3. listopadu 2009

O češství střízlivě

Střízlivý článek o českém nacionalismu napsal Bohumil Doležal. Ačkoliv se Čechem člověk nerodí, ale stává, jako kdyby to tak bylo, protože změnit národnost je prakticky vyloučeno. Proto na to, že jsme Češi, nemáme být hrdi, stejně jako se za to nemáme stydět, protože to sami nedokážeme nijak ovlivnit. Heslo: "Kdo neskáče, není Čech," proto patří na Balkán, nikoliv do civilisovaného světa.

Doležal odpovídá rovněž na perenniální mýthus o zradě Čechů. Aby Čechům někdo pomohl, musí být splněny 2 podmínky zároveň:
  1. musí nějak dát najevo, že o to stojí, a
  2. že za to stojí.
V případě radaru jsme dali jasně najevo, že o US pomoc nestojíme, že se radši necháme od Rusů opět sežrat. Vždyť to jsou bratři Slovani, ti nás, než nás spolknou, pěkně pocukrují.

Koncept znečištění potřetí

Jak se ukazuje, představa záměrných znečišťovatelů není nějakou šílenou konspirační teorií, ale nyní přiznanou velkou konspirací proti vlastnímu lidu.

Zdá se, že o vedení Labour Party platí, co kdysi Guy Peters napsal o jiné skupině: Důvodem je zřejmě psychologické ustrojení znečišťovatelů studánek a sprayerů: Nepošpiněný prostor je zneklidňuje, a proto chvátají s tím, aby jej poskvrnili svou ejakulací. Zjevně si tak vykompensují své pocity méněcennosti z nechopnosti vytvořit cokoliv positivního a nebýt pouhými parasity.

Vzkaz anonymovi

Měl jsem teď pár dní na programu lepší věci než sledovat LW. Proto jsem s překvapením zjistil, že jakýsi anonym, který sem začal psát, nejen, že si nepřečetl zásady redakční politiky, ale ani text nad rámečkem, do kterého píše:
Každý je povinen svůj příspěvek podepsat jménem, pseudonymem nebo přezdívkou v příslušné kolonce, tj. buď pomocí účtu na Google, OpenID, nebo použitím volby Zvolte si identitu / Název/Adresa URL, kde do kolonky "Název" vypíšete své jméno / přezdívku. Bude-li příspěvek začínat slovy "Anonymní řekl(a)...", bude vymazán.
Dokonce si nepřečetl ani Vodníkovu dobrou radu a nezařídil se podle ní, ačkoliv mu byla poskytnuta opakovaně. Taková neúcta ke zdejším pravidlům se jen tak nevidí a protože ony anonymní texty neměly větší hodnotu, nýbrž se vyznačovaly blátivostí myšlení, kterou jsem schopen tolerovat pouze u Astra, tak jsem je smazal.

1. listopadu 2009

Teď jsem se ale vážně nasral!

>:-(( Mně nikdo nebude předepisovat, co nosím! Toho jsem si za totáče s dlouhými vlasy a džínami užil až dost. A na tuhle campaigne platíte daně, vážení!!

A nebo je to vědomá sabotage zakuklených nacistů? Přece nikdo, kdo pamatuje campaigne "Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás!", se nemůže neotřást odporem při tomhle bizzarním deja vu !...

Když blbství kvete...

Tedy přesněji řečeno, blbství kvete vždy a všude, nicméně pod pečlivou pěstující a zalévající rukou boulevardního media se rozkošatí do vegetace, která jednomu bere (doslova!) dech.

Jakýsi český fotbalový idiot zveřejnil "33 důvodů proč se nebát Slováků". Aby dokázal, že hlupáctví není výlučně českou záležitostí, presentoval slovenský národovecký web Proti Prúdu ne jednu, ale hnedle tři reakce na tyto rádobychlapské šovinistické chrchle, jednu blbější než druhou, a dokonce zřejmě vážně míněnou třetí. (Nejlépe to vychutnáte, když si otevřete každý odkaz v jiném okénku a sledujete bod po bodu pararelně).

