Odpor proti nezákonnému zákroku policie

Pro rekapitulaci, myslím, postačí, když ocituji z jednoho svého závěrečného návrhu v trestní věci:

Pokud se týká použitelné soudní judikatury, kterou pokládám za potřebné citovat in concreto, je třeba konstatovat, že jde vesměs o rozsudky z období, kdy soudy neuplatňovaly hlediska demokratického trestního práva a docházelo v podobných případech k účelově a nepřiměřeně širokému výkladu principu presumpce správnosti veřejnoprávních aktů s cílem vynutit u obyvatelstva absolutní podřízenost a poslušnost vůči represivním složkám státní moci. Přesto však i v roce 1970 judikoval Nejvyšší soud ČSR, že příslušníci Veřejné bezpečnosti provádějící domovní prohlídku v době před zahájením trestního řízení, tedy v rozporu s trestním řádem, nepožívají ochrany veřejného činitele podle tehdejšího § 156 odst. 2 trestního zákona (jde o rozhodnutí R 54/1970).

Ještě jednoznačnější – a připouštím, že to konstatuji s určitým překvapením – je judikát Nejvyššího soudu SSR z roku 1979, R 47/1980. Nejvyšší soud v něm judikoval: „Jestliže příslušník SNB překročí svou pravomoc a uskutečňuje zákrok, k němuž není podle zákona oprávněn, nepožívá ochrany veřejného činitele podle § 155 a § 156 trestního zákona. Útok na jeho zdraví při takovém zákroku, jestliže občan překročí hranice nutné obrany, je možno případně posoudit jako trestný čin proti zdraví.“

Jenže čas oponou trhnul, nedemokratický, utlačovatelský režim skončil na smetišti dějin, a KSČ podřízené soudy nahradil nezávislý Ústavní soud.

Ten judikoval v usnesení sp. zn. I. ÚS 263/97 takto:

Občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor. Jsou-li přesvědčeni, že tímto jednáním bylo porušeno jejich právo či jim byla způsobena škoda, mohou se proti takovému postupu veřejného činitele bránit jiným, a to zákonným způsobem. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, ani žádná jiná právní norma nepřipouštějí, aby občané nejprve hodnotili zákonnost postupu veřejných činitelů a teprve na základě toho jejich pokynů uposlechli nebo neuposlechli.

Inu, to jsou ty subtilní přednosti naší byzantské demokracie...

Zase jedno narušování

"Podle policie Kateřina Jacques "narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů"". Podobnost čistě náhodná. Kdy už konečně toto kommunistické slovo zmizí z našeho slovníku?

Právo policie

Cituji: "Takže ta paní sama přiznává, že neuposlechla výzvu policistů. Takže není co řešit. Pokud mě policista vyzve k opuštění nějakého místa a já to neudělám, musím počítat s tím, že proti mně být použito donucovacích prostředků, jejichž intenzita se bude stupňovat podle toho, jak dlouho odmítnu uposlechnout. Jestli měl v danou chvíli policista PRÁVO mě k tomu opuštění vyzvat, je v danou chvíli nedůležité a mohu si na něj stěžovat později, poté co spořádaně uposlechnu jeho výzvy. Takto to chodí ve všech demokratických zemích a je podivuhodné, že to paní Jacques neví." František Fuka

Tak to nechodí nejen ve všech demokratických zemích, ale tak to nechodilo ani za kommunismu. To Vám nejlépe ukázal klassik a odborník na tyto excessy, Tomáš Pecina.

Updated.

Byl Jan Koukal konfidentem StB?

Přímé důkazy nejsou, protože Jan Koukal vždy úzkostlivě tajil datum svého narození.

Jaké jsou nepřímé důkazy?

1. Jan Koukal pracoval v Infomatu.
2. V Infomatu pracovalo celkem 8 lidí: Sibylle Plogstedtová, Jacques Rupnik, Pavel Liška, Jan Koukal, Jan Pauer, Jaroslav Cekota, Ivana Šustrová a Jiří Boreš.
3. Jeden z nich byl konfident StB.
4. Ačkoliv Jan Koukal pracoval proti régimu, jeho rodiče požádali o amnestii za nezákonné opuštění republiky. Tato amnestie mu byla udělena, ačkoliv kommunistický régime věděl ze zpráv svého konfidenta, že Jan Koukal pracuje pro Infomat.
   
