Milan Knížák ji přesně vystihl, když prohlásil:
Rafani nemají odvahu. Pálili například českou vlajku tak, že ji napřed udělali šedobílou, aby to vlastně česká vlajka nebyla. Nebo jakoby ukradli obraz z Národní galerie, pod falešnou záminkou a přes prostředníka brněnského Domu umění, pečlivě ho zabalili do fólie, takže věděli, že se mu nic nestane, a pak ho hodili do vody. Neriskovali nic. Šli se vykálet do Národní galerie, ale místo aby se postavili doprostřed sálu a sundali kalhoty, schovali se za panel. Takové jednání považuji za určitý druh zbabělosti.
12. března 2008
11. března 2008
Návrat pohanství?
Server Délský potápěč publikoval zajímavý článek s názvem "Znovuzrození pohanské myšlenky?" Evidentně vychází z knihy francouzského filosofa Alaina de Benoist "Býti pohanem", ve které se zmíněný autor zamýšlí nad možným revivalem tradičních systémů v 21. století.
Co je však nejvíce zajímavé, je cíl, jaký de Benoistova kniha, stejně jako zčásti i článek z Délského potápěče sledují. Snaží se v prvé řadě vymýtit nepradivé mýty (které jsou z velké části produktem katolické církve) o pohanství, jako o vyznávání primitivních kultů, spočívajících v lidských obětech, nebo obskurních obyčejích.
Naopak je zde "pohanská myšlenka" prezentována jako soubor unikátních pramenů myšlení, na kterých byl vystavěn antický svět a které (vzdor staletím útlaku a církevních perzekucí) se v lidském životě a lidských společnostech objevují dodnes. Je připomínána italská renesance, coby snaha "obrodit antického ducha ve výtvarném umění", rozmach "pohanské myšlenky" s úsvitem romantismu a také moderní doba, kde je zmíněno dílo například J.R.R. Tolkiena, Martina Heideggera, Knuta Hamsuna, nebo také Octavia Paze a Gabriele D´Annunzia.
Více než příznačným se potom jeví následující citát:
Dějiny „západního světa“ nezačaly narozením Krista, ani náboženství starých Evropanů nespatřila světlo světa za časů Mojžíše v poušti.
Co je však nejvíce zajímavé, je cíl, jaký de Benoistova kniha, stejně jako zčásti i článek z Délského potápěče sledují. Snaží se v prvé řadě vymýtit nepradivé mýty (které jsou z velké části produktem katolické církve) o pohanství, jako o vyznávání primitivních kultů, spočívajících v lidských obětech, nebo obskurních obyčejích.
Naopak je zde "pohanská myšlenka" prezentována jako soubor unikátních pramenů myšlení, na kterých byl vystavěn antický svět a které (vzdor staletím útlaku a církevních perzekucí) se v lidském životě a lidských společnostech objevují dodnes. Je připomínána italská renesance, coby snaha "obrodit antického ducha ve výtvarném umění", rozmach "pohanské myšlenky" s úsvitem romantismu a také moderní doba, kde je zmíněno dílo například J.R.R. Tolkiena, Martina Heideggera, Knuta Hamsuna, nebo také Octavia Paze a Gabriele D´Annunzia.
Více než příznačným se potom jeví následující citát:
Dějiny „západního světa“ nezačaly narozením Krista, ani náboženství starých Evropanů nespatřila světlo světa za časů Mojžíše v poušti.
Ivan Odilo Štampach
Pana Štampacha jsem osobně nikdy nepotkal, ačkoli několik knih o pravoslaví v jeho knihovně se k němu v 80. letech dostalo přese mne a přes mou pražskou rodinu. Je celá řada věcí, na kterých se s ním neshodnu: kromě samotného faktu, že já jsem pravoslavný křesťan, nesdílím s ním mj. jeho přetrvávající respekt k Havlovi nebo jeho odpor k trestu smrti (o jeho členství v zednářské lóži nic nevím, nepotvrdil to, ani nepopřel). Přesto ze všech českých veřejně činných a známých osobností mám k němu patrně nejblíž a jeho články a pohledy mě oslovují nejvíc. V souvislosti s "nebezpečím islámu" napsal stať v níž figurují všechny "moje autority": Guénon, Schuon, Coomaraswamy, Hossein Nasr... Astra, který se stále dožaduje informací o české politice, nejspíše zaujme jeho postvolební úvaha. Pěkně reagoval i na bláboly rabiátské české pseudopravice, zveřejněné na Britských listech.
