Politická organizace Člověk v tísni přišla s další propagandistickou kampaní. Anarchista Ondřej Slačálek, konzervativec Milan Tobiáš i politický komentátor Bohumil Doležal ji vcelku oprávněně kritizují. Ač se rozhodně neztotožňuji se všemi jejich názory na danou agitku, mají v základní myšlence každý pravdu. Ondřej Slačálek označuje kampaň za zcela vytrženou z reality a spíše za projevu výsměchu těch, kterým jdou masmédia na ruku, těm, vůči nimž jsou nepřátelská. Milan Tobiáš a Bohumil Doležal si shodně všímají toho, že takovéto kampaně odvádějí pozornost od reálných problémů a vytváření problémy fiktivní. Doležal též věcně argumentuje, že jediná účinná kampaň proti tzv. extremismu je "neextremistická" politika, které mohou občané věřit.
Omyly dotyčných pánů nebudu v tuto chvíli rozebírat, ale sám dodávám ještě skutečnost, že peníze Evropské komise, ze kterých je kampaň převážně financována, jsou peníze i z našich kapes.
10. dubna 2008
Dvě skupiny lidí
Já vím. Mnozí zase řeknou, že je to další nesmyslné škatulkování. Ale já mám na paměti, že i když vydělím skupinu červenou a skupinu modrou, většina lidí, resp. všichni jsou tak nebo onak fialoví, s větším nebo menším zastoupením té či oné barvy. Chci ale pojednat o jednom aspektu lidského usilování, o jednom „vektoru“ naší duše, a k tomu jsem si vzal ku pomoci dělení lidí na Ty, kteří zavádějí letní čas a Ty, kteří obnovují staré vinice.
Onehdá jsem si uvědomil, že se v jedné věci zcela shoduji s Vladimírem Stworou (trollové, pište si!): příšerně mi už po léta leze krkem tzv. „letní čas“. Článek si už bohužel nemohu přečíst, protože p. Stworovi neplatím a bohužel jsem si ho nezálohoval.. Jen si pamatuju, že to bylo dáváno do souvislosti se sionisty. Na to nemohu nic říct, neboť o tom nic nevím. Stačí mi ale, abych se dočetl, že ho zaváděli generálové za 1. světové války a pak Hitler, abych nabyl pocitu, že to „není s dobrým“.
Nejen, že mi dvakrát do roka trvá 1-2 týdny než si přeladím biorythmus, což mi těžko přidává na zdraví a života letech. Při weekendové návštěvě Prahy jsem si studoval nějaké detaily kolem pražského orloje. Ten už po staletí ukazuje téměř bezchybně nejrůznější kosmické procesy, pohyby, měření času apod. Se zavedením letního času tento produkt středověké moudrosti ukazuje půl roku situaci v Kyjevě: podle astrolábu má být slunce pod obzorem, ale po mé pravici jasně září nasvícené průčelí Týnského chrámu!
Hle, pýcha lidská! Chtěli by donutit stroj, ukrývající v sobě moudrost středověkých zasvěcenců, aby tancoval podle jejich zběsilé píšťalky! Nevím, zda to zavedli sionisté nebo zaměstnavatelé, toužící effektivněji vyždímat energii ze svých zaměstnanců či nějaká jiná čerchmantská pacquage. Jistotně patří mezi tu sběř, co chtěla poroučet větru dešti. Sběř, která žije podle hesla „všechno jde, když se chce“, která musí pořád něco měnit, vylepšovat, posouvat „kupředu“, zeffektivňovat, znásilnit a vydrancovat přírodu, to vše pochopitelně „pro blaho všeho lidu, všech občanů“. Těmto v pravém slova smyslu bezbožníkům vzkazuji: jděte se vycpat, proklatci! Na Posledním soudu si vezmu jako němého svědka proti vám pražský orloj!
