Něco pro orthodoxní fanoušky Kryla

Skupina Embassy.

Kritika přímé akce

Z pera Jaroslava Peregrina + obrana politisace: "Myslím, že výhoda demokracie je v tom, že to vlastně ani není systém vládnutí ale metasystém. Je možné ho naplnit dosti různými obsahy, třeba radikálně konzervativním, liberálním nebo naopak sociálně demokratickým. Takže s demokracií není možné spojovat žádnou příliš robustní ideologii, neboť její různé obsahy, dané tím, kdo se ve volbách dostane k moci, se mohou pojit s ideologiemi relativně různými."

Svoboda projevu v pojetí levice

Když jsem četl vyjádření MV k tomu, že zamítlo registraci spolku Tomáše Peciny, tak jsem si říkal, že je to svérázné pojetí MV. Nicméně se ukazuje, že je to hlubinné postkommunistické chápání svobody slova: "Nejsem právník, ale zajímalo by mě, zda může člověk veřejně hlásat názory, které jsou v zásadním rozporu s ústavou této země."

Co dodat? Slyšel jsem už názor, že Roman Joch je pro levici to, co byl Jiří Paroubek pro pravici.

Pořád nechápu, co jsem udělala špatně

Nový israelský skandál + necensurované fotky. IDF: "Kdyby Eden Abergilová pořád ještě byla příslušnicí IDF, byla by postavena před vojenský soud." Ona se ptá: "Pořád nechápu, co jsem udělala špatně?" Odpověď je přitom jasná: Ukázala celému světu, jak to v Israeli chodí.

Sv. inkvisice o masturbaci

Persona humana (1975) – § 9: "Často se dnes zpochybňuje nebo otevřeně popírá tradiční nauka katolické církve, podle níž masturbace znamená v mravním řádu vážnou nezřízenost. Psychologie a sociologie, jak se tvrdí, ukazují, že, zvláště u dospívajících lidí, k dozrávající sexualitě masturbace obecně patří, a proto nejde o skutečnou a vážnou vinu být v jejím zajetí, pokud se jí dotyčná osoba dobrovolně neoddává pro samotnou rozkoš uzavřenou do sebe (ipsace): protože v takovém případě je tento úkon zcela jistě v protikladu ke společenství lásky mezi osobami odlišného pohlaví, jež je, podle stanoviska některých, hlavním důvodem k používání sexuální schopnosti.

Avšak tento názor odporuje jak nauce, tak pastorační praxi katolické církve. Ať je průkaznost některých argumentů biologického či filozofického rázu, jichž se někdy použilo v teologii, jakákoli, ve skutečnosti i učitelský úřad církve - na základě průběžně stálé tradice - i mravní smysl věřících křesťanů bez pochyb rázně tvrdí, že masturbace je úkon vnitřně a těžce nezřízený. Největší důvod této pravdy spočívá v tom, že, ať už je příčina samotného jednání jakákoli, vědomé užívání sexuální schopnosti mimo řádný manželský styk podstatně protiřečí jejímu účelu."

Nejstarší dějiny Židů

Název článku je poněkud matoucí, protože se budu zabývat dějinami Israelitů, tj. před židovskou ethnogenesí.

Vodník je známý tím, že úmyslně ignoruje veškerý intelektuální vývoj po roce 1848. Poslední text, který vstřebal a na který přísahá, je Kommunistický manifest, přesněji Manifest kommunistické strany (21. 2. 1848). Proto ignoruje nejen On the Origin of Species by Means of Natural Selection, or the Preservation of Favoured Races in the Struggle for Life (24. 11. 1859) a The Descent of Man, and Selection in Relation to Sex (24. 2. 1871), ale i Grundsätze der Volkswirtschaftslehre (1871) a Prolegomena zur Geschichte Israels (1878).

Dějiny Israelitů lze rozdělit na archaické (hebrejské) a klassické období. Levanta byla vždy místem střetu sfér vlivu dvou mocností: Egypta a Mezopotámie. Na konci 2. tisíciletí př. n. l. byla rozhodující mocností Assyrie (sever Mezopotámie) se sídlem v Aššuru, zejména od vlády Tiglatpilesara I. (1114–1076 př. n. l.), a Babylonie (jih Mezopotámie) se sídlem v Babylóně. Mezinárodním jazykem té doby byla aramejština.