Zkrátka, zařadil jsem si jeho stránky do "Záložek", či jak se to v Česku jmenuje a doporučuji je k nahlédnutí každému.
Zkrátka, zařadil jsem si jeho stránky do "Záložek", či jak se to v Česku jmenuje a doporučuji je k nahlédnutí každému.
10. března 2008
Lord Hoven na české Wikipedii
Encyklopedické heslo Lord Hoven se stalo již krátce po svém založení předmětem hlasování o smazání.
Podle současných čísel to vypadá, že Lord hlasování přežije. Toto hlasování patří mezi do skupiny těch zajímavějších, v diskusi k němu si lze přečíst zajímavé postřehy a na svém blogu jej měl potřebu komentovat i Ignác Pospíšil. Otázkou je však, zda jeho aktivita v této věci není způsobena tím, že jej Ross Hedvíček v minulosti v jednom ze svých protičeských komentářů poněkud přihlouple označil za podezřelého.
Podle současných čísel to vypadá, že Lord hlasování přežije. Toto hlasování patří mezi do skupiny těch zajímavějších, v diskusi k němu si lze přečíst zajímavé postřehy a na svém blogu jej měl potřebu komentovat i Ignác Pospíšil. Otázkou je však, zda jeho aktivita v této věci není způsobena tím, že jej Ross Hedvíček v minulosti v jednom ze svých protičeských komentářů poněkud přihlouple označil za podezřelého.
Hlasování o smazání na české Wikipedii
Poslední dobou se potvrzuje, že hlasování o smazání na české Wikipedii jsou díky počtu hlasujících obvykle daleko spolehlivějším ukazatelem vůle komunity než na té anglické. Ostatně i oproti minulosti se jich účastní stále více a více lidí.
Je otázkou, zda je to jen díky tomu, že česká Wikipedie má pro takováto hlasování tak akorát vhodnou velikost, nebo hraje roli i to, že si na ní správci nesmějí svévolně rozhodovat o výsledku hlasování či tento výsledek pak nějaký Jimbo Wales svévolně ignorovat.
Většinu problematických mazacích akcí české Wikipedie tak v současnosti tvoří mazání pomocí šablon "urgentně upravit" a "urgentně ověřit".
Je otázkou, zda je to jen díky tomu, že česká Wikipedie má pro takováto hlasování tak akorát vhodnou velikost, nebo hraje roli i to, že si na ní správci nesmějí svévolně rozhodovat o výsledku hlasování či tento výsledek pak nějaký Jimbo Wales svévolně ignorovat.
Většinu problematických mazacích akcí české Wikipedie tak v současnosti tvoří mazání pomocí šablon "urgentně upravit" a "urgentně ověřit".
9. března 2008
Proč nesmíme patřit do ruské sféry zájmů
Bohumil Doležal: "Druhé bezprostřední ohrožení jsou probouzející se zahraničně politické ambice Ruské federace, která by ráda obnovila svůj vliv na území, ztraceném po konci studené války. To znamená i u nás. My dnes patříme opět k euroatlantickému Západu, i když jen jako jedna z jeho zaostalejších periferních oblastí. Toto začlenění je pro nás už vzhledem k našim tradicím, životním zvyklostem a sdíleným hodnotám o hodně výhodnější než byla někdejší příslušnost k ruskému bloku, bez ohledu na to, že komunismus už tam nepanuje. Pořád jde o zaostalejší a méně svobodnou oblast světa."
A ještě něco: "Klausovo i Havlovo politické mesiášství představuje degenerovaný typ politiky, politiky přerůstající v jakési ideologické pseudonáboženství. Přitom nejpozději od osvícenství se politika chápe jako světská, praktická činnost, jejímž cílem je usmiřování konfliktů a snižování míry nenávisti ve společnosti. V těchto konkrétních dílčích krocích se nastoluje as obnovuje „pokoj a mír ve světě“. My jsme se vrátili někam na konec středověku, ale protože jsme své pravé náboženství už ztratili, vymýšlíme si různá náhradní. Vytváří se falešná clona, která nás konfrontuje s fiktivními globálními nebezpečími a brání nám vidět ta skutečná, konkrétní a lokální."
