Klobouk dolů před ruskými agenty!

Plíživí vrazi, vyslaní stepními hordami z Východu, plní své úkoly po stachanovsku na 1500%!! Ani stamilliony, které vyspělá demokracie nacpala do Klvani a do Juščenka, nedokázaly přesvědčit massy, zblblé ruskými propagandisty. V Česku 70% občanů trvá na tom, že bude bez radaru nadále ruskou gubernií a v Ukrajině zavrhli vůdce, který jim mohl zprostředkovat výdobytky superirorní anglosaské kalvínské megakultury; místo toho volí představitele výrobního způsobu mongolských opičáků a vládu nějaké inkarnace Ivana Hrozného.

Kdo chce kam pomozme mu tam. Já mám pro čtenáře námět k disskusi: je možné, že v krátkém období kolem zásadních společenských přeměn (pády sovětských diktatur, barevné revoluce), hraje celková orientace a nálada obyvatelstva tak důležitou roli, že loutkáři, kteří tyto akce řídí, k nim musí chca nechca přihlédnout?

Ruská měkká moc

Výtečný článek Tomáše Klvani: "Rusko by rádo takovou roli hrálo také [jako USA, poznámka G. P.], dvacáté století však zdecimovalo jeho přitažlivost. Moskva dnes v ničem není pro svět příkladem. Ruská kultura v širším smyslu prakticky neexistuje, omezuje se na úctyhodné umělecké dědictví a tradici. Umění však samo o sobě nestačí: Goebbelsovo Německo bylo také národem Goetha a Beethovena."

Мельница – Травушка

Velmocenské hřiště EU

S Ruskem prohráváme na body.

Rusko a SSSR II

Bohumil Doležal: "Malá odbočka: slovo „sověti“ je zároveň nesmyslné a vychcané. Sovět je rada, znamená to tedy rady, nebo ještě lépe „radovští“ – podle vzoru petrovští. V roce 1917 přistály jejich kosmické koráby v rozvráceném Rusku – nesouvisí to nějak s tzv. tunguzským meteoritem? –, nadělali spoustu neplech; jak tvrdí Alexander Solženicyn, nejvíc trpěli Rusové a proto si mohou dnes vyskakovat. Na přelomu 80. a 90. let minulého století opustili nejprve ruské evropské kolonie, potom Rusko samé a zmizeli se svými vesmírnými koráby někde v galaxii Andromedy. Předstírali, že to myslí dobře, a přelstili nás: nejvíc ubohé Rusy, ale paní Ashtonovou taky trochu.

Ruská manipulace s převlekem za „Sověty“ je největší drzost, jakou si lze vymyslet. Když se Hitler pokusil zničit Evropu, dělal to brutálně a otevřeně, pro sebe a germánskou rasu. Když se o totéž pokoušel Lenin, Stalin a jejich poskokové a následníci, dělali to pro dobro nás všech, jen se to trochu zvrtlo. Cítíte ten rozdíl?"

Rusko za kommunismu

Ačkoliv na LW mnozí neustále pochybují o ruském nacionalismu za kommunismu, nejlépe mluví fakta. Připomeňme si osudy Jakovleva, ideologa perestrojky: "Most accounts of Yakovlev's exile to Canada say it was triggered by an article he wrote in 1972 for the weekly Literaturnaya Gazeta, warning of the danger of Russian nationalism. The article offended some prominent Russian writers, and to this day nationalists regard Yakovlev as their most powerful enemy."

A jeho vlastní vzpomínky: "I actually proposed Gorbachev to fill that post. He was, at that time, the First Secretary of the Stavropol Region Party Committee. Even Mikhail Andrievich Suslov, who was in charge of propaganda and was really de facto the Number 1 man on the Politburo (de jure, he was Number 2), he actually did issue an invitation to Gorbachev to come to Moscow and help the department. What struck me at that time is that he turned it down. He had enough brain to say no.