Za vlády faraona Ramesse III., v roce 1179 př. n. l., přepadly Egypt mořské národy. Jejich součástí byli i Semité, včetně Hebrejců, kteří na rozdíl od bronzových Egypťanů již žili v době železné. Zdá se, že mezi mořskými národy Indoevropané převažovali. V Levantě do té doby žili jen pastevci. Nyní se tam usadili semitští Kanaánci (lidé z nížiny), kteří si vybudovali města, a v horách se usadili Hebrejci, kterým se od té doby říká Israelité, podle mýthického sjednoceného israelského království. Vedle nich v dnešní Gaze sídlili indoevropští Filištíni, posléze semitisovaní. Odtud název Palestina.

V roce 925 př. n. l. začíná klassické období, když farao Šešonq I. vytáhl do Kanaánu a vyplenil jej. Zdecimovaná města obsadili horští Israelité, kteří založili severní království – Samaří (nevhodně ahistoricky "israelské" království), jehož prvním králem byl Jarobeám I. (922–901 př. n. l.) – a jižní království – Judeu. Vrcholné assyrské období začíná vládou Adad-nárárího II. (911–891 př. n. l.). Samaří bylo na mnohem vyšší kulturní úrovni než Judea. Nicméně v roce 722 př. n. l. bylo vyvráceno Assyrií. Část obyvatel byla deportována do dnešní Persie, část zůstala, ale velká část odešla do Judey. Např. počet obyvatel Jerusaléma vzrostl 10x. Kulturní shock, který tím byl způsoben, dal vzniknout Bibli. Samařskou tradici representuje Elohista, judskou Jahvista.

Na konci 7. století př. n. l. se rovněž Judea stala obětí cizí expanse – tentokrát babylónské. V roce 587 př. n. l. byla většina judské elity odvlečna do babylónského zajetí. Velká část národa zůstala v Judeji, silná diaspora byla i v Egyptě: "Slovo, které Jeremiáš dostal pro všechny Židy usazené v Dolním Egyptě – v Migdolu, Dafné a Memfisu – i v Horním Egyptě" (Jeremiáš 44, 1). Obyvatelé severního království byli po jeho zániku nazváni Samaritáni, obyvatelé jižního Židé.

Epilog. Bitvou u Gaugamél (1. října 331 př. n. l.) skončila perská říše a začala světovláda hellénistických diadochů, zejména Ptolemaiovců (Egypt) a Seleukovců (Sýrie). Ta skončila v letech 149 př. n. l. – 30 př. n. l. nástupem Říma.

Paroubkův kommentář

Jiří Paroubek kritisuje, že vláda odmítla osnovu ČSSD zrušující akcie na majitele. Faktem je, že je to překvapivé. Před volbami prakticky všichni mluvili o tom, že je to naprosto nezbytný krok pro transparentnost veřejných zakázek. Když teď tedy vláda říká ne, má to zřejmě ten smysl, že říká ne všem osnovám ČSSD a priori. A to by mohlo mít positivní význam. ČSSD pozná, že smyslem opposiční práce není předkládat stále nové a nové osnovy právních předpisů.

Je Mojžíš autorem Deuteronomia?

Podle fundamentalistů, např. Juchelky, je Mojžíš autorem 5. knihy Mojžíšovy, Deuteronomia: "Mimochodem, modernisté zpochybňují i Mojžíšovo autorství Pentateuchu, což je podle vyjádření Papežské biblické komise z 27. 6. 1906 také názor mylný". Ve skutečnosti je to zjevný nesmysl. Mojžíš nikdy nemohl napsat: "Tam, v moábské zemi, pak Hospodinův služebník Mojžíš zemřel, jak Hospodin řekl. Pochoval jej v moábské zemi, v roklině naproti Bet-peoru, ale jeho hrob až dodnes nikdo nezná. Když Mojžíš zemřel, bylo mu sto dvacet let. Jeho oči nezeslábly a jeho svěžest nevyprchala. Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moábských pláních třicet dní, než uplynula doba pláče a truchlení." (Dt 34, 5–8) Žádný člověk totiž nemůže napsat o průběhu své smrti a co se dělo potom. To už ale věděl rabín Abraham ibn Ezra (1093–1167), takže je s podivem, že to nevědí fundamentalisté, kteří žijí skoro 1000 let po něm.