5. Posléze Jan Koukal osobně požádal o úpravu vztahů s kommunistickým Československem. Jeho žádosti bylo vyhověno.
6. O své úpravě vztahů vykládal báchorky, že o ni údajně požádali jeho rodiče, ačkoliv nebyl zbaven svéprávnosti.
   
7. Nikdy nezveřejnil datum svého narození, aby na Internetu nebylo možno ověřit, zda byl registrován jako konfident StB.

Zda tyto nepřímé důkazy tvoří uzavřený kruh, posuďte laskavě sami.

Mulťáci a další . . .

Mulťáci a další . . .

Svou minulost neskryjete, pane Koukale

Přečtěte si diskussi o Off-Wiki, je to poučné. Cituji jednoho bojovníka za svobodu: "Yes, and there is a glaring contradiction in the example cited: Wikipedia editors are demanded to foster a community spirit. Ok, that works fine so far, as we're in a "Wikipedia community". But how is it possible outside of Wikipedia/Wikimedia to foster a positive spirit in a community which does not exist outside of the community in which the "positive spirit" is fostered. --Knucmo2 18:59, 30 April 2006 (UTC)"

Nová česká Wikipedie

Jste-li na té české Wikipedii zablokováni, šikanováni, buzerováni, stalkováni, arbitrážováni, neprávem považováni za loutku kohokoli či jste-li z toho bezpráví už prostě mimo, paf, nechcete se o to starat a jediné, po čem toužíte, je psát články, články, články... můžete na novou wiki

http://wikipedie.unas.cz

František Fuka

Protože ten blog nečtou jen lidé, kterým bylo v roce 1989 méně než 20, dovolím si udělat malou osvětu, kdo je to František Fuka.

V 80. letech byly na Západě velikým hitem 8bitové počítače. Prvním massově rozšířeným byl Sinclair ZX Spectrum. Do ČSSR se pochopitelně nedovážely, takže si ho každý zájemce musel nějakým způsobem obstarat na Západě. Clive Sinclair měl pochopitelně i konkurenci. Asi nejúspěšnější bylo Atari (to se pak do ČSSR officiálně dováželo), ale známý byl i Commodore a Sharp (ten se také do ČSSR officiálně dovážel).

Já jsem byl sice atarista (k nejslavnějším patřil Jiří Richter a David Holas aka Davídek), ale sláva Františka Fuky se donesla i ke mně. Tihle lidé byli slavní tím, že vytvářeli vlastní programy v assembleru. Nejslavnějším programem Františka Fuky byla textová hra Podraz 3. Sice jsem ji v životě nehrál, ale prý to byla bomba.

V 90. letech František Fuka proslul jako Čistič na MA Media, což byla první česká diskusní fora. Pak se mi jeho stopa ztrácí a nejmladší generace ho myslím už nezná.

Dodatek. Více též na jeho blogu.

Updated.

Po Dekretech vydal Beren Krédo

Beren smazal link na tento blog a V. Z. napsal:

Upozorňuji Vás na současnou úpravu Wikipedie:Žádné osobní útoky#Osobní útoky mimo Wikipedii. Vzhledem k tomu, že je celkem nová, jsem z Vašich útoků nevyvodil žádné další důsledky kromě smazání tohoto odkazu. Každý má právo si svobodně výbrat. Buďto chce spolupracovat na tvorbě encyklopedie a pak se k ostatním bude chovat slušně (a nejen na stránkách Wikipedie) anebo o spolupráci nestojí a pak si může psát co chce. --Beren 09:12, 3. 5. 2006 (UTC)

Wikipedie tedy s konečnou platností vstoupila do nové fáse své existence: je to mnohem víc než encyklopedie, je to sekta, která trestá heresi, kdekoli ji objeví. Chcete psát na českou Wikipedii? Můžete, ale připravte se na to, že od této chvíle ji smíte jen chválit, a když se vám něco nebude líbit a vyjádříte své mínění o místních "elitách" třeba na své osobní stránce nebo v novinách, budete potrestáni.

Každý opresivní režim končí tím, že přestane vnímat meze vlastní moci. Právě to se, myslím, stalo.

Rozhodně bude dobré Berenovo "Krédo" přeložit a zeptat se na názor na metě: co si myslí o komunitě, která tímto reguluje svobodu projevu wikipedistů vně Wikipedie. Snad i těm, kteří měli dosud o cs:wiki mlhavou představu, dojde, co se tam ve skutečnosti děje.

Updated.

