Ano, mám na mysli Egga. Roznětkou se stal jeho spor s Nolanem o to, zda film, který ještě není v distribuci, si zaslouží encyklopedické heslo. Egg jako pravý fanatik (jímž byl celou dobou od roku 2004, kdy na wiki přišel, vizte jeho prvotní spory o Cimrmana a RKZ), tvrdil, že nikdy ne a neváhal k tomu zneužít šablonu Smazat.
Jako její autor (Kychot: "Docela se bojím, že takhle vzniká trapný precedens, který zřejmě tvůrce šablony Šablona:smazat nezamýšlel.") Vám vysvětlím její účel. Slouží pouze nesprávcům, aby mohli označit to, co uniklo pozornosti správců. Označit se mají pouze ty věci, o jejichž smazání není sebemenší spor.
Na druhou stranu je pravda, že VfD jsem úmyslně zatížil pro-inklusionistickým biasem. Není to dogma vytesané do kamene, ale podle mého názoru to funguje mnohem lépe než na en:, kde jsem se nedávno několika hlasování o smazání zúčastnil (na druhou stranu je otázkou, zda mohu srovnávat, protože na cs: jsem nehlasoval už několik let). Myslím, že excessy na cs:, které skončily ponecháním těch Cynikových "článků", které byly na en: oprávněně smazány, by se měly řešit jinak než VfD, např. arbitragí. O copyvio se také nehlasuje.
A k Nolanovu kommentáři Egga: "A já tě žádám, abys zvážil, jestli se ti svoji nervozitu nevyplatí ventilovat někde mimo Wikipedii. Mám dojem, že v podstatě pokaždé, když se tu objevíš jenom vyvoláš nějaký nebo máš tendenci se do někoho strefovat. Kdybych tady já vyváděl uměrně tvojí reakci při svých úpravách, jak ty vyvádíš kvůli opravě jíž si strávil celé 4 editace, dávno bys mě v době, kdys byl správce, zablokoval." není co dodat.
Updated.
26. listopadu 2007
24. listopadu 2007
Topolánek má pravdu
Premiér řekl: "Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna." V tom má naprostou pravdu.
Moczar a jeho boj s Moskvany
V roce 1956 se v Polsku obdobně jako v Maďarsku k moci vrátila nacionalistická garnitura kommunistů, v čele s Władysławem Gomułkou. Její součástí byl i Mieczysław Moczar, hrdina odboje. Partisáni se brzy dostali do ostrého střetu s Moskvany, předchozí vládnoucí garniturou, kterou stále více odstavovali od moci.
Střet vyvrcholil po Šestidenní válce v roce 1967, kdy se celý východní blok pohroužil do antisemitismu, jehož obětí bylo 40 000 zbylých polských Židů. Kulminací byly březnové události v roce 1968, které začaly zákazem inscenace hry Dziady. Proti tomu se postavil spisovatelský i herecký svaz a studenti. Ministr vnitra Moczar obvinil polské židovské studenty z toho, že demonstrace vyprovokovali oni. Jako reakce régimu byla polovina polských Židů vyhozena z práce, včetně intelektuálů Zygmunta Baumana, Leszka Kołakowského a Marie Hirszowicz.
Výsledkem persekuce bylo, že 35 000 Židů emigrovalo. Byla do značné míry rehabilitována Zemská armáda. Když Gomułka cítil, že mu Moczar jde po krku, tak se ho zbavil tím, že odstranil jeho stoupence. Isolovaný Moczar byl pak bezmocný.
Střet vyvrcholil po Šestidenní válce v roce 1967, kdy se celý východní blok pohroužil do antisemitismu, jehož obětí bylo 40 000 zbylých polských Židů. Kulminací byly březnové události v roce 1968, které začaly zákazem inscenace hry Dziady. Proti tomu se postavil spisovatelský i herecký svaz a studenti. Ministr vnitra Moczar obvinil polské židovské studenty z toho, že demonstrace vyprovokovali oni. Jako reakce régimu byla polovina polských Židů vyhozena z práce, včetně intelektuálů Zygmunta Baumana, Leszka Kołakowského a Marie Hirszowicz.
Výsledkem persekuce bylo, že 35 000 Židů emigrovalo. Byla do značné míry rehabilitována Zemská armáda. Když Gomułka cítil, že mu Moczar jde po krku, tak se ho zbavil tím, že odstranil jeho stoupence. Isolovaný Moczar byl pak bezmocný.
Koruna a euro
Na Sprše zuří polemika mezi Kapitánem, který je zastáncem plovoucího kursu koruny (zřejmě) a ostatními, zejména TL, který propaguje fixní kurs.
P. Zeman jako typický agnostik odkázal tento spor odborníkům. Při tom to není třeba, na Internetu se povaluje dost odborných materiálů. Výtečnou diplomovou práci Michala Šandery Měnový výbor jako pravidlo a možné problémy měnové politiky v zemích s měnovým výborem už asi nenajdete. Nicméně poučit se můžete i ze stejně dobré diplomky Petra Macha Kurzový a monetární vývoj české ekonomiky po roce 1989 ve vztahu k inflaci a hrubému domácímu produktu nebo jeho článku Měnová krize z hlediska změn devizových rezerv. Přečíst si můžete i učební text Jana Fraita (DOC).