Ve skutečnosti Deuteronomium napsal Deuteronomista, zatímco ostatní "Mojžíšovy" knihy napsali Jahvista (i když ten nejspíše rovněž neexistoval), Elohista a autor kněžského kodexu.

Je proto překvapivé, že katholík Juchelka může zastávat stejně nesmyslný názor jako fundamentalističtí kalvinisté.

Jak Česká televise lže

via Pirátské noviny. V původní zprávě jsou oproti zprávě České televise navíc: Česká pirátská strana 11 %, Věci veřejné 8 %, Dělnická strana sociální spravedlnosti 5 %, Strana práv občanů - zemanovci 1 %.

Schwarzenbergovo pokrytectví

Schwarzenberg: "Nezapomínejme, že první velvyslanectví Izraele na světě bylo u nás. Bez zbraní, které jsme jim dodali, by asi ani neobstáli v té první občanské válce. Pak se to prudce zhoršilo, po převzetí moci komunisty a po roce 1968 byly přerušeny diplomatické vztahy." (zdůrazněno mnou).

Kommunistický převrat v Československu se konal 25. února 1948. Stát Israel vznikl 3 měsíce poté, 14. května 1948. Diplomatické vztahy mezi Československem a Israelem byly přerušeny 10. června 1967. Proč Schwarzenberg takto pitomě lže?

Nová levice na Východě a Západě

Jiřina Šiklová vzpomíná (zřejmě na rok 1968): "Já si vzpomínám, že jsme při jedné cestě do Německa přišli se skupinou studentů do jejich nočního klubu. Všichni jsme se oblékli do toho nejlepšího, protože jsme nechtěli dělat ostudu Československu a očekávali jsme psychodelickou hudbu, tanec prostě to, co jsme viděli náhodou v některých západních filmech... Znamenalo to krimplenové kalhoty a umělohmotné halenky. A pamatuju si, jak jsme do toho klubu napochodovali a proti nám vyšli vousatí studenti, neučesaní a v uměle roztrhaných jeansech… My chtěli být "progresivní", ukázat jak jsme odvážní, tedy předvést to, co se zde nesmí a začali jsme zpívat Gaudeamus igitur. Trapas. Pro ně to byla elitářská, buršácká píseň. Ale potom tam došlo i k tomu, že němečtí studenti začali urážet naše holky za to, jak se oblékly a já jsem se s nimi strašně pohádala. Říkala jsem, že vůbec nechápou situaci u nás, tak nemůžou dělat žádný převrat. Vykládala jsem jim o naší situaci a použila jsem pro tzv. únorové události, tedy pro komunistický převrat v roce l948 výraz Umsturz, což je puč [ve skutečnosti převrat – poznámka G. P.]. Nechtěla jsem je naštvat, bylo to spíš způsobené neznalostí terminologie. No a tak se stalo, že ti chlapi, jejich předáci, se na mě naštvali a já jsem jim řekla, že mají mentalitu partajních funkcionářů, ale nemají moc a že bych se bála, kdyby jednou tu moc dostali opravdu do rukou... Takže se stalo, že jsme vycházeli ven a část jejich studentů nás doprovázela, aby nás tamti i fyzicky nenapadli. Měla jsem tehdy na té silonové halence dokonce fiží, což jsou takové mašličky u límečku. Hodně se v tom dederonu člověk potil, ale dobře se to pralo. Obojí jsem tehdy vyzkoušela."

Vosa na jazyku

a jejích 23 minipříběhů.

Rasism vrchního soudu v Olomouci

Tomáš Pecina upozornil na rozsudek NS ČR J. D., R. D. a S. H. v. J. O. z 7. 10. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, NS ČR: 52631, který zrušil rasistický rozsudek vrchního soudu v Olomouci. Rozhodnutí NS ČR je málo zajímavé, protože vyhýbavé. Vzhledem k rekapitulační mánii však obsahuje podstatné části rozsudku vrchního soudu v Olomouci i dovolání žalobců.

