21. září 2008

Rozdíl mezi US a českým školstvím

Opět moudrý prof. Zelený: "Znal jsem regresní koeficienty, uměl je definovat, interpretovat i matematicky odvozovat; věděl jsem přesně k čemu je používat a jak interpretovat výsledky. Jen jsem je neuměl použít. V USA se mě při zkoušce nikdo na informace neptal. Byl tam nějaký příklad o prodávání zelí, spousta dat z prodejů a tržeb, a já měl doporučit jaké zásoby zelí jsou nutné pro příštích 6 měsíců. Já ani nevěděl, že se tam má regresní koeficient použít, počítal jsem jako blbec nějaké "klouzavé průměry". Pak už to šlo rychle, nebyl čas, zrudl jsem, začal se potit – uvědomil jsem si, že mám spoustu informací (asi až příliš), ale žádné znalosti. Styděl jsem se sám před sebou. (Nevím jaká je situace na VŠE a českých univerzitách dnes, ale tehdy se prostě biflovaly a šprtaly informace. Byli jsme jako chodící encyklopedie – a já ubohý v tom patřil mezi nejlepší!)"

K problému adekvátního termínu (Denisa Denglerová): "Termín knowledge v angličtině zahrnuje české termíny vědomost a znalost. Tyto termíny se ve starší české literatuře důsledně rozlišovaly, nyní se však jejich význam sbližuje a někteří autoři je používají jako synonyma. Vědomost se považuje za „…převážně kognitivní, individuálně svébytnou soustavu představ a pojmů, teorií a komplexních poznatkových struktur, které si žák osvojil díky školnímu vzdělávání, vlastnímu učení i jiným vlivům. Vědomost je výsledkem lidského vnímání, poznávání, myšlení a zapamatování, praktického experimentování i životních zkušeností, vědomost odráží jak společensko-historickou zkušenost generací, tak individuální zkušenost jedince…“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1998). Termín znalost je definován jako „…soubor zvnitřněných poznatků, obvykle uspořádaný podle vzrůstající náročnosti…“ (tamtéž).

Termín vědomost tedy můžeme považovat za komplexnější, termín znalost se spíše týká konkrétní vymezené oblasti. V německém jazykovém kódu je rozdíl obdobný jako u nás, termín das Wissen znamená vědomost, die Kenntnis znalost. V německých textech se používá pro překlad Knowledge Space Theory obvykle termínu die Wissensraumtheorie, proto se i já v této práci přikláním k překladu teorie vědomostního prostoru, aniž bych v jednotlivých případech rozlišovala, zda se jedná spíše o znalosti či vědomosti.

Navíc v rámci teorie vědomostního prostoru jsou často popisovány spíše dovednosti a schopnosti jedince než pouze jeho vědomosti. Schopnost je „…individuální potenciál člověka pro provádění určité činnosti v budoucnu, je to možnost, podmíněná do jisté míry vrozenými předpoklady, která se může, ale nemusí rozvinout v závislosti na tom, do jakého sociálního prostředí je člověk začleněn, jak kvalitní výchovy a vzdělání se mu dostane…“ (Průcha, Walterová, Mareš, 1998). Naproti tomu dovednost je „…způsobilost člověka k provádění určité činnosti, je podmíněna do jisté míry vrozenými předpoklady, ale dosahuje se jí učením a výcvikem, např. dovednosti intelektové, dovednosti senzomotorické…“ (tamtéž)."

Ještě jiný je pohled Tomáše Sobka, který liší praktickou dovednost (know how) a teoretickou znalost (know that).

5 komentářů:

  1. Odborná specialisace bude v Americe jistě na vysoké úrovni. Všeobecně vzdělání a všeobecný rozhled je na Západě víceméně všude naprosto katastrofální a české školství tragicky o tuto metu usiluje jak může.

    OdpovědětVymazat
  2. Za všeobecně vzdělání a všeobecný rozhled nepovažuji znalost data bitvy na Bílé hoře.

    OdpovědětVymazat
  3. Znalost data bitvy na Bílé hoře - mimo jiné - do toho všeobecného vzdělání nepochybně patří!

    OdpovědětVymazat
  4. A proč? K čemu takový nesmysl potřebujete vědět? Ve skutečnosti je mnohem důležitější znát 5 nejdůležitějších smluvních typů a 3 hlavní investiční nástroje. To je důležité, to je praktické. Pokud má někdo jako koníčka třicetiletou válku, jistě si fakta o ní nastuduje. Normální člověk to ničemu dobrému nepotřebuje, ledaže by chtěl machrovat v hospodě.

    OdpovědětVymazat
  5. Re: poslední Guy Peters

    V tomhle máte sice pravdu, ale přesto bych na americkou střední školu chodit nechtěl.

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>