9. ledna 2010
Positivní diskriminace
Skvělým přesvědčivým způsobem zdůvodnil nezbytnost positivní diskriminace Šimon Klein.
Dědictví Masarykovy sekty
Havlova Pravda a láska je mentálním dědicem Masarykovy realistické sekty, ačkoliv ji odmítli jak liberální Josef Kaizl, tak konservativní Josef Pekař: "Theoriím Masarykovým jsme nepodlehli a stoupenci jeho se nestali prostě proto, že nám Masaryk jako vědátor neimponoval. Poznali jsme..., že prof. Masaryk, kdekoli se pouští do otázek historických, pracuje a soudí jednostranně a doktrinářsky..."
Nyní je hlavním terčem sekty Pravdy a lásky president republiky Klaus. Nejsem žádný nekritický fanoušek tohoto dědice Kramářových mladočechů, ale nelze ho tak apriorně odmítat jako činí tito sektáři. Důraz na praktickou politiku oproti planému globálnímu theoretisování, to má Klaus a realisté společné. Tak by si z toho měla vzít příklad i Pravda a láska, když už ji inspiruje i Karel Gott. Pak se snad přestanou pohoršovat nad (opisnými) passivy a za každou cenu prosazovat media.
Nyní je hlavním terčem sekty Pravdy a lásky president republiky Klaus. Nejsem žádný nekritický fanoušek tohoto dědice Kramářových mladočechů, ale nelze ho tak apriorně odmítat jako činí tito sektáři. Důraz na praktickou politiku oproti planému globálnímu theoretisování, to má Klaus a realisté společné. Tak by si z toho měla vzít příklad i Pravda a láska, když už ji inspiruje i Karel Gott. Pak se snad přestanou pohoršovat nad (opisnými) passivy a za každou cenu prosazovat media.
Bémův dopis
Mladá fronta přinesla faksimile Bémova dopisu (PDF). K obsahu se vyjadřovat nebudu, to učinili ostatní. Podívám se na formu.
Pražský magistrát je nutno pochválit za volbu pěkného moderního písma Calibri. Tím však pochvaly končí. Už v oslovení by si pisatel měl rozmyslit, zda bude pisateli tykat nebo vykat. Obojí nelze míchat dohromady.
Podle idiotského českého zvyku, který je normován i standardem ČSN 01 6910:2007 Úprava písemností zpracovaných textovými editory (výtah), se v osobních dopisech adresa píše dole. Nicméně číslo jednací se v osobním dopisu neuvádí a už vůbec ne rukou psané. Datum se uvádí včetně roku; kdo bude už letos vědět, že to byl loňský dopis?
Za tečkou se píše pouze jedna mezera, nikoliv dvě. Je-li třeba něco zdůraznit, slouží k tomu kursiva, nikoliv VERSÁLKY. Označení "křesťanští demokraté" se stejně jako "lidovci" píše s malým písmenem; není to název. Malé písmeno bych zvolil i pro zastupitelstvo HMP, neboť je to pouhý orgán, byť zvrácená PČP 1993 umožňují psát i velké. Naproti slovo "komise" jako legislativní zkratku s velkým písmenem rozhodně psát nelze. Zájmeno "Ty" se v dopisech píše s velkým písmem: Je to slušnost. Neslabičná předložka (např. "z") na konci řádku nemá co pohledávat. "Trestněprávní" se píše dohromady.
Závěr: Primátorova kancelář by úpravě dopisů měla věnovat mnohem větší pozornost, aby nebyly pro ostudu.
Pražský magistrát je nutno pochválit za volbu pěkného moderního písma Calibri. Tím však pochvaly končí. Už v oslovení by si pisatel měl rozmyslit, zda bude pisateli tykat nebo vykat. Obojí nelze míchat dohromady.
Podle idiotského českého zvyku, který je normován i standardem ČSN 01 6910:2007 Úprava písemností zpracovaných textovými editory (výtah), se v osobních dopisech adresa píše dole. Nicméně číslo jednací se v osobním dopisu neuvádí a už vůbec ne rukou psané. Datum se uvádí včetně roku; kdo bude už letos vědět, že to byl loňský dopis?
Za tečkou se píše pouze jedna mezera, nikoliv dvě. Je-li třeba něco zdůraznit, slouží k tomu kursiva, nikoliv VERSÁLKY. Označení "křesťanští demokraté" se stejně jako "lidovci" píše s malým písmenem; není to název. Malé písmeno bych zvolil i pro zastupitelstvo HMP, neboť je to pouhý orgán, byť zvrácená PČP 1993 umožňují psát i velké. Naproti slovo "komise" jako legislativní zkratku s velkým písmenem rozhodně psát nelze. Zájmeno "Ty" se v dopisech píše s velkým písmem: Je to slušnost. Neslabičná předložka (např. "z") na konci řádku nemá co pohledávat. "Trestněprávní" se píše dohromady.
Závěr: Primátorova kancelář by úpravě dopisů měla věnovat mnohem větší pozornost, aby nebyly pro ostudu.
