1. února 2008

FUD ze strany ODS

Jak mne informoval Tomáš Pecina, Miroslav Macek dnes zpochybnil české občanství Jana Švejnara.

Politici ODS nikdy neměli valnou úctu k právu. Tak i bývalý místopředseda ODS si evidentně zapomněl nastudovat zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů. Přeji mu, aby tak učinil dodatečně a nešířil napříště bludy. Měl by také více pozornosti věnovat theorii správního práva, aby nepsal nesmysly, že "správní rozhodnutí o udělení občanství, které by bylo vydáno v rozporu se zákonem, lze však považovat za naprosto nicotné a neplatné od samého počátku." Neexistuje žádné "naprosto nicotné" rozhodnutí, nýbrž toliko nicotné. Každé neplatné rozhodnutí je neplatné od samého počátku, takže je pleonasm to uvádět. Navíc, správní akt je buď nicotný (je to paakt), nebo je neplatný (je nezákonný). Nemůže být obojí zároveň.

O čem celá kausa svědčí? O tom, že celý souboj je vyrovnaný a že ODS má evidentně ze Švejnara strach, takže je jí každá špatnost dobrá.

31. ledna 2008

Čištění chodníků

V nedávné bouřlivé debatě o čištění chodníků naši chrabří novináři nebyli schopni dohlédnout dále než do protektorátu. Přitom, kdyby si prostudovali aspoň první republiku, tak by zjistili zajímavé věci.

Senátor Kubera svůj návrh odůvodnil takto: "Už sama skutečnost, že vlastník nemovitosti má odpovídat za škody, vzniklé na přilehlém chodníku, který mu nepatří, je absurdní a je v rozporu s civilistickou zásadou, že za své vlastnictví odpovídá především vlastník. Absurdita vyniká o to víc, že podle odstavce 5 § 27 zákona č. 13/1997 Sb. vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace neodpovídá za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích. Přitom pokud vlastník předmětnou nemovitost opravuje a zasáhne například lešením do chodníku, zaplatí poplatek za zábor veřejného prostranství."

Ustanovení § 6 al. 1 zákona č. 82/1920 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry domovníků, stanovilo: "Zejména mu náleží také pečovati o čistotu a osvětlování domu a to na chodbách, schodištích a jiných místnostech, přístupných vůbec nájemníkům a jiným osobám, a dohlížeti na vodovod a osvětlovací zařízení. Pokud jest k tomu povinen vlastník, náleží také domovníku čistiti a za náledí posypávati chodník před domem podle vydaných nařízení. Jest dále povinen obstarávati pochůzky potřebné po správu domu a s ní spojené, jakož i veškeré práce, které se ukládají veřejnými úřady v domech, jako doručování upozornění, příkazův a pod."

Podle § 4 tohoto zákona každý dům měl povinnost mít domovníka, pokud jím nebyl vlastník sám: "Zpravidla buď pro každý dům ustanoven domovník. Vlastníku domu jest však dáno na vůli, aby obstarával domovnické práce sám, nebo je obstarávati dal svými služebnými. Tito nepodléhají pak tomuto zákonu. Pro několik domů může ustanoven býti jediný domovník, je-li s to, aby ve všem dostál svým povinnostem, a nevadí-li tomu policejní důvody."

Josef Svoboda, Antonín Zápotocký a další kommunisté v roce 1931 navrhli novelu tohoto zákona. Součástí návrhu byla tato právní norma: "Péče o čištění chodníků a zodpovědnost za opomenutí této péče náleží obci." Svůj návrh odůvodnili požadavkem Svazu domovníků a vrátných: "Poslaneckým klubům republiky Československé! Vážení pánové! Domovnictvo v republice Československé domáhá se od doby popřevratové novely zákona o právních poměrech domovníků z r. 1920, a to z toho důvodu, že řada paragrafů nevyhovuje dnešním poměrům. Na př. § 6 přikazuje domovnictvu čistiti chodník v době zimní od sněhu a říčním pískem posypávati, je-li k tomu povinen vlastník. Nemluví se, zda vlastník domu nebo vlastník chodníku, kterým jest obec. Při čištění chodníků musí býti vždy zaměstnána celá rodina domovníkova bez jakékoliv odměny. § 8 nepraví jasně, zda domovníkovi patří byt zdarma. Majitelé domů v řadě případů požadují od domovníků dosti vysoké nájemné, jdoucí do tisíců. § 9 stanoví domovníkům odměny za konané práce v do ně od vlastníka domu, smluvené neb v místě obvyklé. S nájemníky může vlastník domu ujednati, by tuto odměnu platili přímo domovníkovi podle výše nájemného. Tento paragraf po stránce právní je vůbec nejasný. § 10 pojednává o zrušení poměru domovnického, který může býti zrušen výpovědí na 1/4 roku. Majitelé domů tohoto využívají a vypovídají domovníky hromadně, i takové, kteří jsou v místě také až 40 roků. I v dalších paragrafech tohoto zákona jsou pro domovníky nedostačující ustanovení."

Tento zákon byl předmětem četných návrhů novelisací. Je pozoruhodné, že ODS nyní prosazuje dřívější politiku KSČ.

