslili theorii: Ano, je pravda, že Tělo páně je chleba a Krev páně víno, ale pouhým akcidentem; svou podstatou je to Bůh.
Z toho jasně vyplývá: Když modloslužebník episkopalistů může chleba proměnit na Tělo a víno na Krev, přičemž Tělo svým případkem zůstává chlebem a Krev vínem, tak stejně dobře mohu já tvrdit, že J. J. Stodola, ačkoliv se jeví být člověkem, je to pouhý jeho akcident, protože ve skutečnosti vinou hlásání podobných nauk je svou podstatou mimozemšťan.
11. února 2010
Zhoubné dědictví antinominalismu II
motto: "Starý vtip o BDSM říká: Masochista nabízí sadistovi nůžky, aby ho mučil. Sadista si je vezme a … nic nedělá, protože tím masochistu mučí nejvíc. Tenhle vtip vymyslil nějaký realista. V praxi je totiž pár sadista – masochista to nejlepší, co může být, protože si navzájem uspokojují své potřeby: sadisty dominovat, masochisty být v područí. Odkud se tedy vzal ten vtip? Nepochopením funkce pojmů a dotažením logiky ad absurdum."
—Zhoubné dědictví realismu I
Musím přiznat, že máloco mi jde tak nervy jako české antinominalistické myšlení. Setkávám se s tím doslova na každém kroku. Češi jsou schopni se hádat o pojmy doslova až do zblbnutí; ty nejhorší wikipedické války byly právě o ně.
Antinominalisté si něco usmyslí a kolem toho si vymyslí sofistikovanou theorii, jejíž podstatným znakem je, že není žádným způsobem verifikovatelná. 2 příklady:
Prvním je puncovaný heretik Jiří Stodola, který zastává výstřední formu thomismu. Podle něj má každá věc nehmotnou substanci (podstatu) a hmotný akcident (případek). Např. Boží tělo je svou substancí Bůh; chléb je to pouhým akcidentem. Stejně dobře lze říci, že Jiří Stodola je svou podstatou mimozemšťan; člověk je pouhým případkem.
Vodník se křečovitě snaží, doslova za každou cenu, dokázat, že SSSR není Rusko. Proč, to ví jen on sám, a nezviklá ho žádný argument. Osobně se domnívám, že odmítá připustit, že by pravoslavný národ mohl klesnout tak hluboko a stát se kommunistickým. Dokonce si kolem neruskosti SSSR vymyslel velice sofistikovanou theorii:
Každý národ, i Rusové a Židé, má své zdravé jádro, které je od přirozenosti kladné. Bohužel se může stát, že národ jako celek ovládnou cizí vetřelci s umnou zvrácenou ideologií, kommunismem nebo sionismem, čímž národ ztratí svou pravou podstatu (100% positivní ideologii pravoslaví nebo judaism) s kladným potenciálem a přestane být tímto národem (ruským nebo židovským).
Co na tom, že v realitě žádný národ neexistuje? Že je to fikce, kdy je za národ prohlášena skupina lidí, která žije uvnitř arbitrárně vymezených hranic, mluvící zpravidla jedním jazykem? Že příroda, včetně lidstva, obvykle není diskrétní, nýbrž spojitá, takže na hranicích žijí lidé, které je možné s klidem zařadit do obou národů na každé straně hranice? To naše chrabré realisty vůbec nezajímá, oni přemítají toliko o vyspekulovaných ideálních formách. Když je realita nerespektuje, tím hůř pro realitu: [Bolševické vedení] – "Rusové to byli hlavně později." Realita: "Ve 29členném 6. ÚV bylo 8 Židů, tj. 28 %. Ethnických Rusů bylo 14, tj. 49 %." Reakce? "To nic nemění na tom, že VŘSR nebyla revolucí Rusů." Zřejmě mimozemšťanů, jejichž akcidentem bylo, že jsou to Rusové.
Co na tom, že pravoslaví nebo judaism je stejná ideologie jako kommunism nebo sionism a že rovněž musela být nejprve recipována. Ne, pravoslaví je svou podstatou ruská ideologie, ačkoliv ho vymyslel Řek, a judaism židovská, zatímco kommunism svou podstatou ruská ideologie není, ačkoliv ho vymyslel Rus (a sionism Žid). Kommunism jako ruská ideologie toliko vypadá, ale to je falešné zdání.