P. Zeman jako typický agnostik odkázal tento spor odborníkům. Při tom to není třeba, na Internetu se povaluje dost odborných materiálů. Výtečnou diplomovou práci Michala Šandery Měnový výbor jako pravidlo a možné problémy měnové politiky v zemích s měnovým výborem už asi nenajdete. Nicméně poučit se můžete i ze stejně dobré diplomky Petra Macha Kurzový a monetární vývoj české ekonomiky po roce 1989 ve vztahu k inflaci a hrubému domácímu produktu nebo jeho článku Měnová krize z hlediska změn devizových rezerv. Přečíst si můžete i učební text Jana Fraita (DOC).
Nebezpečí demoliberalismu
Integrální katholíci a jiní nacionalisté varují před nebezpečím demoliberalismu. K jejich médiím patří Národní tisková agentura, Te Deum, Sodalitium pianum a obecná Altermedia. Jak by to v ČR vypadalo, kdyby získali moc, o tom svědčí IV. polská republika Práva a spravedlnosti. Příkladem je článek Estery Lobkowicz Żołnierze przyszłości, czyli kto umrze za demoliberalizm? (český výtah)
Program, který kritisují, je ten, ke kterému se hlásím, tj. legalisace potratu, euthanasie, homosexuálního manželství a drog. "Není náhodou, že na různých mezinárodních konferencích organizovaných pod patronátem OSN stály v obraně nenarozeného života jen všechny islámské státy a Vatikán proti zbytku světa." Ano, to není, stejně jako není náhoda, že islamisté a Vatikán společně bojovali proti právu karikovat proroka Muhammada.
Program, který kritisují, je ten, ke kterému se hlásím, tj. legalisace potratu, euthanasie, homosexuálního manželství a drog. "Není náhodou, že na různých mezinárodních konferencích organizovaných pod patronátem OSN stály v obraně nenarozeného života jen všechny islámské státy a Vatikán proti zbytku světa." Ano, to není, stejně jako není náhoda, že islamisté a Vatikán společně bojovali proti právu karikovat proroka Muhammada.
Ovoce z jednoho stromu
O Antonínu Kostlánovi (* 1955) jsem na tomto blogu již psal. O jeho starším bratrovi Františku Kostlánovi (* 1954) dosud nikoliv. Je čas to napravit. V článku Hra na demokracii: ultraliberální tupost doslova napsal: "S tvrzením, že i extremisti (neonacisti, fašisti, bolševici) mají právo na svobodu shromažďování a svobodu slova, ať na mě nikdo nechodí. Nemají, respektive neměli by mít. Jde o naprostý nesmysl a pokud si opravdu chceme chránit svobodu a demokracii, měli bychom jim toto právo co nejdříve a jak nejvíc to půjde upřít."
Tento názor není nic jiného než fašism. Přesto p. Kostlánovi nejen neupírám právo ho mít, ale také ho hlásat. Jak podle Evelyn Beatrice Hall napsal Voltaire: "Je ne suis pas d'accord avec un mot de ce que vous dites, mais je me battrai jusqu'à la mort pour votre droit de le dire."
Kostlán pokračuje: "demokracii nebezpeční extremisté: ultraliberálové. Ti si při obhajobě svobody a práv vždy neomylně stoupnou vedle těch nejhorších grázlů. A právě tím jsou nebezpeční demokracii i svobodě." Hrdě se prohlašuji za ultraliberála a stojím po boku ACLU v obhajobě graselů. Nebudou-li totiž mít lidská práva oni, nebude je mít nikdo. Establishment si totiž nějakého obětního beránka, na kterého může svalit své viny či odpoutat pozornost, vždy najde.
Tento názor není nic jiného než fašism. Přesto p. Kostlánovi nejen neupírám právo ho mít, ale také ho hlásat. Jak podle Evelyn Beatrice Hall napsal Voltaire: "Je ne suis pas d'accord avec un mot de ce que vous dites, mais je me battrai jusqu'à la mort pour votre droit de le dire."
Kostlán pokračuje: "demokracii nebezpeční extremisté: ultraliberálové. Ti si při obhajobě svobody a práv vždy neomylně stoupnou vedle těch nejhorších grázlů. A právě tím jsou nebezpeční demokracii i svobodě." Hrdě se prohlašuji za ultraliberála a stojím po boku ACLU v obhajobě graselů. Nebudou-li totiž mít lidská práva oni, nebude je mít nikdo. Establishment si totiž nějakého obětního beránka, na kterého může svalit své viny či odpoutat pozornost, vždy najde.
Antisemitism II
Jedním z druhů antisemitismu je antiarabský antisemitism. Jeho krédo vystihla Kopretina: "Žádná "Palestina" nikdy neexistovala, jedná se o území Izraele, které si chtěli Arabové neprávem ujařmit. Neexistuje "palestinský"národ, "palestinská" kultura, ale izraelský národ, izraelská kultura, Izraelský stát ANO."
Nebo podrobněji: "Země "Palestina" nikdy neexistovala. Palestinští Arabové, kteří si začali říkat "Palestinci" až po šestidenní válce okupují území Izraele, které mu patřilo více jak 5000 roků. Poté, co Izrael vyklidil úrodnou Gazu, palestinští Arabové vše dobré zlikvidovali, provrtali tunely a navezli dodnes několik set tun munice a neustále odtřelují Sderot a další města v Negevu. Nikdy žádná palestinská kultura ani palestinský jazyk či palestinský stát neexistoval. Izrael, hebrejská kultura a hebrejský jazyk existoval a dodnes existuje. Oblast Jude[j]i a Samaří, kterou hlavouni falešně přejmenovali na Západní břeh, aby se tam palestinští Arabové cítili doma. Plocha Izraele je 0,01 % proti ploše arabských států."
