Большой детский хор - Прекрасное далеко

Большой детский хор – Прекрасное далеко.

Pseudopřeklad na CFP

To, že články na CFP nemají větší ceny, je zřejmé každému, kdo tam kdy zabloudil. Ukažme si to na příkladu. Šéfredaktorka Tereza Spencerová zveřejnila obvyklou porci antiamerické propagandy. Zaujala mne tam věta: "Podle Mullena je útok na Írán "hluboce chápán" a zůstává pro prezidenta Obamu "důležitou možností"," protože hluboce chápaný útok zůstává mimo veškeré mé chápání.

Tereza Spencerová u něj odkazuje na AP, ale tam nejen, že není nejen zmínka o hluboce chápaném útoku, ale dokonce ani o Obamovi. Podíval jsem se tedy na článek levicového Guardianu, na který Spencerová odkazuje před tím. Ani tam není jakákoliv zmínka o hluboce chápaném útoku. Jediné, co se tomu blíží, je: "he would be "extremely concerned" about the prospect of a military engagement", což znamená: "byl by "velice znepokojen" možností vojenského zásahu". Tedy žádný hluboce chápaný útok, pouze Spencerová neumí pořádně anglicky.

To jí však nebrání lhát, "že k útoku na Irák došlo na základě vymyšlených záminek, přičemž i hrozby Íránu jsou založené rovněž na ničím nepodložených spekulacích o jeho vojenském jaderném programu." Ve skutečnosti Irák nedodržoval resoluce Rady bezpečnosti OSN a perský vojenský jaderný program je prokázanou skutečností.

Update: Malý čtenář našel ve zprávě AP větu, kterou Spencerová "přeložila". Její správný překlad zní: "[vojenská varianta] je důležitá varianta a je tou, které se dobře rozumí". Takže opravdu žádný hluboce chápaný útok.

Unikátní dokument z roku 1962

Jak se žilo v roce 1962 – zpěvák Paul Anka.

České školy budou just segregované

Jak už jsem psal, rozsudek evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku D. H. a ostatní v. ČR z 13. 11. 2007 uložil ČR, aby zrušila segregované školy pro Romy, a to bez ohledu na to, zda mají krycí název zvláštní škola nebo základní škola praktická (ZŠP). Je přitom nerozhodné, že segregované ZŠP existují v ČR nezákonně, protože je školský zákon nezná, a § 5 písm. f) vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, je tedy s ním v rozporu. Když tedy "Zástupci ASP dále jednoznačně deklarovali svou nespokojenost s chystaným rušením základních škol praktických," je to jasná známka toho, že MŠMT v praxi opravdu nic nedělá, na rozdíl od svého lživého tvrzení z 2. 9. 2009: "MŠMT realizuje celou řadu opatření směřujících k podpoře začlenění žáků ze sociálně znevýhodňujícího prostředí do hlavního vzdělávacího proudu." Mělo totiž stanovit jasný harmonogram, do kdy budou segregované školy zrušeny.

Jenže odborná veřejnost segregované školy zrušit nechce. A je úplně jedno, zda to zdůvodňuje sofistikovaně: "Protože už žák s inteligencí v pásmu výrazného podprůměru vzdělávací program běžné základní školy nezvládne," nebo natvrdo: „Zkuste si sami mít plnou školu diskriminovaných, denně řešit, že chodí zavšivení, ne zrovna čistí, že vám sprostě nadávají, že jejich podaření rodiče dnes a denně učitelům vyhrožují, protože si ti nadšenci dovolují vytknout jejich dětičkám, že ve škole se nekouří, nemočí se mimo toaletu, že nemají sprostě nadávat vyučujícím. Málokdo by po čase s touto elitou byl ve vyrovnaném duševním stavu.“ Těmto „odborníkům“ bych dal k úhradě odškodné za státní rasism, k němuž ČR byla a zřejmě opakovaně i bude odsouzena.