Jako protiváhu mému znechucení těmito bolševiky nejrůznějších barev jsem v Praze zaznamenal roztomilou aktivitu: nad Starými zámeckými schody na Opyši se po mnoha letech, ne-li staletích, objevila opět vinice, na které sv. Václav pracoval a sklízel víno, pro účely (mimo jiné) eucharistie. Jak krásně zbytečné! Jaká rozmilá úcta k tradici a kulturnímu dědictví! Ač jest se obávati, že lidé ze skupiny Těch, kteří zavádějí letní čas najdou nějaký způsob kommerčního využití této vinice, chci věřit tomu, že to nebylo prvoplánovým účelem, ale bohabojným nepraktickým krokem skupiny Těch, kteří obnovují staré vinice.
Tato druhá skupina je dnes na vymření. Nemalou zásluhu na tom má první skupina, které dnes bezpochyby patří svět, která donutila druhou skupinu žít podle jejich kletého letního času a která nade vší pochybnost v konečné instanci přivede tento svět do záhuby, na čemž ostatně pracuje již po věky, leč v dobách dřívějších bylo její působení neutralisováno skupinou první, tehdy značně početnou a u moci. Jak k tomu došlo, že tito bezbožníci svět ovládli a přivádějí jej do záhuby, to budiž náplní jiného článku někdy jindy. Na závěr mi dovolte složit hold mému příteli, ikonopisci Makáriovi z Wiesbadenu (autoru deskového obrazu sv. Anežky České v Chrámu sv. Víta): tento fundamentalista a prototyp příslušníka skupiny Těch, kteří obnovují staré vinice nosí v kapse cibulové hodinky, ukazující čas v Konstantinopoli...
Onehdá jsem si uvědomil, že se v jedné věci zcela shoduji s Vladimírem Stworou (trollové, pište si!): příšerně mi už po léta leze krkem tzv. „letní čas“. Článek si už bohužel nemohu přečíst, protože p. Stworovi neplatím a bohužel jsem si ho nezálohoval.. Jen si pamatuju, že to bylo dáváno do souvislosti se sionisty. Na to nemohu nic říct, neboť o tom nic nevím. Stačí mi ale, abych se dočetl, že ho zaváděli generálové za 1. světové války a pak Hitler, abych nabyl pocitu, že to „není s dobrým“.
Nejen, že mi dvakrát do roka trvá 1-2 týdny než si přeladím biorythmus, což mi těžko přidává na zdraví a života letech. Při weekendové návštěvě Prahy jsem si studoval nějaké detaily kolem pražského orloje. Ten už po staletí ukazuje téměř bezchybně nejrůznější kosmické procesy, pohyby, měření času apod. Se zavedením letního času tento produkt středověké moudrosti ukazuje půl roku situaci v Kyjevě: podle astrolábu má být slunce pod obzorem, ale po mé pravici jasně září nasvícené průčelí Týnského chrámu!
Hle, pýcha lidská! Chtěli by donutit stroj, ukrývající v sobě moudrost středověkých zasvěcenců, aby tancoval podle jejich zběsilé píšťalky! Nevím, zda to zavedli sionisté nebo zaměstnavatelé, toužící effektivněji vyždímat energii ze svých zaměstnanců či nějaká jiná čerchmantská pacquage. Jistotně patří mezi tu sběř, co chtěla poroučet větru dešti. Sběř, která žije podle hesla „všechno jde, když se chce“, která musí pořád něco měnit, vylepšovat, posouvat „kupředu“, zeffektivňovat, znásilnit a vydrancovat přírodu, to vše pochopitelně „pro blaho všeho lidu, všech občanů“. Těmto v pravém slova smyslu bezbožníkům vzkazuji: jděte se vycpat, proklatci! Na Posledním soudu si vezmu jako němého svědka proti vám pražský orloj!
Jako protiváhu mému znechucení těmito bolševiky nejrůznějších barev jsem v Praze zaznamenal roztomilou aktivitu: nad Starými zámeckými schody na Opyši se po mnoha letech, ne-li staletích, objevila opět vinice, na které sv. Václav pracoval a sklízel víno, pro účely (mimo jiné) eucharistie. Jak krásně zbytečné! Jaká rozmilá úcta k tradici a kulturnímu dědictví! Ač jest se obávati, že lidé ze skupiny Těch, kteří zavádějí letní čas najdou nějaký způsob kommerčního využití této vinice, chci věřit tomu, že to nebylo prvoplánovým účelem, ale bohabojným nepraktickým krokem skupiny Těch, kteří obnovují staré vinice.