Persekuce Lyrické terroristky

Zatímco v Německu zuří obsesse neonacismem, Spojené království je zase posedlé terrorismem, takže mu obětovalo svou dávnou svobodu slova.

Obětí honu na čarodějnice je Samina MalikLyrical Terrorist. Měla tu drzost vyjádřit svou nenávist k Západu ve verších: "Všichni nevěřící (كفّار) by měli být popraveni."

SCOTUS kdysi konstatoval:

The vitality of civil and political institutions in our society depends on free discussion. As Chief Justice Hughes wrote in De Jonge v. Oregon, 299 U.S. 353, 365 , 260, it is only through free debate and free exchange of ideas that government remains responsive to the will of the people and peaceful change is effected. The right to speak freely and to promote diversity of ideas and programs is therefore one of the chief distinctions that sets us apart from totalitarian regimes.

Už to asi neplatí, když tady nejsou významné totalitární régimy.

Guy Peters: Militaristický klip

Anonym na Vrbě informoval o ruském militaristickém klipu (музыкальный видеоклип), který byl před tím diskutován na Britských listech. Slíbil jsem Vodníkovi, že rozeberu nesmyslné Čulíkovy a ŠOKovy názory: "[ruská] propaganda . . . používá jen mírně modifikovaného módního západního stylu . . . Uvedená ukázka je námětem k zamyšlení pro všechny amatérské "kremlinology" a jiné "politické komentátory", kteří o Rusku donekonečna opakují antisovětské floskule staré třicet a více let."

Jak jsem uvedl na Vrbě, s americkými náborovými klipy to nemá vůbec nic společného. Zatímco Američané vlastenecky zdůrazňují kolektivní hodnoty – obranu demokracie a individuální růst – ruské video se blíží neuvěřitelnému indickému klipu na počest atomové bomby. Mají totiž společné asijské hodnoty: Zpěvák (v ruském Александр Буйнов) oblečený v maskáčích je neskonale šťastný, že je elitním vojákem / že jeho země má atomovku. Není zde ani trochu snahy o jakousi realitu a občanské hodnoty (obrana vlasti).

Musím přiznat, že primární pocit, který z ruského i indického videa mám, je touha oběma zpěvákům šlápnout do úsměvu, aby si uvědomili, že armáda je zlo; nutné, ale zlo.

A slova toho úžasného songu:

А. Буйнов: ВДВ
(Воздушно-десантная войска)

Крутые парни по всей стране,
Кто связан дружбой с ВДВ.
Такое братство – надёжный щит
Никто Россию не победит!

ВДВ – с неба привет.
Ультрамариновый набок берет,
Тельник с волной и море погон,
С небом навеки десант обручён.

ВДВ, сколько побед!
Из парашютов белый букет.
Радугой мирной парят купола.
Слава десанту!
Честь и хвала!

Updated.

Nejnovější vývoj na Sprše

Nedávno jsem zde informoval, že p. Zeman vzlyká ("Asi brzo už tu nezbydou ani tři jak do maryáše...") nad tím, že na Sprchu nikdo nepíše. Toto hodnotící sloveso vzbudilo obrovské pohoršení Sprchařů, kteří jinak nad nějakým zmrdem, menstruací či kokotem uvolněně mávnou rukou.

Alex se rozhodl, že takovou zkázu Sprchy nedopustí a rozhodl se mrtvou Sprchu polít živou vodou. A hle, co se nestalo. Byl starými slušňáky označen za haisela, lhare a krivaka; nenapravitelného narcise a zmetka. Inu elitní diskutéři, které diskuse vlastně ani nebaví. Ale kdo by od Petra Mauleho mohl čekat něco jiného? To pako z Chebu je totálně hormonálně nevyrovnané.

Oni totiž nevědí, co vlastně chtějí: "Na internetu je jistě toho zajímavého spousta; české zprávy se dobře hledají pomocí rozcestníku Právě dnes. Mě třeba dnes zaujala zpráva o chování ústeckého primátora Jana Kubaty na hokejovém utkání Ústí-Vítkovice po skončení druhé třetiny zápasu. Just kidding, just kidding..." v. "Nevim proc se to tu ma zasrat banalitami, proc si nekdo dovoluje myslet, ze co lze odzvejkat mdlyym duchum na Vrbe, zajima nekoho i mimo ni. To,ze se na Sprse nic moc nedeje znamena , ze se proste nic moc nedeje VUBEC. Vetsina veci a deni na a ve svete NESTOJI za komentar."

Nevím, zda jsem sám, komu se při pohledu na Sprchu vybaví slovo cirkus.

Updated.

Guy Peters: Antinacistická hysterie zřejmě dosahuje vrcholu

Před několika lety zuřil ve Spojeném králoství hon na pedofily. To už je snad za námi.

Jak čtenáře ZMP informoval anonym, Mladá fronta publikovala článek o antinacistické hysterii v Německu. Nejdříve Polák (!) Tomasz Kuklicz na soukromém videu hajloval (německy: zeigte den Hitlergruß) a zpíval k tomu Deutschland, Deutschland über alles. Za tento ukrutný zločin ho všichni odsoudili a DJ Tomekk se pokusil svou kariéru zachránit tím, že si nakálel na hlavu: "Es tut mir unheimlich leid, es tut mir leid, es tut mir leid, es tut mir leid". Uvidíme, zda se mu to podaří.