Kompromis možný není: Buď budou Romové chodit do normálních škol, nebo do segregovaných. Buď zrušíme institucionální rasism, což v USA dokázali již v 50. letech, nebo ani nadále na Západ kvůli státem prosazované diskriminaci patřit nebudeme.

Nejnovější blbost z USA: CString

Posuďte sami, k čemu je taková oblečenost / neoblečenost. Prádlo buď opravdu chrání pohlavní orgány, nebo je k ničemu a má se chodit naostro.

Další puritánský nesmysl jsou male brassieres.

Updated.

Levicoví nacisté a konservativní kommunisté

Jedním z nejhorších dědictví kommunismu je používání pojmů jako nálepek. Když je někdo pravicový demokrat, tak mu vadí, že nacisté jsou rovněž pravicoví. Proto je s klidem označí za levici, jako kdyby název "národní socialism" něco znamenal. Ivan Štampach se zase považuje za levicového, a proto mu vadí, že kommunisté jsou levicoví rovněž:

"S českými komunisty je to problematické. Byli v době své slávy vlevo nahoře, tedy levicově autoritativní? Mám s jejich zařazením doleva potíž. Být politicky vlevo znamená v ekonomické oblasti především více samosprávy, demokratičtější uspořádání pracovních vztahů, ale to za nich nebylo. A jejich dnešní nepřímí pokračovatelé mi připadají ekonomicky víc vlevo, ale zdaleka ne na okraji levé části spektra. Ale kulturně mi připadají konzervativní (s tendencí k nacionalismu, podezíraví k emancipačním snahám různých sociálních skupin, málo liberální)."

Při tom je to nesmysl. Znárodnění snad není levicový koncept? Anglické odbory odmítající průmyslovou demokracii snad nejsou levicové? Na druhou stranu je ale pravda, že kommunism měl vedle internacionálního (přesněji řečeno panruského) rovněž velice silné nacionalistické křídlo. Jenže, proč by měl být nacionalism pravicový? Jakobíni byli nalevo.

Zajímavý je původní Bártův článek. Bývalého senátora jsem si vždy velice vážil, a proto mne zklamalo, že se dal do služeb bojující demokracie. K akci DOST mám nesmírně daleko, ale voltairovsky nevidím jediný důvod, proč by nacionalističtí konservativci (jedná se o "Bahníka Petra (D.O.S.T.), Bartoše Adama B., Bátoru Ladislava (předsedu Akce D.O.S.T.), Bátoru Alexandra, Baxanta Jana (litoměřického biskupa), Bobošíkovou Janu (přesdedkyni Solidarity), Čejku Martina, Černého Víta, Červenku Františka (tajemníka Akce D.O.S.T.), Davida Václava, Duchana Pavla, Dědečkovou Janu (šéfredaktorka serveru Virtualy), Dundáčkovou Evu, Freiovou Michaelu (šéfredaktorku katolického periodika Res Claritatis), Hájka Petra (vicekancléře Pražského hradu), Haslingerovou Ivanu (šéfredaktorku kulturně-hospodářské revue Fragmenty), Hužvárovou Dominiku (miss vystupující proti feminismu), Jakla Ladislava (ředitele politického odboru KPR a osobního tajemníka prezidenta republiky), Janáčkovou Lianu (senátorku), Jocha Romana (ředitele Občanského institutu), Kalužu Radovana, Karase Jiřího, Kříže Jakuba, Klause Václava (presidenta republiky), Klausovou Livii (manželku pana presidenta), Kretschmera Michala, Kurase Benjamina, Landu Daniela, Laholu Henryka, Macha Petra (předsedu Svobodných), Malého Ladislava, Malého Radomíra, Myslína Josefa, Němcovou Miroslavu (výkonnou předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR), Nepraše Tomáše, Pešekovou Máriu, Petříka Lukáše (šéfredaktora serveru Europotrál), Pospíšila Ignáce, Protivínského Vlastislava, Rybovou Zdeňku (předsedkyni Hnutí pro život), Řápkovou Ivanu, Semína Michala (předsedu iniciativy D.O.S.T.), Skřipského Marka, Stodolu Jiřího, Strejčka Ivu (europoslance), Šlechtu Ondřeje (šéfredaktora serveru Eurabia), Šojdrovou Michaelu, Tětivovou Lenku Kateřinu, Tobiáše Milana, Tomského Alexandra, Ucháčovou Kateřinu, Valentu Jakuba, Zimovou Dušicu, Zrna Matyáše (místopředsedu Občanského institutu)") nesměli veřejně hlásat své názory. Vtipně se s tím vypořádal Ladislav Jakl, který ukázal, do jakých absurdit bojující demokracie vede.