Pomluvy Rosse Hedvíčka

František Fuka, kterého si jinak za jeho programy pro Sinclair ZX Spectrum vážím, napsal pomluvy Rosse Hedvíčka. Cituji: "Stačí věnovat pár sekund fulltextovému vyhledávání a pak několik hodin pročítání diskusí, a je velmi jasně patrné, že přispivatelé české Wikipedie mají s Hedvíček nadpozemskou trpělivost a neuvěřitelně slušně se mu pokoušejí podvacáté vysvětlit, že on je tím, kdo je mimo, a že bude muset buď pochopit, jak Wikipedie funguje, nebo si jít dělat vlastní encyklopedii jinam."

Nevím, jak p. Fuka, ale já si trpělivost představuji jinak. Pokud bude mít zájem, vysvětlím mu osobně, co je to stalking a jak se ho Cynik vůči Rossovi dopouštěl. Nicméně pokud musí citovat pomluvy z nepravdivého článku na české části Wikipedie ("spammer, lhář, odsouzený zločinec a člen Svazarmu"), který nesmí editovat nikdo, kdo má jiný názor, tak mu není pomoci.

Ale protože Blogger má časté výpadky, založil jsem si na Lupě záložní blog.

Děkujeme, odejděte - podruhé

Dostal jsem darem
svobodu informační
možnosti editační
byl jsem jich dlouho lačný
přišel však Egg.

Onen zlý den než nastal
jaké to bylo krásné
psát wikičlánky jasné
a semtam drobné básně
přišel však Egg.

S Eggem nám tolerance mizí
jemu jsou lidská práva cizí
s tou jeho zarputilou vizí

nikomu šanci ke svobodě nedá
ve všech jen vandaly si hledá
až nám to žaludek všem zvedá

přišel nám Egg.

Egg se hranatou hlavou
v ní open proxy plavou
bude to prázdnou slávou

tohoto vaječného ucha
a jeho ožralého ducha
člověka bez trochy štěstí
jak dává najevo svou pěstí

...

pokračovat dál mě nebaví
existují lepší zábavy
magor si nezaslouží básně
všem musí to být jasné

smrdí tam Egg.

Ceska verejnost je o ceske Wikipedii misinformovana...

Ceska verejnost je o ceske Wikipedii misinformovana. A ja udelam svuj podil v tom, abych to napravil.

Volte zelené, jsou pronásledováni, ale zvítězí

Do zbraně, občané

Doporučuji se podívat se na video, které je možno stahnout na Britských listech.

Je tam vidět, jak vysoká úřednice a kandidátka v blízkých volbách za stranu Zelených využívá asistence řadových policistů, jež nepochybně převyšuje vzděláním, inteligencí i mírou přípravy na situaci, aby se prezentovala v médiích.

Z videa je zřejmé, že se úmyslně snaží eskalovat situaci.

Zcela zavrhnout je možno představu, že by se jednalo o boj proti neonacismu. Svoboda shromažďovací je důležitá hodnota. I shromažďovací svoboda neonacistů. Rozbíjení demonstrací nemůže nijak demokracii prospět, naopak prostředí Saal- und Straßenschlachten je pro neonacismus přímo ideální. Tuto hodnotu zde policie bránila, jiná otázka je, do jaké míry dokonale.

Je však krajně nevhodné, aby se vysoká státní úřednice šla prát s policií, jen aby byla v televizi.

Magická hranice

Co píše spřátelený blog kollegy Cynika: "Česká Wikipedie se včera dopoledne přenesla přes další magickou hranici. Bohužel to nebyl můj článek, protože jsem v té době zrovna kakal. Je to jediná chvíle, kdy si od té Wikipedie trochu odpočinu! Druhá taková je v neděli v kostele a nebo když se dívám na porno. Spánek nepočítám, to se mi zdá o mých fanynkách z wikipedie. Zachraňuju je od vandalů... Jsem moc velký hrdina!"

Theorie revoluce

O weekendu zde bylo publikováno větší množství zajímavých textů. Bohužel teď nemám čas na ně na všechny reagovat. Tak jen tedy jeden příspěvek do diskusse o pádu kommunistického régimu.