Nepochybně bude-li někdo chtít vyvolat válku i mezi Čechy a Slováky, příhodného materiálu k tomu najde dost...:-((

Pěkná tvář ošklivého hnutí


Pohledná žena na obrázku, kontroversní Lady Michèle Renoufová, není revisionistkou, nicméně revisionisty obhajuje a tak je v běžném diskursu za revisionistku vydávána (Leon Kreutzfeld: už popírání trestnosti popírání by mělo být trestné!). Zde již zmíněný dr. Efraim Zuroff o ní říká: "Tato žena je obzvlášť nebezpečná, neboť je velmi atraktivní a může dát pěknou tvář ošklivému hnutí."

6. října t.r. na bruselské konferenci "Popírání a demokracie v Evropě" na půdě Evropského parlamentu měla tu neslýchanou drzost vyzvat přítomné - poté, co zkritisovala předešlé neobjektivní antirevisionistické příspěvky - k tomu, aby předložili jeden, aspoň jeden jediný důkaz o tom, že plynové komory skutečně existovaly. No představte si to! Její příspěvek si můžete přečíst zde.

Pramen neuvádí, zda konference na její výzvu odpověděla nebo zda zmeškala jedinečnou příležitost jednou provždy revisionisty přesvědčivým způsobem umlčet. Možná to ale konference nemá zapotřebí: programmem jednání byla totiž příprava na zavedení trestnosti popírání Holokaustu v celé EU, takže pokud se zadaří, nebudou si zdejší antirevisionisté už záhy muset dělat těžkou hlavu s nějakými důkazy.

30. října 2009

Démonisace Srbů a studená válka s Ruskem

Vždy mne fascinovalo, jak se i poměrně myslící a uvažující lidé stali obětí amerického protiruského tažení v mediích. Profesor Emil Vlajki je autorem knihy s názvem v titulu tohoto postu a v tomto interview z odkazu pana Mikovce osvětluje některé aspekty rozpadu Jugoslávie. Jak on sám píše, v Evropě "dominantní intelektuální masa je pravicová, podporuje politiku USA a aktivně působí v nové studené válce proti Rusku. Západní elita je proti rozvoji jakékoli části společnosti a lpí na padoušské politice Američanů." Naši intelektuálové se tedy jen tak obalamutit nenechají.

Z tohoto národa bleju... :-(((

Po Doležalovi a jemu podobných si tentokrát konečně s rozběhem do tohoto národa kopnu i já.

Karel Gott a Eva Pilarová dostali medaili. Jestliže Bohuš Doležalů, tento neochvějný obránce práv vyhnaných sudetských Němců a přistěhovalých Židů z bývalého SSSR na "jejich" zem, říká, že měl Gott padnout na barikádách, aby si vyznamenání zasloužil, pak se ten dobrý muž mýlí! Stanovy říkají jasně:
"Medaili Za zásluhy uděluje prezident republiky osobám, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů."

Nebyl to jen Doležal. Proti vyznamenání Karla Gotta protestovala celá řada lidí (Liška, Rejžek). Gott jim tentokrát odpověděl IMHO zcela adekvátně. A jeho následné kommentování tohoto gesta mé sympathie k němu ještě prohloubilo.

Nemyslím, že zejména Gott se o stát v oblasti kultury a umění zasloužil méně než jiní nositelé metálu (Kodet, Tříska, Svěrák, Smoljak, Suchý, Šlitr). Gott možná podepsal Antichartu, ale taky podporoval finančně Dubčeka nebo Kubišovou, což ani nenapadlo většinu těch, co Antichartu nepodepsali. Pokud jde o ohlas v zahraničí, nemůže se Gottovi v jeho zásluhách vyrovnat zřejmě nikdo, ať už si o jeho hudbě myslíme cokoli. Ve sportu pak mu může konkurovat snad jen Zátopek. Čím se zasloužili o stát v kterékoli oblasti Paumer a Mašínové? Byť připustíme for the sake of discussion, že to jsou STATEČNÍ vrazi.

Podobná štvanice na představitele majora Zemana Vladimíra Brabce je další odpornou ukázkou závistivosti české luzy, která sice za totáče sledovala Zemana s jazykem na vestě, nicméně po listopadu si na hlavním představiteli titulní role seriálu (v němž ostatně účinkovala téměř kompletní sestava tehdejšího českého filmového hvězdného nebe) vylila svou žlučovitou závist a frustraci. Musím připomínat ještě Reginu Rázlovou nebo Adinu Mandlovou?

Gottovi bych vzkázal: Karle, nikdy jsi mě moc nezajímal ty ani tvoje hudba, i když jsi světový zpěvák. Ale teď ti držím palce a jsem rád, že nejsem sám!