Tato druhá skupina je dnes na vymření. Nemalou zásluhu na tom má první skupina, které dnes bezpochyby patří svět, která donutila druhou skupinu žít podle jejich kletého letního času a která nade vší pochybnost v konečné instanci přivede tento svět do záhuby, na čemž ostatně pracuje již po věky, leč v dobách dřívějších bylo její působení neutralisováno skupinou první, tehdy značně početnou a u moci. Jak k tomu došlo, že tito bezbožníci svět ovládli a přivádějí jej do záhuby, to budiž náplní jiného článku někdy jindy. Na závěr mi dovolte složit hold mému příteli, ikonopisci Makáriovi z Wiesbadenu (autoru deskového obrazu sv. Anežky České v Chrámu sv. Víta): tento fundamentalista a prototyp příslušníka skupiny Těch, kteří obnovují staré vinice nosí v kapse cibulové hodinky, ukazující čas v Konstantinopoli...
9. dubna 2008
Boj s extrémismem
Bohumil Doležal má pravdu: "Nejlepší boj proti extremismu je boj za rozumnou demokratickou politiku. Pokus budovat za evropské peníze státotvornou satiru, něco na způsob demokratického Dikobrazu, je směšným dokladem politické hysterie a zbytečným vyhazováním peněz."
K tomu dodávám. Extrémistů všech barev je v ČR asi 5 000. V případě potřeby je umlátíme čepicemi.
K tomu dodávám. Extrémistů všech barev je v ČR asi 5 000. V případě potřeby je umlátíme čepicemi.
8. dubna 2008
Trojí dělení Lucemburska
Lucembursko bylo obětí trojího dělení mezi Francii (1659), Prussko (1815) a Belgii (1839).
Německá kommunistka
Poslankyně Christel Wegnerová nedávno prohlásila, že cílem Berlínské zdi bylo: "both to prevent them from hurting the economy by buying goods cheaply and also to keep out forces one didn't want there."
DIE LINKE. se s ní nemazala. Vyloučila ji z poslaneckého klubu.
DIE LINKE. se s ní nemazala. Vyloučila ji z poslaneckého klubu.
6. dubna 2008
Utýrání kočky v Morávce
O případu utýrání kočky v Morávce toho bylo v novinách i jinde napsáno již mnoho. Nyní se na Wikipedii řeší, zda je toto téma dost významné i pro tuto encyklopedii. Jak dramatické hlasování dopadne se však dozvíme až za několik dní.
Celý případ je však výjimečný i v tom, že snad poprvé na TV Nova nebyl představen Filip Vávra v čistě negativním světle.
Celý případ je však výjimečný i v tom, že snad poprvé na TV Nova nebyl představen Filip Vávra v čistě negativním světle.
Velké Nizozemí
Když je nacionalism silnější než náboženství, tak může překonat historicky dané okolností. Příkladem je hnutí za "znovusjednocení Nizozemí".
5. dubna 2008
Skvělá analysa islámu
motto: "finální dobytí Byzance by se nejspíš nepodařilo bez uherských kanonýrů - renegátů v tureckých službách"
Napsal ji Jan Šimůnek.
Napsal ji Jan Šimůnek.
Nenapravitelný pacifista Jan Čulík
via Vodník. Jan Čulík v Britských listech bez většího přemýšlení odsoudil zajímavé články Ondřeje Neffa a Miloše Čermáka.
Je velice snadné být rusofilským pacifistou ve Skotsku, Nizozemí či Austrálii, kde žádné ruské nebezpečí ani trochu nehrozí (zatím), protože obě země ani v nejdivočtějších ruských snech nepatří do blízkého pohraničí.