Oč šlo? J. D., R. D. a S. H. jsou Romové, a proto nebyli obslouženi v baru J. O. Vzhledem k tomu, "že žalobci cíleně zašli do B. R. s vědomím, že nebudou obslouženi, neboť navštěvovali takové provozovny, o nich věděli, že zde personál R. neobsluhuje," tak jim vrchní soud v Olomouci snížil relutární satisfakci z požadovaných 50 000 Kč na 5 000 Kč.

S dovoláním žalobců se lze naprosto ztotožnit:

[D]ovolatelé mimo jiné poukázali na tu část odůvodnění napadeného výroku, v níž se odvolací soud zabýval skutečností, že se žalobci diskriminačnímu jednání vystavili dobrovolně. Poukazují na to, že v dnešní době není testující osoba povinna se obrnit proti předpokládanému zásahu do svého práva na lidskou důstojnost, což platí i v případě, kdy žalobci na základě svých dřívějších zkušeností tušili, že s vysokou pravděpodobností nebudou v B. R. obslouženi. Je třeba vycházet ze zásady, že nikdo není povinen před protiprávním jednáním ustupovat a vyhýbat se mu. Toto jednání nemůže snižovat závažnost újmy, která je mu tím způsobena. Obdobné závěry platí u vztahu „vykalkulovaného“ postupu a soudem prvního stupně zmíněným zásahem do názorových postojů a hodnotových žebříčků žalobců. Skutečnost, že případ proběhl v klidu a rasový motiv nebyl otevřeně sdělen, pak nemůže být kritériem. Význam má pouze to, že žalobci nebyli poníženi v očích třetích osob, protože incident nevyvolal pozornost hostů baru. To, že v restauračním zařízení existoval systém členských karet sloužící k selekci hostů, je dokladem toho, že jednání žalovaného bylo promyšlené a vykalkulované, takže tato okolnost odůvodňuje spíše zvýšení nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Podle odvolatelů je nepřípadné i poslední odvolacím soudem zmíněné kritérium týkající se zákazu vstupu osob mladších osmnácti let do provozovny. Porušení provozní instrukce není porušením obecně závazného právního předpisu, přičemž sama třetí žalobkyně v baru alkohol nepila ani nehrála na automatech a ani nic takového neplánovala.

S. H. byla sice nezletilá a J. O. měl vyhlášku, že nezletilí do jeho provozovny nesmějí, ale ani k tomu se nejvyšší soud ČR jasně nevyjádřil. Podle mého názoru je to jasná diskriminace podle věku: Nelze zakázat nezletilcům přístup do provozoven, kde jim nehrozí žádná morální újma. Výjimkou jsou toliko bordely, striptease bary apod., nikoliv normální restaurace či bary.

Pro dobrotu na žebrotu

Těžko si představit více proisraelskou veřejně známou osobnost, než je Roman Joch. Přesto Věra Tydlitátová zveřejnila článek, kde ho sice výslovně neodsoudila, ale přesto odsudek alespoň naznačila. Inu, čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.

Vyjádření Věry Tydlitátové:

To, že má někdo pro-izraelskou orientaci, pro mne vůbec neznamená, že musím souhlasit s jeho názory na střelbu do mládeže, na přípustnost mučení zajatců a že souhlasím s jeho ultrakonzervativním, nenávistným postojem ke každému, kdo je trochu jiný. Osobně toho pána neznám a na osobní rovině je mi lhostejný. Inteligenci mu neupírám a dokonce se mi ani nelíbí ultralevicové nebo hloupé argumenty některých jeho odpůrců. Ale já jsem na straně demokracie a tyhle krajní fanatické postoje mi vadí. Prostě nemohu přijmout nenávist vůči příslušníkům menšin, předsudky o rasové nerovnosti nebo přesvědčení, že jediné správné a přípustné náboženství je katolicismus, ani neschvaluji účelové lhaní, které těmto lidem není vůbec proti mysli, jak se ukázalo nedávno. Bylo by lepší, kdyby takoví lidé Izrael nepodporovali, protože Izraeli hodně škodí. Antisemité pak díky nim mají dost silné argumenty.

Updated.