Later on I arranged for him to come and visit Canada several times. I wanted very much for the man who was responsible for agriculture in Russia to visit Canada. Actually he had conveyed through a mutual friend of ours that he was ready to come to Canada as long as I would be the one to organize his trip. He didn't want to have anything to do with the organization of the trip. So I began terrorizing the Central Committee with my diplomatic cables demanding Gorbachev's visit. And Andropov ultimately said OK. It was a very useful visit for Gorbachev. What struck me is the kind of detailed interest and care Gorbachev took in the farmer economy, and that really struck me very positively and very much.

At first we kind of sniffed around each other and our conversations didn't touch on serious issues. And then, verily, history plays tricks on one, we had a lot of time together as guests of the Minister of Agriculture in Canada who, himself, was too late for the reception because he was stuck with some striking farmers somewhere. So we took a long walk on that Minister's farm and, as it often happens, both of us suddenly were just kind of flooded and let go. I somehow, for some reason, threw caution to the wind and started telling him about what I considered to be utter stupidities in the area of foreign affairs, especially about those SS-20 missiles that were being stationed in Europe and a lot of other things. And he did the same thing. We were completely frank. He frankly talked about the problems in the internal situation in Russia. He was saying that under these conditions, the conditions of dictatorship and absence of freedom, the country would simply perish. So it was at that time, during our three-hour conversation, almost as if our heads were knocked together, that we poured it all out and during that three-hour conversation we actually came to agreement on all our main points. He left, and literally two weeks later I received an invitation from the Academy of Sciences to take the post of the head of the Academy of Sciences Institute of International Relations and the World Economy. I had a good-bye dinner and I went back to Russia." (zdůrazněno mnou)

Rusko v roce 1949

Tomáš Sobek zveřejnil přeložené úryvky z recense jednoho z největších právníků 20. století, Lona Fullera (1902–1978). Ten v roce 1949 vydal srovnávací recensi 2 marxistických právních theoretiků. Na rozdíl od marxistů (i dnešních!) v ní několikrát svobodně hovoří o Rusku: "Kniha neobsahuje skutečné srovnání ruských a buržoazních právních a politických institucí…", "Podle Vyšinského jenom v Rusku existuje "skutečná" svoboda tisku, "skutečná" svoboda před protiprávním stíháním a zadržováním, atd., atd." a "Před vzestupem Vyšinského byl vedoucí právník Ruska Jevgenij Pašukanis, který si užíval dekádu slávy než záhadně zmizel v prvních měsících roku 1937."

Tak se jasně ukazuje rozdíl mezi západním a marxistickým/ruským myšlením.

Polský Prométheus 1831

Autorem je Horace Vernet (1789–1863), francouzský akademik.

Vladimir, prvomučedník kommunistického jařma v Rusku

Byl umučen 7. února 1918 v Kijevě.

Jak to vypadá v Rusku?

Oleg Orlov: "* LN Někteří lidé, včetně prezidenta Václava Klause ale tvrdí, že Rusové jsou ale dnes nejsvobodnější v historii. Co byste jim na to řekl?

Že to není pravda. Před nástupem Putina bylo mnoho problémů, nevyplácely se penze, byla korupce... ale existovaly reálné individuální svobody a lidé je využívali. S nástupem Putina se začaly tyto svobody rychle omezovat. Samozřejmě, zůstaly nám některé svobody, které jsme neměli za komunistů - je možnost vycestovat ze země nebo emigrovat. Ale neexistuje svoboda shromažďování, není svoboda názoru, svoboda slova, není možné najít zastání u soudů. Kde mohou být individuální svobody, když neexistují svobodné volby? A korupce, ano, byla ohromná i za Jelcina. Ale za Putina násobně vzrostla. Máme korupci i oligarchy, jen jdou dnes svázáni se státními zakázkami. Stále se vybírá výpalné, jen ho místo banditů vybírá rovnou policie, tajná služba nebo celníci. Podle mě se prostě pan Klaus v hodnocení toho, co se děje v Rusku, mýlí."