Na podobné antinominalistické mýthy je nejlepší odpovědí obrazoborectví (revisionism). Na národy a tím spíš na zdravá jádra se vykašlat a zkoumat toliko fakta.
—Zhoubné dědictví realismu I
Musím přiznat, že máloco mi jde tak nervy jako české antinominalistické myšlení. Setkávám se s tím doslova na každém kroku. Češi jsou schopni se hádat o pojmy doslova až do zblbnutí; ty nejhorší wikipedické války byly právě o ně.
Antinominalisté si něco usmyslí a kolem toho si vymyslí sofistikovanou theorii, jejíž podstatným znakem je, že není žádným způsobem verifikovatelná. 2 příklady:
Prvním je puncovaný heretik Jiří Stodola, který zastává výstřední formu thomismu. Podle něj má každá věc nehmotnou substanci (podstatu) a hmotný akcident (případek). Např. Boží tělo je svou substancí Bůh; chléb je to pouhým akcidentem. Stejně dobře lze říci, že Jiří Stodola je svou podstatou mimozemšťan; člověk je pouhým případkem.
Vodník se křečovitě snaží, doslova za každou cenu, dokázat, že SSSR není Rusko. Proč, to ví jen on sám, a nezviklá ho žádný argument. Osobně se domnívám, že odmítá připustit, že by pravoslavný národ mohl klesnout tak hluboko a stát se kommunistickým. Dokonce si kolem neruskosti SSSR vymyslel velice sofistikovanou theorii:
Každý národ, i Rusové a Židé, má své zdravé jádro, které je od přirozenosti kladné. Bohužel se může stát, že národ jako celek ovládnou cizí vetřelci s umnou zvrácenou ideologií, kommunismem nebo sionismem, čímž národ ztratí svou pravou podstatu (100% positivní ideologii pravoslaví nebo judaism) s kladným potenciálem a přestane být tímto národem (ruským nebo židovským).
Co na tom, že v realitě žádný národ neexistuje? Že je to fikce, kdy je za národ prohlášena skupina lidí, která žije uvnitř arbitrárně vymezených hranic, mluvící zpravidla jedním jazykem? Že příroda, včetně lidstva, obvykle není diskrétní, nýbrž spojitá, takže na hranicích žijí lidé, které je možné s klidem zařadit do obou národů na každé straně hranice? To naše chrabré realisty vůbec nezajímá, oni přemítají toliko o vyspekulovaných ideálních formách. Když je realita nerespektuje, tím hůř pro realitu: [Bolševické vedení] – "Rusové to byli hlavně později." Realita: "Ve 29členném 6. ÚV bylo 8 Židů, tj. 28 %. Ethnických Rusů bylo 14, tj. 49 %." Reakce? "To nic nemění na tom, že VŘSR nebyla revolucí Rusů." Zřejmě mimozemšťanů, jejichž akcidentem bylo, že jsou to Rusové.
Co na tom, že pravoslaví nebo judaism je stejná ideologie jako kommunism nebo sionism a že rovněž musela být nejprve recipována. Ne, pravoslaví je svou podstatou ruská ideologie, ačkoliv ho vymyslel Řek, a judaism židovská, zatímco kommunism svou podstatou ruská ideologie není, ačkoliv ho vymyslel Rus (a sionism Žid). Kommunism jako ruská ideologie toliko vypadá, ale to je falešné zdání.
Na podobné antinominalistické mýthy je nejlepší odpovědí obrazoborectví (revisionism). Na národy a tím spíš na zdravá jádra se vykašlat a zkoumat toliko fakta.
8. února 2010
Na Ukrajině vyhrálo Rusko
A to hned v prvním kole, jak uvádí ve střízlivé analyse Milan Vodička. Jediné, co na tom překvapí, je indolence Západu: "Petr Kratochvíl si myslí, že nastane posun od úzké spolupráce se Západem k balancování mezi EU a Ruskem. Jednoznačný příklon k Rusku je podle něj ale nepravděpodobný." Věř a víra tvá tě uzdraví. Janukovyč se jednoznačně nepřikloní k Rusku? Kam na tu naivitu chodí?