To Juliane Ziegler takové štěstí neměla. Jako moderátorka přitroublé soutěže bezmyšlenkovitě povzbudila volajícího slovy: "Arbeit macht frei". Okamžitě jí došlo, jak hrozného mentálního deliktu se dopustila, a dostala hysterický záchvat smíchu. Pak ještě mnoha slovy v tom samém pořadu učinila pokání, ale nebylo jí to nic platné. ProSieben ji vyhodila na hodinu. "[P]odle všeho zmizí navždy z televizních obrazovek."

Oba provinilce si můžete prohlédnout ve výchovném videu.

Ani my nejsme pronásledování čarodějnic ušetřeni. Jak informoval GoGo, nechvalně známý ultralevičák a propagandista Pavel Eichler se rozhodl sejmout Daniela Landu. Naštěstí pro oběti těchto Bobligů jsou výsledky jejich práce karikaturou sebe sama.

30. ledna 2008

Situace před super úterým

Super úterý bude 5. února 2008 a v Republikánské straně zatím překvapivě vede John McCain před Mittem Romneym. Mike Huckabee svůj fenomenální úspěch z Iowy nezopakoval a Rudy Giuliani ztrácel dokonce i na Rona Paula, takže není divu, že dnes hodil ručník do ringu.

Naproti tomu souboj Clintonové a Obamy je vyrovnaný, i když Clintonová stále o něco vede.

Jeroným Klimeš se mýlí

Ačkoliv je Jeroným Klimeš jedním z nejmoudřejších lidí v ČR, v jedné věci se mýlí: "Stejně tak žádnému zavrženému rodiči nedoporučuji, aby se stal členem soupeřících spolků - ať K 213 na jedné straně, či feministek na druhé."

Ve skutečnosti feministé a feministky nejsou žádní nepřátelé K-213, nýbrž jejich snahy podporují. Cílem feminismu není totiž žádné nadpráví žen, nýbrž zrušení genderu. A jedním z definičních znaků genderových předsudků je to, že děti musí vychovávat jen žena, jinak je "krkavčí matka".

Psychopathie

Přehled poruch osobnosti.

17 údajných zrádců

Podle Práva bude těchto 17 sociálně demokratických poslanců volit Klause:
  1. Miloslav Vlček
  2. Zdeněk Škromach
  3. Miroslav Svoboda
  4. Karel Šplíchal
  5. Stanislav Křeček
  6. Petr Wolf
  7. Jaromír Chalupa
  8. Břetislav Petr
  9. Alfréd Michalík
  10. Petr Rafaj
  11. Rudolf Kufa
  12. Hana Šedivá
  13. František Novosad
  14. Josef Smýkal
  15. Jaroslav Fiala
  16. Jan Babor
  17. Vlasta Bohdalová

Další polemika s panem Zemanem

Přestřelka mezi blogy pokračuje.

přečtěte si laskavě současné složení Sanhedrinu
Jak známo, Sprcha zásadně své dokumenty neaktualisuje, takže netuším, do jaké míry je officiální dokument věrohodný.

pak Vám snad dojde, jakou jste o mně nepsal nepravdivou a nespravedlivou blbost.
Jak dokázal Vodník, lžete.

Vaše další kádrování Sprchy si nechte od cesty. + A tak mi již konečně dejte pokoj, neb naprosto nestojím o Vaše další blbé a pomýlené kritiky.
Docela chápu, že kritiku nesnesete, ale stejně jako Sprcha kritisovala Britské listy, tak i ZMP kritisují Sprchu.

Dle mého jste to byl právě Vy, kdo dlouhodobě Sprše nejvíc škodil neustálými polemikami a kádrováním.
To je věc názoru. Proč jste mne tedy opakovaně zvali do Sanhedrinu? Neodporujete si trochu?

29. ledna 2008

Guy Peters: Polemika o diskriminaci IV

OŠ pokračuje v diskussi, a proto reaguji na jeho argumenty. Celý spor za nás přehledně shrnul Délský potápěč.

Diskriminace není definována jako aktivita státu. To by byla špatná definice. Diskriminovanému je zcela jedno, zda ho diskriminuje stát nebo soukromá osoba. Trápí ho fakt, že je diskriminován.

Dobré mravy nelze bránit, protože jsou pouhým korrektivem.

Předsudek
Je definován jako irracionální nebo paušalisující nepravdivé přesvědčení o skutečnosti. Příklad: Ženy jsou slabá stvoření. Už osvícenci bojovali s pověrou, a proto my, jejich dědici, musíme bojovat s předsudky. Předsudkem však není předběžná opatrnost. Předsudkem je například tvrzení, že běloch nemůže být vytvořit dobrý rap. Většina bělochů asi ne, ale to tvrzení je o každém bělochovi. To je právě ta hrůza, ten podklad pro diskriminaci.

Úkolem civilisace je podporovat to dobré v nás, nikoliv nechávat bez povšimnutí špatné lidské tendence. Puzení krást je také možná přirozené (proto tolik lidí krade cizí texty na Internetu), ale to neznamená, že předsudek Co je tvoje, to je moje, necháme bez povšimnutí.

