Zobrazují se příspěvky se štítkemVěda. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVěda. Zobrazit všechny příspěvky

27. října 2008

Jen slova (1993)

Only Words je známý fašistický bestseller feministické právničky Catharine A. MacKinnon, v němž požaduje: "a new model for freedom of expression [čti: konec svobody projevu] . . . in which free speech does not most readily protect the activities of Nazis, Klansmen, and pornorgraphers, while doing nothing for their victims."

11. října 2008

Opičí process

Slavný opičí process z roku 1925 se často příliš zjednodušuje. Jak to doopravdy bylo, píší na wiki.

21. září 2008

Rozdíl mezi US a českým školstvím

Opět moudrý prof. Zelený: "Znal jsem regresní koeficienty, uměl je definovat, interpretovat i matematicky odvozovat; věděl jsem přesně k čemu je používat a jak interpretovat výsledky. Jen jsem je neuměl použít. V USA se mě při zkoušce nikdo na informace neptal. Byl tam nějaký příklad o prodávání zelí, spousta dat z prodejů a tržeb, a já měl doporučit jaké zásoby zelí jsou nutné pro příštích 6 měsíců. Já ani nevěděl, že se tam má regresní koeficient použít, počítal jsem jako blbec nějaké "klouzavé průměry". Pak už to šlo rychle, nebyl čas, zrudl jsem, začal se potit – uvědomil jsem si, že mám spoustu informací (asi až příliš), ale žádné znalosti. Styděl jsem se sám před sebou. (Nevím jaká je situace na VŠE a českých univerzitách dnes, ale tehdy se prostě biflovaly a šprtaly informace. Byli jsme jako chodící encyklopedie – a já ubohý v tom patřil mezi nejlepší!)"

Alternativní pohled na ekonomii

Paleokonservativní, Small Is Beautiful, pohled: "Tento úděl je pro makroekonomy typický: Rádi se drží dogmat, jako je keynesiánsví, monetarismus nebo volné trhy – a nikdy je neopustí. Nechápou, že ekonomika není neměnný a předvídatelný stroj, kde si trochu pohrajete se vstupy a získáte odpovídající výstupy. Tak tomu není. Ekonomika není stroj; je to lidský systém, živý organismus, který se v rámci svého prostředí trvale adaptuje, přizpůsobuje a vyvažuje … Studium biologie a psychologie by tedy pro ekonomy bylo užitečnější než učit se fyziku, mechaniku nebo deskriptivní geometrii." Naproti tomu profil makroekonoma.

14. září 2008

Význam slov

Tak jsem hodlal věc vyjasnit, ale i Tomáš Pecina i Kapitán mne pochopili příliš doslovně. Debata přeci nebyla o dualitě vědec – inženýr, kterou oba chápou příliš doslovně, nýbrž o dualitě primární a sekundární pramen. Proto jsem vymodeloval vědce, který používá primární prameny (samozřejmě, že ne vždy) a inženýra, který používá sekundární prameny (samozřejmě, že ne vždy). Asi to bylo příliš abstraktní a oba pojmy příliš zatíženy svým obvyklým významem.

Ve skutečnosti v ČR skoro žádný vědec, tj. člověk který posune theorii, není. Jsou tu jen samí výzkumníci, tj. lidé, kteří produkují data pro vědce.

Polemika s Kapitánem

Kapitán napsal polemiku s mým starším článkem. Obávám se, že každý hovoříme o něčem poněkud jiném. Pokusím se tedy znovu a lépe vysvětlit své postoje, když zůstaly nepochopeny.

Základem každého poznání je přesné pojmosloví. Nemám-li přesné pojmy, nemůžu mít ani relevantní poznání. Používám-li pleonasmy jako je trvalé bydliště, davový lynch či lidová demokracie, mé poznání je rozplizlé už definičně a málo smysluplné.

Nejprve k pojmu intelektuál. Znamená prostě: vzdělanec. Tento pojem není přesně definovaný, takže nemá smyslu na něm stavět snahu o důkladnější poznání. Slouží pouze k prvnímu přiblížení. Podle restriktivní francouzské definice je vzdělencem ten, komu vyjde jeho vlastní kniha. Mně se více zamlouvá extensivní definice, že intelektuálem je ten, kdo se zamýšlí nad tím, jak věci fungují a je k tomu vybaven určitou sadou vědomostí. K tomu však není třeba "papír", který čecháčkové tak přeceňují. Právním intelektuálem je Tomáš Pecina, protože se zamýšlí nad tím, jak právo funguje. Právními intelektuály není mnoho právníků (raději nebudu jmenovat), protože právo jen tupě aplikují, případě jsou schopni pouze triviální úvahy.