Jiná je už situace v ČR a SR a úplně jiná je na Ukrajině a Gruzii. Případě ČR a SR není zřejmé nade vší pochybnost, zda patří do ruského blízkého pohraničí. Podle některých známek ano: Ruská agentura se snažila zmařit vstup obou zemí do NATO a EU, v případě SR se jí to málem podařilo; podle jiných ne: Blízké pohraničí jsou pouze ty státy, které byly formální součástí ruského Stalinova imperia.
Možná je ten pojem sporný i uvnitř Putinovy kliky. Bez ohledu na případnou naprostou vojenskou nepotřebnost radaru, bude radar jasný symbol: Byť máme v hlavním městě sochu ruského vojáka osvoboditele (tj. Kam ruský voják vstoupí, odtud již nikdy neodejde), tak do blízkého pohraničí nepatříme. Této triviální úvahy však Jan Čulík není schopen. Ono se mu nelze divit, není na ní existenčně závislý.
V demokracii přirozeně každý může zastávat jakékoliv názory. Mezi ně ale patří i názor, že odpůrci radaru jsou vědomými nebo nevědomými agenty Moskvy.
Souhlasím s Milošem Čermákem, že Tomáš Klvaňa totálně selhal. On se ho Václav Klaus nezbavil jen tak pro nic za nic.
Je velice snadné být rusofilským pacifistou ve Skotsku, Nizozemí či Austrálii, kde žádné ruské nebezpečí ani trochu nehrozí (zatím), protože obě země ani v nejdivočtějších ruských snech nepatří do blízkého pohraničí.
Jiná je už situace v ČR a SR a úplně jiná je na Ukrajině a Gruzii. Případě ČR a SR není zřejmé nade vší pochybnost, zda patří do ruského blízkého pohraničí. Podle některých známek ano: Ruská agentura se snažila zmařit vstup obou zemí do NATO a EU, v případě SR se jí to málem podařilo; podle jiných ne: Blízké pohraničí jsou pouze ty státy, které byly formální součástí ruského Stalinova imperia.
Možná je ten pojem sporný i uvnitř Putinovy kliky. Bez ohledu na případnou naprostou vojenskou nepotřebnost radaru, bude radar jasný symbol: Byť máme v hlavním městě sochu ruského vojáka osvoboditele (tj. Kam ruský voják vstoupí, odtud již nikdy neodejde), tak do blízkého pohraničí nepatříme. Této triviální úvahy však Jan Čulík není schopen. Ono se mu nelze divit, není na ní existenčně závislý.
V demokracii přirozeně každý může zastávat jakékoliv názory. Mezi ně ale patří i názor, že odpůrci radaru jsou vědomými nebo nevědomými agenty Moskvy.
Souhlasím s Milošem Čermákem, že Tomáš Klvaňa totálně selhal. On se ho Václav Klaus nezbavil jen tak pro nic za nic.
4. dubna 2008
Vynikající analysa
Britské listy se dnes věnují smlouvě o radaru. Za vynikající považuji úvodní článek, kde Čulík tlumočí několik velmi trefných bodů z přednášky Václava Žáka o tom, jak Češi applikují neapplikovatelné historické zkušenosti na současnou dobu. Neff a jeho modrá smečka jsou toho dokonalou ukázkou.
2. dubna 2008
Výpisky z četby - originál
Kdysi jsem Vám nabídl výpisky z četby. Nyní Vám na základě wiki nabízím originál:
"Tout comme le libéralisme économique sans frein, et pour des raisons analogues, le libéralisme sexuel produit des phénomènes de paupérisation absolue. Certains font l'amour tous les jours; d'autres cinq ou six fois dans leur vie, ou jamais. Certains font l'amour avec des dizaines de femmes ; d'autres avec aucune. C'est ce qu'on appelle la « loi du marché » . . . Le libéralisme économique, c’est l’extension du domaine de la lutte, son extension à tous les âges de la vie et à toutes les classes de la société. De même, le libéralisme sexuel, c’est l’extension du domaine de la lutte, son extension à tous les âges de la vie et à toutes les classes de la société."