Žoldák a žoldák
Marxisté typu Kapitána jsou v koncích: Jejich nenávist k professionálním vojákům nesprávného typu (v nekommunistických armádách) jim znemožňuje effektivně popsat, co se vlastně stalo: Bývalý professionální voják AČR se stal žoldnéřem. Věta krátká, jasná a stručná. Marxisticky to však jednoduše popsat nejde. A nic na tom nezmění ani falešné Kapitánovo moralisování.
8. ledna 2010
Nový Jan Stern
via Petr Koubský. Na Blistech: "Ale pomluvy, že celý ten obří komplex na zahánění bakterií a virů nám vyrobil jen generace alergiků a nových chytřejších virů, jsou jistě jen pomluvy."
Updated.
Updated.
6. ledna 2010
O nominalismu
Podle blogísku, který si říká Církev (http://cirkev.wordpress.com), ačkoliv ho píší převážně pouze 2 fanatici z Hnutí pro život, je výrok "Existují ale omyly zcela zjevné jako – popírání obecnin u nominalistů" pravdivý, protože existovalo několik nominalistů, kteří obecniny skutečně popírali.
Nuže, tento páně thomistův výrok se má k pravdě stejně jako výrok: "Tradiční katholíci neuznávají papeže Benedikta XVI.", protože existuje počet katholíků, kteří tak skutečně nečiní.
Jinak ovšem Stodola potvrzuje to, co jsem psal o positivismu: "Excessivním důrazem na klassifikaci – ad absurdum dovedenou thomistickou scholastiku. Například ve výuce práva je jsou především přednášeny "telefonní seznamy": typy právních skutečností, druhy změn závazku, kategorie trestných činů etc.," neboť píše: "Je možné naprosto s klidem říct, že krajní nominalismus popírá obecniny vůbec, umírněný nominalismus pak popírá jejich reálnou existenci a omezuje se na uznání jejich existence intencionální." Děkuji za poučení telefonním seznamem, pane magistře.
Nuže, tento páně thomistův výrok se má k pravdě stejně jako výrok: "Tradiční katholíci neuznávají papeže Benedikta XVI.", protože existuje počet katholíků, kteří tak skutečně nečiní.
Jinak ovšem Stodola potvrzuje to, co jsem psal o positivismu: "Excessivním důrazem na klassifikaci – ad absurdum dovedenou thomistickou scholastiku. Například ve výuce práva je jsou především přednášeny "telefonní seznamy": typy právních skutečností, druhy změn závazku, kategorie trestných činů etc.," neboť píše: "Je možné naprosto s klidem říct, že krajní nominalismus popírá obecniny vůbec, umírněný nominalismus pak popírá jejich reálnou existenci a omezuje se na uznání jejich existence intencionální." Děkuji za poučení telefonním seznamem, pane magistře.
Sabotage?
Nový výstřelek ochránců naší svobody, o kterém informuje Tribun, začínám po minimální reflexi považovat za švejkovinu. Odborníci na extremism zřejmě záměrně vyhrocují a zesměšňují normalisační manýry, kterých se začali v poslední době dopouštět, aby co nejdřív nastala situace, kdy bude zřejmé, že tudy, tj. další normalisací, cesta nevede. Aspoň tato generace, která to zažila, je na to prostě moc háklivá.
5. ledna 2010
Mladí lidé volí Jiřího Paroubka
Bohumil Doležal informoval o kanadském žertíku: "Kdosi založil na Facebooku skupinu, s tím, že kdo se do ní přihlásí, účastní se tím jakési internetové tomboly, kde cenou je deset mobilů iPhone. Poté, co se přihlásilo několik desítek tisíc chtivců, oznámil jim Zakladatel, že se skupina jmenuje „mladí lidé volí jiřího Paroubka“ a v popisu má mj. zabránit tomu, aby modré straky rozkradly celou naši republiku. Poté dotyčný (zjevně fiktivní osoba, jakýsi Parsifal Imanuel české předvolební scény) zmizel v nenávratnu. Napálení protestují, ČSSD zuřivě protestuje i ČSSD, popírá, že by se byla na akci podílela. Je to velmi nepravděpodobné, předem bylo přece jasné, že to praskne. Celý scénář připomíná někdejší akci Český sen, je jen možná ještě legračnější a zdařilejší, protože má politickou dimenzi. Mohla by se jmenovat : Paroubkovým kamarádem snadno a rychle." Dotyčná stránka má nyní 71 108 členů.
