Co bude s lidovou stranou?

Tomáš Halík: "Tradiční lidovci nebyli schopni myslet sociologicky: spoléhali na „moravský venkov“ a nevzali na vědomí, že se pronikavě a nezvratitelně mění struktura a společensko-kulturní profil věřících lidí. Ať se to komu líbí či nelíbí, jako ve většině evropských zemí už i u nás přestali být věřící jednotnou socio-kulturní skupinou, která by mohla mít jedinou politickou reprezentaci. To bylo možné před cca půl stoletím (konfesionální strany vznikly z tendence vytvářet „paralelní katolický svět“), ale teď už nejde obrátit celoevropský trend: Víra se individualizuje, entita věřících se názorově i sociálně pluralizuje, náboženství hraje úplně jinou roli v životě většiny dnešních věřících, než hraje třeba v islámu a než hrálo v premoderní společnosti: není už nositelem skupinové identity, nýbrž odpovědí na osobní existenciální a spirituální otázky."

* * *

"Lidé – i věřící – se při volbách řídí jinými kritérii, zajímá je dopad politiky na jejich konkrétní situaci, harašení „morálními hodnotami“ (zvláště pokud nejsou jasně vtěleny do příkladu výrazných křesťanských osobností) vnímají jako pusté propagandistické fráze. „Světonázorové strany“ (to platí i o komunistech) vymírají s tou vrstvou, která se silně identifikovala s ideologiemi a institucemi, mladá generace smýšlí zcela jinak."

* * *

"Křesťanství už nebude „masou“ (a bude-li si na ni hrát, zesměšní se), ale může mít významný vliv jako kompetentní hlas v celospolečenské diskusi, schopný komunikace s ostatními. Tuto podobu ovšem dnešní český „katolický svět“ má velmi, velmi sporadicky."

Rihanna - Hard

V mimořádné technické kvalitě – na VEVO. Vyžaduje však rychlý Internet – alespoň 2megabitovou linku, jinak obraz není plynulý.

Příčiny dnešní krise

Liberál Frits Bolkestein: "V Nizozemsku i jinde lidé říkají, že příčinou je nepodložená víra v trhy. Podle mého názoru nesou na prvním místě odpovědnost vlády. Zaprvé má být předmětem zájmu vlád takový zdroj mezinárodní nerovnováhy, jako je dvojí deficit v USA (fiskální a obchodní – pozn. red.). Zadruhé americká centrální banka snížila úrokové sazby na jedno procento, když měla být čtyři procenta, a vytvořil nadměrnou likviditu. Zatřetí americká legislativa nařizovala bankám, aby půjčovaly peníze lidem, kteří si chtějí koupit dům, přestože třeba nepředstavovali dobré úvěrové riziko. Takže vláda intervenovala na realitních a úvěrových trzích. A samozřejmě bankéři se chovali špatně – státní orgány jim to umožnily. Takže myslím, že tvrdit, že za to může nepřiměřená důvěra v trh, je nesprávné a krátkozraké."

Vzestup a pád Stage 6

Videa na YouTube měla dlouhou dobu mizernou technickou kvalitu. Proto v roce 2006 vznikl konkurrenční projekt DivX Stage6, o němž informoval Jilm a který umožňoval tehdy nevídaných 1080 řádků neprokládaně neboli Full HD. To bylo velice nákladné na úložný prostor, server nikdy nebyl moc populární, a proto 29. února 2008 zkrachoval.

V rámci propagační akce byl ve své době na Stage6 umístěn dokonce i celý film Four Eyed Monsters (2005). Umělecky nebyl nic moc, byl to jen z další z nekonečné série filmů řešící vztahy adolescentů, zde navíc komplikované kalvinistickou mentalitou, ale technický dojem byl vynikající. Zajímavý článek z blogu autorky. Symptomaticky je nyní film umístěn na YouTube, který mezitím technickou kvalitu videí podstatně zlepšil. K nejlepším patří VEVO.

Dne 9. 7. 2010 YouTube oznámilo, že je možné sledovat videa ve formátu 4K. Potvrdil to i GUG.

Pyšná princessna a jiné filmy

Malý čtenář mne kdysi upozornil na blog Antonína Kostlána, který je nyní v blogrollu LW. Hned první Kostlánův post se týkal filmu – Untergang (2004). Na rozdíl od snad všech ostatních kritiků jej odsoudil, ale rozbor proč, by si zasloužil zvláštní post.