Balkánský řezník Milošević
Vodník z neznámého důvodu odkazuje na hlavní orgán českých spikleneckých theorií, Czech free press, ačkoliv článek, který ho tak ohromil, vyšel na Net Socanovi. Je to hanebná kombinace obhajoby vraha a spikleneckých theorií, takže ve výsledku smrtící cocktail. Je to podobné, jako kdyby někdo napsal podobný článek o Hitlerovi nebo Stalinovi.
Jaká jsou fakta? Balkánský řezník, který se nesmířil s koncem Velkého Srbska, rozpoutal celkem 4 války: se Slovinskem, s Chorvatskem, s Bosnou a Hercegovinou a s Kosovou. (Tyto státy s nikým problém neměly, zato Srbsko za Miloševiće se všemi sousedy. Jasný důkaz, kdo je viník aggresse.) V Srbsku samotném udržoval odpornou diktaturu, nechal unést a zavraždit Ivana Stamboliće a pokusil se zavraždit Vuka Draškoviće. To vše stačí k tomu, aby takovou kreaturu žádný solidní člověk nehájil.
Co se týká údajné vraždy, je krevními testy dokázáno, že nebral léky, které měl brát. Stejně tak je dokázáno, že Milošević měl ve vězení značnou míru volnosti. Milošević se pokusil o vysokou hru: Chtěl si zhoršit zdravotní stav natolik, aby byl propuštěn do ošetřování v Rusku. To nezvádl a místo toho zemřel.
Jenže stoupence spikleneckých theorií (a. k. a. "podstatná část lidí, kteří se o problematiku aspoň minimálně zajímají") nepřesvědčí nikdy nic. Ti jsou schopni tvrdit, že Rusko v letech 1917–91 neexistovalo. Puncované vrahy typu Apise, Mikuláše II., Lenina či Miloševiće jsou schopni prohlásit za nevinné a ještě navíc tvrdit, že Západ takto notorickým vrahům nebyl schopen dokázat vinu. Ne, kdyby se Milošević sám nezabil, tak by dopadl jako Saddám, stejný výtečník jako on.
Proto debatovat se stoupenci spikleneckých theorií má asi tak stejný smysl jako vysvětlovat pravoslavnému význam slova "primát".
Jaká jsou fakta? Balkánský řezník, který se nesmířil s koncem Velkého Srbska, rozpoutal celkem 4 války: se Slovinskem, s Chorvatskem, s Bosnou a Hercegovinou a s Kosovou. (Tyto státy s nikým problém neměly, zato Srbsko za Miloševiće se všemi sousedy. Jasný důkaz, kdo je viník aggresse.) V Srbsku samotném udržoval odpornou diktaturu, nechal unést a zavraždit Ivana Stamboliće a pokusil se zavraždit Vuka Draškoviće. To vše stačí k tomu, aby takovou kreaturu žádný solidní člověk nehájil.
Co se týká údajné vraždy, je krevními testy dokázáno, že nebral léky, které měl brát. Stejně tak je dokázáno, že Milošević měl ve vězení značnou míru volnosti. Milošević se pokusil o vysokou hru: Chtěl si zhoršit zdravotní stav natolik, aby byl propuštěn do ošetřování v Rusku. To nezvádl a místo toho zemřel.
Jenže stoupence spikleneckých theorií (a. k. a. "podstatná část lidí, kteří se o problematiku aspoň minimálně zajímají") nepřesvědčí nikdy nic. Ti jsou schopni tvrdit, že Rusko v letech 1917–91 neexistovalo. Puncované vrahy typu Apise, Mikuláše II., Lenina či Miloševiće jsou schopni prohlásit za nevinné a ještě navíc tvrdit, že Západ takto notorickým vrahům nebyl schopen dokázat vinu. Ne, kdyby se Milošević sám nezabil, tak by dopadl jako Saddám, stejný výtečník jako on.
Proto debatovat se stoupenci spikleneckých theorií má asi tak stejný smysl jako vysvětlovat pravoslavnému význam slova "primát".
