Michel Houellebecq – Rozšíření bitevního pole (1994), p. 94:
„Stejně jako neomezený ekonomický liberalismus má z analogických důvodů i liberalismus sexuální za důsledek projevy absolutní pauperisace. Někteří mají sexuální styk každý den; jiní pětkrát nebo šestkrát za život nebo nikdy. Někteří poznají desítky žen; jiní žádnou. Závisí to na tom, co nazýváme "zákonem trhu". V ekonomickém systému, kde je zakázáno propouštění, může víceméně každý najít své místo. V sexuálním systému, kde je zakázáno cizoložství, může víceméně každý najít partnera do postele. V naprosto liberálním ekonomickém systému někteří hromadí obrovská jmění a na jiné čeká nezaměstnanost a bída. V naprosto liberálním sexuálním systému vedou někteří pestrý a vzrušující sexuální život, kdežto jiným nezbývá nic než masturbace a samota. Ekonomický liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Stejně tak sexuální liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Po ekonomické stránce patří Rafael Tisserand k vítězům; po stránce sexuální k poraženým. Někteří vítězí na obou polích; jiní na obou prohrávají. Podniky se perou o určité mladé muže; muži se perou o určité mladé ženy; zmatek a shon jsou značné.“
21. prosince 2005
Idea mezinárodního jazyka
Gabriel Svoboda na Sprše zveřejnil svůj přehled umělých jazyků. Protože je těžce zaujatý ve prospěch volapüku a esperanta a protože myšlenka umělého jazyka byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem se začal zajímat o Wikipedii, pokusím se o neutrálnější popis.
První umělý jazyk hodný toho jména byl skutečně volapük. Byl ztělesněním positivistického ducha doby, a proto byl intelektuální bombou. Po celé Evropě rostly jako houby po dešti koužky volapüku. Nicméně se ukázalo, že má mnohé nedostatky. "Příčiny neúspěchu volapüku byly v jeho těžké naučitelnosti, chyby a nedostatky ve struktuře, organizaci a v nedostatku možností vývoje, protože ten závisel jen na jednom člověku, na samém autorovi. Vzdělaní volapükisté navrhovali reformy, které Schleyer zamítal." V roce 1890 se konal III. kongress, na kterém většina delegátů mluvila německy, včetně samotného autora. Jako blesk z čistého nebe se volapük dostal do krise a stoupenci umělého jazyka dali přednost esperantu. Volapükisté svůj projekt mysleli spíše jako intelektuální cvičení, nikoliv jako massově reálně používaný jazyk.
Každému doporučuji, aby si přečetl libovolný životopis Ludwika Lejzera Zamenhofa. Byla to zvláštní směs visionáře, dogmatika, vůdce a idealisty. V tom se velice podobá Theodoru Herzlovi, produktu stejné doby. Podle svých vlastních tvrzení (kterým se ale dá věřit) na myšlenku umělého jazyka přišel již před Schleyerem, když studoval na gymnasiu. Zveřejnění volapüku ho uvrhlo do hluboké depresse. Překonal ji tím, že pracoval na podstatném přepracování a zdokonalení svého jazyka. Na rozdíl od germánského základu volapüku je základ esperanta románský. Mimoevropské řeči v té době nikdo nepovažoval za nutné brát v potaz.
Esperanto volapük porazilo, protože je mnohem jednodušší. Jeho románské základy (v té době každý gymnasista uměl slušně latinsky) ho usnadnily nejen románským, ale též anglosaským mluvčím. Slovní kmeny zůstaly nezměny, na rozdíl od volapüku: "vol" pochází z "world" a "pük" ze "speech". Esperanto má pouze 2 pády, na rozdíl od 4 ve volapüku.
Nicméně esperanto nebyl jediný projekt mezinárodního jazyka. Proto byla ustavena Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka, která měla vybrat nejlepší projekt a ten pak prosadit. Esperantisté doufali, že to bude esperanto. Nicméně značná oposice prosazovala jeho podstatné reformy. Tak vzniklo ido. Esperantské hnutí se rozpadlo a projekt mezinárodního jazyka byl mrtev.
Hlavním znakem ida je, že nepoužívá 6 speciálních znaků, které se používají pouze v esperantu a nikde jinde. Ido na rozdíl od esperanta stejně jako angličtina nepoužívá různé tvary přídavných jmen ani nepřímý (předmětový) pád. Na rozdíl od esperanta není sexistický jazyk: mužský rod není defaultní. Žena se v idu neřekne ne-muž.
Porovnat rozdíly mezi esperantem a idem lze na této větě:
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per kiu la similecoj kaj diferencoj de la vortaroj de la du lingvoj povas esti vidataj. (Esperanto)
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per qua la similesi e diferi di la vortari di la du lingui povas esar vidata. (Ido)
Po první světové válce pokračovalo ve snaze vymyslet ideální umělý jazyk pouze několik excentriků. Novým hybným momentem se stal až rozvoj lingvistiky po druhé světové válce. Snaha připravit dokonalý umělý jazyk se vydala dvěma směry – praktickým a theoretickým. První znamenal snahu najít průsečík mezi existujícími jazyky zbavenými balastu. Příkladem je romanica (průnik románských jazyků) a slovio (průnik slovanských jazyků). Nejdokonalejším zástupcem této třídy je interlingua, což je latina osekaná o výjimky. Druhým směrem byla snaha zkonstruovat logicky dokonalý jazyk, což prozradí mnohé o lidském myšlení. Výsledkem na angličtině založený loglan. Bohužel je patentově chráněný. Proto vznikl na stejných principech v licenci GFDL lojban založený na čínštině.
První umělý jazyk hodný toho jména byl skutečně volapük. Byl ztělesněním positivistického ducha doby, a proto byl intelektuální bombou. Po celé Evropě rostly jako houby po dešti koužky volapüku. Nicméně se ukázalo, že má mnohé nedostatky. "Příčiny neúspěchu volapüku byly v jeho těžké naučitelnosti, chyby a nedostatky ve struktuře, organizaci a v nedostatku možností vývoje, protože ten závisel jen na jednom člověku, na samém autorovi. Vzdělaní volapükisté navrhovali reformy, které Schleyer zamítal." V roce 1890 se konal III. kongress, na kterém většina delegátů mluvila německy, včetně samotného autora. Jako blesk z čistého nebe se volapük dostal do krise a stoupenci umělého jazyka dali přednost esperantu. Volapükisté svůj projekt mysleli spíše jako intelektuální cvičení, nikoliv jako massově reálně používaný jazyk.
Každému doporučuji, aby si přečetl libovolný životopis Ludwika Lejzera Zamenhofa. Byla to zvláštní směs visionáře, dogmatika, vůdce a idealisty. V tom se velice podobá Theodoru Herzlovi, produktu stejné doby. Podle svých vlastních tvrzení (kterým se ale dá věřit) na myšlenku umělého jazyka přišel již před Schleyerem, když studoval na gymnasiu. Zveřejnění volapüku ho uvrhlo do hluboké depresse. Překonal ji tím, že pracoval na podstatném přepracování a zdokonalení svého jazyka. Na rozdíl od germánského základu volapüku je základ esperanta románský. Mimoevropské řeči v té době nikdo nepovažoval za nutné brát v potaz.
Esperanto volapük porazilo, protože je mnohem jednodušší. Jeho románské základy (v té době každý gymnasista uměl slušně latinsky) ho usnadnily nejen románským, ale též anglosaským mluvčím. Slovní kmeny zůstaly nezměny, na rozdíl od volapüku: "vol" pochází z "world" a "pük" ze "speech". Esperanto má pouze 2 pády, na rozdíl od 4 ve volapüku.
Nicméně esperanto nebyl jediný projekt mezinárodního jazyka. Proto byla ustavena Delegace pro přijetí mezinárodního jazyka, která měla vybrat nejlepší projekt a ten pak prosadit. Esperantisté doufali, že to bude esperanto. Nicméně značná oposice prosazovala jeho podstatné reformy. Tak vzniklo ido. Esperantské hnutí se rozpadlo a projekt mezinárodního jazyka byl mrtev.
Hlavním znakem ida je, že nepoužívá 6 speciálních znaků, které se používají pouze v esperantu a nikde jinde. Ido na rozdíl od esperanta stejně jako angličtina nepoužívá různé tvary přídavných jmen ani nepřímý (předmětový) pád. Na rozdíl od esperanta není sexistický jazyk: mužský rod není defaultní. Žena se v idu neřekne ne-muž.
Porovnat rozdíly mezi esperantem a idem lze na této větě:
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per kiu la similecoj kaj diferencoj de la vortaroj de la du lingvoj povas esti vidataj. (Esperanto)
Provizora vortaro Ido–Esperanto, per qua la similesi e diferi di la vortari di la du lingui povas esar vidata. (Ido)
Po první světové válce pokračovalo ve snaze vymyslet ideální umělý jazyk pouze několik excentriků. Novým hybným momentem se stal až rozvoj lingvistiky po druhé světové válce. Snaha připravit dokonalý umělý jazyk se vydala dvěma směry – praktickým a theoretickým. První znamenal snahu najít průsečík mezi existujícími jazyky zbavenými balastu. Příkladem je romanica (průnik románských jazyků) a slovio (průnik slovanských jazyků). Nejdokonalejším zástupcem této třídy je interlingua, což je latina osekaná o výjimky. Druhým směrem byla snaha zkonstruovat logicky dokonalý jazyk, což prozradí mnohé o lidském myšlení. Výsledkem na angličtině založený loglan. Bohužel je patentově chráněný. Proto vznikl na stejných principech v licenci GFDL lojban založený na čínštině.
19. prosince 2005
An Open Letter to Jenny Gibbons
Dear Madame,
you have written: "Actually the Inquisition immediately rejected the legal procedures Kramer recommended and censured the inquisitor himself just a few years after the Malleus was published." I read some Kramer's biographies. For instance the Introduction to the 1948 edition of Malleus says: "During the summer of 1497, he had returned to Germany, and was living at the convent of Rohr, near Regensburg. On 31 January, 1500, Alexander VI appointed him as Nuncio and Inquisitor of Bohemia and Moravia, in which provinces he was deputed and empowered to proceed against the Waldenses and Picards, as well as against the adherents of the witch-society. He wrote and preached with great fervour until the end. He died in Bohemia in 1505." It seems to me highly improbable that somebody censured in 1490 have been in 1500 named the Inquisitor again.