"Tout comme le libéralisme économique sans frein, et pour des raisons analogues, le libéralisme sexuel produit des phénomènes de paupérisation absolue. Certains font l'amour tous les jours; d'autres cinq ou six fois dans leur vie, ou jamais. Certains font l'amour avec des dizaines de femmes ; d'autres avec aucune. C'est ce qu'on appelle la « loi du marché » . . . Le libéralisme économique, c’est l’extension du domaine de la lutte, son extension à tous les âges de la vie et à toutes les classes de la société. De même, le libéralisme sexuel, c’est l’extension du domaine de la lutte, son extension à tous les âges de la vie et à toutes les classes de la société."
Michel Houellebecq: Extension du domaine de la lutte (1994), p. 100
Kontroversní nález ÚS konečně na Internetu
Po 3 týdnech se konečně může každý seznámit s nálezem ÚS o novém zákoníku práce: sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008. Po hypertrované rekapitulaci následuje ratio decidendi v §§ 172–330.
Israel v NATO – proč ano?
Bohumil Doležal nedávno napsal kommentář k výroku ministryně národní obrany. Jen to trochu popletl. Proto jeho výroky uveďme na pravou míru:
"To, co se už pár desetiletí odehrává na Blízkém východě, v něčem připomíná boxerský zápas dobře živeného dozorce s heftlinkem v německém koncentráku. Heftlink je naštěstí schopný a bojovný, podobná je jen přesila, s níž bojuje, a perspektiva, která před ním stojí: když vyhraje, nic se nezmění: dál budou na palestinská a libanonská města padat bomby odpalované z Israele, dál budou israelští vojáci po desítkách zabíjet palestinské a libanonské děti v uprchlických táborech. Když prohrává, následuje, jak Palestině její okupanti dnes a denně předvádějí, něco jako apartheid.
Je nebetyčná drzost a zároveň nebetyčná hloupost, když se někdo staví do pozice rozhodčího, který má tento podivný zápas pískat – zvlášť když ten někdo sdílí s heftlinkem základní životní a politické hodnoty a navíc ho dozorce bere jen jako heftlinka – kandidáta, který je zatím na špatné straně ostnatého drátu. Nemluvě o tom, že kandidát na rozhodčího má vůči heftlinkovi z minulosti, mírně řečeno, jakýsi dloužek."
"To, co se už pár desetiletí odehrává na Blízkém východě, v něčem připomíná boxerský zápas dobře živeného dozorce s heftlinkem v německém koncentráku. Heftlink je naštěstí schopný a bojovný, podobná je jen přesila, s níž bojuje, a perspektiva, která před ním stojí: když vyhraje, nic se nezmění: dál budou na palestinská a libanonská města padat bomby odpalované z Israele, dál budou israelští vojáci po desítkách zabíjet palestinské a libanonské děti v uprchlických táborech. Když prohrává, následuje, jak Palestině její okupanti dnes a denně předvádějí, něco jako apartheid.
Je nebetyčná drzost a zároveň nebetyčná hloupost, když se někdo staví do pozice rozhodčího, který má tento podivný zápas pískat – zvlášť když ten někdo sdílí s heftlinkem základní životní a politické hodnoty a navíc ho dozorce bere jen jako heftlinka – kandidáta, který je zatím na špatné straně ostnatého drátu. Nemluvě o tom, že kandidát na rozhodčího má vůči heftlinkovi z minulosti, mírně řečeno, jakýsi dloužek."
Ještě jednou Mormegil
T. A. narazil na thema, o němž jsem chtěl napsat již dávno: Co jsem na wiki udělal špatně? Bezpochyby to byla personální politika. Tyto wikipedisty jsem povýšil na správce či byrokraty:
Jaký je výsledek? Vysoce prospěšní wikipedisté Tomáš Pecina a Malý čtenář byli z wiki vyštváni vládnoucí lusou. Michal Jurosz, -jkb- a Radouch tam prakticky přestali psát; Mojža úplně. (To, že na wiki ostatní neobtěžuje JKB či Radouch, je positivní; u JKB stačí ta spoušť, jíž se dopouští na Wikisource.)
