Kdo k alternativní pravici patří:
- národovci / nacionalisté, včetně eurorealistů. Dříve jsem je házel do jednoho pytle s chauvinisty, ale je třeba rozlišovat mezi nacionalisty typu Mečiara a chauvinisty typu Miloševiće či Saakašviliho, kteří se dopustili aggresse vůči jiným ethnikům / státům.
- fašisté. Protože se establishment otřásá odporem, kdykoliv toto označení slyší, říkají si dnes korporativisté. V Itálii jsou legální jako Sociální akce (Azione Sociale, AS), ve Španělsku jako Falange.
- tradicionální katholíci.
- rasističtí populisté z Národní strany.
- neonacisté z Národního odporu a Dělnické strany.
Konzervativní strana není konservativní, nýbrž neokonservativní, takže její program nelze odlišit od ODS, když si odmyslíme odpor k neoliberalismu. Paleokonservativci střihu Pata Buchanana v ČR vůbec nejsou.
V zásadě však všichni zůstávají na půdě 19. století a jejich programem je návrat do let 1848–1960. Jen menší část chce demontovat osvícenství. K nim patří tradicionální katholíci, kteří nesouhlasí s II. vatikánským koncilem a jejichž ideálem je modernistický projekt tridentského koncilu. Ještě dále jdou guénonisté, kteří odmítají i gothiku. Ale těch je jen hrstka.