Milošević pravděpodobně zavražděn
Málem jsem napsal, že tento fakt je jasný každému soudnému člověku, ale aby mne JK nenařkl z manipulace, tedy: podstatná část lidí, kteří se o problematiku aspoň minimálně zajímají, dospěla k názoru, že argumenty pro Miloševićovu sebevraždu ve vězení lze vcelku spolehlivě označit jako chabé, zatímco indicie, vedoucí k tom, že se jednalo o vraždu, jakožto vysoce pravděpodobné.
CFP dnes uvádí k věci nové a za přečtení stojící argumenty. Nepochybuji o tom, že srbobijci budou nadále tvrdit, že a) to je všechno nesmysl nebo b) je stejně dobře, když byl "balkánský řezník" zprovozen ze světa jakýmkoli způsobem, právo sem, právo tam.
CFP dnes uvádí k věci nové a za přečtení stojící argumenty. Nepochybuji o tom, že srbobijci budou nadále tvrdit, že a) to je všechno nesmysl nebo b) je stejně dobře, když byl "balkánský řezník" zprovozen ze světa jakýmkoli způsobem, právo sem, právo tam.
7. února 2010
Astr propaguje tvrdý trh
Na Vrbě Astr propaguje tzv. základní příjem, což není nic jiného než jiné pojmenování negativní daně z příjmu jednoho z nejtvrdších amerických obhájců kapitalismu, Miltona Friedmana. Překvapujeme mne, že u Astra myšlenky libertarianismu tak úspěšně zapustily kořeny.
La Consigna
Carlos Mejía Godoy
Hermano, dame tu mano
y unidos marchemos ya
hacia el sol de la victoria,
trayectoria de la libertad.
Hermano de la montaña,
hermano de la ciudad,
juntos unidos lucharemos
y unidos lograremos
llegar al final.
Ya nadie detiene la avalancha
de un pueblo que tomó su decisión ;
esta es la guerra desatada,
popular y prolongada contra el opresor.
¿ Cuál es la Consigna ?
El pueblo no se detiene.
¿ Cuál es la Consigna ?
F S L N
¡ F de Fuerza insobornable,
S de Sol de libertad,
L de Lucha inclaudicable,
N de No retroceder !
Updated.
Informace – kde je vzít
motto: "Na rozdíl od p. Peterse mě nějaké informační servery nezajímají. Informace si dnes každý může najít sám."
—Alex Juchelka
JK k tomu dodává: "Je ale otázka, zda aktivismus bez ohlednu na orientaci (zde vícerozměrná veličina) je správný způsob jak dosáhnout respektu jako zdroj informací."
Někdo má rád holky, jiný vdolky. Někdo má rád ryze osobní výpovědi, jiný chladné informace. S tím nelze nic dělat, jen upozornit na to, že na LW ryze osobní výpovědi nenajde.
S JK je problém, že nerozumí ani základním pojmům a strukturám. Žijeme v informačním věku. Informací kolem nás je neuvěřitelné množství. Z toho jasně vyplývá, že bez vynaložení nepřiměřeného úsilí si každý sám informace nalézt nemůže.
Úkolem médií je informace filtrovat, aby se k nám dostaly ty podstatné. LW nemá ambice být deníkem, tj. úplným filtrem, který zajistí, že se k čtenáři dostatou všechny podstatné informace. Její ambice je mnohem menší. Informovat o tom, co považuje za zajímavé, přičemž výběr toho, o čem bude referováno, je spíše náhodný. Podstata je v tom referátu: Ten by měl být natolik kvalitní, že k té původní informaci přidá novou hodnotu.
Rozhodně LW nechce být zdrojem informací, jak si JK plete. Na genesi informací jsou naše prostředky příliš omezené a ani by mne jakási investigativní journalistika à la Tomáš Pecina nebo školení à la wikipedie zde nebavilo.
—Alex Juchelka
JK k tomu dodává: "Je ale otázka, zda aktivismus bez ohlednu na orientaci (zde vícerozměrná veličina) je správný způsob jak dosáhnout respektu jako zdroj informací."
Někdo má rád holky, jiný vdolky. Někdo má rád ryze osobní výpovědi, jiný chladné informace. S tím nelze nic dělat, jen upozornit na to, že na LW ryze osobní výpovědi nenajde.
S JK je problém, že nerozumí ani základním pojmům a strukturám. Žijeme v informačním věku. Informací kolem nás je neuvěřitelné množství. Z toho jasně vyplývá, že bez vynaložení nepřiměřeného úsilí si každý sám informace nalézt nemůže.