Pro jistotu dodávám, že Seznam klerofašistů, kleronacistů, lefebristů a příznivců diskriminace v ČR je provokace neznámé provenience, neboť identita "Radomíry Clément" není známa. Zcela určitě s tím nemá nic společného ani Věra Tydlitátová, ani Ludmila Hamplová, neboť to není jejich styl.

Budovatelská písnička

Kita almonit (Bezejmenná četa)

Kdyby Američané věděli

Užitečný monitoring zaujatosti US medií přináší spolek If Americans Knew a jeho zakladatelka Alison Weirová.

Jan Fojtík v. Kamil Pixa

Střípek k dějinám normalisace poskytla Miroslava Filípková: "V březnu 1970 mě přijali v Krátkém filmu. Synovi Kamilovi o mně řekl Jaroslav Pixa, manžel Milady Pixové, kterou JF v Reportáži nařkl "z nedisciplinovanosti". Celý, skoro stoletý život usiloval Jaroslav Pixa o očistu své ženy. Zaručil se za mě Vladimír Vrána, u kterého JF nějaký čas za okupace bydlel a jenž byl vězněn na Pankráci. Vrána psal kvůli mně Husákovi iredakci Rudého práva. V dubnu 1970 měl vedoucí ideologického odd. ÚV KSČ Jan Fojtík krátký telefonát. Čestná předsedkyně Svazu žen, vysoká funkcionářka mírového hnutí Gusta Fučíková vznesla prostý dotaz: Jak je možné, že má Filípková práci? Fojtík volal generálnímu řediteli Čs. kinematografie. Generální volal řediteli Krátkého filmu. Kamil Pixa mě nevyhodil. Řekl, že by se nemohl podívat na fotografii své matky Milady. Miladu Pixovou zastřelil v Terezíně esesák Jäckl."

Zatímco Fojtík byl kamarád Fučíkové, Pixa kvůli své matce Fučíka nenáviděl. Nicméně to nijak neomlouvá jednoho z nejhorších příslušníků StB, které kdy měla, i když to byl umělec. To, že Just po něm chtěl pokání, je naivní: "Pixa je na tom podobně – dokonce ve své tehdejší činnosti vidí dodnes jakési kreativní prvky (Výslech – to je umění!), ve šmírování a shromažďování kompro-materiálů (operace Trpaslík) spatřuje jakési »nádherné dobrodružství« (My jsme se bavili, byla to ohromná hra)."

Nový a nový – absolutní a relativní

Francouzština je jeden z mála jazyků, která umí přímo rozlišit mezi absolutně novým (fr. neuf), tj. čerstvý, a relativně novým (fr. nouveau), tj. aktuální. Naproti tomu když se v češtině řekne nový, tak se tím automaticky myslí absolutně nový, s výjimkou idiomatických spojení typu: "Koupil jsem si nové auto," kde to nové auto klidně může být ojeté. Domnívám se, že je to další z neblahých důsledků antinominalismu, kdy nové může být nové jen absolutně, ačkoliv Nový zákon je nový již 2000 let, nové koření (angl. newspice) je nové 500 let a nový mešní řád (lat. Novus Ordo Missae, NOM) je nový 40 let. Tak proč 6 let starý nový správní řad, 4 roky starý nový zákoník práce a dokonce rok starý nový trestní zákoník najednou nové nejsou?

