Důkazy neexistence Boží

Cituji: "Důkaz č. 1 O nenutnosti existence je zvláštní platnosti, protože ukazuje, že absolutně nutné jsoucno - Boha - je možné myslet jako pouze možné (nenutné). Tím je však dokázáno, že takové jsoucno nemůže existovat, ne pouze že nemusí. Argumentuji tím, že se zde nejedná o důkaz o nějaké kontingentní věci, která může (ne)být, ale o jsoucno, které dle představ teistů a idealistů musí existovat. Ukázáním pouhé možnosti myslet si jeho nenutnost je tedy dokázána nikoliv jen možnost neexistence Boha, ale nutnost neexistence takového jsoucna. Důkaz č.2 Z existence zla nevyvrací každého Boha nutně, ale rozhodně představu, že Bůh je absolutní dobro. Pro někoho to ovšem může splývat. Třetí důkaz Z aporií dokonalosti se týká aporií boží všemohoucnosti obecně, jak se nalézají ve svatých textech, zde konkrétně v Bibli. Důkaz č. 4 Vyvrácení všemohoucnosti pojednává speciálně o aporii všemohoucnosti a statutu logiky. Týká se popření jedné z vlastností nebo projevu boží dokonalosti, tj. představy teistů o boží všemohoucnosti. Důkaz je postaven na rozlišení nelogičnosti a "nadlogičnosti", to druhé musí být v základu logické, resp. lze se k tomu dostat skrze logiku, zatímco nelogičnost ukazuje od začátku rozpor, a ten je právě přítomen zde. Pátý důkaz Z lidskosti se týká kritiky antropomorfismu, resp. problému rozumění pojmům jako "nadpřirozeno", "duše", "bůh" apod. Ukazuji, že jim rozumíme pouze a jedině na základě analogie s lidskou sférou zkušenosti, tj. nemáme v tomto rozumění nic mimolidského (nadlidského), tj. v pravdě "božského". Důkaz č. 6 Proti přeceňování ontologického statutu myšlení rozebírá tragický omyl idealismu - ztotožňování myšlení a bytí. Tento důkaz je spíše úvahou nad důkazem existence Anselma z Canterbury, nemá strukturu vyvrácení, ale je vysvětlením. Vyvrácením je pouze v tom smyslu, že ukazuje možnost neplatnosti Anselmovy konstrukce."