Za zvlášť povedenou považuji kritiku filmu Pyšná princessna (1952).

Náboženská mapa USA

Je k disposici na Valparaiso University. Pokud by Vás zajímaly podrobnější statistiky, jsou tam rovněž.

Náhradní táta a máma

Klokánky (jakési zotavovny, nikoliv tety) nebo SOS vesničky jsou jistě oproti dětským domovům pokrok, ale úplně ideální to není. Proto vznikl Institut náhradní rodinné péče Natama, jehož představitelkou je Petra Vrtbovská. Úvod do problematiky přinesl Reflex.

Stanice Praha dne 17. 1. 2007 uskutečnila rozhovor s Vodičkovou a Vrtbovskou (MP3). K tomu též poněkud paranoidní antiestablishmentová socialistická diskusse.

Zajímavý Gándhího příspěvek

Indové stejně jako Peršané jsou zajímaví tím, že ač árijci a s mnoha vazbami na Evropu, netrpí mnohými evropskými předsudky a stereotypy. Arun Gándhí ve svém příspěvku Židovská identita nemůže záviset na násilí napsal: "Národ, který odmítá odpustit, mění lítost na zlost." Tuto thesi potvrdil i ve své omluvě: "I do believe that when a people hold on to historic grievances too firmly it can lead to bitterness and the loss of support from those who would be friends." Já s ním souhlasím. Nenávist neokonservativců nikam nevede.

Západní establishment si to však nenechal líbit. Inkvisitorka Lipstadtová ho promptně označila za antisemitu. V takových chvílích začínám pochybovat, že západní civilisace je nadřazena ostatním, když nedokáže respektovat ani své vlastní standardy, jako je svoboda slova. S pokrytectvím a dvojím měřítkem to daleko nedotáhneme.

498 španělských mučedníků

Dne 28. října 2007 Benedikt XVI. blahořečil 498 španělských mučedníků zavražděných ultralevičáky. To přirozeně vyvolalo nevoli ultralevičáků.

Polepšení šílence

Ještě v roce 2008 srbský chauvinista a možný srbský president, Tomislav Nikolić, vážně ohrožoval positivní vývoj v Srbsku po 5. říjnu 2000. Byl to odpůrce Západu a válečný štváč. Místo EU chtěl, aby se Srbsko stalo součástí Ruska, neuznával oprávnění Albánců na sebeurčení a byl mu ochoten bránit i vojensky.

Nicméně čas oponou trhnul. V září 2008 odešel z fascistické Srbské radikální strany a založil Srbskou pokrokovou stranu, která stojí na posicích Edvarda Beneše: Chce být mostem mezi Ruskem a Západem. Je vidět, že demokracie má positivní vliv i na vrahy: Není z něho sice nice guy, ale lze ho tolerovat.

Milliyetçi Hareket Partisi

Šedí vlci (Bozkurtlar)

Nostratština

Nostratický jazyk je sice kontroversní theorie, ale přináší i výsledky. llič Svityč vytvořil celou báseň:

K̥elHä wet̥ei ʕaK̥un kähla
k̥aλai palhʌ-k̥ʌ na wetä
śa da ʔa-k̥ʌ ʔeja ʔälä
ja-k̥o pele t̥uba wete

Language is a ford through the river of time,
it leads us to the dwelling of the dead;
but he cannot arrive there,
who fears deep water.

Dylan and Hayden Whitbreadovi

Když si odmyslíme modrou krev a medicínské zákroky, nejmladšími lidmi, kteří pronikli do encyklopedie, byli Dylan and Hayden Whitbreadovi, herci v nejslavnějším anglickém seriálu Coronation Street, ale už byli smazáni.

Pracovní skupina

O vyjednávání Židů s nacisty se moc nemluví. Radši. Ne, že by to bylo zakázáno, nežijeme za Stalina, ale do officiální verse to příliš nezapadá. Proto je vždy malý zázrak, když vznikne dílo, které toto mlčení prolomí.

Jedním z nich je dokument Mezi zaslepenými blázny, který pojednává o bratislavské Pracovní skupině, předchůdkyni aktivit Rudolfa Kastnera. Hlavním organisátorem Pracovní skupiny, který přežil válku, byl rabín Chaim Michael Dov Weissmandl (1903–1957), který se spojil se socialistou Nathanem Schwalbem (1908–2004). Toto spojenectví však nebylo bez konfliktů a po válce Weissmandl dokonce sionisty obvinil, že pro záchranu Židů před holocaustem udělali jen velice málo.