Důkazy neexistence Boží
Cituji: "Důkaz č. 1 O nenutnosti existence je zvláštní platnosti, protože ukazuje, že absolutně nutné jsoucno - Boha - je možné myslet jako pouze možné (nenutné). Tím je však dokázáno, že takové jsoucno nemůže existovat, ne pouze že nemusí. Argumentuji tím, že se zde nejedná o důkaz o nějaké kontingentní věci, která může (ne)být, ale o jsoucno, které dle představ teistů a idealistů musí existovat. Ukázáním pouhé možnosti myslet si jeho nenutnost je tedy dokázána nikoliv jen možnost neexistence Boha, ale nutnost neexistence takového jsoucna. Důkaz č.2 Z existence zla nevyvrací každého Boha nutně, ale rozhodně představu, že Bůh je absolutní dobro. Pro někoho to ovšem může splývat. Třetí důkaz Z aporií dokonalosti se týká aporií boží všemohoucnosti obecně, jak se nalézají ve svatých textech, zde konkrétně v Bibli. Důkaz č. 4 Vyvrácení všemohoucnosti pojednává speciálně o aporii všemohoucnosti a statutu logiky. Týká se popření jedné z vlastností nebo projevu boží dokonalosti, tj. představy teistů o boží všemohoucnosti. Důkaz je postaven na rozlišení nelogičnosti a "nadlogičnosti", to druhé musí být v základu logické, resp. lze se k tomu dostat skrze logiku, zatímco nelogičnost ukazuje od začátku rozpor, a ten je právě přítomen zde. Pátý důkaz Z lidskosti se týká kritiky antropomorfismu, resp. problému rozumění pojmům jako "nadpřirozeno", "duše", "bůh" apod. Ukazuji, že jim rozumíme pouze a jedině na základě analogie s lidskou sférou zkušenosti, tj. nemáme v tomto rozumění nic mimolidského (nadlidského), tj. v pravdě "božského". Důkaz č. 6 Proti přeceňování ontologického statutu myšlení rozebírá tragický omyl idealismu - ztotožňování myšlení a bytí. Tento důkaz je spíše úvahou nad důkazem existence Anselma z Canterbury, nemá strukturu vyvrácení, ale je vysvětlením. Vyvrácením je pouze v tom smyslu, že ukazuje možnost neplatnosti Anselmovy konstrukce."
Bůh jako přírodnina
Stodola ve svém matení veřejnosti nepřestane. Samozřejmě, že Bůh existuje – jako idea/mém. Stejně jako existuje Bílá paní, protože jsou představitelní. Nicméně, oč běží, je pouze to, zda Bůh existuje jako přírodnina (empiricky).
Kromě toho Stodola ukazuje své hluboké neznalosti středověké filosofie: "Existují ale omyly zcela zjevné jako – popírání obecnin u nominalistů". Nikdo nikdy nepopíral existenci obecnin. Nominalisté, k nimž se hlásím, ale zcela poprávu popírají empirickou existenci obecnin. V přírodě neexistuje žádná obecná kočka. Existují v ní pouze konkrétní kočky, na základě nichž člověk vykonstruuje pojem "kočka". Ten ale jen následný, odvozený od přírodniny.
Lidské myšlení je diskrétní, příroda je obvykle spojitá. Proto může být velice těžké rozhodnout, zda konkrétní tvor je ještě kočka, už kočka čili nic.
Stodola: "Avšak existuje jen jeden bezrozporný způsob, jak vysvětlit to, že existuje proměnlivý vesmír." Odpovídám, ano, tím je singularita. Hypothesa Boha k tomu potřeba není ("Je n'avais pas besoin de cette hypothèse-là"), a proto je nutno ji na základě Occamovy břitvy odmítnout.
Kromě toho Stodola ukazuje své hluboké neznalosti středověké filosofie: "Existují ale omyly zcela zjevné jako – popírání obecnin u nominalistů". Nikdo nikdy nepopíral existenci obecnin. Nominalisté, k nimž se hlásím, ale zcela poprávu popírají empirickou existenci obecnin. V přírodě neexistuje žádná obecná kočka. Existují v ní pouze konkrétní kočky, na základě nichž člověk vykonstruuje pojem "kočka". Ten ale jen následný, odvozený od přírodniny.
Lidské myšlení je diskrétní, příroda je obvykle spojitá. Proto může být velice těžké rozhodnout, zda konkrétní tvor je ještě kočka, už kočka čili nic.
Stodola: "Avšak existuje jen jeden bezrozporný způsob, jak vysvětlit to, že existuje proměnlivý vesmír." Odpovídám, ano, tím je singularita. Hypothesa Boha k tomu potřeba není ("Je n'avais pas besoin de cette hypothèse-là"), a proto je nutno ji na základě Occamovy břitvy odmítnout.
4. ledna 2010
Positivism v. postmoderna
Před 12 lety spolu debatovali positivista Grygar a postmodernista Neubauer. V odkazu na záznam prosím přeskočte úvodní žvatlání astroložky.
Neubauer: "Homeopati pomáhají léčit a uzdravovat a já znám víc případů těch zdravých díky netradičním postupům.
Grygar: Proč to, proboha nepublikujete?
Neubauer: A co by z toho bylo? Naše zkušenost tváří v tvář, naše zážitky. Vobyčejnou zkušenost – ta přestala mít vůbec jakýkoliv význam a smysl, je-li posuzována z hlediska objektivních kritérií. Je to hrozný, a to, co jsem viděl tváří v tvář je méně důležitý než co naměří ten vědec a zcela nebo zjistí nebo vyvolá za zcela umělých podmínek."
Předně ten záznam je odpovědí na Kapitánovo rovnítko mezi mluveným a psaným jazykem. Velice špatně se čte, protože ten text neměl být čten, ale poslouchán.
Za druhé, Grygar a ještě více Neubauer mnohé jen naznačují, takže to není příliš souvislé. Lepší by byla písemná polemika. Přesto se z toho člověk leccos dozví o omezeních vědy, které positivisté vytěsňují. Oni totiž rádi pracují s elementárními strukturami a čím více v složitosti systémů postupují, tím více jim to přestává fungovat. Holt bez holismu to nejde.