Znovu plyn

Po všech těch propagandistických článcích rusofilů je příjemným osvěžením si přečíst článek zeleného aktivisty, který věci vidí mnohem střízlivěji.

Stejně jako když Hitler si měl vybrat mezi Háchou a Beranem na jedné straně a Vlajkou na druhé straně si vybral Háchu a Berana, tak si Putin mezi Tymošenkovou a Janukovyčem vybral Tymošenkovou. Její osobní zájmy jsou zcela zřetelné: "Později však bylo bez větší pozornosti médií oznámeno, že Ukrajina podmínky úvěru, mj. zvýšení domácí ceny plynu o 20% a kroky vedoucí k oddělení plynu pro tranzit a pro domácí spotřebu, není schopna splnit (bodejť by byla, volby jsou na dohled a premiérka Tymošenková je chce vyhrát) a úvěr nebude poskytnut."

Co s tím? Napadlo mne stejné řešení jako Kalouse: "Rusko bude dál střídat nejasné hrozby, obviňování Evropy z neférovosti a volání po evropských penězích, přičemž určitě nepřijde s jediným rozumným návrhem, který by eliminoval druhý skrytý trh - totiž s návrhem prodávat Evropě plyn franco rusko-ukrajinské hranice, a ani Evropa to nenavrhne, protože by musela zafinancovat a/nebo převzít zanedbanou a podinvestovanou ukrajinskou infrastrukturu i s jejími zkorumpovanými šéfy a šéfíky na všech úrovních".

Je také třeba reformovat cenotvorbu. Indexace na ropu je nadále neúnosná; cena musí být tržní.

Eetu Isto: Útok (1899)

Milan Šmíd: "[R]uský orel se snaží vyrvat z rukou něžné dívčiny na břehu moře (Finska) knihu obsahující zákony."

Putin fandí hip-hopu

Vladimír Putin se snaží prezentovat jako pokrokový premiér své země, objevil se v hudebním pořadu s ruským rapperem "Žiganem". O rapu hovoří jako o hudebním stylu, který se "zabývá společenskými problémy", neobává se nazvat graffiti uměním a pochvaluje si, že breakdance propaguje "zdravý životní styl". To může být pro konservativce v zemi vskutku překvapivý a těžko stravitelný krok. Nízká zaměstnanost, kriminalita a drogy mezi ruskou mládeží jsou však pro Rusko akutními problémy a ti konservativci a jiné politické síly v zemi, kteří si uvědomí, že v prvé řadě nezáleží ani tak na obsahu kolektivních zájmových aktivit mladých lidí, jako spíše na jejich přítomnosti, tento krok uvítají. Ačkoliv Putinovi kritici v jeho osobní aktivitě opět neuvidí nic jiného, než snahu utužit si postavení mezi ruskou mládeží, je v prvé řadě potřeba podtrhnout, že Putin je jediným politikem v zemi, jehož morální apel k společensky prospěšnějšímu životnímu stylu jsou mladí lidé ochotni poslouchat.

Ruské nebezpečí

Bohumil Doležal napsal: "Českou republiku v současné době neohrožuje v první řadě islámský fanatismus. Větším nebezpečím jsou probouzející se imperialistické choutky Ruské federace. Není to nebezpečí bezprostřední, ale hmatatelné. Rusové se už zase mohou u nás opřít o mohutnou pátou kolonu, složenou, jak to bývá, dílem z darebáků, dílem z blbů. Bohužel se toto nebezpečí netýká Evropy ani NATO jako celku, ale jen bývalých ruských kolonií. Zbytek Evropy i USA jsou proto v té souvislosti vystaveny obrovskému mnichovanskému pokušení, které po výměně vládní garnitury v USA stouplo. V této situaci platí: člověče, pomož si, a spojenci ti pomohou. Pokud nebudeme schopni si v případě napadení aspoň pár dní pomoci sami, spojenci nám nepomohou třeba prostě proto, že už nebudou mít čas. Tuto skutečnost je třeba při budování naší armády zohlednit."