Nebo podrobněji: "Země "Palestina" nikdy neexistovala. Palestinští Arabové, kteří si začali říkat "Palestinci" až po šestidenní válce okupují území Izraele, které mu patřilo více jak 5000 roků. Poté, co Izrael vyklidil úrodnou Gazu, palestinští Arabové vše dobré zlikvidovali, provrtali tunely a navezli dodnes několik set tun munice a neustále odtřelují Sderot a další města v Negevu. Nikdy žádná palestinská kultura ani palestinský jazyk či palestinský stát neexistoval. Izrael, hebrejská kultura a hebrejský jazyk existoval a dodnes existuje. Oblast Jude[j]i a Samaří, kterou hlavouni falešně přejmenovali na Západní břeh, aby se tam palestinští Arabové cítili doma. Plocha Izraele je 0,01 % proti ploše arabských států."
Nový antisemitism I
Ondřej Šlechta napsal do časopisu "konservativního nacionalismu" (pěkní konservativci, když to jsou konzervativci) Národní myšlenka (PDF) článek Liga proti všemu?, který přetiskl i Neviditelný pes a tím ho zpopularisoval. V NM 39/2007 vyšel i obdobný článek Dana Richtera Liga proti antisemitismu (PDF).
Ač se Šlechta usilovně snaží o politickou korrektost, až je to směšné ("Každý nezasvěcený slušný člověk by si při pohledu na nově vzniknuvší organizaci řekl: „to je dobré, protože antisemitismus je špatný“. Samozřejmě."), přesto mu čouhá nový antisemitism jako sláma z bot: "Essentially the literature describes six groups responsible for the new anti-Semitism: Islamic reactionaries; “the Left” (a catch-all phrase for intellectuals/academics—including university students and faculty, progressives, elites, the media, academics, journalists, and scientists who hold anti-Jewish or anti-Israeli views); “the extreme Right” (neo-Nazi, skinhead, Holocaust-denying, Ku Klux Klan, White supremacist types); certain African-Americans (e.g., Nation of Islam); the Christian world (the extreme Christian Right and denominations divesting in Israeli economics and/or academics); and "self-hating" Jews (such as Chomsky and friends)." Šlechta patří do skupiny "křesťanský svět".
Věty jako: "To bude v hledáčku Ligy proti antisemitismu automaticky každý, kdo dá veřejně nějak najevo že mu nejsou po chuti některé talmudské výroky, které oproti ostatním staví Židy jako "nadřazené" (holý fakt, který se dá dohledat), že se mu nelíbí košer zabíjení zvířat, protože jejich následné utrpení považuje za neslučitelné s evropskými hodnotami?" nic jiného než antisemitism nejsou.
K názoru z diskusse: "Tak mi při čtení toho článku,kde se několikrát opakuje věta, že antisemitismus je špatný, zněla v uších Antoniova řeč z Shakespearova Caesara: "A Brutus, toť se ví, je poctivec". Ovšem zatímco geniální dramatik dokázal ústy své postavy obrátit hněv lidu proti Brutovi v několika krátkých strofách, pan Šlechta vyplýtval na svou tirádu proti odpůrcům antisemitismu až příliš mnoho vět. No, je to přece poctivec." není co dodat.
A Šlechtův "odborný" názor: "Zkušenosti ze světa ukazují, že jsou to právě země s úplnou svobodou slova jako USA nebo Rusko (ano, tam je paradoxně svoboda slova větší než v mnohých západoevropských státech, i když za jednoho předpokladu: "slova" nesmí být příliš kritická k Putinovi
), kde jsou neonacistická hnutí naprosto marginální." svědčí pouze o tom, že si pod svobodou slova představuje pouze svobodu hlásat rasistické a antisemitské názory. V Rusku není svoboda slova ani náhodou, natož "úplná". To by kommunistické Československo bylo také zemí svobody slova, protože tam bylo možné, ba propagované, hlásat kommunism, což je dnes v ČR trestný čin.
Ač se Šlechta usilovně snaží o politickou korrektost, až je to směšné ("Každý nezasvěcený slušný člověk by si při pohledu na nově vzniknuvší organizaci řekl: „to je dobré, protože antisemitismus je špatný“. Samozřejmě."), přesto mu čouhá nový antisemitism jako sláma z bot: "Essentially the literature describes six groups responsible for the new anti-Semitism: Islamic reactionaries; “the Left” (a catch-all phrase for intellectuals/academics—including university students and faculty, progressives, elites, the media, academics, journalists, and scientists who hold anti-Jewish or anti-Israeli views); “the extreme Right” (neo-Nazi, skinhead, Holocaust-denying, Ku Klux Klan, White supremacist types); certain African-Americans (e.g., Nation of Islam); the Christian world (the extreme Christian Right and denominations divesting in Israeli economics and/or academics); and "self-hating" Jews (such as Chomsky and friends)." Šlechta patří do skupiny "křesťanský svět".
Věty jako: "To bude v hledáčku Ligy proti antisemitismu automaticky každý, kdo dá veřejně nějak najevo že mu nejsou po chuti některé talmudské výroky, které oproti ostatním staví Židy jako "nadřazené" (holý fakt, který se dá dohledat), že se mu nelíbí košer zabíjení zvířat, protože jejich následné utrpení považuje za neslučitelné s evropskými hodnotami?" nic jiného než antisemitism nejsou.