A ještě něco: "Klausovo i Havlovo politické mesiášství představuje degenerovaný typ politiky, politiky přerůstající v jakési ideologické pseudonáboženství. Přitom nejpozději od osvícenství se politika chápe jako světská, praktická činnost, jejímž cílem je usmiřování konfliktů a snižování míry nenávisti ve společnosti. V těchto konkrétních dílčích krocích se nastoluje as obnovuje „pokoj a mír ve světě“. My jsme se vrátili někam na konec středověku, ale protože jsme své pravé náboženství už ztratili, vymýšlíme si různá náhradní. Vytváří se falešná clona, která nás konfrontuje s fiktivními globálními nebezpečími a brání nám vidět ta skutečná, konkrétní a lokální."
Vysvětlení chování Snítilého
Bohumil Doležal publikoval nejvíce pravděpodobné vysvětlení chování Snítilého: "někdo z tábora Klausových přívrženců (kdo asi?), naznačil Snítilému, že ví o skvrně na jeho minulosti a bude záležet jen na něm, zda to praskne nebo ne. Snítilý pak v první volbě dvakrát nevolil nikoho a před rozhodujícím třetím kolem odešel. Nato někdo z přívrženců prof. Švejnara (kdo asi?), komu bylo taky velmi dobře známo, za co je pan poslanec „uchopitelný“, aby tuto uchopitelnost zlikvidoval, všechno práskl Právu, kde to obratem zveřejnili. Pan Snítilý to vzal jako zradu, a aby ji odměnil, dal v druhé volbě svůj hlas Klausovi."
Stage6 skončilo
Na konci února 2008 skončilo Stage6. Nevydrželo konkurenci You Tube. Jakýmsi pokusem o nástupce je Veoh.
Economist o wikipedii
via Waldgänger. Economist klade falešné dilemma: Buď bude wikipedie strukturovaným úložištěm znalostí nebo skutečnou encyklopedií. Ve skutečnosti je tento spor dávno odklizen. Wikipedie je strukturovaným úložištěm znalostí. Jak vypadá pokus o skutečnou encyklopedii, se můžete podívat sami: 52 článků. Deletionists dosud nepochopili ani základy wikipedie, je mi líto. Na druhou stranu u žijících osobností je třeba respektovat jejich soukromí. To například dosud odmítá Dezidor, jinak vynikající správce.
Walesův článek o jihoafrické restauraci (původní verse) by pitomci z cs: okamžitě označili ohyzdným slovem subpahýl a smazali. Článek má plnou pravdu, když tvrdí: "Covert alliances and intrigues are common."
Updated.
Walesův článek o jihoafrické restauraci (původní verse) by pitomci z cs: okamžitě označili ohyzdným slovem subpahýl a smazali. Článek má plnou pravdu, když tvrdí: "Covert alliances and intrigues are common."
Updated.
8. března 2008
Chemici o pravopisu
motto: "paradoxně i nechemici znají z chemického názvosloví našich osm přípon pro anorganické oxidy a soli. Jsme na ně snad i hrdi a nemalá část populace je zná do vysokého věku, ač jinak nezná z chemie nic jiného. Přitom ty přípony jsou jen českým folklorem s nepatrným významem, který v obrozenských dobách pomáhal léčit naše pocity méněcennosti ukázkou výjimečných schopností českého jazyka."
Chemici se s barbarisací orthografie nikdy nesmířili: "Českou zvláštností jsou problémy s pravopisem, zejména organických názvů. Dosud tradiční mezinárodní pravopis chemických názvů zreformovali naši jazykovědci na fonetický. A tak jsou nejen noviny, ale i učebnice, populárně vědecké, odborné a vědecké texty zamořeny "názvy" jako glukóza, metylalkohol, etylén, tiopurín a podobnými nestvůrami. Jazykovědci se brání výtkám chemiků, že přece připouštějí i klasický pravopis, jak je jen částečně, zcela marginálně a nepříliš srozumitelně zmíněno v předmluvě k Akademickému slovníku cizích slov. To je však opravdu málo platné, jsou-li v lexikální části všechny chemické názvy uvedeny fonetickým pravopisem. Bohužel velmi často se stává, že odborná redaktorka, nemajíc ponětí o organickém názvosloví, o to tvrdohlavěji trvá na fonetickém pravopise s poukazem na zmíněný slovník. A tak věty jako "glukosidy vznikají z glukózy", "pyrrolin je dehydroderivát pyrolidínu", "thienyl je radikál odvozený od tiofenu", "thionylchlorid nepatří mezi tiosloučeniny" a "reakcí s etanolem se získá ethoxyderivát" jsou vlastně zcela v pořádku, protože některé z těchto názvů mají smůlu, že jsou uvedeny ve Slovníku, kdežto jiné tam prostě nejsou.