Ano, to je pravda. Ale k tomu, abychom na těch kýžených 5 dní zastavili ruský nápor, nepotřebujeme vševojskovou armádu, nýbrž armádu specialisovanou na tento úkol.

Rusko a Evropa III

Pokračování polemiky s Alkibiadem. Co se týká salvadorské občanské války, USA podporovaly menší zlo. Alternativou bylo, že by FMLN nastolila kommunism. To má být americký zločin? Naopak US chování bylo velice záslužné.

Co se týká invase na Grenadu v roce 1983, Austinova vražda ("poprava") Bishopa nemohla zůstat jen tak. To má být americký zločin? Naopak US chování bylo velice záslužné.

Omlouvám se za slovo "ukončení". Ve skutečnosti Putin CFE brutálně porušil. Co se týká CFE-II, ta není účinná, takže nikoho nezavazuje. Naproti tomu USA měly k zásahu v Iráku mandát OSN na základě resoluce RB č. 1441.

Co se týká ruských plánů, jsou zjevné. Je to neustálá eskalace konfliktu se Západem, brzy nás čeká další plynová krise. Kromě špionáže, která v případě ruských "diplomatů" v ČR má hrozivé rozměry, jde hlavně o pokus diktovat českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Démonisace Srbů a studená válka s Ruskem

Vždy mne fascinovalo, jak se i poměrně myslící a uvažující lidé stali obětí amerického protiruského tažení v mediích. Profesor Emil Vlajki je autorem knihy s názvem v titulu tohoto postu a v tomto interview z odkazu pana Mikovce osvětluje některé aspekty rozpadu Jugoslávie. Jak on sám píše, v Evropě "dominantní intelektuální masa je pravicová, podporuje politiku USA a aktivně působí v nové studené válce proti Rusku. Západní elita je proti rozvoji jakékoli části společnosti a lpí na padoušské politice Američanů." Naši intelektuálové se tedy jen tak obalamutit nenechají.

Gruzie: ticho po pěšině

Pokrytecký způsob, jakým veřejnoprávní ČT referovala o výsledcích šetření Evropské kommise ve věci rusko-gruzínského konfliktu, je vedle celé řady jiných lží a přetvářek námětem článku Libora Dokoupila. Zajímavé je svědectví reportéra MFDnes T. Poláčka.

Nový předseda ODS?

V době, kdy Topolánkova chaotičnost dosáhla vrcholu, to Nečas řekl jasně: "V situaci, kdy se nám tu emancipuje Rusko a máme tady slabou americkou administrativu, není izolace v rámci evropské politiky ten správný krok. To je naopak krok vražedný pro budoucnost této země."

Ruská mentalita

via Bohumil Doležal. Ruskému novináři, Aleksandru Podrabinkovi, hrozí smrtí, protože si dovolil napsat pravdu o ruské historii. Není to první případ a výhrůžky nejsou plané.

Na rozdíl od Bohumila Doležala je ale nutno v této souvislosti poctivě přiznat, že Západ má máslo na hlavě, protože ve většině západních zemí, typickým příkladem je Německo, Rakousko a Švýcarsko, svoboda slova rovněž neexistuje, neboť popírání holocaustu je trestný čin.

Případ je zajímavý i tím, že ukazuje, že v Rusku nejsou jen zkorumpovaní pohrobci Jelcina a putinovští antidemokraté. Ve svém pozoruhodném 10 let starém článku Aleksandr Podrabinek kritisuje nejen jelcinovskou oligarchii, ale též Aleksandra Solženicyna, ideologa Putinova antizápadního régimu.

Rovněž nenávist k těm, kteří měli tu drzost a napsali pravdu, není typicky ruská. Jak dokazuje antisternovské běsnění dokonce i na stránkách LW, rozdíl mezi námi a Rusy je pouze v methodách. Zatím.

Analysa ruské společnosti

Další skvělá analysa ruského způsobu života.