Diskriminace jen zcela výjimečně spočívá v nekonání. Obvykle je její podstatou, že na základě předsudku zvýhodním, tedy konám, toho svého (muže, bělocha apod.).

OŠ nepochopil, že podnikání není úsilí o zisk za každou cenu a že zákaz diskriminace podnikání nebrání. Diskriminace je nejvíce potlačována v USA, a přesto tam velice prosperují. Je to proto, že předsudky mají své náklady: Jejich vinou ti lepší nedostanou chanci.

U některých vlastností je zakázáno je používat ke zvýšení zisku. Kupříkladu nahé moderátorky před 22.00 by mohly zvýšit zisk TV, ale přesto je jejich použití zakázané. Práce dětí by mohla zvýšit zisk, ale přesto je zakázaná. Zrušme tyto zákazy a vrátíme se do feudalismu nebo otrokářství.

Pokud zaměstnavatel upřednostní ženu pro místo, o kterém si myslí, že jej bude lépe vykonávat ona, než muž, tak je to naprosto nelegitimní diskriminace, za kterou bude po právu potrestán.

Trh není pohádkový dědeček a zlo vždy netrestá. To by neexistovaly negativní externality. Zásah státu je někdy nutný, pokud nechceme přihlížet tomu, že všichni Romové budou nezaměstnaní, protože je nikdo ze "svobodné vůle" (čti: na základě předsudků) nezaměstnal.

Co třeba když zaměstnavatelem bude žena a otevřeně bude deklarovat, že ženu na dané místo nechce, protože je přesvědčena, že tu práci bude lépe vykonávat muž? Také půjde o diskriminaci?
Jistě, naprosto zjevně. Je zcela lhostejné, kdo diskriminuje.

Obdobně – nepřijme-li mě Rom do své firmy, bylo by to také na základě „rasového předsudku“?
Pokud by to bylo proto, že jste gádžo, tak by to bylo rovněž nelegální.

Nikde jsem nenašel žádný zákon, který by kodifikoval „povinnost uspokojit poptávku, je-li zde nabídka“.
Ten zákon se jmenuje občanský zákoník.

Tu povinnost má maximálně stát
Vy pořád ze státu děláte bůhví co. Je to korporace jako každá jiná.

Tu povinnost má maximálně stát, stejně jako jedině na státní bázi je oprávněno požadovat rovnost ve výsledcích.
Tu snad nikdo nechce. Bohatě by stačila rovnost chancí.

a tady se nutně vkrádá to, že ten kdo daně neplatí, by logicky neměl mít na „rovnost ve výsledcích“ nárok
Tento liberální koncept konservativci z dobrých důvodů odmítli již v 19. století.

Pokud hostinský neobslouží protivného, opilého a násilnického hosta, je to jedině v pořádku.
O tom ale nebyla řeč. Řeč byla o tom, že odmítne obsloužit člověka, který se jindy a jinde opil.

Jedná v souladu s dobrými mravy.
Nic takového neexistuje. Maximálně může nejednat s nimi v rozporu. Právo je minimum morálky.

Rovnost
Sama o sobě existuje. Rovnost A s B je přirozený stav, který v některých případech modifikován tím, že B je státní zástupce. To je však výjimka z přirozeného stavu.

Rovnost je definičním znakem soukromého práva. Prostudujte si prosím mocenskou theorii veřejného práva. V soukromém právu žádné hierarchické vztahy nejsou, to si ho pletete s veřejným.

Rovnost není rovnostářství. Výsledek může být nerovný. Ale chance rovná být musí.

Xenofobie
Není normální. Kdykoliv mluvím pejorativně o Rusech, nemyslím tím ethnikum, nýbrž ruský stát. Jen z důvodu úspornosti vyjadřování vycházím ze západního pojetí, že Rusové = ruský stát.

Rasism mizí na celém světě, nikoliv jen na Západě.

Polemika s panem Zemanem

P. Zeman reagoval na můj text. Musím poctivě říci, že p. Zeman se občas snažil a některým sviňárnám zabránil. Ale nesnažil se dost. Je formálním vlastníkem Sprchy a to dává rovnítko s tím, že má více práv a více povinností než ostatní. Sanhedrin je prakticky impotentní, jako orgán téměř nefunguje, takže kdyby Sprcha porušovala zákon, byl by to p. Zeman, který by musel zajistit nápravu.

Myslím, že až do konfliktu Vodníka a Boutrose fungovala kolektivní správa Sprchy docela dobře (zde nesouhlasím s Tomášem Pecinou). Ale pak měl Sanhedrin proti Boutrosovi zakročit a udělit mu důtku. To, že to neudělal, vedlo ve svých důsledcích až k dnešním koncům.

Ano, členem Sanhedrinu jsem nikdy být nechtěl a dobře jsem udělal. Aspoň nejsem podepsán pod jeho skandálním rozhodnutím o Vodníkově stížnosti.

Polemik na Sprše bylo dost a dost. Domnívám se, že to byla její podstata, a proto nás dva roky tak bavila.