Karakal a Beren resignovali na svá práva. Zbývají tedy Mormegil, Luděk a Vrba. Ačkoliv to byl správce Vrba, kdo nastartoval mou křížovou cestu, musím objektivně uznat, že wiki spíše prospívá než škodí. Budou-li tedy Mormegil a Luděk pro svou zpupnost zbaveni správcovských práv, bude má špatná personální politika v úplnosti odčiněna.
Jaký je výsledek? Vysoce prospěšní wikipedisté Tomáš Pecina a Malý čtenář byli z wiki vyštváni vládnoucí lusou. Michal Jurosz, -jkb- a Radouch tam prakticky přestali psát; Mojža úplně. (To, že na wiki ostatní neobtěžuje JKB či Radouch, je positivní; u JKB stačí ta spoušť, jíž se dopouští na Wikisource.)
Karakal a Beren resignovali na svá práva. Zbývají tedy Mormegil, Luděk a Vrba. Ačkoliv to byl správce Vrba, kdo nastartoval mou křížovou cestu, musím objektivně uznat, že wiki spíše prospívá než škodí. Budou-li tedy Mormegil a Luděk pro svou zpupnost zbaveni správcovských práv, bude má špatná personální politika v úplnosti odčiněna.
Premiér Josef Mengele: vítejte v 21. století!
Zítra se má objevit v knihkupectvích kniha Carly del Ponte Lov: já a váleční zločinci. Uváděné svědectví mnou otřáslo: Kosovští Albánci unesli mladé Srby, aby jim vybrali orgány a prodali je.
Vzhledem k tomu, že zdrojem těchto zpráv je jedna z hlavních loutek NWO v kampani proti Srbům, nelze ji podezřívat z prosrbské zaujatosti.
Sám fakt tohoto zrůdného počínání je pochopitelně otřesný, byť pro mne nikoli překvapující, ale ještě více se mi udělalo na blití z následujícíh řádků:
„Bělehradský tisk uvádí desítky svědectví – mnohé srbské organizace se pokoušely od Haagského tribunálu dosáhnout vyšetřování Albánců v Kosovu a předali tribunálu podrobné mapy s místy, kde byly pohřbeny oběti a označena místa koncentráků na území jak Kosova, tak i severní Albánie. Dodávali svědectví o těchto krutých pokusech a případy likvidace mírumilovných civilistů, a to jak dětí tak i dokonce těhotných žen, se kterými bylo zacházeno s mimořádnou krutostí.
Všechny takové pokusy byly již v zárodku potlačeny a ani jeden z těchto faktů nebyl vyšetřován. Sama del Ponteová ve svém nedávném interview pro italskou La Stampu se přiznala, že vyšetřování válečných zločinců je v současnosti především mimořádně zpolitizovaná záležitost. Kdyby se o zločinech Albánců obecně vědělo, pak by o žádné nezávislosti Kosova nemohlo být ani řeči. Ne náhodou spatřila kniha del Ponteové světlo světa až nyní, až po vyhlášení samostatnosti Kosova.”
Takže hlavní žalobkyně mezinárodního tribunálu prohlašuje, že to je “zpolitisovaná záležitost”? Před tím snad nebyla? Kde je nezávislost soudů? Zejména mezinárodních? Kdo tyto soudy zpolitisoval a proč? Hnulo se v ní svědomí? Až po tom, co bylo víceméně uznáno „nezávislé“ Kosovo?
Jen jedno po mně nechtějte: abych věřil tomu, že Bush, Clinton, Albrightová, Shea, Clark, Havel nebo Vondra o tom nic nevěděli. A jestli o tom nevěděl knížepán a přesto prosazoval uznání státu, který zkonstruovala taková monstra, bylo by slušné, aby odstoupil.
Pouze doufám, že Kosovo neuzná Israel. Taková benevolence vůči moderním Mengeleům by totiž nutně vyvolávala zrůdně antisemitské úvahy na téma, že vrána k vráně sedá. Stačí už tohle:
Blisty a IPS news
Vzhledem k tomu, že zdrojem těchto zpráv je jedna z hlavních loutek NWO v kampani proti Srbům, nelze ji podezřívat z prosrbské zaujatosti.