I have tried to trace this story to the sources. The oldest mention that Kramer was a bad inquisitor I have found was Herbert Thurston: Witchcraft. In The Catholic Encyclopedia, Volume XV, 1912. He said: "But the "Malleus" professed (in part fraudulently) to have been approved by the University of Cologne..." It seems to me we are the victims of modern Catholic effort to white wash the Church by blaming some individuals only exactly as the Communists try to white wash the Party by blaming Stalin and Beria only.
What is your opinion? Do you have some details on it?
you have written: "Actually the Inquisition immediately rejected the legal procedures Kramer recommended and censured the inquisitor himself just a few years after the Malleus was published." I read some Kramer's biographies. For instance the Introduction to the 1948 edition of Malleus says: "During the summer of 1497, he had returned to Germany, and was living at the convent of Rohr, near Regensburg. On 31 January, 1500, Alexander VI appointed him as Nuncio and Inquisitor of Bohemia and Moravia, in which provinces he was deputed and empowered to proceed against the Waldenses and Picards, as well as against the adherents of the witch-society. He wrote and preached with great fervour until the end. He died in Bohemia in 1505." It seems to me highly improbable that somebody censured in 1490 have been in 1500 named the Inquisitor again.
I have tried to trace this story to the sources. The oldest mention that Kramer was a bad inquisitor I have found was Herbert Thurston: Witchcraft. In The Catholic Encyclopedia, Volume XV, 1912. He said: "But the "Malleus" professed (in part fraudulently) to have been approved by the University of Cologne..." It seems to me we are the victims of modern Catholic effort to white wash the Church by blaming some individuals only exactly as the Communists try to white wash the Party by blaming Stalin and Beria only.
What is your opinion? Do you have some details on it?
Fungování kommunit
Je naší chybou, že se málo zabýváme thematem na pomezí psychologie a sociologie (pro psychologii je to thema moc velké, pro sociologii moc malé) – fungováním malých kommunit (tak od 12 po 42 lidí). Zatímco u ještě menších skupin jednoznačně rozhodují osobní vazby, u větších zase převažuje věcná stránka věci. Přitom se v podobných skupinách pohybujeme celý život – od školky před školní třídu (ta má kolem 25 žáků), vysokoškolský studijní kruh až po zaměstnání. (I když pracujete ve velké korporaci či na ministerstvu, Vaše oddělení jistě má právě tento počet kollegů.)
Tuto velikost mají i internetovské kommunity v nichž se pohybuji: Česká část Wikipedie a Sprcha / Vrba. Jsou přirozeně i větší diskusní fora, např. Neviditelný pes či IDNES, ale ta mne vždycky odpuzovala svou velikostí. Každá malá kommunita má svůj éthos, který je mixem osobních vazeb a věcné stránky věci. Protože osobní stránka má rozhodující úlohu, éthos není stabilní a často se mění, tak jednou za rok či dva. Sprcha vznikla v báječném roce 2002 a od té doby prošla několika velkými změnami. Stejně tak česká část Wikipedie vznikla na konci podzimu 2002 a prošla dvěma velkými změnami, za které poněkud neskromně snad mohu považovat můj příchod a mé vyštvání.
Co se týká Sprchy, duchovní otec Klanu, JN, před časem (19. 11. 2005) zveřejnil pozoruhodnou úvahu. Vyjádřil v ní lítost, že na Sprše nastala thermodynamická smrt. Kdyby mu něco říkal zákon nezamýšlených důsledků, tak by se tak nedivil. Byl to především Vodník, který se aktivně postavil jeho návrhu, že by na Sprše měly spolu soupeřit Gangs of Sprcha. Vodník má, na rozdíl od zastydlých individualistů, jako člen Církve smysl pro kollektiv, a proto dobře věděl, že takové války by pro tak malou kommunitu byly zničující. A taky že jo.
Bez ohledu na další aktivitu JN, která byla spíše sporadická, se na Sprše konstituoval pevný Klan s myšlenkovým obzorem Respekt Generation. Věkově se jedná především o generaci zrozenou v druhé polovině 60. let a ideologicky k její výbavě patří sionismus, antikommunismus, odpor k pacifismu a socialismu (sociální demokracii). Generace zrozená v druhé polovině 60. let dosud nebyla pořádně zmapována, ačkoliv nyní řídí a ovlivňuje českou společnost ze středních posic. Zrála za kommunismu a mentálně se vymezovala bojem proti němu ve velkých demonstracích na konci 80. let či úsilím o jeho změnu prostřednictvím SSM. Dalším zajímavým znakem je, že je to početně nejslabší aktivní česká generace vůbec. (To bude překonáno, až dozraje generace zrozená v 90. letech.)
V boji Klanu se zbytkem Sprchy byli vyštváni jeho aktivní odpůrci, kteří se pak uchýlili na dnešní Vrbu. Neustálé jemné frikce, které byly hnacím motorem Sprchy, zmizely. Sprcha je nyní ve stavu klinické smrti stejně jako Unie Svobody. Občas její stojaté vody rozvíří externisté, ať už je to protestant Karel Sýkora, noname ze Zvědavce nebo 17letý pedofil Gabriel Svoboda. Ke slovu se tak postupně dostává generace narozená v druhé polovině 80. let.
A česká část Wikipedie? Tam nyní vládnou primitivové jako je Vrba, -jkb-, Egg, Dodo, Cynik Ignác Pospíšil a Pastorius. Vytvořili natolik umrtvující prostředí, že stahují k zemi i tak nadějné osobnosti jako je Radouch, Wikimol či Li-sung. Ti jsou však konformisté, na rozdíl od Malého čtenáře či jvana, kterým byla useknuta hlava. Kdo se chce více poučit o této régne de la vertu, nechť si přečte o životě Girolama Savonaroly nebo Helden wie wir. Jan Koukal má v sobě mnohé ze svého jmenovce Calvina a jeho bezcitného upálení Miguela Serveta.
Tuto velikost mají i internetovské kommunity v nichž se pohybuji: Česká část Wikipedie a Sprcha / Vrba. Jsou přirozeně i větší diskusní fora, např. Neviditelný pes či IDNES, ale ta mne vždycky odpuzovala svou velikostí. Každá malá kommunita má svůj éthos, který je mixem osobních vazeb a věcné stránky věci. Protože osobní stránka má rozhodující úlohu, éthos není stabilní a často se mění, tak jednou za rok či dva. Sprcha vznikla v báječném roce 2002 a od té doby prošla několika velkými změnami. Stejně tak česká část Wikipedie vznikla na konci podzimu 2002 a prošla dvěma velkými změnami, za které poněkud neskromně snad mohu považovat můj příchod a mé vyštvání.
Co se týká Sprchy, duchovní otec Klanu, JN, před časem (19. 11. 2005) zveřejnil pozoruhodnou úvahu. Vyjádřil v ní lítost, že na Sprše nastala thermodynamická smrt. Kdyby mu něco říkal zákon nezamýšlených důsledků, tak by se tak nedivil. Byl to především Vodník, který se aktivně postavil jeho návrhu, že by na Sprše měly spolu soupeřit Gangs of Sprcha. Vodník má, na rozdíl od zastydlých individualistů, jako člen Církve smysl pro kollektiv, a proto dobře věděl, že takové války by pro tak malou kommunitu byly zničující. A taky že jo.
Bez ohledu na další aktivitu JN, která byla spíše sporadická, se na Sprše konstituoval pevný Klan s myšlenkovým obzorem Respekt Generation. Věkově se jedná především o generaci zrozenou v druhé polovině 60. let a ideologicky k její výbavě patří sionismus, antikommunismus, odpor k pacifismu a socialismu (sociální demokracii). Generace zrozená v druhé polovině 60. let dosud nebyla pořádně zmapována, ačkoliv nyní řídí a ovlivňuje českou společnost ze středních posic. Zrála za kommunismu a mentálně se vymezovala bojem proti němu ve velkých demonstracích na konci 80. let či úsilím o jeho změnu prostřednictvím SSM. Dalším zajímavým znakem je, že je to početně nejslabší aktivní česká generace vůbec. (To bude překonáno, až dozraje generace zrozená v 90. letech.)
V boji Klanu se zbytkem Sprchy byli vyštváni jeho aktivní odpůrci, kteří se pak uchýlili na dnešní Vrbu. Neustálé jemné frikce, které byly hnacím motorem Sprchy, zmizely. Sprcha je nyní ve stavu klinické smrti stejně jako Unie Svobody. Občas její stojaté vody rozvíří externisté, ať už je to protestant Karel Sýkora, noname ze Zvědavce nebo 17letý pedofil Gabriel Svoboda. Ke slovu se tak postupně dostává generace narozená v druhé polovině 80. let.
A česká část Wikipedie? Tam nyní vládnou primitivové jako je Vrba, -jkb-, Egg, Dodo, Cynik Ignác Pospíšil a Pastorius. Vytvořili natolik umrtvující prostředí, že stahují k zemi i tak nadějné osobnosti jako je Radouch, Wikimol či Li-sung. Ti jsou však konformisté, na rozdíl od Malého čtenáře či jvana, kterým byla useknuta hlava. Kdo se chce více poučit o této régne de la vertu, nechť si přečte o životě Girolama Savonaroly nebo Helden wie wir. Jan Koukal má v sobě mnohé ze svého jmenovce Calvina a jeho bezcitného upálení Miguela Serveta.
14. prosince 2005
Katholická Wikipedie?
Na české části Wikipedie se nedávno rozhořel spor mezi flanďáky (Dodo a Cynik) a odpůrci kontroly myšlení. Protože jsem zastánce svobody projevu, zkusil jsem do sporu zapojit.
Jak známo, na české části Wikipedie jsem však zablokován až do konce života. Proto jsem si musel zvolit jinou přezdívku. Ukázalo se, že však pro konspirační práci nemám nadání. :-) Ačkoliv jsem z důvodu utajení používal vulgární pravopis, přesto mi jednou uklouzlo slovo "organisace". Holt být barbarem není tak jednoduché. Radouch zavětřil.