Čemu věříme

Text Was wir glauben ve Škvoreckého Zbabělcích je uveden k 10. květnu 1945 a předchází mu tato scéna:

»Ale eště dejchá, svině, řekl Krpata. Hoši, podržte ho. Kluci popadli oba esesmany a podrželi je. Krpata pak přitiskl prvnímu hlaveň pistole na čelo a vystřelil.«

V prvním vydání Zbabělců byla citována původní řeč Hermanna Göringa:

»Gott hat die Rassen geschaffen. Er wollte nichts Gleiches, und wir weisen es deshalb weit von uns, wenn man versucht, diese Rassenreinheit umzufälschen in eine Gleichheit. … Denn diese Gleichheit gibt es nicht. … Wir müssen versuchen, Anschluß zu gewinnen an die Geschlechterreihen aus grauer Vorzeit. Es ist fürwahr die Rettung in letzter Stunde gewesen, und hatte uns Gott und wenig Vorsehung den Führer nicht geschenkt, so wäre aus der Erbsünde, aus dem Verfall, Deutschland wenig wieder emporgestiegen. … Die Blutsünde ist die die Erbsünde eines Volkes. … Wir selbst, das deutsche Volk, haben schwer an dieser Erbsünde leiden müssen.«

Pronesl ji dne 15. září 1935 jako předseda říšského sněmu před schválením norimberských zákonů (Stenographischer Bericht der Sitzung des Deutschen Reichstages v. 15. September 1935; 6. Sitzung, p. 62 – A a B; přetištěno jako dokument 3458-PS, US-588 norimberského processu a v Josef Wulf: Die Nürnberger Gesetze (1960), p. 11). Ve Zbabělcích je z ní citován výtah.

V druhém vydání byla místo Göringovy řeči uvedena Goebbelsova:

»Für uns gibt es zwei Möglichkeiten: entweder stimmt das nicht, woran wir glauben, entweder hat die Geschichte uns nicht berufen, entweder haben wir uns diese Mission nur eingeredet dann werden wir sie auch nicht zu Ende Führen, dann werden wir früher oder später von der Bühne dieses Lebens verschwinden, so wie wir gekommen sind, dann wird niemand von uns dieser Bewegung eine Träne nachweinen, sondern sagen: Wir sind gewogon worden, aber wir waren zu leicht gefunden.«

Citováno podle Josef Škvorecký a Zdena Salivarová: Samožerbuch. Panorama, Praha 1991, 2. ed., p. 154.

Filozofie

V názvu článku není překlep. Filozofie skutečně existuje a je to láska k temnotě, neboť ζόφος znamená temnota; přeneseně též díra.

Odkud vítr fouká

Myslím, že jsem nebyl sám, kdo byl překvapen, jak známá politoložka Vladimíra Dvořáková doslova dštila síru na Romana Jocha: "Vladimíra Dvořáková si myslí, že diskurs, jehož reprezentantem Roman Joch je, se pohybuje na pomezí xenofobie, rasismu a homofobie … Ostatně reprezentuje myšlenkový proud, který je v České republice marginálním a současně jej lze v evropském kontextu považovat za součást krajní pravice."

Pak se ale ukázalo, že Vladimíra Dvořáková je spoluautorkou knih s kommunistou Miloslavem Ransdorfem: The Roots of American political Culture (1989) – "text se nezachoval" a Staré struktury a lustrace v novodobých dějinách (1992, společně ještě s Jiřím Kuncem). Odtud vítr fouká.

9 popravených studentů

Odposlechnuto na FB: Kdyby 9 popravených studentů žilo dnes v ČR, byli by za své názory ve vězení.

Zlatí v. modří

Zlatých je momentálně 1 113, modrých je momentálně 3 825. Rödl byl samozřejmě proti kašnám, což mne nepřekvapuje.

Konkurrenční návrhy (PDF).

Propagandista Adam B. Bartoš

Z Adama B. Bartoše se pozvolně, ale jistě, stává propagandista kommunistického typu, takže jeho články jsou naprosto bezcenné. Naposledy napsal: "Kdyby Gabčík s Kubišem nezabili Reinharda Heydricha, měli bychom i nadále Ležáky, Lidice. Nezemřelo by patnáct tisíc lidí popravovaných demonstrativně každý den v rámci nacistického běsnění." (Pozor na kontext. Zamýšlené vyznění je opačné. Jde o ironii.)

Ve skutečnosti (odkaz na jiný článek téhož serveru) bylo za protektorátu popraveno dvakrát méně lidí: 8 237.