K názoru z diskusse: "Tak mi při čtení toho článku,kde se několikrát opakuje věta, že antisemitismus je špatný, zněla v uších Antoniova řeč z Shakespearova Caesara: "A Brutus, toť se ví, je poctivec". Ovšem zatímco geniální dramatik dokázal ústy své postavy obrátit hněv lidu proti Brutovi v několika krátkých strofách, pan Šlechta vyplýtval na svou tirádu proti odpůrcům antisemitismu až příliš mnoho vět. No, je to přece poctivec." není co dodat.
A Šlechtův "odborný" názor: "Zkušenosti ze světa ukazují, že jsou to právě země s úplnou svobodou slova jako USA nebo Rusko (ano, tam je paradoxně svoboda slova větší než v mnohých západoevropských státech, i když za jednoho předpokladu: "slova" nesmí být příliš kritická k Putinovi
), kde jsou neonacistická hnutí naprosto marginální." svědčí pouze o tom, že si pod svobodou slova představuje pouze svobodu hlásat rasistické a antisemitské názory. V Rusku není svoboda slova ani náhodou, natož "úplná". To by kommunistické Československo bylo také zemí svobody slova, protože tam bylo možné, ba propagované, hlásat kommunism, což je dnes v ČR trestný čin.Vrána k vráně sedá
František Fendrych, předseda ŽLU, v rozhovoru pro Právo dne 12. 11. 2007 prohlásil: "Když mě policie a magistrát požádaly o vyjádření k případnému zákroku proti Antifě, jednoznačně jsem to odmítl. Byl jsem přímo na místě a šlo o pokojnou akci, byli jednoznačně na naší straně. Rozhodně bych si nevzal na svědomí v tomto policii podpořit i přes to, že později mimo oblast Starého města došlo ze strany Antify k excesům. Nemohu souhlasit s tvrzením politiků, že jsou radikálové jako radikálové, podle mě nelze takto srovnávat Antifu a neonacisty."
Co je na podpoře levicových rváčů a násilníků liberálního, to nechápu. Stejně jako na omezování svobody slova a shromažďování pro extrémisty. Zdá se, že ŽLU je stejně "liberální" jako Žirinovského strana. A je diskreditací feminismu, když se na tuto platformu staví rovněž. Podporuje tím totiž obavy, že feminism není emancipační hnutí, nýbrž autoritářské.
Co je na podpoře levicových rváčů a násilníků liberálního, to nechápu. Stejně jako na omezování svobody slova a shromažďování pro extrémisty. Zdá se, že ŽLU je stejně "liberální" jako Žirinovského strana. A je diskreditací feminismu, když se na tuto platformu staví rovněž. Podporuje tím totiž obavy, že feminism není emancipační hnutí, nýbrž autoritářské.
23. listopadu 2007
Bém je nervosní
Po svém nedávném korupčním skandálu je Bém nervosní i politicky. Zelení mají tu drzost, že nechtějí Klause na Hradě. Podle Béma se Zelení podpisem koaliční smlouvy zavázali k tomu, že budou podporovat politika, který má prakticky ve všem opačné názory.
Nebylo by, p. Béme, už na čase se mentálně osvobodit od jednoho, byť sebeimposantnějšího politika? Nebylo na čase volit střídmější slova a nemluvit o "pervesitách" tam, kde o žádné pervesity nejde? Nebo má být ODS opět jen stranou jednoho muže?
Nebylo by, p. Béme, už na čase se mentálně osvobodit od jednoho, byť sebeimposantnějšího politika? Nebylo na čase volit střídmější slova a nemluvit o "pervesitách" tam, kde o žádné pervesity nejde? Nebo má být ODS opět jen stranou jednoho muže?
Jak jsou ti největší kapitalisté vlastně překábatění marxisté
Jeden z největších propagandistů dneška, Pavel Kohout (že by už to jméno bylo poznamenané?), napsal vzpomínky na kommunism. V nich mimo jiné uvádí: "A ještě terminologická poznámka: 17. listopadu se nezhroutil komunismus, ten nikdy nebyl, protože jde o utopii, která nikdy fungovat ani nemůže. Ten den padl socialismus ve smyslu státem řízené ekonomiky, což by si měli pamatovat socialisté všech barev: rudí, hnědí i oranžoví. Ten den ráno jsem ještě vstával jako nevolník socialistického režimu; večer jsem již uléhal jako člověk, který má svobodu na dosah ruky. A který si ji už nikdy nenechá vzít."
Je vidět, že i takový tržní svazák, jako je Kohout, má MDH a VK v malíčku. "Komunismus, ten nikdy nebyl". A co tedy bylo? Socialism? A co mají ve Švédsku? Nepřekvapuje, že ČR se nachází v takovém marasmu, když nám vládnou fachidioté jako je Kohout.
Je vidět, že i takový tržní svazák, jako je Kohout, má MDH a VK v malíčku. "Komunismus, ten nikdy nebyl". A co tedy bylo? Socialism? A co mají ve Švédsku? Nepřekvapuje, že ČR se nachází v takovém marasmu, když nám vládnou fachidioté jako je Kohout.
Pochybný článek
Nikdy jsem neměl Daniela Deyla rád. Je z rodu českých novinářů, kterým, ať napíšou cokoliv, tak jim čouhá jako sláma z bot ideologie. Nejsou to tedy novináři v pravém slova smyslu, nýbrž propagandisté.
Dne 20. 11. 2007 zemřel Ian Smith. Smrt této význačné postavy dějin 20. století pochopitelně vyvolala mnoho pozornosti. Výsledkem je i text Moudrý rasista. O Rhodesii ani Ianu Smithovi se tam mnoho nedozvíme. Za to o Danielu Deylovi hodně.