Existence Klanu byla nade vší pochybnost prokázána Davidem Pavlíčkem, kterého paranoici podezírali, že je Elvisem, Vodníkem či mnou, často vše dohromady. Kdo by snad ještě pochyboval, může si přečíst nejnovější příklad od zasloužilého člena Klanu. Nepochybuji o tom, že jeho text dostane od známých slušňáků mnoho pětek, ačkoliv údajné Kapitánovo tunelování nemá s odposlechy SMS sebemenší souvislost. Je to stejné, jako kdybych do kritiky pojetí italské renaissance p. Zemana zamontoval jeho totální selhání jako člena Sanhedrinu. Ale to tihle group thinkers nikdy nepochopí. Hive mind v plné nahotě.

Je docela smutné, že právě v době 5. výročí faktického vzniku Sprchy Klan officiálně přiznal, že Sprcha jako diskussní server je mrtva.

Polemika o diskriminaci III.

Guy Peters reagoval na můj obsáhlejší spis téměř odbornou úvahou takřka stejného rozsahu. Přesto, že se jasné, že oba dva budeme evidentně pořád stát na svých pozicích, považuji za nutné na některé myšlenky znovu reagovat, či je upřesnit.
Diskriminaci nazývám pejorativním slovem proto, že se pod jejím označením šmahem označují odsouzeníhodné jevy (skutečná diskriminace, pokud je uplatňována státem proti některému občanovi) a rozlišování, upřednostňování, pokud se tak děje v soukromé sféře, či někde, kde je to volbou osoby, obranou dobrých mravů, morálky atd. jako jedno a totéž. Ale není to jedno a totéž.Co se týče předsudků, na Petersův argument „předsudky jsou špatné, děti je nemají“, lze odpovědět obdobně: děti se také nerodí se základními hygienickými návyky, či morálními postoji, přesto tyto návyky nebudeme nazývat špatnými. Je-li něco přirozené, tak to neznamená, že se to musí projevit po narození. Spousta věcí se projevuje až s postupným vývojem, růstem organismu, případně rozvojem určitých center v mozku. Pud lásky ke svým případným pozdějším dětem máme také „danou do vínku“, ačkoli se neprojevuje v útlém věku, stejně jako nutkání bránit a chránit své teritorium (rodinu, vlast, domov, majetek).

Obdobně je to s předsudky. Je to zkrátka naše určitá obrana proti možným negativním jevům. Odsoudit všechny předsudky je značně krátkozraké. Se zvířeckostí nemá co dělat to, když rodič svému dítěti zakáže bavit se s podezřelou partičkou ze sídliště (jedná na základě předsudku), nebo když sám v noci zvolím raději delší cestu domů, než abych šel například přes čtvrť obývanou podivnými individui (automaticky na základě předsudku předpokládám, že tam žijí zlí lidé a je mi jedno, jestli se posléze ukáže, že se mýlím), je to obyčejný pud sebezáchovy. Některé předsudky špatné jsou, ale odsoudit je všechny jako zlo a zvířeckost odpírá člověku právě to jedno, co jej dělá člověkem a odlišuje jej od zvířete – schopnost abstraktně uvažovat, promítat si v mysli hypotetické scénáře a jich se snažit určitým často předpojatým jednáním vyvarovat.
Pracovní právo: Pokud chce Guy Peters pracovní právo redukovat na to, že zaměstnavatel si má vybírat na základě dichotomie „uchazeč A vs. Uchazeč B“, popírá základní smysl jakéhokoli podnikání – vybrat si z uchazečů takové s takovými vlastnostmi, o kterých si myslí, že mu zvýší zisk. Zrušme toto a můžeme se vrátit do dob reálného socialismu. Znovu opakuji, že je zcela legitimní, pokud zaměstnavatel upřednostní ženu pro místo, o kterém si myslí, že jej bude lépe vykonávat ona, než muž, stejně jako když na jiné místo upřednostní muže. Je to jeho svobodná vůle a pokud bude rozhodovat vysloveně zle (bude mít a priorní sexistické předsudky vůči ženám, anebo třeba vůči mužům), nechť jedinou spravedlností, která jej za to trestá, je jeho zánik na trhu.
Navíc se vkrádá dost otázek, na které zastánci antidiskriminační legislativy zatím neodpověděli. Co třeba když zaměstnavatelem bude žena a otevřeně bude deklarovat, že ženu na dané místo nechce, protože je přesvědčena, že tu práci bude lépe vykonávat muž? Také půjde o diskriminaci? Když ne, tak proč? Obdobně – nepřijme-li mě Rom do své firmy, bylo by to také na základě „rasového předsudku“?
Ad Veřejný prostor: Nikde jsem nenašel žádný zákon, který by kodifikoval „povinnost uspokojit poptávku, je-li zde nabídka“. Tu povinnost má maximálně stát, stejně jako jedině na státní bázi je oprávněno požadovat rovnost ve výsledcích. Obojí proto, že státu všichni odvádíme daně (a tady se nutně vkrádá to, že ten kdo daně neplatí, by logicky neměl mít na „rovnost ve výsledcích“ nárok).
Pokud hostinský neobslouží protivného, opilého a násilnického hosta, je to jedině v pořádku. Jedná v souladu s dobrými mravy. Za prvé má na to jako soukromník právo a za druhé, pokud by jste mu toto právo vzal, opět znemožňujete ekonomický růst a zisk a nejen to. Za předpokladu platnosti nějaké antidiskriminační legislativy takového člověka hostinský už nebude moci z obavy před obviněním z nějaké diskriminace vyhodit, avšak slušní lidé do takového podniku přestanou chodit a tím de facto zanikne.

