Přestřelka mezi blogy pokračuje.
přečtěte si laskavě současné složení Sanhedrinu
Jak známo, Sprcha zásadně své dokumenty neaktualisuje, takže netuším, do jaké míry je officiální dokument věrohodný.
pak Vám snad dojde, jakou jste o mně nepsal nepravdivou a nespravedlivou blbost.
Jak dokázal Vodník, lžete.
Vaše další kádrování Sprchy si nechte od cesty. + A tak mi již konečně dejte pokoj, neb naprosto nestojím o Vaše další blbé a pomýlené kritiky.
Docela chápu, že kritiku nesnesete, ale stejně jako Sprcha kritisovala Britské listy, tak i ZMP kritisují Sprchu.
Dle mého jste to byl právě Vy, kdo dlouhodobě Sprše nejvíc škodil neustálými polemikami a kádrováním.
To je věc názoru. Proč jste mne tedy opakovaně zvali do Sanhedrinu? Neodporujete si trochu?
do jaké míry je officiální dokument věrohodný
OdpovědětVymazatTo je otázka. Pokud vím, např. gogo v Sanhedrinu již drahný čas není. Že tato skutečnost není v seznamu zohledněna k jeho věrohodnosti jistě nepřispívá.
-----
Pokud jde o poznámku p. Peciny v sousední diskusi. Nemyslím si, že hlavním problémem Sprchy je nerovnost v právech uživatelů a správců (i když hraje určitou roli). Hlavním problémem nefunkčnosti kolektivní správy byla nefunkčnost a z ní plynoucí následný rozpad toho kolektivu. Vytvořily se zhruba tři frakce (z nichž pozice dvou z nich do značné míry splývaly). První z nich se snažila o aktivní vývoj Sprchy, druhá byla proti (razila krédo "živelný vývoj sprchy"), třetí to bylo jedno (ta nakonec "ideově" spadla k té druhé). Členové kolektivu, kteří měli snahu Sprchu někam směřovat (měli snahu o tomto tématu diskutovat, přinášeli nápady), byli ostrakizováni (k vývoji tohoto jevu docházelo postupně), diskuse o tématu "vývoj Sprchy" byly nakonec z větší části ignorovány. Sanhedrin postupem času nebyl schopen se shodnout téměř na ničem, ani ne tak z důvodu zjevných neshod, jako spíš z důvodu neúčasti v "rozhodovacím procesu" (diskuse a hlasování). (Nelze nicméně vyloučit, že ta neúčast byla těmi neshodami motivována.) Převládal přístup "každý sám za sebe, koordinace není potřeba". Situace došla tak daleko, že pokud jsme se např. s Vodníkem na něčem (nějakém nápadu, např.) shodli, byli jsme podezříváni z komplotu (aniž byla kdy vzata v úvahu možnost, že můžeme mít shodný názor).
V Sanhedrinu nakonec zůstali hlavně zastánci "živelného vývoje" (příp. ti, kteří se k této myšlence připojili proto, že nedělat nic je nejjednodušší a nejpohodlnější).
Já sám jsem, v důsledku této situace, nakonec dělal řadu úprav systému "na vlastní pěst", podle okamžité potřeby. Počítám, že by mi v tomto přístupu Sanhedrin nijak zvlášť nebránil, řadě členů bylo vcelku jedno, co se děje, pokud to nějak negativně nenarušovalo jejich "duchovní equilibrium".
Sprcha je dnes server, plný potenciality, kam chodí mnohovýznamně mlčet několik sionistických intelektuálů. Nebýt Juchelkova postu, kterým vyprovokoval Jahuy k jejich charakteristickému chování, vládne tam opravdu duchovní equilibrium čistého satori: vím, tedy jsem.
OdpovědětVymazat