Dne 20. 11. 2007 zemřel Ian Smith. Smrt této význačné postavy dějin 20. století pochopitelně vyvolala mnoho pozornosti. Výsledkem je i text Moudrý rasista. O Rhodesii ani Ianu Smithovi se tam mnoho nedozvíme. Za to o Danielu Deylovi hodně.
Operace Pastorius
Nacistické Německo se pokusilo o záškodnické akce na území USA. K tomu účelu vyškolilo 8 saboteurů. V červnu 1942 je německé ponorky dovezly na americké pobřeží. 4 se vylodili u New Yorku, 4 na Floridě. Newyorkské vylodění zpozoroval pobřežní četník, který vše oznámil svým nadřízeným. FBI se záškodníky pokusila zadržet, ale to se jí nepodařilo.
USA zachránila až zrada George Johna Dasche a Ernsta Petera Burgera. Zbylých 6 bylo během 14 dnů chyceno ještě před tím než stačili spáchat jakoukoliv sabotage a postaveno před soud v případu Ex parte Quirin. Všech 8 dostalo trest smrti, který potvrdil i SCOTUS. Přes protesty ředitele FBI Hoovera zmírnil president Roosevelt Burgerovi trest na doživotí a Daschovi na 30 let. Ostatní byli popraveni na elektrickém křesle, přičemž jeden z nich byl US občan.
V roce 1948 president Truman Dasche a Burgera propustil a vyhostil do Německa. Tam se na ně s opovržením pohlíželo jako na viníky smrti 6 jejich soudruhů. Milost, kterou jim slíbil Hoover, nikdy nedostali.
USA zachránila až zrada George Johna Dasche a Ernsta Petera Burgera. Zbylých 6 bylo během 14 dnů chyceno ještě před tím než stačili spáchat jakoukoliv sabotage a postaveno před soud v případu Ex parte Quirin. Všech 8 dostalo trest smrti, který potvrdil i SCOTUS. Přes protesty ředitele FBI Hoovera zmírnil president Roosevelt Burgerovi trest na doživotí a Daschovi na 30 let. Ostatní byli popraveni na elektrickém křesle, přičemž jeden z nich byl US občan.
V roce 1948 president Truman Dasche a Burgera propustil a vyhostil do Německa. Tam se na ně s opovržením pohlíželo jako na viníky smrti 6 jejich soudruhů. Milost, kterou jim slíbil Hoover, nikdy nedostali.
22. listopadu 2007
Další politik s problémy
Pavel Bém bydlí ve ville, kde platí 2x menší nájemné, než je tržní. Informaci Mladé fronty musím potvrdit, za 20 000 Kč měsíčně se v takové ville nebydlí.
Tvrzení: "Máme s Pavlem Bémem džentlmenskou dohodu, že během bydlení bude do domu investovat. Počítám, že to bude tak dvě stě tisíc do roka," je z rodu strýčka Vika. Čím to, že u nás skoro neexistuje špičkový politik, u něhož by nebyly závažné pochybnosti o jeho morální integritě?
Tvrzení: "Máme s Pavlem Bémem džentlmenskou dohodu, že během bydlení bude do domu investovat. Počítám, že to bude tak dvě stě tisíc do roka," je z rodu strýčka Vika. Čím to, že u nás skoro neexistuje špičkový politik, u něhož by nebyly závažné pochybnosti o jeho morální integritě?
Petr Maule by si už konečně měl najít ženskou
Petr Maule je sám jako kůl v plotě, protože mu utekla manželka. To se stává. Ve svém věku jí nestačil, i když ruku na srdce, Maulemu by utekla i mnohem starší; má totiž nesnesitelnou povahu. Přesto by si měl už konečně najít ženskou, aby přestal obtěžovat všechny kolem, kteří měli tu smůlu a osobně toho chudáka poznali. Nějakou puťku, která ho bude považovat za génia, ta by to s ním snad mohla vydržet.
Protože Mauleho příspěvky dělaly ostudu i Sprše (a tam nemají právě přísná měřítka), našel si Maule nový deníček, kde se může vypsat z nenávisti ke všem, kteří
a) buď neuznávajího genialitu Američana z Vysočan,
b) anebo mají jiný názor.
Nejhorší na tom je, že Maule je natolik přitroublý, že některé věci mu můžete vysvětlovat horem dolem a stejně je nepochopí. X-krát jsem napsal, že nejsem David Pavlicek, že s ním nemám nic společného a že ani dokonce nevím, kdo to je, i když mám svůj názor. Maule si pořád myslí, že jsem to já. Větší důkaz toho, jak mu marihuana zblbla mozek, přinést nemohl. A takový inženýr to byl.
Protože Mauleho příspěvky dělaly ostudu i Sprše (a tam nemají právě přísná měřítka), našel si Maule nový deníček, kde se může vypsat z nenávisti ke všem, kteří
a) buď neuznávajího genialitu Američana z Vysočan,
b) anebo mají jiný názor.
Nejhorší na tom je, že Maule je natolik přitroublý, že některé věci mu můžete vysvětlovat horem dolem a stejně je nepochopí. X-krát jsem napsal, že nejsem David Pavlicek, že s ním nemám nic společného a že ani dokonce nevím, kdo to je, i když mám svůj názor. Maule si pořád myslí, že jsem to já. Větší důkaz toho, jak mu marihuana zblbla mozek, přinést nemohl. A takový inženýr to byl.
17. listopadu 2007
Guy Peters: Válka Rosse Hedvíčka s iDNES pokračuje
Odkaz. Jinak celá přestřelka dosáhla úrovně poštěkávání.