Pomaleji myslící Cynik Ignác Pospíšil si své podezření musel ověřit pokusem. Poslal mi e-mail, na který jsem mu odpověděl. Bohužel jsem ho podepsal jako Guy Peters. Inu, chyba se někdy stane. Takže se má identita prozradila a hodlal jsem se chlapsky přiznat. Bohužel fízlové (Beren) byli rychlejší, takže místo přiznání jsem si jen na 24 hodin zablokoval svou IP adresu a Wikipedii nyní editovat nemohu.
Výsledek? Kromě poznání, že se na tajnou práci nehodím, jsem dospěl k zjistění, že českou Wikipedie je třeba odepsat a za kvalitní encyklopedii nepovažovat. Dva flanďáci si tam bez jakékoliv kontroly píší katholickou propagandu a nikdo jim v tom nedokáže zabránit. Pan Vrba je v tom naopak podporuje. Inu, jejich volba. Kredit mají jen jeden.
Jak známo, na české části Wikipedie jsem však zablokován až do konce života. Proto jsem si musel zvolit jinou přezdívku. Ukázalo se, že však pro konspirační práci nemám nadání. :-) Ačkoliv jsem z důvodu utajení používal vulgární pravopis, přesto mi jednou uklouzlo slovo "organisace". Holt být barbarem není tak jednoduché. Radouch zavětřil.
Pomaleji myslící Cynik Ignác Pospíšil si své podezření musel ověřit pokusem. Poslal mi e-mail, na který jsem mu odpověděl. Bohužel jsem ho podepsal jako Guy Peters. Inu, chyba se někdy stane. Takže se má identita prozradila a hodlal jsem se chlapsky přiznat. Bohužel fízlové (Beren) byli rychlejší, takže místo přiznání jsem si jen na 24 hodin zablokoval svou IP adresu a Wikipedii nyní editovat nemohu.
Výsledek? Kromě poznání, že se na tajnou práci nehodím, jsem dospěl k zjistění, že českou Wikipedie je třeba odepsat a za kvalitní encyklopedii nepovažovat. Dva flanďáci si tam bez jakékoliv kontroly píší katholickou propagandu a nikdo jim v tom nedokáže zabránit. Pan Vrba je v tom naopak podporuje. Inu, jejich volba. Kredit mají jen jeden.
8. prosince 2005
Fatální nepochopení demokracie
Tomáš Vrba je rázný člověk. Bohužel především pro něj platí pravidlo: "Dvakrát měř a jednou řež." Chápu, že je osobně citlivý na to, že někdo používá označení "fašisto". Jenže svá osobní kritéria nemůže vnucovat ostatním. Např. by se svým přístupem nemohl žít na Západě, protože tam prakticky každý pravičák aspoň jednou schytal obvinění z fašismu, stejně jako levičáci naopak obvinění z kommunismu.
Nicméně problém je širší. Jde o to, že kommunita <> jedinec. V tom tkví i podstata mého lynche. Kocourkovští na české části Wikipedie nesnesli myšlenku, že by měli tolerovat někoho jiného, kdo nemá mainstreamové, tedy dle jejich názoru jedině správné názory. Proto mne pro jistotu zablokovali až do konce života. K čí škodě, je otázka. Nesdílím optimismus Tomáše Peciny, že se tito postkommunisté někdy ze svého svrabu dostanou. Fízlovi Koukalovi zůstane dikce StB zadřená až do konce života.
A kromě jiného pak soudím, že Comodor W. Falkon je neonacista.
Nicméně problém je širší. Jde o to, že kommunita <> jedinec. V tom tkví i podstata mého lynche. Kocourkovští na české části Wikipedie nesnesli myšlenku, že by měli tolerovat někoho jiného, kdo nemá mainstreamové, tedy dle jejich názoru jedině správné názory. Proto mne pro jistotu zablokovali až do konce života. K čí škodě, je otázka. Nesdílím optimismus Tomáše Peciny, že se tito postkommunisté někdy ze svého svrabu dostanou. Fízlovi Koukalovi zůstane dikce StB zadřená až do konce života.
A kromě jiného pak soudím, že Comodor W. Falkon je neonacista.
30. listopadu 2005
Tyrannie na Wikipedii
Tak se klika průměrných či spíše podprůměrných lidí na české části Wikipedie opět projevila. Malý čtenář dostal "přísný ale spravedlivý trest" 7 dní natvrdo, protože si dovolil napsat, že Comodor W. Falkon je nacista. Inu, české části Wikipedie dnes vládnou ti, jejichž omezené obzory nesnesou nic, co se nevejde do jejich zaprdněného světonázoru. Jen tak dál, soudruzi. Velice bych se divil, kdyby Malý čtenář po tomto projevu osobní msty, kdy se žádný z našich statečných správců se tomuto dalšímu lynchi nebyl schopen postavit, měl chuť pokračovat. Jejich jediná starost totiž byla, aby Malý čtenář nebyl zkrácen ve své lhůtě pro protiprávní znovukandidaturu na správce. Inu, když se bližní topí, hlavně aby se mu nepomačkal oblek.
14. listopadu 2005
Zbytečná nepřátelství
motto: "Vite naproste hovno, Petersi, coz dokazujete dnes a denne. Alespon ten plural majesticus byste si mohl odpustit."
Úvodem bych chtěl předeslat, že mám Michaelu rád, protože je Židovka, nikoliv navzdory tomu, že je Židovka. Dále, protože žijeme, ať se nám to líbí nebo nelíbí, v genderově definované společnosti, je primární povinností muže být k ženě galantní. Proto si ve vztahu ke královně Sprchy osvojím křesťanské heslo: "Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem." Nicméně by mne zajímalo, od kdy je katechismus "projevem intelektuální lenosti". Když si někdo myslí, že čím více negativních epithet k osobě opponenta navrší, tím lépe, je to jeho věc. Já si však myslím, že je lepší diskutovat k věci. A třetí věc do úvodu. "Guy Peters", jak známo, není mé pravé jméno. Proto je více než nadbytečné psát "pan Peters".
Attention deficit disorder (AFD) není jakési chaotické vybíhání z lavice za účelem upoutání pozornosti učitelky. Příčina vězí v nemožnosti sebekázně, nikoliv v touze upřít na sebe pozornost dozorce. Nehovoříme-li o poruše, tak první jev spočívá v nedostatku pevné vůle. Zda ji mám, si každý může ověřit na faktu, zda jsem od svého prohlášení 26. 9. 2005 postoval na Sprchu jakýkoliv text. Druhý jev spočívá jakémsi exhibicionismu až hérostratovství. Ten má každý, kdo na Internet píše do diskussí či dokonce články. O pozornost škemrá každý z nich.
Pokusme se poctivě zamyslet, jaký byl smysl článku, když žádné explicitní vysvětlení tam nenalezneme. Začněme od nepochybných faktů. Inspirací autorky byl článek Pavla Pečínky Čekání na romskou Hirsi Ali. Jeho obsahem jsou tato tvrzení:
"Velká část cikánských žen zažívá trojí útlak. Od většinové společnosti, která v nich vidí jednak z xenofobních příčin, jednak po některých špatných zkušenostech prostě „špinavý cigány“. Další problém mají Romky všeobecně jako ženy, které v Česku pobírají nižší platy a hůře shánějí zaměstnání než muži. Tvrdý útlak však zažívají Romky mnohdy v nejbližším okolí." Tato tvrzení jsou předkládána jako axiomy, o nichž se nediskutuje. Dále je zde vysvětlení, proč se tímto problémem nezabývají gádžovské feministky a levicoví politici. Autor proto vidí jako nutnost, aby problém trojí diskriminace ze země zvedly samy Romky.
Autorka axiomy odmítá, a proto zákonitě odmítá i implikaci. Ukazuje příklad slovenských romských osad, kde údajně jednu ze tří tvrzených diskriminací Romky nezažívají (o zbylých dvou autorka cudně mlčí). Kritisuje volání po české romské Hirsi Ali jako umělé vytváření neexistujícího problému. Přitom "O postaveni Romu v ramci majoritni spolecnosti ten clanek nebyl, je mi lito, ze mate najednou tak bujnou fantazii." To je už skoro dialektická jednota protikladů.
Než přistoupím k vyvracení autorčiných thesí, pokusím se zachytit svou vlastní posici, což je nutné jako předporuzumění vlastnímu subjektivismu. Nepopírám, že Hirsi Ali je pro mne hrdinkou. Je to člověk, který riskuje svůj vlastní život, aby bojoval s jevem, bez nějž údajně ztrácíme kontakt se svým biologickým tělem, které nám údajně začíná být na obtíž. Snahy zakázat obřízku pro ni nejsou pošlapáním tradic (je každou tradici nutno následovat?) a podlehnutím západní ideologii (východní ideologie jsou OK?). Uznává fakt, že v mrzačení závislých není na místě racionální argumentace, nýbrž přísný zákaz. Zde si dovolím poznámku, že s rouhači se nediskutuje (ti se rovnou zavírají do žalářů), ale nositele tradic mrzačení máme respektovat.
Autorka odsuzuje sociální násilí levicových ideologů s policajtskou náturou. Obhajuje ideu multikulturalismu (dále též jen "MC"): "Mám tendenci problém vidět jako nedostatek [MC], skutečný nedostatek, bez ohledu na politické proklamace," ačkoliv pak tvrdí opak: "Text byl totiz predevsim kritikou multikulturalismu a PC". Je třeba respektovat fakt, že autorka sama o sobě prohlásila, že je "klubko oxymoronů". Jenže to se pak těžko smysluplně diskutuje.
O nesmyslnosti MC byly napsány stohy literatury. Za všechny připomenu např. Magna Maxima: "Tak me napada , kdyz skrtneme universalitu a objektivity JAK A PODLE CEHO JE ODSOUZENIHODNE - ZE TREBA NASE KULTURA PREVALCUJE NEJAKOU JINOU? {mysleno vymazani ciziho pribehu,reci a slov... ne zivota } OTAZKA :Z jake posice jde rict : "Opanovani ciziho jazyka a jeho nahrazeni NASIM, je spatnost"??....myslim, ze ta posice neexistuje, tj. ani ten moralni apel nema smysl...takze hrrr na ne !...zglobalisujme to na jednu hromadu !...kulturni kolonialismus, skrz naskrz rasami...multiethno-monokulti..ja jsem pro!..." Na tom nic nezmění odsuzování tohoto či obdobných vyjádření: "Opet cernobile videni. Tezko si povidat o barvach na obrazech s clovekem, ktery je nevidi." + ""Nazor "svine, ktere jsou hazeny perly." To abych vam dala "ochutnat vasi vlastni mediciny"."