Sám fakt tohoto zrůdného počínání je pochopitelně otřesný, byť pro mne nikoli překvapující, ale ještě více se mi udělalo na blití z následujícíh řádků:
„Bělehradský tisk uvádí desítky svědectví – mnohé srbské organizace se pokoušely od Haagského tribunálu dosáhnout vyšetřování Albánců v Kosovu a předali tribunálu podrobné mapy s místy, kde byly pohřbeny oběti a označena místa koncentráků na území jak Kosova, tak i severní Albánie. Dodávali svědectví o těchto krutých pokusech a případy likvidace mírumilovných civilistů, a to jak dětí tak i dokonce těhotných žen, se kterými bylo zacházeno s mimořádnou krutostí.
Všechny takové pokusy byly již v zárodku potlačeny a ani jeden z těchto faktů nebyl vyšetřován. Sama del Ponteová ve svém nedávném interview pro italskou La Stampu se přiznala, že vyšetřování válečných zločinců je v současnosti především mimořádně zpolitizovaná záležitost. Kdyby se o zločinech Albánců obecně vědělo, pak by o žádné nezávislosti Kosova nemohlo být ani řeči. Ne náhodou spatřila kniha del Ponteové světlo světa až nyní, až po vyhlášení samostatnosti Kosova.”
Takže hlavní žalobkyně mezinárodního tribunálu prohlašuje, že to je “zpolitisovaná záležitost”? Před tím snad nebyla? Kde je nezávislost soudů? Zejména mezinárodních? Kdo tyto soudy zpolitisoval a proč? Hnulo se v ní svědomí? Až po tom, co bylo víceméně uznáno „nezávislé“ Kosovo?
Jen jedno po mně nechtějte: abych věřil tomu, že Bush, Clinton, Albrightová, Shea, Clark, Havel nebo Vondra o tom nic nevěděli. A jestli o tom nevěděl knížepán a přesto prosazoval uznání státu, který zkonstruovala taková monstra, bylo by slušné, aby odstoupil.
Pouze doufám, že Kosovo neuzná Israel. Taková benevolence vůči moderním Mengeleům by totiž nutně vyvolávala zrůdně antisemitské úvahy na téma, že vrána k vráně sedá. Stačí už tohle:
Blisty a IPS news
Beren úmyslně mate
Statečný Limojoe se pokusil na wiki argumentovat odkazem na ZMP. To neměl dělat. Beren začal okamžitě tvrdit, že se ZMP pletou: "Váš odkaz na en:Wikipedia:User_access_levels#Table naopak jasně ukazuje (podívejte se v tabulce na řádek "Import"), že import ze souboru smí dělat jen uživatelé ve skupině Import, nikdo jiný. Odkaz meta:Help:Import se týká obecně MediaWiki a hned v první větě upozorňuje: "Depending on the project settings...". Defaultní nastavení skupin uživatelských práv, když si stáhnete a nainstalujete Mediawiki, je jiné a mnohem jednodušší než nastavení práv v projektech Wikimedia Foundation (například neexistují stewardi, byrokrat tam může odebírat práva správcům, importovat ze souboru může každý správce). Ale jste zde správcem, když mi nevěříte, klidně to můžete vyzkoušet a buďto zjistíte, že mám pravdu já, nebo mě usvědčíte z omylu. --Beren 13:46, 2. 4. 2008 (UTC)"
Sice nejsem správcem na cs:, abych to ověřil empiricky, ale pomocné stránky usvědčují Berena ze lži: " Tento úkon mohou provést pouze uživatelé v jedné ze skupin Správci, import, transwiki." Ačkoliv ve skupině Import je pouze Danny B., pohodlně importoval i Chmee2. Podle mého názoru tedy vůbec nic nebrání tomu, aby na cs: mohl importovat každý správce.