Není proto divu, že o Pracovní skupině se šířeji zmiňují jen alternativní, tj. antisionistické, práce o holocaustu. Citaci z ní si můžete přečíst ve společném překladu Zvědavce a CFP.

Struktura jednoho druhu katholického myšlení

Cynik vydal nový článek. Na tom by nebylo nic divného, píše jich spoustu. Ale protože je o jeho životním thematu – o potratech – stojí za to si ho rozebrat hlouběji, podívat se, co je za ním.

Vražda je definována jako protiprávní úmyslné usmrcení jiného člověka. Co je protiprávní, je jasné. Existují okolnosti vylučující protiprávnost, jako je nutná obrana či krajní nouze, díky nimž úmyslné usmrcení jiného člověka vraždou není. O úmyslu také není pochyb, právo jej vymezilo poměrně dokonale. Usmrcení je ukončení života, biologický fakt. Problematická tak zůstává poslední část definice: člověk.

Podle pro–life fanatiků člověk vzniká, když splyne spermie a vajíčko. Kdo usmrtí tuto jednu buňku, je podle pro–life fanatiků vrah. Přitom musí sami intuitivně cítit, že mezi zárodkem (embryem) a třeba 5letým dítětem je zásadní rozdíl. Jenže to v sobě potlačují: Ideologie je více než pochyby, vede nás správným směrem.

Cynik cituje Jana Pavla II. a Thomase Jeffersona v právu na život. Ale mají 2 nebo 3 buňky opravdu právo na život? Cynik, který nikdy o ničem nepochybuje, má jasno: Usmrtit 4 buňky je "nejodpornější druh vraždy". V čem je ale odpornější zničit několik buňek, které nic necítí, než zabít starce? Křesťanství tak stále zápasí s manicheismem, s nímž se nikdy doopravdy nevyrovnalo.

Cynik říká: "Žádný stát nemá právo potraty povolit". A já se ptám: Co je tak špatného na pilulce RU-486? Ta funguje na podobném principu, jako když je žena nemocná a samovolně potratí. Opravdu se usmrcení zárodku podobá popravě člověka v plynové komoře?

Všechna ta silná slova o demoralisaci lidstva povolením usmrcovat buňky jsou jen do důsledků dotaženou úvahou z dob antimodernistického katholictví (1864–1914), jehož manifestem je Syllabus errorum. Ačkoliv antimodernisté údajně bojovali s přílišným racionalismem positivistů, duch doby překonat nedokázali. I jejich nauka je přehnaně racionalistická.

Dějiny Církve, např. christologické debaty, nás učí, že myslitelné je prakticky vše. Je to pýcha rozumu – důslednost ad absurdum – která vede k tomu prohlásit několik buněk za člověka, ačkoliv in natura by si nikdo embryo s člověkem nespletl. A když se k tomu přidá savonarolavský fanatism o povinnosti boje se zlem, zde za práva buněk (v dikci fanatiků "člověka"), na neštěstí je zaděláno.

Polemika s Vodníkem II

Vodník na svém blogu zveřejnil reakce na mé texty, jimiž jsem ho poučil, jak se věci mají. Proto nezbývá než pokračovat v polemice s ním.

Lidskost Byzance. Oč tu vždy běželo, byla Εκλογή. Iuridictum o ní píše: "Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení)." Encyclopædia Britannica: "Though the Ecloga continued to be based on Roman law, Leo revised it in the spirit of “greater humanity” and on the basis of Christian principles … The code eliminated the death penalty for many crimes previously considered capital offenses, often substituting mutilation." A wiki: "The penalties of amputation and blindness, not in step, of course, with the Christian character of the enactment, were introduced, most likely, due to the customs of the East, reflecting the Byzantine concept in this period of changes." Zda je zmrzačení místo smrti výrazem humanismu, je věcí názoru, takže jakákoliv polemika je naprosto zbytečná. Vaše slabost pro orientální tresty jako je useknutí ruky nebo oslepení, je mi známa. Osobně bych dal přednost smrti, než aby mi nějaký Byzantinec vypíchl obě oči.