Úkolem médií je informace filtrovat, aby se k nám dostaly ty podstatné. LW nemá ambice být deníkem, tj. úplným filtrem, který zajistí, že se k čtenáři dostatou všechny podstatné informace. Její ambice je mnohem menší. Informovat o tom, co považuje za zajímavé, přičemž výběr toho, o čem bude referováno, je spíše náhodný. Podstata je v tom referátu: Ten by měl být natolik kvalitní, že k té původní informaci přidá novou hodnotu.
Rozhodně LW nechce být zdrojem informací, jak si JK plete. Na genesi informací jsou naše prostředky příliš omezené a ani by mne jakási investigativní journalistika à la Tomáš Pecina nebo školení à la wikipedie zde nebavilo.
Statis Prusalis
Pro mnohé možná neslavně známá veličina, pro mě ale "objev roku"! Byl jsem zcela fascinován tím, že prorežimní normalisační zpěvák (byť s reklamou na Pepsi v pozadí a občas s řeckými elementy), nadšený agent StB, po revoluci úspěšný podnikatel s kontakty mj. na Zifčáka nebo do Severní Koreje, vystupuje na kommunistických slezinách ještě dnes:
Nerozumím...
Nerozumím, jak osoba, která píše takovéhle verše, může stát tam, kde stojí, myslet si, co si myslí, říkat, co říká. Po Bondym další případ, kdy neomylná básnická intuice dříme v inkarnaci, jež je její téměř dokonalou antihesí.
Bílí vlci
Na pravých informativních blozích najde člověk i informace, které by nečekal. Tak František Řeka napsal: "To je ten důvod, proč je hudba Metalliky, In Flames nebo Opeth ceněna víc než hudba Weisse Wölfe nebo Agrese 95, protože je vytvářena a poslouchána jako hudba, sama pro sebe, ne jako hlasatel ideologie."
O skupině Weisse Wölfe jsem v životě neslyšel, a proto jsem si je našel na You Tube. Poněkud standardisované, ale proč má někdo kvůli refrainu:
O skupině Weisse Wölfe jsem v životě neslyšel, a proto jsem si je našel na You Tube. Poněkud standardisované, ale proč má někdo kvůli refrainu:
Vstaň a bojujchodit do vězení? To samé platí pro ruskou neonacistickou skupinu Коловрат:
za národ a stát.
Vstaň a bojuj
za naši krev.
Vstaň a bojuj
za národ a stát.
Vstaň a bojuj
bojuj, bojuj, bojuj za Boj A[dolf] H[itler].
Čest a krev
ochraň své svědomí.
Svoboda a láska
hleď, to je naše ruská hrdost.
Klobouk dolů před ruskými agenty!
Plíživí vrazi, vyslaní stepními hordami z Východu, plní své úkoly po stachanovsku na 1500%!! Ani stamilliony, které vyspělá demokracie nacpala do Klvani a do Juščenka, nedokázaly přesvědčit massy, zblblé ruskými propagandisty. V Česku 70% občanů trvá na tom, že bude bez radaru nadále ruskou gubernií a v Ukrajině zavrhli vůdce, který jim mohl zprostředkovat výdobytky superirorní anglosaské kalvínské megakultury; místo toho volí představitele výrobního způsobu mongolských opičáků a vládu nějaké inkarnace Ivana Hrozného.
Kdo chce kam pomozme mu tam. Já mám pro čtenáře námět k disskusi: je možné, že v krátkém období kolem zásadních společenských přeměn (pády sovětských diktatur, barevné revoluce), hraje celková orientace a nálada obyvatelstva tak důležitou roli, že loutkáři, kteří tyto akce řídí, k nim musí chca nechca přihlédnout?
Kdo chce kam pomozme mu tam. Já mám pro čtenáře námět k disskusi: je možné, že v krátkém období kolem zásadních společenských přeměn (pády sovětských diktatur, barevné revoluce), hraje celková orientace a nálada obyvatelstva tak důležitou roli, že loutkáři, kteří tyto akce řídí, k nim musí chca nechca přihlédnout?