Rovnost:
Argument, že státní zástupce má nade mnou moc, ale uzavřu-li s ním kupní smlouvu, budeme si rovni, tím spíše vyvrací tezi o „rovnosti“, protože jasně ukazuje nesmyslnost její absolutizace. Tedy to, že neexistuje rovnost sama o sobě, nýbrž že se v určitých oblastech můžeme maximálně snažit rovného stavu dosáhnout. Tato snaha je v pořádku když vznikne nějakou svobodně uzavřenou smlouvou mezi dvěma, nebo více osobami, nebo pokud rovnost deklaruje stát (forma společenské smlouvy) pro všechny občany bez rozdílu (žije z jejich daní). Nemůžeme ale chtít rovnost v soukromoprávních vztazích a vztazích mezi lidmi, protože tam se z podstaty věci vytvářejí hierarchické vztahy a pokud je zákonem rozrušíme, opět opakuji, můžeme se vrátit o několik let zpátky.

Bez rovnosti není svoboda: Naopak, je to rovnost, respektive její zabsolutizování a snaha o aplikaci do všech oblastí lidského života, co se svobodou přímo vylučuje. “Společnosti rovných“ se vyskytují pouze v utopických snech, nebo totalitních režimech. Ano, potírejme rasismus (ale každému stejným metrem), potírejme špatné zacházení se ženami a dbejme na to, aby měli důchodci a zdravotně postižení důstojný život. Nesnažme se ale vytvářet rovnostářskou společnost. Jednak urážíme důstojnost těch, kteří jsou oblastí „antidiskriminačního“ zájmu, otevíráme dveře těm, kteří jej budou zneužívat a pošlapáváme si vlastní svobody.
K existenci rasových předsudků a rasismu: Odlišujme prosím přesně co rasismus skutečně je, a co jsou rasové předsudky, popřípadě xenofobie. Rasismus, tedy přesvědčení o nerovnosti ras na světě, že jsou nějaké podřadné, které musí být „zpacifikovány“ rasami nadřazenými, je odsouzeníhodný (ať je černý, žlutý, nebo bílý). Nedůvěra k určitému etniku, či určitá dávka xenofobie je zcela normální a očekávatelná u všech. Jsem skeptický k tomu, že rasismus někdy zmizí. Ohledně toho, že je „situace lepší než před sto lety“, musíme uvažovat celý svět a nejenom svět západní. V opačném případě nemá smysl hovořit o tom, zda rasismus ustupuje, či ne.


28. ledna 2008

Guy Peters: Další potvrzení toho, že se Německo stává diktaturou

Jak informovala iDNES (zřejmě překlad DPA), v Německu stát přihlíží k politické orientaci žadatelů o veřejnou zakázku. To je přesně ta diskriminace, na níž stát nemá právo.

Za výrok: "Nemůžeme po občanech chtít rozhodné počínání vůči pravicovým extremistům, a pak se schovávat za formálně-právní pochybnosti," by se nemusel stydět ani Gottwald.

Ještě ke Sprše

stručná poznámka ke Sprše vyvolala rozsáhlou diskussi. Proto je nutné reagovat.

Nejprve k redakční politice ZMP. Je otevřená, jak jen to jde. Bohužel vinou idiota Šťourala jsem musel zavést moderování. Kdokoliv sem však chce psát pravidelněji, nechť mi pošle e-mail na adresu uvedenou na mé soukromé stránce a já ho přidám mezi kommentátory. Nebude mít žádné povinnosti, jen výhodu nečekat na schválení kommentáře.

Mou politikou je pouštět všechny kommentáře, které nejsou trollingem. Připadal bych si jako pokrytec, kdybych censuroval texty M. O. S. či Medvídka hyperkritické k mé osobě, i když mne nebaví. Maximálně na ně nebudu do budoucna odpovídat a mí kritici tak budou mít poslední slovo.

Nejvíce pozoruhodné byly Jezovcovy texty. Nikdy jsem neměl tak naprostý pocit cizoty. Jak jsem s někým, kdo se ode mne totálně liší, mohl být takovou dobu (od 13. 1. 2003 do 20. 6. 2005) v jednom klubu?

P. Zeman byl vždycky pro svou slušnost na Sprše nekritisovatelný. Na druhou stranu ze své funkce šéfa Sprchy neučinil nic, aby druhá (naše) strana nebyla persekuována od první. Proto jsme se připojili k Alexovi, který nekritisovatelnost p. Zemana ukončil. Pro nás z Vrby je p. Zeman takový Dubček. A nezbývá nám než se smířit s tím, že pro Sprchu bude narážka na vzlykání p. Zemana vždy horší než Zmrduv Menstruacni Pamatnicek.

Jinak mám za to, že sledovat mrtvý blog je důsledek přílišného sentimentalismu, který nemůže vyvážit ani statečná Kapitánova obhajoba práva na soukromí a symptomatické nepochopení slov mediální advokátky Dagmar Raupachové: "Takové jednání má bezesporu znaky trestného činu, a pokud policie bude schopná ukázat na konkrétní odesilatele těchto sms zpráv, tak ti se potom samozřejmě nemohou vyhnout trestnímu stíhání. Hrozilo by jim v takovém případě až tři roky vězení," ze strany Sprchařů a jejich odpor ke svobodě slova.