Konstantin VI. Vaše nenávist k 1200 let mrtvému císaři je až fanatická. Nenávidíte ho jen proto, že to byl obrazoborec. Trochu málo. Zároveň je obrazoborectví empirickým vyvrácením prospěšnosti caesaropapismu. Císaři byli 100 kacíři a Církev s tím nemohla vůbec nic dělat.

Pravoslavná tradice vraždění dětí rodiči. Výrok: "Vy buďte rád, že nemám čas hrabat se v evropské historii, kolik podobných případů bych tam možná našel!" je prázdné žvanění. Pokud nemáte čas, tak nepolemisujte; není to povinné.

Pokrokovost. Zda je lepší chodit v láptích a přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta a o počtu andělů, kteří se vejdou na špičku jehly, nebo zda je lepší žít v materiálním dostatku, eliminovat hladomory a hlad a mít Internet, je věcí názoru, takže veškerá polemika je naprosto zbytečná. Lidé svůj názor vyjadřují tak, že hlasují nohama, včetně Vodníka, který dal přednost životu v kalvinistickém Nizozemí před životem v zaostalém pravoslavném Řecku. "Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků." (Zj 2, 23)

Hodnocení textu. Ano, pokud je text aspoň trochu hodnotný, má význam odhlížet od toho, kdo jej napsal. Pokud je to taková sračka jako starý text ruského papaláše, který žádnou hodnotu nemá, tak má význam toliko se podívat, proč ho Putinovi propagandisté po 6 letech od jeho publikace opět vyštrachali.

9/11. Všechny spiklenecké theorie prohrávají v Occamově břitvě. Proto nám nezbývá nic jiného, než věřit officiální. Až bude nějaká lepší, tak officiální s klidem opustím. Zatím výrony nenávisti k USA nebo nenávisti k establishmentu Occamovým testem neprošly.

Interpretace dat. Anketní otázku typu: "V režimu před rokem 1989/po roce 1989 byl/je občan politicky negramotný," si může vymyslet jedině Kotrba a odpovědi interpretovat jako „voliči ODS jsou komunisty dneška“ také jen on. Na to mu může skočit jedině naivka nebo Vodník. Graf sice nelže, ale vypovídá o hovně.

Ukrajina v. Rusko. Jejich spory jsou mi poměrně ukradené, ale za symptomatické považuji, že jste na straně Ruska. Tak Vám asi o pravoslaví ani moc nejde, jako spíš o rusofilii.

Hrdinný Kapitán

Hrdinný Kapitán sám o sobě napsal: "kritizuji ideologicky zaslepené chování". Ta kritika spočívá v tom, že podle Kapitána je kommunistou pouze ten, kdo je v KSČ nebo KSČM. Podle tohoto mustru tedy Jakeš do roku 1989 kommunistou byl, od roku 1989 kommunistou není. Blahopřeji mu k tomu hrdinství, nicméně jak je to ve skutečnosti?

Pro Kapitánovy účely má čeština výraz "člen KSČ" nebo "člen KSČM". Stačí se podívat do libovolného slovníku. Kapitánova inženýrská duše se holt musí smířit s tím, že na rozdíl od objektivního faktu členství v KSČ/KSČM, pojem kommunista vyjadřuje politické předsvědčení, tedy subjektivní názor. To může hodnotit skutečně každý, dokonce včetně členů KSČ samotných. (Kapitánovo krajně neoblíbené "MY", kdy se dokonce i prosťáčkové tlačí do této kategorie, která by jinak, za jiných okolností, zůstala vyhrazena inženýrům či jiným expertům.) Pokud byl někdo kommunistou nedostatečným, tak ho z KSČ vyloučili, např. když odsuzoval okupaci Československa Ruskem a dalšími státy Varšavského paktu. Kommunisté měli pro tyto pseudokommunisty označení "ředkvička" (navrch rudý, vevnitř bílý), normální lidé rozlišovali mezi tím, kdo je kommunista a kdo je u kommunistů.

Nicméně se zdá, že vzhledem k tomu, že Kapitán označuje Štětinu za "superbolševika" (tedy za superkommunistu), že považuje za kommunistu každého, kdo kdy vstoupil do KSČ, bez ohledu na jeho další osudy i přesvědčení. Vstup do KSČ byl tedy něco jako křest: Toho se, jak známo, taky nelze nijak zbavit. Zdá se tak, že Kapitánovi jeho proticírkevní fanatism nějak stoupl na mozek. Proč by měl být kommunistou Rychetský, který není členem KSČ od okupace Československa Ruskem a v důsledku přepadení Československa změnil i své názory? Co je na Štětinovi tak "superbolševického"? Vždyť není známo, že by se v KSČ nějak výrazněji engagoval.