Smlouva o otázkách státního občanství a opce
Jménem republiky Česko-Slovenské
a
Německé říše
byla sjednána tato smlouva:
Smlouva
mezi Československou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce.
Československá vláda a vláda německá, přejíce si upraviti otázky státního občanství a opce, vyplývající z připojení sudetoněmeckých území k Německé říši, jmenovaly svými zmocněnci:
československá vláda
pana dra Antonína Koukala,
ministerského radu v ministerstvu spravedlnosti v Praze,
německá vláda
ministerského ředitele v zahraničním úřadě
pana dra Friedrich-a Gause
a
ministerského radu v říšském ministerstvu vnitra
pana dra Hans-e Globke,
kteří se dohodli na těchto ustanoveních:
§ 1
Českoslovenští státní občané, kteří měli 10. října 1938 své bydliště v některé obci připojené k Německé říši, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže
a) se narodili před 1. lednem 1910 na území připojeném k Německé říši nebo
b) pozbyli německé státní příslušnosti dnem 10. ledna 1920 nebo
c) jsou dětmi nebo vnuky osoby, u které jsou splněny podmínky písmena a) nebo b) nebo
d) jsou manželkami osob, u kterých jsou splněny podmínky písmena a), b) nebo c).
Českoslovenští státní občané německé národnosti, kteří měli 10. října 1938 své bydliště mimo bývalé československé státní území, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže měli 10. října 1938 domovské právo v některé obci připojené k Německé říši.
Manželka nenabývá německé státní příslušnosti, jestliže jí nenabývá její manžel.
§ 2
Československá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jsou československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na nynější území Československé republiky, jakož i jejich potomci, opustili Československou republiku ve lhůtě 3 měsíců. Tyto osoby tím pozbývají československého státního občanství; německá vláda je přijme na své území. To neplatí o osobách, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.
Německá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které podle ustanovení této smlouvy zůstávají československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na území připojené k Německé říši, jakož i jejich potomci, kteří jsou československými státními občany, opustili Německou říši ve lhůtě 3 měsíců. Československá vláda přijme tyto osoby na své území.
§ 3
Osoby neněmecké národnosti, které podle ustanovení § 1 nabývají německé státní příslušnosti, mohou do 29. března 1939 optovati pro československé státní občanství.
§ 4
Příslušníci německé národnosti, kteří zůstávají československými státními občany, mohou do 29. března 1939 optovati pro německou státní příslušnost. To neplatí pro osoby, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.
§ 5
Opce se prohlašuje
a) pro československé státní občanství
v Československé republice u ministerstva vnitra v Praze, mimo Československou republiku u příslušného československého zastupitelského úřadu;
b) pro německou státní příslušnost
v Německé říši u příslušného nižšího správního úřadu, mimo Německou říši u příslušného německého konsulátu.
§ 6
Místní příslušnost úřadů uvedených v § 5 se řídí podle bydliště a, není-li ho, podle pobytu optantova.
Opční prohlášení, jež bude podáno u místně nepříslušného úřadu druhu uvedeného v § 5, má býti tímto úřadem postoupeno místně příslušnému úřadu. Považuje se za podané v době, kdy došlo k prvnímu úřadu.
§ 7
Opční prohlášení jest třeba podati u úřadu zmíněného v § 5 do protokolu nebo písemně. Podpis na písemném prohlášení musí býti ověřen zastupitelským úřadem státu, pro který se optuje, soudem nebo notářem.
Opční prohlášení může býti podáno také zmocněným zástupcem. Podpis na plné moci musí býti ověřen některým úřadem uvedeným v odstavci 1.
Za ověření se nevybírají poplatky, dávky, kolky ani jiné výlohy.
§ 8
Příslušný úřad státu, pro který se optuje, přezkoumá, zda jsou splněny podmínky opce. V Československé republice se vyhrazuje toto zkoumání ministerstvu vnitra v Praze.
Jsou-li splněny podmínky pro opci, vydá úřad optantovi neprodleně opční osvědčení a zpraví o tom úřad druhou vládou určený.
V opčním osvědčení jest třeba uvésti také příslušníky rodiny, na které se vztahují účinky opce.
Účinky opce nastávají okamžikem, kdy opční prohlášení dojde opčnímu úřadu.
Opční řízení jest osvobozeno od poplatků, dávek, kolků a jiných výloh.
§ 9
K podání opčního prohlášení jest oprávněn, kdo dosáhl 18. roku věku.
Vdaná žena nemůže samostatně optovati; opce manželova se vztahuje na manželku. To neplatí, bylo-li manželské společenství soudně zrušeno.
Za osoby nedosáhnuvší 18 let, za nezletilce starší 18 let, u nichž jsou podmínky pro zbavení svéprávnosti, jakož i za osoby zbavené svéprávnosti nebo svěřené prozatímní péči (zatímnímu poručenství), vykonává opci jejich zákonný zástupce, i když sám nemá práva opce. Pro posouzení náležitostí opčního prohlášení podle tohoto paragrafu je rozhodná doba, kdy dojde opční prohlášení k opčnímu úřadu.
§ 10
Opci nelze odvolati.
Jestliže však osoby, za něž opční právo vykonal zákonný zástupce, před uplynutím opční lhůty dovršily 18. rok věku nebo jestliže před uplynutím této lhůty odpadl důvod jejich zákonného zastoupení, mohou tyto osoby, dokud opční lhůta trvá, opci odvolati. O odvolání opce platí obdobně ustanovení §§ 5 až 7.
§ 11
Za bydliště podle této smlouvy se považuje místo, kde se osoba usídlila v úmyslu se tam trvale zdržovati.