A nyní ke kritice mé kritiky. Opravdu netuším, kde se bere pocit, že dokud není problém sebereflektován, tak neexistuje. Domyšleno do důsledků, kommunisti by měli pravdu, když bojovali s Chartou 77. Dokud si totiž obyvatelstvo neuvědomilo, že kommunismus je systémově špatně, problém kommunismu neexistoval. Svobodná Evropa byla tedy skutečná "štvavá vysílačka", která účelově překrucovala tvrzení a pro své aktivisty připravovala půdu pro „zvednutí tématu ze země“.
Autorka napsala: "Myslím, že tento jejich dojem [diskriminace a ponížení] z okolní společnosti JE autentický." Já jsem se zaradoval, že konečně jim to nevsugeroval zlý levicový ideolog a poukázal na rozpor mezi tvrzením, že Pařížané si to uvědomili sami, zatímco Romům to někdo sugeruje: "Aha, takže ti se bouří oprávněně, zatímco Romům to někdo vsugeroval. Geniální logika." Autorka však zase popírá sama sebe: "V textu jste se jako dobry ctenar nemohl docist, ze se bouri opravnene." Opět tedy klubko oxymoronů. Jak ale diskutovat s klubkem oxymoronů? Dovolím si ale skromnou opravu mé věty. Autorka kritisuje mou větu tak, že Romům zatím nikdo nic nevsugeroval. Ano, stejně jako Andy se hluboce omlouvám za použití nesprávného času.
Další problém je pýthičnost autorčina textu. Věta: "Je totiž výsledkem totality laskavosti, totality rovnosti, totality tolerance, která je však stejně omezující jako kterákoliv jiná klec," prý není odmítnutím laskavosti, rovnosti, ani tolerance. Nešlo by to příště srozumitelněji? A k thesím rovnou přikládat i autorisovaný překlad do češtiny. A začít rovnou zde: "A autentická laskavost, rovnost a tolerance je OK? Jak kdy."
K autorčině názoru: "Vubec nechapete o cem je rec a podsouvate kraviny," bych si dovolil upozornit na fakt, že jsou na světě demokracie, kde vládla, nebo vládne theokracie a apartheid. Byť Evropa má své limity, ještě to není s ní tak zlé. Problém souladu názoru lidu a politických špiček je spíše na další článek, takže jej s dovolením ponechám stranou.
"Konce sladkého života v neuvědomění si toho, co jim vlastně schází." Ano, "beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum". Proto ten nenáviděný Marx nazval náboženství opiem (tj. anestetikem) lidstva. Co je tedy nejlepším řešením pro české Romky? Sladké neuvědomění po vzoru slovenských slumů, kde sice zasahovala armáda (sic!), kterýžto fakt autorka radši ani nezmiňuje, aby se jí nezhroutila idyla nezkaženého divocha jako domeček z karet, ačkoliv autorka pod dojmem Tomášovy a mé kritiky tento model označuje za nepřenosný, nebo bezcitná intervence? Čtenáři, rozsuď nás. Dáváš přednost osvícenskému 18. století, nebo liberálnímu 19. století?
Úvodem bych chtěl předeslat, že mám Michaelu rád, protože je Židovka, nikoliv navzdory tomu, že je Židovka. Dále, protože žijeme, ať se nám to líbí nebo nelíbí, v genderově definované společnosti, je primární povinností muže být k ženě galantní. Proto si ve vztahu ke královně Sprchy osvojím křesťanské heslo: "Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem." Nicméně by mne zajímalo, od kdy je katechismus "projevem intelektuální lenosti". Když si někdo myslí, že čím více negativních epithet k osobě opponenta navrší, tím lépe, je to jeho věc. Já si však myslím, že je lepší diskutovat k věci. A třetí věc do úvodu. "Guy Peters", jak známo, není mé pravé jméno. Proto je více než nadbytečné psát "pan Peters".
Attention deficit disorder (AFD) není jakési chaotické vybíhání z lavice za účelem upoutání pozornosti učitelky. Příčina vězí v nemožnosti sebekázně, nikoliv v touze upřít na sebe pozornost dozorce. Nehovoříme-li o poruše, tak první jev spočívá v nedostatku pevné vůle. Zda ji mám, si každý může ověřit na faktu, zda jsem od svého prohlášení 26. 9. 2005 postoval na Sprchu jakýkoliv text. Druhý jev spočívá jakémsi exhibicionismu až hérostratovství. Ten má každý, kdo na Internet píše do diskussí či dokonce články. O pozornost škemrá každý z nich.
Pokusme se poctivě zamyslet, jaký byl smysl článku, když žádné explicitní vysvětlení tam nenalezneme. Začněme od nepochybných faktů. Inspirací autorky byl článek Pavla Pečínky Čekání na romskou Hirsi Ali. Jeho obsahem jsou tato tvrzení:
"Velká část cikánských žen zažívá trojí útlak. Od většinové společnosti, která v nich vidí jednak z xenofobních příčin, jednak po některých špatných zkušenostech prostě „špinavý cigány“. Další problém mají Romky všeobecně jako ženy, které v Česku pobírají nižší platy a hůře shánějí zaměstnání než muži. Tvrdý útlak však zažívají Romky mnohdy v nejbližším okolí." Tato tvrzení jsou předkládána jako axiomy, o nichž se nediskutuje. Dále je zde vysvětlení, proč se tímto problémem nezabývají gádžovské feministky a levicoví politici. Autor proto vidí jako nutnost, aby problém trojí diskriminace ze země zvedly samy Romky.
Autorka axiomy odmítá, a proto zákonitě odmítá i implikaci. Ukazuje příklad slovenských romských osad, kde údajně jednu ze tří tvrzených diskriminací Romky nezažívají (o zbylých dvou autorka cudně mlčí). Kritisuje volání po české romské Hirsi Ali jako umělé vytváření neexistujícího problému. Přitom "O postaveni Romu v ramci majoritni spolecnosti ten clanek nebyl, je mi lito, ze mate najednou tak bujnou fantazii." To je už skoro dialektická jednota protikladů.
Než přistoupím k vyvracení autorčiných thesí, pokusím se zachytit svou vlastní posici, což je nutné jako předporuzumění vlastnímu subjektivismu. Nepopírám, že Hirsi Ali je pro mne hrdinkou. Je to člověk, který riskuje svůj vlastní život, aby bojoval s jevem, bez nějž údajně ztrácíme kontakt se svým biologickým tělem, které nám údajně začíná být na obtíž. Snahy zakázat obřízku pro ni nejsou pošlapáním tradic (je každou tradici nutno následovat?) a podlehnutím západní ideologii (východní ideologie jsou OK?). Uznává fakt, že v mrzačení závislých není na místě racionální argumentace, nýbrž přísný zákaz. Zde si dovolím poznámku, že s rouhači se nediskutuje (ti se rovnou zavírají do žalářů), ale nositele tradic mrzačení máme respektovat.
Autorka odsuzuje sociální násilí levicových ideologů s policajtskou náturou. Obhajuje ideu multikulturalismu (dále též jen "MC"): "Mám tendenci problém vidět jako nedostatek [MC], skutečný nedostatek, bez ohledu na politické proklamace," ačkoliv pak tvrdí opak: "Text byl totiz predevsim kritikou multikulturalismu a PC". Je třeba respektovat fakt, že autorka sama o sobě prohlásila, že je "klubko oxymoronů". Jenže to se pak těžko smysluplně diskutuje.
O nesmyslnosti MC byly napsány stohy literatury. Za všechny připomenu např. Magna Maxima: "Tak me napada , kdyz skrtneme universalitu a objektivity JAK A PODLE CEHO JE ODSOUZENIHODNE - ZE TREBA NASE KULTURA PREVALCUJE NEJAKOU JINOU? {mysleno vymazani ciziho pribehu,reci a slov... ne zivota } OTAZKA :Z jake posice jde rict : "Opanovani ciziho jazyka a jeho nahrazeni NASIM, je spatnost"??....myslim, ze ta posice neexistuje, tj. ani ten moralni apel nema smysl...takze hrrr na ne !...zglobalisujme to na jednu hromadu !...kulturni kolonialismus, skrz naskrz rasami...multiethno-monokulti..ja jsem pro!..." Na tom nic nezmění odsuzování tohoto či obdobných vyjádření: "Opet cernobile videni. Tezko si povidat o barvach na obrazech s clovekem, ktery je nevidi." + ""Nazor "svine, ktere jsou hazeny perly." To abych vam dala "ochutnat vasi vlastni mediciny"."
A nyní ke kritice mé kritiky. Opravdu netuším, kde se bere pocit, že dokud není problém sebereflektován, tak neexistuje. Domyšleno do důsledků, kommunisti by měli pravdu, když bojovali s Chartou 77. Dokud si totiž obyvatelstvo neuvědomilo, že kommunismus je systémově špatně, problém kommunismu neexistoval. Svobodná Evropa byla tedy skutečná "štvavá vysílačka", která účelově překrucovala tvrzení a pro své aktivisty připravovala půdu pro „zvednutí tématu ze země“.
Autorka napsala: "Myslím, že tento jejich dojem [diskriminace a ponížení] z okolní společnosti JE autentický." Já jsem se zaradoval, že konečně jim to nevsugeroval zlý levicový ideolog a poukázal na rozpor mezi tvrzením, že Pařížané si to uvědomili sami, zatímco Romům to někdo sugeruje: "Aha, takže ti se bouří oprávněně, zatímco Romům to někdo vsugeroval. Geniální logika." Autorka však zase popírá sama sebe: "V textu jste se jako dobry ctenar nemohl docist, ze se bouri opravnene." Opět tedy klubko oxymoronů. Jak ale diskutovat s klubkem oxymoronů? Dovolím si ale skromnou opravu mé věty. Autorka kritisuje mou větu tak, že Romům zatím nikdo nic nevsugeroval. Ano, stejně jako Andy se hluboce omlouvám za použití nesprávného času.