A konečně, aby zmatení bylo úplné, tak svůj článek Kapitán illustruje průkazem SSM, zřejmě vlastním. Jenže pojem "svazák" žádné přesvědčení neoznačuje, nýbrž skutečně jen členství. Stejně jako pojem "svazarmovec" neoznačuje nějakou ideologii svazarmovství.

Na závěr bych chtěl říci, že zřejmě ke Kapitánově lítosti neexistuje nějaká officiální postkommunistická strana, která by měla slovo "postkommunism" v názvu. Kapitánova snaha o překroucení slov tak selhala v samotném začátku. Gogo není postkommunista proto, že by byl členem nějaké strany, ale protože se tak chová. "Když něco vypadá jako koza, mečí jako koza, tak je to koza."

Update: Kapitánovo pojetí odmítl jako příliš zjednodušující i Gogo. Jeho úvaha však trpí adhocismem.

Poučení pro Vodníka: regicidum

Vodník poukazuje na to, že tresty za královraždu nebo velezradu se v Anglii nijak nelišily od těch, které byly ukládány v jiných zemích, včetně Ruska. A co má být? O tom nebyl nikdy spor. Vodník se jen snaží resuscitovat 7 let starou debatu. Zbytečně. Jestli je něco pro Byzanc a Rusko typické, tak je to pravoslavná tradice vražd dětí jejich rodiči. Za všechny si připoměňme císařovnu Irenu a jejího syna, císaře Konstantina VI., cara Ivana Hrozného a jeho syna, careviče Ivana, a cara Petra Velikého a jeho syna, careviče Alexeje.

Poučení pro Vodníka: Strategic Culture Foundation a jeho analysa

V záchvatu morbidní anglofobie Vodník odkázal na 6 let starý článek ruského atomového fysika, propagandisty a papaláše, jímž je Иван Васильевич Зорин. Článek nedávno recykloval Putinův propagandistický institut, Фонд стратегической культуры.

Článkem samým nemá význam se zabývat. Je to výraz komplexu méněcennosti z toho, že Anglosasové nedumají o nesmrtelnosti chrousta a místo toho jednají: "Tím, že se Anglie vyčlenila z římskokatolické církve, vyvinul se u Angličanů rychleji postoj "tady a teď" a stále častěji měnili "proč" na "jak", tedy hloubku metafyziky na povrchnst přírodní filozofie. Jejich aktivita byla druhou stránkou zjednodušení, kdy spolu s hudbou, která je nejcitovějším druhem umění, zavrhl anglický protestantismus intuitivní vnímání světa, které podřídil suchopárnému intelektu." Důsledek je jasný: Zatímco protestantské státy jsou nejvyspělejší na světě, pravoslavné patří k těm nezaostalejším. Lidé pak o ruské kultuře hlasují nohama: Massově emigrují do evropských států, zatímco z atlantických států nepřichází do Ruska prakticky nikdo (s výjimkou manažerů a sportovců, kteří si tam odkroutí několik let a pak se rádi vrátí do civilisace. Všudypřítomný pravoslavný vztah věrchuška – mužik je totiž nesnesitelný.)

Zajímavější je se podívat na Фонд стратегической культуры, což Vodník neudělal a jeho propadandu nám předložil, jako kdyby to byl text jako každý jiný. Jedním z jeho hlavních autorů je generálplukovník Леонид Ивашов, starý sovětský voják. V Rusku patří k předním zastáncům spiklenecké theorie o 9/11.

K hlavním cílům FSK patří rusifikace Ukrajiny. K tomu účelu má FSK ukrajinskou versi Jedna vlast.

Exceptio probat regulam de rebus non exceptis

Toto úsloví se obvykle překládá jako Výjimka potvrzuje pravidlo. Jak však správně upozorňuje M. T. na Facebooku, potvrzovat je latinsky confirmare. Sloveso probare znamená dokazovat, ověřovat; význam úsloví je tedy právě opačný: Výjimka ověřuje pravidlo.