Společně s Julesem Vernem bych odlišit vědce / umělce, kteří přinášejí originální výtvory, a inženýra (tím myslím ideální typ, nikoliv absolventa ČVUT), který je jen používá. Samozřejmě, že to používání není mechanická robotická práce a vyžaduje myšlení. Ale úplně jiného druhu než je kreativita tvůrců. Když si bude inženýr hrát na vědce, nebude ani tím, ani oním, nýbrž směšným strýčkem Františkem ze Saturnina. Když vědec nebude ve svém základu inženýrem, nebude vědcem, nýbrž Diogénem ze sudu. Géniové rostou na ramenech obrů. Ale uznávám, že druhá these je sporná. Přilišné poznání může bránit intuici. Genialita je irracionální a nevypočitatelná.

Inženýr primární prameny nepotřebuje. Naproti tomu musí dokonale znát sekundární literaturu. Výběr sekundární literatury není aktem víry, nýbrž aplikací znalosti. Pak se nemůže stát, že bude ignorovat závěry moderní biologie o užitečnosti homosexuality pro populaci, když se na celou věc chceme dívat biologicky. Jsem také "inženýr" a snažím se nebýt ignorantem.

Nepochybuji o tom, že vědec / umělec je něco víc než inženýr. Géniů je velice málo. Proto je taková škoda, že mstivý udavač zašlapal Luboše Motla, ať už si o jeho mimovědecké činnosti myslíme cokoliv. Nemají géniové nárok na vyšší míru tolerance okolí?

Na závěr bych chtěl dodat, abychom si nepletli vědce s pouhým výzkumníkem, jak činí obecný jazyk, protože výzkumník není nic než inženýr sui generis.

Updated.

24. srpna 2008

Filosofie dějin

Jeden z hlavních důvodů, proč se nemají vymýšlet nesmyslné termíny, je ten, že pak nejdou přeložit do civilisovaného jazyka. Tak i rozlišovat mezi dějinami a historií je totální pitomost, protože v civilisovaných jazycích je to obvykle jedno slovo: fr. histoire, ang. history.

V češtině se říká filosofie dějin a nikoliv *filosofie historie, ale to je pouhá náhoda, resp. důsledek toho, že česká věda je založena na německé. Francouzsky je to philosophie de l'histoire a anglicky philosophy of history nebo historiosophy.

23. srpna 2008

Rychlost na kole

K perenniálnímu sporu o rychlost na kole, myslím, že stačí prozkoumat rychlosti v závodech 500 metrů s pevným startem (500-meter time-trial): video.

25. června 2008

15. června 2008

Tělesné tresty

Skvělý článek Jeronýma Klimeše: "Psychické tresty jsou založeny na třech mechanismech:

a) Snižování hodnoty ega (tzv. egodevalvace), sebepojetí, a to pomocí výtek typu "Kdo lže, je zlobivý, špatný, nehezký, zlý, ošklivý...“

b) Zvětšení psychické vzdálenosti, viz třeba: "Budeš-li zlobit, opustím tě nebo s tebou nepromluvím ani slovo...“ To je pozorovatelné nejen ve vztahu rodič-dítě, nýbrž i u partnerských rozchodů. Obránce vztahu reaguje na krizi promptním zvětšením vzdálenosti - stáhne se a přestane komunikovat, čímž rozchod paradoxně, proti svému zájmu, urychlí. Toto zvětšování vzdálenosti se vyskytuje i u jiných savců.

c) Frustrování jiných potřeb. Například zákaz hraní na počítači, domácí vězení, stání v koutě. Tyto metody používají samotu, nudu, obecně senzorickou deprivaci k tomu, aby se dítě příště chovalo jinak."

K tomu též hospitalism.

22. května 2008

Dělnická třída má nižší IQ aned dvojí standard v eugenice

Někdo může veřejně označovat skupiny obyvatel, že mají nižší IQ - obzvláště, když se vyhne etnické identifikaci a hodí to po marxisticku třídně.


The working classes have lower IQs than those from wealthier backgrounds and should not be expected to win places at top universities, an academic has claimed.

Bruce Charlton, reader in evolutionary psychiatry at Newcastle University, suggested that the low numbers of working-class students at elite universities was the "natural outcome" of IQ differences between classes.

Working class 'has lower IQ', The Press Association, 22. května 2008


Někomu tento luxus již přiznán není, stojí na špatné straně akademické obce.

In his book The Bell Curve Wars: Race, Intelligence, and the Future of America, Steven Fraser writes that "by scrutinizing the footnotes and bibliography in The Bell Curve, readers can more easily recognize the project for what it is: a chilly synthesis of the work of disreputable race theorists and eccentric eugenicists". Since the book promulgated the idea that blacks were on average less intelligent than whites, some people fear that The Bell Curve can be used by extremists to justify genocide and hate crimes.