Další problém je pýthičnost autorčina textu. Věta: "Je totiž výsledkem totality laskavosti, totality rovnosti, totality tolerance, která je však stejně omezující jako kterákoliv jiná klec," prý není odmítnutím laskavosti, rovnosti, ani tolerance. Nešlo by to příště srozumitelněji? A k thesím rovnou přikládat i autorisovaný překlad do češtiny. A začít rovnou zde: "A autentická laskavost, rovnost a tolerance je OK? Jak kdy."
K autorčině názoru: "Vubec nechapete o cem je rec a podsouvate kraviny," bych si dovolil upozornit na fakt, že jsou na světě demokracie, kde vládla, nebo vládne theokracie a apartheid. Byť Evropa má své limity, ještě to není s ní tak zlé. Problém souladu názoru lidu a politických špiček je spíše na další článek, takže jej s dovolením ponechám stranou.
"Konce sladkého života v neuvědomění si toho, co jim vlastně schází." Ano, "beati pauperes spiritu quoniam ipsorum est regnum caelorum". Proto ten nenáviděný Marx nazval náboženství opiem (tj. anestetikem) lidstva. Co je tedy nejlepším řešením pro české Romky? Sladké neuvědomění po vzoru slovenských slumů, kde sice zasahovala armáda (sic!), kterýžto fakt autorka radši ani nezmiňuje, aby se jí nezhroutila idyla nezkaženého divocha jako domeček z karet, ačkoliv autorka pod dojmem Tomášovy a mé kritiky tento model označuje za nepřenosný, nebo bezcitná intervence? Čtenáři, rozsuď nás. Dáváš přednost osvícenskému 18. století, nebo liberálnímu 19. století?
Postoj k emigrantům
Jak známo, postoj Čechů k emigrantům je xenofobní. Proč tomu tak je? Pokusím se na to podívat.
Tomáš napsal: "Do toho jsi tady umístil své avízo. Nemůžeš se moc divit, že někteří to pochopili jako provokaci, jako opětovný pokus o rozbití té budované atmosféry. Patříš totiž k těm, kteří ten sprší prostor opustili a není tedy jasné, jak moc Ti její atmosféra leží na srdci." K tomu nedílně patří i subjektivní definice Sprchy: "Sprcha skutečně byla výjimečný prostor. Začali to kazit až jednotliví členové svým egoistickým jednáním: šlo vždy o osobní pocit ukřivděnosti, který tento člen nadřadil tomu společnému prostoru. Vždy tím dal najevo, že je pro něj důležitější jeho ublížení, než celá Sprcha."
Co to znamená? To, že Sprcha, Wikipedie či ČR je výjimečný prostor jaksi apriori, z definice. A na tom z definice výjimečném prostoru působí spousta jedinců. Někteří jsou si vědomi svého závazku k vlasti, nejlepšímu českému serveru apod. Jiní si libují ve svém bezuzdném liberalismu – individualismu a chovají se k státu či serveru jako k nástroji. Takové odmítnutí kolektivismu je však těžkým hříchem.
V každém kollektivu se dříve nebo později ustanoví náboženská policie, která tvrdě vymáhá kollektivistický éthos. Je přitom zcela lhostejné, jak je označována, zda jako Klan či jinak. Její obětí jsou nejprve sólisté, později i její odpůrci. Ti se stávají outsidery, ať již faktickými, nebo formálními.
A nyní po tomto trochu složitějším úvodu přicházíme k vlastnímu thematu článku. Co se stane, když takový formalisovaný outsider rozhodne vrátit do kollektivu? Tomášova odpověď je jasná: Je to pochopeno jako provokace. Jenže, co je to provokace? Je to rušení klidu? Provokace je definována jako dráždění, popuzování. Přicházejí emigranti dráždit a popouzet? Nelze to vyloučit, ale je to obecně málo pravděpodobné. Xenofobní reakce k nim je tedy přiznáním vlastní nejistoty, neochoty podrobit pracně vynucený kollektivní éthos nové zkoušce.
Jsem ten, o němž se v české části Wikipedie (kladně) nemluví. Je neuvěřitelné, jaké psí kusy tamní velcí modráci dokázali vyvinout, aby nemuseli uvést mé jméno jako spoluautora článků, které přebírají z Iuridicta za vulgarisace orthografie, aby vyhovovala (post)kommunistickému vkusu tamních polovzdělanců. Museli by tím totiž implicitně přiznat, že ač mne vyhnali, že se beze mne dosud neobejdou.
Protože jsem bytostný individualista, postuji své tento a své další texty sem. Consilium abeundi, byť je řečeno v žertu, nelze přeslechnout.
Tomáš napsal: "Do toho jsi tady umístil své avízo. Nemůžeš se moc divit, že někteří to pochopili jako provokaci, jako opětovný pokus o rozbití té budované atmosféry. Patříš totiž k těm, kteří ten sprší prostor opustili a není tedy jasné, jak moc Ti její atmosféra leží na srdci." K tomu nedílně patří i subjektivní definice Sprchy: "Sprcha skutečně byla výjimečný prostor. Začali to kazit až jednotliví členové svým egoistickým jednáním: šlo vždy o osobní pocit ukřivděnosti, který tento člen nadřadil tomu společnému prostoru. Vždy tím dal najevo, že je pro něj důležitější jeho ublížení, než celá Sprcha."
Co to znamená? To, že Sprcha, Wikipedie či ČR je výjimečný prostor jaksi apriori, z definice. A na tom z definice výjimečném prostoru působí spousta jedinců. Někteří jsou si vědomi svého závazku k vlasti, nejlepšímu českému serveru apod. Jiní si libují ve svém bezuzdném liberalismu – individualismu a chovají se k státu či serveru jako k nástroji. Takové odmítnutí kolektivismu je však těžkým hříchem.
V každém kollektivu se dříve nebo později ustanoví náboženská policie, která tvrdě vymáhá kollektivistický éthos. Je přitom zcela lhostejné, jak je označována, zda jako Klan či jinak. Její obětí jsou nejprve sólisté, později i její odpůrci. Ti se stávají outsidery, ať již faktickými, nebo formálními.
A nyní po tomto trochu složitějším úvodu přicházíme k vlastnímu thematu článku. Co se stane, když takový formalisovaný outsider rozhodne vrátit do kollektivu? Tomášova odpověď je jasná: Je to pochopeno jako provokace. Jenže, co je to provokace? Je to rušení klidu? Provokace je definována jako dráždění, popuzování. Přicházejí emigranti dráždit a popouzet? Nelze to vyloučit, ale je to obecně málo pravděpodobné. Xenofobní reakce k nim je tedy přiznáním vlastní nejistoty, neochoty podrobit pracně vynucený kollektivní éthos nové zkoušce.
Jsem ten, o němž se v české části Wikipedie (kladně) nemluví. Je neuvěřitelné, jaké psí kusy tamní velcí modráci dokázali vyvinout, aby nemuseli uvést mé jméno jako spoluautora článků, které přebírají z Iuridicta za vulgarisace orthografie, aby vyhovovala (post)kommunistickému vkusu tamních polovzdělanců. Museli by tím totiž implicitně přiznat, že ač mne vyhnali, že se beze mne dosud neobejdou.
Protože jsem bytostný individualista, postuji své tento a své další texty sem. Consilium abeundi, byť je řečeno v žertu, nelze přeslechnout.
Jak to bylo se Sprchou
Vzpomínky pamětníka na předpotopní Sprchu (2002–2003).
motto: "HUSITA mě sice občas vytáčí do vývrtky (ani ne tak buranstvím, ale lajdáctvím v myšlení i psaní), ale byl bych velmi nerad, kdyby mi jednoho dne J. Klabačka suše oznámil, že ho vyloučil a s nikým se o důvodech nehodlá bavit, protože on se tu přece pánem. A kdybych ho musel prosit, aby HUSITU připustil zpátky." Tomáš Pecina
Sprcha vznikla jako soukromý server Jana Klabačky (aka Jena) bez většího zájmu veřejnosti někdy v roce 2002. V té době tam vedle něho přispíval pouze Václav Pinkava a Jiřina Fuchsová. Hlavním záměrem bylo vytvořit místo pro kultivovanou diskussi, jako konkurrenci pro diskussní fóra Britských listů.
Britské listy vznikly odštěpením od Neviditelného psa v létě 1997. Autorem původního layoutu byl Tomáš Vild. Stejně jako jako NP, tak i BL měly forum pro všeobecnou diskussi. Nesledoval jsem ho, takže nevím, o čem se tam povídalo. Po příchodu Tomáše Peciny a Štěpána Kotrby do Britských listů byl změněn layout a zavedena diskusse ke každému článku. (Domnívám se, že jejich archiv neexistuje nikde na Internetu.) Brzy se vytvořila nesmiřitelná oposice k PC levicovému éthosu článků BL. Ačkoliv řada diskutérů své texty podepisovala svým pravým jménem (max, Michaela, má maličkost a další), byli Janem Čulíkem označováni za anonymy, s nimiž se nediskutuje – např. Tengu. Konflikt eskaloval tím, když Boutros objevil, že Jan Čulík kdysi rovněž používal pseudonym – Václav Písecký. DJing cheb pako se okamžitě přejmenoval na Václav Písecký I. a ostatní členové Církve píseckých ke svému jménu připojili přídomek Písecký či z Písku. (Posledním mohykánem Církve píseckých je tedy Jarda z Písku, což v neznalých vyvolává nesprávný dojem, že jde o Čecha.) Já jsem tak neučinil: Už tehdy jsem měl odpor ke kollektivismu.
V lednu 2003 Janu Čulíkovi došla trpělivost s neodbytnými kritiky, a proto pověřil Joe Pantůčka, aby začal diskussní fora censurovat. Ten se svého úkolu nezhostil právě s úspěchem, takže diskussní fora byla "dočasně" (do prázdnin) zrušena. Ve skutečnosti nebyla obnovena dodnes. Mezitím se rozhostila občanská válka mezi vedením BL a jeho kritiky z diskussních fór. Po té, kdy censura znemožňovala napsat jakýkoliv kloudný text, odešla většina diskutérů na Sprchu.
