Kapitán napsal polemiku s mým starším článkem. Obávám se, že každý hovoříme o něčem poněkud jiném. Pokusím se tedy znovu a lépe vysvětlit své postoje, když zůstaly nepochopeny.
Základem každého poznání je přesné pojmosloví. Nemám-li přesné pojmy, nemůžu mít ani relevantní poznání. Používám-li pleonasmy jako je trvalé bydliště, davový lynch či lidová demokracie, mé poznání je rozplizlé už definičně a málo smysluplné.
Nejprve k pojmu intelektuál. Znamená prostě: vzdělanec. Tento pojem není přesně definovaný, takže nemá smyslu na něm stavět snahu o důkladnější poznání. Slouží pouze k prvnímu přiblížení. Podle restriktivní francouzské definice je vzdělencem ten, komu vyjde jeho vlastní kniha. Mně se více zamlouvá extensivní definice, že intelektuálem je ten, kdo se zamýšlí nad tím, jak věci fungují a je k tomu vybaven určitou sadou vědomostí. K tomu však není třeba "papír", který čecháčkové tak přeceňují. Právním intelektuálem je Tomáš Pecina, protože se zamýšlí nad tím, jak právo funguje. Právními intelektuály není mnoho právníků (raději nebudu jmenovat), protože právo jen tupě aplikují, případě jsou schopni pouze triviální úvahy.
Společně s Julesem Vernem bych odlišit vědce / umělce, kteří přinášejí originální výtvory, a inženýra (tím myslím ideální typ, nikoliv absolventa ČVUT), který je jen používá. Samozřejmě, že to používání není mechanická robotická práce a vyžaduje myšlení. Ale úplně jiného druhu než je kreativita tvůrců. Když si bude inženýr hrát na vědce, nebude ani tím, ani oním, nýbrž směšným strýčkem Františkem ze Saturnina. Když vědec nebude ve svém základu inženýrem, nebude vědcem, nýbrž Diogénem ze sudu. Géniové rostou na ramenech obrů. Ale uznávám, že druhá these je sporná. Přilišné poznání může bránit intuici. Genialita je irracionální a nevypočitatelná.
Inženýr primární prameny nepotřebuje. Naproti tomu musí dokonale znát sekundární literaturu. Výběr sekundární literatury není aktem víry, nýbrž aplikací znalosti. Pak se nemůže stát, že bude ignorovat závěry moderní biologie o užitečnosti homosexuality pro populaci, když se na celou věc chceme dívat biologicky. Jsem také "inženýr" a snažím se nebýt ignorantem.
Nepochybuji o tom, že vědec / umělec je něco víc než inženýr. Géniů je velice málo. Proto je taková škoda, že mstivý udavač zašlapal Luboše Motla, ať už si o jeho mimovědecké činnosti myslíme cokoliv. Nemají géniové nárok na vyšší míru tolerance okolí?
Na závěr bych chtěl dodat, abychom si nepletli vědce s pouhým výzkumníkem, jak činí obecný jazyk, protože výzkumník není nic než inženýr sui generis.
Updated.
Když si bude inženýr hrát na vědce, nebude ani tím, ani oním, nýbrž směšným strýčkem Františkem ze Saturnina.
OdpovědětVymazatVelmi přezíravý a povrchní úsudek! Když Einstein publikoval převratný článek O elektrodynamice pohybujících se těles, byl ve fysice naprostým samoukem a pracoval jako úředník patentového úřadu.
Vědecký a inženýrský přístup se do jisté míry liší methodou, to ale neznamená, že by inženýři nebyli schopni vědecky pracovat (a někteří vědci jsou schopni pracovat inženýrsky).
Vaše these o primárních a sekundárních pramenech je rovněž chybná: inženýři, pokud to jejich práce vyžaduje, studují primární prameny, a vědci se v mnoha případech seznamují s vědeckými poznatky ze sekundárních pramenů (pokud nejde přímo o jejich obor, ale např. o určitou mathematickou methodu, kterou chce fysik aplikovat).
Rozdíl je především v různých cílech: vědec se snaží získat nové poznatky, inženýr vytvořit zákazníkem požadované technické dílo.
Na téma pojmů a jejich zkreslování jsme se už nejednou bavili. "Intelektuál" je jeden z nejrozplizlejších pojmů dneška a mně osobně (a nejen mně) zní nejspíš ze všeho jako urážka. A není to tak zcela neprávem, vzhledem k tomu, co západní intelektuálové s tím pojmem za posledních pár set let (hlavně posledních 200) předváděli.
OdpovědětVymazatOpět jsem nebyl pochopen. Pojem "inženýr" jsem mínil jako ideální typ. Text už jsem upravil.
OdpovědětVymazatEinstein je přímo prototyp vědce. Ve fysice nebyl naprostým samoukem. Vystudoval ji a na patentovém úřadu se jí živil. Wiki: "Einstein tam posuzoval význam patentových přihlášek vynálezů, které vyžadovaly znalost fyziky."
to ale neznamená, že by inženýři nebyli schopni vědecky pracovat (a někteří vědci jsou schopni pracovat inženýrsky).