Akademický slovník prokázal a stále prokazuje českému chemickému názvosloví službu vpravdě medvědí. Příklad čerstvý, který se skutečně stal. Opět paní redaktorka po poradě se Slovníkem nepřipustila odpor a změnila všechny předpony thio v názvech na tio. Takto "vylepšené" populárně-vědecké knihy čtou tisíce většinou mladých čtenářů, kteří si zvykají a přijímají tento pravopisný úzus (littera scripta manet!). Takto podobné paní redaktorky de facto kodifikují dosud prakticky neznámý pravopis (ani Večerní Praha by ještě donedávna nenapsala tio). Již dnes je ale zřejmé, že díky Slovníku se tio stane co nevidět normou.
Ve svém fonetizačním tažení proti chemickému názvosloví však postupovali autoři Slovníku krajně nedůsledně a nevyzpytatelně. Tak máme psát pyridín, hydrazín, anilín a stejně mnoho jiných, ale amin, pyrazin, protein. Podobně všechny th byly v organických názvech nemilosrdně vymýceny ve prospěch pouhého t, ale na milost byly vzaty thallium (dokonce ponechána dvě l), thorium a thulium. Podobně glukóza, galaktóza, fruktóza, laktóza a sacharóza se podle Slovníku mají psát s ó a se z, ale jak psát ostatní cukry, kterých je mnohem více a všechny mají podle názvoslovných pravidel příponu -osa? Totéž platí pro enzymy s jednotnou příponou -asa."
Chemici se s barbarisací orthografie nikdy nesmířili: "Českou zvláštností jsou problémy s pravopisem, zejména organických názvů. Dosud tradiční mezinárodní pravopis chemických názvů zreformovali naši jazykovědci na fonetický. A tak jsou nejen noviny, ale i učebnice, populárně vědecké, odborné a vědecké texty zamořeny "názvy" jako glukóza, metylalkohol, etylén, tiopurín a podobnými nestvůrami. Jazykovědci se brání výtkám chemiků, že přece připouštějí i klasický pravopis, jak je jen částečně, zcela marginálně a nepříliš srozumitelně zmíněno v předmluvě k Akademickému slovníku cizích slov. To je však opravdu málo platné, jsou-li v lexikální části všechny chemické názvy uvedeny fonetickým pravopisem. Bohužel velmi často se stává, že odborná redaktorka, nemajíc ponětí o organickém názvosloví, o to tvrdohlavěji trvá na fonetickém pravopise s poukazem na zmíněný slovník. A tak věty jako "glukosidy vznikají z glukózy", "pyrrolin je dehydroderivát pyrolidínu", "thienyl je radikál odvozený od tiofenu", "thionylchlorid nepatří mezi tiosloučeniny" a "reakcí s etanolem se získá ethoxyderivát" jsou vlastně zcela v pořádku, protože některé z těchto názvů mají smůlu, že jsou uvedeny ve Slovníku, kdežto jiné tam prostě nejsou.
Akademický slovník prokázal a stále prokazuje českému chemickému názvosloví službu vpravdě medvědí. Příklad čerstvý, který se skutečně stal. Opět paní redaktorka po poradě se Slovníkem nepřipustila odpor a změnila všechny předpony thio v názvech na tio. Takto "vylepšené" populárně-vědecké knihy čtou tisíce většinou mladých čtenářů, kteří si zvykají a přijímají tento pravopisný úzus (littera scripta manet!). Takto podobné paní redaktorky de facto kodifikují dosud prakticky neznámý pravopis (ani Večerní Praha by ještě donedávna nenapsala tio). Již dnes je ale zřejmé, že díky Slovníku se tio stane co nevidět normou.
