Přehlídka trapnosti

Česká TV zábava, včetně předávání nejrůznějších cen, je neuvěřitelně pokleslá. Žádnou výjimkou nejsou ani Čeští lvi. Hlavní příčinou je Petr Vachler, který ve své nesmírné aroganci nepřipouští žádnou zpětnou vazbu. Řešení? ČT by měla omezit krajně nespolehlivé telemosty, do nichž se zamilovala, na minimum. A Vachlera odstřihnout od veřejných peněz, neboť má sice plné oprávnění své projekty prosazovat, ale žádné chtít, aby je platil daňový poplatník.

Neoznačená reklama v Mladé frontě

Mladá fronta klesla ještě hlouběji, je-li to vůbec možné. Zcela bez skrupulí zveřejnila neoznačený inserát společnosti pdMEDIA, s. r. o. Zajímalo by mne, zda se o výnos z akce, která každého účastníka stojí 4 680 Kč včetně DPH, podělí s pdMEDIA, s. r. o. Filip Horáček sám, jak o tom svědčí odkaz z jeho "článku" (http://zlatakoruna.info/forum-6?from=fidnes), nebo zda se rozdělí se svým zaměstnavatelem, MAFRA a. s.

Zajímavá úvaha o dnešní politice

Kamberský & Weiss.

Holubí letka

Slavný fenomén pražských tiskových konferencí získal dokonce i článek na wiki. Kdo si ale myslí, že šlo o jev pouze 90. let, ten je na omylu.

JXD o Jiřím Károvi

Pendantem nejslavnějšího článku LW, Svatba Jiřího Káry, je smutný rozhovor JXD s protagonistou, který vyšel v Reflexu 8/2010. (Na Internetu je zatím jen informace.)

Srovnání

Profesionální nezaujatý moderátor Peter Lavelle a profláklý průhledný slouha propagandy Martin Veselovský.

Epidemie registrace

Od 15. 2. 2010 nastává opět nová éra Neviditelného psa: Neff zavádí povinnou registraci. O ničem jiném se tam dnes téměř nemluví. Tím definitivně skončí činnost provokujících trollů jako V. Neckář (originál), Skepticus Maximus a řady dalších, a toto dnes už zcela upadlé, nicméně v povědomí internetových diskutérů stále legendární forum, tak definitivně spadne do bahna massmediálních "diskusí".

Redakce

Podle zbožštělé wiki definice jsou nezávislá media taková, která

• mají oddělený redakční dozor a procesy kontroly faktů;
• tvůrci a osoby provádějící dozor při svém úsilí nespolupracují;
• nejspíš mají vlastní pohled na dostupné primární zdroje a vlastní úsudek při jejich vyhodnocování.

Na anglické versi wiki to jako plk smazali, na cs: se z toho stalo dogma. Zdá se, že kdybych například z Tomáše Peciny udělal editora LW, který by rozhodoval o tom, co se zde bude publikovat, měla by LW redakci a z hlediska wiki by byla citovatelným zdrojem. Podívejme z toho úhlu pohledu na jednu starou metadiskussi Britských listů a Sprchy.

JK si především plete investigativní journalistiku a zpravodajství. To první je vyšetřování, které se od práce kriminální policie liší jen subjektem, to druhé je prosté referování o skutečnosti. Dále si plete aktivism a journalistiku. Aktivista chce věci měnit; novinář je jen popisovat. Tomáš Smetánka požadoval, aby Britské listy oddělily zpravodajství a zasláno. To je logické, ale neuvědomil si, že Britské listy žádné zpravodajství nemají, nýbrž pouze zasláno.

JK požadoval větší kultivaci zasláno. To je sporné, protože redakce k ní nemá prostředky; musela by v zásadě diskutovat sama. Navíc, jak je vidět na případu LW, diskutéři nechtějí přinášet nová fakta (= informovat = v zásadě zpravodajství), nýbrž názory. Proto JK mohl již před 8 lety napsat: "Britské listy se podle mého názoru v poslední době značně zideologizovaly" (se symptomatickým "IMHO", jako kdyby bez něj nešlo o názor, ale o factum).

Absurdní ideozločin

via Yamato-san. Soukup & Mach nebyli schopni upřesnit, zda dostal obyčejnou výpověď nebo výpověď na hodinu. Podle citace odboráře: "nebylo to ani tak hrubé porušení kázně, aby se muselo přistoupit na okamžité propuštění", zřejmě to druhé.

Ačkoliv použití § 316 NZP: "zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele", je poměrně kreativní, soudím, že ani v podmínkách zostřující se demokracie nemá chanci uspět.