Diskusse o umění
Text Branislava Michalky Zvrhlé umění vyvolal poměrně bouřlivou diskussi (i na zdi Facebooku Věry Tydlitátové), kterou jsme zaznamenali i na LW. Osobně nemám k svým 7 let starým příspěvkům co dodat, neboť se nechci rozmělňovat (od příspěvku č. 309 a od příspěvku č. 27).
Ruská měkká moc
Výtečný článek Tomáše Klvani: "Rusko by rádo takovou roli hrálo také [jako USA, poznámka G. P.], dvacáté století však zdecimovalo jeho přitažlivost. Moskva dnes v ničem není pro svět příkladem. Ruská kultura v širším smyslu prakticky neexistuje, omezuje se na úctyhodné umělecké dědictví a tradici. Umění však samo o sobě nestačí: Goebbelsovo Německo bylo také národem Goetha a Beethovena."
Zrušení diskussí se osvědčilo
I když si člověk odmyslí grafomanské příspěvky Astra s absencí diakritiky (a je nutno poctivě přiznat, že Astr vyhověl mému přání a odešel z LW již před zrušením diskussí) nebo trolling JK, v praxi se jasně ukázalo, že blog bez diskussí (ve skutečnosti chat; thematu článku se obvykle vůbec netýká) je lepší než s nimi.
Updated.
- Diskutéři jsou z principu vždy chytřejší než autor článku. Tak se Wu podivuje, že "Co mě fascinuje je, že Guy Peters diskuze zrušil, ale pak je tady sleduje (a tudíž ho přece jen názory ostatních zajímají". Copak jsem někdy řekl, že diskusse nesleduji? Copak bych dával odkaz na diskusse, kdybych je chtěl boycottovat? Chce to jen trochu uvažovat, než něco napíšu.
- Diskusse spočívá v tom, že komentátor si něco vyspekuluje, autor to uvede na pravou míru, ale komentátor pro jistotu stejně trvá na svém. Znovu tedy opakuji, že na NP diskusse k článkům původně nebyly a nikdy jsem netvrdil opak. Všeobecná diskusse je i na LW, diskutovat tam k článkům může rovněž každý. To, že to nikdo nedělá, je vaše věc. Proč bych se měl diskutéra na něco ptát? Je to čistě jeho chyba, když si autorovu větu vyloží jako chybnou, ačkoliv umožňuje i správný výklad.
Updated.
6. února 2010
Heretik Stodola popírá Akvinského
Je známým faktem, že fanatici si ze svých guru vybírají jen to, co se jim hodí. Tak i Stodola, který píše: "V zygotě lidská duše musí být přítomna, protože zygota je lidským tělem, které však musí být formováno, a formou těla je právě duše." Zygota je oplodněná buňka.
Tomáš Akvinský naproti tomu zastával názor, že duše vchází až do plodu (fetu): 40 dní od oplodnění u mužů a 90 dní od oplodnění u žen (Kommentář ke Knize sentencí Petra Lombardského III, d. 3, q. 5, a. 2, Responsio). Jak uvádí Katholická encyklopedie: "the rational soul is produced by special creation at the moment when the organism is sufficiently developed to receive it. In the first stage of embryonic development, the vital principle has merely vegetative powers; then a sensitivesoul comes into being, educed from the evolving potencies of the organism — later yet, this is replaced by the perfect rational soul, which is essentially immaterial and so postulates a special creative act."
Jedná se tedy o další nezvratný důkaz Stodolovy herese. Na jeho místě bych se vážně zamyslil, zda neučinit hluboké pokání.
Tomáš Akvinský naproti tomu zastával názor, že duše vchází až do plodu (fetu): 40 dní od oplodnění u mužů a 90 dní od oplodnění u žen (Kommentář ke Knize sentencí Petra Lombardského III, d. 3, q. 5, a. 2, Responsio). Jak uvádí Katholická encyklopedie: "the rational soul is produced by special creation at the moment when the organism is sufficiently developed to receive it. In the first stage of embryonic development, the vital principle has merely vegetative powers; then a sensitivesoul comes into being, educed from the evolving potencies of the organism — later yet, this is replaced by the perfect rational soul, which is essentially immaterial and so postulates a special creative act."
Jedná se tedy o další nezvratný důkaz Stodolovy herese. Na jeho místě bych se vážně zamyslil, zda neučinit hluboké pokání.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)