Miroslav Hroch, kterého nevědomá nekvalitní marxistka Di, symptom úpadku české části Wikipedie, z neznalosti věci osočuje, kdysi vydal velice podnětnou knihu: Buržoazní revoluce v Evropě (1981). Přehledně tam shrnul všechny tehdy dostupné theorie revolucí. Nejvíce na mne zapůsobila tato: Revoluce nevzniká v době, kdy zbídačení mas dosáhne maxima, jak si mysleli marxisté. To by revoluce musela nastat za Stalina či Mao Zedonga. Revoluce vzniká za revoluční situace. Ta je podmíněna 2 faktory: objektivním a subjektivním. Objektivní je, že původně velice mizerná situace se začíná pomalu zlepšovat (Zde pozdní Brežněv byl nahrazen Gorbačovem, u nás Husák Jakešem). Nicméně aktuálně hrozí nebezpečí návratu zpět do mizerné situace (pronásledování demonstrantů a petentů). Subjektivním faktorem je dostatek agitátorů. Odpůrci régimu přestali být pouze chartisti, ale stali se jimi i aktivní studenti a další. Zákonitě proto přišel revoluční výbuch.

Ceska Wikipedia na to zatim nema...

Jen upozorneni na blog na Lupe....

jak ja to vidim.

Kde udělali komunisté chybu

Když jsem studoval vedle svého oboru v rámci tzv. povinného základu marxismus-leninismus, učili jsme se věci, které měly málo společného s podmínkami, ve kterých jsme žili. Část toho neměla skutečně obdobu realitě, ale zvláštní je, že i jevy, o nichž to říci nelze (např. existence proletariátu), bylo zcela mimo svět, ve kterém jsme žili. Proletariát, o kterém jsme se učili, jsme neznali. V Praze na tehdejší životní podmínky této vrstvy upomínala jen tklivá romantická píseň děvčátko z kolónie, pod kterou jsme si stejně neuměli mnoho představit. Je třeba komunistům přiznat, že se zasloužili o zánik tohoto světa, který jim ovšem měl sloužit jako legitimizace. Tak daleko to ale neměli promyšlené.

Učili jsme se o herezích, jež hrozí tomu, kdo o komunismu dobrovolně či nedobrovolně (v rámci povinného základu) uvažuje. I ty pro nás byly naprosto nesrozumitelné. Byl to jestli se dobře rozpomínám revizionismus a pravicový oportunismus, a potom ještě další věci, které jsem už zapomněl a na internetu se to nenajde.

Pozastavme se u pravicového oportunismu. Mě tehdy hrozilo, že se na něm pozastavím o rok, a tak jsem se byl výjimečně nucen si přečíst, co to je. Musím říci, že mi učebnice situaci neusnadňovala. Po delší námaze se mi podařilo pochopit, že - v rozporu s mým počátečním dojmem - nejde o planý žvást. Ta idea, která se za těžko pochopitelným pojmem skrývala, mne zarazila. Byla poněkud machiavelistická. Když to zjednoduším, je to prastará zkušenost dělnických předáků, že když nějak - nejčastěji odborovou činností - vydobydou pro své ovečky materiálního zlepšení, nedočkají se žádného vděku. Právě naopak, dělnictvo se kolem nich semklo tehdy, když jeho postavení bylo mizerné. Na tom pořád ještě není nic zvláštního, co by vybočovalo z prastaré moudrosti, že nevděk světu vládne. Marxismus - leninismus z toho dovozoval, že usilovat o tyto materiální výhody je nesprávné, pokud nemá vládnout světu nevděk nýbrž komunisté.

To je všechno hezké, ale nebylo mi zřejmé, proč to do mě cpou, když jsem dělnický předák nebyl a nebylo možno očekávat, že bych se do podobných dilemat kdy dostal. Tak jsem to celé hned po zkoušce zase pustil z hlavy.

Myslím, že oni sami ve Vokovicích tyto věci studovali nepořádně a bez vnitřního pochopení. Podařilo se jim vytvořit společnost, v níž naprosto převažovaly maloměšťácké vrstvy. Více peněz dávali právě té části dělnictva, o kterou se chtěli mocensky opírat. Vzpomínám si, že porevoluční ministr práce a sociálních věcí Miller řekl, že si proti své dosavadní práci (byl kovář v ČKD blahé paměti) nijak nepolepšil. Takhle se tedy proletariát skutečně netvoří.

Tato převládající vrstva ve společnosti byla celkem solidně materiálně zabezpečená, ale postrádala to, co maloměstské vrstvy všude na světě mají jako primární cíl. Další vzestup byl víceméně nemožný.

Vytvořilo to všeobecnou atmosféru frustrace. Komunisté vlastně už neměli co nabídnout, naopak, stali se pro převažující vrstvu překážkou, a tak byli smeteni, jakmile to mezinárodní situace umožnila.