O knize Střetnutí paradigmat v současné biologii (1985). Redigovaný rozhovor s Neubauerem: "Mýtus neříká, jak to na světě doopravdy bylo, nýbrž jak to na světě obecně chodí. To samé ale dělá i věda. Výsledkem vědeckého poznání jsou obecná pravidla, abstraktní zákonitosti. Stejně jako v mytickém vyprávění tu tedy vystupují neexistující události a bytosti. Ideální tělesa, s nimiž operují Newtonovy fyzikální zákony, jsou stejně málo skutečná jako draci nebo víly. Požadavek závaznosti, souvislosti a bezrozpornosti platí jak pro vědu, tak i pro mytické vyprávění. J. R. Tolkien se ve svých slavných knihách o Hobbitovi snažil vytvořit celistvý a vnitřně konzistentní popis mytického světa Středozemí s takovým úsilím, až na to skoro zašel."
"Ve jménu vědy sice nebylo napácháno tolik zločinů jako třeba ve jménu Ježíše, ale vznikly díky ní moderní totalitní režimy, navrhující společnost jako mechanismus: když to zařídíme vědecky, musí to fungovat.
Neubauer: "Homeopati pomáhají léčit a uzdravovat a já znám víc případů těch zdravých díky netradičním postupům.
Grygar: Proč to, proboha nepublikujete?
Neubauer: A co by z toho bylo? Naše zkušenost tváří v tvář, naše zážitky. Vobyčejnou zkušenost – ta přestala mít vůbec jakýkoliv význam a smysl, je-li posuzována z hlediska objektivních kritérií. Je to hrozný, a to, co jsem viděl tváří v tvář je méně důležitý než co naměří ten vědec a zcela nebo zjistí nebo vyvolá za zcela umělých podmínek."
Předně ten záznam je odpovědí na Kapitánovo rovnítko mezi mluveným a psaným jazykem. Velice špatně se čte, protože ten text neměl být čten, ale poslouchán.
Za druhé, Grygar a ještě více Neubauer mnohé jen naznačují, takže to není příliš souvislé. Lepší by byla písemná polemika. Přesto se z toho člověk leccos dozví o omezeních vědy, které positivisté vytěsňují. Oni totiž rádi pracují s elementárními strukturami a čím více v složitosti systémů postupují, tím více jim to přestává fungovat. Holt bez holismu to nejde.
O knize Střetnutí paradigmat v současné biologii (1985). Redigovaný rozhovor s Neubauerem: "Mýtus neříká, jak to na světě doopravdy bylo, nýbrž jak to na světě obecně chodí. To samé ale dělá i věda. Výsledkem vědeckého poznání jsou obecná pravidla, abstraktní zákonitosti. Stejně jako v mytickém vyprávění tu tedy vystupují neexistující události a bytosti. Ideální tělesa, s nimiž operují Newtonovy fyzikální zákony, jsou stejně málo skutečná jako draci nebo víly. Požadavek závaznosti, souvislosti a bezrozpornosti platí jak pro vědu, tak i pro mytické vyprávění. J. R. Tolkien se ve svých slavných knihách o Hobbitovi snažil vytvořit celistvý a vnitřně konzistentní popis mytického světa Středozemí s takovým úsilím, až na to skoro zašel."
"Ve jménu vědy sice nebylo napácháno tolik zločinů jako třeba ve jménu Ježíše, ale vznikly díky ní moderní totalitní režimy, navrhující společnost jako mechanismus: když to zařídíme vědecky, musí to fungovat.
Proč to ale nikdy nefungovalo, proč se vědecky promyšlený ráj vždycky změnil v peklo s hromadami mrtvol?
Z pochopitelných důvodů: jsme živí, a tudíž mnohorozměrní. Subjektivita, jedinečnost, osobnost, duše, to všechno prostě do objektivního vědeckého postoje nezapadá. Neexistují žádné objektivní zákony, do kterých by se dal člověk nacpat."
Zakážou Dělnickou stranu?
Kdo si přečetl repliku Dělnické strany k vládnímu podání (PDF) nemá daleko k myšlence, že je to jejím přáním, aby mohli vystupovat jako mučedníci. Jak informuje jakýsi Martin, Vandas a jeho boys už mají připraveno řešení: "Na stejné adrese jako DS už totiž delší dobu sídlí strana DSSS, neboli Dělnická strana sociální spravedlnosti. Když si projedete poslední články na jejich webech, narazíte tam na slovní spojení sociální spravedlnost čím dál častěji."
3. ledna 2010
Positivism
K jednomu málo reflektovanému důsledku kommunismu patří petrifikace positivismu jako vůdčí ideologie. Jsou tím zasaženi zejména přírodovědci a technici (u Kapitána v extrémní podobě jako sociální darwinism), kteří k marxismu jako antinominalistické ideologii měli přirozenou skepsi (byl příliš absurdní a příliš v rozporu s realitou), vinou absence humanitního vzdělání si proto ponechali jako svůj světový názor hlavní ideologii 19. století.