Když už jsem byl po letech nucen se podívat do útrob wikipedie, abych usvědčil Berena ze lži, zjistil jsem, že mi WMF upírá podíl na překladu enginu. Za jediné překladatele označuje tyto výtečníky:
Sice nejsem správcem na cs:, abych to ověřil empiricky, ale pomocné stránky usvědčují Berena ze lži: " Tento úkon mohou provést pouze uživatelé v jedné ze skupin Správci, import, transwiki." Ačkoliv ve skupině Import je pouze Danny B., pohodlně importoval i Chmee2. Podle mého názoru tedy vůbec nic nebrání tomu, aby na cs: mohl importovat každý správce.
Když už jsem byl po letech nucen se podívat do útrob wikipedie, abych usvědčil Berena ze lži, zjistil jsem, že mi WMF upírá podíl na překladu enginu. Za jediné překladatele označuje tyto výtečníky:
* @author Mormegil
* @author Li-sung
* @author Helix84
* @author Danny B.
* @author Martin Kozák
* @author Michawiki
* @author Nike
* @author Siebrand
* @author לערי ריינהארט
* @author Matěj Grabovský
1. dubna 2008
Systém práv na wiki
Systém práv na wiki se stal dokonale nepřehledným, takže se ani příliš nedivím tomu, že si Beren myslí, že jediný, kdo může importovat stránky, je Danny B. Na Iuridictu to při tom pohodlně funguje: "Normally any user can export wiki pages to a file, but to import pages into a wiki from a file, you must have 'Sysop' privileges on that wiki."
Jedno je však jisté: Jimbo Wales je jediným zakladatelem wikipedie.
Jedno je však jisté: Jimbo Wales je jediným zakladatelem wikipedie.
Názor na wiki
Promluvil znalec: "je žel také jeden z velmi negativních rysů Wikipedie, že přitahuje grafomany, podivíny, lidi s podlomeným sebevědomím, kterým dělá většinou velice dobře, že jsou "inkognito" a přitom jsou zároveň hodně "vidět a slyšet --Šandík 22:43, 19. 10. 2007 (UTC)"
O jednoho tyranna méně
Protože jsem Mormegila kdysi povýšil nejen na správce, ale též na byrokrata, myslím, že mám k tomu co říci.
Mormegilova zpupnost neznala mezí a jeho odtrženost od reality byla značná. Dokud byrokraté nemuseli dělat nic, nedělal nic. Jak fungoval od doby, kdy nějaké povinnosti museli mít, neposoudím, protože jsem to nesledoval. Faktem je, že správce Vrba s ním byl nespokojen.
Podle pochybného usu, když je správce vyzván kýmkoliv hodnověrným, musí postoupit ponižující hlasování o potvrzení, přičemž musí dostat aspoň 2/3. To Mormegil postoupit nechtěl, protože se proti němu zdvihly emoce. Věděl, že by prohrál, a proto raději resignoval.
Zůstal však správcem i kádrovákem, ačkoliv tvrdí pravý opak: "Příměr s Elephant polo obávám se nedocením, jelikož jako nesprávce si nemohu prohlédnout obsah odstraněných editací. --Mormegil ✉ 18:32, 31. 3. 2008 (UTC)", takže škodit může dál.
Mormegilova zpupnost neznala mezí a jeho odtrženost od reality byla značná. Dokud byrokraté nemuseli dělat nic, nedělal nic. Jak fungoval od doby, kdy nějaké povinnosti museli mít, neposoudím, protože jsem to nesledoval. Faktem je, že správce Vrba s ním byl nespokojen.
Podle pochybného usu, když je správce vyzván kýmkoliv hodnověrným, musí postoupit ponižující hlasování o potvrzení, přičemž musí dostat aspoň 2/3. To Mormegil postoupit nechtěl, protože se proti němu zdvihly emoce. Věděl, že by prohrál, a proto raději resignoval.
Zůstal však správcem i kádrovákem, ačkoliv tvrdí pravý opak: "Příměr s Elephant polo obávám se nedocením, jelikož jako nesprávce si nemohu prohlédnout obsah odstraněných editací. --Mormegil ✉ 18:32, 31. 3. 2008 (UTC)", takže škodit může dál.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)