Tato absolutisace se promítá i do rodiny. V české rodině je například pojem babička absolutní, a to i pro její syny, vyjma oslovení, kde zůstává "mami". Pozor však na překlady. Třeba v angličtině by absolutní pojetí bylo nesmyslné a sousloví our grandmother ve většině kontextů nemožné.

Juan Rodríguez Lozano

Známý katholický fundamentalista, Radomír Malý, na Semínově blogu napsal: "Lze snad čekat od socialisty Zapatera, který se chlubí tím, že jeho dědeček padl v boji proti Frankovi, tedy na straně komunistů, že bude vstřícný vůči obětem komunismu, tentokrát pro změnu kubánského?" Jak vyplývá ze španělské verse původní wikipedie, bylo to poněkud jinak.

Juan Rodríguez Lozano (1893–1936) byl z vojenské rodiny a celý život byl vojákem. Po vyhlášení II. španělské republiky se z něho stal tajný socialista: Voják tehdy musel být naprosto apolitický, a proto tajný. Přesto v únoru 1934 důvěrně nabídl své služby hlavním socialistickým novinám El Socialista. Dne 5. října 1934 však vypuklo na protest proti vstupu CEDA do vlády socialistické povstání. Armáda ho potlačila (Rodríguez se na tom take podílel), list El Socialista byl zastaven a jeho majetek zabaven. Tak byl zajištěn i Rodríguezův dopis.

Process s Rodríguezem skončil tak, že byl pro "jednání neslučitelné s postavením vojáka" uvolněn do záloh. V roce 1936 vyhrála volby Lidová fronta. Za 2 měsíce byl Rodríguez amnestován.

Jenže v noci z pátku 17. na sobotu 18. 7. 1936 začalo vojenské povstání.  Rodríguez byl ve své posádce v Leónu zatčen. Vojenský stanný soud ho odsoudil k smrti a dne 18. 8. 1936 byl popraven. Záznamy o jeho processu se nedochovaly, takže není známo odůvodnění rozsudku smrti. Lze se domnívat, že nějaké hlubší opodstatnění neměl, že šlo o typickou frankistickou brutalitu vůči nepřátelům povstaleckého régimu.

Co z toho vyplývá? Nepoučitelní pravičáci jako Malý dávají socialisty a kommunisty do jednoho pytle, jako kdyby mezi nimi nebyl zásadní rozdíl. Pak se diví tomu, že ostatní nerozlišují zase na ultrapravici.

Frankistická diktatura byl nelidský régime, který zavraždil desítky tisíc lidí jen proto, že měly jiný názor. Poučení pro dnešní bojující demokracii, která rovněž pronásleduje lidi s odlišným názorem: Skutečná demokracie je něco úplně jiného, jejím znakem je tolerance.

Jak začala Beatlemania v Americe

US nahrávací společnosti považovaly britské zpěváky a skupiny za lokální fenomén, který v USA nemůže uspět. Jako kuriositu CBS natočila reportage o britském šílenství fanynek Beatles a dne 22. 11. 1963 ji odvysílala v The CBS Evening News With Walter Cronkite.

Příští den 15letá školačka z 9. třídy, Marsha Albertová, napsala do radia WWDC: "Why can't we have music like that here in America?" A tím to začalo.

V úterý 17. prosince 1963: "Having received a copy of "I Want To Hold Your Hand" from England - Carroll James decides that its US premiere should be introduced by the young girl who had requested the record. He contacts Marsha Albert and invites her to the WWDC studios. She introduces the record with the words "Ladies and gentlemen for the first time on the air in the United States - here are the Beatles singing 'I Want To Hold Your Hand.'" (MP3)

The oft-used expression "the phones lit up" does not begin to describe the reaction that WWDC experiences. Listeners phone in repeatedly to request the song. Carroll James and the radio station react by placing their solitary copy of the record in heavy rotation. The frequent playing of the record elicits even more listener response.

Listeners start bombarding Washington record stores with requests for a record and artist that none of the stores have even heard of. The grassroots reaction has begun..."