Ukončím proto Jezovcovými slovy: "To že sprchaři mají prostě spoustu jiné práce a zájmů a priorit, a to podstatné už mezi námi bylo řečeno, to je prostě fakt ... daleko příjemnější je se občas sejít, nebo si vyměnit e-mail, což také děláme", která nepochopím do konce svých dní.

Odpověď Mormegilovi

Mormegil publikoval rozsáhlou reakci na mou kritiku jeho osoby. Ukazuje se, že čeští novináři mají svou pověst verbeže zaslouženou, protože nedokáží ani fakta tlumočit nekresleně.

Protože nemám důvodu Mormegilovi nedůvěřovat, považuji jeho vylíčení rozhodných skutečností za pravdivé. Některé mé výtky jsou tedy passé, protože mne novinář uvedl v omyl. Přesto i nadále trvám na tom, že na odchodu Malého čtenáře z cs: má Mormegil lví podíl, protože zcela resignoval na plnění povinností byrokrata.

Guy Peters: Polemika o diskriminaci II

Ondřej Šlechta zveřejnil rozsáhlou repliku na můj článek Polemika o diskriminaci. To si zaslouží podrobnou reakci.

Ondřej Šlechta se mýlí ekonomicky, a to i s Gary Beckerem. Důvody publikoval AHL71, takže je není třeba opakovat, zvláště, když nemohu najít odkaz.

Ondřej Šlechta se mýlí právně, protože po vzoru ultraliberálního předsudku redukuje právo na právo veřejné. Ve skutečnosti je veřejné právo (správní právo, jeho předmětem jsou vertikální vztahy: mezi občanem a veřejnoprávní korporací) dosti pozdní doplněk práva soukromého (jeho předmětem jsou horizontální vztahy: mezi dvěma nebo více lidmi), který až do 19. století byl považován za pouhou politiku. I trestní právo původně začínalo jako soukromé. Regulace soukromých vztahů je proto vlastní podstatou práva; zákaz diskriminace je jeho integrální součástí.

Definice diskriminace

Discriminare znamená rozlišovat. Nicméně z důvodu jazykové ekonomie se diskriminace používá v užším slova smyslu, tj. jako negativní diskriminace (znevýhodňování), a to je zakázáno – nikoliv dialekticky, protože dialekticky se nic nezakazuje. Slovo diskriminace tedy rozhodně není pejorativní.

Předsudky

Nejsou přirozené, protože je děti nemají. Jsou naopak velice špatné a každý člověk by s nimi měl aktivně bojovat. Civilisace je definována tím, že překonáváme zvířeckost v sobě.

Pracovní právo

Hodně lidí u nás pracovnímu právu nerozumí. Zejména lidé odmítají depersonalisaci zaměstnanců. Ale ta slouží k jejich ochraně. Zaměstnavatel proto nepřijímá pana Vopičku, ale účetního. Je to proto, aby od něj nemohl požadovat vlastnosti, které vyplývají z toho, že je Vopička, ale jen ty, které vyplývají z toho, že je účetní.

Proto si zaměstnavatel nemůže vybrat mezi mužem a ženou, nýbrž pouze mezi uchazečem A a uchazečem B, přičemž ve vztahu k jejich pohlaví musí být slepý. V opačném případě B nebude přijat, ačkoliv bude lepší než A. To povede k jeho frustraci a resignaci státu na jeho povinnost zajišťovat rovné zacházení a potlačovat předsudky.

Veřejné právo

Neměl jsem na mysli vztah mezi pachatelem a státem, nýbrž mezi poškozeným a pachatelem. Pokud by stát do něj odmítl ingerovat, sice by tím naplnil společnou thesi kommunistů a ultraliberálů o odumírání státu a práva, ale tím by resignoval na svou povinnost prosazovat řád a spravedlnost. Na to žádný konservativec nemůže přistoupit.

Veřejný prostor

Když někdo podniká, tak dostává privilegium nabízet veřejnosti své zboží nebo služby. To je podstata tržního hospodářství. Vstupuje tak do veřejného prostoru, kde platí obdobné zákonitosti jako ve veřejném právu, např. povinnost uspokojit poptávku, je-li zde nabídka. Z veřejného příslibu jasně vyplývá, že se ho může dovolat každý, kdo přijde první. Povinnost poskytnout službu a uspokojit poptávku (nabídka se nikdy neuspokojuje) je tedy jasně dána. Poskytoval služby si své zákazníky nevybírá, je to naopak zákazník, kdo si vybírá poskytovatele.

Hostinský nemůže přihlížet k tomu, že má někdo záznam v trestním resjtříku, že bije ženu, že se doma opíjí. To musí pro něj zůstat zcela irrelevantní. Jediné, k čemu může přihlížet, je, zda má zákazník dostatek peněz na zaplacení služby, zda aktuálně nepoškozuje veřejný pořádek apod. Své předsudky musí hostinský nechat doma, nebo odejít z veřejného prostoru.

Kolektivní vina

Kolektivní vinou se obvykle myslí vina právní. Ta je nepřijatelná. Metafysická vina je však morální. Pokud na ni kašleme, tak nás tíží jen svědomí.

