17. srpna 2010

Svoboda projevu v pojetí levice

Když jsem četl vyjádření MV k tomu, že zamítlo registraci spolku Tomáše Peciny, tak jsem si říkal, že je to svérázné pojetí MV. Nicméně se ukazuje, že je to hlubinné postkommunistické chápání svobody slova: "Nejsem právník, ale zajímalo by mě, zda může člověk veřejně hlásat názory, které jsou v zásadním rozporu s ústavou této země."

Co dodat? Slyšel jsem už názor, že Roman Joch je pro levici to, co byl Jiří Paroubek pro pravici.

5 komentářů:

  1. Václav Adam je sice evidentní trouba, nicméně určitou část názorů veřejnosti representuje. Věřím, že nikoli rozhodující.

    OdpovědětSmazat
  2. Řekl bych, že je to jistá reminiscence demokratického centralismu, tedy zákazu frakcí. Ač se za to Leninovi nasazuje psí hlava, ono to tak do značné míry funguje v každé straně. Problém je ale v tom, že společnost není politická strana.

    OdpovědětSmazat
  3. Možná jen dědictví katholické intolerance.

    OdpovědětSmazat
  4. Kdepak. V rámci středověkých disputací bylo možné cokoliv – pokud se to pak uvedlo na pravou míru.

    OdpovědětSmazat
  5. Prostý lid nicméně k disputacím neměl přístup, pro něj byla pravda to, co se řeklo v kostele.

    OdpovědětSmazat

Kursiva: <i></i>
Tučné písmo: <b></b>
Uvozovky: „“
Odkaz: <a href = ""></a>