Patřil k nim zejména Jena (Jan Klabacka), Václav Písecký I (Boutros el Uam), TL, Vodnik, gogo, Michaela, cnemo, HUSITA, Astr, Milos Koenig, JN, neckar, Ales Zeman, max, Vaclav Neckar mladsi prosim (Elvis Has Entered the Building), Tonda Kubrt, Andyo, JardazPisku, jezovec, Postava do dzezu a má maličkost (já jsem se naopak na Sprše ukryl pod pseudonymem Guy Peters), přičem někteří z nich na BL nepřispívali a přišli na Sprchu nově. Tehdejší Sprcha neměla éthos Pravdy a lásky jako dnes. K hlavním přispěvatelům patřili i Jiri Taborsky, Tom, Sinister Nexus, Petr Motyka a Emil a na druhé straně Lucifer, Ivan, Zuzana Wegerova či Muhammar, ba dokonce i vlad123. Maskotem Sprchy byl JaroSlav (Krátký) aka JK, který svými exatickými texty nesmírně dráždil p. Klabačku. Zde je malá ukázka:
"infantilním radikálne proamerickým fašistum a militaristum prijdete casem málo proamerický a casem vás prohlásí za nebezpecného "levicového evropského" intelektuála (dovolí si premýšlet), jehož pravé místo je na kandelábru s kravatou (hahaha) kolem krku. Oni totiž berou jen ty, kterí tancí jako zombie tanec smrti na každé ubité zemi, na kterou posvecený šílenec Bush ukáže prstem (napr. fašisti a kryptokomunisti jako Neumann, Beneš a Wagner). Tady už dávno nejde o Saddáma (i Rumsfeld si s ním kdysi potrásl rukou, viz nedávný Baldachýn na Novinkách), ale o nástup fašismu v USA a snahu o destabilizaci sveta. Nekterým onanistickým primitivum už nestací hrát válecné hry pro potenciální zlocince na Playstation, Sega, X-boxu apod., oni chteji skutecnou krev. USA se predvedly v celé své nahote jako vymiškaná a bezmyšlenkovitá kultura smrti a náboženského fundamentalismu (viz prátelství Busha a sektárského reverenda Moona). Je treba je zastavit, dokud je cas."
O konflikty nebyla nouze, vyvolala je např. Zuzana Wegerova, Josef Novak či Ivan. Těsně před pádem dorazila aschen a zavítal též OndrejCapek. Významnou událostí byl první sraz Sprchy dne 5. 7. 2003, kterou zorganisoval Vodník a kam dorazila Postava, Tomáš Pecina, Michaela a já. Předpotopní Sprcha skončila tak, že Tomáš Pecina vyhlásil stávkovou pohotovost čtenářů, p. Klabačka se naštval a Sprchu zavřel. Následovala MeziSprcha, která však měla spíše podobu Sanhedrinu, takže zveřejněna není.
Updated.
motto: "HUSITA mě sice občas vytáčí do vývrtky (ani ne tak buranstvím, ale lajdáctvím v myšlení i psaní), ale byl bych velmi nerad, kdyby mi jednoho dne J. Klabačka suše oznámil, že ho vyloučil a s nikým se o důvodech nehodlá bavit, protože on se tu přece pánem. A kdybych ho musel prosit, aby HUSITU připustil zpátky." Tomáš Pecina
Sprcha vznikla jako soukromý server Jana Klabačky (aka Jena) bez většího zájmu veřejnosti někdy v roce 2002. V té době tam vedle něho přispíval pouze Václav Pinkava a Jiřina Fuchsová. Hlavním záměrem bylo vytvořit místo pro kultivovanou diskussi, jako konkurrenci pro diskussní fóra Britských listů.
Britské listy vznikly odštěpením od Neviditelného psa v létě 1997. Autorem původního layoutu byl Tomáš Vild. Stejně jako jako NP, tak i BL měly forum pro všeobecnou diskussi. Nesledoval jsem ho, takže nevím, o čem se tam povídalo. Po příchodu Tomáše Peciny a Štěpána Kotrby do Britských listů byl změněn layout a zavedena diskusse ke každému článku. (Domnívám se, že jejich archiv neexistuje nikde na Internetu.) Brzy se vytvořila nesmiřitelná oposice k PC levicovému éthosu článků BL. Ačkoliv řada diskutérů své texty podepisovala svým pravým jménem (max, Michaela, má maličkost a další), byli Janem Čulíkem označováni za anonymy, s nimiž se nediskutuje – např. Tengu. Konflikt eskaloval tím, když Boutros objevil, že Jan Čulík kdysi rovněž používal pseudonym – Václav Písecký. DJing cheb pako se okamžitě přejmenoval na Václav Písecký I. a ostatní členové Církve píseckých ke svému jménu připojili přídomek Písecký či z Písku. (Posledním mohykánem Církve píseckých je tedy Jarda z Písku, což v neznalých vyvolává nesprávný dojem, že jde o Čecha.) Já jsem tak neučinil: Už tehdy jsem měl odpor ke kollektivismu.
V lednu 2003 Janu Čulíkovi došla trpělivost s neodbytnými kritiky, a proto pověřil Joe Pantůčka, aby začal diskussní fora censurovat. Ten se svého úkolu nezhostil právě s úspěchem, takže diskussní fora byla "dočasně" (do prázdnin) zrušena. Ve skutečnosti nebyla obnovena dodnes. Mezitím se rozhostila občanská válka mezi vedením BL a jeho kritiky z diskussních fór. Po té, kdy censura znemožňovala napsat jakýkoliv kloudný text, odešla většina diskutérů na Sprchu.
Patřil k nim zejména Jena (Jan Klabacka), Václav Písecký I (Boutros el Uam), TL, Vodnik, gogo, Michaela, cnemo, HUSITA, Astr, Milos Koenig, JN, neckar, Ales Zeman, max, Vaclav Neckar mladsi prosim (Elvis Has Entered the Building), Tonda Kubrt, Andyo, JardazPisku, jezovec, Postava do dzezu a má maličkost (já jsem se naopak na Sprše ukryl pod pseudonymem Guy Peters), přičem někteří z nich na BL nepřispívali a přišli na Sprchu nově. Tehdejší Sprcha neměla éthos Pravdy a lásky jako dnes. K hlavním přispěvatelům patřili i Jiri Taborsky, Tom, Sinister Nexus, Petr Motyka a Emil a na druhé straně Lucifer, Ivan, Zuzana Wegerova či Muhammar, ba dokonce i vlad123. Maskotem Sprchy byl JaroSlav (Krátký) aka JK, který svými exatickými texty nesmírně dráždil p. Klabačku. Zde je malá ukázka:
"infantilním radikálne proamerickým fašistum a militaristum prijdete casem málo proamerický a casem vás prohlásí za nebezpecného "levicového evropského" intelektuála (dovolí si premýšlet), jehož pravé místo je na kandelábru s kravatou (hahaha) kolem krku. Oni totiž berou jen ty, kterí tancí jako zombie tanec smrti na každé ubité zemi, na kterou posvecený šílenec Bush ukáže prstem (napr. fašisti a kryptokomunisti jako Neumann, Beneš a Wagner). Tady už dávno nejde o Saddáma (i Rumsfeld si s ním kdysi potrásl rukou, viz nedávný Baldachýn na Novinkách), ale o nástup fašismu v USA a snahu o destabilizaci sveta. Nekterým onanistickým primitivum už nestací hrát válecné hry pro potenciální zlocince na Playstation, Sega, X-boxu apod., oni chteji skutecnou krev. USA se predvedly v celé své nahote jako vymiškaná a bezmyšlenkovitá kultura smrti a náboženského fundamentalismu (viz prátelství Busha a sektárského reverenda Moona). Je treba je zastavit, dokud je cas."
O konflikty nebyla nouze, vyvolala je např. Zuzana Wegerova, Josef Novak či Ivan. Těsně před pádem dorazila aschen a zavítal též OndrejCapek. Významnou událostí byl první sraz Sprchy dne 5. 7. 2003, kterou zorganisoval Vodník a kam dorazila Postava, Tomáš Pecina, Michaela a já. Předpotopní Sprcha skončila tak, že Tomáš Pecina vyhlásil stávkovou pohotovost čtenářů, p. Klabačka se naštval a Sprchu zavřel. Následovala MeziSprcha, která však měla spíše podobu Sanhedrinu, takže zveřejněna není.
Updated.
Ještě ke kosmogonii
Podle starých Egypťanů stvořil svět bůh Atum ejakulací při masturbaci. To je asi nejrealističtejší pohled všech kreacionistů. :-)
Jak správně e-mailovat
Yahoo je docela dobrý freemailový klient. Máte jen jednu drobnou chybičku. Netuší, že by někdo mohl chtít posílat e-maily ve Windows-1250, ačkoliv má nastaveno odesílání v kódování ISO-8559-2. Co to udělá, je známá Gatesova pomsta. Místo š, ž, ť dostanete ą, ľ, ». Ale copak Yahoo může za to, že je někdo líný si v Mozille nastavit výchozí znakovou sadu na ISO-8559-2?
Naproti tomu Gmail, to je jiný kádr. Toho normy nezajímají vůbec. Všechny e-maily posílá v UTF-8, ať se Vám to líbí, nebo ne. Přitom dle normy při odesílání má poštovní klient rozpoznat používané znaky a použít nejnižší možné kódování, např. místo ISO-8859-2 pouze ISO-8859-1 či dokonce US-ASCII.
Naproti tomu Gmail, to je jiný kádr. Toho normy nezajímají vůbec. Všechny e-maily posílá v UTF-8, ať se Vám to líbí, nebo ne. Přitom dle normy při odesílání má poštovní klient rozpoznat používané znaky a použít nejnižší možné kódování, např. místo ISO-8859-2 pouze ISO-8859-1 či dokonce US-ASCII.