Zpytákům a neznabohům

Kapitánovi, gogovi, Petersovi a dalším hmotařům doporučuji k přečtení pozoruhodnou stať známého enfant terrible, českého Brazilce Josefa Mikovce "V nejednoho boha věřiti (ne)budeš". Text je reakcí na dvě kritiky (1 a 2) Tomáše Hříbka.

Josef Mikovec je mi blízký svými sympathiemi k pravoslaví a "levicovostí" (které ovšem na mé gusto míchá příliš nadšeně), zejména pak extatickým slohem a květnatým vyjadřováním, připomínajícím místy Mistra JaroSlava Krátkého; na rozdíl od něj mají ovšem texty Josefa Mikovce - pokud si člověk dá tu práci je přelouskat - naprosto jasnou hlavu a patu.

Několik citátů, které mne zaujaly, buď obsahem nebo formou:
V simplifikaci a redukcionismu je síla pro množství a předžvýkané argumenty z výprodeje se opouzdří nejrychleji. Proto je úroveň i filosofického a vědeckého ateismu povětšinou krajně ubohá a spíše posvícenecká. A nikterak nově osvícenecká.

Ani Gagarin nic neviděl. Soudružky Blabláčkové měly tuto Vědu v malíčku. Dnes se přidává podučitelský existencialismus desítkařské úrovně pro sebevědomí hrdých a statečných duší. Neznalost análů hagiografie, dějin a monotónní zaměňování náboženství s pouhou částí pouze západního křestanství, tedy takzvaně katolickou církví, která je má reprezentovat, je odstrašující.

Epidemie mythomemes je šťastnou nákazou pro deprivované masy a sladkou smrtí pro dlouhodobou frustrací vyhublá Ega.

Prokrustovo lože, zplošťující apriorní přístup a "one way only", této theorie mají svůj důvod, křiklavý záměr, ideologickou účelnost a předem daný, určený výsledek.

Věřit, že jsme morálně stále lepší, je jednoduše hloupé, samo o sobě tragikomické, v těch případech, kdy nejde o zlý cynismus.

Ta řada darwinistů, diletujících ve filosofii výše uvedeným postojem k tomu, co považují za metafyzické "pravdy", podřezává větev na které sedí a spí.

Sloganem „Takže si přestaňte dělat starosti a užívejte si života“ vrcholí intelektuální nabídka a poptávka jedné trouchnivějící podtřídy, která už na víc nestačí a znehodnocuje ty osvobozující, etické, o integrální humanismus usilující formy atheismu, to jest ty, které nemohou být zužitkovány ve prospěch držby moci.

28. října 2009

Zvědavec a Eretz.cz ruku v ruce na jedné straně barikády!

Politics make strange bedfellows. To se potvrdilo v těchto dnech, kdy "rudohnědý" Zvědavec a neochvějně sionistický Eretz.cz postovaly na svou titulku ikonku, podporující Václava Klause v jeho antilisabonském tažení. Jejich dalšími kuriosními soudruhy v tomto boji jsou např. bojovnice za svobodu Anděla Dvořáková či ultrakonservativní římský katholík Michal Semín.

27. října 2009

Úspěchy irácké invase

Pokud si ještě někdo myslí, že irácká invase stála za to, protože všechno je lepší než Saddám Hussein, nechť si přečte tato čísla (originál).

Proč jsou katholíci mimo

Miloslav Vlk vydal text, v němž účtuje s 20 lety demokracie v ČR. Text začíná slibně: "... ukázal základní potřebu hledání pravdy. Většina lidí ji nehledá, protože se domnívá, že „leží na ulici“, že přichází vytištěna v novinách a zní v digitálních médiích. Ale ani tam lidé často pravdu nehledají. Je sice faktem, že v současné katastrofální situaci naší společnosti začínají média velmi intenzivně rozklíčovávat tuto společenskou katastrofu a dohledávat pravdu. To nám chybělo skoro dvacet let. To, co se dnes objevuje jako tragika dnešní situace, církev zakoušela v průběhu dvaceti let bezvýsledného boje. Různí kritici nás obviňují, že jsme „prohospodařili kredit“ – ale nahlédněte, prosím, že na začátku nové doby svobody byla nastavena výhybka, která vedla k současné společenské tragédii: blahobyt za každou cenu, to znamená blahonyt bez duchovních, morálních hodnot; sobectví osobní i stranické byla cesta k dnešku. To byl základní „zákon“. Ostatní zákony respektovány nebyly. Hlavní cíl: majetek, peníze, bohatství. Chamtivost některých politiků a jiných veřejných činitelů byla zakrývána. Zloděj křičel: chyťte zloděje a poukazoval na církev, že je chamtivá." Ne, že bych se všemi východisky souhlasil, ale je to dobrý výchozí bod k diskussi.