Jan Gazdík

Jan Gazdík byl před rokem 1989 důstojníkem socialistické armády, studoval žurnalistiku v Sovětském svazu a psal články do vojenských časopisů Palcát a Obrana lidu. Zkrátka typický novinář dnešní MF DNES.

Barvy sice formálně změnil, ale jeho mentalita zůstala stejná.

Neuvěřitelný paján

Takové texty snad nevycházely ani za kommunismu + jen o málo lepší text nadšeného straníka.

Celé toto obrozenecké nadšení správně shrnul Tomáš Pecina.

Putin fandí hip-hopu

Vladimír Putin se snaží prezentovat jako pokrokový premiér své země, objevil se v hudebním pořadu s ruským rapperem "Žiganem". O rapu hovoří jako o hudebním stylu, který se "zabývá společenskými problémy", neobává se nazvat graffiti uměním a pochvaluje si, že breakdance propaguje "zdravý životní styl". To může být pro konservativce v zemi vskutku překvapivý a těžko stravitelný krok. Nízká zaměstnanost, kriminalita a drogy mezi ruskou mládeží jsou však pro Rusko akutními problémy a ti konservativci a jiné politické síly v zemi, kteří si uvědomí, že v prvé řadě nezáleží ani tak na obsahu kolektivních zájmových aktivit mladých lidí, jako spíše na jejich přítomnosti, tento krok uvítají. Ačkoliv Putinovi kritici v jeho osobní aktivitě opět neuvidí nic jiného, než snahu utužit si postavení mezi ruskou mládeží, je v prvé řadě potřeba podtrhnout, že Putin je jediným politikem v zemi, jehož morální apel k společensky prospěšnějšímu životnímu stylu jsou mladí lidé ochotni poslouchat.

The Ecologist, nové internetové vydání

Magazín The Ecologist, který byl v roce 1970 založen myslitelem Edwardem Goldsmithem, zesnulým v červenci tohoto roku, se nedávno dočkal zpřehlednění svého internetového vydání. To nyní nabízí několik tématických sekcí ("Green living", "Energy", "Politics and economics", ...), kde se denně objevují články prodchnuté Goldsmithovým netradičním pohledem na environmentalismus.

Edward Goldsmith, konservativec, anti-modernista i obránce práv domorodých národů, zastával názor, že devastace, způsobená životním stylem současných západních společností, může být zastavena pouze skrze podporování komunit na malé, lidské úrovni a s vysokou mírou společenské jednoty, tvorbu technologií s nízkým dopadem na přírodu a kontrolování porodnosti. Společnost Goldsmithova ražení by se tak orientovala spíše na duševní a fyzické zdraví svých členů, stejně jako na jejich spirituální naplnění, nežli na hedonistické naplňování materiálních potřeb. Takové pozice The Ecologist a Goldsmithe pochopitelně často stavěly proti levicovým environmentalistům, jako například těm soustředěným okolo British Green Party.

Magazín The Ecologist je nepochybně důstojným odkazem Edwarda Goldsmitha dalším generacím.

Kdyby byly v prdeli ryby...

Často se setkáváme s úvahami tohoto typu ohledně dějinných událostí. Co by bylo, kdyby se v r.1918 nerozpadlo Rakousko-Uhersko? ("Určitě by se federalisovalo!" "Proměnilo by se v multinacionální kapitalistickou velmoc!" "Došlo by v něm k občanské válce!" "Nedošlo by ke světové válce!") Říká se tomu kontrafaktuální historie. Nedávno si dovolil podobné úvahy méněcenný nedouk, viscerální antisemita a opovrženíhodný vyvrhel lidstva Petr Zídek. Všichni jsme se otřásli oprávněným hnusem a rozhořčením a podepsali u nás v podniku petici, požadující nejpřísnější potrestání těch bezohledných ničemů, kteří by si přáli nový Holokaust (to už kecám, ale zas tak daleko od pravdy nejsem, že?).

Stejně nesmyslná úvaha je na thema, co by bylo, kdyby v KSČ převládla nějaká gorbačevská skupina a rozjela domácí perestrojku, reformy a restauraci kapitalismu pod hlavičkou KSČ. Fantasii se meze nekladou. Že by jako první zmizel index zakázaných knížek a autorů a zákaz cestování (který byl na sklonku 80.let už chatrný), o tom vůbec nepochybuju. Takže tyto skutečnosti nevnímám jako unikátní výdobytky polistopadového režimu. Že bychom pod vedením takové KSČ nakonec rovněž vstoupili do NATO a EU, je nasnadě (záviselo by to samozřejmě na tom, jak by se loutkáři s loutkami dohodli). Čeho polistopadový režim mohl dosáhnout, kdyby se jeho koryfejové (a podstatná část národa) drželi hesla svého božstva TGM "nebát se a nekrást", o tom se mi raději nechce fantasírovat - donutilo by mne to k pláči stejně spolehlivě jako poručík Dub.