Hádanka pro goga
Na tomhle blogu je seznam 7 lidí, kteří se zmocnili české části Wikipedie:
Pastoria můžeme vynechat, protože je zjevné, že to není jeho občanské jméno. Zůstává 6 jmen. Která jsem, gogo, zveřejnil? Hic Rhodus, hic salta.
- Jan Kulveit vulgo Wikimol
- Radek Svítil vulgo Radouch
- Ignác Pospíšil vulgo Cinik
- Pastorius
- David Vopřada vulgo Dodo vulgo Flanďák
- Zdeněk Pražák vulgo Zp
- Jan Koukal von Berlin vulgo -jkb-
Pastoria můžeme vynechat, protože je zjevné, že to není jeho občanské jméno. Zůstává 6 jmen. Která jsem, gogo, zveřejnil? Hic Rhodus, hic salta.
10. listopadu 2005
Nečekaný mirror
Úplnou náhodou jsem se dozvěděl, že tenhle blog má mirror. A to jsem si myslel, že ho nikdo nečte.
4. listopadu 2005
Výsledek jedné akce
Protože Luboš Motl má svou fotku s Klausem, ani já jsem nemohl zůstat pozadu. Výsledek vidíte sami.
Neznámého mého ctitele tato fotografie inspirovala k pěkné koláži.
Updated.
Neznámého mého ctitele tato fotografie inspirovala k pěkné koláži.
Updated.
14. října 2005
Seznam mých nových článků
pomocné seznamy:
články:
články:
- Do které židovské sekty Ježíš patřil? (71)
- Písně ruské občanské války (1)
- Mythologická škola aneb Ježíš nikdy nežil (8)
- Diskriminace žen, ženatých a homosexuálů římsko-katholickou církví (7)
- Je Církev matkou pokroku? (25)
- Z historie české části Wikipedie I - Prehistorie (2)
- Kdo je katholíkem? (3)
- Z historie české části Wikipedie II - Konec roku 2003 (9)
- Nihil novi sub sole (3)
- Nový server o právu (0)
- Poučení pro Tomáše K. (2)
- Germar Rudolf je vinen (3)
- Drobné poučení pro nevzdělance (9)
- Největší náboženství 20. století (18)
- Rozbor jednoho blábolu (8)
- Poznámka pro Boutrose (86)
- Na Sprše jsou všichni obzvlášť natvrdlí (43)
- Sice je to jen další příspěvek (31)
- Opravník obecně oblíbených omylů (1)
- Ale abych pořád jen nekritisoval (78)
- Ještě jednou k judaismu (14)
- Do které židovské sekty Ježíš patřil II (20)
- Jen ho nechte, ať se bojí (39)
- Rozdíl mezi Magnem a Andy (118)
- Ještě k demokracii (22)
- Velcí modráci (6)
- Omlouvám se všem (15)
- Zajímavý rozhovor (10)
- Drobné poznámky k jednomu rozhovoru (5)
- Šílenství (14)
- Jak nepsat o životní úrovni za kommunismu (13)
- Designéři nad Prahou (81)
- Pokračování polemiky s gogem (75)
- Důkazy Boží neexistence (48)
- Židovská pornografie (15)
- Demonstrace, na níž jsem nebyl. (2)
- Obhajoba demokracie (14)
- Flogiston (15)
- Svoboda slova (25)
- Pravidla slušnosti (29)
- Jak vznikl judaismus (8)
- Ještě jedno vyjádření k poslední affaiře (17)
- Methodologie vědy - výpisky z četby (7)
- Jak to doopravdy bylo s Čínou (23)
- Pokračování polemiky s gogem II (1)
- Důkazy Boží neexistence II (34)
- Sprcha – Vrba: poločas rozpadu (19)
- Zpyták (3)
- Sancta simplicitas (2)
- Protože se množí poukazy na mou osobní integritu (56)
- My víme, co je pro vás dobré (11)
- Palestinští křesťané (8)
- Test neonacismu (52)
- Čísla o holocaustu (37)
- Hormony (10)
- Citát Bohumila Doležala (8)
22. září 2005
Zamyšlení
Někdy je nutné si přiznat porážku na celé čáře, druhé Dunkerque. "K vítězství zla postačí, když slušní lidé neudělají nic." P. Vrba se pokusil o mediaci, čímž se dle mého názoru exkulpoval ze své viny na bezpráví proti mně. P. Kulveit nepřenesl přes srdce, že by někdo mohl být úspěsnější než on, který hodil flintu do žita. Ačkoliv jsem čekal provokace primitiva Pospíšila a Pastoria, to, že je podpoří Wikimol, který se před tím nezapojil do žádné lynche, nikoliv.
Jakákoliv mediace s tou bandou tedy nemá cenu. Končím tedy pravidelnou aktualisaci tohoto blogu, který měl být nástrojem kommunikace. Problém byl v tom, že když Cynik a jemu podobní zjistili, že tady jim jejich provokace nejsou nic platné, raději odešli opruzovat jinam.
Netuším, jaká byla čtenost toho blogu. I ti wikipedisté, jichž si vážím, mi soukromě sdělovali, že ho nečtou. Jisté je, že ho fízl Koukal četl denně, ale uznejte sami, psát texty pro někoho takového nemá cenu. Takže končím, strašidla ať se radují. Uznávám, že vyhrála.
Jakákoliv mediace s tou bandou tedy nemá cenu. Končím tedy pravidelnou aktualisaci tohoto blogu, který měl být nástrojem kommunikace. Problém byl v tom, že když Cynik a jemu podobní zjistili, že tady jim jejich provokace nejsou nic platné, raději odešli opruzovat jinam.
Netuším, jaká byla čtenost toho blogu. I ti wikipedisté, jichž si vážím, mi soukromě sdělovali, že ho nečtou. Jisté je, že ho fízl Koukal četl denně, ale uznejte sami, psát texty pro někoho takového nemá cenu. Takže končím, strašidla ať se radují. Uznávám, že vyhrála.
21. září 2005
Nevzdělanost von Berlina
Je poněkud směšné, když někdo, kdo neumí ani pravopis, chce psát encyklopedii. Protože dotyčný samorost má schopnost sebereflexe výrazně limitovánu, pokusím se jeho nedostatky ve vzdělání alespoň částečně dohnat na tomto místě.
Zkratka cf.
Ten nedouk si myslí (bůhvíproč), že pochází z angličtiny, takže ji v českých textech mýtí. Tak ať si laskavě přečte vysvětlení.
Právní pojem immunita
Von Berlin nám tvrdí: "tedy imunita patří spíše do mezinárodního práva". To tedy opravdu ne. -jkb- by se měl doučit i ta právní odvětví, která ho tolik nezajímají, aby neplácal takové blbosti. Konkrétně to právní odvětví, které mám na mysli, by ho poučilo i tom, jak se hlasuje. ☺
Wikipedista:Karel
Ač soudruh -jkb- je kovaný fízl, nějak si nevšiml, že Karel už od dubna 2005 do Wikipedie nepíše. Vyštvali ho, nebyl ani první, ani poslední. Tak proč ho na počátku září urguje, ať laskavě doplní typ licence? Bude takhle také urgovat i mne? Nebo si uvědomí, co má na svědomí? Hádejte, přijímám sázky.
Velká písmena
Náš skvělý -jkb- se opět vyznamenal. Nějak, chudák, za ten rok, co je na Wikipedii, nestačil postřehnout, že každé heslo, včetně jména uživatele, povinně začíná velkým písmenem. Tak mu k tomu dodatečnému poznání upřímně blahopřejeme.
Mediace V. Z.
Někdo by měl tomuto soudruhovi vysvětlit, že nejsem věc, takže nemohu být předmětem mediace. Když tak fízlovsky vyzvídá u p. Vrby, měl by se ho zeptat takto: "Od kdy pobíhá Tvoje mediace s V. Z.?" A já bych mu odpověděl, že nikdy ani nezačala.
Co dodat? "On -jkb- není zlý. Je jen přísný a spravedlivý." Tak Vám tedy s. von Berlin pěkně děkuju, že jsem si mohl vychutnat tvrdý ale spravedlivý trest až do samého konce. Slibuji, že už to víckrát neudělám a že budu poctivě a radostně s písní na rtech budovat socialismus.
Za co, soudruzi, za co?
Jeho typické fázlovství se projevilo takto: "Mám tu problém s jednou editací" … "Tak milý kolego Profante, omlouvat se za nějaký zmatek - není vůbec důvodu, Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů, které jsme si snad už vyjasnili, a toho bylo třeba."
Von Berlin je vždy bdělý a ostražitý ("Mám tu problém s jednou editací"). Chudák postižený pak musí všeho nechat a začít vysvětlovat bdělému soudruhovi, jak se věci mají. Pokud je jeho vysvětlení uznáno dostatečným, je mu velkoryse odpuštěno a symptomaticky v množném čísle ("Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů"), ačkoliv nikdo jiný s tím problém neměl. Inu, jak napsal na jiném místě p. Pospíšil, který si od podobných soudruhů vytrpěl své: "Respectable colleague -jkb-, be sure, you are not alone in this virtual universe."
Obdobně symptomatické je, jak svůj teplej bonz označuje za pouhou "žádost o radu". Byla zřejmě tak tvrdá, že musela být doprovázena argumenty. ☺ Asi by mu měl někdo poradit o rozdílu mezi slovem "raný" a "ranný" a doprovodit to argumenty.
Jiný případ: "Wikipedista:Tompecina dnes dopoledne odblokoval VZ, jehož zablokování je podporováno širokou komunitou. Já to osobně považuji za velice ostrý afront proti komunitě. Wikipedistu VZ jsem opět zablokoval, zprvu na 5 dní, nemám v rychlosti čas počítat zbytek hodin. To se dá změnit, mýlil.li jsem se. Zůstává však faktem, že absolutně nesouhlasím s postupem pana Tompeciny, který není vůbec aktivní, toto je jeho jediný čin za několik měsíců. Považuji za důležité uvažovat o konsekvencích." Křesťanské milosrdenství tomu trockistovi asi nic neříká, když už se odmítá řídit pavidlem č. 1 wikietikety: "Předpokládejte dobrou vůli druhé strany". V tom ho podpořil nechvalně známí Jiří O., rádobykřesťan Cynik a wiki-vr; sofistifikovaněji Beren, Radouch a che.