Ve svém fonetizačním tažení proti chemickému názvosloví však postupovali autoři Slovníku krajně nedůsledně a nevyzpytatelně. Tak máme psát pyridín, hydrazín, anilín a stejně mnoho jiných, ale amin, pyrazin, protein. Podobně všechny th byly v organických názvech nemilosrdně vymýceny ve prospěch pouhého t, ale na milost byly vzaty thallium (dokonce ponechána dvě l), thorium a thulium. Podobně glukóza, galaktóza, fruktóza, laktóza a sacharóza se podle Slovníku mají psát s ó a se z, ale jak psát ostatní cukry, kterých je mnohem více a všechny mají podle názvoslovných pravidel příponu -osa? Totéž platí pro enzymy s jednotnou příponou -asa."
Guy Peters: Přesná analysa II
Republikánský kandidát na presidenta, John McCain, napsal o Rusku: "A decade and a half ago, the Russian people threw off the tyranny of communism and seemed determined to build a democracy and a free market and to join the West. Today, we see in Russia diminishing political freedoms, a leadership dominated by a clique of former intelligence officers, efforts to bully democratic neighbors, such as Georgia, and attempts to manipulate Europe's dependence on Russian oil and gas. We need a new Western approach to this revanchist Russia. We should start by ensuring that the G-8, the group of eight highly industrialized states, becomes again a club of leading market democracies: it should include Brazil and India but exclude Russia. Rather than tolerate Russia's nuclear blackmail or cyberattacks, Western nations should make clear that the solidarity of NATO, from the Baltic to the Black Sea, is indivisible and that the organization's doors remain open to all democracies committed to the defense of freedom. We must also increase our programs supporting freedom and the rule of law in Russia and emphasize that genuine partnership remains open to Moscow if it desires it but that such a partnership would involve a commitment to being a responsible actor, internationally and domestically.
More broadly, America needs to revive the democratic solidarity that united the West during the Cold War. We cannot build an enduring peace based on freedom by ourselves. We must be willing to listen to our democratic allies. Being a great power does not mean that we can do whatever we want whenever we want, nor should we assume that we have all the wisdom, knowledge, and resources necessary to succeed. When we believe international action -- whether military, economic, or diplomatic -- is necessary, we must work to persuade our friends and allies that we are right. And we must also be willing to be persuaded by them. To be a good leader, America must be a good ally."
More broadly, America needs to revive the democratic solidarity that united the West during the Cold War. We cannot build an enduring peace based on freedom by ourselves. We must be willing to listen to our democratic allies. Being a great power does not mean that we can do whatever we want whenever we want, nor should we assume that we have all the wisdom, knowledge, and resources necessary to succeed. When we believe international action -- whether military, economic, or diplomatic -- is necessary, we must work to persuade our friends and allies that we are right. And we must also be willing to be persuaded by them. To be a good leader, America must be a good ally."
7. března 2008
Příhoda z anglické části wiki
Na rozdíl od tvrzení některých pitomců, nejsem na wikipedii zablokován. Dnes jsem si pokojně editoval na anglické části původní wiki: Vytvořil jsem heslo Spirituál kvintet. Ale pak přišel jakýsi editor, který jako by vypadl z oka establishmentu na cs:, a navrhl můj text na bleskurychlé smazání. Byl jsem poměrně v shocku, nicméně jsem se mu snažil trpělivě dokázat jeho omyl. Ale pak se ukázalo, že podobných zásahů měl na svědomí více.
S typicky wikipedickou nucenou zdvořilostí jsem mu dal, co proto. Ale teprve, když mu jeden správce oznámil, že pokud s podobnými nesmysly nepřestane, tak ho zablokuje, Jammy Simpson ztratil nervy a z wiki odešel nadobro. Typický případ samozvaného drába.
S typicky wikipedickou nucenou zdvořilostí jsem mu dal, co proto. Ale teprve, když mu jeden správce oznámil, že pokud s podobnými nesmysly nepřestane, tak ho zablokuje, Jammy Simpson ztratil nervy a z wiki odešel nadobro. Typický případ samozvaného drába.
Zřizovací akt za první republiky
Jak vypadaly správní akty ve formě zákona za první republiky je možno demonstrovat na zákonu č. 86/1920 Sb. z. a n., o Masarykově Akademii Práce:
Masarykova Akademie Práce je samostatný a samosprávný ústav vědecký se sídlem v Praze. Jeho úkolem jest organisovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu.