A tak mám-li si svévolně vybrat bilancování k 17. listopadu, pravím k současným vládcům všech barev: NADĚLALI JSTE Z ČURÁKŮ HRDINY!! Hudebně nedostatečné a textově genocidální agresivní tlupy buranů se staly druhými Plastiky. Vcelku neznámý šéfik Ku Klux Klanu se stal přes noc nezákonně pronásledovaným dissidentem. Partička zakomplexovaných hajzlíků, která byla s to tak leda přizabít nějakého studenta, stojí náhle ve středu zájmu národa coby "nebezpečná terroristická skupina", což u zkušenějších skeptiků vyvolá pouze útrpný úsměv. Měříte dvojím metrem různým státům podle toho, na čí straně jsou. Posíláte české vojáky do válek, které nejsou v zájmu této země ani náhodou.

Já, Vodník, vám vzkazuji: JSTE JAKO ONI! Máte jiný kabát a smrdíte jinak, ale stejně obludně. Fuj!!

Gruzie: ticho po pěšině

Pokrytecký způsob, jakým veřejnoprávní ČT referovala o výsledcích šetření Evropské kommise ve věci rusko-gruzínského konfliktu, je vedle celé řady jiných lží a přetvářek námětem článku Libora Dokoupila. Zajímavé je svědectví reportéra MFDnes T. Poláčka.

Další úmyslná desinformace Mladé fronty

Mladé fronty vypustila další úmyslnou desinformaci: Překládá "to impeach" jako "sesadit". Není to zdaleka poprvé. Vzpomeňme na její hrátky s Tlustým nebo nedávnou provokaci trestného činu. Co s tím? Nevím. Snad je žalovat o náhradu škody, což je však v českém právním řádu neschůdné.

Rozhovor s Rychetským

Některá media si myslí, že rozhovory může dělat každý, kdo udrží tužku v ruce. Přesně takový odstrašujícím případem je rozhovor s Rychetským. Autorka nemá o ústavní systému ČR ani ponětí, a proto je pro ni nejdůležitější informace, že Rychetský je smutný.

O ústavním soudnictví se z rozhovoru sice nic nedozvíme, ale přesto má cenu si ho přečíst. Rychetský tam prozrazuje svůj myšlenkový background.

"Stýská se mi po atmosféře uvnitř Charty. Po toleranci i respektu, kde přes rozdílnost názorů neexistovaly urážky a osobní výpady … Dnešní doba se posunula do pragmatičtějších poloh. Velice mi schází ohromná vzájemná důvěra i solidarita, v níž jsme žili v disentu." Stýská se mu po atmosféře ghetta, na normální společnost není zvyklý.

K tomu Jan Stern: "Disidentský pocit by se pak dal shrnout asi takto: Zlo přišlo zvnějšku, tudíž haleluja, vím, že v sobě mám obzor pravdy, že jsem ho integroval, že dobrý objekt splynul se samotným Egem. Jistá část polistopadových politických debat nabyla rysů frašky mimo jiné proto, že se v nich utkali "obzoráři" a politici, přičemž ti první nevěděli, v co vlastně věří, ale byli si zcela jisti, že je to dobré, a ti druzí se před nimi snažili zachránit, co se dalo, aby to mohlo být opravdu politické."

"Studoval jste v šedesátých letech. Jak to na právnické fakultě vypadalo? Tvrdím, že šlo o nejlepší období této školy, jaké si lze vůbec představit. A to od konce druhé světové války až dodnes. Uvolnění v šedesátých letech se projevovalo především v uměleckých svazech a v akademickém prostředí. Navíc komunisti po únoru 1948 zlikvidovali sice všechny, které považovali za nepřátele, ale mnohé z těch, kteří unikli šibenici, poslali za trest učit na vysokou školu. Tuhle chybu už za normalizace nezopakovali." Reformní kommunista zůstane reformním kommunistou. Takové nesmysly o 50. letech by normální člověk nenapsal. Nejlepší období PF UK po roce 1945 trvalo do 1948 a pak až od 1989. V 60. letech, kdy tam učily veličiny typu Zdeňka Kratochvíla, Stanislava Stuny, určitě ne.

"Tihle lidé měli tu smůlu, že byli o několik let nebo o generaci starší, takže zažili Mnichov se zradou západních demokracií, okupaci a koncentráky i osvobození." Klassická mythologie, kdy se jí konečně zbavíme? Kdy si konečně uvědomíme, že Mnichov jsme si zavinili především sami, svou nemožnou vnitřní i zahraniční politikou, paktováním s kommunistickým Ruskem, nesplněním slibu vybudovat druhé Švýcarsko?