Jochovy bláboly

Ačkoliv obvykle Roman Joch píše zajímavé články, bohužel je z nich příliš často cítit, že je bytostný ideolog. A jako každý ideolog dává přednost dogmatům před fakty. Tak i v článku Židobolševici? Klérofašisté?

Jednou ze zásadních Jochových vad je, že neví vůbec nic o islámu. A čím méně o něm ví, tím více ho nenávidí. Tak Joch bez skrupulí tvrdí: "Jen dvě náboženství znají  koncept Mesiáše – judaismus a křesťanství. Tato monoteistická náboženství říkají, že Bůh – Hospodin stvořil svět i člověka a zjevil mu Zákon, podle kterého má člověk žít." Ve skutečnosti má koncept Spasitele pochopitelně i islám. Říká se mu مهدي‎ (Mahdí).

Pro islamofoby je typické, že islámu upírají mnoho konceptů, které sdílí s se všemi abrahamovskými náboženstvími. Např. pojem Bůh – الله‎ (Allah) je v případě, že se mluví o islámu, z arabštiny zásadně nepřekládán, což je absurdní.

Dalším Jochovým nesmyslem je účelové nerozlišování mezi židy a Židy tam, kde se mu to hodí. Nikdo nikdy netvrdil, že kommunisty byli židé – to by bylo absurdní. Ale co disproporční počet Židů v SDDSR(b)? Opravdu není kommunism židovský výtvor?

Pro-life fanatička

V roce 1988 byly zásluhou Scottovy kliniky (Toronto, Ontario) v Kanadě legalisovány interrupce. Tím se toto zdravotnické zařízení stalo trnem v oku pro-life fanatikům, kteří neustále obtěžovali jeho klientky. V roce 1994 s tím došla soudu trpělivost a vydal restraining order. Jeho neuposlechnutí není žádná legrace, takže se mu všichni podrobili, až na Lindu Gibbons. Ta podle svého vlastního vyjádření strávila ve vězení postupně 75 měsíců za jeho soustavné porušování, aby uchlácholila své svědomí, že v dikci pro-life fanatiků sama zavraždila své dítě.

Nyní je tato vražedkyně pro pro-life fanatiky vězněm svědomí. Jistě, ve srovnání se skutečnými vrahy je doba, kterou strávila ve vězení, nepřiměřeně dlouhá. Ale co jiného dělat s člověkem, který úmyslně ignoruje soudní příkaz?

V souvislosti se samolepkovým processem proti Vondrákovi a spol. nechci být špatným prorokem, ale domnívám se, že podobná kriminalisace v civilisovaných státech legálních aktivit povede ke stejnému výsledku: k radikalisaci neonacistů od občanské neposlušnosti až po terrorism.

Veronika Kočová v. Obvodní soud pro Prahu 9

Příběh jedné justiční svévole. Naštěstí ji zastavil ústavní soud. Pěkný je zejména § 42 i. f.: "Nikoho nelze nutit, aby využíval všech výhod, které mu současná civilizační úroveň nabízí, přičemž zájem dítěte, aby mělo zajištěnu „kvalitní“ soudobou péči (z hlediska materiálního), nemůže bez dalšího převážit nad jeho zájmem a právem, aby bylo vychováváno vlastními rodiči. Jinými slovy řečeno, odnětí dítěte rodičům z důvodu ohrožení na životě nemůže být v demokratické společnosti založeno pouze na srovnání předpokládané životní úrovně dítěte s úrovní, kterou by v rámci společnosti mohlo dosáhnout jinde." Kamberský: "Ukrást matce dítě je lumpárna. Ale ukrást dítěti matku je zločin."

Těžká rána srbofilům

ICJ uznal legalitu vyhlášení nezávislosti Kosovy: "Addressing the court in The Hague, ICJ president Hisashi Owada said international law "contains no applicable prohibition" of Kosovo's declaration of independence. "Accordingly, [the court] concludes that the declaration of independence on 17 February 2008 did not violate general international law," he said." To zas bude keců fanatických srbofilů o maffiánském státu.