Jak se to projevuje? Adorací překonaných veličin, např. v historiografii Josefa Pekaře. Pošetilými spory – čeští přírodovědci jsou massově činní v Sisyfovi, což je Západě obskurní spolek. Tam převažují pokročilá studia (v ČR v rámci CTS). Excessivním důrazem na klassifikaci – ad absurdum dovedenou thomistickou scholastiku. Například ve výuce práva je jsou především přednášeny "telefonní seznamy": typy právních skutečností, druhy změn závazku, kategorie trestných činů etc. Převaha normativity nad deskripcí a discoursem. Na Západě postmoderna svou metakritikou správně odhalila positivism jakou pouhé další velké vyprávění.
Avšak nejvíce byla zasažena jazykověda, která celý kommunism nedokázala vstřebat základy semiotiky, takže setrvala na pošetilém názoru: "Fonetický pravopis (tj. zvuková podoba jazyka odpovídá psané) z praktického pohledu je naopak výhoda – člověk se nemusí kvůli psaní skoro učit další jazyk (tj. psanou podobu toho samého), obě varianty jazyka se vyvíjejí společně. Je to jednodušší, systematické." Ve skutečnosti již Saussure v roce 1916 ukázal, že mluvený jazyk a psaný text jsou dva odlišné znakové systémy. Proto je nevhodné je míchat a jeden nadřazovat druhému.
Nicméně Adamu Živnéři vulgo Eddiemu bych rád vzkázal, že svém fanatickém nadšení z wiki jsem se v roce 2004 dopouštěl hříchu proselytismu a skutečně jsem měnil lidem pravopis jejich článků na tradiční. Musel přijít až Pastorius, který mi otevřel oči, že takový fanatism nikam nevede. Pak na wiki panovala tolerance, pravopis nikdo nikomu neměnil (leda omylem), což se změnilo až tím, když se Cynik a jeho tehdejší kamarád Egg přihlásili o slovo a postmodernu na wiki nahradili positivistickým normativismem.
Jak se to projevuje? Adorací překonaných veličin, např. v historiografii Josefa Pekaře. Pošetilými spory – čeští přírodovědci jsou massově činní v Sisyfovi, což je Západě obskurní spolek. Tam převažují pokročilá studia (v ČR v rámci CTS). Excessivním důrazem na klassifikaci – ad absurdum dovedenou thomistickou scholastiku. Například ve výuce práva je jsou především přednášeny "telefonní seznamy": typy právních skutečností, druhy změn závazku, kategorie trestných činů etc. Převaha normativity nad deskripcí a discoursem. Na Západě postmoderna svou metakritikou správně odhalila positivism jakou pouhé další velké vyprávění.
Avšak nejvíce byla zasažena jazykověda, která celý kommunism nedokázala vstřebat základy semiotiky, takže setrvala na pošetilém názoru: "Fonetický pravopis (tj. zvuková podoba jazyka odpovídá psané) z praktického pohledu je naopak výhoda – člověk se nemusí kvůli psaní skoro učit další jazyk (tj. psanou podobu toho samého), obě varianty jazyka se vyvíjejí společně. Je to jednodušší, systematické." Ve skutečnosti již Saussure v roce 1916 ukázal, že mluvený jazyk a psaný text jsou dva odlišné znakové systémy. Proto je nevhodné je míchat a jeden nadřazovat druhému.
Nicméně Adamu Živnéři vulgo Eddiemu bych rád vzkázal, že svém fanatickém nadšení z wiki jsem se v roce 2004 dopouštěl hříchu proselytismu a skutečně jsem měnil lidem pravopis jejich článků na tradiční. Musel přijít až Pastorius, který mi otevřel oči, že takový fanatism nikam nevede. Pak na wiki panovala tolerance, pravopis nikdo nikomu neměnil (leda omylem), což se změnilo až tím, když se Cynik a jeho tehdejší kamarád Egg přihlásili o slovo a postmodernu na wiki nahradili positivistickým normativismem.
Umění milovat
1. Svou knihu Erich Fromm vydal v r.1956, před společenskou revolucí 60. let, řada formulací a tvrzení působí po více než půlstoletí zastarale nebo přinejmenším neobjevně.
2. Ačkoli author (IMHO oprávněně) několikrát kritisuje Freuda a jeho pohled na určitý problém, je celé pojednání psáno z freudovských posic, ke kterým mám osobně řadu výhrad
3. Za svou osobu si myslím, že Fromm pojmem "láska" myslí něco jiného než já. Možná je to i tím, že jsem allergický na zaklínadla moderního člověka v kapitalistickém světě, slova jako "aktivní", "tvůrčí", "naléhavý". Jsem přesvědčen, že milovat umí i lidé passivní, netvořiví a laxní. Jsem přesvědčen, že láska, ba ani umění milovat, se nedá trainovat; kázeň, soustředěnost, trpělivost jsou samy o sobě potřeba k správnému životu. Z knihy na mne kape takový ten managerský coaching osobnosti, ze kterého se mi obrací kufr.