Methody carské Ochranky v Mladé frontě

Institut agenta provocateura je v celém civilisovaném světě postaven mimo zákon (v USA se výsledku činnosti agenta provocateura říká entrapment). Výjimkou je Rusko, bez přerušení již od carských dob. Provokaci odsuzuje i Písmo. Lukáš 17, 1: "Tehdy řekl učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení, ale běda tomu, skrze koho přicházejí.""

Novináři Mladé fronty si nedají pokoj a uspořádali další provokaci. Místo toho, aby politické strany řekly těmto provokacím jasné ne, tak trestají oběti tohoto trestného činu novinářů Mladé fronty. Jejich kollegové se vymlouvají na BBC Editorial Guidelines. Ty však stanoví naprosto jasně: "Approval to be present at or record serious illegal activity will be given only if it is clearly in the public interest, even then we must avoid:

• condoning, aiding or abetting criminal behaviour.
• encouraging or provoking behaviour which would not otherwise have occurred.
• directing the activity in any way." (zdůrazněno mnou)

Jakákoliv provokace je tedy zakázána. Ačkoliv jsem odpůrcem udavačství, zde bych udání novinářů Mladé fronty za organisátorství úplatkářství považoval za záslužný čin. Jinak si tihle samozvaní pokušitelé nedají pokoj.

Václav Havel - dementní svědomí národa?

Na řadě webů vyšel článek, kommentující Havlovy výroky ohledně radaru. Myslím, že obavy o Havlovo intaktní duševní fungování jsou zcela na místě.

Zajímavá je i tahle poznámka. Aniž bych se chtěl jakkoli zastávat Paroubka, portrét českého pravicového diskutéra je zde narýsován vcelku přesně.

"Konspirační theorie" jako umlčovač debaty

Vedle obvinění z antisemitismu, popř. rasismu nebo xenofobie (v ČR ještě z kommunismu) je nejspolehlivějším umlčovačem debaty obvinění protivníka ze "zastávání konspiračních theorií". Nebudu se teď zabývat tím, že obsah některých těchto theorií je pravděpodobný více a jiných méně.

"Zastánce konspiračních theorií" v těchto obviněních vykazuje několik charakteristických, šablonovitě se opakujících rysů. Je líný myslet, takže podléhá všem možným hloupostem, které mu někdo nakuká. Má tendenci svádět svá životní selhání na někoho jiného, nejraději na nějakou skupinu (Židé a zednáři jsou asi nejpopulárnější) a tak si jednak omlouvat své nedostatky, druhak ventilovat své rasistické či xenofobní sentimenty. Jeho theorie je VŽDY nesmyslná a nepravdivá - to by mělo být uvedeno jako první bod, protože to platí apriorně pro všechny konspirativní theoretiky. Nezřídka u nich hrají hlavní roli emoce.

Narazil jsem na článek, který uvádí ještě další body, z nichž některé budou bezesporu pro některé zastánce konspiračních theorií platit (to platí ostatně i pro body uváděné mnou).
1. konspiračníkovi nejde o pravdu
2. konspiračník má na diskusi vždy víc času než Vy
3. konspiračník na Vámi vyvrácený argument předloží tři další
4. konspiračník destruuje
Nicméně článek nádherně demonstruje hlavní účel tohoto obvinění: konspiračnímu theoretikovi nejde o pravdu, ale o destrukci, proto je debata s ním zbytečná a nesmyslná.

Podle celé řady těchto bodů odpovídají charakteristice "konspiračního theoretika" například zastánci officiální verse událostí 11. září: například jsou líní myslet (častěji na to ale prostě nemají čas, o to se systém stará velmi pečlivě!), takže hltají nesmysly z massmedií. Mnozí ventilují směrem k terroristům své antiarabské sentimenty. V emocích se jen topí. Pravděpodobnost jejich verse událostí je mizivá. Snad bych je nepodezříval z toho, že jim nejde o pravdu, tím se liším od těch, kteří toto nařčení používají k umlčení debaty (a tím paradoxně právě k zastření pravdy). Individuálně by se na ně daly applikovat i další body.

Summasumarum: zastánce konspiračních theorií je principiálně méněcenný člověk, jím zastávaná verse událostí už jen proto nesmyslná a kdo si nechce intellektuálně "zadat", nebude k němu přistupovat jinak než kriticky! Je vám to všem jasné? Opakuji: JE VÁM TO JASNÉ??? Abyste se pak nevymlouvali!...