Organisace Masarykovy Akademie Práce bude upravena řádem, který bude vydán nařízením.
Třetinu prvních členů jmenuje vláda.
Předsedu Masarykovy Akademie Práce a jeho náměstky potvrzuje president republiky.
Státu náleží dozor k hospodářství Masarykovy Akademie Práce.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ostatními ministerstvy.
§ 1.
Masarykova Akademie Práce je samostatný a samosprávný ústav vědecký se sídlem v Praze. Jeho úkolem jest organisovati technickou práci k hospodárnému využívání schopností veškerého lidu i přírodního bohatství československého státu k nejvyššímu obecnému prospěchu.
§ 2.
Organisace Masarykovy Akademie Práce bude upravena řádem, který bude vydán nařízením.
Třetinu prvních členů jmenuje vláda.
Předsedu Masarykovy Akademie Práce a jeho náměstky potvrzuje president republiky.
Státu náleží dozor k hospodářství Masarykovy Akademie Práce.
§ 3.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ostatními ministerstvy.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Habrman v. r.
Znouzectnost - Krysař (Bylo nebylo)
Nejslavnější píseň punkové skupiny Znouzectnost (ZNC) se jmenuje Krysař (mp3 a slova) a je též známá jako Bylo nebylo. Vyšla na demo snímku Obludný Neználek (1989).
Bylo nebylo – prošly divný zprávy
že vyšlehnou hranice pro čerty a ďábly
do datumu na plakátech chybělo pár dní
na radnici krysaře zvou si páni radní
Bylo nebylo – řekli to by teda nešlo
s touhle vaší visáží hrát budete tu těžko
nás totiž vůbec nezajímá, že vás mají lidi rádi
my jsme tady od toho, jejich mysl chránit
Updated.
Bylo nebylo – prošly divný zprávy
že vyšlehnou hranice pro čerty a ďábly
do datumu na plakátech chybělo pár dní
na radnici krysaře zvou si páni radní
Bylo nebylo – řekli to by teda nešlo
s touhle vaší visáží hrát budete tu těžko
nás totiž vůbec nezajímá, že vás mají lidi rádi
my jsme tady od toho, jejich mysl chránit
Updated.
6. března 2008
Růst neliberální demokracie
via Waldgänger. Fareed Zakaria napsal geniální článek The Rise of Illiberal Democracy (český výtah z něho: "Zakariova teze zní: zavádějme rovnou prvky liberálního konstitucionalismu. Zavádějme rovnou to, v co doufáme, že nám vyprodukuje demokracie. Proto je dobré neliberální demokracie vést k tomu, aby se liberalizovaly, a v případě, že sklouznou v autoritativní stát, nesnažit se, aby byla opět obnovena demokracie, ale aby byl zaváděn liberální konstitucionalismus. U autoritativních států rezignujme na demokracii vůbec, neboť není účelná, a prosazujme pouze liberální konstitucionalismus."), kde rozlišil mezi demokracií a liberalismem (svobodou). USA podporují vznik demokracií, protože je to mediálně populární, ale přitom by měly spíše podporovat růst svobody: "If a country holds elections, Washington and the world will tolerate a great deal from the resulting government, as they have with Yeltsin, Akayev, and Menem. In an age of images and symbols, elections are easy to capture on film. (How do you televise the rule of law?) But there is life after elections, especially for the people who live there."
Zadržování Ruska
Přečtěte si článek o zdrojích ruského chování. Jeho autorkou je Julie Tymošenková a článek odkazuje na oba nejslavnější texty George F. Kennana (1904–2005).
"Kryshtanovskaya argues that a closer look at these biographies -- examining gaps in resumés, odd career paths, or service in KGB affiliates -- suggests that 78 percent of the top people in Putin's regime can be considered ex-KGB."
Rusko vyváží hlavně suroviny, zbraně a letadla.
"17 percent of the Russian population that is Muslim"
"Kryshtanovskaya argues that a closer look at these biographies -- examining gaps in resumés, odd career paths, or service in KGB affiliates -- suggests that 78 percent of the top people in Putin's regime can be considered ex-KGB."
Rusko vyváží hlavně suroviny, zbraně a letadla.
"17 percent of the Russian population that is Muslim"
4. března 2008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)