O to mi vůbec nešlo. Šlo o mi přístup k věci.
inženýři, pokud to jejich práce vyžaduje, studují primární prameny
Ale nepracují s nimi vědecky, jinak by to byli vědci.
vědci se v mnoha případech seznamují s vědeckými poznatky ze sekundárních pramenů
Ano. To jsem měl na mysli, když jsem hovořil o základu.
Myslím, že jsme se moc nebavili. Vy jste to zmínil a reakce, pokud jsem něco nepřehlédl, žádná nebyla.
OdpovědětVymazatMně jako urážka nezní, za intelektuála se považuji. Mě uráží slovo "zpyták". Za něho se rozhodně nepovažuji.
Myslím, že není přesné označovat v tomto systému výzkumníka za inženýra sui generis - je-li hlavním znakem inženýra to, že prakticky nepotřebuje primární prameny a hlavní je pro něj znalost pramenů sekundárních, tak je prakticky přímým protikladem inženýra - on totiž (jestli tomu dobře rozumím) zkoumá primární prameny a obvykle je publikuje v sekundárních.
OdpovědětVymazatTedy pokud bychom tohle rozlišení používali (má určitě něco do sebe, ale těžko se uchytí), pak:
- Výzkumník: Studuje primární prameny (případně jevy samotné) a publikuje z výzkumů sekundární prameny.
- Inženýr: Zná sekundární prameny a užívá znalosti z nich v praxi. Může publikovat práce povahy terciárních pramenů.
- Vědec: Zná prameny různého druhu a vytváří z nich nové objevné teorie.
Zajímavé dělení, ale nevím, jestli v praxi k něčemu může být...
Stále to nemáte přesně. Rozdíl mezi vědcem (badatelem, výzkumníkem) a inženýrem je mnohem menší a spočívá skutečně pouze v jiném účelu odborné činnosti. V určitých oborech, typicky v mathematice, se vědci stali "Diogeny" natolik, že vznikl zvláštní podobor, aplikovaná věda, který byste do svých škatulek už vůbec nezatřídil.
OdpovědětVymazatad Tomáš Pecina. Pořád se míjíme. Pořád se nedokážete oprostit od každodenního významu.
OdpovědětVymazatProč jsem zavedl tyto tři ideální typy (vědec - inženýr - výzkumník)? Abych illustroval otázku poznání v každodenním životě.
Samozřejmě, že výzkumník používá primární data. Ale to není podstatné. Podstatná je methodologie, s níž je používá. Když někdo napíše o vykopávkách na Libici, je to výzkumník. Každý jiný by totiž napsal to samé, pokud by použil tu samou methodologii. Jedinou výzkumníkovou volbou a zodpovědností je vybrat správnou. Naproti tomu vědec na podkladě této zprávy vytvoří novou koncepci dějin českého raného středověku. Tam záleží na intuici, takže každý vědec vytvoří koncepci jinou.
Nebo ještě jinak. Pokud Bibli používáte jako pramen poznání Boha, jste "inženýr". Je Vaší volbou a odpovědností, že jste si nevybrali Korán. Pokud Bibli používáte jako pramen pro výpovědi lidí o jejich představách boha, jste vědec. V takovém případě nemůžete Bibli pominout, ledaže píšete o divošských představách boha.
Jiný příklad. Pokud čtete Gibbona pro informaci o dějinách římské říše, jste "inženýr". Pokud pro poznání představ osvícenců o Byzanci, jste vědec.
Naprostá většina lidí, co se živí hlavou, jsou "inženýři". Jen geniální menšina jsou vědci. Jenže p. Zeman a Kapitán nás nutí, abychom byli vědci, ačkoliv na to nemáme. Výsledek? Jsou z nich strýcové Františkové, kteří jsou sice originální (někdy jen zdánlivě, protože neustále objevují Ameriku), ale poznání mají limitované. Je lepší si přečíst dobrou práci o Marxovi než Kapitál. Bez kontextu se totiž člověk ztratí a dobrý vědec, který se soustředí na Marxe, zná kontext mnohem lépe, než p. Zeman při veškeré snaze. Proto je pro život mnohem lepší se naučit, jak poznat dobré vědce o Marxovi než si přečíst Marxe v originále, a to doslovně (německy).
Závěr: Je nesmyslem, aby se škola snažila nás vychovat ve vědce. Vědcem se člověk stane sám, pokud na to má. Místo toho by z nás měla učinit dobré "inženýry", tj. lidi, kteří se dobře vyznají v okolním světě. Umějí se zorientovat v informačním chaosu. Je mnohem lepší znát omezení wikipedie, než o nich nic netušit (většina populace, která se ve škole učí pouze papouškovat zjevené pravdy), nebo jí elitářsky pohrdat, číst jen primární prameny, takže o naprosté většině věcí kolem sebe vůbec nic netušit.
OdpovědětVymazat