Má-li nějaká osoba více než jedno bydliště, je rozhodným místo, které za své bydliště označí.
§ 12
Osoby, které musí opustiti území Československé republiky nebo Německé říše, protože bylo tak žádáno podle § 2, jakož i optanti, kteří přeloží do 31. března 1940 své bydliště do státu, pro který optovali, smějí s sebou vzíti veškeré movité jmění, které měli v den podepsání této smlouvy, a nebudou povinni platiti za to žádné dávky. Vyjímají se z toho hotové peníze, cenné papíry a sbírky, které pro vývozní stát mají zvláštní historický nebo kulturní význam; projednání těchto věcí se vyhrazuje zvláštní dohodě.
§ 13
Ke zkoumání a projednání všech otázek, které vyplynou z provádění této smlouvy, se zřídí smíšený výbor, do něhož každá z obou vlád vyšle stejný počet zástupců.
Tomuto výboru přísluší zejména :
1. vypracovati návrhy pro usnadnění výměny obyvatelstva, jakož i řešiti zásadní otázky, které vyplývají z této výměny;
2. zkoumati pochybné otázky týkající se státní příslušnosti.
Výbor může podle potřeby zříditi podvýbory pro jednotlivé obory.
§ 14
Tato smlouva nabývá účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dáno v dvojím prvopise v jazyku československém a německém.
V Berlíně dne 20. listopadu 1938
Antonín Koukal v. r.
Friedrich Gaus v. r.
Hans Globke v. r.
Prozkoumavše tuto úmluvu, schvalujeme a potvrzujeme ji.
Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky Česko-Slovenské přitisknouti dali.
V Praze dne 25. listopadu roku tisícíhodevítistéhotřicátéhoosmého.
Syrový v. r.
na místě presidenta republiky Česko-Slovenské
podle § 60 ústavní listiny .
L. S.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Chvalkovský v. r.
Vyhlašuje se s tím, že podle § 14 nabývá tato smlouva účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dr. Chvalkovský v. r.
Vyšlo jako č. 300/1938 Sbírky zákonů a nařízení.
a
Německé říše
byla sjednána tato smlouva:
Smlouva
mezi Československou republikou a Německou říší o otázkách státního občanství a opce.
Československá vláda a vláda německá, přejíce si upraviti otázky státního občanství a opce, vyplývající z připojení sudetoněmeckých území k Německé říši, jmenovaly svými zmocněnci:
československá vláda
pana dra Antonína Koukala,
ministerského radu v ministerstvu spravedlnosti v Praze,
německá vláda
ministerského ředitele v zahraničním úřadě
pana dra Friedrich-a Gause
a
ministerského radu v říšském ministerstvu vnitra
pana dra Hans-e Globke,
kteří se dohodli na těchto ustanoveních:
§ 1
Českoslovenští státní občané, kteří měli 10. října 1938 své bydliště v některé obci připojené k Německé říši, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže
a) se narodili před 1. lednem 1910 na území připojeném k Německé říši nebo
b) pozbyli německé státní příslušnosti dnem 10. ledna 1920 nebo
c) jsou dětmi nebo vnuky osoby, u které jsou splněny podmínky písmena a) nebo b) nebo
d) jsou manželkami osob, u kterých jsou splněny podmínky písmena a), b) nebo c).
Českoslovenští státní občané německé národnosti, kteří měli 10. října 1938 své bydliště mimo bývalé československé státní území, nabývají s účinkem od 10. října 1938 německé státní příslušnosti, pozbývajíce zároveň československého státního občanství, jestliže měli 10. října 1938 domovské právo v některé obci připojené k Německé říši.
Manželka nenabývá německé státní příslušnosti, jestliže jí nenabývá její manžel.
§ 2
Československá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které v době, kdy tato smlouva nabude účinnosti, jsou československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na nynější území Československé republiky, jakož i jejich potomci, opustili Československou republiku ve lhůtě 3 měsíců. Tyto osoby tím pozbývají československého státního občanství; německá vláda je přijme na své území. To neplatí o osobách, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.
Německá vláda může do 10. července 1939 žádati, aby osoby německé národnosti, které podle ustanovení této smlouvy zůstávají československými státními občany a od 1. ledna 1910 se přistěhovaly na území připojené k Německé říši, jakož i jejich potomci, kteří jsou československými státními občany, opustili Německou říši ve lhůtě 3 měsíců. Československá vláda přijme tyto osoby na své území.
§ 3
Osoby neněmecké národnosti, které podle ustanovení § 1 nabývají německé státní příslušnosti, mohou do 29. března 1939 optovati pro československé státní občanství.
§ 4
Příslušníci německé národnosti, kteří zůstávají československými státními občany, mohou do 29. března 1939 optovati pro německou státní příslušnost. To neplatí pro osoby, které nabyly československého státního občanství po 30. lednu 1933 a až do té doby byly německými nebo rakouskými státními příslušníky.
§ 5
Opce se prohlašuje
a) pro československé státní občanství
v Československé republice u ministerstva vnitra v Praze, mimo Československou republiku u příslušného československého zastupitelského úřadu;
b) pro německou státní příslušnost
v Německé říši u příslušného nižšího správního úřadu, mimo Německou říši u příslušného německého konsulátu.
§ 6
Místní příslušnost úřadů uvedených v § 5 se řídí podle bydliště a, není-li ho, podle pobytu optantova.
Opční prohlášení, jež bude podáno u místně nepříslušného úřadu druhu uvedeného v § 5, má býti tímto úřadem postoupeno místně příslušnému úřadu. Považuje se za podané v době, kdy došlo k prvnímu úřadu.
