Jak to chodí v nemocnicích

Baxa: „Když přihlédneme ku poměrům lékařským musí nás zaraziti malé služné, které jest přáno lékařům sekundárním, neboť takovíto sekundární lékaři, kteří mají velmi mnoho práce, a jsou v pravém slova smyslu zapražení dnem i nocí, mají zl. 33 měsíčního platu. Jejich byty jsou v tak špatném stavu, že by málokdo se odvážil tam zůstávat, kdoby tam zůstávati nemusil. Na příklad v některých odděleních jsou okna příliš vysoko, tak že skutečně to vypadá jako v některé věznici, kde dotyčný obyvatel této světnice, kdyby chtěl vyhlédnouti z okna do boží přírody, musel by teprve po žebříku vylézti, jako v celách vězeňských.

Dále ve třetím dvoře nemocničním jsou světnice takové, že po cely den slunce tam nepřijde, a že na podzim a na jaře a zejména v zimě musí se tam vlastně mimo několik hodin poledních po celý den svítit. Rovněž tak, pánové, jest postaráno o opatrovnice právě takovým způsobem, ovšem u porovnání s jejich službou. Neboť dostávají 6 až 10 zlatých měsíčně ovšem se stravou, mají službu každodenně 12 hodin a mimo to ob. den ma býti tam celý den i noc, tedy 24 hodin. Podobně na klinikách plat assistentů obnáší 600 zl a počítá se ročně na 5000 návštěv. Během poslední doby se vyvinulo že i zámožnější lidé chodili na kliniky, aby zde dožadovali se bezplatné rady, proti čemuž se ohrazovali vším pravém lékaře praktičtí, a tu učinila správa opatření, že místo, aby takové lidi odkázala na praktické lékaře, kteří mají vtom svém povolání a od toho žijí, nařídila, aby zámožnější lidé, kteří přicházejí na kliniky, platili jakýsi poplatek k účelům kliničním. Tedy tím způsobem přetěžují se jednak assistenti kliniky, a jednak se zase ujímá výživa praktickým lékařům, kteří pravě od svého povolání živí býti musí.

* * *

Stěžují si zajisté naši lékaři, že jsou přetíženi, nejen snad prací s nemocnými – konečně stížnosti v tomto směru nejsou tak přílišné – ale že jsou přetíženi různými písařskými, byrokratickými pracemi. V tomto směru by bylo zapotřebí nápravy, by se hledělo k lékaři jako lékaři, který má co činiti se zdravím, a nikoli jako k písaři a úředníku.“