The Bell Curve, Wikipedia

11. května 2008

O mýthech

Jedním z hlavním cílů ZMP je bořit mýthy, ať se týkají čehoholiv, českého nacionalismu, antikommunismu či judaismu. Ačkoliv se říká, že bez mýthů člověk nemůže žít, osobně se domnívám, že jsou škodlivé, že jsou tím, co měl Marx na mysli, když hovořil o "opiu lidstva".

Václav Běhobradský cituje známou historku: "Režisér Fritz Lang vypráví ve svém posledním rozhovoru, jak si ho hned po Hitlerově nástupu k moci předvolal Goebbels a požádal ho, aby řídil německý film. Na otázku „A nevadí vám, že jsem poloviční Žid?“ odpověděl: „O tom, kdo je Žid, rozhodujeme my!“." Zní to hezky a je to pěkný wise crack. Nicméně si ho Lang totálně vymyslil; Goebbels s ním mluvil jen o tom, že mu zakázal jeho poslední film, ačkoliv se mu líbil, protože podvrací národního ducha.

Myslím, že bez úcty k Pravdě jen kvůli effektu se nedobereme ničeho poctivého a skutečně trvalého. Žádné anestetikum nám k tomu nepomůže.

20. dubna 2008

Veblen o psech

Thorstein Veblen napsal v Theorii zahálčivé třídy o psech toto: "Přednosti psa spočívají v jeho neužitečnosti a speciálních povahových rysech. … Smysl je v tom, že pes je člověkův sluha, že má schopnost se absolutně podřídit a s hbitostí otroka se přizpůsobuje náladě svého pána. Vedle těchto rysů … se pes vyznačuje také jistými charakteristikami, jejichž estetická hodnota je problematičtější. Ze všech domácích zvířat pes nejméně dbá o čistotu svého zevnějšku a má také nejošklivější návyky. Tyto nepříjemné vlastnosti vynahrazuje patolízalskou lísavostí ke svému pánovi a ochotou napadat a znepokojovat všechny ostatní." (Veblen 1999, p. 111)

4. března 2008

2. února 2008

Guy Peters: Václav Klaus střízlivě

Bývalý místopředseda vlády Jiří Havel napsal objektivní článek o vědecké minulosti Václava Klause, který uvádí na pravou míru Cibulkovy nesmysly. Jen nechápu, proč by Václav Klaus měl podstupovat habilitační řízení, když už jednou docentem byl.

30. ledna 2008

Jeroným Klimeš se mýlí

Ačkoliv je Jeroným Klimeš jedním z nejmoudřejších lidí v ČR, v jedné věci se mýlí: "Stejně tak žádnému zavrženému rodiči nedoporučuji, aby se stal členem soupeřících spolků - ať K 213 na jedné straně, či feministek na druhé."

Ve skutečnosti feministé a feministky nejsou žádní nepřátelé K-213, nýbrž jejich snahy podporují. Cílem feminismu není totiž žádné nadpráví žen, nýbrž zrušení genderu. A jedním z definičních znaků genderových předsudků je to, že děti musí vychovávat jen žena, jinak je "krkavčí matka".

Psychopathie

Přehled poruch osobnosti.

20. prosince 2007

Roční období

Jak píše Pavel Příhoda, se zjednodušením lze říci, že jaro začíná 21. března, léto 21. června, podzim 23. září a zima 21. prosince. Je to díky Řehoři XIII., který se svévolně rozhodl, že chce mít velikonoce stejně jako byly za prvního ekumenického koncilu, a proto škrtnul 10 dnů.

Oprava řehořského kalendáře bude provedena v roce 4080 nebo 4840, který bude nepřestupný, ačkoliv přestupným by jinak byl.

Je třeba upozornit na to, že novokalendářníci neužívají gregoriánský kalendář, nýbrž svůj vlastní, mnohem horší, který způsobí chybu již v roce 2800. Způsobil to nepříliš vzdělaný srbský fysik Милутин Миланковић.

Nejbližší slunovrat nastane 22. prosince 2007 v 7.08 SEČ. V tento den Slunce vyjde v 7.59 a zapadne v 16.03. Pak bude zapadat stále později.

11. prosince 2007

24. listopadu 2007

Koruna a euro

Na Sprše zuří polemika mezi Kapitánem, který je zastáncem plovoucího kursu koruny (zřejmě) a ostatními, zejména TL, který propaguje fixní kurs.

P. Zeman jako typický agnostik odkázal tento spor odborníkům. Při tom to není třeba, na Internetu se povaluje dost odborných materiálů. Výtečnou diplomovou práci Michala Šandery Měnový výbor jako pravidlo a možné problémy měnové politiky v zemích s měnovým výborem už asi nenajdete. Nicméně poučit se můžete i ze stejně dobré diplomky Petra Macha Kurzový a monetární vývoj české ekonomiky po roce 1989 ve vztahu k inflaci a hrubému domácímu produktu nebo jeho článku Měnová krize z hlediska změn devizových rezerv. Přečíst si můžete i učební text Jana Fraita (DOC).