Ukázalo se, že se OS podstatně mýlil, když psal, že v případě Kosovy došlo k porušení mezinárodního práva.

Bezmozci v Plzni

Plzeňský soud vyzval: „Adolf Weiner, nar. 18. 2. 1869, nechť se do 1 roku od vyvěšení vyhlášky přihlásí soudu.“ To není překlep, ale vážně míněná výzva: "Podle místopředsedy soudu Karla Svobody je výzva i vůči 131letému muži běžnou praxí, bez níž by soud nemohl jeho smrt fakticky uznat." Poznámka: Ve skutečnosti 141letému.

Pokud takovou bezmyšlenkovitou pitomost udělá správní úředník, je to smutné, ale dá se to snad ještě pochopit. Pokud soudce, je to známka toho, že na svém místě nemá co pohledávat. Jak chce spravedlivě rozhodovat, když není schopen zákon vyložit tak, aby to neuráželo zdravý rozum?

Tomáš Sobek: "Charles Montesquieu (1689-1755) ve svém díle De l’esprit des lois (1748) napsal, že zákony mají být uvažovány tak, aby nebyly v rozporu s povahou věcí, což je formulace, kterou převzal Portalis v tom smyslu, že obsah práva pramení z požadavků reality a výklad zákonů by to měl respektovat. Portalis prezentoval Code civil tak, že jeho funkcí je stanovit obecné maximy, které budou mít mnoho implikací, a že jeho účelem není detailní úprava, která odpoví na každou právní otázku. Zákon nemá být podrobný návod, ale má poskytnout soudci obecnou ideu, která ho nasměřuje ke konkrétní aplikaci. Portalis nechápal kodex jako revoluční dokument, v jeho koncepci právo nemá vytvářet novou společnost, ale má být v harmonii se stávající společností. Právo se má přizpůsobit lidem, jejich zvyklostem a potřebám, právo tu je pro lidi a ne lidé pro právo. Právo má respektovat zavedenou společenskou praxi, ovšem pokud není nemravná. Potřeby a zájmy lidí jsou ale tak rozmanité, proměnlivé a nepředvídatelné, a proto zákon nemá, ani nemůže nahradit právo jako přirozený rozum."

Česká cesta k magické společnosti

Další skvělý Stern. Na rozdíl od posledního blábolu Bělohradského napsal text, který od české levice očekávám a který má nějakou hodnotu. Cituji: "Polský antikomunismus je zcela jiný než český. Poláci svrhli komunismus jako cosi cizího. Jejich operace svržení byla definována takto: "Přišel sem cizorodý prvek, element cizí národnímu tělu a načas se zde uhnízdil. Nakonec jsme ho však dokázali vypudit." Tuto interpretaci - lhostejno nakolik legitimní - podporují dva "jakoby důkazy": 1) komunismus přeci rovná se Rusko, a to je náš odvěký nepřítel, 2) komunismus přeci znamená ateismus a my jsme národem nábožným." + "Antikomunismus nemůže být v České republice tak úspěšný jako v Polsku, protože by musel vystříhat miliony políček filmu ze všech těch Pyšných princezen, u nichž si každý rok na Vánoce Češi stvrzují svou existenci, svou podstatu. Kdyby se antikomunismus pokusil uhasit tuto elektronickou vatru, udusil by národní existenci samotnou. Musí být tedy velmi osobitým a vynalézavým. Anebo též zoufalým a hysterickým."

Nekorrektní vtip

Předem se omlouvám.

Píše blondýna do nemocnice: Milý dárče, děkuji Ti za Tvé srdce. Moc mi pomohlo. Doufám, že i Ty se brzy uzdravíš.

VÚDDŠSŠZŠŠJ Chrastava

Soutěž o nejabsurdnější zkratku všech dob vyhrává VÚDDŠSŠZŠŠJ Chrastava, který je ale na Internetu jen pod cudným VÚDDŠ.