§ 7
Opční prohlášení jest třeba podati u úřadu zmíněného v § 5 do protokolu nebo písemně. Podpis na písemném prohlášení musí býti ověřen zastupitelským úřadem státu, pro který se optuje, soudem nebo notářem.
Opční prohlášení může býti podáno také zmocněným zástupcem. Podpis na plné moci musí býti ověřen některým úřadem uvedeným v odstavci 1.
Za ověření se nevybírají poplatky, dávky, kolky ani jiné výlohy.
§ 8
Příslušný úřad státu, pro který se optuje, přezkoumá, zda jsou splněny podmínky opce. V Československé republice se vyhrazuje toto zkoumání ministerstvu vnitra v Praze.
Jsou-li splněny podmínky pro opci, vydá úřad optantovi neprodleně opční osvědčení a zpraví o tom úřad druhou vládou určený.
V opčním osvědčení jest třeba uvésti také příslušníky rodiny, na které se vztahují účinky opce.
Účinky opce nastávají okamžikem, kdy opční prohlášení dojde opčnímu úřadu.
Opční řízení jest osvobozeno od poplatků, dávek, kolků a jiných výloh.
§ 9
K podání opčního prohlášení jest oprávněn, kdo dosáhl 18. roku věku.
Vdaná žena nemůže samostatně optovati; opce manželova se vztahuje na manželku. To neplatí, bylo-li manželské společenství soudně zrušeno.
Za osoby nedosáhnuvší 18 let, za nezletilce starší 18 let, u nichž jsou podmínky pro zbavení svéprávnosti, jakož i za osoby zbavené svéprávnosti nebo svěřené prozatímní péči (zatímnímu poručenství), vykonává opci jejich zákonný zástupce, i když sám nemá práva opce. Pro posouzení náležitostí opčního prohlášení podle tohoto paragrafu je rozhodná doba, kdy dojde opční prohlášení k opčnímu úřadu.
§ 10
Opci nelze odvolati.
Jestliže však osoby, za něž opční právo vykonal zákonný zástupce, před uplynutím opční lhůty dovršily 18. rok věku nebo jestliže před uplynutím této lhůty odpadl důvod jejich zákonného zastoupení, mohou tyto osoby, dokud opční lhůta trvá, opci odvolati. O odvolání opce platí obdobně ustanovení §§ 5 až 7.
§ 11
Za bydliště podle této smlouvy se považuje místo, kde se osoba usídlila v úmyslu se tam trvale zdržovati.
Má-li nějaká osoba více než jedno bydliště, je rozhodným místo, které za své bydliště označí.
§ 12
Osoby, které musí opustiti území Československé republiky nebo Německé říše, protože bylo tak žádáno podle § 2, jakož i optanti, kteří přeloží do 31. března 1940 své bydliště do státu, pro který optovali, smějí s sebou vzíti veškeré movité jmění, které měli v den podepsání této smlouvy, a nebudou povinni platiti za to žádné dávky. Vyjímají se z toho hotové peníze, cenné papíry a sbírky, které pro vývozní stát mají zvláštní historický nebo kulturní význam; projednání těchto věcí se vyhrazuje zvláštní dohodě.
§ 13
Ke zkoumání a projednání všech otázek, které vyplynou z provádění této smlouvy, se zřídí smíšený výbor, do něhož každá z obou vlád vyšle stejný počet zástupců.
Tomuto výboru přísluší zejména :
1. vypracovati návrhy pro usnadnění výměny obyvatelstva, jakož i řešiti zásadní otázky, které vyplývají z této výměny;
2. zkoumati pochybné otázky týkající se státní příslušnosti.
Výbor může podle potřeby zříditi podvýbory pro jednotlivé obory.
§ 14
Tato smlouva nabývá účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dáno v dvojím prvopise v jazyku československém a německém.
V Berlíně dne 20. listopadu 1938
Antonín Koukal v. r.
Friedrich Gaus v. r.
Hans Globke v. r.
Prozkoumavše tuto úmluvu, schvalujeme a potvrzujeme ji.
Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky Česko-Slovenské přitisknouti dali.
V Praze dne 25. listopadu roku tisícíhodevítistéhotřicátéhoosmého.
Syrový v. r.
na místě presidenta republiky Česko-Slovenské
podle § 60 ústavní listiny .
L. S.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Chvalkovský v. r.
Vyhlašuje se s tím, že podle § 14 nabývá tato smlouva účinnosti dne 26. listopadu 1938.
Dr. Chvalkovský v. r.
Vyšlo jako č. 300/1938 Sbírky zákonů a nařízení.
Řecko-křesťanská civilisace
Zatímco propagandistický termín "židovsko-křesťanská kultura" je v plné síle, obdobný termín "řecko-křesťanská civilisace" se téměř nepoužívá. Jednou z mála výjimek je rozhovor s Oldřichem Matouškem nebo projev kyrenajského biskupa.
Wiki zůstává nosičem cynismu
I přes dílčí úspěchy wiki zůstává především prostorem pro jednoho grafomana. Jako člověk, který inicioval smazání difamačního článku Simon Mol na en:, jsem si se zájmem přečetl diskussi o smazání článku na cs:. Jsem jednoznačně na Okinově straně, všechny jeho názory bych podepsal. To, že nikdo nekorriguje Cynikovo černobílé schematické vidění, není ani tak vysvědčením Cynika (on už jiný nebude) jako neschopnosti jeho kollegů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)