4. Last but not least - úpornost, s jakou se author vyhýbá - v knize o umění milovat! - jakékoli zmínce o Kristu a křesťanství (náboženství lásky par excellence), a to i v pasážích o lásce k Bohu, je opravdu nápadná. Uvádí několikrát Starý zákon od Adama přes Noa, Abraháma, Mojžíše až k Jonášovi. Cituje muslimského mystika Rúmího. Mluví o bráhmanismu, buddhismu a taoismu. Ale jediné zmínky o křesťanství jsou pár religionistických poznámek o (římském) katholictví a Lutherovi a theologický odkaz na Mistra Eckhardta. I zde považuji za kuriosní, že v poznámkách o negativní theologii odkazuje na Maimonida (12.stol.), zatímco rozvinutá apophatická theologie existovala v křesťanství už v 5. stol.(Pseudo-Dionysios), v řecké filosofii u Plotina ještě dřív, o taoismu nemluvě. Nepochybuji ale o tom, že to leckomu bude (chtít) připadat zcela přirozené.
2. Ačkoli author (IMHO oprávněně) několikrát kritisuje Freuda a jeho pohled na určitý problém, je celé pojednání psáno z freudovských posic, ke kterým mám osobně řadu výhrad
3. Za svou osobu si myslím, že Fromm pojmem "láska" myslí něco jiného než já. Možná je to i tím, že jsem allergický na zaklínadla moderního člověka v kapitalistickém světě, slova jako "aktivní", "tvůrčí", "naléhavý". Jsem přesvědčen, že milovat umí i lidé passivní, netvořiví a laxní. Jsem přesvědčen, že láska, ba ani umění milovat, se nedá trainovat; kázeň, soustředěnost, trpělivost jsou samy o sobě potřeba k správnému životu. Z knihy na mne kape takový ten managerský coaching osobnosti, ze kterého se mi obrací kufr.
4. Last but not least - úpornost, s jakou se author vyhýbá - v knize o umění milovat! - jakékoli zmínce o Kristu a křesťanství (náboženství lásky par excellence), a to i v pasážích o lásce k Bohu, je opravdu nápadná. Uvádí několikrát Starý zákon od Adama přes Noa, Abraháma, Mojžíše až k Jonášovi. Cituje muslimského mystika Rúmího. Mluví o bráhmanismu, buddhismu a taoismu. Ale jediné zmínky o křesťanství jsou pár religionistických poznámek o (římském) katholictví a Lutherovi a theologický odkaz na Mistra Eckhardta. I zde považuji za kuriosní, že v poznámkách o negativní theologii odkazuje na Maimonida (12.stol.), zatímco rozvinutá apophatická theologie existovala v křesťanství už v 5. stol.(Pseudo-Dionysios), v řecké filosofii u Plotina ještě dřív, o taoismu nemluvě. Nepochybuji ale o tom, že to leckomu bude (chtít) připadat zcela přirozené.
Cynik a Signály
motto: "Nepovažuji za účelné, aby zde byly přidávány odkazy na články z takto pokleslých blogů, navíc články, které obsahují kromě sporé a pochybné argumentace příval urážek a výpadů autora, zjevně trpícího nedostatkem sebeovládání i slušného vychování."
—Cynik
Filip Sklenář již před delším časem informoval, že Cynikova činnost na Signálech byla ukončena. Jak je pro něj typické, celou věc jen nakousl, ale věcných informací tam bylo pomálu. Filip pak svůj blog opět smazal, ale Cynik mezitím sám osvětlil, jak to vlastně bylo. Cynik byl ze Signálů vyhozen, neboť: "[V] prostoru signály.cz jste ostatní uživatele označil za lháře a burany, přihlásil jste se např. k tvrzení, že RT tvoří blbý ublížený děti, označil jste signály.cz za totalitu, za server, kde jsou likvidováni konzervativci pro svou obhajobu a propagaci katolické víry, založil jste “protisignálovskou” skupinu mimo prostor signály.cz, kde jste nás přímo urážel vy, nebo na těchto stránkách jste nás nechal urážet jinými atp."
Četné Cynikovy urážky a výpady tak opět dokázaly, že zjevně trpí nedostatkem sebeovládání i slušného vychování.
—Cynik
Filip Sklenář již před delším časem informoval, že Cynikova činnost na Signálech byla ukončena. Jak je pro něj typické, celou věc jen nakousl, ale věcných informací tam bylo pomálu. Filip pak svůj blog opět smazal, ale Cynik mezitím sám osvětlil, jak to vlastně bylo. Cynik byl ze Signálů vyhozen, neboť: "[V] prostoru signály.cz jste ostatní uživatele označil za lháře a burany, přihlásil jste se např. k tvrzení, že RT tvoří blbý ublížený děti, označil jste signály.cz za totalitu, za server, kde jsou likvidováni konzervativci pro svou obhajobu a propagaci katolické víry, založil jste “protisignálovskou” skupinu mimo prostor signály.cz, kde jste nás přímo urážel vy, nebo na těchto stránkách jste nás nechal urážet jinými atp."
Četné Cynikovy urážky a výpady tak opět dokázaly, že zjevně trpí nedostatkem sebeovládání i slušného vychování.
Stodola je sám heretik
Můj článek se jakýsi čtenář LW pokusil zmínit na blogu dvojky Cynik & Stodola. Neúspěšně, protože Cynik fanaticky maže jakékoliv zmínky o mé osobě.