Jinak Křišťálová noc nebylo žádné aplikování kolektivní viny, nýbrž pogrom, tedy anomie. Aplikací kolektivní viny bylo vyhnání Němců.

Oprávnění žen

Hovořil jsem sociologicky, nikoliv právně. Měl jsem na mysli dvojí břemeno, nižší odměnu za stejnou práci apod.

Jako muž byste měl více pomáhat doma, brát nižší odměnu a smířit se s tím, že ve vedoucích funkcích bude více žen, alespoň třetina, ale optimálně polovina.

Tohle vůbec není o žádné diskriminaci-nediskriminaci-antidiskriminaci, ale na svobodné dohodě svobodných lidí.
To s Vámi souhlasím, ale hovoříme o veřejném prostoru. Jde o to, abyste nebyl vysmíván jako zženštilý, pokud zůstanete na rodičovské dovolené.

Rovnost

Pokud popíráte samotnou existenci rovnosti, tak se nikdy nemůžeme dohodnout. V minulosti jste však mluvil jinak.

V každé kommunitě lidé samozřejmě mohou být rovni, protože právo v některých aspektech mezi nimi nerozlišuje. Například Váš volební hlas je roven volebnímu hlasu pitomce, který se o politiku vůbec nezajímá.

To, že v jiných aspektech je hierarchie, je irrelevantní. Např. státní zástupce Vás může obžalovat: Má nad Vámi moc. Ale pokud s ním budete uzavírat kupní smlouvu, budete si rovni.

Rovnost v žádném případě není pouhý ideální pojem, nýbrž pojem právní, který říká, jak se na Vás právo dívá. Bez rovnosti není svoboda, protože v hierarchických systémech si jsou lidé podřízeni.

Vaši skepsi k možnosti odstranit předsudky a diskriminaci nesdílím. Ačkoliv rasism stále existuje, situace v porovnání před 100 lety je mnohem lepší.

Zákonem deklarovaná rovnost nestačí. Musí být faktická. Rovná startovací čára musí být rovná, nikoliv, že někdo závod poběží s 50 kg závažím a někdo bez něj.

Trestné činy

Je velice správné, že je diskriminace trestná, neboť pošlapání lidské důstojnosti je hnusné. Mějme však na paměti, že crime je i přestupek, zatímco v českém právu přestupek nesmyslně trestný čin není.

27. ledna 2008

Zázračný text na zvýšení návštěvnosti?

Takto to dopadá, když desítky až stovky lidí kopírují na své bloggíísky (jinak většinu blogů na blog.cz nazvat snad ani nelze) text, který má zvyšovat návštěvnost prostřednictvím často hledaných klíčových slov. Znění textu v grafické podobě lze nalézt zde.

Ondřej Šlechta manipuluje

Ačkoli jinak oceňuju odvahu Ondřeje Šlechty, se kterou vystoupil proti tak nedotknutelné entitě jako je Liga proti antisemitismu, musím říct, že mě zklamal svým článkem, popisujícím nedávný incident v holandské společnosti.

Jsem toho názoru, že reakce muslimské političky byla nepřiměřerná. Jsem toho názoru, že do holandské politické scény se vrátila předfortuynovská politická korrektnost (za podobný mail by každý autochtonní holandský politik okamžitě letěl). Ale O. Šlechta svůj článek nazval »Muslimská socialistka Holanďanovi: „ty jsi přistěhovalec!“«, ačkoli v tom mailu Boushra nic takového neříká. Neříká to ani anglický překlad a v diskusi na tuto chybu nick "Jarka" O. Šlechtu upozorňuje. Pan Šlechta ale uhýbá a stále se dožaduje, zda si "Jarka" myslí, že ten mail je v pořádku.

Pane Šlechto, nemyslím si, že ten mail je v pořádku. Ale nemyslím si ani, že je v pořádku to, jak hrubě zkreslujete výroky muslimské sociální demokratky. Nazývá Parbleua uctívačem ďábla a svobodným zednářem (to druhé Parbleu popírá), ale NENAZÝVÁ ho "přistěhovalcem". To jste si vymyslel a tuto chybu jste neopravil ani po upozornění. Tento Váš výmysl posouvá IMHO význam celé události úplně jinam.

Jinak jsem pogoogloval po holandských diskusích a sajtnách. Parbleu má podporu hlavně holandské proletářské pravice. Extrémistická skupina Hizb Ut-Tahrir je sledovaná a výrok, který Parbleu cituje ve svém mailu různým politikům, o tom, že holandská společnost potřebuje bombový útok, nepocházel od jejího představitele Okaye Paly, nýbrž to byl přidaný citát. Na odmítání demokracie má právo každý (odmítám ji rovněž), teprve aktivní kroky k jejímu zrušení jsou trestné.

Připouštím, že bez výjimky souhlasím s posledním odstavcem Šlechtova článku:

„Určité skupiny obyvatelstva“ však ostatní ohrožovat asi mohou. Minimálně se jim mohou vysmívat a také se jim vysmívají, jak s nimi pěkně vymetly. Jak volají po svobodě a toleranci, aby následně právě s její pomocí a za souhlasného (nebo rezignovaného?) mlčení evropských „demokratických“ politických elit naopak ostatním svobodu upíraly.