Porevoluční maloměšťácká vrstva však reaguje se setrvačností, myšlenkově se nijak s novou situací nevyrovnala. Dnes možno spadnout nepochybně je, ale tato myšlenka maloměšťáky nijak neděsí, přestože by měla. Naopak, inspirováni činem Jana Palacha, uměle vytvářejí podmínky, jež vedou k jejich zániku.

Reakce zablokovaného wikipedisty

Petr Adámek napsal:

Nezapomínejte prosím, že hlavním cílem arbitrážního výboru je přijmout taková opatření, které na jedné straně ochrání wikipedii a její komunitu před dalšími zbytečnými a kontraproduktivními spory, ale na straně druhé jednotlivé wikipedisty omezí co nejméně, aby mohli pokračovat v přispívání do wikipedie. Tento návrh se snaží V. Z. zbytečně neomezovat sadou zákazů, které by mu mohly bránit i v užitečné činnosti, ale zároveň chránit wikipedii před kroky, které by mohly vést k dalším konfliktům. Tento mechanismus byl převzat z anglické wikipedie a já věřím, že bude funkční a účinný. Souhlasím s tím, že největším a zároveň klíčovým problémem je volba vhodného mentora, neboť musí jít o někoho, kdo bude schopen i ochoten k věci přistupovat bez zbytečných předsudků, nebude V. Z. zbytečně omezovat nebo dokonce šikanovat, ale zároveň zabrání vzniku nových konfliktů a sporů. --Petr Adámek 11:46, 30. 4. 2006 (UTC)

Nikdo takový nezbyl - logicky. Nebyl to on, kdo komunitu, přinejmenším její aktivní část, rozdělil podle zásady "kdo nejde s námi, jde proti nám".

Diktátoři nesnesli, jestliže jsem v textu, který jsem celý vytvořil, použil pravopisu fráse místo fráze, a neudělali nic proti tomu, když pana Vaňa nebo mě blokují ani už ne za osobní útoky a urážky, ale za pouhou ironii a náznaky. Proto se teď nemohou divit, že nemají ani jednoho aktivního wikipedistu, který by nebyl buď zcela s nimi, nebo hluboce a zásadně proti nim.

To všechno Petr Adámek ví a přesto se vymlouvá na stav, na jehož vzniku se sám aktivně podílel.

V sobotu odpoledne vysílala Česká televise vynikajcí film Stanleyho Kramera se Spencerem Tracym a Burtem Lancasterem Judgment at Nuremberg (bohužel, v nepříliš dobrém dabingu...). Jde v něm o to, že tři roky po skončení války, v r. 1948, jsou v Norimberku, v americké okupační zoně, souzeni němečtí soudci, kteří soudili podle norimberských zákonů. Starý americký soudce (Tracy), který tribunálu předsedá, nakonec odmítne precedenty i aktuální politickou situací (událostmi v ČSR) podkládaný závěr, že nikdo nesmí být odsouzen za to, že byl poslušný platných zákonů, a svým hlasem rozhodne o tom, že všichni čtyři obžalovaní jsou shledáni vinnými a jsou odsouzeni na doživotí. Co může omlouvat prostého občana, nemůže být ospravedlněním pro toho, kdo sám, byť zcela v souladu s platným právem, bezpráví prosazoval.

I Petr Adámek je spoluviníkem toho, co se na české Wikipedii stalo.

Důvěryhodnost pravopisu

Leon tady kdysi napsal, že lidé posuzují důvěryhodnost textu podle pravopisu. Ano, to je pravda. Když vidím někde napsáno komunizmus, tak si řeknu, že je to další levicový blábol, který nemá cenu číst. Podobný pravopis totiž používají pouze Haló noviny. A pak ještě Vesmír, kde to vytváří zvlášť pikantní kontext. Ale zřejmě to tak Havlovi vyhovuje, on má rád tyhle sémiotické konflikty.

Naproti tomu Babylon má pro mne pořád větší důvěryhodnost než by si podle obsahu zasloužil. Holt slovo "konservativism" mám spojeno pouze s úctyhodnými prvorepublikovými publikacemi. Proto je mi líto, že mi ve všem mých tištěných článcích všechna "s" a "th" pečlivě vymazali. Bohužel i na "feudalizmuz" jednou došlo.

Cynik je dobrý etalon

Pokud si jeho výroky otočíte o 180°, vyjde Vám správný názor.