Nyní mne nepodepsaný (a z tohoto formálního důvodu smazaný – vizte partii Pokyny pro přispěvatele) kommentátor vyzval, abych si více prostudoval dogmatickou apoštolskou konstituci Dei Filius z 24. dubna 1870. Je to zajímavé čtení. Ukazuje totiž, že Stodola porušil hned 2 dogmata: "If anyone says that divine faith is not to be distinguished from natural knowledge about God and moral matters, and consequently that for divine faith it is not required that revealed truth should be believed because of the authority of God who reveals it: let him be anathema." + "If anyone says that in divine revelation there are contained no true mysteries properly so-called, but that all the dogmas of the faith can be understood and demonstrated by properly trained reason from natural principles: let him be anathema." (částečný český překlad), a to těmito svými větami: "Jestliže Boha nepoznáváme přímo, ale skrze to, co učinil, a přesto ho poznáváme s jistotou, znamená to, že o Boží existenci musí existovat důkazy." + "Pokud je jeho víra obyčejná katolická, pak by měl vědět, že součástí této víry je i možnost poznání Boha na základě přirozeného rozumu – že tedy je Bůh dokazatelný." + "Nicméně i ona nadpřirozená víra vyžaduje prvotní rozumný impulz, nelze začít jen tak věřit něčemu, co nedává smysl." Přitom už Tertulianus věděl: "Credo quia est absurdum."
Koneckonců není třeba chodit tak daleko, stačí si přečíst §§ 37–8 katechismu: ""Vždyť řečeno prostě, ačkoliv lidský rozum může jen svými silami a svým přirozeným světlem opravdu dojít k pravému a bezpečnému poznání osobního Boha, který se ve své Prozřetelnosti ujímá péče o svět a řídí jej, ale i k poznání přirozeného zákona, který Stvořitel vepsal do našich duší, nicméně týž rozum naráží na nemalé obtíže při účinném a plodném užívání této své přirozené schopnosti. Vždyť pravdy, týkající se Boha a vztahů mezi lidmi a Bohem, absolutně převyšují řád hmatatelných věcí a když se musí proměnit v činy a utvářet život, vyžadují ochotný souhlas a zřeknutí se sebe. Lidský duch se totiž při bádání o takových pravdách dostává do potíží pod vlivem smyslů a představivosti a také kvůli neblahým sklonům pocházejících z dědičného hříchu. Z toho pak vyplývá, že si lidé snadno namluví, že je falešné nebo alespoň pochybné, co by neradi, aby bylo pravda". Proto člověk potřebuje být osvícen Božím Zjevením, nejen o tom, co převyšuje jeho chápání, nýbrž i "o náboženských a mravních pravdách, které samy o sobě nejsou rozumu nedostupné, aby je v nynějším stavu lidského pokolení všichni snadno s pevnou jistotou a zcela bez omylu mohli poznat"."
Stodola povýšil rozum nad víru, což činí všichni fanatici, skálopevně přesvědčení o své pravdě, jak jsem již dnes psal: "Holt fanatici (zde eurorealisté) vždy skončí jako blábolisté." Z hlediska katholictví je to však herese, neboť víra je nad rozumem.
Co se týká Cynika, chybí mu znalost základních pojmů. Pokud převezmu bez ověření informaci A, ačkoliv si ji ověřit mohu, nejedná se o víru, ale o pouhé spolehání se na takovou informaci. Cynik totiž trpí obsedantním nutkáním označovat kde co za víru. Pověra také není víra, ačkoliv katholická víra se v Cynikově podání pověře podobá.
Stodola zase jakékoliv poznávání označuje za dokazování, ačkoliv dokázané tvrzení musí být nevyvratitelné, např. velká Fermatova věta. Jenže jeho "dokazování" je ve většině případů pouhé usuzování, o čemž už mnohem lépe psal Tomáš Sobek. Z hlediska atheisty "důkazy" Boží existence v přírodě pouze nasvědčují jeho existenci, avšak dosti nepřesvědčivě.
Nyní mne nepodepsaný (a z tohoto formálního důvodu smazaný – vizte partii Pokyny pro přispěvatele) kommentátor vyzval, abych si více prostudoval dogmatickou apoštolskou konstituci Dei Filius z 24. dubna 1870. Je to zajímavé čtení. Ukazuje totiž, že Stodola porušil hned 2 dogmata: "If anyone says that divine faith is not to be distinguished from natural knowledge about God and moral matters, and consequently that for divine faith it is not required that revealed truth should be believed because of the authority of God who reveals it: let him be anathema." + "If anyone says that in divine revelation there are contained no true mysteries properly so-called, but that all the dogmas of the faith can be understood and demonstrated by properly trained reason from natural principles: let him be anathema." (částečný český překlad), a to těmito svými větami: "Jestliže Boha nepoznáváme přímo, ale skrze to, co učinil, a přesto ho poznáváme s jistotou, znamená to, že o Boží existenci musí existovat důkazy." + "Pokud je jeho víra obyčejná katolická, pak by měl vědět, že součástí této víry je i možnost poznání Boha na základě přirozeného rozumu – že tedy je Bůh dokazatelný." + "Nicméně i ona nadpřirozená víra vyžaduje prvotní rozumný impulz, nelze začít jen tak věřit něčemu, co nedává smysl." Přitom už Tertulianus věděl: "Credo quia est absurdum."