Ale pak následuje praktické potvrzení chamtivosti a neschopnosti české katholické církve. Zbytek textu se totiž už pak nevěnuje ničemu jinému než zápasu o restituce, přičemž "cudně" opomíjí svobodovské restituce počátku 90. let, včetně slavných Voršilek. Nebýt tohoto skandálu, šly by restituce mnohem hladčeji a Dostálovi se nelze divit, že po této zkušenosti vyžadoval přesné doklady, které mu ale neschopná česká katholická církev nebyla schopna dát.

Osobně souhlasím Milošem Zemanem, který prohlásil: „Peníze nemám, ale majetek vám vrátím“. Návrh Topolánkovy vlády na odškodnění ve výši 83 milliard korun v dnešních cenách považuji za nehorázný, protože tato summa byla doslova vycucána z prstu.

Národní pamatník

Plně souhlasím s tím, co napsal Bohumil Doležal: "Navrhuji malou expozici antirelikvií z „odsunu“ sudetských Němců. Například: bačkory pana Steinera z Aše, zkonfiskované předtím, než ho hnali sviňským krokem do Bavorska. Podprsenku znásilněného dvanáctiletého děvčátka. Ostatky těch tří kluků, co je naši hrdinové umlátili v Postoloprtech, když si chtěli za plotem českého koncentráku natrhat pár jablek. Zkrátka malý pavilon hrůzy, vstup jen pro otrlé."

22. října 2009

Opravdový liberál

Positivně překvapil Ladislav Jakl.

21. října 2009

Nacism není totéž, co kommunism

S tím bude asi většina z nás souhlasit. Z mnoha důvodů. Nicméně zdůvodnění, kterým se ohání historik dr. Efraim Zuroff, mi zarazilo prdy: v sázce je jedinečnost holokaustu! Vedle toho desítky millionů nějakých mrtvých gójských dobytků nemají co pohledávat! Že mě to, hlupáka, nenapadlo!...

20. října 2009

Kindlovy stránky

Milan Kindl si založil vlastní stránky. Ať si o něm myslíte cokoliv, jedno je jisté: Hlupák to není.

18. října 2009

Klaus a Havel

Poněkud depressivní, leč obávám se dosti výstižný článek s vše vyjadřujícím názvem "Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet".

Nepotism ve Francii

Francouzský president Sarkozy chce prosadit svého synáčka do sinekury. Jeho straník to zdůvodňuje takto: "Jean est le fils d'un génie politique". Nemohu si pomoci, ale je něco shnilého ve státě francouzském.

17. října 2009

Chabá erudice Vladimíry Dvořákové

Vladimíra Dvořáková dnes Mladé frontě řekla: "Podání žaloby na mě je logické, cílem je znedůvěryhodnit mě. Není podstatné, jestli vyhrají, nebo ne. Je-li člověk vyšetřován, už je mravně divný." Paní politoložka evidentně netuší, že v občanskoprávním sporu se žádné vyšetřování nekoná. A tahle paní je předsedkyní akreditační komise. Je zjevné, svým nynějším rozdmýcháváním mediálního lynche se pokouší zakrýt své vlastní selhání, kdy akreditační komise nedělala nic nebo skoro nic, stejně jako vedení právnické fakulty Západočeské university.

A právní ignoranti Mladé fronty tomu dávají korunu: "Práva v Plzni šla vystudovat i za dva měsíce, fakultě hrozí trestní stíhání". Ti blbci zjevně netuší, že právnické osoby nemají v ČR trestní odpovědnost.

Gruzie: ticho po pěšině

Pokrytecký způsob, jakým veřejnoprávní ČT referovala o výsledcích šetření Evropské kommise ve věci rusko-gruzínského konfliktu, je vedle celé řady jiných lží a přetvářek námětem článku Libora Dokoupila. Zajímavé je svědectví reportéra MFDnes T. Poláčka.