Updated.
Zkratka cf.
Ten nedouk si myslí (bůhvíproč), že pochází z angličtiny, takže ji v českých textech mýtí. Tak ať si laskavě přečte vysvětlení.
Právní pojem immunita
Von Berlin nám tvrdí: "tedy imunita patří spíše do mezinárodního práva". To tedy opravdu ne. -jkb- by se měl doučit i ta právní odvětví, která ho tolik nezajímají, aby neplácal takové blbosti. Konkrétně to právní odvětví, které mám na mysli, by ho poučilo i tom, jak se hlasuje. ☺
Wikipedista:Karel
Ač soudruh -jkb- je kovaný fízl, nějak si nevšiml, že Karel už od dubna 2005 do Wikipedie nepíše. Vyštvali ho, nebyl ani první, ani poslední. Tak proč ho na počátku září urguje, ať laskavě doplní typ licence? Bude takhle také urgovat i mne? Nebo si uvědomí, co má na svědomí? Hádejte, přijímám sázky.
Velká písmena
Náš skvělý -jkb- se opět vyznamenal. Nějak, chudák, za ten rok, co je na Wikipedii, nestačil postřehnout, že každé heslo, včetně jména uživatele, povinně začíná velkým písmenem. Tak mu k tomu dodatečnému poznání upřímně blahopřejeme.
Mediace V. Z.
Někdo by měl tomuto soudruhovi vysvětlit, že nejsem věc, takže nemohu být předmětem mediace. Když tak fízlovsky vyzvídá u p. Vrby, měl by se ho zeptat takto: "Od kdy pobíhá Tvoje mediace s V. Z.?" A já bych mu odpověděl, že nikdy ani nezačala.
Co dodat? "On -jkb- není zlý. Je jen přísný a spravedlivý." Tak Vám tedy s. von Berlin pěkně děkuju, že jsem si mohl vychutnat tvrdý ale spravedlivý trest až do samého konce. Slibuji, že už to víckrát neudělám a že budu poctivě a radostně s písní na rtech budovat socialismus.
Za co, soudruzi, za co?
Jeho typické fázlovství se projevilo takto: "Mám tu problém s jednou editací" … "Tak milý kolego Profante, omlouvat se za nějaký zmatek - není vůbec důvodu, Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů, které jsme si snad už vyjasnili, a toho bylo třeba."
Von Berlin je vždy bdělý a ostražitý ("Mám tu problém s jednou editací"). Chudák postižený pak musí všeho nechat a začít vysvětlovat bdělému soudruhovi, jak se věci mají. Pokud je jeho vysvětlení uznáno dostatečným, je mu velkoryse odpuštěno a symptomaticky v množném čísle ("Vaše manuelní přihlášení nás prostě přivedlo na pár faktů"), ačkoliv nikdo jiný s tím problém neměl. Inu, jak napsal na jiném místě p. Pospíšil, který si od podobných soudruhů vytrpěl své: "Respectable colleague -jkb-, be sure, you are not alone in this virtual universe."
Obdobně symptomatické je, jak svůj teplej bonz označuje za pouhou "žádost o radu". Byla zřejmě tak tvrdá, že musela být doprovázena argumenty. ☺ Asi by mu měl někdo poradit o rozdílu mezi slovem "raný" a "ranný" a doprovodit to argumenty.
Jiný případ: "Wikipedista:Tompecina dnes dopoledne odblokoval VZ, jehož zablokování je podporováno širokou komunitou. Já to osobně považuji za velice ostrý afront proti komunitě. Wikipedistu VZ jsem opět zablokoval, zprvu na 5 dní, nemám v rychlosti čas počítat zbytek hodin. To se dá změnit, mýlil.li jsem se. Zůstává však faktem, že absolutně nesouhlasím s postupem pana Tompeciny, který není vůbec aktivní, toto je jeho jediný čin za několik měsíců. Považuji za důležité uvažovat o konsekvencích." Křesťanské milosrdenství tomu trockistovi asi nic neříká, když už se odmítá řídit pavidlem č. 1 wikietikety: "Předpokládejte dobrou vůli druhé strany". V tom ho podpořil nechvalně známí Jiří O., rádobykřesťan Cynik a wiki-vr; sofistifikovaněji Beren, Radouch a che.
Updated.
Wikimolovy názory
Podle Wikimolova názoru nemá být Wikipedie demokracie, nýbrž ochlokracie – tyranie většiny. Nevím, k čemu by byla dobrá encyklopedie, která by jen shrnovala předsudky nevzdělaného davu. Ať se tomu komu líbí, nebo ne, encyklopedie má immanentně normativní charakter. Implicitně sděluje, které poznání je relevantní a které ne, byť v případě Wikipedie to vyžaduje aktivní činnost soudného čtenáře. Nicméně to, že nějaký předsudek je obzvláště četný, z něj nedělá normu. Wikipedie nemůže být pramenem pro sociologickou studii o předsudcích; Wikipedie má být vědecké dílo.
Náš machr Kulvejt, který neustále všem vnucuje své výše psané svérázné představy, se dnes propůjčil k lynchi. Asi nebyl schopen unést fakt, že jeho pokus o mediaci totálně zkrachoval, zatímco jiný byl úspěšný. Blahopřeji mu, že jedním rázem zmařil výsledky dlouhého vyjednávání.
Zabránil mi tím postovat mé reakce na provocateury. Přirozeně inteligentnímu Cynikovi je třeba vysvětlit, co je to osobní útok. Zjevně to nechápe. Kdyby byl Kulvejt co k čemu, tak zakáže Cynikovi & Pastoriovi provokovat na stránkách mediace. Ale to ho zjevně v jeho omezené představivosti nenapadlo.
Rovněž jeho nápad mediovat v e-mailové konferenci nebyl šťastný. Když se mu tak nelíbil tento blog, mohl navrhnout jiný. Nikdy jsem se nebránil jakýmkoliv rozumným návrhům.
Zkrátka a dobře, mou ochranu před provocautery typu Cynika a Pastoria si vyložil tak, jak mu jeho přirozenost velela. Bůh ochraňuj tuto zemi před podobnými lidmi.
Náš machr Kulvejt, který neustále všem vnucuje své výše psané svérázné představy, se dnes propůjčil k lynchi. Asi nebyl schopen unést fakt, že jeho pokus o mediaci totálně zkrachoval, zatímco jiný byl úspěšný. Blahopřeji mu, že jedním rázem zmařil výsledky dlouhého vyjednávání.
Zabránil mi tím postovat mé reakce na provocateury. Přirozeně inteligentnímu Cynikovi je třeba vysvětlit, co je to osobní útok. Zjevně to nechápe. Kdyby byl Kulvejt co k čemu, tak zakáže Cynikovi & Pastoriovi provokovat na stránkách mediace. Ale to ho zjevně v jeho omezené představivosti nenapadlo.
Rovněž jeho nápad mediovat v e-mailové konferenci nebyl šťastný. Když se mu tak nelíbil tento blog, mohl navrhnout jiný. Nikdy jsem se nebránil jakýmkoliv rozumným návrhům.
Zkrátka a dobře, mou ochranu před provocautery typu Cynika a Pastoria si vyložil tak, jak mu jeho přirozenost velela. Bůh ochraňuj tuto zemi před podobnými lidmi.
Aktuální žebříček Velkých modráků
Je seřazen podle intensity. Jako první je seznam těch, kteří se zapojili do tří lynchů:
Updated.
- Beren
- Cynik
- Egg – smutná postava. Ztělesnění podučitelské povahy.
- che – ač je to oblíbenec Malého čtenáře, rozhodně s ním není z jednoho těsta. Zatím nedokázal předvést nic jiného než nenávist.
- Jiří O. – historik. Na škole se naučil jen papouškovat autority a nepřemýšlet. Je silnou stránkou je znalost faktografie (v porovnání s nevzdělatelným Cynikem), slabou neschopnost vlastní úvahy.
- von Berlin vulgo -jkb- – jeho prvenství těžko může kdokoliv ohrozit.
- Miaow Miaow – jeho svědomí mu říká, že ať dělá, co dělá, dobře dělá. Neschopen sebereflexe. Jeden z těch, kteří píší o věcech, o nichž znají spoustu detailů, aniž by pochopili podstatu.
- Radouch
- Zp
- Adam Hauner vulgo AHA – měli spolu spor o typografii. Nakonec jsem mu dal za pravdu. Tak proč mi škodí?
- Dodo
- Hok
- Jklamo – individuum, které se jen málokdy zmůže na něco jiného, než je lynch proti mně.
- Li-sung – sice vzdělaná, ale tak trochu směšná postava. Byť se do žádného dalšího lyneche nezapojil, provokativních řečí měl dost. Sice nabízel, že bude dělat zprostředkovatele, ale když jsem ho k tomu skutečně vybídl, ucukl. Srdce v kalhotách.☺ Navíc mi bezostyšně ukradl můj překlad.
- Miraceti (nováček) – tvrdý muž z Finska. S nikým se nemazlí, je jak ocelová pěst dělnické třídy.
- Mormegil
- Pastorius – na žebříčku se překvapivě propadá. Zřejmě má opět svá intervalla lucida, během nichž se neuchyluje k násilí, ať už verbálnímu nebo skutečnému.
- Postrach
- Rashack (nováček)
- V. R. vulgo wiki-vr (nováček) – zapšklý emmigrant nenávidějící české právníky.
- -df- (nováček)
- Grw (nováček) – i krásná Zuzana na mne zanevřela. :-( To bych se měl na sebou zamyslet. ☺Ale proč? Nebyla mi schopna odpovědět ani na slušný e-mail. To svědčí o její úrovni.
- Hypertornado (nováček)
- Jan Pospíšil vulgo Jan vulgo Honza (nováček) – překvapivá novinka tohoto peletonu.
- Kirk (nováček) – agressivní maniak z jižní Moravy.
- Lopaka (nováček)
- Mirek256 (nováček)
- Nolanus (nováček)
- Palica (nováček)
- Petr.adamek (nováček) – chlapec, který si nahonil editace, aby mne mohl zlynchovat.
- Petrus (nováček) – mentálně nevyrovnaný potížista.
- Rawac (nováček)
Updated.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)