Koneckonců není třeba chodit tak daleko, stačí si přečíst §§ 37–8 katechismu: ""Vždyť řečeno prostě, ačkoliv lidský rozum může jen svými silami a svým přirozeným světlem opravdu dojít k pravému a bezpečnému poznání osobního Boha, který se ve své Prozřetelnosti ujímá péče o svět a řídí jej, ale i k poznání přirozeného zákona, který Stvořitel vepsal do našich duší, nicméně týž rozum naráží na nemalé obtíže při účinném a plodném užívání této své přirozené schopnosti. Vždyť pravdy, týkající se Boha a vztahů mezi lidmi a Bohem, absolutně převyšují řád hmatatelných věcí a když se musí proměnit v činy a utvářet život, vyžadují ochotný souhlas a zřeknutí se sebe. Lidský duch se totiž při bádání o takových pravdách dostává do potíží pod vlivem smyslů a představivosti a také kvůli neblahým sklonům pocházejících z dědičného hříchu. Z toho pak vyplývá, že si lidé snadno namluví, že je falešné nebo alespoň pochybné, co by neradi, aby bylo pravda". Proto člověk potřebuje být osvícen Božím Zjevením, nejen o tom, co převyšuje jeho chápání, nýbrž i "o náboženských a mravních pravdách, které samy o sobě nejsou rozumu nedostupné, aby je v nynějším stavu lidského pokolení všichni snadno s pevnou jistotou a zcela bez omylu mohli poznat"."
Stodola povýšil rozum nad víru, což činí všichni fanatici, skálopevně přesvědčení o své pravdě, jak jsem již dnes psal: "Holt fanatici (zde eurorealisté) vždy skončí jako blábolisté." Z hlediska katholictví je to však herese, neboť víra je nad rozumem.
Co se týká Cynika, chybí mu znalost základních pojmů. Pokud převezmu bez ověření informaci A, ačkoliv si ji ověřit mohu, nejedná se o víru, ale o pouhé spolehání se na takovou informaci. Cynik totiž trpí obsedantním nutkáním označovat kde co za víru. Pověra také není víra, ačkoliv katholická víra se v Cynikově podání pověře podobá.
Stodola zase jakékoliv poznávání označuje za dokazování, ačkoliv dokázané tvrzení musí být nevyvratitelné, např. velká Fermatova věta. Jenže jeho "dokazování" je ve většině případů pouhé usuzování, o čemž už mnohem lépe psal Tomáš Sobek. Z hlediska atheisty "důkazy" Boží existence v přírodě pouze nasvědčují jeho existenci, avšak dosti nepřesvědčivě.
Bláznivý eurorealista
via Kapitán. To, že čeští novináři nejsou schopni rozlišit mezi Evropskou unií (27 států) a Radou Evropy (47 států, včetně Ruska), že je jim utajen rozdíl mezi brusselským (ESD) a štrasburským (ESLP) soudem, na to už jsem si dávno zvykl. To, že toho není schopen britský kommentátor (slovenský překlad), je pro mne překvapivá novinka.
Nechápu, že nezná německé Solange I, Solange II („Dokud Evropská společenství, a zejména judikatura Soudního dvora ES, bude obecně zajišťovat ochranu základních práv ve vztahu k suverénní moci Společenství … a pokud bude obecně chránit základní obsah lidských práv, Spolkový ústavní soud nebude vykonávat svou jurisdikci rozhodovat o aplikovatelnosti sekundárních aktů Společenství před německými soudy … a nebude přezkoumávat soulad takovéto legislativy s požadavky základních práv obsažených v Základním zákoně …“) a další rozhodnutí německého ústavního soudu. Holt fanatici (zde eurorealisté) vždy skončí jako blábolisté.
Na lisabonské smlouvě je zajímavější to, že EU dává lidskoprávní rozměr, který jí dosud chyběl (a o který ČR připraví Klaus svou aktivitou při ratifikaci). Bude zajímavé pozorovat, jak se vyvine vztah ESD a ESLP, jejichž jurisdikce se dosud nepřekrývala. Domnívám se, že z ESD bude muset být pouhý nejvyšší soud EU, zatímco ESLP bude sloužit jako její ústavní soud v přenesené působnosti.
Nechápu, že nezná německé Solange I, Solange II („Dokud Evropská společenství, a zejména judikatura Soudního dvora ES, bude obecně zajišťovat ochranu základních práv ve vztahu k suverénní moci Společenství … a pokud bude obecně chránit základní obsah lidských práv, Spolkový ústavní soud nebude vykonávat svou jurisdikci rozhodovat o aplikovatelnosti sekundárních aktů Společenství před německými soudy … a nebude přezkoumávat soulad takovéto legislativy s požadavky základních práv obsažených v Základním zákoně …“) a další rozhodnutí německého ústavního soudu. Holt fanatici (zde eurorealisté) vždy skončí jako blábolisté.
Na lisabonské smlouvě je zajímavější to, že EU dává lidskoprávní rozměr, který jí dosud chyběl (a o který ČR připraví Klaus svou aktivitou při ratifikaci). Bude zajímavé pozorovat, jak se vyvine vztah ESD a ESLP, jejichž jurisdikce se dosud nepřekrývala. Domnívám se, že z ESD bude muset být pouhý nejvyšší soud EU, zatímco ESLP bude sloužit jako její ústavní soud v přenesené působnosti.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)